Klíčová slova Katastr nemovitostí, vklad, záznam, zástavní právo

Transkript

1 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá provedením zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí se zaměřením na činnost konkrétního subjektu. První část práce osvětluje rešerši vědeckých prací a právní předpisy v oblasti činnosti katastru nemovitostí. V druhé části práce je charakterizován konkrétní subjekt a s využitím teoretických podkladů analyzován především postup provedení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, které vzniklo uzavřením zástavní smlouvy, a rovněž postup po splacení zajištěné pohledávky s ohledem na následný výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Klíčová slova Katastr nemovitostí, vklad, záznam, zástavní právo ABSTRACT This bachelor thesis deals with the process of right of lien recording into the real estate register with the emphasis on the practices of the specific subject. The first part of this thesis focuses on the retrieval of the pieces of scientific work and real estate register specific legislation. The second part of this thesis describes practices of the specific subject and in particular analyses the process of right of lien entering the real estate register with the incorporation of the theoretical sources. It also resolves the process after the quittance of the secure claim accomplishment with consideration of the subsequent erasure of the right of lien from the real estate register. Keywords Real estate register, entry, recording, right of lien

2 OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ÚVOD PRÁCE CÍL A METODIKA PRÁCE.5 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE K PROBLEMATICE KATASTRU NEMOVITOSTÍ.6 4. PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI KATASTRU NEMOVITOSTÍ Úprava působnosti orgánů činných na úseku evidence nemovitostí Úprava vedení evidence nemovitostí Katastr nemovitostí (KN) Zápis údajů do katastru nemovitostí Revize údajů katastru nemovitostí Oprava chyb v katastrálním operátu Obnova katastrálního operátu Závaznost údajů katastru a veřejnost katastru Poskytování údajů z katastru nemovitostí Úprava řízení před katastrálními úřady Přehled věcných práv zapisovaných do katastru nemovitostí Druhy zápisů PRAKTICKÁ ČÁST: APLIKACE PRÁVNÍCH NOREM V PRAXI Charakteristika Katastrálního pracoviště Blansko Zápis zástavního práva do KN Druhy zápisů zástavního práva do KN Vklad zástavního práva do KN Záznam zástavního práva do KN DISKUSE ZÁVĚR..49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY. 51 SEZNAM PŘÍLOH 52 PŘÍLOHY 2

3 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČUZK FO FÚ ISKN KN KP KÚ LV ObčZ P PO SGI SPI SSZ V VÚGTK Z ZKI ZÚ Český úřad zeměměřický a katastrální Fyzická osoba Finanční úřad Informační systém katastru nemovitostí Katastr nemovitostí Katastrální pracoviště Katastrální úřad List vlastnictví Občanský zákoník Poznámka Právnická osoba Soubor geodetických informací Soubor popisných informací Správa sociálního zabezpečení Vklad Výzkumný ústav geodetický a topografický Záznam Zeměměřické a katastrální inspektoráty Zeměměřický úřad 3

4 1. ÚVOD PRÁCE Provádění zápisů do katastru nemovitostí je rozsáhlé téma a řadí se k nejsledovanější agendě správy katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí slouží rovněž jako zdroj informací, které poskytují ochranu práv k nemovitostem, slouží pro daňové a poplatkové účely, k oceňování nemovitostí či k ochraně životního prostředí. Značná část populace se proto minimálně jednou za život s katastrálním úřadem setká. Zájem o nemovitosti mnohonásobně vzrůstá, a to především z důvodu dlouhodobě vzrůstajících cen nemovitostí. Počet zápisů do katastru nemovitostí v současné době výrazně zvyšují zápisy zástavních práv, zejména díky široké nabídce hypotečního úvěrování, jenž umožňuje získat okamžité finanční prostředky na pořízení bydlení, investování do nemovitostí či refinancování dřívější půjčky a jiné potřeby. Orientace na katastrálním úřadě není jednoduchá zejména pro ty účastníky řízení, kteří se na katastrálním úřadě vyskytují poprvé, nebo se o danou problematiku více nezajímají. Mohou se setkat s problémy či nepřesnostmi, které jejich požadavek na zápis do katastru zkomplikují, popřípadě jim způsobí nemalé finanční důsledky. Neboť mi bylo umožněno nahlédnout do správy a řízení v Katastrálním pracovišti Blansko, rozhodla jsem se zaměřit téma bakalářské práce na vysvětlení postupu provádění zápisů práv do katastru nemovitostí. Bakalářská práce osvětluje formy zápisů do katastru nemovitostí při vzniku, změně a zániku zástavního práva, podrobněji se pak věnuje vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí po uzavření zástavní smlouvy, jakož i postupu po splacení zajištěné pohledávky s ohledem na následný výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. 4

5 2. CÍL A METODIKA PRÁCE Bakalářská práce objasňuje význam a činnost katastru nemovitostí. Jejím cílem je prozkoumat praktický postup katastrálního pracoviště zejména při zápisu zástavního práva do katastru nemovitostí. V této souvislosti uvádí platnou právní úpravu v oblasti katastru nemovitostí a rešerši vědeckých prací. Upozorňuje dále na věcná práva zapisovaná do katastru nemovitostí, zejména na zástavní právo, jeho vznik, změnu a zániku. Bakalářská práce analyzuje především postup katastrálního pracoviště při provádění vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, a rovněž postup při provádění výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí v případě splacení zajištěné pohledávky. V úvodu práce upozorňuji na vybrané téma a cíl bakalářské práce. Při řešení teoretické části analyzuji především vybraná ustanovení a předpisy v oblasti katastru nemovitostí, dále rešerši vědeckých prací, zabývající se problematikou katastru nemovitostí. V praktické části uplatňuji syntetickou metodu, neboť jsou využity poznatky získané při konzultaci se zaměstnanci Katastrálního pracoviště Blansko a aplikovány při řešení jednotlivých kroků zápisu popř. výmazu zástavního práva. Upozorňuji dále na nepříznivý stav v oblasti provádění zápisů do katastru nemovitostí a zabývám se možnými změnami. Závěrem zhodnocuji obsah bakalářské práce, rovněž podávám stručný obraz o současném stavu v oblasti katastru nemovitostí. 5

6 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE K PROBLEMATICE KATASTRU NEMOVITOSTÍ Katastrální systém v České republice má své historické kořeny v pozemkové knize, která sloužila pro registraci právních vztahů, a v pozemkovém katastru, který sloužil pro registraci pozemků. Současný katastr nemovitostí byl zřízen katastrálním zákonem č. 344/1992 Sb. Problematikou katastru nemovitostí se zabývá řada autorů. Petr Baudyš 1 podává přehled o právních vztazích k nemovitostem a katastru a uvádí obraz o vztahujících se problémech k nemovitostem, poskytuje odpovědi na praktické otázky z katastrálního práva, občanského práva, z práva o vlastnictví bytů, návod jak podávat žaloby v případě sporu o nemovitosti, aj. Katastr nemovitostí plní dle autora úlohu dřívější pozemkové knihy i dřívějšího pozemkového katastru, který plně převzal operát bývalé evidence nemovitostí i s jejími vadami. Údaje tak mohou byt nespolehlivé a nepřesné. Jedná se například na neúplný soupis nemovitostí v katastru, na popis nemovitostí, jenž je stále považován společností za nedostačující. Autor upozorňuje i na přezkoumávání nabývacích titulů. Pokud se při řízení o povolení vkladu práva prokáže, že osoba zapsaná jako vlastník nemůže dostatečně prokázat své vlastnictví, řízení se zamítne, ovšem tato osoba se v katastru nadále ponechá jako vlastník. Dle Petra Baudyše je nutné vedení katastru vylepšit a vrátit se k principům, které se osvědčily při vedení bývalé pozemkové knihy. Domnívá se, že by bylo třeba vytvořit nový právní přepis pro zápis práv do katastru. Uvádí základní principy, které by měla mít nová právní úprava: a) posílení ochrany důvěry v zápisy b) ochrana důvěry v úplnost zápisů v katastru a zásada priority c) rozšíření okruhu skutečností zapisovaných poznámkou do katastru d) zápis věcných práv pouze vkladem e) požadavky na vkladovou listinu 1 BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 1. vydání, PRAHA: C.H. Beck, s. ISBN X 6

7 f) opravný prostředek i proti povolení vkladu g) poznámka spornosti h) upřesněné oznámení o provedení zápisu Bohumil Kuba a Květa Olivová 2 se ve své práci mimo jiné věnují otázce, jak katastr nemovitostí jako celek přispívá k posílení právní jistoty nejen občanů, ale i k upevňování České republiky jako právního státu. Uvádí zejména to, co je předmětem a obsahem katastru nemovitostí, jakými pravidly se řídí jeho vedení. Katastr nemovitostí definují jako soupis, popis a geometrické a polohové určení vybraných nemovitostí na území státu, jehož součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Tvoří jeden ze základních informačních systémů veřejné správy a je neustále propojován s jednotlivými odvětvovými informačními systémy, které zajišťují efektivní komunikaci. Vysvětlují rovněž, jak se provádějí zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a popisují hlavní zásady vedení vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, mezi něž řadí: zásada konstitutivní (intabulační) zásada evidenční zásada dispoziční zásada legality zásada priority zásada formální publicity (zásada veřejnosti) zásada veřejné víry zásada oficiality Martin Janků 3 se ve své práci zabývá problematikou právních vztahů k nemovitostem. Katastr nemovitostí definuje jako veřejnou listinu, do níž má každý právo v úředních hodinách příslušného katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty. Jednotné provádění správy Katastru nemovitostí ČR zabezpečuje 2 KUBA, B., OLIVOVÁ, K. Katastr nemovitostí po novele. 4. vydání, PRAHA: Linde, s. ISBN JANKŮ, M. Nemovitosti koupě a prodej. 2. vydání, BRNO: Computer Press, s. ISBN

8 Český úřad zeměměřický a katastrální, kontrolu správy a vedení katastru nemovitostí provádí Zeměměřické a katastrální inspektoráty prostřednictvím jednotlivých katastrálních úřadů. Katastrální úřady definuje jako orgány státní správy zřizované na úrovni okresů a řízení před nimi má povahu správního řízení. Popisuje dále obsah katastru nemovitostí (katastrální operát), druhy zápisů do katastru, jež jsou určeny zákonem (vklad, záznam, poznámku), dále charakterizuje věcná práva (vlastnické právo, zástavní právo, věcné břemeno, předkupní právo s účinky věcného práva) a smlouvy, včetně praktických rad a upozornění pro sepisování těchto smluv. Právě úkony spojené se zápisy vlastnických či jiných věcných práv k nemovitostem patří dle autora k nejvýznamnějším činnostem při vedení katastru. Jedině zápis práva v katastru nemovitostí je spolehlivým dokladem o právním vztahu určité osoby k nemovitosti. Zápisy v katastru nejsou nevyvratitelné, lze napadnout platnost listin a podat opravný prostředek či určovací žalobu. Autor uvádí vzory smluv a vzory podání s komentářem pro ukázku právní praxe. Kniha mi byla velkou nápomocí při tvorbě mojí bakalářské práce, neboť poskytuje přehledný a srozumitelný souhrn všech podstatných informací. Václav Kliment 4 ve své práci popisuje věcná práva zapisovaná do katastru nemovitostí (vlastnické právo, zástavní právo, věcné břemeno, předkupní právo s účinky věcného práva), způsoby jejich zápisů, dále popisuje katastr nemovitostí, jeho orgány, právní předpisy v oblasti katastru nemovitostí. Dle autora byl vznikem katastru nemovitostí založen specifický institut sdružující nikoli jen technickou (mapovou) evidenci nemovitostí, ale též evidenci právních vztahů s nimi souvisejících. Katastrální úřady definuje jako součást veřejné správy, jejichž pravomoci v řízení o povolení vkladu jsou zúženy právním předpisem na pouhý přezkum způsobilosti vkladové listiny (většinou smlouvy), aby na jejím podkladě bylo věcné právo zapsáno. Katastrální úřady nemohou zasahovat do sporů, které mohou nastat mezi účastníky smlouvy, byla-li již smlouva s návrhem na vklad předložena, rovněž nemohou rozhodovat ve sporech, které se týkají práv již zapsaných v katastru nemovitostí. Nemohou zde 4 KLIMENT, V. Věcná práva a katastr nemovitostí. 4. vydání, ZDIBY: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, s. ISBN:

9 nahrazovat nezávislé soudy a je jim často vytýkána neochota problematické majetkové vztahy řešit. Pavel Vrcha a Karin Vrchová 5 ve své práci analyzují rozhodovací činnost katastrálních úřadů ve věcech řízení o povolení vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Zabývají se též příklady věcných smluv, oznámeními a podáními o nemovitostech, např. (kupní smlouvou, darovací smlouvou, návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, souhlasným prohlášením, žalobou apod.). Katastrální úřad definují jako orgán státní správy podřízený Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu, jenž je zřízen jako orgán státní správy katastru nemovitostí ve všech okresech, a v jednotlivých okresních městech má svá sídla. Při rozhodování a schvalovacím procesu se katastrální úřady řídí předpisy o správním řízení. O odvolání proti rozhodnutí katastrálních úřadů rozhodují Zeměměřičské a katastrální inspektoráty, o opravném prostředku proti zamítnutí vkladu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem rozhoduje příslušný krajský soud. Předkládají rovněž správní rozhodnutí, která jsou náplní každodenní rozhodovací praxe katastrálního úřadu: a) rozhodnutí o přerušení vkladového řízení, b) rozhodnutí o zastavení vkladového řízení, c) rozhodnutí o zamítnutí vkladového návrhu, d) rozhodnutí o částečném povolení vkladového návrhu. 5 VRCHA, P., VRCHOVÁ, K. Z rozhodovací činnosti katastrálního úřadu. 1. vydání, PRAHA: C. H. Beck, s. ISBN

10 4. PRÁVNÍ PŘEDPISY V OBLASTI KATASTRU NEMOVITOSTÍ Hlavní pozornost je věnována obecně závazným právním předpisům, které upravují problematiku zeměměřictví a katastru nemovitostí, a to zákonu č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, dále zákonu č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrálnímu zákonu) a zákonu č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných právech k nemovitostem. Kromě nich se postup správních orgánů v této oblasti řídí i technickými a metodickými předpisy, které obsahují detaily procesního a technického charakteru. Jsou jimi metodické návody, pokyny, jednací řády a jiné Úprava působnosti orgánů činných na úseku evidence nemovitostí Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech Zákonem č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 175/2003 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb. byly zřízeny správní úřady vykonávající státní správu katastru nemovitostí a zeměměřické činnosti. Mezi tyto úřady se řadí: Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) Je ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky se sídlem v Praze. Provádí správu katastru nemovitostí České republiky, budování a údržbu podrobných bodových polí, tvorbu a obnovu mapových děl. Zabývá se tvorbou a vedením informačního systému zeměměřictví a katastru nemovitostí, dokumentacemi výsledků zeměměřických činností. ČÚZK dále zabezpečuje provádění těchto činností: o výzkum v zeměměřictví a KN, 10

11 o koordinace mezinárodní spolupráce v zeměměřictví a KN, o správa centrální databáze KN, o schvalování jmen geografických objektů a katastrálních území, aj. Do činnosti ČÚZK spadá 14 krajských katastrálních úřadů, které mají 107 katastrálních pracovišť, Zeměměřický úřad, 7 Zeměměřických a katastrálních inspektorátů a Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický. (obr.č.1) Český úřad zeměměřický a katastrální Katastrální úřady Zeměměřický úřad Zeměměřické a katastrální inspektoráty Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Katastrální pracoviště Obr. č.1: Organizační struktura resortu ČUZK Zdroj: Výroční zpráva ČUZK 2006 vlastní práce Katastrální úřady (KÚ) Katastrální úřady jsou správní úřady, jenž vykonávají státní správu katastru nemovitostí České republiky. Katastrální úřady zabezpečují tyto činnosti: - výkon správy zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového, - projednávání porušení pořádku na úseku KN České republiky, - schvalování změn hranic katastrálních území, - výkon správy základních státních mapových děl, aj. 11

12 Zeměměřické a katastrální inspektoráty (ZKI) Zeměměřické a katastrální inspektoráty jsou správními úřady pro zeměměřictví a katastr nemovitostí, jejichž územní působnost je stanovena pro takové území, které je shodné s územní působností jednoho až tří katastrálních úřadů. Zeměměřické a katastrální inspektoráty zabezpečují tyto činnosti: - kontrola výkonu státní správy KN České republiky, - předkládání návrhů na opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a dohledu ČÚZK, - projednávání porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zeměměřického zákona, - rozhodování o odvoláních proti rozhodnutí KÚ, aj. Zeměměřický úřad (ZÚ) Zeměměřický úřad je správním úřadem zeměměřictví se sídlem v Praze, jehož působnost se vztahuje na celé území České republiky. Mezi hlavní činnosti ZÚ patří: - správa geodetických základů České republiky, - správa základních státních mapových děl, - správa základní báze geografických dat České republiky, - vedení Ústředního archivu zeměměřictví a katastru, - rozhodování o umístění měřických značek základního bodového pole, také signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole, aj. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický je příspěvkovou organizací a též meteorologickým střediskem, mezi jehož hlavní činnosti patří: - geodézie a geodynamika, permanentní služba GPS, - tvorba a vedení KN, - výzkum a vývoj informačního systému zeměměřictví a KN, - výroba speciálních měřících zařízení a systémů pro geodézii a kartografii, aj. 12

13 Katastrální pracoviště (KP) Katastrální pracoviště jsou organizačními jednotkami uvnitř katastrálních úřadů. Jejich seznam je uveden ve sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního zveřejněném ve Sbírce zákonů. KP může být sekcí, oddělením či odborem. Mezi další činnosti KP patří: - výkon státní správy KN, - správa podrobného polohového pole, - další činnosti na úseku KN Úprava vedení evidence nemovitostí Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) Zákonem č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrálním zákonem), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., a zákona č. 53/2004 Sb. se zřizuje Katastr nemovitostí České republiky Katastr nemovitostí (KN) Katastr nemovitostí (dále jen katastr) představuje soubor údajů o nemovitostech v České republice, jenž zahrnuje jejich soupis a popis a geometrické a polohové určení. Je moderním informačním systémem státní správy, který obsahuje data z celého území České republiky. Součástí katastru je také evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Navazuje na pozemkovou evidenci na území celé České republiky. Katastr obsahuje: - geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, - druhy a výměry pozemků, parcelní čísla, popisná a evidenční čísla staveb, 13

14 - údaje o právních vztazích k nemovitostem, - údaje o podrobných polohových bodových polích, - místní a pomístní názvosloví. V katastru se evidují: - pozemky v podobě parcel, - budovy spojené se zemí pevným základem, a to budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, také budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, - byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky v budovách dle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům, - rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci, jestliže o to požádá vlastník nemovitosti nebo jiná osoba oprávněná z práva, které se zapisuje do katastru, - rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim, - stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis. V katastrálním zákoně je stanoveno, že se v katastru neevidují drobné stavby, dále stavby, které nemají střešní konstrukci. Patří sem například opěrné zdi, lanové dráhy, vleky, čističky odpadních vod, ostrůvky hromadné veřejné dopravy, sklípek atd. Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území. Katastrální operát tvoří: soubor geodetických informací (SGI) zahrnující katastrální mapu a její číselné vyjádření ve stanovených katastrálních územích, soubor popisních informací (SPI) zahrnující údaje o katastrálním území, právních vztazích, stavbách, parcelách, vlastnících, souhrnné přehledy o půdním fondu, 14

15 dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu SGI, sbírka listin, která obsahuje smlouvy, rozhodnutí a listiny, na podkladě kterých byl proveden zápis do katastru (protokoly o vkladech, protokoly o záznamech). Mezi právní vztahy zapisované k nemovitostem patří: - právní vztahy zapisované podle zákona č. 265/1992 Sb.(viz dále), - právo hospodaření s majetkem státu, - právo trvalého užívání nemovitosti, - správa nemovitosti ve vlastnictví státu, - oprávnění městských částí hlavního města Prahy hospodařit se svěřeným majetkem hlavního města Prahy, - oprávnění městských částí statutárních měst hospodařit se svěřeným majetkem statutárních měst, - další skutečnosti podle povahy evidované věci, které jsou obsahem katastru Zápis údajů do katastru nemovitostí Zápis údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru nemovitostí se provádí na podkladě listin, ve kterých musejí být označeny: Pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží. Jestliže jsou pozemky v katastrálním území vedeny ve dvou číselných řadách, označí se listiny také údajem, zda se jedná o pozemkovou či stavební parcelu. Pozemky, které jsou evidovány zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, jedná-li se o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu nebo scelovacího operátu, a také s názvem katastrálního území, ve kterém se nachází. Budovy označením pozemku, na němž jsou postaveny, číslem popisným či evidenčním, též příslušností budovy k části obce, je-li název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena, popřípadě způsobem jejího využití. 15

16 Rozestavěné budovy označením, že se jedná o rozestavěnou stavbu a označením pozemku, na němž jsou rozestavěny. Byty a nebytové prostory označením budovy, v níž jsou vymezeny, číslem bytu nebo nebytového prostoru a pojmenováním nebytového prostoru, popřípadě popisem umístění v budově. Rozestavěný byt a nebytový prostor označením pozemku, na němž je dům s byty a nebytovými prostory rozestavěn, číslem bytu nebo nebytového prostoru a pojmenováním nebytového prostoru, popřípadě popisem umístění v rozestavěném domě s byty a nebytovými prostory. Katastrální úřad provádí zápis formou: a) vkladu údajů o právních vztazích do katastru na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen, b) záznamu údajů o právních vztazích do katastru do 30 dnů po doručení rozhodnutí státního orgánu nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující právní vztahy, c) poznámky do 30 dnů po doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru Revize údajů katastru Katastrální úřad provádí revizi údajů katastru se skutečným stavem v terénu. Revizi údajů katastru vyhlašuje příslušný katastrální úřad podle potřeby a provádí ji za součinnosti obcí, státních orgánů a za účasti pozvaných vlastníků a jiných oprávněných nebo jejich zástupců. Katastrální úřad stanoví rozsah území pro revizi údajů katastru a dva měsíce předem oznámí datum zahájení revize obci a požádá ji o vyhlášení doby konání revize. Je-li zjištěn nesoulad v údajích katastru, projedná způsob jeho odstranění. Katastrální úřad o výsledku revize sepíše protokol. 16

17 Oprava chyb v katastrálním operátu Katastrální úřad opraví na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru či nepřesností při měření. Katastr opraví chyby vzniklé nesprávnostmi v listinách na základě opravy listiny provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést. Opravu provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu. Katastrální úřad doručí vlastníkovi a jinému oprávněnému oznámení o provedené opravě či o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se o chybu nejednalo. Jestliže vlastník či jiný oprávněný sdělí katastrálnímu úřadu do 30 dnů od doručení oznámení, že s provedenou opravou či s tím, že se o chybu nejedná, nesouhlasí, katastrální úřad vydá rozhodnutí ve věci. Proti tomuto rozhodnutí se může vlastník či jiný oprávněný odvolat k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází Obnova katastrálního operátu Obnova katastrálního operátu znamená vyhotovení nového souboru geodetických informací (SGI) ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací (SPI), která se provádí: - novým mapováním, - přepracováním souboru geodetických informací, - na podkladě výsledků pozemkových úprav. Obnova katastrálního operátu zahajuje katastrální úřad bez návrhu a zpravidla v rozsahu katastrálního území. Do katastrální mapy doplní parcely zemědělských a lesních pozemků evidovaných dosud zjednodušeným způsobem, tj. těch, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků. 17

18 Katastrální úřad umožňuje v obci, ve které se obnovuje katastrální operát, nový soubor geodetických a popisných informací vyložit k veřejnému nahlédnutí na dobu nejméně 10 pracovních dní. Vlastníci či jiní oprávnění mohou podat námitky proti obsahu nového katastrálního operátu do 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení. Katastrální úřad rozhoduje o námitkách a proti jeho rozhodnutí je možno se odvolat k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází. Pokud nebyly podány námitky či o nich již bylo rozhodnuto, katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu Závaznost údajů katastru a veřejnost katastru Údaje katastru (parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území) jsou závazné pro právní úkony, které se týkají nemovitostí vedených v katastru. Katastr je veřejný a každý má právo do něj za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něj opisy, výpisy či náčrty, a to o vlastních i jiných nemovitostech, pokud tyto údaje použije jen k účelům uvedených v zákoně. Právo k údajům katastru a souhlas k jejich šíření vykonává Český úřad zeměměřický a katastrální Poskytování údajů z katastru Katastrální úřad na požádání vyhotovuje ze souboru geodetických a popisných informací výpis, opis, kopii, i identifikaci parcel, a to v úředních hodinách přímo na podatelně. K údajům katastru je možno získat dálkový přístup pomocí počítačové sítě, který se poskytuje za úplatu a za podmínek stanovených prováděcím předpisem. Úplatný dálkový přístup je umožněn na webových stránkách Bezúplatně se poskytují údaje na stránkách Tyto internetové aplikace umožňují získávat vybrané údaje týkající se vlastnictví parcel, budov, bytových i nebytových prostor. 18

19 4.3. Úprava řízení před katastrálními úřady Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Zákonem č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 59/2005 Sb. byly stanoveny postupy, kterými se do katastru nemovitostí zapisují věcná práva Přehled věcných práv zapisovaných do katastru nemovitostí Mezi věcná práva zapisovaná do katastru nemovitostí patří vlastnické právo, zástavní právo, věcné břemeno a předkupní právo s účinky věcného práva. Tato práva jsou výlučně upravena Občanským zákoníkem (ObčZ). Zástavní právo Zástavní právo zajišťuje pohledávku pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas a řádně splněn. V tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavní právo se řadí do věcných práv k věci cizí, plní funkci zajišťovací a uhrazovací. Vztahuje se na zástavu samotnou i na její příslušenství (např. úroky a poplatky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky). Zástavním právem lze zajistit pouze platný závazek. Zástavním právem lze zajistit i budoucí závazek nebo závazek, jehož existence je vázána na splnění určité podmínky. Zástavou může být: - věc nemovitá (např. existující nemovitost, rozestavěná nemovitost), - věc movitá, - právo, připouští-li to jeho povaha, - pohledávka, je-li předmětem plnění věc. 19

20 Je-li zástavou nemovitost, používá se pro ni označení hypotéka. Je-li zástavou věc movitá, používá se pro ni označení pignus. Můžeme se setkat i s pojmem vespolné zástavní právo, což znamená, že pohledávka je zajištěna několika zástavami. Stejně tak může být stejnou zástavou zajištěno více pohledávek, tj. vznikne na ni více zástavních práv a pak se uspokojí nejdříve nejstarší z nich. Zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci za předpokladu, že při uzavření smlouvy věděl o jejím zastavení. Zástavní právo také působí vůči každému pozdějšímu věřiteli nebo oprávněnému ze zastavené pohledávky. Povinnosti zástavnímu dlužníku určují zdržet se všeho, čím se zástava zhoršuje na újmu zástavního věřitele. Jde například o zřízení věcného břemene k zástavě či poskytnutí nemovitosti k nevýhodnému nájmu na dlouhou dobu určitou. Občanský zákoník proti znehodnocení zástavy neuvádí žádné sankce. Ztratí-li zástava na ceně a zajištěná pohledávka se stane nedostačující, může zástavní věřitel od dlužníka žádat zajištění jejího doplnění, nebo se nezajištěná část pohledávky stane splatnou. Povinnosti zástavnímu věřiteli určují svěřenou zástavní věc opatrovat a chránit před poškozením, ztrátou či zničením, neužívat věc ze zákona, leda že by s tím zástavce výslovně souhlasil. Má-li věřitel zástavu u sebe, není povinen ji vydat po dobu trvání zástavního práva. Zástavní právo vzniká nejčastěji na základě písemné zástavní smlouvy. Musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Zástavní právo může dále vzniknout ze zákona, na základě rozhodnutí soudu a správního úřadu, na základě rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Je-li zástavou nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí, je k vzniku zástavního práva nutný jeho zápis do katastru (vkladem, záznamem). Zástavní právo k nemovitým věcem, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, zástavní právo k věci hromadné, zástavní právo k souboru věcí a k movitým věcem, k nimž má vzniknout zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, je nutné zapsat do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, ovšem nebylo-li zřízeno soudem či 20

21 správním úřadem. Je-li zástavou movitá věc, je nutné odevzdat předmět zástavy zástavnímu věřiteli či jej předat do úschovy nebo ke skladování u třetí osoby. Zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zástavy, vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem, uplynutím doby, na niž bylo zřízeno, písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem a v případech stanovených zvláštními právními předpisy (zpeněžením při výkonu zástavního práva). Zanikne-li zástavní právo k nemovitosti, provede se k témuž dni jeho výmaz z KN (vkladem, záznamem). Zanikne-li zástavní právo zapsané nebo zaznamenané v Rejstříku zástav, provede jeho výmaz notář, jestliže o něj zástavní věřitel požádal nebo bude-li mu zánik zástavního práva prokázán. Nebyla-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas či pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně či nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy tzv. výkon či realizace zástavního práva. Byla-li jedna pohledávka zajištěna několika zástavami, má zástavní věřitel právo domáhat se splacení celé pohledávky nebo její části z kteréhokoli předmětu zástavy. Zástavní věřitel může své zástavní právo uplatnit prodejem zástavy, a to na základě plné moci, kterou mu zástavce udělí. Plnou moc může zástavce odvolat a v takovém případě spor řeší soud. Při nařízení soudního prodeje zástavy se postupuje podle občanského soudního řádu. Dále zástavní věřitel může své zástavní právo uplatnit prodejem ve veřejné dražbě, ale musí přitom upozornit zástavce i dlužníka. Podrobněji jsou vznik, změna a zánik zástavního práva k nemovitosti uvedeny v praktické části bakalářské práce. 21

22 Vlastnické právo Vlastnické právo je věcné právo, které opravňuje vlastníka v mezích stanovených právním řádem věc držet, užívat a nakládat s ní podle své úvahy a ve svém zájmu. Vlastnické právo poskytuje vlastníkovi ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje a může se domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Vlastník se rovněž musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval někoho jiného nebo čím by ohrožoval výkon jeho práv. Vyvlastnění či omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu a to na základě zákona, není-li možné účelu dosáhnout jinak. Věc může být v podílovém spoluvlastnictví či ve společném jmění manželů. Podílové spoluvlastnictví jednotlivým spoluvlastníkům určuje náležité podíly ke společné věci. Společné jmění manželů může vzniknout jen mezi manžely a během manželství nejsou určeny žádné podíly. Vlastnictví věci lze nabýt kupní smlouvou, darovací či jinou smlouvou, děděním, zpracováním, rozhodnutím státního orgánu, vydržením, má-li oprávněný držitel věc nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost, ovšem s výjimkou věcí, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo věcí, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob. Vlastnická práva zanikají absolutním způsobem, což znamená, že vlastnictví osoby zanikne, aniž by jej nabyla osoba jiná, rovněž také relativním způsobem, kdy vlastnické právo nabývá jiná osoba. Věcné břemeno Věcná břemena omezují vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného. Vlastník je povinen: - něco trpět (např. chůzi přes vlastní pozemek), - něčeho se zdržet (např. užívání části pozemku), - něco konat (poskytovat opatrovatelské služby). 22

23 Věcná břemena se řadí do věcných práv k věci cizí, jsou spojena s vlastnictvím nemovitosti nebo patří určité osobě. Ten, kdo má právo odpovídajícího věcnému břemeni, je povinen nést přiměřené náklady na zachování a opravy konkrétní nemovitosti. Užívá-li nemovitost i vlastník, je povinen náklady nést podle míry spoluužívání, jestliže se účastníci jinak nedohodli. Věcná břemena, která jsou spojená s vlastnictvím nemovitosti, přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Věcná břemena mohou vznikat písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, ze zákona, rozhodnutím příslušného orgánu nebo také vydržením a musejí být zapsána do katastru nemovitostí. Věcná břemena zanikají písemnou smlouvou, rozhodnutím státního orgánu, ze zákona či nastanou-li trvalé změny a věc nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání nemovitosti. Při zániku věcného břemene je nutný jeho výmaz z katastru nemovitostí. Předkupní právo s účinky věcného práva Předkupní právo přísluší tomu, komu musí být věc podle smlouvy nebo podle zákona nabídnuta ke koupi, kdyby ji povinná fyzická či právnická osoba hodlala prodat, popřípadě, bylo-li to dohodnuto, i jinak zcizit např. darovat. Předkupní právo může být ujednáno ve smlouvě kupní, ale i ve smlouvě směnné, na kterou se použije ustanovení o smlouvě kupní. 6 Předkupní právo s účinky věcného práva zavazuje toho, kdo slíbil věc nabídnout ke koupi, ale i právní nástupce povinné osoby. Je nepřevoditelné na jinou osobu i na dědice oprávněné osoby. Sdělení nabídky ke koupi může být provedeno ústně, v případě nemovitosti musí být provedeno písemnou formou. Poté musí osoba mající předkupní právo movitou věc vyplatit do osmi dnů, v případě nemovitosti do dvou měsíců po sdělení nabídky. Smluvená doba pro vyplacení kupní ceny může být změněna, ovšem v případě jejího nedodržení předkupní právo zaniká. Dále předkupní právo zaniká v případě, že oprávněná osoba nezaplatí kupní cenu nabídnutou třetí osobou, či nemůže dodržet další podmínky nabídnuté vedle kupní ceny a nemůže je vyrovnat ani odhadní cenou. 6 MADAR, Z. a kol. Slovník českého práva P-Z II.díl. PRAHA: Linde, s. ISBN

24 Druhy zápisů Dle zákona rozeznáváme tři druhy zápisů, prováděných katastrálními úřady do KN. Jsou jimi vklad (V), záznam (Z), poznámka (P). a) Vklad Vkladem vzniká, mění se či zaniká právo k nemovitostem evidovaných v katastru. Jedná se o právní formu nabytí věcného práva k nemovitostem, ovšem za existence platné smlouvy či jiné listiny. Lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Věcná práva se zapisují do KN vkladem na základě dokumentů, které uvádí vyhláška č. 26/2007 Sb.: a) smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitosti (jedná se o kupní smlouvu, darovací smlouvu, směnnou smlouvu či dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví), b) smlouvy o zástavním nebo podzástavním právu k nemovitostem, c) smlouvy o věcném břemeni, d) smlouvy o předkupním právu k nemovitostem s účinky věcného práva, e) prohlášení vlastníka budovy podle zákona o vlastnictví bytů, f) smlouvy o převodu jednotky, g) dohody o vydání věci uzavřené podle zvláštního předpisu, h) prohlášení vkladatele o vložení nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti, i) dohody o vypořádání společného jmění manželů a smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu, je-li předmětem vypořádání nemovitost, j) dohody o změně stanoveného rozsahu společného jmění manželů, k) dohody všech vlastníků jednotek v domě o změně vlastnictví jednotek na podílové spoluvlastnictví budovy, 24

25 l) prohlášení vlastníka všech jednotek v domě o zrušení vymezení jednotek v domě a změně vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy, m) smlouvy o výstavbě, jejíž součástí je převod spoluvlastnických podílů na pozemku. K provedení vkladu je příslušný katastrální úřad (pracoviště), v jehož obvodu se uvedená nemovitost nachází. K zahájení řízení musí být doručen návrh na vklad do KN a předepsané přílohy. Vklad do katastru se provede na základě rozhodnutí katastrálního úřadu, které je vydáno ve správním řízení, neboť na řízení o povolení vkladu se vztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Podrobněji je vklad analyzován v praktické části bakalářské práce. b) Záznam Záznam je úkon katastrálního úřadu, kterým se do katastru nemovitostí zapisují věcná práva k nemovitostem, která vznikla, změnila se či zanikla: ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním. Záznam se provádí na podkladě listin vyhotovených státními orgány a takových listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují či osvědčují právní vztahy. Listiny katastrálnímu úřadu předkládají státní orgány nebo vlastník či jiná oprávněná osoba jako přílohu k ohlášení změny. Musejí být doručeny do 30 dnů od jejich vyhotovení či právní moci. Listiny uvádí vyhláška č. 26/2007 Sb.: - listina, o které zvláštní právní předpis stanoví, že potvrzuje nebo osvědčuje právní vztahy, - listina, o které zvláštní právní předpis stanoví, že se na jejím základě provádí zápis do KN záznamem, 25

26 - pravomocné rozhodnutí státního orgánu, z jehož výroku vyplývá obsah zápisu, - jiné opatření, kterým se na základě zvláštního právního předpisu zřizuje, mění, převádí či ruší právo k nemovitosti, - smlouva či dohoda, jejíž právní účinnosti dochází podle zvláštního předpisu ke vzniku, změně či zániku práva k nemovitosti, - výpis z obchodního rejstříku, - výpis z jiného zákonem určeného rejstříku, - listina, která prokazuje sloučení, splynutí, rozdělení nebo změnu právní formy právnické osoby. Nejedná-li se o veřejnou listinu, či listinu, která je vyhotovena oprávněným orgánem při výkonu soudní moci, státní správy nebo samosprávy, musejí být podpisy na předložených listinách ověřeny (úředně, notářským zápisem, předložením shodného podpisového vzoru, uznáním pravosti podpisu před katastrálním úřadem). Záznam má pouze deklaratorní (evidenční) účinky. Při provedení záznamu se nevydává žádné rozhodnutí. Záznam má každý příslušný katastrální úřad povinnost provést. Podrobněji je záznam analyzován v praktické části bakalářské práce. c) Poznámka Poznámka je zapsána na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být zapsána. Katastrální úřad ji zapisuje na základě zahájení řízení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, vyhlášení konkursu proti vlastníkovi nemovitosti a zahájení vyvlastňovacího řízení. Poznámku v katastru zruší katastrální úřad až na základě pravomocného rozhodnutí o skončení těchto řízení. Poznámka má informativní charakter, její účel je uvědomit na právní vady nemovitosti. 26

27 5. PRAKTICKÁ ČÁST: APLIKACE SLEDOVANÝCH PRÁVNÍCH NOREM V PRAXI 5.1. Charakteristika Katastrálního pracoviště Blansko Katastrální pracoviště (KP) Blansko je vnitřní organizační jednotkou Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně. Vykonává státní správu a další činnosti na úseku katastru nemovitostí. Kontaktní údaje KP Blansko jsou uvedeny v tab.č.1. V čele Katastrálního pracoviště Blansko je v současné době ředitelka - paní Ing. Zina Matušková, která je rovněž zástupkyní ředitele katastrálního úřadu v Brně. Řídí a organizuje činnosti vykonávané Katastrálním pracovištěm Blansko a je zodpovědná za plnění všech věcných úkolů. Katastrální pracoviště Blansko Smetanova 3/ Blansko Tel: Fax: kp.blansko@cuzk.cz Tab. č.1: Kontaktní údaje KP Blansko Organizační struktura Katastrálního pracoviště Blansko vychází z organizačního řádu pracoviště. Člení se na samostatná pracovní místa a jednotlivá oddělení. Mezi samostatné pracovní místa KP Blansko patří: ekonom-sekretář, který zabezpečuje všechny sekretářské činnosti a řízení korespondence ředitele KP, vede evidenci úkolů z jednání ředitele KP a evidenci docházky, vede pokladní knihu, zabezpečuje výkaznictví a statistiku, 27

28 informatik KP, který zajišťuje úkoly při správě a provozu informačního systému KN, vykonává činnosti při administraci operačního systému, zabezpečuje bezpečnost komponent počítačové sítě. Mezi jednotlivá oddělení patří: oddělení právních vztahů (právní oddělení): - vyznačuje v protokolu V a Z doručení listin v pořadí jejich doručení, - zakládá řízení a vyznačuje plomby, - rozhoduje o návrhu na vklad i o výmazu práv k nemovitostem do katastru nemovitostí, - kontroluje správnost aktualizace, - zajišťuje způsobilost listin nebo ohlášení určených k záznamu nebo poznámce, zasílá oznámení o provedené opravě chyb v katastrálním operátu, - zasílá oznámení o tom, že oprava nebyla provedena, neboť se o chybu nejednalo, zabezpečuje činnost podatelny katastrálního pracoviště. oddělení aktualizace: - vede protokoly o revizi katastrálního operátu, o porušení pořádku a záznam pro další řízení, - vyznačuje platnost budoucího stavu v ISKN, - zpracovává návrh aktualizace údajů SPI, vyznačuje v SGI obnovu katastrálního operátu, - vydává oznámení o opravě chyb v KN způsobených výsledky zeměměřičských činností. oddělení dokumentace: - poskytuje údaje z KN ve formě veřejných listin, ověřených opisů a kopií se sbírky listin a z dokumentace o katastrálním operátu, - poskytuje počítačové soubory s údaji o KN, poskytuje podklady pro měření, 28

29 - potvrzuje geometrické plány a upřesněné přídělové plány, - vkládá údaje do digitální katastrální mapy, - zajišťuje obnovu katastrálního operátu novým mapováním a přepracování SGI. Katastrální pracoviště Blansko spravuje tato katastrální území (tab. č. 2): Přehled katastrálních území Adamov Karolín Rájec nad Svitavou Blansko Klemov Ráječko Bořitov Klepačov Rudice u Blanska Brťov u Černé Hory Kotvrdovice Senetářov Bukovina Krasová Sloup v Moravském krasu Bukovinka Křtiny Spešov Býkovice Kulířov Suchdol v Moravském krasu Černá Hora Kuničky Svatá Kateřina Dlouhá Lhota Lažánky u Blanska Svinošice Dolní Lhota Lažany Šebrov Doubravice nad Svitavou Lipovec u Blanska Šošůvka Habrůvka Lipůvka Těchov Holešín Lubě Újezd u Černé Hory Holštejn Malá Lhota Vavřinec na Moravě Horní Lhota u Blanska Milonice u Lipůvky Veselice na Moravě Hořice u Blanska Molenburk Vilémovice u Macochy Housko Olešná u Blanska Závist Jedovnice Olomučany Žďár u Blanska Jeneč Ostrov u Macochy Žernovník u Černé Hory Jestřebí Petrovice u Blanska Tab. č. 2: Přehled katastrálních území spadajících pod Katastrální pracoviště Blansko Zdroj: vlastní práce 29

30 Informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů a rozhodnutí o žádostech či návrzích podává Katastrálního pracoviště Blansko osobně, popřípadě je možné získat ostatní informace na podatelně katastrálního pracoviště v úředních hodinách. Počet řízení o návrzích na povolení vkladu práv do katastru v Katastrálním pracovišti Blansko je uveden v následující tabulce (tab.č.3): Řízení o návrzích na povolení vkladu práv do katastru Rok 2007 Přijaté návrhy Celkem Ukončená řízení V povolen V zamítnut Řízení zastaveno Neukončeno ke konci období Tab. č. 3 : Přehled řízení o návrzích na povolení vkladu práv do KN v KP Blansko Zdroj: Statistiky Katastrálního pracoviště Blansko Pozn.: Údaje z roku 2007 se týkají období od Dle tab. č. 3 došlo v roce 2005 a 2006 v Katastrálním pracovišti Blansko k nárůstu celkového počtu vkladových řízení. V roce 2006 vzrostl počet přijatých návrhů na vklad oproti roku 2005 o 3,2 % a rovněž vzrostl i počet povolených vkladů o 4,5 %. Pro rok 2007 je dle statistik předpokládán nadále rostoucí trend zápisů práv vkladem. Rovněž lze konstatovat, že v Katastrálním pracovišti Blansko byla v minulých letech (2005, 2006) většina řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí schválena a nejčastěji byl vklad povolen. V roce 2005 bylo z celkových ukončených řízení 98 % vkladů povoleno a 2 % zamítnuta či zastavena. Podobně tomu bylo v roce 2006, kdy z celkových ukončených řízení bylo 97 % vkladů povoleno a 3 % zamítnuta či zastavena. 30

31 Počet řízení o záznamech do katastru v Katastrálním pracovišti Blansko je uveden v následující tabulce (tab.č.4): Řízení o záznamech Rok Zahájeno řízení Ukončená řízení 2007 Tab. č. 4 : Řízení o záznamech do KN v KP Blansko Zdroj: Statistiky Katastrálního pracoviště Blansko Pozn.: Údaje z roku 2007 se týkají období od Neukončeno ke konci období Z uvedených údajů v tab.č. 4 je rovněž jako u vkladového řízení znát rostoucí trend zápisů práv záznamem. V roce 2006 došlo oproti roku 2005 k nárůstu celkových zahájených řízení o záznamech o 10,8 % a k nárůstu celkových ukončených řízení o záznamech o 10,6 %. Pro rok 2007 je rovněž předpokládán rostoucí trend zápisů práv záznamem. Nárůst zápisů vkladem i záznamem v Katastrálním pracovišti Blansko je způsoben především rozvojem trhu s nemovitostmi a stále se rozvíjející nabídkou a různorodostí hypotečních úvěrů. Konkrétní údaje o zápisech zástavního práva do katastru nemovitostí statistiky Katastrálního pracoviště Blansko neuvádějí. 31

32 5.2. Zápis zástavního práva do KN Katastrální pracoviště Blansko (dále jen katastrální pracoviště) zástavní právo v KN vyjadřuje: - kódem typu právního vztahu ( kódy 31 až 34 a 103), - názvem, - vazbou na dotčenou nemovitost, - vazbou na věřitele s údaji o věřiteli. Zástavní právo se vyznačuje na listu vlastnictví (LV) v části C. Zápisy zástavních práv v katastru nevyjadřují pořadí vzniku zástavních práv. Na listu vlastnictví jsou zástavní práva seřazena pod sebou, aniž by bylo vyznačeno jejich pořadí. U zástavního práva se v katastru eviduje zástava, výše jistiny zajištěné pohledávky, popřípadě podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části jistiny, údaje o věřiteli, údaje o zástavním dlužníku v případě, kdy se zástavní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a pokud bylo zástavní právo sjednáno na omezenou dobu, též doba, na kterou bylo právo sjednáno Druhy zápisů zástavního práva do KN Zástavní právo k nemovitosti, která vzniklo, změnilo se či zaniklo, musí být dle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem zapsáno do KN. Katastrální pracoviště provede zápis popř. výmaz zástavního práva: vkladem: zástavní právo vznikne či zanikne ke dni, kdy byl návrh na vklad (popř. návrh na výmaz vkladem) doručen katastrálnímu pracovišti, záznamem: zástavní právo vznikne, změní se či zanikne na podkladě listin vyhotovených státními orgány a listin, které potvrzují či osvědčují právní vztahy, 7 11 odst. 4 vyhlášky č. 26/2007 Sb. 32

33 kde dni, kdy tyto listiny nabývají právní moci, neboť záznam má pouze evidenční účinky a nemá vliv na vznik, změnu či zánik zástavního práva. Katastrální pracoviště je povinno v řízení o vkladu a záznamu rozhodnout do 30 dnů ode dne zahájení řízení, ve zvláštních případech do 60 dnů. Jednotlivé druhy zápisů do KN katastrální pracoviště provádí podle toho, jakým způsobem zástavní právo k nemovitosti (dále jen zástavní právo) vzniklo, změnilo se či zaniklo: I. možnosti vzniku zástavního práva Zástavní právo vzniká následujícími způsoby (viz též kap.4.3.1) : písemnou smlouvou (zástavní právo smluvní), rozhodnutím správního úřadu nebo soudu (zástavní právo soudcovské), ze zákona (zástavní právo zákonné), rozhodnutím soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Vznik zástavního práva písemnou smlouvou Na základě písemné zástavní smlouvy, jejímiž subjekty jsou zástavní věřitel a vlastník nemovitosti (zástavce) vzniká zástavní právo smluvní. Zástavcem i zástavním věřitelem může být FO, PO, či stát. Ve smlouvě je uveden důvod uzavření smlouvy (např. uzavření smlouvy o úvěru, o půjčce). Zástavní smlouva zajišťuje existující nebo vznikající pohledávku za dlužníkem. Tímto dlužníkem může být jak vlastník nemovitosti, tak osoba od něj odlišná (např. která uzavřela smlouvu o úvěru či o půjčce) a která se rovněž uvede do zástavní smlouvy. Vzor zástavní smlouvy (smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti) je uveden v příloze č.2. Při uzavírání zástavní smlouvy je vhodné, aby zástavní věřitel prozkoumal, zda je zástavce skutečným vlastníkem zastavené nemovitosti nebo zda není dotčená nemovitost znehodnocena např. věcným břemenem či nevýhodným nájemním právem. 33