Bakalářská práce. Dárcovství krve a jeho přínos pro společnost

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Bakalářská práce Adéla Hartmanová Dárcovství krve a jeho přínos pro společnost Olomouc 2012 Vedoucí práce: PhDr. et. Mgr. Jitka Tomanová, Ph.D.

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedenou literaturu. V Olomouci dne

3 Poděkování: Děkuji PhDr. et Mgr. Jitce Tomanové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji Hematologicky transfúznímu oddělení Svitavy a Transfuznímu oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze za pomoc při realizaci výzkumu bakalářské práce a všem dárcům krve za ochotu při vyplňování dotazníků.

4 OBSAH ÚVOD TEORETICKÉ POZNATKY 1 DÁRCOVSTVÍ KRVE Dobrovolné dárcovství krve Přínos pro společnost KREVNÍ SKUPINY Systém AB Rh systém.8 3 KRITÉRIA DÁRCOVSTVÍ KRVE Základní kritéria pro přijetí k odběru Rizikové skupiny Důvody pro dočasné a trvalé vyřazení dárců.10 4 VYŠETŘENÍ DÁRCŮ Předodběrová a poodběrová vyšetření Doporučení pro dárce.12 5 DRUHY ODBĚRŮ Odběr plné krve Odběr plazmy, plazmaferéza Odběr krevních destiček.14 6 TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY A KREVNÍ DERIVÁTY Transfúzní přípravky a jejich druhy Krevní deriváty VÝHODY PRO DÁRCE KRVE Ocenění pravidelných dárců krve Výhody ze strany zdravotních pojišťoven..19

5 7.3 Další výhody DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ Kritéria pro zápis nových dobrovolníků Vstup do registru Výběr dárce 21 9 ETICKÝ KODEX DAROVÁNÍ KRVE A LÉČBY KREVNÍ TRANSFÚZÍ...23 PRAKTICKÁ ČÁST 10 CÍLE PRÁCE METODIKA PRÁCE Metodika sběru dat Charakteristika respondentů Charakteristika organizace výzkumu VÝSLEDKY..27 ZÁVĚR...38 SOUHRN 39 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH.42

6 Úvod Kaţdý z nás se můţe ocitnout, nebo se jiţ dokonce ocitl v situaci, kdy jeho ţivot závisel na pomoci druhých. V dnešní době neustálého nárůstu úrazůanejrůznějších onemocnění je pomoc člověku velmi aktuální téma. Právě dobrovolné dárcovství krve hraje v tomto tématu nezastupitelnou roli hlavně z toho důvodu, ţe krev nelze uměle vyrobit jediná moţnost, jak jí získat je od druhého člověka ( Bez dobrovolných dárců krve by nebylo moţné zachránit ţivot lidem po dnes tolik četných autonehodách a jiných závaţných úrazech, lidem, kteří mají závaţné onemocněnía krevní transfuze je jedinou moţností, jak můţe být jejich ţivot prodlouţen nebo dokonce trvale zachráněn. Proto je velkým pozitivem, ţe stále narůstá počet dobrovolných dárců krve, kteří opakovaně darují krev, přestoţe se jim za to nedostává finanční odměny. Jedná se tedyo velký projev lidskosti a empatie, který je důkazem toho, ţe lidé ještě stále chtějí pomáhat jeden druhému. Téma dárcovství krve a jeho přínos pro společnost jsem si zvolila ze dvou důvodů. Jedním z nich je jiţ zmíněná aktuálnost tohoto tématu a velký přínos dobrovolného dárcovství krve společnosti a dalším neméně podstatným důvodem je to, ţe pracuji na Hematologicko transfuzním oddělení ve Svitavách jako zdravotnický asistent, přicházím tedy do styku s dobrovolnými dárci krve velice často a o tuto problematiku se zajímám. Hlavním cílem práce bylo zjistit základní informace o dobrovolnéma bezplatném dárcovství krve a jeho přínosu pro společnost. Dále zjistit postoj dárců k dárcovství krvena konkrétních transfuzních stanicích, důvody pro opakované dárcovství, četnost jejich odběrů, a také jejich informovanost o moţnosti vstupu do registru dárců kostní dřeně. 6

7 TEORETICKÉ POZNATKY 1 DÁRCOVSTVÍ KRVE 1.1 Dobrovolné dárcovství krve Dobrovolní bezplatní dárci krve jsou ti, kteří dávají krev, plazmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle, aniž by za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz (Doporučení rady Evropy, 1995). Další definice dobrovolného a bezplatného dárcovství krve je dle Mezinárodní federace Červeného kříţe: Darování krve, plazmy a buněčných složek se považuje za dobrovolné a bezplatné, pokud tak dárce činí ze své svobodné vůle, tzn., není na něj vyvíjen žádný nátlak a nedostává za to žádnou náhradu ať již ve formě přímé platby, nebo způsobem, který může být považován za náhradu peněz. Malé dárky, občerstvení a náhrada přímých cestovních nákladů jsou s dobrovolným bezplatným dárcovstvím slučitelné ( Po celé České Republice je několik transfuzních stanic, které zároveň fungují jako krevní sklady. Jejich úkolem je provádět odběry krve a jejích sloţek, vyšetření dárců z důvodu prevence přenosu infekčních chorob, zpracovávat odebranou krev, vyrábět transfuzní přípravky a v neposlední řadě také skladovat krev a zajišťovat její dodání nejen v přidruţeném nemocničním zařízení, ale také po cele České Republice (Kelnarová a kol., 2009). 1.2 Přínos pro společnost Krev nelze uměle vyrobit, proto jedinou cestou jak jí získat, je darováním od druhého člověka. Krevní transfúze je potřeba při nejrůznějších akutních situacích, jako jsou třeba těţké úrazy, některé operace, léčba otrav. Dále jsou na ni celoţivotně odkázáni lidé léčeni umělou ledvinou a lidé se zhoubnými nemocemi krve jako je například leukemie. Léky z krve vyrobené jsou nezbytné pro nemocné s poruchami krevní sráţlivosti (např. hemofoliky), pro léčbu poruch obranyschopnosti nebo popálenin a ve spoustě dalších situací. V průměru dostane kaţdý občan za svůj ţivot 4 krát krevní transfúzi a 12 krát preparát vyrobený z krve ( 7

8 2 KREVNÍ SKUPINY Definice: Krevní skupiny byly definitivně určeny na začátku tohoto století. Jedním ze dvou objevitelů krevních skupin u člověka byl profesor Jan Jánský, praţský psychiatra druhým vídeňský lékař Karl Landsteiner (Rokyta, 2000). Stejně jako většina buněk nesou i červené krvinky znaky, kterými se jednotliví jedinci odlišují. Tyto znaky jsou celoţivotní a dědičné. Pro transfuzní lékařství mají největší význam znaky v systémech AB0 a Rh (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). 2.1 Systém AB0 V systému AB0 existují dva znaky: A a B. Kaţdý člověk můţe být nositelem jednoho, obou nebo ţádného z nich. Krevní skupiny v tomto systému jsou tedy A, B, AB a 0. Výskyt v populaci je takový, ţe asi 42% lidí má krevní skupinu A, 32% lidí skupinu 0, 18% skupinu B a jen 8 % má krevní skupinu AB. Při určování krevní skupiny je důleţité, ţe kaţdý člověk má v plazmě přirozené protilátky proti znakům, které jeho krvinky nemají (např. člověk s krevní skupinou B má anti-a protilátky). Při styku protilátky s odpovídajícím skupinovým znakem (tedy např. styk protilátky anti-a s krevní skupinou A) dojde k poškození krvinek, a to zásadně omezuje moţnosti převodu krve mezi osobami (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Znaky krevních skupin A a B jsou dominantně dědičné, proto se podle krevních skupin můţe určovat i genetický kód, původ a otcovství (Rokyta, 2000). 2.2 Rh Systém V systému Rh je známo 49 znaků, z nichţ nejznámější jsou: C, c, D, E, e. Klíčovým znakem je znak D, který kdyţ je přítomen, krev se označuje jako RhD pozitivní a kdyţ není přítomen, je krev označována jako RhD negativní. V naší populaci je asi 85% lidí RhD pozitivních a 15% RhD negativních. Protilátky proti znaku D nejsou přirozenou součástí plazmy a mohou vzniknout jen po předchozím podnětu jako např. těhotenství, transfúzi (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). 8

9 3 KRITÉRIA DÁRCOVSTVÍ KRVE 3.1 Základní kritéria pro přijetí k odběru V České Republice můţe darovat krev kaţdý člověk, který dlouhodobě ţije na území ČRa patří do věkové skupiny let, přičemţ se pro první odběr nedoporučuje věk nad 60 let, toto věkové omezení se však nevztahuje na autotransfúze. Dárce: - musí mít platné zdravotní pojištění - musí být schopen přímo komunikovat s pracovníky transfúzního oddělení - musí být dostupný na stálé adrese (pro případ, ţe by bylo potřeba ho kontaktovat z důvodu spatných výsledků krevních testů, nebo z důvodu zvaní k dalšímu odběru) - nesmí mít ve své zdravotní anamnéze ţádné závaţné onemocnění v minulosti ani v současnosti, které by v případě odběru krve mohlo ohrozit zdraví jeho nebo příjemce - musí souhlasit s odběrem, provedením předepsaných vyšetření a vedením vybraných údajů v registru dárců (zachování mlčenlivosti zdravotnického personálu je samozřejmostí) - nesmí patřit mezi osoby s vyšším rizikem výskytu infekčních chorob jako je AIDS nebo ţloutenka (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). 3.2 Rizikové skupiny Do skupin, které jsou pro dárcovství krve rizikové, patří osoby provozující rizikové sexuální chování, jde především o osoby, které měly pohlavní styk s osobou infikovanou HIV nebo nemocnou AIDS v posledních 12 měsících, dále je za rizikové povaţováno časté střídání náhodných sexuálních partnerů, nechráněný pohlavní styk mezi muţi, prostituce nebo pohlavní styk s osobou provozující prostituci v posledních 12 měsících, nebo s osobou, která injekčně uţívá drogy (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Kromě rizikového sexuálního chování je dále pro dárcovství krve neţádoucí úzký kontakt s nemocným s infekční ţloutenkou v posledních 6 měsících, výskyt Creutzfeldt Jakobovy nemoci (smrtelné, neurodegenerativní onemocnění mozku)a její varianty v rodině, tetování, piercing a další podobný zásah do organismu v posledních 6 měsících, endoskopické vyšetření nebo krevní transfuze v posledních6 měsících. Pro dárcovství není vhodný ani člověk, který je léčen přípravky lidského původu (např. lidským růstovým hormonem při 9

10 růstových poruchách), dále člověk, který v posledních 6 měsících prodělal operaci nebo transplantaci s pouţitím tkáně nebo buněk lidského původu (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Posledními skupinami nevhodnými pro dárcovství krve jsou osoby, které v posledních 6 měsících pobývali v nápravném zařízení (např. vězení), osoby, které jsou léčeny nebo sledovány pro pohlavní chorobu v posledních 12 měsících. Nevhodná jeu dárců samozřejmě i toxikomanie a alkoholismus a také uţívání injekčních drog, steroidů nebo hormonů nepředepsaných lékařem (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Všechny výše zmíněné rizikové skupiny jsou pro dárcovství krve nevhodnéa podání jejich krve by mohlo jinou osobu ohrozit na ţivotě, proto je důleţité, aby byli všichni dárci s těmito riziky seznámeni a pravdivě odpovídali na otázky v před odběrovém dotazníku. 3.3 Důvody pro dočasné a trvalé vyřazení dárců Jak uţ bylo zmíněno v předchozí podkapitole, dárci krve mohou být z různých důvodů dočasně vyřazeni, v některých případech i po dobu několika let nebo mohou být vyřazeni dokonce trvale. Aby nedošlo k poškození samotného dárce nebo příjemce krevního přípravku, je nutné mít o důvodech pro dočasné a trvalé vyřazení dárců přehled a znát alespoň ty nejdůleţitější z nich. Důvody pro dočasné vyloučení dárce: - pylová alergie nebo senná rýma (v případě, ţe se dárce právě nachází v akutní fázi alergie) - hypertenze (dočasně je vyřazena osoba, jejíţ hodnota krevního tlaku se pohybuje okolo 180/100 mmhg - osteomyelitis (dárce, který prodělal tuto chorobu, můţe přijít znovu k odběru aţ 2 roky po úplném uzdravení - jednorázová ţilní trombóza, která vznikla v důsledku úrazu a následného zněhybnění (zpět k dárcovství se můţe člověk vrátit po ukončení antikoagulační terapie) - uţívání různých léku na akné jako je např. isotretinoin (dárce by se k darování neměl vrátit dříve neţ 1 měsíc po ukončení léčby) - glomerulonfritida(dárce můţe přijít darovat krev za 5 let po úplném uzdravení) - Benigní nádor, očkování a pasivní imunizace, některé infekční choroby, malé operace v lokální anestezii, nebo větší zákroky, pokud je klinický stav v normě, 10

11 stomatologické ošetření, podání krevní transfúze, přodělání vředové chorobytrávicího traktu a ve sporných případech také epilepsie, kde je podmínkou absence léčby a záchvatů po dobu 3 let, pričemţ je vyloučen přístrojový odběr (Vyhláška MZČR 143/2008 Sb., Doporučení společnosti pro transfuzní lékařství, 2008). Společnost pro transfúzní lékařství ve svém doporučení pro posuzování způsobilosti k dárcovství krve a krevních sloţek také zmiňuje důvody pro trvalé vyloučení dárců krve. Důvody pro trvalé vyřazení dárců: - diabetes melitus, který je léčen aplikací inzulinu - autoimunitní choroby - hypertenzní choroba III. Stadia - chronické choroby jater (fibróza, cirhóza) - stav po infarktu myokardu - syndrom anginy pectoris - srdeční nedostatečnost - kardiomyopatie - opakovaná ţilní trombóza - cévní mozková příhoda - závaţné koţní choroby - krvácivé choroby, jako je např. hemofilie - chronická onemocnění plic - opakované kolapsy po odběru - trvale vyřazeni také vojenští piloti (Vyhláška MZ ČR 143/2008 Sb., Doporučení společnosti pro transfuzní lékařství, 2008). 11

12 4 VYŠETŘENÍ DÁRCŮ 4.1 Předodběrová a poodběrová vyšetření Kaţdý dárce krve musí být před samotným odběrem náleţitě vyšetřen, aby se předešlo komplikacím při a po odběru a sníţilo se riziko pro příjemce dárcovi krve. Ještě před samotným vyšetřením a posouzením způsobilosti dárce je důleţité, aby si pečlivě přečetl předodběrové poučení a v případě, ţe by se sám zařadil do některé z rizikových skupin provedl tzv. samovyloučení, coţ znamená, ţe na základě vlastního úsudku se dárcovství krve nezúčastní. Pokud sám sebe nezařadí do ţádné z rizikových skupin a myslí si tedy, ţe je pro dárcovství vhodný, vyplní předodběrový dotazník, ve kterém jsou všechny potřebné otázky k tomu, aby mohl na základě jeho vyplnění personál případně rozpoznat, ţe je pro dárcovství krve nevhodný. Pokud je dotazník v pořádku, dárce pokračuje na odběr vzorku krve (Poučení pro dárce krve, 2007). Před samotným odběrem se dárci odebere vzorek krve, ze kterého se předodběrově vyšetří krevní obraz. Po vyšetření krevního obrazu musí výsledek posoudit lékař, který zároveň znovu zkontroluje údaje v dárcově dotazníku a změří fyziologické funkce dárce, konkrétně se jedná o krevní tlak a váhu (váha nesmí být niţší neţ 50 kg). Pokud dárce bez problému projde i tímto úsekem předodběrového vyšetření, následuje samotný odběr, těsně před ním je důleţité, aby dárce provedl řádnou dezinfekci místa vpichu. Při hlavním odběru se kaţdému dárci odebere 450 ml plné krve. Po odběru jsou potom doplněna vyšetření krví přenostných chorob (AIDS, infekční ţloutenka tybu B a C, syfilis). Dále se poodběrově vyšetřuje krevní skupina AB0, RhD a přítomnost protilátek proti červeným krvinkám (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). 4.2 Doporučení pro dárce Před samotným doporučením, co je vhodné a naopak nevhodné před a po odběru, je důleţité zmínit, ţe doporučený interval mezi dvěma následujícími odběry je 10 týdnů, přičemţ by celkový počet standardních odběrů provedených v průběhu jednoho roku neměl překračovat 5 odběrů u muţů a 4 odběry u ţen. V případě odběru samotné plazmy je interval mězi jednotlivými odběry 2 týdny (Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství, 2007). 12

13 Den před odběrem je doporučeno omezit těţce stravitelná jídla a jídla s vysokým obsahem tuků (smaţená jídla, vnitřnosti, majonézy, ), mít dostatečný přívod tekutin a dostatečný odpočinek a spánek. V den odběru není nutné být nalačno, při odběru v rannícha dopoledních hodinách je moţné si dát lehkou snídani (pečivo, nízkotučné mléčné výrobky, ) a pít dostatečné mnoţství tekutin. V den odběru by měl dárce vynechat kouření, protoţe zplodiny z cigaret znehodnocují krevní přípravek. Těsně před odběrem se doporučuje vypít zhruba 0,5 litru tekutin, to napomáhá snadnějšímu odběru krve a sniţuje riziko nevolnosti v průběhu a po odběru. Během odběru je třeba nahlásit personálu kaţdý problém, který se v souvislosti s odběrem objeví (náhlá nevolnost, bolest v místě vpichu, ). Po vytaţení jehly je třeba, aby si dárce dobře stlačil místo vpichu a transfuzní oddělení opustil aţ poté, co se cítí po odběru naprosto v pořádku (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Tato doporučení by měl dárci sdělit personál při jeho první návštěvě transfúzního zařízení, pokud se tak nestane, měl by se o poučení přihlásit sám dárce,a to z důvodu sníţení rizika poodběrových komplikací. 13

14 5 DRUHY ODBĚRŮ 5.1 Odběr plné krve Plná krev je krev se všemi svými sloţkami, zatím nijak dále nezpracovaná. Odebírá se 450 ml do plastového vaku (viz. obrázek č. 1), tyto vaky umoţňují uzavřený systém odběru krve a nehrozí tak, ţe se krev kontaminuje. Odběrová soustava je přímo součástí vaku. Jejich expirační doba je dní, jsou nerozbitné a mají nesmáčivý povrch, na kterém neadherují trombocyty. Kaţdý vak musí obsahovat název přípravku, včetně krevní skupiny a Rh faktoru, datum odběru a exspirace, výrobní číslo a označení výrobce (Mikšová, Froňková, Hernová, Zajíčková, 2006). Obrázek 1. Odběrové vaky (foto: autor práce) Samotný odběr plné krve trvá méně neţ 10 minut, odebraný objem krve se v organismu dárce nahradí během několika hodin, plazmatické bílkoviny a krevní destičky během několika dní a červené krvinky během 2-3 týdnů. Proto je nutné dodrţovat doporučený interval mezi odběry, protoţe příliš častými odběry by mohly být vyčerpány zásoby ţeleza potřebného pro tvorbu červených krvinek (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). 5.2 Odběr plazmy, plazmaferéza Při odběru plazmy z plazmaferézy se odebírá pouze samotná plazma pomocí speciálních přístrojů. Odběr trvá cca minut a zatěţuje organismus méně neţ odběr plné krve, protoţe odebraná plazma se v těle nahradí během 1-2 dnů. Podmínkou je, ţe během roku 14

15 nesmí být odebráno více neţ 25 litrů plazmy. Intervaly mezi jednotlivými odběry mohou být 14 dní ( Masopust, Řeháček, Turek, 2010). 5.3 Odběr krevních destiček Odběr krevních destiček se provádí pomocí speciálních přístrojů tzv. separátorůa trvá přibliţně 1 2 hodiny. Odebrané krevní destičky se nahradí během 1 2 dnů. Touto technikou jsou destičky připravovány obvykle jiţ pro konkrétního příjemce, takţe je dárce k odběru cíleně vyzván. K odběru je samozřejmě nezbytný dostatečný počet krevních destiček a dobrý ţilní vstup (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). 15

16 6 TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY A KREVNÍ DERIVÁTY 6.1 Transfúzní přípravky a jejich druhy Transfuzní přípravky se dají charakterizovat jako léčivé přípravky, které jsou vyrobené z odebrané krve přímo na konkrétním transfuzním oddělení. Patří mezi ně především erytrocyty, trombocyty a plazma (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Přípravek, který obsahuje pouze červené krvinky vznikne, kdyţ se po tzv. stočení (viz. obrázek č. 2 a obrázek č. 3) oddělí plazma, vrstva bílých krvineka krevních destiček z odebrané krve (tomuto procesu se říká separace a provádí se na separátorech viz obrázek č. 4). Tento přípravek je doplněn konzervačním roztokem, který umoţňuje při teplotě 4 C skladování aţ 42 dní a sniţuje riziko neţádoucích reakcí. Červené krvinky jsou podávány kdyţ dojde k jejich velké ztrátě a nebov případě, kdy je organismus nedokáţe sám vytvářet (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Existují dva druhy transfuzních přípravků, které obsahují pouze erytrocyty. V jednom z nich jsou obsaţeny erytrocyty bez buffy coatu resuspendované viz. obrázek č. 5 (EBR), coţ znamená, ţe jde o erytrocyty zbavené bílých krvinek, krevních destiček a plazmy, naloţené v resuspenzním roztoku (výţivný roztok). Druhým typem jsou erytrocyty resuspendované deleukotizované (ERD), označuje erytrocyty zbavené bílých krvinek, krevních destiček a plazmy, které se dále přefiltrují do vaku s resuspenzním roztokem přes tzv. leukofiltr, který celý přípravek ještě více zbaví bílých krvinek. Dalším transfuzním přípravkem je takový přípravek, který obsahuje krevní destičky (trombocyty). Můţe být připraven buď zpracováním odběru plné krve, nebo speciálním přístrojovým odběrem, který je zaměřen pouze na krevní destičky. Pokud jsou trombocyty připravovány ze standardního odběru plné krve, je na přípravu jedné léčebné dávky potřeba zpracovat krev od 4 6 dárců a při odběru na speciálním přístroji je moţné léčebnou jednotku připravit od jednoho dárce. Krevní destičky se skladují nejvýše 5 dní ve 20 C 24 C za stálého pohybu (třepání). Důvodem podání trombocytů je jejich nedostatek v organismu, který je nejčastěji vyvolán jejich sníţenou tvorbou při onemocněních krve nebopři protinádorové léčbě (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Plazma (viz. obrázek č. 6) se pro transfuzní účely musí po odběru nebo, v případě plazmaferézy, v průběhu odběru oddělit od ostatních sloţek krve, toho se docílí stočením plné krve v centrifuze a následním oddělením plazmy na tzv. separátoru. Po oddělení od krvinek 16

17 se plazma musí do jedné hodiny prudce zmrazit, jde o tzv. šokové zmraţení, kdy je zmrazena na 30 C v jádře, aby byly zachovány koagulační faktory na dané úrovni. Poté je uloţenado karanténních skladů, kde je uchovávána v teplotě niţší neţ 25 C (v této teplotě můţe být plazma skladována aţ 3 roky) a uvolněna k pouţití je teprve tehdy, kdy je stav dárce ověřen nejméně s 6 měsíčním odstupem. Důvodem k podání plazmy mohou být kombinované poruchy krevního sráţení atd. (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). Následující obrázky byly pořízeny autorem práce: Obrázek 2. Stáčení (centrifugace) plné krve Obrázek 3. Plná krev po stočení Obrázek 4. Separace na lisech (oddělování červených krvinek a plazmy) 17

18 Obrázek 5. (vlevo) Hotový přípravek erytrocytů Obrázek 6.(vpravo) Hotový přípravek plazmy 6.2 Krevní deriváty Světová zdravotnická organizace ve své publikaci s názvem Klinické pouţití krve definuje krevní deriváty jako: Proteiny lidské plazmy připravené za farmaceutických výrobních podmínek (WHO, 2001). Do těchto krevních derivátu patří např. albumin, koncentráty koagulačního faktoru nebo imunoglobuliny. V průběhu přípravy jsou z plazmy od sebe odděleny jednotlivé bílkoviny, zbaveny neţádoucích příměsí a podrobeny protiinfekčnímu ošetření. Podle své funkce jsou jednotlivé krevní deriváty podávány různým skupinám nemocných. Albumin je podáván jako náhrada ztraceného krevního objemu při úrazech, krvácení, popáleninách, Koagulační faktory jsou podávány nemocným s poruchami krevního sráţení a imunoglobuliny jsou podávány osobám ohroţeným infekcí a nemocným s narušenou obranyschopností (Masopust, Řeháček, Turek, 2010). 18

19 7 VÝHODY PRO DÁRCE KRVE 7.1 Ocenění pravidelných dárců krve Český červený kříţ pravidelně oceňuje dobrovolné, bezpříspěvkové dárce krve udělováním několika vyznamenání. Ocenění se udělují podle četnosti odběrů kaţdého dárce. Prvním z nich je tzv. krůpěj krve, která je udělena jiţ za první odběr. Za 10 odběrů je dárci udělena bronzová medaile Prof. MUDr. Jana Jánského, předává se zpravidla přímo na transfuzní stanici. Stříbrná medaile Prof. MUDr. Jana Jánského je udělena za 20 odběrů a předává ji příslušný oblastní spolek Českého červeného kříţe na slavnostním shromáţdění. Po 40 odběrech je dárci udělena zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Jánského viz. Obrázek č. 7), kterou také předává oblastní spolek Českého červeného kříţe na slavnostním shromáţdění. Posledním oceněním je tzv. zlatý kříţ Českého červeného kříţe3. (za 80 odběrů), 2. (za 120 odběrů) nebo 1. (za 160 odběru, viz. obrázek č. 8) třídy. Zlatý kříţ 3. třídy je předáván oblastním spolkem Českého červeného kříţe na slavnostním shromáţdění a zlaté kříţe 2. a 1. Třídy předává přímo Český červený kříţ na celostátním slavnostním shromáţdění ( 7.2 Výhody ze strany zdravotních pojišťoven Všechny zdravotní pojišťovny v ČR poskytují nějaké výhody pro pojištěnce, kteří jsou dobrovolnými dárci krve. Všeobecná zdravotní pojišťovna nabízí pro dárce krve a kostní dřeně zvýhodněné cestovní pojištění a bodové zvýhodnění v rámci programu Zdravý ţivot (Všeobecná zdravotní pojišťovna České Republiky, 2011). Vojenská zdravotní pojišťovna poskytuje bezpříspěvkovým dárcům krve, krevní plazmy a krevních derivátů za kaţdý třetí odběr dárkovou poukázku v hodnotě 300,- Kč. Dárcům, kteří získají stříbrnou Jánského plaketu, můţe být poskytnuta poukázka v hodnotě 500,- Kč, při získání zlaté plakety je hodnota poukázky 1 000,- Kč a dárcům, kteří obdrţí zlatý kříţ, lze poskytnout poukázku v hodnotě 2 000,- Kč (Vojenská zdravotní pojišťovna, 2012). Česká průmyslová zdravotní pojišťovna poskytuje bezpříspěvkovým dárcům po kaţdém odběru vitaminy v hodnotě 80,- Kč. Dárcům, kteří jsou drţiteli bronzové nebo 19

20 stříbrné Jánského plakety, vitaminový balíček v hodnotě 300,- Kč. Drţitelům zlaté Jánského plakety pak pojišťovna poskytuje aţ 3 000,- Kč na preventivní očkování (proti hepatitidě, klíšťové encefalitidě, meningokokovým infekcím), na kontaktní čočky, laserové operace očí, masáţe, plavání, saunu, pobyt v solné jeskyni, pohybové aktivity a léčebné kůry a procedury v lázeňských zařízeních. Pro drţitele zlatého kříţe 3. třídy má pojišťovna příspěvek 3 500,- Kč na výše zmíněné účely. Drţitelé zlatého kříţe 2. třídy dostávají na tyto účely příspěvek 4 000,- Kč a pro drţitele zlatého kříţe 1. třídy činí výše tohoto příspěvku 4 500,- Kč (Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, 2009). 7.3 Další výhody Bezpříspěvkoví, dobrovolní dárci krve mají i další výhody, jako je například placené pracovní volno v den odběru, odpočet ze zdanitelného základu, proplácení jízdného do místa bydliště a neposlední řadě také občerstvení zdarma před i po samotném odběru krve. Obrázek 7. (vlevo) Zlatá Jánského plaketa (Český červený kříž) Obrázek 8.(vpravo) Zlatý kříž 1. třídy (Český červený kříž) 20

21 8 DÁRCOVSTVÍ KOSTNÍ DŘENĚ 8.1 Kritéria pro zápis nových dobrovolníků Pro vstup do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) je nutné splňovat několik kritérií. Potenciální dárce musí být ve věku let. Musí mít dobrý zdravotní stav, coţ znamená ţádné závaţné onemocnění v minulosti a musí být ochotný překonat určité nepohodlí a ztrátu času, které jsou spojeny s jednou či několika návštěvami zdravotnického zařízení, případně s odběrem krvetvorných buněk v zájmu záchrany ţivota druhého člověka ( 8.2 Vstup do registru Registr dárců dřeně je databází zdravých dobrovolníků ochotných darovat v případě potřeby malou část svých krvetvorných buněk k transplantaci komukoli, kdo tuto pomoc potřebuje, a to anonymně a bez ohledu na jeho věk, pohlaví, národnost či náboţenského vyznání. Registrovaným dárcem kostní dřeně by měl být zdravý člověk, který v minulosti neprodělal ţádné závaţné onemocnění a dlouhodobě neuţívá některé léky. Kritéria pro vstup do registru jsou podobná jako pro dárce krve, dokonce i o něco mírnější, a to z toho důvodu, ţe dárce kostní dřeně můţe být i jediný člověk na světě, který můţe natrvalo zachránit ţivot těţce nemocného. Do registru by neměli vstupovat lidé ze stejných důvodů, proč nemohou darovat krev viz. Kapitola3 ( 8.3 Výběr dárce Vyhledávání vhodného dárce pro konkrétního příjemce probíhá v několika fázích. Nejdříve probíhá tzv. předběţné vyhledávání. Je to administrativní proces mezi transplantačním pracovištěm a jednotlivými registry, který probíhá na úrovni počítačových databází a porovnává tkáňový typ pacienta s výpisem dárců v registrech. Druhou fází je širší výběr, jde o proces zjišťování dalších informací o předběţně vyhledaných dárcích. Fáze třetí je jiţ fáze uţšího výběru, jde o výběr nejvhodnějšího dárce z několika moţných. Provádějíse znovu podrobné testy tkáňových znaků z nově nabraných krevních vzorků, dále se určuje krevní skupina, dárce absolvuje podrobný pohovor s lékařem a znovu vyplní zdravotní 21

22 dotazník, při kterém by případně měly být odhaleny všechny okolnosti, které by mohli být na překáţku darování. V poslední fázi probíhá předodběrové vyšetření. Dárce je pozván na vyšetření do Fakultní nemocnice, definitivně si vybere způsob darování krvetvorných buněk a zeptá se na všechno co ještě potřebuje vědět. Dále absolvuje interní vyšetření, jehoţ součástí je také EKG (elektrokardiografie), RTG (rentgenové vyšetření) plic, základní rozbor krve včetně tzv. infekčních markerů (slouţí k odhalení krví přenosných infekcí). Teprve po vyšetření je stanoven definitivní časový plán dárcova odběru i transplantace příjemce. I v tuto chvíli má dárce stále právo od darování odstoupit, to však můţe mít ţivot ohroţující dopad na příjemce ( 22

23 9 ETICKÝ KODEX DAROVÁNÍ KRVE A LÉČBY KREVNÍ TRANSFUZÍ 1. Darování krve musí být za všech okolností dobrovolné a na dárce nesmí být vyvíjen nátlak žádného druhu. 2. Dárce musí být informován o možných rizicích odběru. Zdraví a bezpečnost dárce musí být předmětem trvalého zájmu. 3. Finanční zisk nesmí být motivem ani u dárce ani u toho, kdo zodpovídá za odběr. Vždy má být podporováno dobrovolné bezplatné dárcovství. 4. S výjimkou zvláštních případů musí být respektována anonymita mezi dárcem a příjemcem krve. 5. Darování krve nesmí být ovlivněno rasovou, náboženskou ani žádnou jinou diskriminací. 6. Za odběr krve musí být odpovědný lékař. 7. Frekvence odběrů a celkový odebraný objem krve, stejně tak jako dolní a horní věková hranice pro darování krve musí být stanoveny předpisem. 8. Každému dárci musí být při každém odběru provedena odpovídající vyšetření k zachycení jakýchkoli abnormalit, které by mohly učinit darování krve pro dárce nebezpečným, a které by mohly vést k poškození příjemce. 9. Odběr plazmy technikou plazmaferézy, odběry bílých krvinek nebo krevních destiček technikou aferézy a imunizace dárců jakýmkoli cizorodým antigenem mohou být prováděni jen podle zvláštních předpisů. 10. Dárce musí být chráněn náležitým pojištěním proti rizikům spojeným s odběrem krve, plazmy nebo krevních buněk a riziku imunizace (Masopust, Turek, Řeháček, s. 15, 2011). 23

24 PRAKTICKÁ ČÁST 10 CÍLE PRÁCE Hlavním cílem práce bylo zjistit základní informace o dobrovolném bezplatném dárcovství krve a jeho přínosu pro společnost. Dílčí úkoly práce byly následující: Cíl 1: Zjistit frekvenci a pravidelnost, jakou dárci darují krev a četnost jejich odběrů (dotazníkové poloţky č. 3-4, příloha č. 1). Cíl 2: Zjistit nejčastější důvody, které dárce přiměly začít a případně pokračovat v dárcovství krve (dotazníkové poloţky č. 5-6, příloha č. 1). Cíl 3: Zjistit, proč si dárci vybrali právě tu transfúzní stanici, na kterou chodí krev darovat (dotazníkové poloţky č. 7-8, příloha č. 1). Cíl 4: Zjistit, jakou dobu a způsob odběru dárci preferují (dotazníkové poloţky č. 9-10, příloha č. 1). Cíl 5: Zjistit informovanost dárců o moţnosti vstupu do registru dárců kostní dřeně (dotazníkové poloţky č , příloha č. 1). 24

25 11 METODIKA PRÁCE 11.1 Metodika sběru dat Informace od respondentů byly získány formou dotazníkového šetření (dotazník uveden v příloze č. 3). Dotazník je soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a dotazovaná osoba (respondent) na ně odpovídá písemně (Chráska, 2007, s. 163). Výhodou dotazníku je, ţe umoţňuje levně a v krátkém čase shromáţdit velké mnoţství dat od velkého mnoţství respondentů (Chráska, 2007). Dotazník obsahuje celkem 12 otázek s výběrem ze dvou a více odpovědí, byl předkládán dárcům krve v časovém období od do a návratnost dotazníků byla 100%. První dvě poloţky dotazníku se týkaly věku a pohlaví respondentů. Další dvě otázky zjišťovaly frekvenci a pravidelnost, s jakou chodí dobrovolní dárci darovat krev. Dvě otázky měly zjistit, co dárce vedlo k tomu, aby začali s dobrovolným bezplatným dárcovstvím krve a proč u něho zůstali i nadále. Další otázky se týkaly důvodů, proč si dárci vybrali právě tu konkrétní transfuzní stanici, na které se stali dárci krve a zda jsou spokojeni s přístupem personálu. Dvě otázky měly zjistit, zda dárci preferují odběr plné krve nebo plazmy a zda by jim více vyhovovala doba odběru ráno nebo odpoledne. Poslední dvě otázky byly zaměřeny na zjištění informovanosti dárců krve o vstupu do registru dárců kostní dřeně a jejich ochoty do tohoto registru vstoupit Charakteristika respondentů Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentů. Respondenty byly dobrovolní dárci krve na hematologicko transfuzním oddělení ve Svitavách (50 respondentů) a na transfuzním oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze (50 respondentů). Ze sta respondentů bylo 69 muţů a 31 ţen. 46 respondentů bylo ve věku let, 20 respondentů bylo ve věkové skupině31 40let, ve věkové skupině let bylo respondentů 21, 9 jich bylo patřilo ke skupině let a 4 respondenti patřili do věkové skupiny nad 60 let. Všichni respondenti dobře spolupracovali a byli ochotní dotazník vyplnit. 25

26 11.3 Charakteristika organizace výzkumu Hematologicko transfuzní oddělení Svitavy, na kterém část výzkumu probíhala, je součástí Svitavské nemocnice, a.s., coţ je okresní nemocnice, kterou zřizuje Pardubický kraj. Hematologicko transfuzní oddělení Svitavy má tři části transfúzní úsek, hematologický úsek a hematologickou ambulanci. Výzkum probíhal na transfúzním úseku, kde se provádí samotné odběry dárců krve. Hematologický úsek tvoří hematologická laboratoř, která je rozdělena na úseky hematologickýa morfologický, koagulační, imunohematologický, virologický. Laboratoře jsou vybaveny vysoce specializovanými automaty, které umoţňují precizní diagnostiku. Posledním úsekem je hematologická ambulance, ve které jsou sledováni a léčí se nemocní se zhoubnými a nezhoubnými chorobami krve, poruchami krevní sráţlivosti a trombózami ( Transfuzní oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze má část transfuzní a část hematologickou. Transfuzní oddělení provádí odběry dobrovolným dárcům krve, zpracovává krev na jednotlivé transfuzní přípravky ev. plazmu pro průmyslové zpracování. Oddělení má také hematologické laboratoře, které zajišťují imunohematologické vyšetření. Spektrum vyšetření zahrnuje krevní skupiny, další typizaci červených krvinek, před transfuzní vyšetření atd. ( 26

27 12 VÝSLEDKY Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 dobrovolných dárců krve. Z toho 69 muţů a 39 ţen (viz. tabulka a graf č. 1). Respondenti jsou rozděleni do pěti věkových kategorií: let, let, let, let, nad 60 let (viz. tabulka a graf č. 2). Získané informace a výsledky dotazníku jsou zaznamenané do tabulek a grafů ve kterých jsou uvedeny absolutní a relativní četnosti (v grafech pouze relativní četnosti). Tabulka č. 1. Pohlaví respondentů Pohlaví n % Muţi Ţeny Celkem Graf č. 1. Pohlaví respondentů % 69% Muži Ženy Z tabulky a grafu č. 1 vyplývá, ţe z celkového počtu 100 respondentů bylo 69 (69%) muţů a 31 (31%) ţen. 27

28 Tabulka č. 2. Věk Věková skupina n % let let let let 9 9 Nad 60 let 4 4 Celkem Graf č. 2. Věk 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 46% 20% 21% 9% 4% let let let let nad 60 let Z tabulky a grafu č. 2 je patrné, ţe z celkového počtu 100 respondentů většina patří do věkové skupiny let. Je to přesně 46 (46%) respondentů. 20 (20%) patří do věkové skupiny let, 21 (21%) do skupiny let, 9 (9%) respondentů do skupiny let a respondenti nad 60 let jsou 4 (4%). 28

29 Dotazníková poloţka č. 3: Jak často chodíte darovat krev? Tabulka č. 3. Pravidelnost odběrů Odpovědi n % Nepravidelně Pravidelně jednou za rok 5 5 Pravidelně vícekrát za rok Celkem Graf č. 3. Pravidelnost odběrů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 72% 30% 20% 10% 0% 23% Nepravidelně 5% Pravidelně jednou za rok Pravidelně vícekrát za rok Tabulka a graf č. 3 ukazují četnost odběrů respondentů. Naprostá většina respondentů (72%) chodí darovat krev pravidelně vícekrát za rok, méně respondentů (23%) daruje krev nepravidelně a pravidelně jednou za rok chodí darovat krev 5 (5%) respondentů. 29

30 Dotazníková poloţka č. 4: Kolikrát jste jiţ daroval/a krev? Tabulka č. 4. Počet odběrů Odpovědi n % Jsem prvodárce Méně neţ 5 krát krát krát Více neţ 20 krát Celkem Graf č. 4. Počet odběrů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 11% 12% Jsem prvodárce méně než 5 krát 22% 21% 34% 5-10 krát krát Více než 20 krát V tabulce a grafu č. 4 vidíme, ţe 34% z dotazovaných jiţ darovalo krev více neţ 20 krát, krát darovalo krev 21 (21%) respondentů, 22 (22%) darovalo 5 10 krát, 12 (12%) respondentů darovalo krev méně neţ 5 krát a 11 (11%) respondentů bylo v období dotazníkového šetření darovat krev poprvé. 30

31 Dotazníková poloţka č. 5: Co Vás přimělo začít s dárcovstvím krve? Tabulka č. 5. Důvody pro začátek dárcovství Odpovědi n % Pokračování rodinné tradice Osobní zkušenost s podáním krevní transfuze (vlastní, v rodině, ) 4 4 Pomoc ostatním Zjištění zdravotního stavu vlastního Jiný důvod 5 5 Celkem Graf č. 5. Důvody pro začátek dárcovství 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 12% 4% 66% 13% 5% Pokračování Osobní rodinné tradice zkušenost s podáním krevní transfuze Pomoc ostatním Zjištění vlastního zdravotního stavu Jiný důvod Tabulka a graf č. 5 ukazují, ţe 66 (66%) respondentů začalo darovat krev z důvodu pomoci ostatním. 13% pak z důvodu zjištění vlastního zdravotního stavu, 12 (12%) z důvodu pokračování rodinné tradice, 5 (5%) uvedlo jiný důvod, coţ bylo téměř ve všech případech 31

32 pracovní volno a 4 (4%) respondenti začali s dárcovstvím krve z důvodu vlastní zkušenosti s krevní transfuzí. Dotazníková poloţka č. 6: Jaké jsou důvody, proč opakovaně darujete krev? Tabulka č. 6. Důvody k pravidelnému dárcovství Odpovědi n % Materiální výhody Občerstvení zdarma 2 2 Pracovní volno Jiný důvod Celkem Graf č. 6. Důvody k pravidelnému dárcovství 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 20% 2% 31% 47% Materiální výhody Občerstvení zdarma Pracovní volno Jiný důvod Tabulka a graf č. 6 znázorňují nejčastější důvody respondentů pro opakované dárcovství krve. 47 (47%) respondentů vybralo odpověď jiný důvod z toho byly nejčastější důvody pomoc druhým lidem, kontrola vlastního zdravotního stavu a dobrý pocit. 31 (31%) respondentů opakovaně daruje krev z důvodu pracovního volna, 20 (20%) pro materiální výhody s dárcovstvím spojené a 2 (2%) pro občerstvení zdarma. 32

33 Dotazníková poloţka č. 7: Proč jste si vybral/a právě tuto transfuzní stanici? Tabulka č. 7. Výběr transfuzní stanice Odpovědi n % Dostupnost Na doporučení Vlastní zkušenost se zařízením Jiný důvod 4 4 Celkem Graf č. 7. Výběr transfuzní stanice 100% 80% 60% 40% 20% 0% 64% 18% 14% Dostupnost Na doporučení Vlastní zkušenost se zařízením 4% Jiný důvod Z tabulky a grafu č. 7 je patrné, 64 (64%) respondentů si vybralo transfuzní stanici z důvodu dostupnosti. 18% potom na doporučení někoho jiného, 14 (14%) díky vlastní zkušenosti se zařízením a 4 (4%) respondenti vybrali jiný důvod, kterým byl dobrý přístup personálu nebo skutečnost, ţe je sám respondent zaměstnancem té konkrétní nemocnice. 33

34 Dotazníková poloţka č. 8: Jste spokojen/a s přístupem personálu na transfuzní stanici? Tabulka č. 8. Spokojenost s personálem Odpovědi n % Ano Ne 0 0 Celkem Z tabulky č. 8 jednoznačně vyplývá, ţe ze 100 respondentů je 100% spokojených s přístupem personálu na jejich transfuzní stanici. Dotazníková poloţka č. 9: Jaká by Vám vyhovovala doba odběru? Tabulka č. 9. Preference doby odběru Odpovědi n % Ráno Odpoledne 6 6 Celkem Graf č. 9. Preference doby odběru 6% 0 94% Ráno Odpoledne 34

35 ráno. Z tabulky a grafu č. 9 je patrné, ţe 94 (94%) respondentů preferuje odběrovou dobu Dotazníková poloţka č. 10: Preferujete odběr plné krve nebo plazmy? Tabulka č. 10. Preference druhu odběru Odpovědi n % Plné krve Plazmy Celkem Graf č. 10. Preference druhu odběru 11% 0 0 Plná krev Plazma 89% Tabulka a graf č. 10 jasně naznačují, ţe 89 (89%) respondentů dává přednost odběru plné krve před odběrem samotné plazmy. Pouhých 11 (11%) respondentů pak dává přednost odběru plazmy. 35

36 Dotazníková poloţka č. 11: Víte o moţnosti přihlášení do registru dárců kostní dřeně? Tabulka č. 11. Informovanost o vstupu do registru dárců kostní dřeně Odpovědi n % Ano Ne 5 5 Celkem Graf č. 11. Informovanost o vstupu do registru dárců kostní dřeně 5% 0 Ano Ne 95% Tabulka a graf č. 11 jednoznačně ukazují, ţe věčina respondentů (95%) je informována o moţnosti vstupu do registru dárců kostní dřeně. Pouhých 5% respondentů informováno není. 36

37 Dotazníková poloţka č. 12: Byl/a byste ochoten/na vstoupit do registru dárců kostní dřeně? Tabulka č. 12. Ochota vstoupit do registru dárců kostní dřeně Odpovědi n % Ano Ne Celkem Graf č. 12. Ochota vstoupit do registru dárců kostní dřeně % 68% Ano Ne V tabulce a grafu č. 12 vidíme, ţe 68 (68%) respondentů by bylo ochotno vstoupit do registru dárců kostní dřeně a z těchto 68 (68%) je 5 respondentů jiţ v registru zapsáno. 32 (32%) by do registru vůbec nevstoupilo. 37

38 ZÁVĚR Na základě výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe dobrovolní dárci krve hematologicko transfuzního oddělení ve Svitavách a transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze jsou ve většině případů muţi (69%) a nejpočetnější věková skupina je od 18 do 30 let (46%). Dále bylo zjištěno, ţe 40% respondentů chodí darovat krev pravidelně, vícekrát do roka a 19% ze všech respondentů jiţ darovalo krev více neţ 20 krát. V důvodech, které respondenty přiměly začít s dobrovolným bezplatným dárcovstvím krve převaţuje touha pomáhat ostatním (66%) a nemalé procento respondentů začalo s dárcovstvím krve z důvodu pokračování rodinné tradice. Nejčastější důvod k pravidelnému bezplatnému dárcovství pak byla kontrola stálosti zdravotního stavu nebo materiální výhody, jakými je např. odpočet ze zdanitelného základu atd. Dotazníkové šetření na obou transfuzních stanicích ukázalo, ţe při výběru odběrového místa hraje pro respondenty roli zejména dostupnost a v menší míře je rozhodující doporučení zařízení jiným člověkem, 100% respondentů je s přístupem personálu na pracovištích spokojeno. Dále bylo zjištěno, ţe naprostá většina (94%) respondentů upřednostňuje odběr krve v ranních nebo dopoledních hodinách a pouze 11% respondentů preferuje odběr samotné plazmy před odběrem plné krve. Nakonec dotazníkové šetření zjišťovalo, jestli jsou dárci krve informováni o vstupu do registru dárců kostní dřeně a zda by byli ochotni do registru vstoupit, ukázalo se, ţe pouhých 5% dárců nebylo informováno o této moţnosti, ve všech případech šlo o prvodárce, kteří ještě nezískali od personálu transfuzních stanic veškeré informace a 68% respondentů by bylo ochotných vstoupit do registru (z těchto 68% bylo 5 respondentů jiţ zapsaných v registru). Všechny stanovené dílčí úkoly práce byly tedy pomocí dotazníkového šetření splněnya vyhodnoceny. Hlavním cílem práce bylo zjistit základní informace o dobrovolném dárcovství krve a jeho přínosu pro společnost. Základní informace byly formou dotazníkového šetření také zjištěny a na přínos dobrovolného dárcovství krve pro společnost poukazuje uţ ta skutečnost, ţe bylo během krátké doby vyplněno 100 dotazníků, coţ je známnou toho, ţe kaţdý den do transfuzních zařízení přichází velký počet dárců se záměrem dobrovolně a bez nároku na odměnu pomoci ostatním lidem, tuto skutečnost můţeme pokládat za velký přínos celé společnosti. 38

39 SOUHRN Práce je zaměřena na problematiku dobrovolného dárcovství krve a jeho přínosu pro společnost. Teoretická část podává základní informace o celém procesu darování krve, výrobě krevních přípravků, skladování a důvodech k jejich podávání. Výzkum byl realizován formou dotazníkového šetření na hematologicko transfuzním oddělení Svitavy a transfuzním oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kdy respondenty byli dárci těchto konkrétních zařízení. SUMMARY The thesis deals with the issue of voluntary blood donation and its benefits to society. The theoretical part provides basic information on the entire process of blood donation, blood products production, storage, and the reasons for their administration. The research was conducted by means of a questionnaire survey carried out at the Hematology and Transfusion Department in Svitavy and at the Transfusion Department of Thomayer Hospital in Prague, when the respondents were blood donors in these facilities. 39

40 Seznam pouţité literatury 1. FROŇKOVÁ, M., HERNOVÁ, R., MIKŠOVÁ, Z., ZAJÍČKOVÁ, M. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V., TUREK, P. Máte v žilách krev? Hradec Králové: CREDIT s.r.i., s. ISBN ROKYTA, R. a kolektiv. Fyziologie pro bakalářská studia. Praha: ISV, s. ISBN WHO. Klinické použití krve. Grada publishing, spol. s.r.o., ISBN Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.preventivní program pro dárce krve [online]. 7. Český červený kříţ. Oceňování dárců krve [online]. [cit ]. Dostupné z: 8. Český národní registr dárců dřeně.vstup do registru [online]. [cit ]. Dostupné z: 9. Doporučení Rady Evropy, In: R(95) Doporučení společnosti pro tansfuzní lékařství: Vyhláška o lidské krvi. In: 143/2008 Sb Ministerstvo zdravotnictví České Republiky.Stanoviska a metorické pokyny [online] [cit ]. Dostupné z: 2009 [cit ]. Dostupné z: Transfuzní oddělení Svitavy, Poučení pro dárce krve Svitavská nemocnice, a.s.hematologicko transfuzní oddělení [online] [cit ]. Dostupné z: &id= Thomayerova nemocnice. Transfuzní oddělení [online] [cit ]. Dostupné z: 40

41 15. Transfuzní stanice. Legislativa dárcovství krve [online] [cit ]. Dostupné z: Vojenská zdravotní pojišťovna České Republiky.Program preventivní péče pro pojištěnce [online] [cit ]. Dostupné z: Všeobecná zdravotní pojišťovna České Republiky.Výhody pro dárce krve [online] [cit ]. Dostupné z: 41

42 Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Dotazník pro dárce krve Poučení pro dárce krve Vstupní anamnéza a dotazník pro prvodárce 42

43 Příloha č. 1 Dotazník pro dárce krve Váţení dárci, jmenuji se Adéla Hartmanová, studuji 3. ročník Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor Sociálně zdravotní práce se zaměřením na vzdělávání. V současné době vypracovávám bakalářskou práci na téma dárcovství krve, proto bych Vás chtěla touto cestou poţádat o spolupráci na výzkumu. Zavazuji se, ţe získané informace budou pouţity pouze pro vypracování mé bakalářské práce a ţe bude zajištěna anonymita kaţdé dotazované osoby. U otázek s výběrem odpovědi zakrouţkujte vţdy jen jednu odpověď a v případě potřeby odpověď dopište. Předem děkuji za ochotu a Váš čas při vyplňování tohoto dotazníku. 1. Pohlaví: a) muţ b) ţena 2. Kolik je Vám let? 3. Jak často chodíte darovat krev? a) nepravidelně b) pravidelně jednou za rok c) pravidelně vícekrát za rok 4. Kolikrát jste jiţ daroval krev? a) jsem prvodárce b) méně neţ 5 krát c) 5 10 krát d) krát e) více neţ 20 krát 5. Co Vás přimělo začít s dárcovstvím krve? a) pokračování rodinné tradice b) osobní zkušenost s podáním krevní transfúze (vlastní, v rodině, ) c) pomoc ostatním d) zjištění vlastního zdravotního stavu e) jiný důvod, uveďte jaký:. 6. Jaké jsou důvody, proč opakovaně darujete krev? a) materiální výhody (odpočet ze zdanitelného základu, ) b) občerstvení zdarma

44 c) pracovní volno d) jiný důvod, uveďte jaký:. 7. Proč jste si vybral/a právě tuto transfuzní stanici? a) dostupnost b) na doporučení c) vlastní zkušenost se zařízením d) jiný důvod, uveďte jaký: 8. Jste spokojen/a s přístupem personálu na transfúzní stanici? a) ano b) ne 9. Jaká by Vám vyhovovala doba odběru? a) ráno b) odpoledne 10. Preferujete odběr: a) plné krve b) plazmy 11. Víte o moţnosti přihlášení se do registru dárců kostní dřeně? a) ano b) ne 12. Byl/a byste ochoten/na vstoupit do registru dárců kostní dřeně? a) ano b) ne

45 Příloha č. 2 Poučení pro dárce krve Transfúzní oddělení Svitavské nemocnice, a.s., Kollárova 7, Svitavy Poučení pro dárce krve DŮLEŢITÉ! Váţená paní - váţený pane, děkujeme Vám za Vaši laskavou ochotu darovat svoji krev pro záchranu ţivota nemocných. Aby bylajejich léčba skutečně účinná a bezpečná, musí být dárce krve zdráv; v opačném případě by mohla být krev pro pacienta zdrojem nakaţlivé nemoci nebo jiného poškození. Podobně bychom mohli pacienta poškodit látkami obsaţenými v krvi při některých chorobách nebo návykovými látkami. Proto věnujeme výběru dárců pečlivou pozornost a také na Vás se obracíme s podrobným dotazníkem, majícím za cíl odhalit případná rizika. Dárce s oční vadou prosíme: mějte vţdy u sebe brýle, poučení je skutečnězávaţné. Prosím, přečtěte si nyní velmi pozorně následující text. Pokud se některá ze skutečností v něm uvedených týká právě Vás, uveďte ji pečlivě v dotazníku, který vzápětí vyplníte. Veškeré informace, které v něm uvedete, budou pouţívány pouze pro účely transfúzní sluţby a chráněny lékařským tajemstvím. Při vyšetření před odběrem budete mít moţnost nechat si mezi čtyřma očima lékařem vysvětlit případné nejasnosti: je nutné, abyste všem otázkám rozuměl/a/ a nic o sobě nezatajil/a/.jinak by případné poškození pacienta mohlo být souzeno jako ublíţení na zdraví z nedbalosti. Osoby s rizikovým chováním: -uţivatelé drog, zejména injekční cestou -osoby homosexuální a bisexuální /sex.styky se stejným či s oběma pohlavími/ -střídání sexuálních partnerů,styk s prostitutkou/-em/, příleţitostný intimní styks cizincem neboneznámou osobou -pobyt v nápravném zařízení Osoby se zvýšeným rizikem infekčního onemocnění: -trvalý kontakt s osobou rizikovou, dialyzovanou nebo nosičem infekce-riziko je přímo úměrnéstupni intimity kontaktu -děti HIV,HBsAg a HCV pozitivních rodičů -léčba růstovým hormonem a transplantáty, příjemci krevních přípravků - pobyt v zemích se zvýšeným výskytem infekcí (tropické oblasti, jihovýchodní Asie, Francie, VelkáBritánie apod.) Zvýšené riziko poškození pacienta nebo komplikace po odběru: -uţívání návykových látek včetněalkoholu -práce v rizikovém prostředí se škodlivinami - jedy, záření, infekce -léčba preparáty etretinatu,isotretinoinu a finasteridu /Roaccutane, Tigason, Proscar/