LOGISTICKÉ ČINNOSTI VE VAZBĚ NA HMOTNÉ OPERACE

Transkript

1 Téma 9 LOGISTICKÉ ČINNOSTI VE VAZBĚ NA HMOTNÉ OPERACE 9.1. Přeprava jako logistický proces Přeprava zboží se uskutečňuje určitými technologiemi, které v nazýváme logistické technologie. Z řady logistických technologií považujeme za nejdůležitější: Just in time (lit) Hub and Spoke (H&S) Kanban Z domu do domu Quick Response (QR) Kombinovaná doprava (KD) Skladování Efficicnt Consumer Response (ECH). Enterprise Resources Planning (ERP) Řízení vztahů s dodavateli Systémy na podporu rozhodování Umělá inteligence Systémy řízení databází JUST IN TIME Nejznámější logistická technologie. Spočívá v uspokojování poptávky po určitém materiálu ve výrobě nebo po určitém hotovém výrobku v distribučním článku jeho dodáváním "právě včas", tj. v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech podle potřeby odběratele. Dodávají se malá množství, co možná v nejpozdějším okamžiku. Dodávky jsou velmi 1

2 časté a díky tomu mohou na sebe v logistickém řetězci navazovat jen s minimální pojistnou zásobou. Zásoby se udržují na dobu i několika hodin. Ideální prostředí pro JUST IN TIME je tam, kde: jsou minimální náklady na změny výstupů, je relativně stabilní poptávka, odběratel má významné či přímo dominantní postavení na trhu ve srovnání s dodavateli. Pro úspěšné fungování JIT musí být splněny tyto předpoklady: dodavatel garantuje kvalitu dodávky a synchronizuje s odběratelem svou činnost a poskytuje informace potřebné pro plánování a operativní řízení, přeprava musí být svěřena kvalitnímu dopravci. Spolehlivost a přesnost je ceněna více než rychlost přepravy Další podmiňující prvky jako je: odběratel je dominujícím článkem, jemuž se dodavatel musí přizpůsobit tím, že svou činnost synchronizuje s jeho potřebami, tzn., že garantuje jím požadovanou vhodně rozložení rnísta výroby a spotřehy Náklady na dopravu musí být nižší než úspory z omezení nebo likvidace skladů dopravní prostředky i infrastruktura musí zabezpečovat spolehlivost intervalů dodání zásilky. Doplnění: Aplikaci principů JIT na systém nákupu představuje JIT II. Základem je umístění zástupce dodavatele přímo do. výrobního/distribučního zařízení kupující organizace. Tento pracovník vykonává současně funkci nákupčího, plánovače i obchodníka Představuje typ aliančních vztahů mezi kupující a prodávající organizací. Tento přístup: zlepšuje vzájemné porozumění mezi kupujícím a dodavatelem, snižuje ztráty a zbytečné omyly, zlepšuje vzájemnou komunikaci, zefektivňuje administrativní procesy, čímž se dociluje zvýšení kvality, rychlosti odezvy a inovací nákupních činností. Logistické systémy JIT jsou rozšířením systému Kanban, protože propojují nákup, výrobu a logistiku. 2

3 HUB AND SPOKE (H&S) Uvedená technologie patří mezi nejčastěji používanou technologii pro logistickou ohsluhu území. H&S je založena na sdružování (konsolidaci) a rozdružování menších zásilek v logistických centrech, dopravních uzlech, terminálech) tak, aby rozhodující přepravní vzdálenost, kterou je vzdálenost mezi výchozím a cílovým centrem či uzlem, překonaly pomocí pravidelných, rychlých a kapacitních dopravních systémů (např. železniční dopravou). Tím lze eliminovat růst počtu podávaných zásilek při jejich zmenšujících se průměrné velikosti a zvyšujícím se počtu podeje. Kapacitní dálková doprava je hospodárnější a ekologičtější než proudy lehkých užitkových a dodávkových automobilů. Těm je vyhrazen pružný svoz a rozvoz zásilek v atrakčních obvodech (spádových oblastech) logistických center nebo dopravních uzlů. Systém obsluhy území lze rozdělit na dva podsystémy: vnější systém, obvykle zabezpečující možnosti přepravy velkých zásilek, dostatečně kapacitní k tomu, aby přepravil veškeré množství zboží v ročních i týdenních špičkách (obvykle se používá kombinace více druhů dopravy), vnitřní systém, kterým je prováděna obsluha vnitřního území přilehlého k logistickému centru, přičemž jde obvykle o dopravu silniční a vozidla odpovídající velikosti zásilek a stavu vnitřní dopravní sítě. 3

4 Logistická technologie H&S umožňuje příjem a odeslání velkých směrových zásilek vnějším systémem dopravy, přičemž: zásilky došlé rozdružuje a pak distribuuje podle objednacího seznamu jednotlivým odběratelům (přičemž do doby převzetí zboží cílovým odběratelem vystupuje provozovatel systému jménem klientů v souladu se zasílatelskou smlouvou), pro zásilky výchozí provede svoz zboží systémem vnitřní dopravy od jednotlivých odesilatelů, provede kompletaci (konsolidaci) zásilek podle směrů nebo míst určení, SYSTÉM KANBAN Systém je také znám pod jménem TIS - Toyota Production Systems, byl vyvinut společností Toyota Motor Company v průběhu 50. a 60. let minulého století. Princip systému Kanban spočívá v tom, že materiály a di1y by se měly dodávat přesně v tom okamžiku, kdy je výrobní proces požaduje. Technologie je vhodná jak pro vnitřní logistické řetězec ve výrobních organizacích, tak i pro smluvně stabilizované vnější řetězec. Podstata procesu: Mezi dodávajícím a odebírajícím článkem funguje tzv. samořídící regulační okruhy, které jsou spojeny jednosměrným řetězcem, jejichž vztahy se řídí pull principem. Odběratel odešle dodavateli prázdný přepravní prostředek opatřený výrobní průvodkou, což je štítek (japonsky.kanban") plnící funkci standardní objednávky. Příchod(příjezd prostředku k dodavateli je impulsem k zahájení výroby dané dávky. Vyrobená dávka se uloží do přepravního prostředku, který je opatřen průvodkou k odeslání odběrateli Ten převezme došlou zásilku a zkontroluje počel a druh dodaných kusů Jak dodavatel, tak odběratel nevytváří žádné zásoby. Je to optimální podnikatelská strategie nejen z nákladového hlediska ale i z hlediska poskytování služeb. Z DOMU DO DOMU Nejstarší logistický přepravní systém. Je realizován buď jedním druhem dopravy nebo v některých případech dopravou kombinovanou. Podstata procesu: Tato logistická technologie poskytuje všechny služby spojené s přepravou zásilky až ke dveřím zákazníka na jeden přepravní doklad. V podmínkách ČR jsou tyto přepravy zabezpečovány zejména silniční nebo železniční dopravou, příp. použitím obou druhů. Železniční doprava má oproti silniční dopravě nevýhodu především v omezení dopravní infrastruktury. Ke kolejím končícím většinou ve stanicích mají přepravci mnohdy špatný přístup, a navíc si musí zboží sami naložit. Není-li zboží přepraveno k zákazníkovi přes zaústěnou vlečku, musí se do místa nakládky dopravit jinými dopravními prostředky. 4

5 K zajištění konkurenceschopnosti železniční dopravy v tomto logistickém systému je třeba zvládnout především koncové přepravy. Toho lze dosáhnout těmito způsoby: v maximální míře využívat vleček přepravců, v případě, že zákazník leží mimo přímý dosah železniční dopravy, je potřebná spolupráce silniční a železniční dopravy. Taková spolupráce však musí být smluvně ošetřena. Celá přeprava se musí uskutečnit na jeden přepravní doklad, protože jakákoliv složitost v tomto směru zákazníka odrazuje, ČD, s.o., by mohly uvedené činnosti zabezpečovat vlastními prostředky přímo nebo prostřednictvím dceřiných společností. těsnější spolupráci ČD s operátory intermodálních přeprav. QUICK RESPONSE (QR) Systém rychlé odezvy je strategie používaná v sektoru maloobchodu, která je kombinací několika taktik zamřených na zdokonalení řízení zásob a zvýšení efektivnosti pomocí zrychlení toku zásob. Většina systémů QR dnes funguje hlavně ve vztahu mezi výrobcem a maloobchodníkem. Úplná implementace systému QR zahrnuje uplatnění principu JIT v rámci celého zásobovacího/logistického řetězce, tj. od dodavatele vstupních materiálů až po konečného zákazníka. Tento systém funguje na bázi kombinace elektronické výměny dat (EDO) a systému čárového kódu mezi články řetězce. To umožňuje průběžné sledování prodeje konkrétních položek zákazníkům. Tato informace se předává výrobci, který uvědomí své dodavatele, naplánuje výrobu a dodá odpovídající množství zboží tak, aby se průběžně doplňovaly jeho zásoby. Doplnění k čárovým kódům Čárové kódy jsou nejznámějším a nejrozšířenějším způsobem automatické identifikace. Identifikace prostřednictvím těchto kódů je pro uživatele jednoduchá a cenově nenáročná. Označit čárovým kódem je možné téměř vše. Etikety s čárovými kódy mohou být plastové, textilní, papírové, kovové, keramické a jiné. Čárové kódy můžeme rozdělit do dvou základních skupin. - kódy užívané obchodem - kódy užívané v průmyslu. Nosičem informací u kódů jsou čárky i mezery. I když se na první pohled zdají kódy stejné, je mezi nimi rozdíl. Čárky nejsou vždy stejně silné, taktéž mezery mohou být různě široké. Pravidlo, jak jsou k sobě řazeny, je specifické pro jednotlivé kódy. Některé kódy mají proto vyšší, jiné nižší vypovídací schopnost. Snímače čárového kódu zajišťují všeobecně sejmutí a dekódování čárového kódu a následný přenos informací do nadřazeného systému. 5

6 Výše uvedený systém vede k: ke snížení stavu zásob a současně k urychlení reakce, k omezení situace, že určité zboží není na skladě, ke snížení rozsahu manipulace se zbožím, k celkové úspoře času v řetězci, což znamená, že zboží může být dodáváno v rozmezí hodin. EFFICIENT CONSUMER RESPONSE (ECR) jedná se o zvláštní variantu předchozího systému QK která se vyvinula v potravinářském zhoži (oblast výroby a obchodu potravinařským zbožím) Účastníky systému jsou: - výrobní podniky s dodavateli - velkoobchod a maloobchod. Předpoklady uplatnění ECR spočívají: - v plném uplatnění automatické identifikace zboží, - elektronické výměny dat, - elektronickém převodu peněz a bankovních dat Důležitá je intenzivní spolupráce mezi potravinářským průmyslem a obchodem. Systém se opírá o tyto logistické strategie: strategie řízení logistických řetězců vedoucí ke stabilizaci toků s minimálními zásobami zboží strategie objektivního uspořádání sortimentu do výrobkových skupin a odpovídající stabilizace e logistické infrastruktury i řízení procesů strategie uvádění nových výrobku na spotřební trh akce na podporu prodeje jsou prováděny pouze tehdy a tak dlouho a tam, kde přinesou maximální užitek Využití technologie čárových kódů výrazným způsobem usnadňuje evidenci materiálu a zboží na skladě. Po odečtení čárového kódu se zobrazí informace o daném druhu materiálu či zboží, které je automaticky odečteno či přičteno na sklad. 6

7 KOMBINOVANÁ DOPRAVA Základem je vytvoření a usměrňování (fungujících) dopravních systémů. Využívání výhod jednotlivých dopravních oborů se nazývá intermodální nebo-li kombinovaná doprava. Při užití kombinované dopravy probíhá hlavní část trasy po železnici, vnitrozemskou vodní cestou nebo po moři a místní rozvoz / svoz silniční dopravou. Kombinovanou dopravu členíme dle použité ložné jednotky na: - přepravu na paletách - přepravu v kontejnerech - přepravu ve výměnných nástavbách - přepravu silničních návěsů na železničních vozech - přepravu celých silničních jízdních souprav na železničním voze - přepravu pomocí podvojných návěsů SKLADOVÁNÍ Zabezpečuje uskladnění produktů (např. surovin, dílů, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem spotřeby a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů. Sklady umožňují překlenout prostor a čas. Výrobní zásoby zajišťují plynulost výroby. Zásoby obchodního zboží zajišťují plynulé zásobování obyvatelstva. Rozeznáváme tři základní funkce skladování: A) Přesun produktů: Příjem zboží - vyložení, vybalení, aktualizace záznamů, kontrola stavu zboží, překontrolování průvodní dokumentace, Transfer či ukládání zboží - přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny, Kompletace zboží podle objednávky - přeskupování produktů podle požadavků zákazníka, Překládka zboží (cross-docking) - z místa příjmu do místa expedice, vynechání uskladnění, Expedice zboží - zabalení a přesun zásilek do dopravního prostředku, kontrola zboží podle objednávek, úpravy skladových záznamů. 7

8 B) Uskladnění produktů: Přechodné uskladnění - uskladnění nezbytné pro doplňování základních zásob, Časově omezené uskladnění - týká se zásob nadměrných = nárazníkové zásoby důvody držení: - sezónní poptávka - kolísavá poptávka - úprava výrobků - spekulativní nákupy - zvláštní podmínky obchodu pružnost při uspořádání skladu či volbě speciálních skladových operací menší náklady (o 15-25%) lepší využití vlastních lidských zdrojů daňové přínosy (odpisy) Soukromé sklady - nevýhody. nedostatek pružnosti (paradoxně) - fixní velikost, finanční omezení - dlouhodobá a riskantní investice, návratnost - nutno sledovat míru výnosnosti. Druhy veřejných skladů: všeobecné obchodní sklady - pro všechny druhy balených výrobků, mrazírenské (chladírenské) sklady - sklady s řízenou teplotou, speciální komoditní sklady - použitelné pro určitý druh produktu, poskytují speciální služby související s povahou tohoto produktu, sklady hromadných substrátů - skladování kapalných produktů v nádržích či sypkých substrátů, celní sklady - všeobecné i speciální komoditní, sklady pro veřejnost - uskladnění soukromého majetku, ne zboží; v otevřeném prostoru, skladové místnosti a trezory, kontejnerové uskladnění. C) Přenos informací INFORMAĆNÍ (SOFTWAROVÉ) SYSTÉMY V LOGISTICE Osobní počítače hrají při výměně dat důležitou úlohu. Nejrůznější informační systémy značně urychlují, zefektivňují a zkvalitňují přenos informací, potřebných k zajištění všech funkcí skladování. Nepostradatelné je v této oblasti pochopitelně propojení počítačů do sítí. 8

9 1. Elektronická výměna dat vyšší přesnost, vyšší rychlost přenosu dat, úspora času, snížení některých druhů nákladů, lepší dostupnost informací, výrazné omezení administrativy Elektronická výměna dat (EDI) představuje přenos dokumentů (např. oznámení o dodávce) mezi počítači různých organizací. Tento systém plně nahrazuje poštu či telefon. Je však třeba, aby dokumenty byly standardizované a počítačové prostředí kompatibilní. l 2. Enterprise Resources Planning (ERP) Jedná se o podnikový informační systém (aplikační software), který koordinuje prodej a objednávky s výrobou, nákupem a distribucí. Umožňuje přesně plánovat objem výroby, lépe využívat výrobní kapacity a snižovat zásoby. Jeho rozšířenou verzí je Extended Enterpirse Resources Planning (ERP II), který přesahuje hranice podniku k dodavatelům a zákazníkům, včetně sdílení informací mezi nimi. 3. Řízení vztahů s dodavateli (systém SRM) Důležitou součástí podnikového informačního systému jsou systémy SRM (Supplier Relationship Management). Řídí vztahy s dodavateli - nezbytný předpoklad ke snadnému zajištění a udržení kvalitních dodavatelů, kteří mají svá specifika - nabízejí různé ceny, kvalitu zboží či rychlost dodání. Součástí systému SRM by ve vztahu k dodavatelům mělo být přesné definování pravidel, požadavků, cílů, odpovědností, hodnocení a tolerančních kritérií. 4. Systémy na podporu rozhodování (DSS) DSS jsou modely, simulace a jiné softwarové aplikace, jejichž úkolem není pouze zpracovávat a sledovat transakce, ale podporovat vrcholové rozhodovací procesy v podniku. Ve své podstatě provádí analýzu a doporučují řešení. Tyto systémy propojují různé informační subsystémy, aby poskytly managementu informace pro kvalitnější rozhodování. Lze do nich zapojit i nástroje umělé inteligence. 9

10 5. Umělá inteligence Umělá inteligence se zabývá koncepcemi a metodami odvození prostřednictvím počítače. Termín inteligence v sobě zahrnuje např. schopnost řešit problémy či schopnost učit se. Umělá inteligence zahrnuje řadu oblastí, z nichž pro logistiku jsou nejdůležitější - expertní systémy - rozpoznávání přirozeného jazyka - neuronové sítě. Expertní systémy jsou počítačové programy, které používají znalostní a deduktivní metody pro řešení problémů, jež obvykle vyžadují schopnosti lidských odborníků. Používají logiku a soubory pravidel. Rozpoznávání přirozeného jazyka je systém, kdy se informace z on-line databáze získávají tak, že se systému kladou otázky. Neuronové sítě jsou ve stádiu vývoje. Jde o odnož expertních systémů, které však na základě minulých rozhodnutí a výsledků vytvářejí vlastní pravidla. 6. Systémy řízení databází Umožňují aplikačním programům získávat potřebná data uložená v počítačovém systému. Musí ukládat data logickým způsobem, který postihuje vazby mezi různými položkami dat, aby bylo jejich získávání z databáze efektivní. 7. LAN V podnicích bývají také často využívané lokální počítačové sítě (LAN), které se skládají z minipočítače (serveru) a řady mikropočítačů nebo terminálů, které umožňují přístup zainteresovaných osob ke společným databázím, software a dalším funkcím systému. Mgr. K. Chalupa 10