Celobeskydské mapování chřástala polního

Transkript

1 Jak se dařilo ptákům v Beskydech v roce 2013? V roce 2013 proběhl na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO) monitoring vzácných a ohrožených druhů ptáků. Na území CHKO se nacházejí 2 ptačí oblasti, které chrání především horské ptačí druhy, jež potřebují k životu staré, nejlépe pralesovité lesní porosty. Pouze 2 druhy ptáků se vyskytují v zemědělské krajině. V tomto roce proběhlo mapování sov, sčítání chřástalů polních, sledování hnízd černých čápů, tetřeva hlušce, jeřábka lesního a dalších ptačích druhů. Výsledky mapování jsou popsány níže. Monitoring sov Monitoring probíhal především v jarních měsících. Jedná se poměrně o náročnou činnost, neboť je třeba vyrážet za jarních večerů a nocí na sněžnicích nebo běžkách do hor. Sovy ornitologové monitorují poslechem ozývajících se samců. V současné době již používají i diktafony, které nahrají celou noc a záznam se následně analyzuje ve speciálním programu. V únoru až březnu probíhají námluvy sov a toto období je pro monitoring nejvhodnější. V důsledku dlouhotrvající zimy se monitorovací období protáhlo až do dubna. Sov bylo výrazně méně Nejen velmi studené jaro, ale také nedostatek potravy vedly k tomu, že sov bylo ve srovnání s rokem 2012 výrazně méně. Hlavní složkou potravy sov jsou drobní hlodavci, jako jsou hraboši, myši a pokud není dostatek potravy, odrazí se to i na početnosti sov. Naše nejběžnější sova puštík obecný byl zjištěn v celkovém počtu 46 párů. Ornitologům se podařil i neobvyklý nález hnízda puštíka obecného přímo v obci Bystřice nad Olší. Samice puštíka si k vychování nového pokolení vybrala dutinu starého ovocného stromu v jedné zahradě u rodinného domu. Samice seděla na vejcích i v krutých březnových mrazech, kdy teplota klesala až k - 16 C a úspěšně tyto mrazy přestála. V květnu pak po zahradě poletovali 3 mladí puštíci. V Beskydech hnízdí i jedna z nejvzácnějších sov v České republice, puštík bělavý a při monitoringu bylo zjištěno deset párů této vzácné sovy. Ještě méně bylo sýce rousného, který byl zjištěn v počtu sedmi houkajících samců. O něco lépe na tom byla naše nejmenší sovička kulíšek nejmenší. Ten byl zjištěn v počtu 12 ozývajících se samců. Naopak v celé CHKO Beskydy ornitologové nezaznamenali žádného kalouse ušatého. Pouze v jednom případě byla pozorována naše největší sovy výr velký, který v Beskydech velmi vzácně hnízdí. Puštík bělavý je jedna z našich nejvzácnějších sov. Foto R: Špilák

2 Celobeskydské mapování chřástala polního Chřástal polní je celosvětově ohroženým ptačím druhem obývající převážně vlhké louky. Jeho početnost je v celé ČR pouhých volajících samců. Chřástali hnízdí na zemi, což se jim stává osudným. Většina ptáků hnízdí od třetí dekády května a v červu tj. v době, kdy se kosí většina luk. Žací stroje s vysokou pojezdovou rychlostí a širokým záběrem zničí nejen hnízda, ale často usmrtí i dospělé ptáky. S chřástaly zahyne mnoho dalších živočichů jako jsou obojživelníci, plazi a často také mladí zajíci a malá srnčata. Proto se ornitologové a ochránci přírody snaží chřástaly zmapovat a dohodnout se se zemědělci na šetrnějších způsobech kosení luk nebo posunutí doby seče. Chřástala lze označit jako deštníkový druh, protože při jeho ochraně zároveň chráníme i celou řadu dalších druhů živočichů. Chřástala polního snadno uslyšíme, ale těžko uvidíme, Foto D. Křenek Jak probíhalo mapování? Mapování navazuje na mapování z minulých let. Na základě předchozích výskytů chřástalů bylo vymezeno 48 tras, které vedou místy s největší koncentrací vhodných luk. Mapování bylo zaměřeno prioritně na CHKO Beskydy a také na louky při její hranici a bylo rozšířeno na oblast Slezských Beskyd, Třinecka a Jablunkovska. Protože není v možnostech několika ornitologů zmapovat tak rozsáhlé území, bylo snahou mapování naplánovat tak, aby se do něj mohlo zapojit co nejvíce místních lidí. Mapování probíhalo tak, že si mapovatel v okolí svého bydliště vybral některou z navržených tras a tuto trasu prošel pěšky nebo projel na kole ve večerních a nočních hodinách. Protože chřástal se ozývá výrazným řezavým hlasem slyšitelným na velkou vzdálenost, lze jej snadno rozpoznat a zaznamenat. Každý mapovatel zaznamenal volajícího samce co nejpřesněji do mapy a tento údaj pak předal koordinátorovi, který zanesl zjištěného samce do Nálezové databáze ochrany přírody. Po shromáždění všech záznamů byla vyhotovena mapka s výskytem chřástalů.

3 Výsledky ukazují na úbytek chřástalů Celkově bylo zaznamenáno 78 volajících samců, z toho na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy bylo zaznamenáno 40 volajících samců a mimo CHKO Beskydy 38 samců. Do mapování se zapojilo 23 mapovatelů, mezi které patřili ornitologové, strážci přírody, pracovníci Správy CHKO Beskydy, skauti, ale setkalo se i s ohlasem široké veřejnosti. Za zmínku stojí to, že se mapování zúčastnili přímo starostové dvou obcí. Výsledky mapování však potvrdily úbytek chřástalů polních ve srovnání s předešlým rokem a celkově klesající trend populace. Nejvíce chřástalů bylo zaznamenáno v širším okolí Rysové poblíž Rožnova pod Radhoštěm, kde bylo sečteno na poměrně malé ploše 15 volajících samců. Tato oblast je však nejvíce ohrožena šířící se zástavbou. Nejvíce mapovatelů se přihlásilo v severní a centrální části CHKO Beskydy, naopak nedostatek pomocníků je v oblasti Vsetínské Bečvy, v úseku Mezi Velkými Karlovicemi až Janovou u Vsetína. Informace o výskytu chřástala polního budou dále využity orgány ochrany přírody, zejména Správou CHKO Beskydy, k jeho ochraně. Mapka s výskytem chřástala polního v roce Zdroj: Nálezová databáze ochrany přírody Mapování je nevšedním zážitkem Procházet se v noci přírodou po ztemnělých cestách a naslouchat neobvyklému hlasu chřástala a také zvukům dalších nočních živočichů, byl dle ohlasů nejednoho spolupracovníka nevšední zážitek. Nejen tito spolupracovníci se už těší na další sčítání. Abychom zjistili zda se chřástalovi v Beskydech daří, je třeba znát, jak se jeho početnost vyvíjí, a proto bude probíhat mapování i v letošním roce. Věříme, že se jej zúčastní minimálně tolik spolupracovníků jako v loňském roce.

4 Dlouhá zima nesvědčila černým čápům Ornitologové zkontrolovali v Beskydech a přilehlém okolí celkem 21 hnízd černých čápů, z toho jen deset bylo obsazeno. Na těchto deseti hnízdech bylo pouze 16 mláďat. 11 mláďat se ornitologům podařilo okroužkovat speciálními barevnými odečítacími kroužky. Jsou to bílé plastové kroužky s černým kódem a tyto kroužky je možné odečíst dalekohledem i z větší vzdálenosti a čápy není nutné z důvodu odečtení kroužku chytat. V důsledku dlouhé zimy a deštivého jara zůstalo mnoho hnízd černých čápů neobsazených a tak doufejme, že letošní rok bude lepší. 11 čapích mláďat nosí speciální odečítatelné kroužky foto D. Křenek Jeřábkům se daří dobře, tetřev živoří Početnost lesního kura jeřábka lesního se drží přibližně na stabilní úrovni. Během mapování bylo zjištěno celkem 33 teritorií tohoto nenápadného opeřence. Většinu pozorovávání tvořily nálezy tzv. pobytových znaků, tj. trusu nebo stop. Mnohem horší je situace u tetřeva hlušce. Jediná ještě životaschopná populace je na Šumavě. V Beskydech byl tetřev pozorován pouze na třech místech a šlo jen o přechodné výskyty. Intenzivní využívání beskydské přírody neumožňuje těmto krásným lesním kurům klidný a spokojený život. Přitom ještě před více než 50 lety byly Beskydy rájem tetřevů. Jeřábek lesní má v Beskydech zatím dobré podmínky foto R. Špilák Jak na tom byly další vzácné druhy? Jeden z našich nejvzácnějších strakapoudů v ČR, strakapoud bělohřbetý, byl zjištěn v počtu 38 teritorií. Tento druh šplhavce postupně v Beskydech ubývá. Největší úbytek zaznamenali ornitologové v ptačí oblasti Horní Vsacko. Ještě hůře je na tom nenápadný pěvec lejsek malý, jehož populace se za posledních asi 40 let snížila přibližně o 80%. V roce 2013 ornitologové napočítali 48 zpívajících samců. Lépe se

5 dařilo datlíkovi tříprstému, u něhož bylo zaznamenáno 15 teritorií a jedná se tak o jeden z nejvyšších počtu zjištěných v jednom roce. Nejbohatší lokalitou datlíků je nyní masív Velkého Polomu. Lejsek malý, foto D. Křenek Odchycený strakapoud bělohřbetý, foto J. Šerek Největší raritou roku byl nenápadný zelený ptáček Největší raritou roku v Beskydech byl pěvec budníček zelený, který se v Beskydech objevuje jen v některých letech, a to velmi i zřídka. Tentokrát se o objevil v masívu Travného, Slavíče a Kozubové. Zaznamenáno bylo celkem 7 zpívajících samců a jednoho samce se ornitologům podařilo odchytit a okroužkovat. V České republice bylo doposud okroužkováno pouhých devět jedinců. Budníček zelený je obtížně poznatelný druh. Nebýt jeho charakteristického zpěvu, ornitologové by jej vůbec nezaznamenali. Foto R. Špilák

6 Objevili se i orli nebo bahňáci. V Beskydech byly doposud pozorovány 4 druhy orlů, z toho orel královský a křiklavý zde kdysi hnízdili. Orel křiklavý se objevuje pouze na tahu, orly skalní se pokoušeli odborníci navrátit zpět do beskydské přírody, ale zatím se to zcela nepodařilo. Dá se říct, že pravidelným hostem je orel mořský, který se tu občas objeví na průtahu. Během roku 2013 byl několikrát pozorován na vodní nádrži Šance. Na této nádrži byl pozorován i překrásný dravec orlovec říční. Protože byla přehrada na nízkém stavu vody, objevili se na ní ptáci, kteří by tu jinak nebyli. Z bahňáků byl zastižen vodouš rudonohý nebo vodouš bahenní či bekasína otavní. Kromě běžně se vyskytující volavky popelavé zaznamenali ornitologové i volavku bílou. Beskydy jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů. Ne nadarmo byla celá CHKO Beskydy zařazena do celosvětového seznamu významných ptačích území a pro ochranu evropsky významných druhů ptáků byly zřízeny 2 menší ptačí oblasti - Beskydy a Horní Vsacko. Ptáci jsou významnými bioindikátory stavu životního prostředí a jejich monitoring nám ukazuje, jak se daří i celé přírodě, a proto se také monitoring provádí. Podrobnější zpráva o výsledcích monitoringu je zveřejněna na stránkách České společnosti ornitologické www. birdlife.cz. Daniel Křenek