Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji

Transkript

1 Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji Závěrečná zpráva připravila společnost Prosinec 2012 Projekt Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji byl podpořen z prostředků Evropské unie.

2 Obsah Seznam tabulek... 3 Seznam grafů Průmyslový a podnikatelský potenciál Ústeckého kraje Úvod Ústecký kraj v ČR a EU vnější benchmarking Makroekonomický vývoj Trh práce Postavení Ústeckého kraje ve srovnání se Saskem a vybranými kraji Česka Struktura a specializace ekonomiky Ústeckého kraje Strukturální charakteristiky hospodářství Restrukturalizace průmyslu v Ústeckém a Moravskoslezském kraji Internacionalizace ekonomiky Inovace a rozvoj znalostní ekonomiky Souhrnná inovační výkonnost, inovační vstupy a výstupy Lidské zdroje pro rozvoj znalostní ekonomiky Inovační a VaV infrastruktura Průzkum specifických potřeb VaV vybraných podnikatelských subjektů Výběr firem Rozhovory Stručné závěry z rozhovorů Výsledky průzkumu podrobně Základní informace o firmách Důvody lokalizace firmy v regionu Postavení firmy v hodnotovém řetězci Konkurenční výhoda Zákazníci a trhy Výzkum, vývoj, inovace Zaměstnanci Nástroje veřejné správy na podporu VaV Spolupráce se SRN a Saskem Závěry a doporučení Berman Group

3 Seznam tabulek Tabulka 1 HDP na obyvatele v krajích ČR a Saska v porovnání s národním průměrem, Tabulka 2 HDP na obyvatele v PPP (EU27=100), Tabulka 3 Regionální HDP a jeho dílčí složky, Tabulka 4 Struktura čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) v krajích ČR, Tabulka 5 Obecná míra nezaměstnanosti v krajích ČR a v Sasku, Tabulka 6 Aktuální vývoj registrované míry nezaměstnanosti, říjen 2010 září Tabulka 7 Nejvýznamnější exportní položky v Ústeckém kraji (SITC3), podíl na celkovém exportu v %, Tabulka 8 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Sasku, podíl na celkové zaměstnanosti ve ZP, Tabulka 9 Lokalizační kvocienty zaměstnanosti ve vybraných průmyslových odvětví v MSK a ULK, Tabulka 10 PZI do rozvíjejících se odvětví zpracovatelského průmyslu v ULK a MSK, Tabulka 11 Investice zahraničních investorů podpořené CzechInvestem v Ústeckém a Jihomoravském kraji podle oboru působení, Tabulka 12 Zaměstnanci ve VaV a výzkumníci v Ústeckém kraji (přepočtené osoby FTE) Tabulka 13 Patentové přihlášky podané přihlašovateli z ČR, Tabulka 14 Přehled firem podle pozice v hodnotovém řetězci a podle významu inovací pro konkurenceschopnost (četnost firem podle kombinace kategorií) Seznam grafů Graf 1 HDP na obyvatele podle vybraných krajů (ČR=100), Graf 2 Dlouhodobá nezaměstnanost jako podíl v celkové nezaměstnanosti (v %), Graf 3 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti, čtvrtletně 10/ /2012 (průměr ČR=100). 12 Graf 4 Diamant socioekonomického postavení a jeho změny ve srovnávaných regionech Graf 5 Diamant socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, 2010 (ČR=100) Graf 6 Diamant změny socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, mezi roky (ČR=100) Graf 7 Struktura tvorby hrubé přidané hodnoty podle hlavních hospodářských sektorů, Graf 8 Změna sektorové struktury HPH mezi roky 2002 a 2010, v procentních bodech Graf 9 Pozice hlavních ekonomických odvětví v Ústeckém kraji podle produktivity a LQ HPH, Graf 10 Struktura zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, ČR a Ústecký kraj, Graf 11 Srovnání dynamiky základních makroekonomických ukazatelů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, rok 1995= Graf 12 Vývoj zaměstnanosti ve vybraných dílčích odvětvích průmyslu v Ústeckém kraji, podíl na celkové zaměstnanosti v průmyslu v kraji (v %), Graf 13 Vývoj zaměstnanosti ve vybraných dílčích odvětvích průmyslu v Moravskoslezském kraji, podíl na celkové zaměstnanosti v průmyslu v kraji (v %), Graf 14 Vývoj tvorby HPH v průmyslových odvětvích v ULK, , podíl v % Graf 15 Vývoj tvorby HPH v průmyslových odvětvích v MSK, , podíl v % Berman Group

4 Graf 16 Vývoj zaměstnanosti v nově rozvíjejících se odvětvích ZP v Ústeckém kraji (podíl na celkové zaměstnanosti v průmyslu v %), Graf 17 Vývoj zaměstnanosti v nově se rozvíjejících odvětvích ZP v Moravskoslezském kraji (podíl na celkové zaměstnanosti v průmyslu v %), Graf 18 Stav PZI na obyvatele v krajích Česka (v Kč), Graf 19 Zahraniční firmy v Ústeckém a Jihomoravském kraji podle pozice zapojení do GPS, tržby v mil. Kč v roce Graf 20 Struktura zaměstnanců ve VaV podle pracovní činnosti (na 10 tis. obyvatel), Graf 21 Výdaje na VaV v % HDP podle sektorů provádění v roce 2011, změna v celkových výdajích mezi roky Graf 22 Podíl podniků s produktovou inovací na podílu všech podniků v šetření (v %), Graf 23 Tržby za inovované produkty (v mil. Kč) podle míry jejich novosti u firem v rámci inovačního šetření, Graf 24 Struktura patentových přihlášek subjektů v ČR podle jejich sektoru působení, Graf 25 Podíl VŠ vzdělaných na zaměstnanosti v národním hospodářství krajů (%), Graf 26 Podíl odborných pracovních míst (%) na zaměstnanosti v národním hospodářství, Graf 27 Změna celkové a odborné zaměstnanosti v krajích mezi roky , v % Graf 28 Okresy sídla firmy Graf 29 Obory podnikání Graf 30 Velikostní struktura dle obratu (v Kč) Graf 31 Velikostní struktura dle zaměstnanosti 45 Graf 32 Vývoj obratu firem dle oborů v klíčových letech Graf 33 Roční obrat firem (mil. Kč) na zaměstnance dle oborů v r Graf 34 Vlastnictví firem Graf 35 Vývoj technologického zaměření firmy a využití původního know-how Graf 36 Důvody pro lokalizaci firem v Ústeckém kraji (v %) Graf 37 Snahy firem o změnu postavení na trhu minulý vývoj nebo v současnosti zahájený (v %) 51 Graf 38 Teritoriální rozložení přímé konkurence dotazovaných firem (v %) Graf 39 Teritoriální struktura tržeb Graf 40 Vývoj exportu mezi lety 2011 a 2009 dle oborů Graf 41 Význam inovací pro konkurenceschopnost firmy, intenzita a motivy inovací (v %) Graf 42 Srovnání původu inovací u zahraničních firem (v % ze všech firem ve vzorku) Graf 43 Charakter organizace VaV ve firmách (v %) Graf 44 Formy spolupráce firem na VaV s jinými subjekty výzkumnými či vývojovými organizacemi (v %) Graf 45 Podíl VŠ zaměstnanců (v %) dle oborů v r Graf 46 Průměrná mzda ve firmách vývoj podle let, firmy celkem Graf 47 Průměrná mzda ve firmách podle vlastnictví a podle oborů Graf 48 Podíl respondentů poptávajících konkrétní nástroj veřejné podpory Berman Group

5 Seznam zkratek ČDDD Čisté disponibilní důchody domácností ČNB Česká národní banka ČSÚ Český statistický úřad DB Direktionsbezirk GPS Globální produkční sítě HDP Hrubý domácí produkt HPH Hrubá přidaná hodnota ICT Informační a komunikační technologie MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP Obec s rozšířenou působností PPP Purchasing power parity (parita kupní síly) PZI Přímé zahraniční investice SF EU Strukturální fondy Evropské unie THFK Tvorba hrubého fixního kapitálu UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně VaV Výzkum a vývoj VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická VŠPS Výběrové šetření pracovních sil Berman Group

6 1 Průmyslový a podnikatelský potenciál Ústeckého kraje 1.1 Úvod Ústecký kraj se nachází v severozápadní části Česka, spolu s Karlovarským krajem tvoří region NUTS 2 Severozápad. Kraj sousedí kromě Karlovarského kraje ještě se spolkovou zemí Sasko, s kterou má nejdelší hranici, dále s Libereckým, Středočeským a v malé části také s Plzeňským krajem. V kraji žije 827 tis. obyvatel (údaj k ), což představuje 8 % obyvatel Česka. Rozloha kraje je km 2 (6,8 % ČR) a kraj tak dosahuje nadprůměrné hustoty zalidnění 131 obyvatel/km 2. Jednotlivé části Ústeckého kraje mají velmi odlišné charakteristiky. Okresy Louny a Litoměřice jsou typické venkovským charakterem osídlení a vyšším významem zemědělství. Pánevní oblasti v okolí měst Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem mají vysoký stupeň urbanizace a rozvoje průmyslu. Specifický je okres Děčín, který kombinuje vlastnosti obou odlišných oblastí a zahrnuje také periferní region Šluknovsko, který je postižený hospodářskými a sociálními problémy. Předkládaná analýza socioekonomického vývoje a rozvojového potenciálu Ústeckého kraje se zaměřuje na porovnání základních aspektů makroekonomického vývoje v Ústeckém kraji a v ostatních regionech ČR a sousedním Sasku. Cílem je popis aktuálního stavu a vývoj pozice kraje v čase. Prostřednictvím analýzy strukturálních charakteristik krajského hospodářství lze identifikovat klíčové ekonomické obory / aktivity, které tvoří nosnou kostru regionálního hospodářství a jejich proměnu ve fázi restrukturalizace v posledních 20 letech. Podrobně bude sledována také míra internacionalizace krajského hospodářství a povaha zapojení firem na území kraje do globálních produkčních sítí (GPS). Pozornost bude upřena zejména na zpracovatelský průmysl jako hlavní zdroj ekonomického růstu Ústeckého kraje i Česka. Poslední část analýzy se zaměřuje na inovační výkonnost krajské ekonomiky a výzkumné a vývojové aktivity místních podniků a institucí. Hodnocen bude jak uplynulý vývoj, tak budoucí potenciál rozvoje inovací a VaV aktivit v regionálním hospodářství. Berman Group

7 1.2 Ústecký kraj v ČR a EU vnější benchmarking Cílem této kapitoly je pomocí metody tzv. regionálního benchmarkingu identifikovat pozici Ústeckého kraje v rámci EU 27, v porovnání s Českem a jeho kraji a sousedním Saskem. Pro porovnání budou použita základní makroekonomická data (HDP, HPH, nezaměstnanost, produktivita práce) Makroekonomický vývoj Ekonomická výkonnost Ústeckého kraje prodělala v porovnání s ostatními regiony Česka specifický vývoj. Rychlý propad v druhé polovině 90. let vyvolaný především rozpadem a restrukturalizací původního socialistického hospodářství a průmyslu, který byl strmější např. než v Karlovarském kraji, byl vystřídán obdobím průměrného růstu v letech 2002 až Zcela odlišný vývoj proběhl v roce 2009, kdy na rozdíl od většiny regionů zaznamenal Ústecký kraj absolutní i relativní hospodářský růst. Pravděpodobných příčin je několik a blíže budou rozebrány v dalších částech analýzy. Tabulka 1 HDP na obyvatele v krajích ČR a Saska v porovnání s národním průměrem, ČR=100 SRN= Hlavní město Praha 208,7 210,0 210,4 214,1 216,1 213,2 216,0 214,8 Jihomoravský kraj 91,3 90,3 91,0 91,7 94,2 94,6 93,6 92,9 Plzeňský kraj 97,0 94,7 95,2 92,6 85,4 86,5 88,4 89,0 Středočeský kraj 93,6 91,0 93,8 93,2 92,5 89,6 87,9 88,2 Moravskoslezský kraj 81,5 84,9 83,2 83,8 85,3 82,2 84,3 86,9 Královéhradecký kraj 88,8 87,0 84,8 85,1 85,0 86,9 87,4 86,2 Zlínský kraj 79,7 80,6 81,3 81,3 84,9 86,0 83,6 84,5 Jihočeský kraj 89,8 90,6 90,3 86,5 83,6 85,8 85,0 84,4 Kraj Vysočina 82,2 83,7 83,7 83,9 80,3 82,2 80,8 82,1 Pardubický kraj 83,7 82,0 83,6 83,8 81,4 81,1 80,8 81,1 Ústecký kraj 82,7 82,2 81,9 80,5 80,1 83,8 81,1 80,0 Olomoucký kraj 78,2 75,2 73,8 74,0 74,6 75,5 76,0 76,5 Liberecký kraj 79,9 83,0 81,3 77,3 75,0 74,7 75,8 76,2 Karlovarský kraj 80,2 78,0 74,7 74,1 71,5 74,2 72,0 70,8 Sasko 74,2 73,6 74,5 74,8 72,7 73,8 72,9 73,1 DB Chemnitz 69,5 69,4 71,0 71,6 71,5 72,4 DB Dresden 77,8 76,7 76,1 76,5 75,7 76,9 není k dispozici DB Leipzig 75,6 75,4 77,4 77,1 77,3 79,5 Zdroj: ČSÚ regionální účty, Volkswirtschaftlichen Gesamtrechnungen der Länder (VGRdL) Berman Group

8 Graf 1 HDP na obyvatele podle vybraných krajů (ČR=100), ČR ČR bez Prahy Ústecký kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Zdroj: ČSÚ regionální účty Ústecký kraj patří svou ekonomickou výkonností (měřenou HDP) mezi průměrně bohaté kraje v ČR. Oproti národnímu průměru, který je silně ovlivněn Prahou, dosahuje dlouhodobě zhruba 80 %. Vůči sousedním krajům Libereckému a Karlovarskému je jeho růst od roku 2005 dynamičtější. Pozitivní vývoj v roce 2009 je ale následován ekonomickým poklesem v posledních dvou letech, který je srovnatelný pouze s hospodářsky nejslabším Karlovarským krajem. To může být varovným signálem pro vývoj ekonomiky v dalších letech. Tabulka 2 HDP na obyvatele v PPP (EU27=100), Region změna v p.b. Hlavní město Praha 156,3 159,2 161,8 170,9 175,1 175,5 172,3 16 Jihomoravský kraj 68,4 68, ,1 76,3 77,7 74,5 6,1 Středočeský kraj 70, ,1 74,4 74,9 73,6 71,6 1,5 Královéhradecký kraj 66,5 65,9 65,2 67,9 68,8 71,4 68,5 2 Jihočeský kraj 67,3 68,7 69,4 69,1 67,7 70,7 68 0,7 Plzeňský kraj 72,6 71,8 73,2 73,9 69,2 71,3 68-4,6 Zlínský kraj 59,7 61,1 62,5 64,9 68,8 70,6 66,8 7,1 Ústecký kraj 62 62, ,3 64, ,4 4,4 Moravskoslezský kraj 61 64, ,9 69,1 67,6 65,9 4,9 Kraj Vysočina 61,6 63,4 64, ,6 64,9 3,3 Pardubický kraj 62,7 62,2 64,3 66, ,4 62,9 0,2 Olomoucký kraj 58, , ,5 61,9 60,1 1,5 Liberecký kraj 59,8 62,9 62,5 61,7 60,8 61,2 59,5-0,3 Karlovarský kraj 60,1 59,1 57,4 59, ,8 57,6-2,5 Německo Sasko DB Chemnitz není k DB Dresden dispozici DB Leipzig Zdroj: ČSÚ regionální účty, Eurostat Berman Group

9 Sousední spolková země Sasko dosahuje zhruba 75 % ekonomické výkonnosti SRN, obdobně jako všechny nové spolkové země (kromě Berlína), přičemž u nich nedochází k dohánění tempa ekonomického růstu. Na rozdíl od některých hospodářsky slabých či strukturálně postižených regionů v ČR (Karlovarský, Liberecký ale i Ústecký kraj) však Sasko v dlouhodobém pohledu udržuje tempo růstu blízké národnímu průměru a nedochází k prohlubování divergenčních trendů. Ve vnitřní struktuře Saska patří k rozvinutějším regiony Leipzig a Dresden, nejslabší je naopak průmyslovější Chemnitz, který však spolu s regionem Leipzig dosahuje větší růstové dynamiky. Sasko v porovnání s Ústeckým krajem zaostává více za průměrnou národní ekonomickou výkonností 1, jeho rozvinutost ve vztahu k průměru EU27 (měřeno HDP v PPP) je ale zhruba o 20 % vyšší. Většina českých regionů se stejně jako Ústecký kraj v posledních 8 letech přibližuje úrovni ekonomického rozvoje EU. Tento trend se ale v letech 2010 a 2011 obrátil a ČR i většina krajů kvůli pokračující ekonomické recesi na průměr EU ztrácí. HDP je základním ukazatelem využívaným pro hodnocení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti, na druhé straně je však vždy třeba mít na paměti faktory, které mohou tento ukazatel významně ovlivnit a snížit tak svým způsobem jeho vypovídací schopnost jako ukazatele ekonomické vyspělosti a životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů. Výše regionálního HDP je ovlivněna například rozdílnou produktivitou realizovaných hospodářských aktivit. Významný je však také podíl obyvatel zapojených do tvorby ekonomické produkce. Ten může být zvýšen kladným saldem dojížďky za prací, a to nejenom z jiných oblastí Česka, ale také ze zahraničí. V následující analýze je tedy ukazatel HDP na obyvatele srovnán podle těchto faktorů, které mají významný dopad na celkové disparity regionálního HDP na obyvatele. Tabulka 3 Regionální HDP a jeho dílčí složky, 2010 Region HDP (ČR=100) Produktivita (ČR=100) Míra ekonomické aktivity Dojížďka v zaměstnanosti (%) Zahraniční pracovníci v % Hlavní město Praha 216,5 191,6 62,2 19,7 13,3 Jihomoravský kraj 93,6 94,2 58,1 0,1 6,1 Středočeský kraj 89,9 87,2 59,7-11,9 6,7 Královéhradecký kraj 86,1 87,3 57,5-0,6 4,5 Jihočeský kraj 85,5 84,4 58-2,0 3,4 Plzeňský kraj 85,4 82,9 59-2,1 7,4 Zlínský kraj 84 87,2 56,8-0,4 2,6 Ústecký kraj 83,4 89,5 57,5-2,8 3,8 Moravskoslezský kraj 82,8 88,1 56,7-1,6 3,2 Kraj Vysočina 81,5 81,9 58,1-3,4 2,4 Pardubický kraj 79 80,7 57,5-2,9 4,7 Olomoucký kraj 75,5 80,8 55,7-1,4 2,0 Liberecký kraj 74,8 75,8 58-2,7 5,4 Karlovarský kraj 72,3 71,6 61,7-0,5 6,3 Poznámka: Produktivita HPH na zaměstnanou osobu (dle VŠPS) Zdroj: ČSÚ regionální účty, VŠPS, Cizinci v ČR HDP Ústeckého kraje významně posiluje vysoká produktivita práce, která dosahuje 3. nejvyšších hodnot po Praze a Jihomoravském kraji. Příčinou je odvětvové zaměření zpracovatelského průmyslu 1 Tato disbalance je ale dána nesrovnatelnými rozvojovými podmínkami mezi západní a východní částí SRN. V rámci východních spolkových zemí jsou meziregionální rozdíly v ekonomické výkonnosti menší než v ČR. Dominance Berlína je nižší než v případě Prahy v ČR Berman Group

10 v kraji, v kterém mají významný podíl kapitálově náročná odvětví s vysokou produktivitou (počítanou jako HPH/zaměstnanou osobu) nadprůměrná produktivita těchto odvětví spočívá především ve vysoké výrobní automatizaci a menšímu využívání pracovní síly a také rychle rostoucích cenách koncových produktů, kterými jsou převážně suroviny a komodity sloužící k dalšímu zpracování. Je to především obor NACE 19, výroba rafinovaných ropných produktů, který měl v roce 2010 v ČR (regionální data nejsou dostupná) nejvyšší produktivitu práce tis. Kč/zaměstnance (průměr zpracovatelského průmyslu je 692,6 tis. Kč/zam.). Dalším oborem je NACE 20 výroba chemických látek a přípravků, které je vůbec nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Ústeckém kraji jeho produktivita dosahuje zhruba dvojnásobku celkové průměru zpracovatelského průmyslu. HDP kraje naopak oslabuje relativně vysoký podíl osob vyjíždějících za prací mimo kraj, což souvisí s vysokou nezaměstnaností a malým počtem volných pracovních míst v kraji a dobrou dostupností Prahy zejména pro obyvatele střední (Ústecko, Teplicko, Litoměřicko) a jižní (Lounsko, Mostecko, Chomutovsko) části kraje. Negativně na regionální HDP působí také nízká míra ekonomické aktivity kvůli nadprůměrně zastoupené mladé složce populace, která ještě nevstoupila mezi pracovní sílu a kvůli odchodu silnějších starších ročníků z trhu práce. Velmi nízká je míra ekonomické aktivity žen, která je druhá nejnižší mezi kraji Česka. Tabulka 4 Struktura čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) v krajích ČR, Region Hlavní město Praha 134,5 132,6 134,7 132,2 129,6 128,3 132,8 131,3-3,2 Středočeský kraj 108,4 106,8 107,1 107,3 106,1 107,7 109,0 108,6 0,2 Plzeňský kraj 100,1 99,8 98,2 99,1 98,9 98,2 98,3 98,6-1,5 Jihomoravský kraj 97,8 98,0 95,8 98,2 98,6 98,5 98,7 97,0-0,8 Jihočeský kraj 96,7 96,8 97,9 96,4 97,6 96,1 94,3 95,1-1,6 Kraj Vysočina 93,9 93,8 94,2 95,0 95,6 94,9 94,3 94,7 0,8 Královéhradecký kraj 96,3 97,7 97,4 96,9 97,6 98,5 95,6 94,4-1,9 Liberecký kraj 95,2 94,7 94,3 93,5 92,5 93,5 94,4 94,0-1,2 Zlínský kraj 93,0 94,2 96,9 96,7 95,3 93,8 92,2 93,5 0,5 Pardubický kraj 94,0 95,4 94,4 94,8 94,7 94,9 91,9 93,0-1,0 Moravskoslezský kraj 88,6 90,8 89,0 90,1 92,6 91,6 90,9 92,7 4,1 Olomoucký kraj 91,9 90,8 91,6 92,1 92,2 92,2 89,5 90,6-1,3 Karlovarský kraj 92,3 91,3 90,4 89,5 88,2 90,5 90,0 90,2-2,1 Ústecký kraj 88,8 88,7 89,4 87,7 88,4 89,9 89,7 89,8 1,0 Zdroj: ČSÚ regionální účty změna v p.b. ČDDD je alternativním způsobem měření vyspělosti regionů. Zohledňuje zejména příjmy domácností (i sociální dávky a důchody) a oproti HDP více vypovídá o blahobytu a materiálním bohatství domácností v regionu. Pozice Ústeckého kraje je podle hodnot disponibilního důchodu horší než v případě HDP, byť rozdíly mezi kraji jsou mnohem menší. Relativně vyšší tvorba HDP se v Ústeckém kraji nepromítá do jeho užití pomocí disponibilních důchodů domácností. Příčinou jsou nejpravděpodobněji nižší ekonomická aktivita obyvatel a vyšší podíl nezaměstnaných, což působí na snížení ČDDD. Obdobně působí na předstih HDP před ČDDD v kraji vyšší koncentrace provozních přebytků firem, která posiluje tvorbu HDP a také vyšší míra investic v kraji, která je dána vysokým podílem průmyslu v regionálním hospodářství a investičně náročnými odvětvími jako je těžba, energetika a chemický průmysl. Příznivý je ale vývoj v čase, kdy nedochází k další divergenci a ČDDD se mírně přibližuje národnímu průměru. Berman Group

11 1.2.2 Trh práce Problémy na trhu práce v Ústeckém kraji jsou dlouhodobé a vychází především ze zděděné hospodářské struktury a její restrukturalizace v posledních 20 letech. Míra nezaměstnanosti se stále drží vysoko nad průměrem ČR, i když dochází k jejímu postupnému snižování. Tempo jejího snižování je ale pomalejší než např. v obdobně strukturálně postiženém Moravskoslezském kraji. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je ve správních obvodech ORP Rumburk, Varnsdorf, Litvínov a Most. Tabulka 5 Obecná míra nezaměstnanosti v krajích ČR a v Sasku, Region změna v p.b. Hlavní město Praha 3,9 3,5 2,8 2,4 1,9 3,1 3,8 3,6-0,3 Středočeský kraj 5,4 5,2 4,5 3,4 2,6 4,4 5,2 5,1-0,3 Plzeňský kraj 5,8 5,1 4,6 3,7 3,6 6,3 5,9 5,2-0,6 Jihočeský kraj 5,7 5 5,1 3,3 2,6 4,3 5,3 5,5-0,2 Pardubický kraj 7 5,6 5,5 4,4 3,6 6,4 7,2 5,6-1,4 Kraj Vysočina 6,8 6,8 5,3 4,6 3,3 5,7 6,9 6,4-0,4 Královéhradecký kraj 6,6 4,8 5,4 4,2 3,9 7,7 6,9 7,1 0,5 Liberecký kraj 6,4 6,5 7,7 6,1 4,6 7,8 7 7,2 0,8 Jihomoravský kraj 8,3 8,1 8 5,4 4,4 6,8 7,7 7,5-0,8 Olomoucký kraj ,2 6,3 5,9 7,6 9,1 7,6-4,4 Zlínský kraj 7,4 9,4 7 5,5 3,8 7,3 8,5 7,6 0,2 Karlovarský kraj 9,4 10,9 10,2 8,2 7,6 10,9 10,8 8,5-0,9 Moravskoslezský kraj 14,5 13,9 12 8,5 7,4 9,7 10,2 9,3-5,2 Ústecký kraj 14,5 14,5 13,7 9,9 7,9 10,1 11,2 9,9-4,6 Německo 10,5 11,3 10,3 8,7 7,5 7,8 7,1 5,9-4,6 Sasko 19,4 18,7 16,6 14,4 12,9 12,4 11,3 9,4-10,0 DB Chemnitz 19,5 17,8 16,2 13,6 12,1 12,3 11,4 8,7-10,8 DB Dresden 18,7 18,3 16,2 13,3 12,3 12,0 10,4 8,8-9,9 DB Leipzig 20,1 20,5 17,9 17,2 14,7 13,2 12,4 11,3-8,8 Pozn.: míra nezaměstnanosti dle mezinárodně platné definice ILO, odlišné od metodiky MPSV Zdroj: ČSÚ, Eurostat Graf 2 Dlouhodobá nezaměstnanost jako podíl v celkové nezaměstnanosti (v %), EU 27 Česko Ústecký Moravskoslezský Karlovarský Sasko Zdroj: ČSÚ, Eurostat Berman Group

12 Situace na trhu práce není tak příznivá, jak by mohla napovídat data o ekonomické výkonnosti, které řadí Ústecký kraj k průměru ČR. Vysoký je také podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, který se sice postupně daří snižovat (skokové snížení v r bylo dáno rapidním nárůstem aktuální nezaměstnanosti), stále je ale déle než rok bez práce 40 % nezaměstnaných. V saských regionech byla nezaměstnanost ještě kolem roku 2005 velkým problémem kombinace stabilního ekonomického růstu, aktivní politiky zaměstnanosti a tvorby nových pracovních míst přinesla během osmi let její razantní snížení o 10 p.b. Je zde ale vyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, který se na rozdíl od celkové nezaměstnanosti příliš nesnižuje a ukazuje na to, že velký podíl obyvatel se aktivně nezapojuje na trhu práce. Tabulka 6 Aktuální vývoj registrované míry nezaměstnanosti, říjen 2010 září 2012 Region X. 10 I. 11 IV. 11 VII. 11 X. 11 I. 12 IV. 12 VII. 12 IX. 12 změna v p.b. Praha 4,0 4,1 4,0 4,0 4,0 4,0 4,0 4,3 4,4 0,4 Středočeský 6,9 7,9 7,0 6,9 6,6 7,4 6,9 6,8 7,0 0,1 Jihočeský 6,8 8,9 7,4 6,8 6,4 8,3 7,3 7,0 7,0 0,3 Plzeňský 7,1 8,4 7,1 6,7 6,3 7,4 6,5 6,4 6,3-0,8 Karlovarský 10,2 11,7 10,3 9,7 9,4 10,4 9,9 10,0 10,1-0,2 Ústecký 12,8 14,1 13,0 12,5 12,3 13,6 13,2 13,1 13,2 0,4 Liberecký 9,8 10,5 9,8 9,4 9,1 9,9 9,5 9,6 9,6-0,2 Královéhradecký 7,0 8,4 7,2 6,9 6,6 8,0 7,4 7,1 7,4 0,4 Pardubický 8,2 10,1 8,3 7,7 7,3 9,0 7,9 7,6 7,7-0,5 Vysočina 8,7 11,0 9,0 8,5 8,1 10,0 8,7 8,4 8,5-0,2 Jihomoravský 9,4 10,9 9,6 9,2 8,8 10,3 9,5 9,3 9,4 0,0 Olomoucký 10,6 13,0 11,3 10,4 10,0 11,9 10,8 10,1 10,3-0,3 Zlínsky 9,6 10,9 9,5 8,9 8,5 9,7 9,1 8,8 9,1-0,5 Moravskoslezský 11,4 12,5 11,4 10,9 10,5 11,7 11,2 11,1 11,4 0,0 Celkem ČR 8,5 9,7 8,6 8,2 7,9 9,1 8,4 8,3 8,4-0,1 Zdroj: MPSV Graf 3 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti, čtvrtletně 10/ /2012 (průměr ČR=100) X.2010 I.2011 IV.2011 VII X.2011 I IV.2012 VII IX ČR Ústecký Karlovarský Liberecký Zdroj: MPSV Data o registrované míře nezaměstnanosti (MPSV) jsou prakticky jedinými aktuálními daty o vývoji regionální ekonomiky. Rozdíly mezi kraji jsou v období posledních dvou let minimální, mírně poklesla nezaměstnanost v krajích, jejichž ekonomika se v období krize rychle a více propadla Plzeňský a Berman Group

13 Pardubický, což značí jejich opětovné posilování a také v krajích, kterým se v poslední době ekonomicky daří Zlínský. Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji vykazuje v období posledních dvou let vysoké sezónní vlivy a mírně se oproti průměru ČR zvyšuje. Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v ORP Most, nejrychleji roste v posledním roce v obvodu Chomutov a Ústí n/l Postavení Ústeckého kraje ve srovnání se Saskem a vybranými kraji Česka Následující podkapitola umožní v graficky přehledné podobě porovnat postavení Ústeckého kraje s okolními saskými a českými regiony v základních aspektech konkurenceschopnosti a makroekonomického vývoje. Graf 4 Diamant socioekonomického postavení a jeho změny ve srovnávaných regionech průměr Ústecký kraj Sasko Chemnitz Dresden Leipzig Regionální HDP/obyvatele v PPS (2009, EU27=100) 2 Míra nezaměstnanosti (2010, EU27=100) 3 Podíl zpracovatelského průmyslu na hrubé přidané hodnotě (2009, EU27=100) 4 Produktivita práce HPH/zaměstnance (2009, EU27=100) 5 Změna regionálního HDP/obyvatele v PPS (2009, EU27=100) 6 Změna míry nezaměstnanosti (2010, EU27=100) 7 Změna podílu zpracovatelského průmyslu na hrubé přidané hodnotě (2009, EU27=100) 8 Změna produktivity práce HPH/zaměstnance (2009, EU27=100) Zdroj: Eurostat, VGRdL, ČSÚ regionální účty, ECB Graf porovnává stav ekonomiky v Ústeckém kraji a sousedních saských regionech v roce 2009 (2010) i vývojovou dynamiku mezi roky 2004 a 2009 (2010) s ohledem na vývoj v EU jako celku. Celkové tempo ekonomického růstu je v Ústeckém kraji mírně vyšší než v saských regionech je srovnatelné s růstem v regionu Leipzig, ale vyšší než v regionech Chemnitz a zejména Dresden. Z podrobnějšího srovnání je patrné, že nejvíce je stav ekonomiky i její dynamika odlišná v Ústeckém kraji a v regionu Leipzig. Celkově pak německé regiony vykazují oproti Ústeckému kraji mírně větší dynamiku pozitivních změn, i přestože výchozí úroveň jejich ekonomické rozvinutosti byla vyšší. Berman Group

14 Podle dosaženého HDP/obyvatele zaostává Ústecký kraj výrazněji za průměrem EU (dosahuje pouze 66,4 %) ale i saskými regiony. Z pohledu vývojové dynamiky však roste Ústecký kraj i saské regiony (s výjimkou Dresden) rychleji než je průměr EU a dochází tak k jejich konvergenci. Největší rozdíly oproti průměru EU vykazují srovnávané regiony v míře nezaměstnanosti její úroveň je ve všech mírně nadprůměrná, ale v dlouhodobém pohledu má silně klesající tendenci, zejména ve všech saských regionech, kde došlo v předchozích 7 letech k více než 50% poklesu pokles tu byl dokonce rychlejší než v celém Německu. Zpracovatelský průmysl je v porovnání s EU nadprůměrně rozvinutý v Ústeckém kraji a v saských regionech Chemnitz a Dresden, naopak region Leipzig je méně průmyslový a je orientován spíše na služby. Paradoxně u něj však došlo k nejvyššímu nárůstu podílu zpracovatelského průmyslu na HPH. Největší rozdíly panují mezi regiony v úrovni produktivity práce. Ústecký kraj dosahuje pouze 50 % průměru EU, zatímco saské regiony téměř 90 %. Ústecký kraj mírně znevýhodňuje metodika produktivita je počítaná z HPH (nikoliv z celkové hodnoty produkce, jak ji počítá např. Eurostat), proto je odstup průmyslového Ústecka za Saskem i EU vyšší. I přesto ČR a její regiony výrazně zaostávají v produktivitě práce za Německem a EU. Ústecký kraj se díky vyššímu tempu růstu produktivity přibližuje úrovni EU i Saska, kde roste produktivita mírně podprůměrným tempem. Graf 5 Diamant socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, 2010 (ČR=100) Graf 6 Diamant změny socioekonomického postavení Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje, mezi roky (ČR=100) ČR ULK KVK LBK ČR ULK KVK LBK HDP na obyvatele 2010 (ČR=100) 2 Míra nezaměstnanosti 2011 (ČR=100) 3 Čistý disponibilní důchod domácností 2010 (ČR=100) 4 THFK průměr za roky (ČR=100) 5 Podíl zpracovatel. průmyslu na HPH 2010 (ČR=100) 6 Exportní výkonnost na obyvatele 2010 (ČR=100) 1 Změna HDP na obyvatele (ČR=100) 2 Změna míry nezaměstnanosti (ČR=100) 3 Změna ČDDD (ČR=100) 4 Změna výše investic / (ČR=100) 5 Změna podílu ZP na HPH (ČR=100) 6 Změna exportu na obyvatele (ČR=100) Zdroj: ČSÚ regionální účty 2011, data exportu Další porovnání na základě makroekonomických indikátorů a základních aspektů konkurenceschopnosti je provedeno mezi trojicí severočeských krajů Ústeckým, Karlovarským, které společně Berman Group

15 tvoří region soudržnosti Severovýchod a krajem Libereckým. Jejich společným znakem je kromě polohy v severní části ČR u hranic s Německem, také historicky nekompaktní osídlení, raný průmyslový rozvoj, který byl v případě Ústeckého a Karlovarského kraje ještě uměle posílen v období socialismu a z toho vyplývající stále silné postavení průmyslu a jeho rigidní struktura. Společnou charakteristikou všech tří krajů je rovněž vysoká míra urbanizace, která se váže na výše uvedené aspekty hospodářského rozvoje. Z uvedeného porovnání vybraných regionů lze usoudit, že ekonomická výkonnost řadí Ústecký kraj mezi Liberecký a Karlovarský, přičemž vývojová dynamika základních aspektů regionální konkurenceschopnosti dosahuje v případě Ústeckého kraje největších pozitivních změn. Ačkoliv souhrnná ekonomická výkonnost měřená HDP řadí všechny tři regiony do podprůměru v Česku, Ústecký kraj se svou dynamikou zejména v posledních 2 letech řadí k nejlepším. Největší rozdíly panují v míře nezaměstnanosti v Ústeckém kraji dochází dlouhodobě k jejímu snižování, v Karlovarském stagnuje na nadprůměrné úrovni. V Libereckém kraji však nebyl nárůst nezaměstnanosti z roku 2009 následován poklesem, ale spíše stagnací, což svědčí při obdobném růstu HDP a dobré výkonnosti zpracovatelského průmyslu o závažných problémech na regionálním trhu práce. Vysoká investiční aktivita v Ústeckém kraji odpovídá výraznému podílu odvětví těžby a energetiky v krajském hospodářství tvoří dlouhodobě 12 15% podíl na HPH i tržbách v kraji, v posledních 3 letech v souvislosti s krizí, která neměla na tyto obory tak velký dopad, se tento podíl ještě zvýšil. Tomu odpovídá i menší podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě HPH v Ústeckém kraji pokud však k němu přičteme těžbu i energetiku, dostaneme obdobnou hodnotu jako v případě kraje Libereckého. Exportní výkonnost všech tří krajů je podprůměrná, navíc roste pomalejším tempem než v ostatních krajích Česka. To zřejmě souvisí s povahou průmyslových aktivit v Ústeckém a Libereckém kraji, které jsou zaměřeny více na domácí trh a také některými výrazně exportně orientovanými kraji (STC, PLZ, PAK), které táhnou celkovou intenzitu vývozu v ČR nahoru. Berman Group

16 1.3 Struktura a specializace ekonomiky Ústeckého kraje Struktura hospodářství Ústeckého kraje je velmi specifická a odlišná od národního průměru zejména vysokým podílem těžby a energetiky, který dohromady tvoří více než 16 % HPH a dlouhodobě neklesá, naopak v období krize a poklesu ekonomické výkonnosti dokonce roste a během posledních 8 let se jeho podíl zvýšil o více než 4 %. V Ústeckém kraji tak je lokalizována více než čtvrtina těžebního průmyslu a téměř pětina energetiky z celého Česka Strukturální charakteristiky hospodářství Graf 7 Struktura tvorby hrubé přidané hodnoty podle hlavních hospodářských sektorů, 2010 ČR Ústecký kraj 0% 20% 40% 60% 80% 100% zemědělství a lesnictví stavebnictví, zásobování vodou, odpady služby těžba a energetika zpracovatelský průmysl Zdroj: ČSÚ regionální účty Graf 8 Změna sektorové struktury HPH mezi roky 2002 a 2010, v procentních bodech Ústecký kraj ČR -4 zemědělství a lesnictví těžba a energetika stavebnictví, zásobování vodou, odpady zpracovatelský průmysl služby Zdroj: ČSÚ regionální účty Tato orientace, která vychází historicky z přírodního bohatství a byla za socialismu uměle podporována, neumožnila větší rozvinutí zpracovatelského průmyslu, který tvořil v roce 2010 pouze 21,7 % HPH v krajském hospodářství, což je podprůměrná hodnota v porovnání s ČR (bez započtení Prahy), kde zpracovatelský průmysl tvoří 28,9 % HPH. Propad zpracovatelského průmyslu byl v Ústeckém kraji mezi roky značný, podíl na celkové vytvořené HPH se snížil o 7 p. b., i v absolutní hodnotě došlo k poklesu téměř o 12 mld. Kč. Ústecký kraj byl ale paradoxně jediným regionem v ČR, kde během období krize nedošlo k poklesu celkové vytvořené HPH. Výpadek ve zpracovatelském průmyslu byl kompletně nahrazen zvýšenou produkcí jiných odvětví, především Berman Group

17 sektorem výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžbou a stavebnictvím (podrobněji v dalším textu). Graf 9 Pozice hlavních ekonomických odvětví v Ústeckém kraji podle produktivity a LQ HPH, ,4 D A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání Produktivita (ČR=1) 1,2 1,0 0,8 0,6 K J I A C L M G N P O H Q F E B C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla E Zásobování vodou; odpady F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti 0,4 K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí 0,2 M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti 0,0 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 Lq hrubé přidané hodnoty O Veřejná správa a obrana; soc. zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče Zdroj: ČSÚ regionální účty a VŠPS Graf 9 jednoznačně potvrzuje specializaci krajského hospodářství v odvětvích těžby, energetiky, v oblasti zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpady a ve stavebnictví. Také produktivita v těchto oborech (kromě stavebnictví) je vyšší než průměr v ČR. Zpracovatelský průmysl jako nejvýznamnější odvětví podle tvorby HPH i zaměstnanosti dosahuje v kraji nízké produktivity. Příznivě se vyvíjí progresivní odvětví informačních a komunikačních technologií, kde dochází v posledních šesti letech k relativnímu i absolutnímu růstu tvorby HPH, který je doprovázen i vzrůstajícím počtem zaměstnanců a nadprůměrnou produktivitou. Celkově však ve struktuře služeb v kraji převažují veřejné služby nad komerčními. Podrobná data o vývoji zaměstnanosti a tržeb v dílčím členění zpracovatelského průmyslu jsou dostupná pouze za subjekty s více než 100 zaměstnanci se sídlem v kraji, a proto jsou následující výsledky pouze hrubým obrazem specializace zpracovatelského průmyslu pro jeho přesnější analýzu je potřeba pracovat s daty za individuální subjekty. Navíc v roce 2009 došlo ke změně publikovaných dat místo dříve požívaného členění OKEČ jsou data o zpracovatelském průmyslu rozdělena podle mezinárodně platného členění NACE, které je podrobnější než OKEČ. Každý rok se také mění počet subjektů v jednotlivých kategoriích zpracovatelského průmyslu (kvůli omezení na subjekty s min. 100 zaměstnanci). Proto nemusí být vývojové porovnání na základě těchto dat absolutně přesné, pro zachycení základních trendů však postačí. Berman Group

18 Graf 10 Struktura zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, ČR a Ústecký kraj, % Opravy a instalace strojů a zařízení 90% Ostatní zpracovatelský průmysl Výroba nábytku 80% Automotive Výroba ostatních dopravních prostředků Výroba motorových vozidel 70% Strojírenství Výroba strojů a zařízení j. n. Výroba elektrických zařízení Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů 60% Výroba kovových a kovodělných výrobků Výroba základních kovů, hutnictví 50% Výroba ost. nekovových minerálních výrobků Výroba pryžových a plastových výrobků 40% 30% Sklo, keramika, porcelán Výroba farmaceutických výrobků přípravků Výroba chemických látek a přípravků Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba papíru a výrobků z papíru Zpracování dřeva 20% Chemie Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba oděvů 10% Výroba textilií Výroba nápojů 0% Ústecký kraj ČR Výroba potravinářských výrobků Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Ústeckém kraji NACE ZP Podíl na zaměstnanosti v % Lq zaměstnanosti 29 Výroba motorových vozidel 12,9 0,68 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 12,3 2,28 20 Výroba chemických látek a přípravků 11,9 4,16 28 Výroba strojů a zařízení 11,2 1,04 27 Výroba elektrických zařízení 9,8 1,12 Pozn.: zahrnuty pouze podniky s více než 100 zaměstnanci se sídlem v kraji Zdroj: ČSÚ statistická ročenka 2011 Nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu v Ústeckém kraji je automobilový průmysl (podobně jako zhruba v polovině krajů ČR), jeho koncentrace v regionu je ale v porovnání s Českem nižší. Naopak výrazně je kraji koncentrován chemický průmysl (zejména díky rafinérii v Záluží a chemickému zpracovatelskému průmyslu v Ústí nad Labem a Lovosicích), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků především sklářství a výroba stavebních hmot. Nadprůměrně je v kraji koncentrován také papírenský průmysl, který ale tvoří menší podíl na krajském zpracovatelském průmyslu. Všechna tato odvětví patří mezi energeticky nejnáročnější průmyslové obory, což se projevuje na vyšších rizicích negativního vlivu na životní prostředí i snižující se konkurenceschopností. Významnými odvětvími jsou v krajské ekonomice také strojírenství a elektrotechnický průmysl. Celkově zpracovatelskému průmyslu v Ústeckém kraji chybí hlavní hnací odvětví, které má většina ostatních regionů ČR. V kraji tímto oborem není dílčí odvětví Berman Group

19 zpracovatelského průmyslu, ale sektor těžby a energetiky oba obory mají vyšší zaměstnanost než jakékoliv jiné průmyslové odvětví a dohromady tvoří pouze o 5 % méně HPH v regionální ekonomice než celý zpracovatelský průmysl. Tabulka 7 Nejvýznamnější exportní položky v Ústeckém kraji (SITC3), podíl na celkovém exportu v %, SITC Název změna v p.b. 334 Oleje ropné, oleje z nerostů živičných, odpadní oleje 5,61 4,42 4,33 4,66 8,42 2, Díly a příslušenství vozidel motorových 3,30 3,35 6,34 6,62 7,43 4, Sklo 8,47 6,56 6,52 6,94 6,08-2, Nábytek a díly, žíněnky, matrace aj. nábytek čalouněný 8,52 6,04 4,77 4,74 4,16-4, Roury, trubky, profily duté, fitinky železné, ocelové 1,16 4,46 5,55 4,27 4,00 2, Papír a lepenka 5,40 4,08 4,35 3,43 3,83-1, Polymery etylénu v prvotní formě 3,17 4,75 3,90 3,60 3,72 0, Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly 0,01 0,12 0,90 2,19 3,13 3, Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 3,54 4,90 3,93 4,05 2,91-0, Polyacetáty, polyetery a pryskyřice epoxidové 1,06 1,92 2,74 2,35 2,61 1, Hmoty plastické ostatní v prvotních formách 1,25 1,85 1,31 1,56 2,23 0, Prostředky k rozvodu elektrické energie jn. 2,19 4,78 2,63 1,79 2,09-0,10 Zdroj: ČSÚ data exportu Podrobná data o exportu na SITC3 potvrzují předchozí zjištění o specializaci krajské ekonomiky. Ve vývozu tvoří největší podíl produkty chemického průmyslu, automotive, elektrotechnického a sklářského průmyslu. Export v souhrnnějším členění SITC2 opět ukazuje, že v kraji chybí nějaké dominantní odvětví nejvýznamnější skupina Elektrických zařízení a spotřebičů (SITC 77) tvoří pouze 11 % celkové hodnoty exportu, což je mezi kraji v ČR nejnižší číslo. Vzájemné porovnání klíčových specializací ve zpracovatelském průmyslu Saska a Ústeckého kraje může být přínosné pro potenciální vzájemnou spolupráci firem např. v oblasti VaV i pro pochopení společných těsných exportních vazeb (zboží z ČR tvoří 14% podíl na saském dovozu, z toho nezanedbatelná část pravděpodobně pochází z Ústeckého kraje). Tabulka 8 Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v Sasku, podíl na celkové zaměstnanosti ve ZP, 2009 Odvětví Sasko Chemnitz Dresden Leipzig Výroba kovových a kovodělných výrobků 15,3 20,6 12,6 7,8 Výroba strojů a zařízení 14,9 13,9 16,2 14,5 Výroba motorových vozidel 10,4 16,2 2,4 13,2 Výroba potravinářských výrobků 7,1 5,0 7,3 12,0 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů 5,9 2,9 10,8 2,8 Výroba elektrických zařízení 5,2 5,9 4,7 4,4 Výroba pryžových a plastových výrobků 4,8 3,8 6,6 3,7 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 4,8 2,6 6,1 7,7 Zdroj: Eurostat Ústecký kraj byl se Saskem historicky hospodářsky spjat (severní Čechy byly první oblastí, kam pronikla průmyslová revoluce právě ze Saska), což se projevuje i na podobné struktuře průmyslu. Sice již menší, ale stále významný podíl tvoří v hospodářství Saska výroba skla a porcelánu (zejména v regionu Leipzig a Dresden) a textilní průmysl (Chemnitz). Ve struktuře ale dominují strojírenství, Berman Group

20 kovodělný průmysl a automotive zajímavé jsou značné rozdíly mezi jednotlivými saskými kraji, které odpovídají odlišným regionálním hospodářským specializacím. Obecně platí, že v regionu Chemnitz převažují spíše tradiční, těžší průmyslové obory, v Drážďanech sofistikovanější strojírenství a výroba elektroniky, v Lipsku pak lehčí, moderní formy průmyslu a také služby Restrukturalizace průmyslu v Ústeckém a Moravskoslezském kraji Průmysl v Ústeckém kraji a zejména jeho těžké formy koncentrované v pánevní oblasti (těžba, energetika, chemie) byly v období socialismu uměle podporovány. Vedle toho v různých částech kraje existovaly dlouhodobě se vyvíjející specializace ve výrobě skla, textilu a keramiky. Po roce 1989 dochází k postupné restrukturalizaci průmyslu a rozvoji jeho nových forem. Restrukturalizace byla a je sycena především vysokou energetickou náročností stávajících oborů, negativními vlivy na ŽP a zvýšenou konkurencí ze strany zemí s nižšími výrobními náklady. Katalyzátorem pro tyto procesy jsou především přicházející PZI. Graf 11 Srovnání dynamiky základních makroekonomických ukazatelů v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, rok 1995= ULK HDP MSK HDP ULK nezaměstnanost MSK nezaměstnanost Zdroj: ČSÚ regionální účty Tato podkapitola porovnává průběh restrukturalizace průmyslu v posledních 15 letech v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které jsou si v mnohých aspektech podobné. Cílem je zodpovědět tyto otázky: Jak rychle a v jaké míře dochází k restrukturalizaci průmyslu útlumu starých průmyslových odvětví a rozvoji nových forem? Jaká nová odvětví zpracovatelského průmyslu jsou v obou regionech rozvíjena? Jak se mění v průběhu restrukturalizace význam průmyslu v hospodářství kraje? Jako stará, tradiční průmyslová odvětví byla identifikována: Ústecký kraj: těžba a dobývání, energetika, chemický průmysl, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (sklo, keramika, porcelán, stavební hmoty), hutnictví a kovodělný průmysl Berman Group