VALAŠSKÉHO MUZEA V PŘÍRODĚ

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ NA PŘÍKLADU VALAŠSKÉHO MUZEA V PŘÍRODĚ V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM diplomová práce Autor: Daniela Cábová Vedoucí práce: doc. Ing. Jitka Peková, CSc. Rok: 2009

2 Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Daniela Cábová V Praze, dne

3 P o d ě k o v á n í Ráda bych poděkovala vedoucí své diplomové práce paní doc. Ing. Jitce Pekové, CSc. za její cenné rady a čas, který mi na odborných konzultacích věnovala. Dále pak zaměstnancům Valašského muzea v přírodě - panu Ing. Petru Jurečkovi, ekonomickému náměstku a paní Sylvě Mikulenkové, vedoucí ekonomického oddělení, za jejich ochotu a poskytnutí potřebných materiálů, bez nichž by tato práceanevznikla.

4 Anotace Tato diplomová práce se zabývá problematikou financování a hospodaření příspěvkových organizací. V teoretické části je vymezen neziskový sektor a charakterizovány vybrané druhy neziskových organizací. Podrobněji se práce věnuje charakteristice příspěvkových organizací, a to jak těm, jejichž zřizovatelem je stát, tak těm, které jsou zřizovány územními samosprávnými celky, dále specifiky jejich hospodaření a finančními vztahy. Praktická část je zaměřena na podmínky konkrétní příspěvkové organizace Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, zmapování zdrojů jeho financování a rozbor jeho hospodaření zahrnující náklady, výnosy, výsledek hospodaření, čerpání investičních dotací a také tvorbu a využití vytvářených fondů v roce Anotation This thesis is engaged in financing and economy specifics of allowance organizations. In the theoretical part, there is characterized the non-profit sector and a few chosen kinds of nonprofit organization. In more detail attends the thesis to the characteristics of allowance organizations (founded by the state and territorial authorities), their economy specifics and financial relations. The practical part is focused on conditions of concrete allowance organization called The Wallachian museum in nature in Rožnov pod Radhoštěm, on charting its financial resources and its economy analysis including costs, revenues, income from operations, using of investment grants, creation and usage of its own funds in 2008.

5 Obsah ÚVOD ORGANIZACE NEZISKOVÉHO SEKTORU CHARAKTERISTIKA NEZISKOVÉHO SEKTORU Základní oblasti neziskového sektoru Struktura neziskového sektoru NEZISKOVÉ ORGANIZACE Zákonné předpoklady neziskových organizací Charakteristika vybraných neziskových organizací CHARAKTERISTIKA PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ VZNIK PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ Zřizovací listina příspěvkové organizace Zřízení příspěvkové organizace státem Zřízení příspěvkové organizace územními samosprávnými celky HOSPODAŘENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných státem Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky FONDY PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ Majetkové fondy Finanční fondy VALAŠSKÉ MUZEUM V PŘÍRODĚ V ROŽNOVĚ P. R POSTAVENÍ ZŘIZOVATELE Příspěvkové organizace Státní fondy PŘEDSTAVENÍ MĚSTA ROŽNOVA POD RADHOŠTĚM PŘEDSTAVENÍ VALAŠSKÉHO MUZEA V PŘÍRODĚ Základní údaje Historie Organizační struktura Majetkové uspořádání Přehled činnosti FINANČNÍ VZTAHY KE ZŘIZOVATELI FINANČNÍ ZDROJE FINANČNÍ PROSTŘEDKY ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU Provozní prostředky od zřizovatele Provozní prostředky z rozpočtů státních fondů Investiční prostředky od zřizovatele VLASTNÍ ZDROJE KRYTÍ Finanční a peněžní fondy Výsledek hospodaření za rok ANALÝZA HOSPODAŘENÍ STRUKTURA NÁKLADŮ Mzdové náklady Ostatní služby Spotřeba materiálu Spotřeba energie STRUKTURA VÝNOSŮ Prodej služeb Ostatní druhy výnosů VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

6 5.4 ČERPÁNÍ INVESTIČNÍ DOTACE TVORBA A VYUŽITÍ FONDŮ Fond reprodukce majetku Rezervní fond Fond odměn Fond kulturních a sociálních potřeb ZÁVĚR...82 PŘÍLOHY..86 POUŽITÉ ZDROJE 110 SEZNAM TABULEK.112 SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ.113 SEZNAM PŘÍLOH.114 SUMMARY..115 KEYWORDS KÓDY JEL CLASSIFICATION

7 Úvod Ve shonu dnešní doby si možná většina lidí nestačí ani uvědomovat, jak rychle se mění svět kolem nás. Co bylo vloni, je už letos zase úplně jiné, co bylo před desetiletím, je dnes už dávnou minulostí. Co v současnosti berou mladé generace za samozřejmost, bylo dříve pro ty starší vidinou dalece vzdálené budoucnosti nebo absolutně nemyslitelné, mimo realitu. Tempo technického pokroku, stupeň modernizace, neustálé objevování nových možností v nejrůznějších oblastech života na lidstvo působí téměř tak, jakoby nic nebylo nemožné. To nás však nutně vede k zamyšlení, kam až je vůbec možné zajít? Stojí lidem všechen ten stres a starosti z honby za čímsi za pohodlí, které se mu dostává? Neříkáte si někdy, že byste alespoň na chvíli vrátili čas o desítky a desítky let zpátky a žili v době, kdy se namísto aut jezdilo koňskými povozy a kdy se netrávily večery u televize, ale vypravováním denních zážitků a dávných příběhů u svíčky? Právě taková atmosféra na vás dýchne, když navštívíte Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Dřívější život lidí by si však bylo jen těžko představit, dřevěné chaloupky a stavení by dnes již možná nestály, lidový architektonický um našich předků by byl zapomenut a Valašské muzeum by tak nebylo tím, čím je, kdyby nebylo finančních prostředků, které by zajistily jeho chod, údržbu a správu. Právě tímto tématem se zabývám ve své diplomové práci, která pojednává o financování příspěvkových organizací. Tedy o jednom z typů organizací, které nemají dostatek finančních zdrojů k tomu, aby mohly být nezávislé a soběstačné, a které tak ke své existenci potřebují finanční podporu obce, kraje nebo státu. První část práce přibližuje charakter neziskového sektoru a seznamuje s vybranými organizacemi, které jsou zřizovány za jiným účelem než je podnikání a dosahování zisku. Následující kapitola se zaměřuje výhradně na příspěvkové organizace státní i založené územními samosprávnými celky - na jejich zřizování, financování a hospodaření, jakož i na fondy, které ze zákona vytvářejí. Zbývající části jsou věnovány konkrétní příspěvkové organizaci, a to Valašskému muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jejich obsahem je kromě představení města a muzea samotného především přehled jeho dostupných finančních zdrojů, které získává do svého rozpočtu od zřizovatele nebo z mimorozpočtových fondů a analýza jeho hospodaření, tzn. rozklíčování účelu použití finančních prostředků, které jsou mu k dispozici (rozbor vynaložených 3

8 nákladů a dosažených výnosů za rok 2008). V neposlední řadě se práce zabývá také výsledkem hospodaření v daném roce a tvorbě a využití finančních fondů muzea. Pro lepší představu o tom, jak bylo Valašské muzeum po stránce hospodaření v roce 2008 úspěšné, jsou vybraná data porovnávána s údaji ze dvou předchozích let, tj. s rokem 2006 a Cílem této práce je tedy zjistit, jak v dnešní praxi vypadá po stránce hospodaření běžný rok v konkrétní příspěvkové organizaci (Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm), jaké zdroje financování a v jaké výši má k dispozici. Na základě účetních výkazů a poskytnutých dat pak analyzovat, za co je musí muzeum nejvíce vydávat, jaké činnosti mu naopak přinášejí největší zisk a zhodnotit dosažený výsledek hospodaření. Dále zhodnotit vliv činnosti a hospodaření muzea ve sledovaném roce na jeho další rozvoj. Cílem je současně poukázat na skutečnost, že příspěvkové organizace jsou odkázány na finanční podporu svého zřizovatele a dalších subjektů - poskytovatelů finančních prostředků, a že tyto jsou pro jeho činnost natolik důležité, že by existence příspěvkových organizací bez nich nebyla prakticky možná. 4

9 1 Organizace neziskového sektoru 1.1 Charakteristika neziskového sektoru Neziskový sektor je významnou součástí národního hospodářství. V podmínkách smíšené ekonomiky se neziskový (veřejný) a ziskový (soukromý) sektor navzájem ovlivňují a doplňují, selhávání jednoho ze sektorů vede k rozvoji druhého. Náprava a odstraňování důsledků selhání trhu je jedním z hlavních poslání neziskového sektoru. Řízen veřejnou správou zajišťuje neziskový sektor především veřejné statky pro obyvatelstvo. Proto je financován především z prostředků, které jsou soustředěny zejména ve veřejných rozpočtech. O struktuře, množství a kvalitě těchto veřejných statků zpravidla rozhodují nepřímo volení zástupci. Nejrůznější druhy veřejných služeb, tj. čisté i smíšené veřejné statky, zabezpečují orgány veřejné správy. Prostřednictvím neziskových organizací vykonávají svou činnost na národní, regionální i lokální úrovni v oblasti zdravotnictví, školství, sociální péče, kultury aj Základní oblasti neziskového sektoru Neziskový sektor má hlavní význam v oblasti 1 : zajišťování potřebných veřejných statků, zajišťování často také tzv. hraničních statků, tedy ekonomických statků, které jsou na hranici mezi soukromými a veřejnými statky, vytváření podmínek pro fungování soukromého sektoru a zajištění produkce soukromých statků v případě selhání tohoto sektoru, ekonomického růstu, dosahování spravedlivějšího rozdělování a umožnění využívání některých statků (např. v oblasti školství, zdravotnictví či v oblasti sociální péče apod.) i lidem s nižšími příjmy, a to bezplatně nebo za tzv. uživatelský poplatek. Konkrétním příkladem může být bezplatné vzdělání na základních, středních a vysokých veřejných školách. Přitom právě vzdělané obyvatelstvo je tím, co státu umožňuje jeho 1 P e k o v á, J., P i l n ý, J., J e t m a r, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.aktualizované a rozšířené vydání. Aspi. Praha, 2008, str

10 rozvoj a podílí se na růstu ekonomiky. Díky tomu, že orgány veřejné školám financují učební pomůcky, hradí náklady na mzdy aj., je vzdělání přístupné všem. Činnost veřejné správy je nezastupitelná také v kultuře. Neustále rostoucí požadavky společnosti na její kvalitu i rozsah se odrážejí především ve vyšších finančních nárocích na tuto oblast. Kdyby byly kulturní subjekty (např. divadla) finančně soběstačné, výše vstupného na představení by musela pokrýt téměř veškeré provozní náklady. Sotva by tak byla přijatelná pro širokou obec občanů, jako je tomu dnes. Proto je zde nezbytná existence veřejného sektoru, který prostřednictvím poskytování finančních prostředků daným subjektům zpřístupňuje kulturní činnosti a produkty veřejnosti. Nejinak tomu je i v případě památkové péče, která se bez finanční podpory většinou rovněž neobejde. Soukromé osoby by jen stěží shromáždily dostatečné prostředky na údržbu kulturní památky nebo na její ochranu před znehodnocením či poškozením. Ústředním orgánem státní správy v oblasti péče o kulturní památky je Ministerstvo kultury. Orgány veřejné správy tedy působí v těch oblastech, které je třeba zajišťovat plošně, ve stejné úrovni a kvalitě na území celého státu. Zároveň je důležité, aby činnosti a služby jimi zabezpečované byly dostupné všem občanům Struktura neziskového sektoru Veřejný neziskový sektor lze členit různými způsoby, např.: podle vykonávané činnosti, tj. rozdělení na resorty, např. kultura, obrana atd., podle institucí, tedy podle jednotlivých neziskových organizací jako jsou např. organizační složky, příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti apod. Neziskový sektor představuje 2 (v závorkách je pro představu uveden objem prostředků, které stát na dané oblasti vynakládá): vlastní veřejná správa (specifické postavení), justice (22,1 mld. Kč 3 ), policie (33,6 mld. Kč 4 ), 2 P e k o v á, J., P i l n ý, J., J e t m a r, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.aktualizované a rozšířené vydání. Aspi. Praha, 2008, str Zdroj: staženo dne

11 armáda (56 mld. Kč 5 ), školství, tělovýchova a sport (119,2 mld. Kč 6 ), věda a výzkum (22,9 mld. Kč 7 ), kultura a památková péče (8,8 mld. Kč 6 ), zdravotnictví (10,5 mld. Kč 6 ), oblast ochrany životního prostředí (6 mld. Kč 6 ), sociální služby (25 mld. Kč 8 ), veřejná hromadná doprava, sociální bydlení, informační systémy a masmédia, vodní hospodářství. Jednou z možností jak jednotlivé činnosti těchto oblastí, tedy veřejné statky, pro obyvatelstvo zajistit, je zřízení neziskových organizací. Stává se tak v podmínkách, kdy neexistuje žádný soukromý subjekt, který by měl zájem veřejné služby zabezpečovat (např. z důvodu vysoké počáteční investice, nadměrných opakujících se nákladů či nízkého zisku), nebo se jedná o takové služby, které jsou pro obyvatelstvo nezbytné a vyžadují určitou úroveň kvality (např. vzdělání). Neziskové organizace působí také v oblastech, kde není z důvodu obav z vysokých cen žádoucí, aby veřejné statky zajišťoval pouze jediný soukromý subjekt (např. veřejná hromadná doprava), a také tam, kde v podmínkách soukromého sektoru není žádná konkurence (např. věda a výzkum) Neziskové organizace Pojem nezisková organizace, ačkoli obecně používaný, není v České republice definován žádným právním předpisem. V minulosti však byly snahy jej právně ukotvit a přijmout 4 Zdroj: staženo dne Zdroj: staženo dne Zdroj: staženo dne Zdroj: staženo dne Zdroj: staženo dne P e k o v á, J., P i l n ý, J., J e t m a r, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3.aktualizované a rozšířené vydání. Aspi. Praha, 2008, str. 57 7

12 zvláštní zákon, který by vznik, hospodaření a předmět činnosti neziskové organizace přesně specifikoval. Neziskové nebo též nevýdělečné organizace jsou organizace, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání a s ním spojené dosahování zisku, nýbrž jsou zřizovány, aby naplňovaly veřejně prospěšné cíle a vykonávaly svou činnost ve prospěch toho, kdo má zájem na jejich zřízení. Tím může být stát, určitá společnost či skupina osob. Ačkoli tyto subjekty nejsou zakládány proto, aby dosahovaly zisku, ale naopak je u nich kladen důraz na splnění účelu, kvůli němuž daná organizace vznikla, nemusí být neziskové organizace vždy nutně neziskové 10. Určitě existuje i velký počet takových, které každým rokem generují byť nízký, ale zato trvalý zisk, což jasně dokazuje, že i v případech, kdy z důvodu veřejné potřeby těchto organizací není ohrožena jejich existence do takové míry, jako je tomu v soukromém sektoru, se tyto subjekty snaží vynakládat své finanční prostředky účelně a efektivně, a hospodařit tak s co nejnižšími náklady. Podstatná je ovšem skutečnost, že zisk, kterého neziskové organizace dosáhnou, musí být vždy vložen zpátky do financování hlavní činnosti organizace a použit k jejímu dalšímu rozvoji. Nedochází tak tedy k jeho rozdělení mezi konkrétní osoby, jako tomu bývá např. u obchodních společností. Zvláštním typem neziskových organizací jsou obce, kraje a státní fondy. V jejich případě mluvíme o tzv. veřejnoprávních korporacích, které jsou nedílnou součástí státní struktury a bez výjimky podléhají státnímu dozoru. Důležitým rysem obcí a krajů je to, že se zakládají na územním principu. To znamená, že jejich samospráva je vykonávána územně příslušnými nositeli (zastupitelé, starosta), kteří jsou s daným územím vázáni svým trvalým bydlištěm 11. Mezi veřejnoprávní korporace patří rovněž nejrůznější komory zastupující zájmy svých členů (např. Komora daňových poradců, Česká lékařská komora, Česká advokátní komora, Notářská komora aj). Na rozdíl od obcí a krajů je však členství v nich podmíněno příslušností k určité skupině povolání. Zákon o daních z příjmu však ze skupiny neziskových organizací striktně vylučuje obchodní společnosti a družstva, a to i v případě, že za účelem podnikání založeny nebyly. Zároveň není přípustné, aby tzv. neziskovým subjektem byla fyzická osoba. Nezisková organizace, s výjimkou organizačních složek, které nemají právní subjektivitu (tj. způsobilost samostatně nabývat práv a zavazovat se), musí být osobou právnickou, má svého zřizovatele a vzniká na základě právních předpisů. Každý takový subjekt také podléhá registraci na mís- 10 R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007,str.6 11 Zdroj: staženo dne

13 tech, které určí zákon, podle něhož je neziskový subjekt zřízen. Od data registrace se buď odvíjí konkrétní den založení či vzniku organizace, nebo může mít jen administrativní charakter. Každé neziskové organizaci je uděleno identifikační číslo a všechny jsou uvedeny v seznamu ekonomických subjektů, za jehož vedení je odpovědný Český statistický úřad Zákonné předpoklady neziskových organizací Základní rozdělení právnických osob 13 : sdružení fyzických nebo právnických osob např. občanská sdružení účelová sdružení majetku např. nadace jednotky územní samosprávy obce, kraje, stát (veřejnoprávní korporace) jiné, o nichž tak určí zvláštní zákon např. Česká televize, Český rozhlas, Akademie věd ČR, profesní komory aj. Za subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, jsou podle zákona o daních z příjmů, který obsahuje zatím nejdetailnější výčet těchto organizací, považovány zejména 14 : zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, obce (základní územní samosprávné celky), organizační složky státu, 12 R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007, str.7 13 Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 8 9

14 kraje (vyšší územní samosprávné celky), příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Obchodní zákoník společnostem s ručením omezeným a akciovým společnostem dovoluje, aby byly založeny i za jiným účelem, než je podnikání, pokud to zvláštní zákon nezakazuje. Oba tyto typy společností tedy sice mohou být založeny k výkonům činností neziskového charakteru, současná úprava zákona o daních z příjmů však tyto subjekty za neziskové nepovažuje (viz. výše), a nemohou tudíž jako neziskové organizace využívat výhody 30% odpočtu z daňového základu. To je zcela jistě správné. Už fakt, že se jedná o společnosti označované jako kapitálové či obchodní, logicky vylučuje možnost, že by měly být řazeny mezi neziskové organizace. Pokud by se tak stalo, najednou by vedle sebe existovaly dva odlišné typy akciových společností a dva typy společností s ručením omezeným, což by dozajista vneslo do veřejného života zmatek. Nejlepším řešením by byla změna ustanovení obchodního zákoníku, který by neziskové zaměření obou společností zcela vyloučil. Principielně totiž nejsou typem neziskových organizací a za žádných okolností nemohou využívat jejich výhod. V praxi se navíc s takovými společnostmi, jejichž cílem není dosažení zisku, setkáme jen výjimečně. Je důležité si uvědomit, že z definice uvedené v zákoně o daních z příjmů uvádějící subjekty, které nejsou zřízeny za účelem podnikání, nevyplývá všeobecný zákaz jejich podnikání. Výjimku tvoří pouze politické strany a nadace, kterým jakékoli podnikání vysloveně zakazuje zvláštní zákon. Že je tomu tak právě v těchto dvou případech, není překvapivé. Vzhledem k tomu, že podnikat nemohou osoby vykonávající významnou funkci ve státní správě (např. starosta, poslanec nebo ministr), bylo by s podivem, kdyby podnikání jako takové bylo politickým stranám, které jsou složené i z těchto představitelů, povoleno. V případě nadací, které jsou zakládány pro obecně prospěšné účely a jsou vysloveně odkázány na jim poskytnuté věcné či finanční prostředky, jejich podnikání postrádá smysl (ledaže by získané prostředky investovaly, aby zvýšily jejich hodnotu, to by však bylo velmi riskantní). Za problémové lze považovat omezení ukotvené v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, které výslovně zakazuje, aby se sdružení zakládalo k výkonu výdělečné činnosti, jelikož přesná hranice mezi hlavní a hospodářskou činností není 10

15 zřetelně jasná, především tedy jejich vzájemný poměr. Jestliže ve sdružení převažuje obrat z hospodářské činnosti, zůstává otázkou, zda se stále ještě jedná o subjekt založený za jiným účelem, než je dosažení zisku Charakteristika vybraných neziskových organizací Z důvodu poměrně vysokého počtu konkrétních forem jednotlivých neziskových organizací byly do této podkapitoly vybrány ty, které považuji za nejzákladnější. Jedná se o: zájmová sdružení právnických osob mající právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, organizační složky státu, příspěvkové organizace, a státní fondy Zájmová sdružení právnických osob mající právní subjektivitu Právnické osoby mohou na základě zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, zakládat zájmová sdružení k ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu (např. vybudování úseku dálnice). Má-li však být zájmové sdružení považováno za neziskovou organizaci, musí být vytvořeno za jiným účelem, než je výkon výdělečné činnosti. Zájmová sdružení právnických osob jsou samostatnými právnickými osobami, které ručí za nesplnění svých povinností vlastním majetkem. K jejich založení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva nebo schválení účelu založení sdružení na ustavující členské schůzi. Právní způsobilosti sdružení nabývají zápisem do registru sdružení, který je veden krajským úřadem místně příslušným podle sídla sdružení. Může se jednat třeba o sdružení působící v oblasti zdravotnictví (např. Asociace českých a moravských nemocnic zastupující nemocnice krajů, měst i soukromé nemocnice 15 R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik,účetnictví,daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007, str

16 s cílem prosazovat zájmy svých členů), zemědělství (např. Zemědělský svaz sdružující jednotlivé podniky na ochranu zájmu českých zemědělců, zemědělských družstev; svým členům poskytuje rovněž právní a informační služby ), rozvoje cestovního ruchu (např. poskytování podrobných aktuálních turistických informací o daném regionu prostřednictvím informačních center či internetu), průmyslu (např. průmyslový klastr hájící zájmy svých členů, průmyslových podniků a poskytující jim právní či poradenský servis) apod. Jestliže jmění sdružení přechází na právního nástupce, je před zánikem sdružení vyžadována likvidace. Samotné sdružení pak zaniká výmazem z registru sdružení Občanská sdružení včetně odborových organizací Občané mají podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, právo svobodně se sdružovat bez povolení státního orgánu. Mohou zakládat jak různé spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, tak i odborové organizace, a to v nejrůznějších oblastech. Jeho členy mohou být kromě fyzických osob také osoby právnické. Občanské sdružení vystupuje jako právnická osoba a státní orgány mohou do jeho činnosti zasáhnout jen v mezích zákona. Sdružení vzniká registrací na Ministerstvu vnitra, návrh na tuto registraci musí být podán minimálně třemi osobami. Evidenci občanských sdružení vede Český statistický úřad. Jak již bylo výše uvedeno, sdružení občanů nesmějí být zakládána za účelem dosažení zisku. Mezi občanská sdružení patří např. odborové organizace, zahrádkáři, tělovýchovné jednoty, rybářské spolky, chovatelé, včelaři, Český svaz žen, Český červený kříž apod. 16 Jednotlivá občanská sdružení se mohou navzájem slučovat, čímž vznikne úplně nové občanské sdružení, nebo pokračuje jedno z nich a druhé zaniká. Obecně sdružení občanů zanikají buď rozhodnutím jeho členů či rozhodnutím Ministerstva vnitra Politické strany a politická hnutí Tyto subjekty upravuje zákon č. 424/1991, Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Jedná se o právnické osoby, které dobrovolně sdružují fyzické osoby starší 18 let. Podléhají registraci na Ministerstvu vnitra, jejíž návrh musí podat nejméně tisíc lidí. Za své závazky ručí tyto subjekty celým svým majetkem. Strany a hnutí zanikají dnem výmazu ze seznamu stran a hnutí, a to buď na základě svého vlastního rozhodnutí, tedy dobrovolným rozpuštěním, dále pak rozhodnutím soudu, 16 R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007, str

17 nebo v případě, že Poslanecké sněmovně každoročně nepředloží výroční finanční zprávu. Jestliže jejich majetek přechází na právního nástupce, dojde ke zrušení subjektů bez likvidace. Významnější politické strany mající svůj vliv na celém území státu reprezentují zájmy občanů v parlamentu republiky (např. Občanská demokratická strana, Česká strana sociálně demokratická, Strana zelených aj.) a jejich zástupci ovlivňují život občana po všech stránkách (např. schvalují a upravují zákonné předpisy). Existují však také politické strany regionálního významu vystupující v zájmu občanů jednotlivých měst a obcí. Politická hnutí (např. Mírové hnutí 2007, Hnutí za lepší bydlení, Hnutí zemědělců) jsou zpravidla orientovaná jedním směrem a usilují o dosažení konkrétních cílů a splnění požadavků v určité oblasti Registrované církve a náboženské společnosti Církví a náboženskou společností se pro účely zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, rozumí dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně či soukromně, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučováním a duchovní služby. Jedná se o právnické osoby vznikající dnem jejich registrování na Ministerstvu Kultury, které jim přidělí identifikační číslo. Podnikání není z činnosti církví a náboženských společností vyloučeno. Jakékoli podnikatelské aktivity však mohou být vykonávány pouze jako doplňková činnost. Církev a náboženská společnost zaniká likvidací nebo bez likvidace výmazem ze seznamu těchto subjektů na Ministerstvu kultury. Církve a náboženské společnosti působí kromě duchovní služby i v mnoha jiných oblastech. Podílí se např. na zvyšování vzdělanosti a kulturního povědomí obyvatel, velká pozornost je z její strany věnována také péči o rodinu a poskytování charitativních služeb (např. pro nemocné či seniory). V České republice jsou nevýznamnějšími církvemi Katolická církev, Československá husitská církev, Církev bratrská či Evangelická církev Nadace Jedná se o účelové sdružení majetku, které se zakládá za účelem dosažení obecně prospěšných cílů. Činnost těchto sdružení se zaměřuje např. na ochranu lidských práv či jiných humanitárních hodnot, na ochranu životního prostředí, kulturních památek, na rozvoj vědy, vzdělání apod. Nadace a nadační fondy mají povinnost uvádět toto označení ve svém názvu. Jednotlivě či společně je může zřídit kterákoli fyzická nebo právnická osoba dotací majetku 13

18 ve výši min Kč (tzv. vkladem nadačního jmění) prostřednictvím zakládací listiny. Nadace jsou registrovány u příslušného okresního rejstříkového soudu. Z nadace poskytnuté prostředky podléhají kontrole účelu použití, kterou je pověřen správce nadace. Subjekt je zrušen dosažením účelu, pro který byl zřízen, sloučením s jinou nadací, na základě soudního rozhodnutí nebo prohlášením konkurzu Obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšná společnost upravená zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, je právnická osoba založená fyzickými či právnickými osobami nebo státem k poskytování obecně prospěšných služeb (např. poradna pro těhotné, péče o seniory). Platí, že výsledek hospodaření společnosti se smí použít pouze k poskytování služeb, pro které byla společnost zřízena, nikoli ve prospěch jejich zakladatelů či zaměstnanců. Může se jednat o společnosti působící v nejrůznějších oblastech našeho života, jako je např. vzdělávání (některé základní školy, gymnázia, střední odborné školy), kultura (Dejvické divadlo, Ekotechnické muzeum aj.), ale také zdraví a životní styl, sport, turistika, charitativní činnost. Mohou být také zaměřeny přímo na různé skupiny osob (pro děti, pro spoluobčany se zdravotním postižením, pro lidi v tísni apod.). Společnost vzniká na základě zakladatelské smlouvy, a to dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností, který je veden příslušným soudem. Mimo hlavních služeb může tato společnost vykonávat i doplňkovou nebo hospodářskou činnost, na podnikání jiných osob se ale podílet nesmí. Tento typ společností převládá v sociální oblasti, ve školství, zdravotnictví a v kultuře. Zrušeny (s likvidací nebo bez) mohou být uplynutím doby či účelu, rozhodnutím správní rady nebo soudu a nebo prohlášením konkurzu. Dnem tohoto zrušení je jejich vynětí z rejstříku Organizační složky státu Organizační složky státu se zřizují zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Státní rozpočtové organizace včetně ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů hospodařících s rozpočtovými prostředky nebo založené ústředními orgány, okresními a dalšími úřady, se tak dnem nabytí účinnosti výše zmíněného zákona, tj. od , staly organizačními složkami. 17 R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007, str.18 14

19 Účinností zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, se rozpočtové organizace, u nichž funkci zřizovatele plnila obec, staly organizační složkou obce. Jednotlivé organizační složky mají odlišné postavení. Záleží na tom, zda je jejich zřizovatelem stát či územní samosprávný celek 18 : Organizační složka státu není právnickou osobou, její jednání se považuje za jednání státu a je účetní jednotkou (jedná se o ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy a státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR a jiná zařízení určená zvláštním právním předpisem); dokladem o zřízení organizační složky je zřizovací listina, její vznik, změna a zánik je uveden v Ústředním věstníku České republiky; organizační složky státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, jejich rozpočet může obsahovat pouze příjmy a výdaje, které souvisejí s činnostmi uvedenými ve zřizovací listině (příjmy organizačních složek jsou příjmy státního rozpočtu, výdaje jsou jeho výdaji); žádný subjekt nemá oprávnění přijímat či poskytovat úvěry a přijímat ani vystavovat směnky, výjimku tvoří jen poskytnutí půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb. Organizační složka územní samosprávy je na základě zřizovací listiny schvalována zastupitelstvem, hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Ten ji opravňuje disponovat jen s takovou výší finančních prostředků, které souvisejí s její běžnou činností. Tato forma je vhodná pro činnosti, které nevyžadují velké množství zaměstnanců či složité technické nebo jiné vybavení, a kdy ekonomické vztahy nejsou nikterak komplikované (např. úřady práce, finanční úřady, katastrální úřady, městská policie, záchranný hasičský sbor atd.). Základním úkolem organizačních složek je zabezpečení primárních funkcí státu (tj. zákonodárné, soudní a výkonné moci) na daném území. V tom, že udávají společnosti její řád, tkví jejich obrovský význam. Vezmeme-li navíc v úvahu, že své služby poskytují zdarma 18 R ů ž i č k o v á, R. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. ANAG. Olomouc, 2007 str

20 (tedy zdarma pro jejich konečného spotřebitele, organizační složky jsou placeny z daní občanů), jen stěží by je mohl někdo nahradit Příspěvkové organizace Mezi druhy příspěvkových organizací patří mateřské, základní, střední a vysoké školy, knihovny, muzea, galerie, divadla, domovy dětí a mládeže, domovy důchodců, kojenecké ústavy, nemocnice, zoologické zahrady nebo různá centra kulturních a sociálních služeb. Charakteristice příspěvkových organizací je podrobně věnována kapitola č Státní fondy Státní fondy jsou zřizovány pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými 19 na základě příslušných zákonů. Obecně platí, že jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku. Mezi tyto fondy patří: Státní fond životního prostředí, který je zaměřen na ochranu a zlepšování životního prostředí a jehož příjmy tvoří především platby za poškozování a znečišťování jednotlivých složek životního prostředí (např. poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za vypouštění odpadních vod) a také splátky poskytnutých půjček a s nimi spojené úroky; o použití zdrojů fondu rozhoduje ministr životního prostředí; fond např. poskytuje poradenství související s přijatými žádostmi o finanční podporu na různé projekty, tyto žádosti vyhodnocuje, příjemcům podpory uvolňuje finanční prostředky a kontroluje jejich účelné použití 20, Státní fond kultury, který finančně podporuje českou kulturu (např. její propagací v zahraničí, vytvářením podmínek pro vznik a realizaci uměleckých děl, získáváním a udržováním kulturních památek, pořádáním nejrůznějších festivalů, přehlídek, výstav a přednášek); zdroji fondu jsou především výnosy z majetkových účastí státu na podnikání právnických osob v kultuře, výnosy z cenných papírů a veřejných sbírek, dary, dotace ze státního rozpočtu nebo úvěry od právnických osob; v čele stojí ministr kultury 21, 19 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, 28 odst Zdroj: staženo dne Zákon č. 239/1992 Sb., o státním fondu kultury České republiky,

21 Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie mající důležitý význam v oblasti filmu, jelikož jeho prostředky bývají poskytovány na tvorbu a výrobu českých filmů a na jejich propagaci v zahraničí, v neposlední řadě se také investuje do modernizace a technického rozvoje české kinematografie 22 ; fond spadá rovněž pod Ministerstvo kultury, proto jsou jeho příjmy totožné s výše uvedeným Státním fondem kultury, Státní zemědělský intervenční fond zřízený k poskytování různých finančních podpor v oblasti zemědělství (může se jednat o podpory vyplácené např. za účelem zajištění odbytu domácích zemědělských produktů nebo zvýšení jejich spotřeby a dále o finanční prostředky sloužící k nepotravinářskému způsobu využití zemědělských výrobků); fond také ve veřejném zájmu provádí intervenční nákupy zemědělských produktů a poskytuje subvence pro vývoz; jeho cílem je stabilizovat trhy těchto výrobků a potravin a minimalizovat výkyvy jejich cen; mezi zdroje fondu patří např. dotace ze státního rozpočtu, výnosy z intervenčních nákupů zemědělských produktů nebo finanční prostředky získané z Evropské unie 23, Fond národního majetku zrušen zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, který v rámci privatizačního projektu např. zakládá obchodní společnosti, podílí se na jejich hospodářském výsledku a likvidačním zůstatku, nebo prodává jejich akcie či podíly; příjmy fondu představují výnosy z jeho účasti na obchodních společnostech, výnosy z prodeje nemovitostí, akcií a z pronájmu majetku, který má ve správě; nejvyšším orgánem je prezídium, v jehož čele je ministr zemědělství 24, Fond dětí a mládeže zákon o tomto fondu byl zrušen dnem , Státní fond dopravní infrastruktury zřízený zákonem č. 104/2000 Sb., za účelem rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železnic a vnitrozemských vodních cest 25 a kromě financování samotného poskytuje 22 Zákon č. 241/1992 Sb., o státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, 9 23 Zákon č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu, 1 odst. 2, Zákon č. 569/1991 Sb., o pozemkovém fondu České republiky, 2, Zdroj: staženo dne

22 finanční prostředky také na průzkumné, projektové a expertní činnosti; zdroji fondu jsou výnosy ze silniční daně a z dálničních poplatků, podíly z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, jakož i prostředky od Evropské unie; v čele výboru fondu stojí ministr dopravy, Státní fond rozvoje bydlení, který patří mezi nástroje bytové politiky, soustřeďuje se na vytváření, shromažďování a rozšiřování prostředků podporující investice do bydlení, např. podporuje výstavbu bytů, výstavbu technické infrastruktury v obcích a opravy bytového fondu; potřebné prostředky fond získává především z dotací státního rozpočtu, z výnosů z dluhopisů a hypotečních zástavních listů, ze strukturálních fondů Evropské unie a z přijatých úvěrů; fond rozvoje bydlení je řízen výborem, v němž nejvýznamnější funkci zastává ministr pro místní rozvoj 26. Státní fondy nejsou součástí státního rozpočtu, a proto se dá říci, že pro organizace, kterým své prostředky na jasně vymezené účely poskytují, představují dodatečné finanční prostředky. Je zřejmé, že stát považuje rozvoj určitých oblastí (např. kultura, zemědělství, doprava, ochrana životního prostředí) za natolik důležitý, že právě na jejich financování byly zřízeny tyto samostatné fondy. Uvědomuje si tedy nedostatek prostředků, se kterým se výše zmíněné obory potýkají. Význam jednotlivých fondů je proto značný. A to i přesto, že (samozřejmě) nejsou schopny uspokojit všechny organizace a zájemce o dotaci. Tabulka č. 1) Přehled finanční prostředků ve státních fondech v roce 2007 v mil. Kč Název fondu Objem finančních prostředků Státní fond životního prostředí 5 337,3 Státní fond kultury 33,9 Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie 207,5 Státní zemědělský intervenční fond 4 730,0 Pozemkový fond České republiky 360,0 Státní fond dopravní infrastruktury ,0 Státní fond rozvoje bydlení 1 896,1 Zdroj: Rozpočty jednotlivých státních fondů pro rok Uvedená tabulka pro jasnější představu ukazuje, jaké množství finančních prostředků mají jednotlivé státní fondy k dispozici. Je s podivem, že právě fondy Ministerstva kultury, tj. Státní fond kultury a Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie, jsou těmi, které 26 Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení,

23 hospodaří s nejmenším objemem financí. Přitom právě oblast kultury, která trpí akutním nedostatkem finančních prostředků, by bylo třeba více podpořit. Bohužel není z čeho, zdroje státních fondů jsou ve srovnání s ostatními takřka zanedbatelné. Naopak nejvýznamnějšími státními fondy jsou Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí a Státní zemědělský intervenční fond. Tuto skutečnost si lze vysvětlit objemnými přílivy finančních prostředků ze zahraničí, především z Evropské unie. Jasně zřetelné jsou tedy oblasti, které jsou v současnosti prioritní. Důraz je tedy kladen zejména na údržbu, rozvoj a modernizaci infrastruktury, ochranu životního prostředí a pozornost je v neposlední řadě věnována také podpoře tuzemských zemědělců. Pro neziskové organizace působící v těchto sférách jsou tyto státní fondy velmi významné. 19

24 2 Charakteristika příspěvkových organizací Příspěvkové organizace jsou zpravidla zřizovány k zajišťování neziskových činností, jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Tyto organizace jsou zapisovány na návrh zřizovatele do obchodního rejstříku. Působí především v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče, kultury, vědy a výzkumu aj. Činnost příspěvkových organizací nelze provozovat na principu samofinancování, protože vlastní příjmy organizace dosahované poskytováním služeb jsou buď rovny nebo nižší než náklady spojené s poskytováním služeb. Ve většině případů totiž příspěvkové organizace poskytují své služby bezplatně nebo za ceny nižší, než jsou jejich skutečné ceny. Z toho důvodu jsou tyto organizace napojeny finančními vztahy na rozpočet svého zřizovatele. Příspěvkové organizace hospodaří s finančními prostředky, které získávají 27 : vlastní činností, z rozpočtu zřizovatele, z vlastních finančních fondů, jako dary od fyzických a právnických osob, ze zahraničí, jinou nebo doplňkovou činností 28. Na rozdíl od organizačních složek, které jsou zřizovány zejména za účelem zabezpečování tzv. čistých veřejných statků 29, a působí tedy především ve veřejné správě, příspěvkové organizace vznikají z důvodu zajišťování tzv. smíšených veřejných statků 30 (vzdělání, zdravotní péče, výzkum aj.). Uživatelé těchto veřejných statků poskytovány se musí podílet spolufinancováním a platit tzv. uživatelský poplatek. 27 N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005, str Označení jiná činnost se používá u státních příspěvkových organizací, doplňková činnost pak příspěvkových organiza- cí zřízených územními samosprávnými celky; v obou případech se jedná o doplňkovou činnost k činnosti hlavní. 29 Jedná se o statky charakteristické nerivalitou ve spotřebě, nevylučitelností ze spotřeby a tím, že nelze určit podíl jednotliv- ce na jejich spotřebě (např. veřejná správa, národní obrana, soudy). 30 Statky vyznačující se dělitelností kvantity a nedělitelností kvality, podíl jednotlivce vyjadřuje uživatelský poplatek. 20

25 2.1 Vznik příspěvkových organizací Příspěvková organizace je veřejnoprávní právnickou osobou, o jejím vzniku (resp. zániku) rozhoduje zřizovatel. Tím může být organizační složka státu nebo veřejnoprávní korporace (kraj, obec) Zřizovací listina příspěvkové organizace Základem pro vznik příspěvkové organizace je zřizovací listina, která musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti 31 : úplný název zřizovatele, např. název příslušného územního samosprávního celku, tzn. obce či kraje, nebo název státního orgánu, je-li zřizovatelem příspěvkové organizace stát, název, sídlo a identifikační číslo příspěvkové organizace - je nutné zvolit takový název, aby neexistovala možnost záměny s jinou příspěvkovou organizací, přičemž každá případná změna v názvu organizace musí být zapsána do obchodního rejstříku, vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, pro který je příspěvková organizace zřízena, označení statutárních orgánů a způsob jejich vystupování jménem organizace - obvykle to bývá jedna osoba (ředitel či jinak označený vedoucí příspěvkové organizace), která je odpovědná za hospodaření s prostředky a s majetkem, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává příspěvkové organizaci do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití především pro zabezpečování veřejných statků, vymezení majetkových práv, která organizaci umožní, aby svěřený majetek (včetně majetku získaného její vlastní činností) spravovala k hlavnímu účelu, pro který byla zřízena; vymezí se práva a povinnosti související s jeho plně efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení a podmínkami pro jeho případnou další investiční výstavbu, 31 M o c k o v č i a k o v á, A. Příspěvkové organizace Aspi: Wolters Kluwer. Praha, 2008, str

26 vymezení pravidel pro výrobu a prodej zboží v případě, že jsou předmětem činnosti organizace (např. v souvislosti s doplňkovou činností), vymezení práv a povinností v případě pronajímání svěřeného majetku jiným subjektům, okruhy doplňkové činnosti povolené zřizovatelem navazující na hlavní účel činnosti dané příspěvkové organizace, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; doplňková činnost však nesmí narušit plnění hlavní činnosti a její účetnictví je sledováno odděleně, vymezení doby, na kterou je příspěvková organizace zřízena. Tento vymezený obsah nutný pro vznik příspěvkové organizace lze považovat za zákonem stanovené minimum nikoli za možné maximum. Ačkoliv se výše uvedený výčet může zdát dlouhý, je nutné přiznat, že všechny požadované informace mají své opodstatnění a je jistě užitečné, ne-li přímo nutné, aby souhrnně tvořily jeden dokument. Zřizovací listinu příspěvkové organizace vydává vždy její zřizovatel Zřízení příspěvkové organizace státem Výkon zakladatelských funkcí příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvkové organizace, které vznikly před platností tohoto zákona, jsou právnickými osobami a nadále pokračují ve své činnosti, přičemž funkci zřizovatele plní organizační složky státu 32. Zcela nová příspěvková organizace může vzniknout jen na základě zvláštního právního předpisu (platí i pro rozhodování o rozdělení, sloučení a jiných změnách organizace). To v praxi znamená, že pro každou z nově zřizovaných příspěvkových organizací, která hospodaří se státním majetkem, musí být přijat zvláštní zákon Zřízení příspěvkové organizace územními samosprávnými celky Rozhodnutí o zřízení, resp. sloučení a zrušení příspěvkové organizace, jakož i schválení zřizovací listiny, je ve výhradní pravomoci zastupitelstva. Při rozhodování o zřízení pří- 32 Popř. vyšší územní samosprávné celky nebo obce, jestliže jsou jednotlivá zastupitelstva oprávněna je zřizovat, řídit a rušit. 22

27 spěvkové organizace jsou obec nebo kraj vázány skutečností, že příspěvková organizace může být zřízena pouze za účelem výkonu takových činností, které spadají do jejich samostatné působnosti, tedy do samostatné působnosti územního samosprávného celku 33. Pokud se o zřízení organizace rozhodne, je zastupitelstvo povinno vydat zřizovací listinu této právnické osoby. Zřizovací listinou jsou na příspěvkovou organizaci přenášeny povinnosti, část práv k majetku a rozpočtových finančních prostředků zřizovatele. Informaci o vzniku (resp. sloučení a zániku) příspěvkové organizace nebo případné změně zřizovací listiny musí obec či kraj zveřejnit v Ústředním věstníku ČR, a to do 15 dnů ode dne, kdy k dané skutečnosti došlo Hospodaření příspěvkových organizací Příspěvkové organizace hospodaří podle svého rozpočtu. Příjmy získané vlastní činností (např. z pronájmu nevyužívaného majetku či prostor, výnosy z reklamy, u škol to mohou být výnosy plynoucí z pořádání vzdělávacích kurzů pro veřejnost, u kulturních zařízení příjmy ze vstupného nebo z prodeje propagačních materiálů), používají k financování svých výdajů. Finančně soběstačné však nejsou, protože zabezpečují veřejné statky na neziskovém principu a uživatelské poplatky (placené např. organizacím působícím v kultuře) nepokrývají nutnou výši vynaložených nákladů. Tyto chybějící finanční prostředky proto získávají z rozpočtu svého zřizovatele. Dále organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a mohou také pořizovat další majetek. Hospodaření příspěvkových organizací a jejich finanční vztahy k rozpočtu zřizovatele jsou upraveny dvěma zákony o rozpočtových pravidlech: č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, je-li zřizovatelem organizační složka státu, č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek. 33 U obcí se jedná např. o zajištění kulturního rozvoje, bydlení, dopravy, vzdělávání, ochrany zdraví, ochrany veřejného po- řádku, apod. 34 M o c k o v č i a k o v á, A. Příspěvkové organizace Aspi: Wolters Kluwer. Praha, 2008, str

28 Vzhledem k tomu, že z titulu zřizovatele a zejména z nakládání s majetkem vyplývá mezi příspěvkovými organizacemi řada odlišností, bude hospodaření obou skupin těchto organizací popsáno v následujících podkapitolách samostatně Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných státem Jak bylo výše uvedeno, hospodaření těchto organizací upravuje zákon č. 218/2000 Sb. Jejich rozpočet se sestavuje vyrovnaný. Rozpočtují pouze příjmy a výdaje (resp. výnosy a náklady), které souvisejí s jejich hlavní neziskovou činností. Mezi nejvýznamnější rozpočtové příjmy patří příjmy dosažené z výkonu hlavní činnosti a příjmy ze státního rozpočtu 35, které mají formu transferů, což jen dokazuje finanční závislost organizace na svém zřizovateli. Vůči příspěvkovým organizacím jsou zřizovatelem stanoveny tyto finanční vztahy 36 : příspěvek na provoz ze státního rozpočtu, jehož výše se stanoví na základě rozdílu mezi rozpočtovanými náklady a rozpočtovanými výnosy v rámci hlavní činnosti; jeho stanovení a čerpání v průběhu roku může být také vázáno na určité ukazatele (většinou se jedná o jednotku výkonů, které příspěvková organizace zajišťuje), příspěvek na investice vycházející z potřeb dané organizace (např. na výstavbu, rekonstrukci budov, pořízení potřebného dlouhodobého hmotného majetku, vybavení kamerovými a zabezpečovacími systémy), individuální a systémové účelově poskytované dotace na financování konkrétních projektů, programů či akcí, návratná finanční výpomoc, která může být organizaci poskytnuta ze strany zřizovatele (např. na úhradu zhoršeného výsledku hospodaření), příspěvková organizace je pak povinna vrátit finanční prostředky do konce roku, v němž měl být zhoršený výsledek hospodaření uhrazen, odvod z odpisů může být stanoven, jestliže zřizovatel nadále neuvažuje o rozvoji organizace, či dokonce plánuje její zrušení, nebo pokud je objem odpisů o mnoho vyšší než skutečné potřeby organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku, 35 V praxi představují prostředky ze státního rozpočtu u většiny příspěvkových organizací rozhodující část příjmů, výše vlast- ních výnosů je zpravidla nepřevyšuje. 36 N o v á k o v á, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. 2.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha, 2005, str. 9 24