Ústav školní pedagogiky METODICKÁ PŘÍRUČKA. pro zpracování závěrečných prací ve studijním oboru. Učitelství odborných předmětů pro střední školy

Transkript

1 METODICKÁ PŘÍRUČKA pro zpracování závěrečných prací ve studijním oboru Učitelství odborných předmětů pro střední školy Zpracovali: prof. PhDr. Miroslav Chráska, CSc. doc. PaedDr. Jana Majerčíková, PhD. Mgr. Ilona Kočvarová, Ph.D. ZLÍN 2015

2 OBSAH ÚVOD 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE A DŮLEŽITÉ TERMÍNY 2 INFORMAČNÍ ZDROJE 3 ZÁKLADNÍ TYPY ZÁVĚREČNÝCH BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ U OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY 4 HODNOCENÍ A OBHAJOBA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ZÁVĚR ÚVOD Tato metodická příručka je určena studentům bakalářského studijního oboru Učitelství odborných předmětů pro střední školy (dále UOP). Má studentům pomoci orientovat se v požadavcích, které Fakulta humanitních studií UTB a Ústav školní pedagogiky FHS UTB klade na závěrečné bakalářské práce. Materiál nemá ambici nahradit, suplovat nebo duplikovat poměrně obsáhlé množství informací, které jsou dostupné v odborné literatuře a také na webu FHS UTB. Nemá suplovat ani práci vedoucího závěrečné práce, či poskytovat informace, které studenti získali již v rámci studia na fakultě. Má charakter otevřeného a živého dokumentu, který pomůže studentům úspěšně zvládnout cestu od výběru tématu, přes jeho zpracování, až po obhajobu bakalářské práce. Přivítáme, pokud nás budou studenti kontaktovat se svými návrhy nebo připomínkami, které mohou přispět ke zdokonalení tohoto materiálu. 2

3 1 ZÁKLADNÍ INFORMACE A NĚKTERÉ DŮLEŽITÉ TERMÍNY Prvním krokem při tvorbě závěrečné práce je výběr tématu. Témata závěrečných prací pro studijní obor Učitelství odborných předmětů pro střední školy vypisuje a aktualizuje Ústav školní pedagogiky FHS UTB a zveřejňuje je na svých webových stránkách. Studenti mohou ve zdůvodněných případech předkládat i vlastní návrhy na témata závěrečných prací, témata však musí být vždy schválena garantem studijního oboru. Vedoucími závěrečných prací jsou zpravidla interní pracovníci Ústavu školní pedagogiky, resp. interní pracovníci Fakulty humanitních studií UTB, o případné volbě externího vedoucího práce rozhoduje ředitelka ústavu po dohodě s garantem oboru. Studenti mohou kontaktovat potenciálního vedoucího závěrečné práce a na základě společných konzultací upřesnit zaměření práce i její název. Důležité termíny Nejpozději do konce června ve 2. ročníku studia odevzdají studenti Podklad pro zadání bakalářské práce. Tento dokument obsahuje název tématu v češtině a v angličtině, údaje o studentovi a vedoucím práce, stručné zásady pro vypracování a seznam základní doporučené literatury. Musí obsahovat vlastnoruční podpisy studenta a vedoucího práce. Tento dokument je vytvořen na základě předchozí konzultace s vedoucím práce. Podklad pro zadání práce je nutné odevzdat na předepsaném formuláři v tištěné podobě na sekretariát ÚŠP a současně je také třeba údaje vyplnit v informačním systému STAG. Doporučený vzor tohoto dokumentu je na webových stránkách fakultyhttp:// Po odevzdání projde tento dokument schvalováním, v případě potřeby jej student doplní, či opraví a znovu odevzdá. Doporučujeme studentům, aby vyplnění a odevzdání tohoto dokumentu nenechávali na poslední chvíli a zodpovědně jej (v dostatečném předstihu) konzultovali s vedoucím práce. Nejpozději do konce února ve 3. ročníku studia si studenti musí na sekretariátu ÚŠP převzít oficiální Zadání bakalářské práce. Při přebírání tohoto dokumentu studenti podepisují také Prohlášení autora bakalářské práce. Oba dokumenty pak budou 3

4 součástí odevzdané práce, a to jak v tištěné verzi, tak v elektronické verzi, do které student dokumenty naskenuje. Nejpozději do konce dubna ve 3. ročníku studenti odevzdají bakalářskou práci v tištěné i elektronické podobě na sekretariátu ÚŠP. Dva exempláře práce se odevzdávají v tištěné verzi (jeden v kroužkové a jeden v pevné vazbě) a jeden exemplář na CD nosiči. Na CD je práce uložena ve formátu pdf a word (včetně všech příloh). Po obhajobě bakalářské práce budou studentům oba výtisky bakalářské práce vráceny, CD nosič se zakládá do archívu ÚŠP. Studenti se při zpracování bakalářské práce musí řídit několika základními dokumenty a požadavky: Pro formální úpravu závěrečné bakalářské práce platí směrnice rektora č. 7/2014 s označením Jednotná formální úprava závěrečných prací, jejich uložení a zpřístupnění. Její součástí je šablona, která je ke stažení na webu fakulty: Minimální rozsah bakalářské práce je u oboru UOP stanoven na 30 normostran. Jedna normostrana obsahuje 1800 znaků včetně mezer. Do rozsahu práce se nezapočítávají úvodní informace (úvodní strana, zadání práce, prohlášení autora, anotace, klíčová slova, poděkování, prohlášení, obsah), ani text uvedený v přílohách práce. Při zpracování bakalářské práce se studenti opírají o pravidelné konzultace s vedoucím práce. Vedoucí práce se vyjadřuje k jejímu zaměření a struktuře, komentuje celkové zpracování a interpretaci výsledků. Přesná pravidla spolupráce jsou na domluvě s příslušným vedoucím. 4

5 3 INFORMAČNÍ ZDROJE Při hledání tématu závěrečné práce a v celém průběhu jejího zpracování studenti potřebují velké množství informací. Jedná se především o literaturu týkající se teoretických podkladů k vybranému tématu, ale také o literaturu zaměřenou na metodologii pedagogických věd a psaní odborných textů v humanitních vědách. Při hledání informačních zdrojů mohou studenti využít služby knihovny UTB, která jim kromě výpůjčních služeb poskytne také rešerše literatury k vybranému tématu podle zadaných klíčových slov, možnosti meziknihovních výpůjček, ale také přístup do různých databází, které obsahují odborné články a studie z různých oblastí pedagogiky. V současné době je důležitým zdrojem informací ze všech oborů lidské činnosti internet, kde je možné nalézt velké množství aktuálních informací i pro zpracování závěrečné práce. Při využívání internetu je však vždy třeba sledovat kvalitu internetových zdrojů a také dodržovat pravidla pro jejich citování. Z volně dostupných internetových databází je možné doporučit např. Pedagogickou knihovnu J. A. Komenského: pedagogickou databázi ERIC: webové stránky různých pedagogických časopisů včetně jejich volně dostupných archívů (Pedagogická orientace, e-pedagogium nebo Orbis Scholae a další). Při psaní bakalářské práce je také potřeba využívat metodologicky zaměřenou odbornou literaturu, jejíž výběr se řídí zvoleným typem práce. Jako základ doporučujeme následující metodologickou literaturu: GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Brno: Paido, ISBN HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, ISBN CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, ISBN PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, ISBN

6 REICHEL, Jiří. Kapitoly z metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, ISBN STRAUSS, Anselm L a Juliet M CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, ISBN x. ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, ISBN Při tvorbě závěrečné práce může studentům pomoci také odborná literatura, která pojednává o psaní odborných textů, např. MEŠKO, Dušan, Dušan KATUŠČÁK a Ján FINDRA. Akademická příručka. České, upr. vyd. Martin: Osveta, ISBN SPOUSTA, Vladimír. Vademékum autora odborné a vědecké práce humanitního a sociálního zaměření. Brno: CERM, ISBN ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: SLON, ISBN Knihovna UTB poskytuje také podrobnou instruktáž k tomu, jak citovat informační zdroje. Materiál o pravidlech citování je dostupný na Kromě uvedených zdrojů informací studenti pochopitelně vychází z vědomostí získaných v rámci studia, a to jak z teoretických a metodologicky orientovaných předmětů, tak i seminářů zaměřených na tvorbu bakalářské práce. 6

7 3 ZÁKLADNÍ TYPY ZÁVĚREČNÝCH BALÁŘSKÝCH PRACÍ U OBORU UOP Vzhledem k charakteru studia oboru Učitelství odborných předmětů pro střední školy je třeba, aby každá závěrečná bakalářská práce obsahovala vedle teoretické analýzy vybrané části pedagogické reality také výrazný podíl empirického zpracování dané problematiky. Teoretická část závěrečné bakalářské práce zpravidla vychází z řady primárních i sekundárních informačních zdrojů a většinou má charakter tvořivé kompilace. V tomto případě autor sice pracuje s myšlenkami, nápady a tvrzením jiných, tyto informace však tvořivě propojuje pomocí vlastních komentářů a názorů. Nepředpokládá se, že by cílem bakalářské práce bylo získání nových poznatků výlučně na základě aplikace teoretických metod zpracování informací. Podle toho, jakou roli hraje v bakalářské práci empirická část a vzhledem k cíli předpokládaného empirického šetření, je možné vymezit několik základních typů závěrečných bakalářských prací. A. Kvantitativně orientovaný pedagogický výzkum V tomto typu závěrečných prací autor hledá odpovědi na výzkumné otázky, které se týkají popisu pedagogické reality, a na problémy, které se týkají existence možných vztahů mezi jevy (proměnnými) v pedagogické realitě. Jedná se o řešení problémů, formulovaných jako otázky, které ověřují existenci rozdílů mezi jevy, souvislostí (vztahů) mezi jevy, příčin vzniku jevů. U tohoto typu závěrečných prací se zpravidla formulují hypotézy, které se následně ověřují na základě shromažďování empirických dat a jejich vyhodnocování pomocí statistických metod (zejména metod induktivní statistiky). 7

8 Empirické práce výzkumného charakteru zpravidla obsahují následující části: cíle bakalářské práce; teoretické zpracování problematiky jako výchozí rámec pro praktickou část; cíle praktické části práce; výzkumné otázky (na popisné rovině) a výzkumné problémy (na vztahové rovině); formulace hypotéz; výzkumný soubor; popis realizace výzkumu; metody sběru dat; metody analýzy dat; ověřování (verifikace) hypotéz; diskuse a limity získaných výsledků; využitelnost výsledků v praxi; shrnutí výsledků. B. Kvantitativně orientovaný pedagogický průzkum U tohoto typu závěrečných prací není primárním cílem empirické části prokazování vztahu mezi jevy, nýbrž získání relativně přesného popisu zvolené oblasti pedagogické reality. Empirická data jsou získávána stejnými empirickými metodami jako u prací výzkumného typu. Při zpracování získaných dat se často používají metody deskriptivní statistiky. Šetření tohoto druhu bývají často označována jako pedagogické průzkumy. Pokud je cílem šetření přímé ovlivňování edukačního procesu, může mít realizované šetření podobu tzv. akčního výzkumu. Empirické deskriptivní práce zpravidla obsahují stejné nebo velmi podobné části jako práce výzkumného charakteru, nepracují však s hypotézami. 8

9 C. Aplikační práce Teoretickým východiskem závěrečných prací aplikačního charakteru je současný stav poznání v dané oblasti edukační reality. Na teoretická východiska potom navazují praktické aplikace vybraných částí teorie v pedagogické realitě. Výstupem tohoto typu závěrečných prací bývá většinou zpracování určitého projektu, vypracování metodiky nějaké činnosti, metodika řešení určitých pedagogických situací, vytvoření diagnostického nástroje apod. Nezbytnou součástí aplikačních empirických prací je ověření a vyhodnocení realizované aplikace. Toto ověřování se může uskutečnit pomocí metod obvyklých v empirických výzkumech, ale také jinými metodami (např. na základě didaktické analýzy, sebereflexe apod.) D. Kvalitativně orientovaný pedagogický výzkum U tohoto typu závěrečných prací na teoretické zpracování zvolené problematiky navazuje realizace kvalitativně orientovaného výzkumu. Předpokládá se fundovaná a dobře zdůvodněná aplikace kvalitativně orientovaného výzkumu. Empirická část přináší detailní popis a kategorizaci zkoumaného jevu. Sběr a analýza údajů je prováděna s využitím metod a výzkumných strategií kvalitativního výzkumu. Realizace kvalitativně orientovaného výzkumu je poměrně složitou záležitostí a proto před její volbou doporučujeme důkladné prostudování doporučené literatury. Uvedené základní typy závěrečných bakalářských prací se mohou ve zdůvodněných případech kombinovat nebo navzájem doplňovat. 5 HODNOCENÍ A OBHAJOBA PRÁCE Vedoucí a oponent závěrečné práce ve svém posudku zhodnotí jak výsledky odevzdané práce, tak proces její tvorby. Ve svém posudku se zaměří na formální stránku práce (přehlednost a členění, úroveň jazykového zpracování a dodržení formálních náležitostí), dále na teoretická východiska práce (formulace cílů, analýza a syntéza problematiky, práce s odbornou literaturou) a na empirickou část práce (metodika zpracování, analýza a interpretace výsledků, splnění cílů). Především se posudek zaměřuje na celkovou 9

10 kvalitu práce a její praktický přínos. Vedoucí hodnotí také kvalitu spolupráce se studentem. Velmi důležitým aspektem hodnocení práce je, zda její zaměření odpovídá studijnímu oboru UOP. Pokud bakalářská práce toto kritérium práce nesplňuje, jedná se o zásadní problém, který může vést k neúspěšné obhajobě a nutnosti vytvořit práci zcela novou. V rámci státní závěrečné zkoušky probíhá obhajoba diplomové práce. Při obhajobě musí studenti před komisí svoji práci prezentovat. Doporučujeme, aby si studenti prezentaci připravili v programu PowerPoint, a to v délce do 10 minut. Struktura prezentace by se měla řídit strukturou bakalářské práce. Měla by se zaměřovat na nejdůležitější výsledky, zejména na výstupy praktické části. Prezentace by neměla být jen stručným obsahem jednotlivých kapitol, očekává se, že vystoupení bude stručné a jasné. Po prezentaci studenta následuje seznámení s posudky vedoucího a oponenta bakalářské práce. Následuje rozprava, do které se mohou zapojit všichni členové komise. Konečné hodnocení nezávisí pouze na posudcích vedoucího a oponenta, ale také na hodnocení komise. Na obhajobu bakalářské práce je třeba se připravit stejně pečlivě jako na ostatní části státní závěrečné zkoušky. ZÁVĚR Kvalita závěrečné bakalářské práce je důležitým ukazatelem celkového hodnocení studenta, budoucího absolventa u státní závěrečné zkoušky. Věříme, že předložený materiál přispěje k úspěšnému završení studia studentů oboru UOP. 10