ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Zemědělství

Transkript

1 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zemědělství vliv zemědělství na krajinu historický vývoj problémy dneška velké půdní bloky nepřístupnost pozemků nízká úrodnost, znečištění půdy, eroze : Řešení v podobě pozemkových úprav Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Ing. Martin Dočkal, Ph.D.

2 Způsob zemědělství je jedním z hlavních činitelů, který ovlivňuje fungování krajiny na Zemi JAK? V současné době je zemědělsky využívána více než polovina (53,8%) celkové výměry ČR!!! Ne vždy bylo tak významné

3 Historie zemědělství zemědělství u nás vzniká v období středního holocénu až po neolit (cca 5000 př. n. l.) dodnes jde o nejvýraznější antropogenní faktor v krajině člověk začíná zkulturňovat své okolí důvod: cíl - zajištění potravy opouští se tradiční způsob obživy - sběr a lov usazení na konkrétním místě obhospodařování půdy na počátku osídlování nejúrodnějších oblastí s nejpříznivějšími podmínkami, pak odlesnění + vypalování stepních porostů využití primitivních nástrojů VLIV ZPRVU MINIMÁLNÍ Míra ovlivnění je dána také počtem obyvatel! Období (náš letopočet) Počet obyvatel (10 3 ) V. století 250 X. století (konec) 450 XII. století 870

4 Historie zemědělství Nejprve rostlinná, až později živočišná výroba K nejstarším formám zemědělské výroby v našich zemích náleží: SOUSTAVA PŘÍLOHOVÁ SOUSTAVA ÚHOROVÁ (trojpolní) Liší se intenzitou využití pozemků Přílohová soustava Úhorová soustava Obiloviny a jiné plodiny dočasně neobdělávaný příloh úhor ozim jař

5 Středověké využití pozemků FEUDÁLNÍ ŘÁD - Největší část půdy tzv. DOMINIKÁN vlastnil feudální pán a pracovali na ní nevolníci. - Menší část půdy tzv. RUSTIKÁL je pronajímána poddaným za poplatky nebo naturální odvody a pracovní činnost na panském (robotu). Schéma půdorysné vazby středověké vesnice na feudální sídlo A ohrazená vesnice B tvrz feudálního pána, stavěná na ostrohu nad soutokem C dominikální půda

6 13. stol. Počátek intenzivnějšího využití krajiny. Rozšiřování osídlení našeho prostoru KOLONIZACE, jsou zakládány nové vesnice, hrady, kláštery Mýcení lesů = nová zemědělská půda pro rozšiřující se společnost. vykácené plochy lesa: vznik pasek LESNÍ POLAŘENÍ (2 3 r.) pěstování obilí mezi pařezy 14. stol. zemědělsky nevyužívány pouze horské a lesní plochy! Pokrokové technologie používáme dodnes (zelené hnojení zaorávání vhodných plodin)

7 Středověká vesnice z období kolonizace 1 malé chlévy a ohrady na dobytek 2 obilní oborony 3 studna 4 - ohrazení vesnice z kůlů

8 Renesance - panský velkostatek dle staré mapy V této době ( stol.) také stoupá zájem světských i církevních feudálů o INTENZIVNÍ HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ KRAJINY a o VYŠŠÍ ZEMĚDĚLSKOU PRODUKCI dochází ke scelování pozemků a zakládání velkostatků

9 Doba husitských válek vynikají různé šlechtické rody zhoršení poměrů poddaných nová kolonizace scelování pozemků pod velkostatky - vyhánění poddaných z úrodných na méně úrodné pozemky změna orientace hospodaření, specializace na rybníkářství, chov ovcí, ovocnářství ZVÝŠENÍ TLAKU NA KRAJINU

10

11 Tereziánské a Josefínské období rozdělení půdy neefektivních panských velkostatků mezi poddané tj. mezi nájemce, za smluvený roční plat proti následnému přílišnému drobení pozemků vydal Josef II. výnos, omezující dolní hranici rozlohy orné půdy na jeden statek OSVOBOZENÍ VESNICKÉHO OBYVATELSTVA OD ROBOTNÍCH POVINNOSTÍ nové pracovní síly, zvýšení zemědělské produkce Úhor 1x/4-5let, zavedení polních pícnin, jetelovin a okopanin Zvyšování výnosovosti, další vysoušení mokřadů, stavba rybníků, cest. Intenzifikace zemědělské výroby hnojením, odvodňováním atd ZVÝŠENÍ TLAKU NA KRAJINU POKRAČUJE!!!

12 Zemědělská krajina a vesnice 19. / 20. stol. se postupně mění!!!

13 20.stol Většina půdy ve vlastnictví velkostatků (šlechtické i církevní), Ale již od ½.19.stol u nás i zemědělská družstva pozemková reforma (agrární strana) Po 2.svět.válce další reformy (konfiskace půdy nepřátel a zrádců) združstevňování zemědělství (boj proti vesnickým boháčům - kulakům) V rámci hospodářsko-technické úpravy pozemků prosazované KSČ bylo rozoráno ha luk, ha mezí, ha remízků, víc jak dvě třetiny polních cest a zlikvidováno kolem km liniové zeleně. Odhaduje se, že tak bylo vykáceno několik desítek milionů stromů a sta miliony metrů čtverečních keřových porostů

14 Proměna velikosti zem. družstev (okres Chrudim, 1960) pozemkové reformy, kolektivizace a scelování pozemků 1.etapa kolektivizace: Každé družstvo hospodaří v rámci katastr. území své obce, vesnice mají stejný význam ve struktuře osídlení

15 2. (a 3.) etapa kolektivizace: Družstva se sdružují do větších celků, význam vesnic se diferencuje podporuje se rozvoj střediskových obcí a hlavních vesnic. Ostatní stagnují.

16 Změny v krajině Násilné zabavování půdy a scelení ( ) drobných políček ve velké bloky se velmi výrazně odrazilo v uspořádání krajiny. Vliv na: krajinné prvky (remízy, aleje)

17 Změny v novodobé krajině Po roce 1989 restituce, ne ale návrat vlastníků k hospodaření 85% zem.pozemků je v nájmu!!! Co z toho vyplývá?

18 nejzávažnější problémy dnešní zemědělské krajiny velké půdní bloky (až ha i více) eroze + monotónnost krajiny; nedostatek ekostabilizačních prvků (remízky, mokřady, meze, aleje, biokoridory a biocentra) nepřístupnost pozemků a nedostatečná průchodnost krajiny rozorání polních cest snižování přirozené úrodnosti půdy v důsledku eroze půdy - zvýšená vodní eroze se vyskytuje na 42% a větrná na 7,5% zemědělské půdy) znečištění půdy a podzemních vod pesticidy + eutrofizace, nepříznivý stav malých vodních toků a nádrží snížení retence krajiny rozdrobenost pozemků (jeden vlastník má až několik desítek parcel, které spolu nesousedí) nevhodné tvary zemědělských pozemků příliš úzké parcely, nebo parcely s ostrými hranami neumožňují obdělávání zem. technikou

19 Co to je? z.139/2002 Sb. Řešením řady těchto problémů jsou POZEMKOVÉ ÚPRAVY Při provádění pozemkových úprav dochází k racionálnímu prostorovému uspořádání pozemků všech vlastníků půdy (zemědělské i lesní) v řešeném území a podle potřeby také k reálnému vytyčení těchto pozemků v terénu. Současně se pomocí pozemkových úprav zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, funkční vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Náklady na provedení PÚ hradí stát (omezený rozpočet!). Pokud je vyvoláno stavební činností (vybudování obchvatu obce) pak stavebník. Mají-li účastníci na PÚ zájem, mohou se podílet! Proces PÚ koordinují POZEMKOVÉ ÚŘADY

20 Univerzální nástroj viz prováděné PÚ v okrese Benešov

21 Cíle PÚ Jde o změnu prostorového a funkčního uspořádání pozemků ve veřejném zájmu. Primárním cílem je narovnání vlastnických vztahů (aktuálně vč. církevního majetku). Při tom dochází zároveň k: obnovení osobního vztahu lidí k zemědělské půdě a krajině vytvoření podmínek pro racionální hospodaření na zem. pozemcích rozvoji trhu s půdou především směrem k zemědělství důsledné ochraně zemědělské půdy jako výrobního prostředku ochraně kvality vody, zvýšení retence v krajině a minimalizace povodňových škod obnovení struktury krajiny, zvýšení její biodiverzity a celkové ekologické stability

22 Způsob provádění Rozlišují se: JEDNODUCHÉ x KOMPLEXNÍ Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) řeší se konkrétní hospodářský či ekologický problém pouze na části KÚ. Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) celé KÚ (mimo intravilán) řeší území komplexně (rozdělení, zpřístupnění, ekologické funkce) Co PÚ znamenají v praxi: Scelování i dělení pozemků Směna pozemků (na základě pravidel) Vyrovnání hranic změna tvaru pozemků Zpřístupnění pozemku nové cesty + věcná břemena Realizace opatření ve veřejném zájmu (protipovodňová, ÚSES) Limity využití pozemků zatravnění údolnic, vegetační PEO

23 Výsledkem úprav je: obnovený digitalizovaný katastr nemovitostí (nově zaměřeno) s optimalizovaným uspořádáním půdní držby schválený plán společných zařízení zahrnující opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, k protierozní ochraně, vodohospodářským opatřením a opatřením k ochraně a tvorbě životního prostředí (viz dále) nezbytný podklad pro územní plánování a rozvojové programy území To dále vede k: Možnosti úprav tvaru a velikosti pozemků Zpřístupnění pozemků cestní sítí tedy lepší využitelnosti pro vlastníky! (za peníze státu)

24 Scelování pozemků nemusí být negativní Stav půdní držby před pozemkovou úpravou Stav půdní držby po pozemkové úpravě

25 Plán společných zařízení Kostra nového uspořádání krajiny = účelové komunikace (zpřístupnění krajiny) = protierozní opatření (meze, průlehy, větrolamy, zatravnění) = vodohospodářská opatření (suché nádrže, rybníky, úpravy toků) = opatření k ochraně ŽP (ÚSES, doprovodná zeleň) Pro tyto účely se nejprve použijí pozemky ve vlastnictví státu, obce. Až poté případná směna pozemků

26 Pozemkové úpravy příklad řešení z důvodu nadměrné eroze, je řešeno plánem společných zařízení

27 Podmínky pro směnu pozemků Aby nebyli vlastníci provedením PÚ poškozeni, nesmí se nové pozemky lišit oproti původním: ve výměře o více jak 10% v ceně o více jak 4% (vychází se z bonity půdy) ve vzdálenosti o více jak 20% Podmínkou schválení návrhu je souhlas vlastníků > 75% pozemků

28 Zemědělství Závěr: nejvýznamnější antropogenní vliv na krajinu Intenzita vlivu v historii rostla Rozdělení pozemků má vliv na: PÚ obhospodařování erozi/ochranu půdy diverzitu krajiny představují nástroj k řešení řady problémů komplexně řeší narovnání vlastnických vztahů (církevní restituce) umožňují efektivní protierozní ochranu, uplatnění vodohospodářských opatření, nástrojů ochrany ŽP mají spravedlivě přerozdělit pozemky z důvodu efektivního využití krajiny

29 Co je třeba znát! Jak zemědělství historicky a dnes ovlivňuje krajinu Jaké jsou současné zásadní vlivy zemědělství Pozemkové úpravy: proč kdo jak co je výsledkem za jakých podmínek