Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Transkript

1 MENDLOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Blanka Sítařová Vypracovala: Bc. Ludmila Požárová Brno 2008

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vyřešila samostatně s použitím pramenů a literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 23. května

3 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce Ing. Blance Sítařové za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce. 3

4 Abstract This graduation thesis deals with the subject of Employment of handicapped people. The main goal of the graduation thesis is analysis of a problem of employment of physically handicapped people in the context with current legislation. The work is divided in to two parts. One deals with the subject from the theoretical point of view and describes the general terms and the second part is dedicated to help to understand this issue and raise the preparedness of potential employers to employ a physically handicapped people. It also helps to explain the profitability of employment of these people and how derive benefit from it. Abstrakt Diplomová práce je zpracovaná na téma Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Smyslem této závěrečné práce je analýza problému zaměstnávání osob se zdravotním postižením a řešení dle současné legislativy. Daná problematika je popisována jak z teoretického hlediska, kde jsou vysvětleny základní pojmy, tak i z praktického hlediska v podobě příkladů. Teoretická a praktická část je vzájemně propojená. Tím usnadňuje lépe pochopit danou problematiku a zvýšit připravenost zaměstnavatelů při zaměstnávání zdravotně postižených osob, poukáže na výhodnost zaměstnávání těchto osob a jak tato zvýhodnění v praxi uplatnit. 4

5 Obsah: 1 ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA PRÁVNÍ NORMY UPRAVUJÍCÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Výdělečná činnost plně invalidních osob Výdělečná činnost částečně invalidních osob Výdělečná činnost osob zdravotně znevýhodněných Evidence zdravotně postižených osob na úřadech práce Pracovní rehabilitace Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdrav. postižením Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Slevy na daních pro zaměstnavatele Souhrn výhod firmy zaměstnávající osobu se zdravotním postižením Legislativní úprava zvláštního postavení osob se zdrav. postižením ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OSOB PODLE ZÁKONÍKU PRÁCE A PŘEDPISŮ O ZAMĚSTNANOSTI Vznik a skončení pracovního poměru Povinnost převodu na jinou práci Odměňování zaměstnanců se zdravotním postižením VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Vliv výše příjmů na placení zdravotního pojištění Výpočet všeobecného vyměřovacího základu a výše odpočtu Výpočet měsíčního přepočteného počtu zaměstnanců DISKRIMINACE OBČANŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zákaz diskriminace Porušení práv a povinností nebo diskriminace ZMĚNY V LEGISLATIVĚ K Reforma veřejných financí Změna vyměřovacího základu na zdravotní pojištění

6 8 POSTAVENÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE V ČR Vývoj zaměstnanosti mužů a žen se zdravotním postižením Vývoj nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V ČR Poskytované příspěvky občanům s ZP v rámci aktivní politiky zaměstnanosti DISKUSE A ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘEHLED TABULEK A GRAFŮ POUŽITÉ ZKRATKY PŘÍLOHY

7 1 Úvod Některým skupinám fyzických osob je v pracovněprávních vztazích přiznáváno specifické postavení. Mezi tyto skupiny zaměstnanců patří vedle těhotných, mladistvých, důchodců, absolventů škol zejména osoby se zdravotním postižením. Uplatnění na trhu práce v České republice je pro osoby se zdravotním postižením velmi omezené. To je dáno jednak samotným zdravotním postižením a omezeními, které z něho plynou, ale také malou vstřícností a zájmem ze strany zaměstnavatelů umožnit těmto osobám se pracovně realizovat. Tento nezájem plyne z nedostatku informací o možnostech uplatnění této skupiny obyvatelstva v pracovní činnosti a také z obav zaměstnavatelů tyto osoby zaměstnat. Obávají se problémů, které jim může zaměstnávání těchto osob přinést a to např. v podobě vyšších nákladů vynaložených na úpravu pracovního prostředí, časté absence z důvodu vyšší nemocnosti a malé pracovní nasazení. Na druhé straně zaměstnavatelům chybí dostatek informací o výhodách, které jim z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob plynou a mnozí z nich ani nedokáží některá zvýhodnění vhodně uplatnit. 7

8 2 Cíl práce a metodika Cílem diplomové práce je analýza problému zaměstnávání osob se zdravotním postižením a řešení dle současné legislativy. Tato diplomová práce má teoretickou a praktickou část vzájemně propojenou. Teoretický výklad je pro větší názornost doplňován řadou praktických příkladů. Údaje pro teoretickou část práce většinou čerpám z právních předpisů, nejčastěji ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Statistické údaje pro analýzu trhu práce v České republice zpracovávám z internetových stránek Českého statistické úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Nejrozsáhlejší část práce věnuji zákonu o zaměstnanosti a zákonu o daních z příjmů. Jednotlivé paragrafy týkající se osob se zdravotním postižením jsou podrobně vysvětleny vždy v samostatné kapitole. Charakterizuji základní pojmy znevýhodněná, částečně nebo plně invalidní osoba. U každé charakteristiky těchto osob uvádím měsíční a roční slevy na daních z příjmu a nechybí ani výpočet mzdy s odpočitatelnými položkami. Dále se věnuji právům a povinnostem zaměstnavatele při jejich zaměstnávání, evidenci těchto osob na úřadu práce, pracovní rehabilitaci, popisu chráněných pracovních míst a dílen, výpočtu povinného podílu atd. Popisuji zde konkrétní formy podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která je poskytována zaměstnavatelům s cílem motivovat je k zaměstnávání těchto osob a vytváření nových pracovních příležitostí a seznámení se s podmínkami jejich čerpání. V další části práce se zaměřuji na zákoník práce. Na vznik a zánik pracovního poměru, povinnost převodu na jinou práci, odměňování ve formě mzdy. Zákoník práce osoby zdravotně postižené v pracovním procesu v několika ustanoveních zvýhodňuje, jinak mají stejná práva a povinnosti jako ostatní pracovníci. V páté části se zabývám zdravotním pojištěním výpočtem vyměřovacího základu, výše odpočtu a vlivu příjmu zdravotně postižené osoby na zdravotní pojištění. Neméně zajímává je další část, kterou věnuji zákazu diskriminaci těchto osob. 8

9 Vzhledem ke změnám provedeným k v sedmé kapitole popisuji reformu veřejných financí a změnu výše vyměřovacího základu a odpočtu na zdravotní pojištění. V poslední části práce se věnuji analýze trhu práce v ČR zaměstnanosti a nezaměstnanosti ZPS a státní politice zaměstnanosti. Statistická data zaměstnanosti a nezaměstnanosti uvádím v časové řadě od roku V závěru práce shrnuji možnosti uplatnění zdravotně postižených osob na trhu práce, možné kroky vedoucí ke zvýšení zaměstnanosti těchto osob a zvýšení připravenosti zaměstnavatelů při zaměstnávání osob zdravotně postižených s poukázání na výhodnost zaměstnávání těchto osob a jak tato zvýhodnění v praxi uplatnit. 9

10 3 Právní normy upravující zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ochrana zaměstnanců se zdravotním postižením v pracovněprávních vztazích je upravena v zákoníku práce. Pracovněprávní předpisy vytvářejí osobám se zdravotním postižením výhodnější podmínky pro jejich zapojování do zaměstnání a současně stanoví právní povinnosti zaměstnavatelům, případně orgánům statní správy a samosprávy. Vznik a charakter pracovněprávních nároků je u těchto osob závislý zejména na tom, zda se jedná o osobu částečně nebo plně invalidní, zdravotně znevýhodněnou apod. V zákonu o zaměstnanosti je upraven a definován přístup k zaměstnávání osob, kterým je poskytována zvýšená péče. Zdravotní postižení je v zákoně o zaměstnanosti upraveno tak, aby odpovídalo mezinárodně uznávaným a používaným hlediskům zdravotně postižených osob. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Dne 13. května 2004 byl schválen senátem nový Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.), který byl vyhlášen dne 23. července 2004 ve Sbírce zákonů a nabyl účinnosti dnem 1. října Zákon o zaměstnanosti upravuje státní politiku s cílem zabezpečit plnou zaměstnanost. Tento zákon nahrazuje federální zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. a zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, čímž se značně zjednodušila do té doby dvojitá legislativa. Jednotlivé oblasti zaměstnanosti byly upřesněny a rozšířeny a staly se tak kompatibilními s právem Evropské unie. V souvislosti s přípravou nové právní úpravy v oblasti zaměstnanosti byla problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením komplexně shrnuta a zapracována do části III. nového zákona o zaměstnanosti. Nový zákon opouští pojmy osoba se změněnou pracovní schopností a osoba se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením v souvislosti s přizpůsobením se terminologii používané v Evropě a zavádí nový pojem osoba se zdravotním postižením. Okruh osob se zdravotním postižením se proti dosavadní právní úpravě 10

11 rozšiřuje. Mezi osoby se zdravotním postižením automaticky patří všechny osoby, které byly uznány plně invalidními a dále i všechny osoby, které byly uznány částečně invalidními. Zákon zavádí pro skupinu osob plně invalidních pojem osoby s těžším zdravotním postižením. Nový zákon vytváří podmínky pro širší zaměstnanost zdravotně postižených osob. Obsahuje dosavadní povinnosti pro zaměstnavatele (např. vytváření vhodných pracovních míst, zaměstnávání určitého procenta handicapovaných osob, spolupráci s úřadem práce při provádění rehabilitace). Pro zaměstnavatele, který chce vytvořit vhodné pracovní místo, zůstává nadále možnost požádat úřad práce o finanční příspěvek. Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Prováděcí vyhláška č. 518/2004 Sb., nově upravuje zvýšení ekvivalentu tržeb z původního trojnásobku na sedminásobek průměrné mzdy a nejvíc umožňuje započítat do plnění povinného podílu pouze takový počet osob se zdravotním postižením, které dodavatel, který zaměstnává více než 50 % postižených osob, skutečně zaměstnal. Dalším prováděcím předpisem k zákonu o zaměstnanosti je vyhláška č. 519/2004 Sb., která upravuje formy a náklady rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a rekvalifikaci zaměstnanců. Dnem 1. července 2006, v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, nabyl účinnosti zákon č. 109/2006 Sb., ze dne , který mění i zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Novela přenáší do kompetence úřadů práce posuzování a rozhodování, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou a v případech stanovených zákonem o zaměstnanosti o tom, kdy se fyzická osoba nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou. V třetí části Zákonu o zaměstnanosti, nazvané Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zákon podrobně upravuje záležitosti týkající se zdravotně postižených osob. Od 1. října 2004 se za osoby zdravotně postižené považují: a) plně invalidní osoby plně invalidní osoby jsou osoby, které tak byly uznány na základě rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení. Nejčastěji se jedná o Rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu, výjimečně jde také o osoby, které nepobírají invalidní důchod, ale které mají Rozhodnutí o plné 11

12 invaliditě. Tyto osoby jsou považovány automaticky za osoby s těžším zdravotním postižením; b) částečně invalidní osoby částečně invalidní osoba je považována ze zákona za osobu zdravotně postiženou. Prokazuje se dokladem Rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu nebo Rozhodnutí o částečné invaliditě; c) zdravotně znevýhodněné osoby jsou fyzické osoby, které byly úřadem práce na základě rozhodnutí uznány za osoby zdravotně znevýhodněné. Označení fyzické osoby jako osoby se zdravotním postižením je podmíněno současným splněním dvou podmínek: 1. zdravotní stav fyzické osoby musí být dlouhodobě nepříznivý, 2. a v důsledku tohoto dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu má podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění. Jako dlouhodobě nepříznivý se označuje takový zdravotní stav, který podle současných poznatků lékařské vědy potrvá déle než jeden rok a podstatně omezuje fyzické, psychické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. 3.1 Výdělečná činnost plně invalidních osob Plně invalidní osobou (dle 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů dále jen zákon o důchodovém pojištění ) může být uznána osoba, jestliže: - její schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 66 % nebo - je schopna výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. U poživatele plného invalidního důchodu se výdělečná činnost nepředpokládá, avšak Zákon o důchodovém pojištění souběh pobírání plného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti nezakazuje ani žádným způsobem neupravuje. Z toho 12

13 lze odvodit možnost výdělečné činnosti poživatele plného invalidního důchodu a tedy i možnost jeho zaměstnání. K uznání těžšího zdravotního postižení nemusí již plně invalidní osoby mít žádné další rozhodnutí nebo potvrzení. Při rozhodování o přiznání plného invalidního důchodu se vždy vychází z procentní míry poklesu schopnosti výdělečné činnosti. Z toho vyplývá, že ve zbylém rozsahu je schopnost výdělečné činnosti zachována. Posouzení, zda výdělečnou činnost vykonává plný invalidní osoba v rozsahu této zbylé schopnosti, je vždy věcí posudkové komise. Skutečnost, že je osoba plně invalidní, se osvědčuje rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, nejčastěji jde o Rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu, které musí zaměstnavatel zaevidovat z důvodů daňových odpočtů. Toto rozhodnutí by si měl zaměstnavatel okopírovat a v případě kontroly je doložit kontrolnímu orgánu. U těchto osob, stejně jako u plně invalidních, je důležité vědět, zda tento stav nadále trvá, bez ohledu na to, zda důchod pobírají, či nikoliv. Dokladem o pobírání důchodu může být i doloženo potvrzením z pošty. Tyto osoby požívají mnohé výhody. Větší výhody má zaměstnavatel, který kromě daňových výhod může žádat o různé příspěvky a dotace. Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u osob plně invalidních Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle 35ba lze uplatnit v roce 2007 slevu na dani na pobírání plného invalidního důchodu. Výše slevy na dani: měsíční: 250, Kč roční: 3 000, Kč Sleva na dani se uplatňuje u plátce v případě: - podepsaného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u zaměstnavatele, 13

14 - doložením Rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu nebo doložením Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení nebo potvrzením okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení o plné invaliditě, - doložením potvrzení o výplatě důchodu do 30 dnů po nástupu. Daňové slevy se nepřiznají v celoroční výši, pokud podmínky pro tyto slevy nebyly splněny po celý kalendářní rok. V případě, že podmínky nejsou splněny se roční sleva stanoví jako násobek jedné dvanáctiny celoroční slevy a počtu kalendářních měsíců, na jejichž počátku byly podmínky pro slevu splněny. Obecný model výpočtu měsíční daňové zálohy u zaměstnance s podepsaným Prohlášením poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u zaměstnavatele: 1. Hrubá mzda, 2. mínus povinné pojistné (soc. poj. (8 %) + zdrav. poj. (4,5 %)), 3. rovná se dílčí základ daně pro výpočet daňové zálohy (zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru), 4. zjištění zálohy na daň podle měsíční sazby (měsíčních tabulek), 5. mínus měsíční slevy (odvozené ve výši jedné dvanáctiny z ročních slev podle 35ba zákona o daních z příjmů), 6. výsledek je výše měsíční zálohy na daň po slevě na dani, která je skutečně sraženou zálohou. Zde výpočet měsíční zálohy u zaměstnance bez vyživovaného dítěte končí, 7. od dílčího základu daně odečteme zálohu na daň po slevě na dani a získáme čistou mzdu. U zaměstnance s vyživovaným dítětem pro účely daně z příjmů výpočet dále pokračuje: 8. mínus měsíční sleva na dani v rámci daňového zvýhodnění na děti podle 35c a 35d zákona o daních z příjmů (sleva až do výše zálohy ad 6. tedy do nuly, pod nulu daňový bonus), 14

15 9. výsledek je výše měsíční daňové zálohy ke sražení nebo daňový bonus na dítě k výplatě zaměstnanci. Model výpočtu celoroční daně je obdobný s tím rozdílem, že základ pro výpočet daně se ještě sníží o případně uplatněné roční nezdanitelné částky podle 15 zákona o daních z příjmů. Takto snížený základ daně se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů, zjistí se celoroční daň podle tabulek, poté se odečtou slevy podle 35ba zákona o daních z příjmů. U poplatníka s vyživovaným dítětem se výsledná daň upraví o daňové zvýhodnění na děti Př.: Na výpočet měsíční mzdy Poplatník Petr Novák podepsal u zaměstnavatele XXX Prohlášení a doložil potvrzení o výplatě plného invalidního důchodu. Na základě toho uplatňuje u plátce slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na pobírání plného invalidního důchodu. 1. Hrubá mzda , Kč 2. Povinné pojistné soc. poj. (8 %) -800, Kč zdrav. poj. (4,5 %) -450, Kč 3. Dílčí základ daně 8 750, Kč Zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru 8 800, Kč 4. Záloha na daň 1 056, Kč 5. Sleva na dani na poplatníka -600, Kč 5. Sleva na dani na pobírání invalid. důchodu -250, Kč 6. Záloha na daň po slevě na dani 206, Kč 7. Čistá mzda 8 544, Kč (= hrubá mzda - povinné pojistné zaměstnanec - daň z příjmu po slevě) 15

16 Př.: Na roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Poplatník Petr Novák v podepsaném Prohlášení uplatňuje po celý kalendářní rok 2007 slevu na dani podle 35ba na poplatníka a na výplatu plného invalidního důchodu. Výpočet ročního zúčtování: Hrubá mzda za rok , Kč Povinné pojistné soc. pojištění , Kč zdrav. pojištění , Kč Základ daně pro výpočet daně , Kč Základ daně zaok. na stokoruny dolů , Kč Roční daň Sleva na dani na poplatníka Sleva na dani na pobírání invalid. důchodu Daň po slevě podle 35ba , Kč , Kč , Kč 2 400, Kč Zúčtování záloh na daň Daň po slevě podle 35ba Sníženi o slevu podle 35ba a 35c DZ Daň po slevě podle 35c Skutečně sražené zálohy Rozdíl na dani (+ přeplatek, - nedoplatek) 2 400, Kč 2 400, Kč 0, Kč 2 472, Kč +72, Kč V ročním zúčtování vyšel přeplatek na dani, který je vyšší než 50, Kč. Přeplatek v hodnotě 72, Kč bude vrácen poplatníkovi. 16

17 3.2 Výdělečná činnost částečně invalidních osob Částečně invalidní osoba je považována ze zákona za osobu se zdravotním postižením, dříve osoba se změněnou pracovní schopností. Částečně invalidní osobou může být uznána osoba, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: - její schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 33 % ( 44 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění), - má značně ztížené obecné životní podmínky ( 44 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). Při zaměstnávání osob s nárokem na částečný invalidní důchod je potřeba si uvědomit, že se na ně vztahují jak předpisy důchodového pojištění upravující povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání důchodců, tak předpisy pracovněprávní a předpisy o zaměstnanosti upravující odchylky pro osoby se zdravotním postižením nebo povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání těchto osob. Pro souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti nejsou od 1. února 2006 stanovena žádná pravidla. Dřívější omezení výdělečné činnosti poživatelů částečných invalidních důchodů byla zrušena novelizací zákona o důchodovém pojištění, a proto je souběh nároku na výplatu částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti možný. Výše příjmu přitom není rozhodná. Průkazným dokladem těchto osob je Rozhodnutí o částečné invaliditě nebo Rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu. Toto rozhodnutí by si měl zaměstnavatel okopírovat a v případě kontroly je doložit kontrolnímu orgánu. U těchto osob, stejně jako u plně invalidních osob, je důležité vědět, zda tento stav nadále trvá, bez ohledu na to, zda důchod pobírají, či nikoliv. Dokladem o pobírání důchodu může být i doloženo potvrzením z pošty. 17

18 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u osob částečně invalidních V roce 2007 dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle 35ba lze uplatnit slevu na dani na pobírání částečného invalidního důchodu. Výše slevy na dani: měsíční: 125, Kč roční: 1 500, Kč Sleva na dani se uplatňuje u plátce v případě: - podepsaného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u zaměstnavatele, - doložením Rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu nebo doložením Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o částečné invaliditě, - výměr o přiznání důchodu. Daňové slevy se nepřiznají v celoroční výši, pokud podmínky pro tyto slevy nebyly splněny po celý kalendářní rok. V případě, že podmínky nejsou splněny se roční sleva stanoví jako násobek jedné dvanáctiny celoroční slevy a počtu kalendářních měsíců, na jejichž počátku byly podmínky pro slevu splněny

19 Př.: Na výpočet měsíční mzdy Poplatník Petr Novák podepsal u zaměstnavatele XXX Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a doložil Rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu. Na základě toho uplatňuje u plátce slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na pobírání částečného invalidního důchodu. 1. Hrubá mzda , Kč 2. Povinné pojistné soc. poj. (8 %) -800, Kč zdrav. poj. (4,5 %) -450, Kč 3. Dílčí základ daně 8 750, Kč Zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru 8 800, Kč 4. Záloha na daň 1 056, Kč 5. Sleva na dani na poplatníka -600, Kč 5. Sleva na dani na pobírání částečného inv. důchodu -125, Kč 6. Záloha na daň po slevě na dani 331, Kč 7. Čistá mzda 8 419, Kč (= hrubá mzda - povinné pojistné zaměstnanec - daň z příjmu po slevě) Př.: Na roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Poplatník Petr Novák v podepsaném Prohlášení uplatňuje po celý kalendářní rok 2007 slevu na dani podle 35ba na poplatníka a na výplatu částečného invalidního důchodu. Výpočet ročního zúčtování: Hrubá mzda za rok , Kč Povinné pojistné soc. pojištění , Kč zdrav. pojištění , Kč Základ daně pro výpočet daně , Kč Základ daně zaok. na 100, Kč dolů , Kč 19

20 Roční daň Sleva na dani na poplatníka Sleva na dani na pobírání část. invalid. důchodu Daň po slevě podle 35ba , Kč , Kč , Kč 3 900, Kč Zúčtování záloh na daň Daň po slevě podle 35ba Sníženi o slevu podle 35ba a 35c DZ Daň po slevě podle 35c Skutečně sražené zálohy Rozdíl na dani (+ přeplatek, - nedoplatek) 3 900, Kč 3 900, Kč 0, Kč 3 972, Kč +72, Kč V ročním zúčtování vyšel přeplatek na dani, který je vyšší než 50, Kč. Přeplatek v hodnotě 72, Kč bude vrácen poplatníkovi. Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků u držitele průkazu ZTP/P V roce 2007 dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle 35ba lze uplatnit slevu na dani u držitele průkazu ZTP/P. Sleva na dani u držitele průkazu ZTP/P (zvlášť těžce postižení s potřebou průvodce): Výše slevy na dani: měsíční: 800, Kč roční: 9 600, Kč Tato sleva se uplatní, i když poplatník nepobírá invalidní důchod. Nárok na slevu se prokazuje přímo zaměstnavateli, jemuž zaměstnanec předložil Prohlášení, a to 20

21 předložením průkazu ZTP/P. Např. pokud držitel průkazu ZTP/P pobírá současně invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod, odpočty se sčítají. Výše slevy na dani při předložení průkazu ZTP/P spolu s plným invalidním důchodem: měsíční: 1 050, Kč (800, + 250, ) roční: , Kč (9 600, , ) Výše slevy na dani při předložení průkazu ZTP/P spolu s částečným invalidním důchodem: měsíční: 925, Kč (800, + 125, ) roční: , Kč (9 600, , ) Daňové slevy se nepřiznají v celoroční výši, pokud podmínky pro tyto slevy nebyly splněny po celý kalendářní rok. V případě, že podmínky nejsou splněny se roční sleva stanoví jako násobek jedné dvanáctiny celoroční slevy a počtu kalendářních měsíců, na jejichž počátku byly podmínky pro slevu splněny. 3.3 Výdělečná činnost osob zdravotně znevýhodněných Za osobu zdravotně znevýhodněnou se podle 67 odst. 3 zákona o zaměstnanosti považuje fyzická osoba, která je sice schopna vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti vykonávat dosavadní povolání nebo využívat dosavadní kvalifikaci jsou podstatně omezeny v důsledku jejího dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý stav se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje takový zdravotní stav, který má trvat déle než 1 rok a musí podstatně omezovat psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění. K tomu, aby osoba získala rozhodnutí od posudkové 21

22 komise úřadu práce, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, nepostačuje jenom dlouhodobá pracovní neschopnost trvající třeba 1,5 roku, ale i neschopnost konat soustavně zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost. Z minulé právní normy se osobám zdravotně znevýhodněným říkalo osoby se změněnou pracovní schopností (ZPS). Výdělečná činnost těchto osob není nijak omezena, kromě sníženou pracovní schopností. Osoba zdravotně znevýhodněná prokazuje svůj statut těmito rozhodnutími: 1. Rozhodnutím o změněné pracovní schopnosti (ZPS) a o změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením (ZPS s TZP) vydané Okresní správou sociálního zabezpečení podle 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, kdy platnost končí k 1. říjnu 2007, nebyla-li platnost uvedených dokladů kratší ( 148 odst. 7 a 8 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), 2. Rozhodnutím o uznání osoby zdrav. znevýhodněné podle 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, které vydávala Okresní správa sociálního zabezpečení. Platnost tohoto Rozhodnutí končí 1. července 2009, není-li na Rozhodnutí platnost kratší (čl. XIX zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách), 3. Rozhodnutí o zdravotním znevýhodnění od 1. července 2006 vydávají jen úřady práce, resp. jejich lékařské posudkové služby. 22

23 3.4 Evidence zdravotně postižených osob na úřadech práce V Zákoně o zaměstnanosti v 68 je upravena evidence zdravotně postižených osob. Úřady práce neevidují všechny osoby zdravotně postižené, které mají trvalý pobyt v příslušném území úřadu práce, ale evidují jen ty, kterým poskytují služby podle zákonu o zaměstnanosti. Většinou jde o služby v rámci zprostředkování, poradenství, rekvalifikace a pracovní rehabilitace. Úřad práce neeviduje jakékoliv údaje o těchto osobách, ale jen ty, které souvisí s jejich zařazením na trh práce a s poskytováním pracovní rehabilitace. Kromě základních identifikačních údajů těchto osob úřad práce eviduje údaje o omezeních a možnostech pracovního uplatnění (tzv. pracovní rekomandaci) a údaje o právním důvodu, na základě kterého byla osoba uznána osobou se zdravotním postižením (tzn. rozhodnutí buď ČSSZ nebo úřadu práce). Jakmile pominou důvody evidence osobních údajů, např. v případě ukončení pracovní rehabilitace, po nástupu do zaměstnání, úřad práce veškeré tyto údaje zablokuje a učiní je nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování. Evidované údaje o osobách zdravotně postižených jsou určeny pro účely zařazení a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely. Osobní údaje jsou chráněné zákonem č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Při nároku na podporu v nezaměstnanosti mají osoby zdravotně postižené stejné podmínky jako ostatní uchazeči. V její výši a délce nejsou zvlášť zvýhodňovány. 3.5 Pracovní rehabilitace 69 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti stanovuje právo zdravotně postižených na pracovní rehabilitaci, dále pak definici a formy pracovní rehabilitace. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost, která má pomáhat zdravotně postiženým osobám získat nebo si udržet zaměstnání. Zahrnuje poradenskou činnost, která je 23

24 zaměřena na volbu povolání, volbu zaměstnání a k výkonu samostatné výdělečné činnosti, na praktickou a teoretickou přípravu pro zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon pracovní nebo výdělečné činnosti. Teoretická a praktická příprava osob zahrnuje: 1. přípravu na budoucí povolání (podle zvláštního právního předpisu, např. podle zákona o školách), 2. přípravu k práci je to cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí a dovedností potřebných pro výkon zvoleného zaměstnání. Příprava trvá nejdéle 2 roky. Příprava k práci se provádí na pracovištích zaměstnavatele, může být prováděna s podporou asistenta. Může být uskutečňována také např. v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech či ve vzdělávacích zařízeních státu, občanských sdruženích. 3. specializované rekvalifikační kurzy tyto kurzy jsou uskutečňovány za stejných podmínek jak rekvalifikace. Na pracovní rehabilitaci mají právo i osoby, které nejsou uchazeči o zaměstnání. Pracovní rehabilitaci pro osoby se zdravotním postižením zabezpečují úřady práce ve spolupráci s pracovněrehabilitačními středisky nebo s jinou právnickou nebo fyzickou osobou. Na základě doporučení ošetřujícího lékaře se mohou pracovní rehabilitace zúčastnit i osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, ale nesmí být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí. Zařazení osob do pracovní rehabilitace oznamují úřady práce příslušné správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení. Na základě žádosti jsou osoby zařazovány do programu, který je přizpůsobován situaci na trhu práce. Posuzování vhodné formy rehabilitace je projednávaná s odbornou skupinou zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více jak 50 % osob se zdravotním postižením a se zástupci zdravotně postižených. Náhrady spojené s pracovní rehabilitací hradí úřady práce. 24

25 Úřad práce sestavuje ve spolupráci s osobou se zdravotním postižením individuální plán pracovní rehabilitace. Ten musí vycházet z objektivního posouzení zdravotního omezení, pracovních schopností a dalších osobních faktorů a hlavně je také důležitá situace na trhu práce. Pro posouzení vhodné formy pracovní rehabilitace si úřady práce vytvářejí odborné pracovní skupiny. Vyhláška č. 518/2004 Sb. upravuje obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace jako základního dokumentu, podle kterého je tato souvislá činnost, zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, zabezpečována. Individuální plán obsahuje: předpokládaný cíl pracovní rehabilitace, formy pracovní rehabilitace, které byly stanoveny pro osobu se zdravotním postižením, přepokládaný časový průběh pracovní rehabilitace, termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace. Výsledky hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace jsou podkladem pro případné doplnění tohoto plánu nebo jeho přizpůsobení individuálním potřebám osoby se zdravotním postižením, včetně způsobů a termínů tohoto hodnocení. Úprava pracovní rehabilitace podle nového zákona umožňuje tak realizaci tzv. podporovaného zaměstnávání, které je definováno jako časově omezená služba pro lidi, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Tito lidé, jejichž schopnost získat a zachovat si zaměstnání je z různých důvodů omezena do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou a průběžně poskytovanou podporu poskytovanou před i po nástupu do práce. Jedním z cílů podporovaného zaměstnání je zvýšení míry samostatnosti uživatelů služeb (jejich dovednosti potřebné k získání a zachování si práce, posílit jejich pracovní návyky a motivaci k dalšímu profesnímu rozvoji). 1 Ve formě pracovní rehabilitace se podporované zaměstnávání stává novým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. 1 Česká unie pro podporované zaměstnávání. URLL: 25

26 3.6 Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště aj. Pro tyto občany, kteří nejsou schopni pracovat ani za takto upravených pracovních podmínek, především pak pro občany s těžším zdravotním postižením, zaměstnavatelé zřizují nebo vyhrazují chráněné dílny a pracoviště. Těmto občanům mají zaměstnavatelé přednostně zadávat domácí a příležitostnou práci. Zaměstnavatelé jsou povinni provádět přípravu pro pracovní uplatnění kvalifikace k zabezpečení jejich vhodného pracovního uplatnění. Chráněné pracovní místo (CHPM) Chráněné pracovní místo je charakterizováno 75 v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Je to pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem na základě písemné dohody s úřadem práce a je určené pro osobu se zdravotním postižením. Musí být provozováno nejméně po dobu dvou let. Na vytvoření chráněného pracovního místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Výše příspěvku poskytnutého od úřadu práce je odvozena od níže uvedeného násobku průměrné mzdy v národním hospodářství, vytvořeného za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V roce 2007 se vychází z průměrného výdělku za I. a III. čtvrtletí roku 2006, který činil , Kč. Maximálně může úřad práce poskytnout: - osminásobek průměrné mzdy pro osobu se zdravotním postižením, - dvanáctinásobek průměrné mzdy pro osobu s těžším zdravotním postižením, - desetinásobek průměrné mzdy pro osobu se zdravotním postižením, vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody 10 a více chráněných pracovních míst, 26

27 - čtrnáctinásobek průměrné mzdy pro osobu s těžším zdravotním postižením, vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody 10 a více chráněných pracovních míst. Příspěvek je zaměstnavateli poskytnut pouze za podmínky, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění, na penále na sociálním a zdravotním pojištění a příspěvku na státní politiku, s výjimkou případu, kdy bylo povoleno splácení těchto splátek a zaměstnavatel není se splácením splátek v prodlení. Zaměstnavatel v žádosti o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa uvede své identifikační údaje, místo a předmět podnikání. K žádosti musí doložit charakteristiku chráněných pracovních míst. Tato charakteristika musí obsahovat popis pracovní činnosti, pracoviště a jeho umístění a pracovní podmínky. O příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa může úřad práce požádat i osoba se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Maximální výše příspěvku, která může být poskytnuta: - osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství pro osobu se zdravotním postižením, - dvanáctinásobek průměrné mzdy pro osobu s těžším zdravotním postižením. Pro poskytnutí příspěvku platí stejné podmínky jako pro zaměstnavatele s tím, že vrácení příspěvku nebude požadováno, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatně výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo v případě jejího úmrtí. Úřad práce může na základě písemné dohody poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením. Výše ročního příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Z příspěvku na provoz lze hradit např. nájemné (mimo bytovou jednotku), náklady na vodné, stočné, palivo, energie, na dopravu materiálu a hotových výrobků, 27

28 náklady na opravy a údržbu objektu a zařízení pokud je žadatel vlastníkem objektu či zařízení aj., viz. vyhl. č. 518/2004 Sb. Chráněná pracovní dílna (CHPD) Vymezení chráněné pracovní dílny je v 76 zákona o zaměstnanosti. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele zřízené na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem a musí být provozována nejméně po dobu dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje mimo jiné charakteristiku a počet pracovních míst a závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná zdravotně postižené osoby. Minimální průměrný přepočtený počet zaměstnanců musí činit 60 % zdravotně postižených osob. Do průměrného přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru (nezapočítávají se osoby na dohody o provedení práce a na dohodu o provedení činnosti). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní rok se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito osobami v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny (např. čerpání dovolené, neschopnost) a celkového fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance během kalendářního roku. Pro to, aby byla splněna podmínka zaměstnávání více než 60 % zdravotně postižených osob, se každý zaměstnanec s těžším postižením nebo plně invalidní započítává třikrát. Úřad práce poskytuje na vytvoření chráněné pracovní dílny zaměstnavateli příspěvek. Výše a podmínky jsou obdobné jako u chráněného pracovního místa. Odlišná je však výše příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny, která může činit: - maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením, - maximálně šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství na jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením. 28

29 Přijetí nového zákona o zaměstnanosti přineslo významné zvýšení příspěvku na zřízení a provoz chráněných pracovišť, přičemž jeho návaznost na průměrnou mzdu zabraňuje jeho stagnaci. Dříve mohl úřad práce poskytnout zaměstnavateli na zřízení chráněného pracovního místa a pracovního místa v chráněné dílně pro osobu se zdravotním postižením maximálně příspěvek ve výši 100 tisíc Kč a příspěvek na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením maximálně ve výši 40 tisíc Kč ročně na provoz chráněných pracovišť. 3.7 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdrav. postižením Dle 78 zákonu o zaměstnanosti příspěvek náleží zaměstnavatelům, pokud zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Nejedná se o absolutní počet, ale o přepočtený průměrný stav zaměstnanců. Výpočet průměrného přepočteného počtu zaměstnanců upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb. Do průměrného přepočteného počtu zaměstnanců pro účely získání příspěvku se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru, nikoliv zaměstnanci pracující na dohody o pracovní činnosti či provedení práce. Příspěvek se poskytuje na průměrný přepočtený počet zdravotně postižených zaměstnanců v příslušném kalendářním čtvrtletí. Poskytuje ho příslušný úřad práce na základě žádosti zaměstnavatele, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou nebo v jehož obvodu má trvalé bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. Žádost musí být podána nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí. K žádosti se musí doložit průměrný počet všech zaměstnanců v pracovním poměru a zvlášť těch, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením. Při splnění podmínek je příspěvek vyplacen jednorázově za uplynulé čtvrtletí a již není ročně vyúčtováván. Může se tedy stát, že v některých čtvrtletích zaměstnavatel příspěvek obdrží a v některých neobdrží. Pokud zaměstnavatel o tento příspěvek nepožádá 29

30 v zákonném termínu, ztrácí na příspěvek nárok. Příspěvek je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti úřadu práce. Poskytovatelem příspěvku je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podmínkou pro vyplacení příspěvku je daňová bezdlužnost a bezdlužnost u pojistného na veřejné zdravotní pojištění i u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výše příspěvku měsíčně dosahuje: - 0,66násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (osoba plně invalidní), - 0,33násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každého zaměstnance se zdravotním postižením (osoba částečně invalidní a osoba zdravotně znevýhodněná). Příspěvek lze poskytnout na dodatečné náklady spojené s úpravou nebo pořízením stroje nebo technologického zařízení umožňující zaměstnávaní OZP, na pořízení užitkového vozidla nebo na stavební akce, tj. na stavbu, přístavbu, vestavbu nebo stavební úpravu. Maximální výše příspěvku jednomu příjemci v příslušném kalendářním roce je stanovena na 7 mil. Kč. Na vytvoření jednoho nového pracovního místa vhodného pro osoby zdravotně postižené je možné poskytnout max , Kč a na udržení jednoho pracovního místa pro OZP max , Kč. Výše průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí je vyhlašována po vypočtení Českým statistickým úřadem, Ministerstvem práce ve Sbírce zákonů. Za rok 2006 tato částka činila , Kč a bude se používat pro výpočty v roce

31 Př.: Na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Podnikatel pan L. P. vykázal v prvním čtvrtletí roku 2007 průměrný přepočtený počet 33,54 zaměstnanců. Z toho 11,30 zaměstnanců se zdravotním postižením a 6,22 zaměstnanců s těžším zdravotním postižením. Podíl zaměstnanců se zdravotním postižením tak činil 52,24 % z celkového stavu zaměstnanců. Měsíčně zaměstnavatel obdrží: 11,30 (0, ) = , Kč 6,22 (0, ) = , Kč = , Kč Čtvrtletní příspěvek: = , Kč Podnikatel pan L. P. obdrží od úřadu práce , Kč. 3.8 Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce Zaměstnavatel má při zaměstnávání zdravotně postižených osob a vůči úřadům práce určitá práva a povinnosti, které vycházejí z 79 a 80 zákonu o zaměstnanosti. Aby zaměstnavatelé mohli kvalifikovaně a efektivně plnit svoje povinnosti, jsou oprávněni požadovat od úřadu práce: - bezplatné informace a poradenství k problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením, - součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro tyto osoby, - spolupráci při vytváření nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, - spolupráci při individuálním přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro tyto osoby. Na druhé straně mají zaměstnavatelé určité povinnosti k osobám zdravotně postiženým. Nový zákoník práce v 237 odkazuje na ustanovení 67 až 84 zákona 31

32 o zaměstnanosti, kterými jsou určeny konkrétní povinnosti zaměstnavatelů vůči osobám se zdravotním postižením a vůči úřadu práce. Zaměstnavatelé jsou zejména povinni: - při oznamování volných pracovních míst úřadu práce uvést, která místa jsou vyhrazené nebo vhodné pro osoby se zdravotním postižením, - zajistit, aby se tyto osoby před uzavřením pracovní smlouvy podrobily vstupní lékařské prohlídce, - podle svých provozních podmínek ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče rozšiřovat vhodná pracovní místa pro zdravotně postižené osoby a individuálně tato místa přizpůsobovat a podle pracovních podmínek je vyhrazovat pro osoby se zdravotním postižením, - při zajišťování pracovní rehabilitace spolupracovat s úřadem práce, - vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením a vést evidenci těchto osob (způsob evidence zákon neupravuje. Zaměstnavatelé evidují o těchto osobách údaje, na základě kterých byla osoba uznána zdravotně postiženou.), - povinnost zaměstnávat nejméně 4 osoby se zdravotním postižením z každé stovky svých zaměstnanců zaměstnavatelem s více jak 25 zaměstnanci (viz. Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Pokud zaměstnavatel nesplňuje nebo porušuje své povinnosti, vystavuje se nebezpečí, že mu bude úřadem práce udělena pokuta až do výše , Kč. 32

33 3.9 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Jedním ze základních opatření, které mají přispět k vyšší zaměstnanosti osob se zdravotním postižením je systém tzv. povinného podílu. V 81 a v 82 v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je stanovena povinnost zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru zaměstnávat tolik osob se zdravotním postižením, aby jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců činil 4 %. Někteří zaměstnavatelé s ohledem na druhy provozované činnosti nemají pracovní místa vhodná pro tyto osoby, ani nemají možnost jejich vytvoření. Ustanovení 81 zákona o zaměstnanosti proto připouští možnost náhradního splnění této povinnosti. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit třemi způsoby, které lze i kombinovat: 1. zaměstnáváním osob zdravotně postižených v pracovním poměru; zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se neuznává, 2. dále odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen provozovaných: - občanským sdružením, - státem registrovanou církví nebo náboženskou společností - právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, - obecně prospěšnou společností nebo zadáváním zakázek chráněným pracovním dílnám nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance nebo zadáváním zakázek těmto osobám, 3. odvodem do státního rozpočtu. 33

34 Společensky nejvhodnějším postupem plnění zákonné povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením je jejich skutečné zaměstnávání. Plnění povinnosti způsobem č. 2 je výhodné pro zaměstnavatele, kteří z objektivních důvodů nemohou zdravotně postižené osoby zaměstnávat. Varianta č. 3, odvod do státního rozpočtu, má spíše charakter sankce než náhradního plnění. Zaměstnavatelé, kteří jsou zřízení státem nebo jsou organizačními složkami státu, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu. V 83 zákona o zaměstnanosti je uložena povinnost do 15. února písemně oznámit místně příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Pro účely stanovení povinného podílu ve sledovaném roce je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Ten se zjišťuje podle 15 vyhl. č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru hlavním, vedlejším, souběžném nikoliv zaměstnanci zaměstnaní na dohodu o provedení činnosti nebo na dohodu o provedení práce. Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců Při výpočtu se postupuje podle vzorce: PP = OH : FP kde PP OH FP průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, celkový počet odpracovaných hodin, roční fond pracovní doby. Do počtu odpracovaných hodin se počínaje rokem 2005 započítávají: - všechny skutečně odpracované hodiny, a to i hodiny odpracované přesčas, 34

35 - hodiny odpracované zaměstnanci pracujícími na místech obsazovaných jmenováním nebo volbou. Do počtu odpracovaných hodin se nezapočítávají hodiny: - odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, - odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v 81 zákona o zaměstnanosti nevztahuje (zaměstnanci obce zařazení do obecní policie, příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru a bánští inspektoři, dle 147 zákona č. 518/2004 Sb., o zaměstnanosti). Celkový počet skutečně odpracovaných hodin zaměstnanci v kalendářním roce je zvýšen o neodpracované hodiny: - v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, - v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské, - v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele, - překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnance nárok na náhradu mzdy, - v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny (ta je poprvé za rok 2005). Do počtu neodpracovaných hodin se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci své pracovní doby. Dále se do neodpracovaných hodin nezapočítává: - doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytnuta dávka nemocenského pojištění, - doba, za kterou je poskytována dávka nemocenského pojištění, ale nepatří do pracovní neschopnosti (mateřská dovolená). 35

36 Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. směnný provoz, jednosměnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů a ten tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele. V případě, že zaměstnavatel zahájí nebo ukončí svou činnost v průběhu sledovaného kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celkový fond pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých činnost vykonával. Zjištěný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zaokrouhluje na dvě platná desetinná místa. Ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl 4 %, který se také zaokrouhlí s přesností na dvě desetinná místa Př.: Na výpočet povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Obchodní společnost Lipo s. r. o. vykázala za rok 2006 celkem hodin odpracovaných zaměstnanci v pracovním poměru při 40hodinové týdenní pracovní době. V tomto počtu jsou zahrnuty i neodpracované hodiny v důsledku dovolené, pracovní neschopnosti a překážek v práci, při nichž je nárok na náhradu mzdy. Fond pracovní doby za rok 2006 činil hodin. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců: PP = : = 212,25 z toho povinný podíl 4 % činí 8,49 zaměstnanců. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 8,49 zaměstnanců se zdravotním postižením. 36