Téma 2: MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU

Transkript

1

2 Téma 2: MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU

3 OSNOVA: 1. Majetek podniku 2. Majetková struktura podniku a faktory, které ji ovlivňují 3. Kapitál (finanční zdroje) podniku 4. Kapitálová struktura podniku a faktory, které ji ovlivňují 5. Rozvaha (bilance) 6. Oceňování majetku a závazků

4 1. MAJETEK PODNIKU Dlouhodobý majetek, oběžný majetek

5 peněţní Oběţný majetek MAJETEK PODNIKU věcný Dlouhodobý majetek Hmotný dlouhodobý majetek Nehmotný dlouhodobý majetek nemovitý movitý Ocenitelná práva Software Pozemky Budovy Stroje, zařízení Dopravní prostředky Finanční dlouhodobý majetek Cenné papíry Majetkové účasti Zásoby Materiál Nedokončená výroba Hotové výrobky Zboţí Pohledávky Krátkodobé Dlouhodobé Finanční majetek Peníze C enné papíry

6 PROVOZNÍ CYKLUS (KOLOBĚH OBĚŢNÉHO MAJETKU) inkaso PENÍZE nákup POHLEDÁVKY MATERIÁL prodej výroba HOTOVÉ VÝROBKY ROZPRACOVANÁ VÝROBA výroba

7 2. MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU A FAKTORY, KTERÉ JI OVLIVŇUJÍ Majetková struktura = struktura dlouhodobého a oběžného majetku, používaného podnikem Měla by být optimální a umožňovat provozování podnikatelské činnosti tak, aby byly splněny cíle podnikání

8 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MAJETKOVOU STRUKTURU Odvětví a typ podniku Finanční politika podniku Výnosnost a likvidnost jednotlivých složek majetku

9 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MAJETKOVOU STRUKTURU Výnosnost = možná míra zhodnocení původně vložených prostředků (obecně platí: dlouhodobý majetek je výnosnější než majetek oběžný) Likvidnost = rychlost a nákladnost zpětné přeměny na peníze

10 ČLENĚNÍ MAJETKU PODLE LIKVIDNOSTI 1. stupeň likvidnosti 2. stupeň likvidnosti 3. stupeň likvidnosti peníze v hotovosti nevázané bezhotovostní peníze na bankovních účtech splatné krátkodobé pohledávky termínované vklady krátkodobé cenné papíry zásoby všeho druhu

11 ČLENĚNÍ MAJETKU PODLE LIKVIDNOSTI Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je považován za téměř nelikvidní.

12 3. KAPITÁL (FINANČNÍ ZDROJE) PODNIKU Vlastní kapitál, cizí zdroje

13 Cizí zdroje KAPITÁL P ODNIKU Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Emisní áţio Fondy tvořené ze zisku Rezervní fond S tatutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření Minulých let Běţného období Rezervy Zákonné Ostatní Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Podnikové obligace Závazky k dodavatelům Závazky k zaměstnancům Závazky vůči státu Bankovní úvěry

14 DALŠÍ ČLENĚNÍ KAPITÁLU Podle doby pouţitelnosti: trvalý (je podniku k dispozici na neomezenou dobu) dočasný (je třeba jej ve sjednané lhůtě vrátit) Dočasný kapitál dále dělíme na: dlouhodobý (podnik má tento kapitál k dispozici na dobu delší než jeden rok) krátkodobý (je podniku k dispozici na dobu do jednoho roku) Podle způsobu získání: vnitřní (byl vytvořen vlastní činností podniku) vnější (byl získán jinak)

15 DŮVODY PRO POUŢITÍ CIZÍHO KAPITÁLU Podnik nemá dostatek vlastních zdrojů k financování svých potřeb Cizí kapitál umožňuje podniku realizovat podnikatelské záměry, které by jinak neuskutečnil Při použití cizího kapitálu nevznikají poskytovateli práva podnik přímo řídit Důvodem pro používání cizího kapitálu je i jeho cena

16 KAPITÁL VERSUS PENĚŢNÍ PROSTŘEDKY Peníze jsou jednou ze složek majetku podniku Kapitál představuje celkovou výši prostředků vynaložených na celkový majetek podniku

17 4. KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU A FAKTORY, KTERÉ JI OVLIVŇUJÍ Kapitálová struktura podniku = struktura kapitálu, tedy finančních zdrojů, z nichž je financován majetek podniku Závisí na: velikosti podniku, předmětu podnikání, rychlosti obratu kapitálu, organizaci nákupu a prodeje atd.

18 KRITÉRIA PRO VÝBĚR KAPITÁLU Dostupnost kapitálu Cena Bezpečnost Výše a stabilita výsledků podnikání Časová potřeba kapitálu

19 5. ROZVAHA (BILANCE) Bilanční princip, struktura rozvahy, vliv hospodářských operací na rozvahu

20 BILANČNÍ PRINCIP Majetek podniku se posuzuje: Podle jeho konkrétní formy - mluvíme o aktivech Podle zdrojů jeho financování mluvíme o pasivech

21 BILANČNÍ PRINCIP Oceníme-li majetek v peněžních jednotkách, je zřejmé, že součet aktiv a součet pasiv se sobě musejí v kaţdém okamţiku rovnat Toto základní pravidlo se označuje jako bilanční princip Obecně platí bilanční rovnice: AKTIVA = PASIVA

22 OBECNÁ STRUKTURA ROZVAHY ROZVAHA k... AKTIVA Dlouhodobý majetek Oběžný majetek Časové rozlišení PASIVA Vlastní zdroje (vlastní kapitál) Cizí zdroje (cizí kapitál) Časové rozlišení AKTIVA = PASIVA

23 T - TVAR ROZVAHY ROZVAHA k... POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK: Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek OBĚŢNÝ MAJETEK: Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL: Základní kapitál Kapitál. fondy a fondy tvořené ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období CIZÍ ZDROJE: Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIVA CELKEM

24 PŘÍKLAD Tři společníci se rozhodli založit s. r. o. Ve společenské smlouvě stanovili základní kapitál ve výši ,- Kč. Všichni společníci složili rovnocenné vklady následovně: společník A vložil do společnosti stroj (odhadní cena ,-Kč) a zbytek vkladu složil na bankovní účet společnosti; společník B vložil do společnosti dodávku (odhadní cena ,-Kč) a zbytek vkladu složil na bankovní účet společnosti; společník C vložil do podnikání peněžitý vklad ve výši ,-Kč na bankovní účet společnosti a zbytek vkladu se zavázal splatit do stanoveného termínu opět jako peněžitý vklad. Sestavte zahajovací rozvahu společnosti.

25 ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Zahajovací rozvaha společnosti (v Kč) Pohledávka za společníkem Dlouhodobý majetek: AKTIVA Dlouhodobý hmotný majetek PASIVA ,- Základní kapitál , ,- Oběžný majetek: Bankovní účet ,- Aktiva celkem ,- Pasiva celkem ,-

26 VLIV HOSPODÁŘSKÝCH OPERACÍ NA ROZVAHOVÉ POLOŢKY Rozvaha 1. Změna v aktivech a - x a + x Změna v pasivech p - x p + x Oboustranný přírůstek a + x p + x Oboustranný úbytek a - x p - x

27 6. OCEŇOVÁNÍ MAJETKU A ZÁVAZKŮ Každá složka majetku a závazků musí být vyjádřena peněžně, tj. musí být oceněna Na zvoleném způsobu oceňování závisí výše majetku, závazků i výsledku hospodaření Na způsobu ocenění závisí i vypovídací schopnost rozvahy Podle pravidel platných v České republice vychází ocenění majetku v rozvaze z historických (pořizovacích) cen

28 ODEPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU Odpisy = peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku za určité období Odpisy odrážejí fyzické opotřebení majetku a postupné znehodnocování (tedy zastarávání) majetku

29 ODEPISOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU Je třeba sledovat: Roční odpis pro jednotlivé roky (O) Oprávky (Σ O) = kumulované odpisy Zůstatkovou cenu (ZC)

30 ČLENĚNÍ ODPISŮ Daňové odpisy slouží pro účely stanovení základu daně; jsou regulovány zákonem o daních z příjmů Účetní odpisy respektují používání majetku v daném podniku; podnik je stanovuje svým rozhodnutím; ovlivňují výsledek hospodaření podniku

31 DAŇOVÉ ODPISY Jsou upraveny zákonem (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) Počítají se ze vstupní ceny majetku (pořizovací cena, vlastní náklady výroby) Majetek je třeba zatřídit do odpovídající odpisové skupiny; každá skupina má určenu dobu odpisování Volit lze mezi dvěma odpisovými metodami - rovnoměrným a zrychleným odepisováním

32 DAŇOVÉ ODPISY rovnoměrné odpisy zrychlené odpisy odpisové sazby koeficienty odpisová skupina doba odpisu v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou vstupní cenu v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou zůstatkovou cenu 1 3 roky 20,00 40,00 33, let 11,00 22,25 20, let 5,50 10,50 10, let 2,15 5,15 5, let 1,40 3,40 3, let 1,02 2,02 2,

33 DAŇOVÉ ODPISY Rovnoměrný odpis = vstupní cena * (odpisová sazba/100) Zrychlený odpis v prvním roce odpisování = vstupní cena / koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce Zrychlený odpis v dalších zdaňovacích obdobích = (2 * zůstatková cena) / (koeficient pro zrychlené odpisování - počet let, po které byl již majetek odpisován)

34 ÚČETNÍ ODPISY Jsou významnou nákladovou poloţkou a ovlivňují výsledek hospodaření podniku i ziskovost jednotlivých produktů Jsou významným interním zdrojem financování Slouží k vyjádření hodnoty dlouhodobého majetku v průběhu jeho životnosti

35 ÚČETNÍ ODPISY Závisejí na: Hodnotě majetku Ekonomické životnosti majetku Zvolené metodě odepisování

36 ÚČETNÍ ODPISY Metody odepisování: Časové metody - snižování hodnoty dlouhodobého majetku závisí na čase Výkonové metody - hodnota majetku se snižuje v závislosti na jeho výkonu

37 ÚČETNÍ ODPISY Časové metody: Lineární metoda vychází z předpokladu rovnoměrného opotřebení majetku během doby životnosti výše odpisu je v jednotlivých letech odepisování konstantní (cena / doba životnosti) V případě použití nelineárních odpisových metod se výše odpisů v čase buď snižuje (v případě degresivní odpisové metody) nebo zvyšuje (v případě použití progresivní metody odepisování)

38 ÚČETNÍ ODPISY Metoda degresivního odepisování: V tomto případě je třeba určit koeficient (procento) degrese Odpisy pro jednotlivé roky se stanoví podle vztahu: O = ZC na konci minulého období * k d kde k d = koeficient degrese (v desetinném tvaru)

39 ÚČETNÍ ODPISY Metody výkonové: Jsou vhodné, pokud velikost opotřebení není závislá na čase, ale na odvedeném výkonu Životnost není v tomto případě stanovena v časových jednotkách (roky), ale např. životnost nákladního automobilu je dána plánovaným počtem kilometrů, které je schopen ujet Výkonové metody se v praxi uplatňují především u dopravních prostředků, ale lze je využít i u výrobních zařízení

40 ÚČETNÍ ODPISY U výkonové metody se roční odpisy stanoví jako: odpis připadající na jednotku výkonu * výkon majetku v daném roce

41 OCEŇOVÁNÍ OSTATNÍCH SLOŢEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ Zásoby nakupované (materiál, zboží) jsou oceňovány v jejich pořizovacích cenách Zásoby vlastní výroby (výrobky, polotovary, nedokončená výroba) jsou oceňovány na úrovni vlastních nákladů (tzn. výrobních nákladů)

42 OCEŇOVÁNÍ OSTATNÍCH SLOŢEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ Oceňování zásob stejného druhu s rozdílnými pořizovacími cenami: FIFO (první do skladu, první ze skladu; angl. first in, first out) jako první se spotřebovávají nejstarší dodávky LIFO (poslední do skladu, první ze skladu; angl. last in, first out) jako první se spotřebovávají poslední dodávky Průměrování použije se průměrná cena vypočtená váženým aritmetickým průměrem (vahami jsou množství každé dodávky)

43 OCEŇOVÁNÍ OSTATNÍCH SLOŢEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ Pohledávky se při jejich vzniku oceňují jmenovitou hodnotou, popř. jejich pořizovací cenou (v případě nabytí za úplatu) Peněţní prostředky jsou oceňovány jejich jmenovitými hodnotami Cenné papíry k obchodování se oceňují při jejich nákupu pořizovacími cenami; při sestavování rozvahy jsou potom oceněny tzv. reálnou hodnotou

44 OCEŇOVÁNÍ OSTATNÍCH SLOŢEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ Závazky jsou oceňovány jmenovitými hodnotami, při převzetí závazků pak pořizovacími cenami

45 Téma 3: EFEKTIVNOST PODNIKU, NÁKLADY, VÝNOSY A ZISK

46 OSNOVA: 1. Základní principy podnikání 2. Výnosy 3. Náklady 4. Výsledek hospodaření 5. Efektivnost 6. Třídění nákladů 7. Kalkulace nákladů

47 1. ZÁKLADNÍ PRINCIPY PODNIKÁNÍ (1) V rámci podnikatelské činnosti dochází k transformaci vstupů (výrobních faktorů) na výstupy (produkty) Na úrovni podniku mezi základní výrobní faktory patří: práce (řídicí i výkonná), dlouhodobý majetek, materiál, energie, znalosti

48 ZÁKLADNÍ PRINCIPY PODNIKÁNÍ (2) Při podnikatelské činnosti dochází nejen ke změnám stavů hospodářských prostředků (majetku), ale také k jejich jednorázové nebo postupné spotřebě Např. spotřeba materiálu, spotřeba energií, mzdové náklady, odpisy dlouhodobého majetku apod.

49 ZÁKLADNÍ PRINCIPY PODNIKÁNÍ (3) Všechny vynaložené výrobní faktory se při správném hospodaření vracejí podniku zpět Např. tržby za prodané výrobky a za poskytnuté služby, tržby za prodané zboží apod.

50 ZÁKLADNÍ PRINCIPY PODNIKÁNÍ (4) Souměříme-li získané přínosy s vynaloženými výrobními faktory (za určité časové období), dostaneme výsledek hospodaření VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ = VÝNOSY - NÁKLADY

51 2. VÝNOSY Jsou výstupní ekonomickou veličinou činnosti podniku Představují hodnotový ekvivalent prodaných výkonů (výrobků, prací, služeb nebo jiných ekonomických aktivit)

52 VÝNOSY POCHÁZEJÍ z provozní činnosti z finanční činnosti z mimořádné činnosti

53 3. NÁKLADY Náklady = v peněžních jednotkách vyjádřená spotřeba výrobních faktorů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů

54 EKONOMICKÉ POJETÍ NÁKLADŮ Ekonomické náklady = peněžně (hodnotově) vyjádřená spotřeba a vázání výrobních faktorů za určité období za účelem dosažení výnosů Vázání spočívá v zahrnutí (přidání) ekonomické újmy, způsobené drţením zásob výrobních faktorů

55 EKONOMICKÉ POJETÍ NÁKLADŮ Ekonomické náklady = náklady včetně tzv. oportunitních nákladů Oportunitní (alternativní) náklady = náklady (ušlé) příležitosti Představují hypotetické alternativní zisky z hypotetického alternativního použití zdrojů

56 ČLENĚNÍ NÁKLADŮ provozní náklady finanční náklady mimořádné náklady

57 4. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Rozdíl mezi výnosy a náklady za určité časové období = výsledek hospodaření Výnosy > Náklady => Zisk (vlastní zdroje podniku se zvětšují) Náklady > Výnosy => Ztráta (vlastní zdroje podniku se snižují)

58 JAK SE MĚŘÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ? Podnik vyrobil ve sledovaném období 1000 kusů výrobku. Na výrobu vynaložil náklady ve výši 100 mil. Kč. Prodejní cena 1 kusu výrobku je 160 tis. Kč. Ve sledovaném období podnik prodal pouze 800 kusů výrobku. Zbylých 200 kusů výrobku zůstalo na skladě. Stanovte výsledek hospodaření za sledované období.

59 VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ (1) Ve sledovaném období bylo vyrobeno 1000 kusů výrobku. Výnosy daného období tvoří tržby z prodeje výrobků: (800 * 0,16 = 128 mil. Kč). Do výnosů je však třeba promítnout i 200 kusů, které byly vyrobeny, ale nebyly dosud prodány. Tyto výrobky zvyšují stav zásob vlastní výroby a oceníme je na úrovni nákladů výroby (20 mil. Kč). Výnosy tedy činí 148 mil. Kč. Náklady, které byly vynaloženy na výrobu 1000 kusů výrobku, činí 100 mil. Kč. Výsledek hospodaření za sledované období je tedy 48 mil. Kč.

60 VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ (2) Vyjdeme z prodaných výrobků: Za výnosy budeme považovat součin objemu prodaných výrobků a dosažené prodejní ceny, tj. 128 mil. Kč. Od tržeb za prodané výrobky musíme odečíst pouze náklady, které se vztahují k prodaným výrobkům. Náklady vynaložené na výrobu kusů činí 100 mil. Kč, tzn. k prodaným 800 kusům se vztahuje 80 mil. Kč. Výsledek hospodaření tedy činí 48 mil. Kč.

61 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY + Provozní výsledek hospodaření (Provozní výnosy Provozní náklady) + Finanční výsledek hospodaření (Finanční výnosy Finanční náklady) = Výsledek hospodaření za běţnou činnost (před zdaněním) + Mimořádný výsledek hospodaření (Mimořádné výnosy Mimořádné náklady) - Daň z příjmů = Výsledek hospodaření za období (po zdanění)

62 5. EFEKTIVNOST Efektivnost = vrcholovým kritériem racionality vynakládání ekonomických zdrojů (výrobních faktorů) Je to účinnost vynaložených (spotřebovaných a/nebo vázaných) prostředků hodnocená z hlediska výsledků

63 PRODUKTIVITA A HOSPODÁRNOST Účinnost se ve vztahu k výrobě označuje jako produktivita; je výsledkem souměření vytvořených výstupů a vynaložených vstupů Efektivnost se prosazuje hospodárností; ta vyjadřuje dosahování žádoucích výstupů s co nejmenším vynaložením zdrojů Dosahuje se jí úsporností (snahou o šetření zdroji) a výtěţností (snahou maximalizovat výkony ze zdrojů)

64 ZÁKLADNÍ UKAZATELE EFEKTIVNOSTI (1) Měřítko efektivnosti (resp. produktivity) = výstup / vstup Rentabilita celkového kapitálu (ROA) = zisk / celkový kapitál (celková aktiva) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = zisk / vlastní kapitál

65 ZÁKLADNÍ UKAZATELE EFEKTIVNOSTI (2) Ukazatel haléřové nákladovosti = náklady / výnosy Hospodárnost = skutečné náklady / náklady při optimální kombinaci výrobních faktorů Ukazatel využití aktiv (resp. kapitálu) = výnosy / kapitál Rentabilita nákladů = zisk / náklady Rentabilita tržeb (ROS) = zisk / tržby

66 ZÁKLADNÍ UKAZATELE EFEKTIVNOSTI (3) Zisk (EBIT, EBT, EAT) Economic Value Added (EVA)

67 6. TŘÍDĚNÍ NÁKLADŮ Druhové třídění nákladů Třídění nákladů podle místa vzniku a podle odpovědnosti za jejich vznik Účelové (kalkulační) třídění nákladů Třídění nákladů podle závislosti na objemu produkce

68 Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) odpisy DHM odpisy DNM ŘÍZENÍ- SPRÁVA OBSLUHA Výrobky A PENÍZE Materiál spotřeba materiálu B Energie Pracovní síla..... spotřeba energie mzdy služby.. ostatní náklady N Á K U P V Ý R O B A P R O D E J C D E.. Bylo vynaloženo Co? Kde? Na co? Třídění nákladů druhové podle místa podle účelu

69 ÚČELOVÉ TŘÍDĚNÍ NÁKLADŮ Podle vztahu nákladu k činnosti: náklady technologické a na obsluhu a řízení Podle způsobu kontroly přiměřenosti nákladu a stanovení žádoucí výše nákladu: náklady jednicové a reţijní Kalkulační členění - vychází z posouzení příčinné souvislosti nákladů k určitému výkonu: náklady přímé a nepřímé

70 TŘÍDĚNÍ NÁKLADŮ PODLE ZÁVISLOSTI NA OBJEMU PRODUKCE Náklady, které se v závislosti na objemu produkce mění = náklady variabilní Náklady, které zůstávají neměnné i při změnách v určitém intervalu produkce či využití kapacity = náklady fixní

71 7. KALKULACE NÁKLADŮ = propočet nákladů, zisku, ceny nebo jiné HODNOTOVÉ VELIČINY na výrobek, práci nebo službu (tedy na JEDNOTKU VÝKONU) Typy kalkulací: předběţné propočtové, plánové, operativní výsledné

72 PŘEDMĚT KALKULACE KALKULAČNÍ JEDNICE = konkrétní výkon (vymezený měrnou jednotkou a druhem), na který se stanovují nebo zjišťují náklady a další hodnotové veličiny KALKULOVANÉ MNOŢSTVÍ = určitý počet kalkulačních jednic, pro něž se stanovují nebo zjišťují celkové náklady

73 TYPOVÝ KALKULAČNÍ VZOREC 1. Přímý materiál 2. Mzdy výrobních pracovníků 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie Vlastní náklady výroby (položky 1 až 4) 5. Správní režie Vlastní náklady výkonu (položky 1 až 5) 6. Prodejní náklady Plné vlastní náklady výkonu (pol. 1 aţ 6) Zisk (ztráta) Prodejní cena

74 METODY KALKULACE (1) TRADIČNÍ METODY kalkulace: kalkulace dělením prostá stupňovitá s poměrovými čísly kalkulace přirážkové kalkulace ve sdružené výrobě

75 METODY KALKULACE (2) Metody reagující na nárůst podílu nepřímých (resp. reţijních) nákladů: kalkulace neúplných nákladů (kalkulace přímých nákladů a kalkulace variabilních nákladů) kalkulace s přiřazováním nákladů podle dílčích aktivit (Activity Based Costing kalkulace ABC)

76 PROSTÁ KALKULACE DĚLENÍM Náklady na kalkulační jednici se zjišťují prostým dělením celkových nákladů období počtem kalkulačních jednic období

77 PŘÍKLAD Za sledovaný měsíc bylo vyrobeno kusů produktů a byly zjištěny tyto náklady: spotřeba materiálu mzdy výrobních dělníků režie náklady celkem Kč Kč Kč Kč Sestavte kalkulaci nákladů na 1 kus produktu.

78 ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Náklady na 1 kus (v Kč): přímý materiál = 19,80 Kč (= / ) přímé mzdy = 7,75 Kč (= / ) režijní náklady = 4,852 Kč (= / ) celkové vlastní náklady = 32,402 Kč (= 19,80 + 7,75 + 4,852) Vlastní náklady na 1 kus produktu činily 32,402 Kč

79 STUPŇOVITÁ KALKULACE DĚLENÍM (PŘÍKLAD) Ve sledovaném období se vyrobilo kusů výrobku, prodalo se (podle plánu) 870 kusů a byly zjištěny tyto náklady: výrobní náklady správní a prodejní náklady Kč Kč Sestavte kalkulaci nákladů a ceny 1 kusu výrobku. Zisková přirážka je 22 % k úplným nákladům.

80 ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Náklady na 1 kus: výrobní náklady = 993 Kč (= / 1 000) správní a prodejní náklady = 282,76 Kč (= / 870) úplné vlastní náklady = 1 275,76 Kč (= ,76) Zisková přiráţka (22 %) = 280,67 Kč (= 1 275,76 * 0,22) Nabídková cena = 1 556,43 Kč (= 1 275, ,67)

81 KALKULACE DĚLENÍM S POMĚROVÝMI ČÍSLY Používá se v podnicích, kde se stejným technologickým procesem vyrábí více druhů výkonů, lišících se velikostí, hmotností, jakostí nebo pracností Rozdíly v nákladech jsou způsobeny velikostí, hmotností, jakostí, skladbou použitého materiálu apod.

82 PŘÍKLAD V chemické výrobně se vyrábějí tři výrobky (A,B,C). Výrobní režie útvaru, společná všem výrobkům, byla stanovena rozpočtem ve výši Kč. Plánovaný objem produkce je u výrobku A 400 t, u výrobku B 700 t a u výrobku C 150 t. Nepřímý náklad rozvrhneme podle technologické pracnosti, která je: 4,5 hod./t (výrobek A), 6 hod./t (výrobek B), 12 hod./t (výrobek C).

83 ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Celkové nepřímé náklady (N) stanovené rozpočtem jsou Kč Objem produkce (Q) Technologická pracnost Druh výrobku měr. jed. A B C Celkem t x hod/t 4, x k i 0, x Q i k i t n i Kč/t x N i Kč

84 PŘIRÁŢKOVÁ KALKULACE Používá se v podnicích, kde se vyrábí dva nebo více druhů nákladově různorodých výkonů Pro přiřazování nákladů výkonům se používají hodnotově nebo naturálně vyjádřené ROZVRHOVÉ ZÁKLADNY

85 PŘÍKLAD Podnik vyrábí pouze dva výrobky. Výrobku 1 se vyrobilo kg; výrobku 2 se vyrobilo 400 kg. V podniku byly nepřímé (společné) náklady za sledované období Kč. Odborným posouzením byl jako vhodná základna pro rozvržení nepřímých nákladů mezi jednotlivé výrobky zvolen přímý materiál. Stanovme výši nepřímých nákladů připadajících na výrobek 1 a výrobek 2. Náklady výrobků 1 a 2 (v Kč/kg): Výrobek 1 Výrobek 2 přímý materiál 75 Kč 84 Kč přímé mzdy 90 Kč 100 Kč ostatní přímé náklady 22 Kč 34 Kč

86 ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Celkové náklady na materiál (celková rozvrhová základna) = * * 84 = Kč Přirážka nepřímých nákladů k přímým = / = 3,6 (tj. 360 % přímého materiálu) Náklady výrobků 1 a 2 (v Kč/kg): Výrobek 1 Výrobek 2 přímý materiál 75 Kč 84 Kč přímé mzdy 90 Kč 100 Kč ostatní přímé náklady 22 Kč 34 Kč nepřímé náklady 270 Kč 302,4 Kč (= 75 * 3,6) (= 84 * 3,6) Náklady celkem 457 Kč 520,4 Kč

87 KALKULACE NEÚPLNÝCH NÁKLADŮ Kalkulační jednici jsou přiřazovány pouze vybrané nákladové položky Kalkulace neúplných nákladů členíme na: Kalkulace přímých nákladů Kalkulace variabilních nákladů

88 KALKULACE PŘÍMÝCH NÁKLADŮ Klade důraz na přiřazení přímých nákladů kalkulovaným výkonům Cena Přímé náklady = Hrubé rozpětí Vyjadřuje, jak daná kalkulační jednice přispívá na úhradu nepřímých nákladů a k tvorbě zisku

89 KALKULACE VARIABILNÍCH NÁKLADŮ Klade důraz na přiřazení variabilních nákladů kalkulovaným výkonům Cena - Variabilní náklady = Příspěvek na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku Ten zůstává na kalkulační jednici i při změnách objemu a struktury produkce konstantní

90 PŘÍKLAD Poloţka Na 1 tunu Na 100 tun Jednicový materiál , ,- Jednicové mzdy , ,- Výrobní režie , ,- Prodejní režie 8 000, ,- Správní režie , ,- Sestavte kalkulaci nákladů na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 tun produkce. Režijní náklady mají charakter fixních nákladů. Prodejní cena 1 tuny produkce činí Kč.

91 ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Poloţka Na 1 tunu Na 90 tun Jednicový materiál , ,- Jednicové mzdy , ,- Výrobní režie , ,- Prodejní režie 8 889, ,- Správní režie , ,- Zisk na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 tun činí Kč. Zisk na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 100 tun činí Kč.

92 PŘÍKLAD Poloţka Na 1 tunu Na 100 tun Jednicový materiál , ,- Jednicové mzdy , ,- Výrobní režie , ,- Prodejní režie 8 000, ,- Správní režie , ,- Sestavte kalkulaci variabilních nákladů na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 t a 100 t produkce. Režijní náklady mají charakter fixních nákladů. Prodejní cena 1 tuny produkce činí Kč.

93 ŘEŠENÍ PŘÍKLADU Kalkulace variabilních nákladů na 1 tunu produkce: Položka / Kč na tunu Při objemu 90 t Při objemu 100 t Jednicový materiál , ,- Jednicové mzdy , ,- Variabilní náklady , ,- Příspěvek na úhradu , ,- Cena , ,-

94 KALKULACE ABC Pohled přiřazování nákladů Procesní pohled Zdroje Příčina vynaložení nákladů Činnosti Navazující činnost Nákladové objekty Měřítka výkonnosti

95 Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel info@vsem.cz