VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. Rozhodnutí

Transkript

1 Vypraveno dne: KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství Žižkova 57, Jihlava, Česká republika Pracoviště: Štáflova 2003, Havlíčkův Brod Číslo jednací: KUJI 85405/2011, Sp. zn.: OLVHZ 1685/2011 Bl-2 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství (dále jen OLVHZ ) o odvolání MUDr. Josefa Duraje, Jaroslava Vacka 94, Tábor Klokoty (dále jen MUDr. Josef Duraj ) proti rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov, odboru životního prostředí (dále jen MěÚ Pelhřimov, OŽP ) č.j. OŽP/1634/ Čí ze dne (datum vypravení ), kterým bylo MUDr. Josefu Durajovi nařízeno odstranění stavby vodních děl nacházejících se na pozemku p.č. 1865/8 dle KN (p.č díl 2 dle PK) v k.ú. a obci Mnich, okres Pelhřimov, kraj Vysočina vybudovaných MUDr. Josefem Durajem bez stavebního povolení příslušného stavebního úřadu, tj. nádrže nacházející se v pravé části uvedeného pozemku včetně napouštěcího potrubí a nádrže nacházející se v levé části uvedeného pozemku včetně napouštěcího zařízení (meliorační skruž a potrubí), a to do 8 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Krajský úřad Kraje Vysočina, OLVHZ, jako vodoprávní úřad věcně příslušný podle ustanovení 104 odst. 2 písm. d) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ) místně příslušný podle ustanovení 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) a jako správní orgán příslušný podle ustanovení 89 odst. 1 správního řádu a 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, přezkoumal napadené rozhodnutí podle 89 odst. 2 správního řádu a na základě ustanovení 90 odst. 5 správního řádu výše uvedené odvolání podané MUDr. Josefem Durajem zamítá a napadené rozhodnutí MěÚ Pelhřimov, OŽP č.j. OŽP/1634/ Čí ze dne (datum vypravení ) potvrzuje. Účastníci řízení podle 27 odst. 1 správního řádu: MUDr. Josef Duraj, Jaroslava Vacka 94, Tábor Klokoty, datum narození: Odůvodnění MěÚ Pelhřimov, OŽP jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad a speciální stavební úřad pro vodní díla rozhodnutím č.j.: OŽP/1634/ ze dne nařídil MUDr. Josefu Durajovi podle 129 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ) odstranění stavby vodních děl nacházejících se na pozemku p.č. 1865/8 dle KN (p.č díl 2 dle PK) v k.ú. a obci Mnich vybudovaných MUDr. Josefem Durajem bez stavebního povolení příslušného stavebního (vodoprávního) úřadu tj. nádrže nacházející se vpravé části uvedeného pozemku včetně napouštěcího potrubí a nádrže nacházející se v levé části uvedeného pozemku včetně napouštěcího zařízení (meliorační skruž a potrubí), a to do 8 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

2 Průběh řízení: Řízení o odstranění stavby dvou vodních děl v k.ú. Mnich na pozemku p.č. 1865/1 dle KN (p.č díl 2 dle PK) v k.ú. Mnich bylo zahájeno z vlastního podnětu (z moci úřední) vodoprávního úřadu tj. MěÚ Pelhřimov, OŽP doručením oznámení ze dne (den doručení oznámení MUDr. Josefu Durajovi ) na základě ustanovení 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a 115 vodního zákona. Podle 129 odst. 2 a 3 stavebního zákona byl MUDr. Josef Duraj seznámen s tím, že při splnění stavebním zákonem daných podmínek lze stavbu dodatečně povolit. Pro podání případné žádosti o dodatečné povolení stavby vodních děl MěÚ Pelhřimov, OŽP stanovil lhůtu nejdéle do Dne (datum vypravení ) MěÚ Pelhřimov, OŽP vydal rozhodnutí, kterým bylo MUDr. Josefu Durajovi nařízeno odstranění staveb dvou vodních děl provedených bez stavebního povolení příslušného stavebního úřadu v k.ú. Mnich. Dne MěÚ Pelhřimov, OŽP obdržel v zákonné lhůtě odvolání MUDr. Josefa Duraje. Krajský úřad kraje Vysočina, OLVHZ svým rozhodnutím ze dne č.j. KUJI 86406/2010 prvoinstanční rozhodnutí napadené odvoláním zrušil a věc vrátil vodoprávnímu úřadu I. stupně k novému projednání. Dne požádal MěÚ Pelhřimov, OŽP o přiměřené prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí ve výše uvedené věci vzhledem ke klimatickým podmínkám. Krajský úřad, OLVHZ lhůtu usnesením ze dne prodloužil do MěÚ Pelhřimov, OŽP dne přípisem č.j. OŽP/1634/ nařídil vodoprávní dozor podle 110 vodního zákona na den v 9:00 na místo stavby. K vodoprávnímu dozoru byl pozván MUDr. Josef Duraj, obec Mnich a Městský úřad Kamenice nad Lipou, odbor výstavby a životního prostředí. Tento přípis MUDr. Josef Duraj obdržel dne Z vodoprávního dozoru konaného byl pořízen zápis. Dostavil se starosta obce Mnich. Stavebník MUDr. Josef Duraj se bez omluvy nedostavil. Byly zjištěny tyto skutečnosti: 1. Pravý rybníček je vypuštěn, návodní strana hráze je ve špatném technickém stavu. Vodní dílo má cca 2 m vysokou hráz, cca uprostřed hráze je dřevěný manipulační objekt (požerák), výpustné potrubí se nachází v nejnižším místě a je zaústěno do vodního toku začínajícího pod hrázemi nádrží. Rybníček je napájen ze skruže (pravděpodobně studna, nebo odvodnění pozemku) nacházející se v rohu pozemku u silnice. 2. Levý rybníček je napuštěn, vodní dílo má cca 2,5 m vysokou hráz, cca uprostřed hráze je výpustné zařízení dřevěný požerák + výpustné potrubí. Výpustné potrubí nacházející se v nejnižším místě nádrže je pod hrází umístěno do stávajícího vodního toku. Rybníček je napájen ze skruže (pravděpodobně studna, nebo odvodnění pozemku), nacházející se nad tímto rybníčkem. 3. Ani jeden rybníček nemá bezpečnostní přeliv. 4. Podle technického stavu byla vybudována v minulých letech MUDr. Josefem Durajem na pozemku p.č. 1865/8 dle KN (p.č.1866 díl 2 dle PK) k.ú. Mnich následující vodní díla bez stavebního povolení: - Pravá vodní nádrž včetně napouštění (skruž + potrubí) - Levá vodní nádrž včetně napouštění (skruž + potrubí) 5. Vzhledem k tomu, že se stavebník na jednání nedostavil a celý pozemek je oplocen, bylo provedeno místní šetření pouze z okolních pozemků. 6. Popis stavu pozemků před vybudováním nepovolených vodních děl podle starosty obce Mnich: pozemek byla zamokřená louka, nemeliorovaná voda se rovnoměrně rozlévala po celé louce, vodní tok se zde nenacházel. Na pozemku jsem dříve nikdy nebyl. Pozemek znám pouze z komunikace. 7. Velikost, umístění a technický stav vodních děl nemůže ohrozit bezpečnost a zdraví lidí. Číslo stránky 2

3 Dne se dostavil MUDr. Josef Duraj na MěÚ Pelhřimov, kde mu bylo umožněno nahlédnout do spisu a byla pořízena kopie tohoto protokolu. Dne oznámil vodoprávní úřad pokračování správního řízení a vyrozuměl o možnosti vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Dne zaslal MUDr. Josef Duraj vyjádření, kde se mimo jiné uvádí: Rozhodnutí nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci podle 3 správního řádu. Zcela zásadní je provedení místního šetření. Zejména když dochází k zúžení okruhu účastníků řízení, zejména o vlastníky sousedních pozemků. V tomto kontextu je důležité, zda přes pozemek vede vodní tok, či nikoliv. Dále poznámka k zápisu z posledního dozorového zjištění - skruž u pravého rybníčku nacházející se v rohu pozemku u silnice je třeba uvést, že tato neslouží pro napájení rybníčku, ale jde o studnu vlastníka sousedního pozemku. Nelze hodnotit jako dostatečný postup stavebního úřadu ve věci ověření legálnosti výše uvedených rybníčků, nebylo zjištěno, zda se jedná o stavby obecné či jednoduché technické zařízení, natož stavby neoprávněné, ani že jejich případné odstranění je v kompetenci OŽP. Aby MěÚ Pelhřimov, OŽP mohl dospět k závěru, že se jedná o neoprávněné stavby ve smyslu 15 odst. 4 vodního zákona musel by se zabývat jednotlivě u každé stavby zvlášť otázkou doby jejího vzniku a podle toho posoudit, jakému povolovacímu řízení režimu podléhaly ve vztahu k tehdy platným předpisům. Otázka existence či absence vymezení, zda se jedná o stavby, zejména za stavu, že neproběhlo místní šetření. V případě, že by místní šetření proběhlo, mohlo být zjištěno, že v daném případě se jedná o nekonfliktní terénní úpravu kultivovanější úpravu vodního mokřadu v zastavěném území realizovanou v letech , tedy za platnosti stavebního zákona č. 50/1976 Sb., realizovanou v souběhu s prováděným ohlášením oplocení pozemku PK 1866 díl 2 a to ve dvou plochách první plocha cca 30 m 2 a hloubky 0,5 m, druhá plocha cca 75 m 2 hloubky 1,3 m. Ani z pohledu dnešní legislativy se nejedná o stavbu a to ani z pohledu speciálního stavebního úřadu ve smyslu vodního zákona i stavebního zákona. Při příznivých klimatických podmínkách se mokřad může jevit jako zahradní jezírko, při špatných jde o kultivovaný mokřad. Oba mokřady jezírka jsou na pozemku v mém vlastnictví, nejsou na žádném vodním toku a odstupová vzdálenost od obytné zástavby je dostatečná a vlastníci sousedních pozemků nemají námitek. Odstraněním této plochy dle předmětného rozhodnutí dojde ke zhoršení retenční schopnosti lokality. Z pohledu veřejného zájmu se domnívám, že by stát takové úpravy měl spíše podporovat. Dne MěÚ Pelhřimov vydal napadené rozhodnutí, které bylo vypraveno dne Proti rozhodnutí o odstranění výše uvedené stavby se v zákonné lhůtě odvolal dne MUDr. Josef Duraj. V odvolání se uvádí zejména: Rozhodnutí napadám v celém rozsahu ve výroku i odůvodnění z následujících důvodů: Rozhodnutí trpí právními vadami ve výroku i v odůvodnění i v řízení, které mu předcházelo: Rozhodnutí nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci podle 3 správního řádu. Postup stavebního úřadu nelze hodnotit jako dostatečný ve věci ověřování si legálnosti výše uvedených staveb, neboť v průběhu nebylo jednoznačně zjištěno, zda se může jednat o stavby jako takové obecně, natož stavby neoprávněné a že jejich případné odstranění je v kompetenci MěÚ Pelhřimov, OŽP. Jedná se o nekonfliktní terénní úpravu - kultivovanější úpravu původního mokřadu v zastavěném území realizovanou na mém pozemku sloužící k zachycení vody a k ochraně mého pozemku. V průběhu řízení není prokázáno, že přes můj pozemek, na kterém se nachází dva rybníčky, by vedlo koryto vodního toku. Na realizované stavby tedy plně dopadá 55 odst. 2 vodního zákona. Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně proti škodlivým účinkům povrchových vod nebo podzemních vod... Číslo stránky 3

4 Byla podána námitka o nepříslušnosti o věci rozhodovat pouze z pohledu odboru životního prostředí bez součinnosti příslušného stavebního úřadu. Domnívám se, že nelze upustit od ústního jednání a místního šetření ve smyslu správního řádu, když byli vyloučeni z okruhu účastníků řízení vlastníci pozemků nad předmětným pozemkem. Důkazy v příloze odvolání: Znovu zasílám vyjádření posudek hydrogeologa SaNo CB s.r.o. Ekologie a stavby Mgr. Milana Horňáka ze dne Vposudku je mimo jiné uvedeno: V tomto vyjádření posuzované zařízení nazýváme rybníčkem, protože nebylo pravomocně rozhodnuto, že se jedná o vodní dílo. Podle 55 odst. 2 se za vodní díla nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod... Při prohlídce rybníčku je zřejmé, že jde o jednoduché dílo, které si může jeden člověk, v relativně krátké době, bez projektu a bez zkušenosti postavit sám. Uvedené zařízení se nachází mimo koryto vodního toku na jednotlivém pozemku. Pokud by byl rybníček likvidován, zasypán a odstraněna hráz nepochybně stejné množství vody by odtékalo po svahu dolů. Dnešní stav je v podstatě stejný jako před vybudováním hráze, dochází pouze k nevýraznému zdržení odtoku povrchových vod nad hrází, těžko lze hovořit o zhoršení odtokových podmínek. Vyjádření znalce v oboru pozemních staveb Ing. Karla Kurala ze dne , kde je uvedeno: Při zemních úpravách na dané lokalitě došlo k minimálnímu země stavebnímu objemu prací z důvodu účelného využití pozemku. Tyto práce však nelze hodnotit z hlediska zákona č. 183/2006 Sb., jako nedovolený způsob stavby. I nadále jsou platná má dříve podaná vyjádření ze dne , , a z MěÚ Pelhřimov, OŽP plně nezohlednil jak věcně tak i procesně názor nadřízeného orgánu při zrušení původního rozhodnutí, nebylo jednoznačně zjištěno, že by se jednalo o neoprávněné stavby, jejichž případné odstranění by bylo v kompetenci MěÚ Pelhřimov, OŽP. Správní orgán má v souladu s 50 odst. 3 správního řádu zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Dne MěÚ Pelhřimov, OŽP vyzval účastníky řízení k vyjádření se k odvolání. Dne obdržel MěÚ Pelhřimov, OŽP vyjádření Františky Liškové, Molákova 600/4, Praha 8 kodvolání MUDr. Josefa Duraje, kde je uvedeno: nejedná se o nekonfliktní terénní úpravy kultivovanější úprava mokřadu z následujících důvodů: 1. Byly postaveny rybníčky s hrází a vypouštěcím zařízením. 2. Při úpravách bylo zasaženo na sousední pozemek. 3. Stavba studny byla provedena při hranici pozemku a může dojít k poškození lesa i jeho funkce na sousedním pozemku jsou vysázeny stromy určené pro mokřady. Stále je pomíjen lesní zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. 4. Plně souhlasím s rozhodnutím o odstranění stavby. 5. Odvolání nepřináší žádné nové skutečnosti k danému problému. Dne předal MěÚ Pelhřimov, OŽP odvolání spolu s napadeným rozhodnutím a spisovým materiálem podle 88 odst. 1 správního řádu krajskému úřadu. Krajský úřad Kraje Vysočina, OLVHZ jako příslušný odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením 89 odst. 2 správního řádu, správnost rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v odvolání a zákonnost v plném rozsahu. Na základě přezkoumání napadeného rozhodnutí včetně řízení předcházejícího jeho vydání nezjistil v tomto případě odvolací orgán takové vady, které by působily nezákonnost a následné zrušení napadeného rozhodnutí. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Číslo stránky 4

5 MěÚ Pelhřimov, OŽP se řídil právním názorem odvolacího orgánu a provedl pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci, o kterém nejsou pochybnosti, vodoprávní dozor podle 110 vodního zákona, na který byl pozván MUDr. Josef Duraj jako stavebník, obec Mnich a stavební a územní správní orgán tj. odbor výstavby a životního prostředí Městského úřadu Kamenice nad Lipou. Též bylo účelem zjištění stavu pozemků před realizací malých vodních děl. MUDr. Josef Duraj se na tento vodoprávní dozor nedostavil, ani se nijak neomluvil. V předcházejícím rozhodnutí krajského úřadu č.j. KUJI 86406/2010 ze dne bylo uvedeno, že měla být zvolena některá z těchto dvou možností dalšího postupu: ústní jednání spojené s místním šetřením v rámci zahájeného řízení o odstranění stavby, nebo vodoprávní dozor (vodoprávní dozor spíše před zahájením řízení o odstranění stavby). Vodoprávní úřad MěÚ Pelhřimov,OŽP zvolil možnost vykonat vodoprávní dozor. Pro zjištění stavu věci, o kterém nejsou pochybnosti, není podstatné, zda tak učinil za účasti ostatních účastníků řízení či nikoliv. Nejdůležitějším účastníkem vodoprávního dozoru byl stavebník. Tento však na rozdíl od neustále vyslovovaného požadavku o nutnosti svolat jednání na místě samém (místní šetření) na pozvání k vodoprávnímu dozoru na místo staveb nijak nereagoval. Protože však v tomto případě se jedná o zjištění stávajícího stavu věci, který nemůže být ovlivněn míněním nebo vyjádřením ostatních účastníků řízení, nemůže být pouhá neúčast (neomluvená) stavebníka důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Při vodoprávním dozoru vodoprávní úřad zjistil za účasti starosty obce Mnich současný stav na lokalitě v místě vybudovaných výše uvedených vodních děl včetně stavu samotných staveb. Z vodoprávního dozoru byl sepsán zápis, kde je stav vodních děl jasně popsán. Případné zlepšení retenční schopnosti lokality není důvodem k realizaci stavby bez příslušného povolení speciálního stavebního úřadu. V pochybnostech, zda se jedná o vodní dílo podle 55 odst. 1 vodního zákona, rozhoduje místně příslušný vodoprávní úřad, tedy MěÚ Pelhřimov, OŽP. MěÚ Pelhřimov, OŽP však v tomto konkrétním případě neměl pochybnosti, že se o vodní dílo jedná, proto v pochybnostech nerozhodoval. Při vodoprávním dozoru bylo zjištěno, že u obou rybníčků byly vybudovány stavební objekty, hráze a je vybudováno zařízení na manipulaci odtoku povrchových vod. Vodní tok se nachází až pod oběmi nádržemi, ve spodní části předmětného pozemku. Je evidován ve vodohospodářské mapě, vevidenci drobných vodních toků je od správcem tohoto vodního toku Povodí Vltavy, státní podnik, který se stal správcem po transformaci Zemědělské vodohospodářské správy. Tato skutečnost však neznamená, že by se z tohoto důvodu nemohlo jednat o vodní díla neboť vodní dílo nemusí ležet přímo na vodním toku. Následně po vodoprávním dozoru, dne se na MěÚ Pelhřimov, OŽP dostavil MUDr. Josef Duraj a nahlédl do spisu. Byla mu pořízena kopie zápisu z provedeného vodoprávního dozoru. Ve svém vyjádření k pokračování správního řízení pouze vyloučil napájení pravého rybníčku ze skruže v rohu pozemku u silnice s tím, že tato neslouží k napájení rybníčku, ale jde o studnu vlastníka sousedního pozemku. Popis stávajícího stavu vodních děl, rybníčků zpochybněn nebyl. Doba vlastní realizace stavby není rozhodná. I v období , kdy byla vodní díla podle údaje stavebníka realizována, vyžadovala povolení vodoprávního úřadu jako speciálního stavebního úřadu. Příslušnost vodoprávního úřadu, tedy speciálního stavebního úřadu řeší 15 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Vpochybnostech, které ovšem v daném případě nejsou dány, platí stanovisko speciálního stavebního úřadu, tedy MěÚ Pelhřimov, OŽP. Při řízení o odstranění stavby se postupuje podle současně platných právních předpisů v době zjištění závadného stavu tedy podle stavebního zákona. V odůvodnění rozhodnutí prvoinstančního orgánu jsou správně zdůvodněny uvedené námitky a je o nich rozhodnuto. Pouze upřesňujeme, že krajský úřad nemá evidenci znalců, kteří vypracovávají znalecké posudky v daném oboru. Taková evidence je vedena u krajského soudu. Vodoprávní úřad je povinen prošetřit každý podnět a případně zjednat nápravu, může zjistit stav v terénu i ze své každodenní činnosti. Číslo stránky 5

6 Okruh účastníků řízení o odstranění stavby podle ust. 129 stavebního zákona stavební úřad vymezí ve smyslu ust. 27 správního řádu. V odůvodnění rozhodnutí o odstranění stavby byla tato námitka řádně vysvětlena. Okruh účastníků řízení zjišťuje správní orgán v průběhu celého správního řízení. Předložené důkazy (posudek hydrogeologa neboli osoby s odbornou způsobilostí a stanovisko znalce v oboru pozemních staveb) nemohou vyvrátit zjištěný skutečný stav věci, protože jim nepřísluší posuzovat, zda se jedná o stavbu vodního díla. U vodních staveb není důležitá jejich plošná velikost, ani objem zemních a stavebních prací. V tomto případě se jedná se o malá vodní díla (plocha zátopy cca 30 m 2 a 70 m 2 ), která jsou tvořena hrází, zátopou a napouštěcím a vypouštěcím zařízením, umožňujícím nakládání s vodami tj. manipulaci s povrchovou vodou. Vodoprávní úřad postupoval v souladu s 50 odst. 3 správního řádu. Zjistil existenci nepovolených vodních děl, což je podle 129 odst. 1 stavebního zákona důvodem nařízení jejich odstranění. Za podmínek stanovených 129 odst. 2 a 3 stavebního zákona lze nepovolené stavby dodatečně povolit, ovšem je věcí stavebníka nebo vlastníka staveb, aby požádal o jejich dodatečné povolení (u vodních děl sloužících nakládání s vodami též o povolení nakládání s vodami) a prokázal splnění zákonem stanovených podmínek. Uvedené podmínky a požadavky stanovené 129 stavebního zákona stavebník nesplnil. Krajský úřad, OLVHZ pro úplnost konstatuje, že v závěru námitky Josefa Duraje ze dne byla uvedena žádost o zastavení řízení o odstranění stavby, na kterou vodoprávní úřad nijak v řízení ani v napadeném rozhodnutí nereagoval. K tomu krajský úřad dodává, že řízení o odstranění stavby stavební úřad zastaví, bude-li stavba dodatečně povolena ( 129 odst. 3 stavebního zákona), případně za podmínek stanovených v 66 odst. 2 správního řádu (tj. např. odpadl-li důvod zahájení řízení, zanikla věc, jehož se řízení týká). Žádný takový důvod však v daném případě nenastal. Krajský úřad Kraje Vysočina, OLVHZ přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s 89 odst. 2 správního řádu, přičemž na něm neshledal vady, pro které by ho musel zrušit a po zvážení všech skutečností dospěl k závěru, že prvoinstanční správní orgán postupoval v řízení řádně a v souladu s právními předpisy. Vzhledem k tomu bylo o podaném odvolání rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení účastníků: Proti tomuto rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat ( 91 odst. 1 správního řádu). Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v 27 odst. 1 správního řádu. V Jihlavě dne: Otisk úředního razítka Mgr. Jaroslav Mikyna, v.r. vedoucí oddělení vodního hospodářství odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství Číslo stránky 6

7 Rozdělovník: Účastníci řízení, kterým se rozhodnutí doručuje do vlastních rukou: - MUDr. Josef Duraj, Jaroslava Vacka 94, Tábor, Klokoty - Obec Mnich (obdrží prostřednictvím datové schránky) - Povodí Vltavy, Holečkova 8, Praha 5 (obdrží prostřednictvím datové schránky) - Františka Lišková, Molákova 600/4, Praha 8, adresa pro doručování Mnich 24 - Jaroslava Camrdová, K zastávce 539, Veselí nad Lužnicí - Ing. Lubomír Mertlík, Blatské sídliště 589, Veselí nad Lužnicí - Ivana Mertlíková, Blatské sídliště 589, Veselí nad Lužnicí Účastníci řízení, kterým se rozhodnutí doručuje veřejnou vyhláškou - Martina Durajová, Jaroslava Vacka 94, Tábor - Klokoty Dotčené orgány: - Městský úřad Kamenice nad Lipou, odbor výstavby a životního prostředí (obdrží prostřednictvím datové schránky) - Městský úřad Pelhřimov, odbor životního prostředí, orgán ochrany přírody (obdrží prostřednictvím datové schránky) - Městský úřad Pelhřimov, odbor životního prostředí, orgán státní správy lesů (obdrží prostřednictvím datové schránky) Pro vyvěšení na úřední desce: - Městský úřad Pelhřimov - Krajský úřad Kraje Vysočina, oddělení správních činností, Žižkova 57, Jihlava Městský úřad Pelhřimov se žádá o vyvěšení celého tohoto rozhodnutí na místě k tomu určeném po dobu stanovenou zákonem (min. 15 dnů) a poté o zaslání potvrzení o vyvěšení a sejmutí Krajskému úřadu Kraje Vysočina, odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství. Po stejnou dobu bude vyvěšeno i na úřední desce Krajského úřadu Kraje Vysočina. Zveřejněno je též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Datum vyvěšení: Datum sejmutí: Podpis oprávněné osoby potvrzující vyvěšení Podpis oprávněné osoby potvrzující sejmutí Razítko: Razítko: Číslo stránky 7