NAS INTERVIEW. Aekn^te ndm n co o genezi

Transkript

1 QG^DDO 2 CASOPIS PRO PRAKTICKOU N ELEKTRONIKU ROfcNfK XLIII/1994. CfSLO 7 V TOMTO SEMITE Nad interview.1 Jak kupovat SMD III.3 AR seznamuje: Univerzalnl zabezpeiovacf zarlzenl do automobilu CA-300S.4 AR mladeii: Moduly pro nepajive kontaktnl pole, Hrdtky se svdtlem II, Nad kviz.6 Merad hll vykonovych tranzistorov.9 Super video corrector.15 Aftemativni' zapatovacf jednotka pro voz Favor* 20 Rychly spinaci MOSFET s kanalem P.21 Osvdtlenl a blikad ke kolu.22 Inzerce.I - XXXVI,43 Katalog MOSFET (pokradovani).23 Hledad kovovych predmdtu. Amaterskd stavba podltade PC.26 Cetli jsme...27 Diodove dvojite vyvaiene kruhove smedovade (pokradovani).28 Computer hobby.29 CB report.38 Z radioamaterskeho sveta.39 OK1CRA.41 Mlade* a radiokluby.42 amat rsk radio-rada a Vydavatel: Vydavatelstvf MAGNET-PRESS, s.p., Vladislavova 26, Praha 1, teleton , fax , Redakce: Jungmannova 24, Praha 1, tel Sotredaktor Lubo Kalousek, OKI FAC, I. 354, redaktofi: ing. Josef Kellner (zdst. Setred.), Petr HavliS, OK1PFM, I. 348, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza I. 353, sekretaridt Tamara Tmkovd I Tiskne: Severografia Osti nad Labem, sazba: SOU polygraficke Rumburk. Rodn vych&zf 12 Cisel. Cena vytisku 14,80 KC. Pololetnf pfedptatnd 88,80 KC, celorocni pfedplatnd 177,60 KC. RozSiruje MAGNET-PRESS a PNS, informace o pfedplatn6m podd a objedndvky pfijfmd PNS, posta, dorufiovatel a pfedplatitelskd stfedisko administrace MAGNET- PRESS. Velkoodbdrateld a prodejci si mohou objednat AR za vyhodnych podmfnek v odddlenf velkoobchodu MAGNET-PRESS, tel/lax. (02) Poddvdnf novinovych zdsilek povoleno jak Aeditelstvim po t. pfepravy Praha (C. j. 349/93 ze dne ), tak RPP Bratislava - po ta Bratislava 12 (fi. j. 82/93 dfia ). Objedndvky do zahranifif pfijimd vydavatelstvf MAGNET - PRESS, OZO. 312, Vladislavova 26, Praha 1 formou bankovniho eku, zaslaneho na vyse uvedenou adresu. CeloroCnf pfedplatnd Casopisu pozemnf cestou 60 DM nebo 38 $. letecky 91 DM nebo 55 $. Ve Slovensk6 republice pfedplatnd zejisttije a objedndvky pfijfmd pfimo nebo prostfednictvfm dalsich distributor!} MAGNET-PRESS Slovakia s.r.o. PO. BOX Bratislava, tel. (07) , cena za jeden vytisk v SR je 17,50 SK. Inzerci pfijimd inzertnf odddlenf MAGNET- PRESS, Jungmannova Praha 1. tel. (02) , , tel./fax.(02) Znenla upravu odborne inzerce Ize dohodnott s kterymkoli redaktorem AR. Za pcivodnost a sprdvnost pffspdvku odpovfdd autor. Nevy2ddan6 rukopisy nevracfme. ISSN , clslo indexu MAGNET-PRESS s. p. Praha NAS INTERVIEW se Slavomlrem Zelerem, OK1TN, reditelem radioelektrickd firmy ZACH (Zeler a Chmelik), specializujlcf se na vyrobu anten a na prodej, servis a montai radiokomunikacnfch zarlzenl, se sldlem v obci Bradlec u Mlade Boleslavi. Jak to vypadd s vyrobou anten ve svete? Kterf jsou nejvetsf vyrobci a ktere firmy v tomto oboru pusobl u nas? Vdtdl d st svetoveho trhu s antdnami ovtedajl renomovand firmy jako Hy-gain, Cushcraft, Kathrein, Fritzel aj. Mezi nadimi radioamatery je mo*nd nejzndmejsl fran- couzska firma Tonna, a to dlky jejfmu maji- teli, jlm* je Marc Tonna, F9FT. Podle meho nazoru jsou mechanicky nejzdarilejdl an- tdny ndmeckd firmy Fritzel. Nejvdtdl antd- ndrskd firmy zamdstndvajf nekolik desltek lidl, americkd firma Cushcraft napr. asi se- dmdesdt. Nosnym programem vsech vy- robcu jsou anteny pro komerdnl vyuzitl (asi 80 % objemu vyroby); anteny pro radi- oamatdry jsou pochopitelnd na okraji zd- jmu, elmt vdak nechci nci, ze jsou snad m6ne kvalitnl. * V tom spocivd drobnd nevyhoda pro na i firmu ZACH. Trh s profesionalm'mi an- tenami je v CR z velk6 idsti obsazen z tra- dice vyrobky pardubickeho podniku TESLA. S touto firmou v ak mdme velmi dob re vz3jemn6 vztahy; jeden zjejlch mezi radioamatery zndmych predstavitelo - Ing. Jaromlr Zavodsky, OKlZN, ndm v zacdt- clch pomdhal s mcremm parametro antdn, za coi jsme mu zavdzdni. Rikal: Nezbo- hatnete z toho, ale ma to budouenost." Aekn^te ndm n co o genezi a sou asn6m stavu firmy ZACH. C'antdny jcem so Vzdy zajimal a vzdy me lakala Mducharina, kterou jsou obklopeny. Jako prvnl u nds jsem napr. v race 1971 zkonstruoval a zacal provezovat otodnou smdrovku (HB9CV) pro pdsmo 40 m, v nedalekem vysllaclm stredisku fieditel firmy ZACH Slavomfr Zeler, OK1TN, a Slavomfr Zeler junior OK1KPX jsme postavili 6EL Yagi pro pdsmo m na 20metrovem stoidru atd. Sametovd revoluce me zastihla jako sla- boproudeho udribdre v podniku TIBA DvCir Kralovd. Uvltaljsem prilezitost svobodneho podnikanl a zakladnl kapital pro ne jsem zlskal prodejem svych transceiverij Ken wood (KV i VKV), na ktere jsem leta predtfm etril. Firmu ZACH jsme zalozili jako vlcemene rodinny podnik. V na l dllnd pracujeme spoledne s mym synem Sldvkem, muj spo- lecnik Jaroslav Chmelik, mj. specialista na software ndvrtiu antdn, je manielem md deery Ireny, OK1UTN, jeho bratr ma za- mecnictvl, ktere pro nds zajidfuje mecha- nickd zpracovanl materialu (svarenl, ohy- banl atd.). Spolupracujeme s nekolika dal- Slmi firmami, napr. v Bltouchove pro nas li- sujf komponenty z plastickych hmot, galva- nickd pokovenl ndm zajidfuje Skoda a. s. v Mlade Boleslavi atd. Mdme pridelenu fi- remnl volacl znacku OK9TZA a hotovd an teny testujeme s protistanicl OKI FLP, coz je muj kamardd Frantisek Lebeda z neda- lekd vesnice Hrdlorezy. Prakticky veskery zisk jsme zatlm veno- vali na zlepdovanl parametru a vzhledu an tdn a do vyroby vstrikovaclch forem na od- Idvdnf izolatorci, zdtek apod. Ceny techto forem jsou radovd desltky tislc korun, takze pri spotfebd nekolika kusci na jednu an- tdnu je navratnost takovych investic mnoholetd. V soudasnd dobd zadlndme s vystavbou novd vyrobnl haly o rozmdrech 7x19 m vedle nadeho rodinneho domku. V hale bude i prodejna a potom pfedpoklddame rozdlrenl vyroby; poctu zamestnanco. f'ym puvodnlm zamdrem bylo vyrabet i ladicl kondenzdtory do koncovych stupnu a antdnnlch dleno. Brzy jsem vdak zjistil, ie i>a to vdechno nestadlme, a tak se speciali- zujemo jen na antdny. Z dob poddtko mnd tu vdak zcistala leiet raznice na vyrobu kondenzatorovych plecho. Najde-li se mezi ctenari AR nekdo, kdo by ji vyu±il, rdd mu ji zapujdlm di poskytnu. Jake typy antdn vyrabite? O ktere anteny je nejvetil zajem a jake jsou ceny vasich vyrobku?

2 Nynf vyrabi'me asi 30 druhu anten, nejvice typy Yagi pro datove site v pasmech 150 a 460 MHz. Dobfe se prodavaji anteny pro pasmo CB (jen typu X/2 jsme prodali zatim asi 200 kusu). Prehledne si mohou ctenari prohlednout nas sortiment v tabulkach. V soucasne dobe vyrabi'me prvni serii tnpasmove trfprvkove Yagi pro pdsma 14, 21 a 28 MHz. Ceny nasich anten jsou podstatne niz f nez ceny anten zahranicni provenience, pficemz ceny nasich anten pro radioamatery jsou nizsi, nez jsou ceny anten pro profesionalni sluzby. Z jakych materialu jsou va e anteny vyrabeny? Vetsina anten je vyrobena z materialu AIMg (dural neboli tvrzeny hlinik). Mosazne casti jsou niklovane, zelezne casti jsou proti korozi chraneny zinkochromatem. Nektere drzaky davame zinkovat zarovou metodou, ktera zajisfuje vetsi odolnost vuci povetrnostnim vlivum. V byvalem VO sklarskem v Hradci Kralove jsme nechali promefit osm druhu ruznych izolantu, z nichz jsme nakonec kompromisne vybrali mosten, u nehoz je zarucena stalost mechanickych i elektrickych vlastnosti od +60 do -40 C. Na vyrobu civek do trapti (vyzaduji velkou vf odolnost) pouzi'vame hmoty na bazi polyurethanu. Pri studiu umelych hmot jsem Mobjevil tzv. klecamid (nazev podle vyrobce, jimz je ZD Klecany), coz je velmi tvrda hmota. Z klecamidu vyrabi'me pnpravky na ohybani plechu. S vyberem materialu nejsou vetsi problemy. Problemy jsou vsak se zasobovani'm, nebof monopolm' cesky vyrobce duralu Aluminium Decfn vyrizuje objednavky az od hmotnosti 300 kg vyie. Takove hory trubek pochopitelne nemuzeme skladovat, a tak n&m nezbyva, nez cast nakupovat v maloobchode (napr. u firmy 4T v Praze). V souvislosti s cenami nasich anten upozornuji ctenare AR, ze napr. 1 kg duralovych trubicek 0 6 mm se dnes prodava za 2 Kc oproti 50 Kc pfed peti lety. Kdo vase anteny pred zahajenfm vyroby testuje ci promeruje?jake davate zakaznikum zaruky? Nase anteny jsou testovany u firmy TESTCOM Praha. Protokoly o merem'jsou k dispozici u nasi firmy. Do budoucna pfedpokladame dodavat strucne kopie mericiho protokolu s kazdym vyrobkem. V soucasne dobe obdrzf zakaznik s antenou prospekt s podrobnym popisem anteny; pokud je potreba, je prilozen montaznf navod. Na kazdou antenu poskytujeme zaruku 2 roky. Spolupracujete s nekterymi zahranicnimi firmami 6i obchodniky? V soucasne dobe jedname o dovozu na- ich anten na Slovensko (napr. s firmami OK30K, AUTEX aj.), do SRN a do Polska. V Polsku mi pomaha Tadeusz Baranowski, SP7FDV (OK8AFQ), a diky teto spolupraci me mohou nasi radioamatdfi obdas slyset z Polska pod znafikou S07TN. Na radioamaterskem setkanf ve Friedrichshafenu jsem se seznamil s Georgem van der Burgem, PA3DYY, ktery vyrabf anteny v Holandsku (firma GB). Specializuje se na monobandery Yagi pro pasma 20, 15 a m. M4 v dilne transceiver (podobnd jako OK1TN - pozn. red.) a monitoruje kmitocet 14 2 KHz, kde obcas spolecne resi'me ruzn6 otazky kolem anten. Nenf problem, abych v zajmu obohacenf jeho nabi'dky mu dodaval napr. nase anteny pro pasmo 2 m. Potfz vsak je v tom, ze vymenou dovezene anteny, af uz z Holandska, nebo odjinud ze Zapadu, jsou pro naseho zakaznika cenove nevyhodne. Jake dal si sluzby z oboru radiokomunikacf vase firma nabizi? K antenam samozrejme nabizime i zakladnf pn'slusenstvf, jako jsou kabely a konektory. Spolupracujeme s firmou STERN electronic (majitelem je Zdenek Stmad, OKlFZS), specializuji'cf se pcivodne vyhradne na satelitm TV techniku. M^me spolecnou prodejnu v prostorach STERN electronic v Mlade Boleslavi v Palackeho ulici a tarn nabfzi'me a prodav^me krome satelitnf techniky a anten take radiokomunikacnf techniku pro profesiondlnf sluzby a pro CB. V tomto oboru spolupra cujeme s firmami R - COM Liberec, ALLA- MAT, AMA - OK1FYL, JJJ - SAT&Besie aj. Abych uvedl prfklad: nejaka firma vypracuje projekt r&diove sfte- firma ZACH vse potrebne dod a namontuje. Kde si mohou zajemci va$e anteny koupit nebo objednat? Jak ma vypadat pozadavek v pripade individualni zakazky? Nejjednodussf je objednat si antenu pnmo u nasi firmy na adrese: ZACH, Bradlec 73, Mlada Boleslav, tel. / fax (0326) , nebo si ji koupit v nasi' prodejne: STERN electronic, Palackeho 470, Mlada Boleslav, tel. (0326) Nase anteny vsak prodav6 mnozstvf velkych i malych obchodm'ch firem po cele CR, napr. JJJ-SAT&Besie a ALLAMAT v Praze, AMA v Plzni, R-COM v Liberci, RADIO Licka Koprivnice, ELEKTRA Krupka Teplice, ELEKTRO Vrabec Policka atd. Na pozadanf zasflame zajemcum nase nabi'dkove listy a katalogy. Pri individualm zakazce potrebujeme znat, na jakem kmitoctu bude antena pracovat, pozadovanou impedanci, polarizaci, zisk, pnpadne jake bude mechanicke uchycenf. Vsechny objednavky mame nejradeji pi'semnou formou (faxem), ale v odcivodnenych pnpadech reflektujeme i na telefonicke zakazky. Bohuzel se nam tak obcas stane, ze zakaznik si objedna nutne a urychlene antenu, my ji vyrobime, ale dotycny se pak uz neohlasi ani neukaze. A pokud zrovna neprojektujes novou halu, neshanis material, nemontujes a neobchodujes, o cem premyslis a o cem snis? Samozrejme, ze mam svoje sny a predstavy. Mam vsak v umyslu je realizovat! Napr. bych chtel nasi firmu specializovat jen na vyrobu urcitych typu anten, srabilizovat objem vyroby a pak se soustredit na zlepsovani kvality. Svuj volny cas hodlam venovat realizaci pro n koho snad bl^zniv6 myslenky - totiz OK DX nadaci. Ned3vn3 radioamat6rsk6 expedice 3Y0PI na ostrov Petra I. mn umoznila dovrsit skore zemf DXCC a tecf bych rad napomohl tern ostatnim a pri t6 prilezitosti tak naplnil svuj davny sen. OK DX nadaci jsme jiz zalozili (zajemci se o ni doctou v n kter6m z pristich cisel AR - pozn. red.) a krome shrom^zdeni potrebn financni sumy uz nezbyv^, nez vybrat nejakou pro radioamat6ry obzvl^iste exotickou zemi ci ostrov za cil nasi prvni expedice... Tesime se na slysenou a dekuji za rozhovor. Rozmlouval Petr Havli, OKI PFM Ceny radioamaterskych anten I od ) Typ ant6ny Oznadenf Bez DPH DPH Calkem GP,18,24 MHz ZV1-3W GP 1/4 X 7 MHz ZGP GP 1/2 X 14 MHz ZGP GP 1/2 X 21 MHz ZGP GP1/2X 20 MHz ZGP HB9CV 7 MHz ZHB-7 HB9CV 14 MHz ZHB HB9CV21 MHz ZHB HB9CV 28 MHz ZHB KolineAr 145 MHz ZK Koline6r430 MHz ZK KRC-50O 145 MHz ZY DL6WU 144 MHz ZVL DL6WU 144 MHz ZDL Quad 144 MHz ZG Cenik anten "CB" a "profl" firmy Zach Typ aritdny OznaCenf Bez DPH DPH Celkem Astroplan 27 MHz GP 1/4 X 27 MHz GP 1/2 X 27 MHz GMA 27 MHz Yagi d«l. 27 MHz ZYD Yagi nor. 27 MHz ZYN J dipdl MHz ZJD Jdipdl MHz ZJD Yagi MHz ZY Yagi MHz ZY Kolin«6r MHz ZK2-P Kolinefir MHz ZK4-P GP 1/4 X MHz ZG P-2/

3 Jak kupovat SMD III Chceme-li se prakticky seznamit s technikou povrchovd montaze SMT (surface mounted technology), potfebujeme k tomu subminiaturni souddstky SMD (surface mounted device). Kde jinde je dostat nez v prodejnach s elektronickymi soucastkami. Pfibliznd po race po prvem pruzkumu trhu (AR A 2/93) jsem tedy v fijnu a listopadu 1993 zase vydel do prazskych ulic, abych si potfebne souddstky zakoupil. Opdt jsem se pokusil zakoupit SMD pro jednoduchy blikad s 555, ke kteremu je zapotfebi kromd vlastniho jen ndkolik rezistoru, jeden kondenzdtor a LED. Byvaly Radioamater v 2itne jiz v puvodnich prostordch neexistuje. Dfive tarn byvalo plno zdkazniku, nyni vdak zeje obchod prazdnotou - prodavaji se tarn vany a umyvadla. Vedle zustal maly zbytek kdysi zname prodejny. Souddstkovy obchod COMPO ve Vaclavske pasdzi na Karlovd namdsti vede sice literaturu o SMT, avdak mdli kromd jiz dfive uvedendho rezistoru za 1,50 Kd (270 Q s oznadenim 271) v provedeni SMD jen LM317 za 30 Kd a 74HC4051 za 5 Kd. Nedaleka prodejna KTE sice SMD vede, ale po minulych zkusenostech jsem se pfipravil na to, ze soucastky musim nejprve objednat a pozddji si je vyzvednout. Pfi nekolika pfedchozich navstevach jsem si vdiml, ze je v prodejne stale fronta (v kteroukoliv denni dobu) a tak jsem si vzal ndco pro dteni. Skutednd jsem dekal pres pul hodiny a pres odbaveni poditaci (na pultech staly tfi) to nejde pfilid rychle. Ke dteni jsem se prakticky nedostal, nebof v tmavem nizkdm pruchodu (vchod do prodejny) bych si kazil odi. Kdyz jsem si stdioval (a pral si, aby to sddlili ndjakemu tomu ddfovi, ktery by zafidil svdtlo), odvdtil mi drzy prodavad, ze mi pfidtd pfinese baterku. Tak jsem se jiz ani neodvdzil upozornit na rozbitd sklo na pultu, jehott ostrd hrana smdfovala k rukdm zdkazniku. Vysledkem poditadovd obsluhy je ndkde vzadu vytidtdny pokladni listek na tiskdrnd, kterd dodnes ne- 4mi desky psdt (tedy bez hddku a bez ddrek) a pouiivd navic cizich ndzvu barev (LED ROT). Ihned byl jen integrovany obvod NE555D - zabalen do hlinikovd fdlie (prod vlastnd? - neni to CMOS) a ddn do plastikovdho pytlidku 120 x 90 mm, uzavfendho kovovou sponkou sedivadky. Ostatnl 2ddand SMD byly jen na objedndvku (doddni za tyden). Kromd elektrolytickdho kondenzdtoru mi prodavad nabidl velky polyesterovy 1 pf za 22 Kd (jistd dtyfikrdt vdtdi ne2 elektrolyt). Objednal jsem si zbyvajici souddstky (kromd elektrolytu 1 pf, ktery nemdli ani v podltadi) a zaplati! 20 % pfedpoklddand ceny jako zdlohu. Objednand nutno vyzvednout do dtyf tydnu, jinak: V pripade nevyzvednuti zbozi v tomto terminu zanika narok na vraceni zalohy" - je to prdvnd vubec pfipustnd, aby firma zdkaznikovi nevratila zaplacenou zdlohu jen proto, te nepfidel v terminu firmou vymydlendm? Povazuji to pfinejmendim za drzost vudi zdkaznikovi. A kdyz jsem si pravd pro zbozi del, byla prodejna zavfena (od.. do inventuraj. Zdkaznici pfichdzeli a zase odchdzeli a protoze muj termin propadnuti zdlohy byl 28.., dozadoval jsem se vstupu (jinak by mi zdloha propadla, jak bylo na udtence napsdno) a nakonec jsem dostal vrdceny penlze. Souddstky jsem tedy nedostal (v tabulce uvedend ceny byly na objedndvaci udtence). Jistd bych si je byl byval mohl objednat pozddji, avdak vzhledem uvdddnym cendm za rezistory mne pfesla chuf. Pozddji jsem si chtdl zakoupit jedinou stavebnici s SMD, kterou popisoval firemni dasopis, nebyla vdak k mdni a bylo mi doporudeno, abych se ptal po vdnocich. I zeptal jsem se v lednu, ale opdt jsem nepochodil - stavebnice neni, nebof ji pry nedodala firma eliot. Ptejte se pozddji (tohle jsem slychaval po mnoho let a myslel jsem si, ze to jiz nyni nebude - myliti se je lidskd). Soudastkovd prodejna GM electronic (Soko lovskd 21) byvd take od rana do vedera zaplndna. Postavil jsem se tedy do fronty (byl jsem dvacaty). Z SMD maji jen pdr rezistoru a kondenzdtoru, jinak pry nic. Nakonec byla vytazena krabice se SMD, ve kterd se pfece jen ndco nadlo: univerzdlni pnp tranzistor BC858C za 2,20 Kd a dvoubdzovy FET BF993 za Kd. Koupil jsem tedy alespofi rezistory (i kdyz nemdli pfesnd ty hodnoty, kterd jsem chtdl). Rezistory byly vlozeny do tradicniho paplroveho pytlidku 170 x 1 mm s reklamou GM s mamutem a seznamem prodejen, vdetnd telefonnich disel. Po zkudenostech s destinou na udtence z KTE jsem se podrobnd podival na pokladni listek GM (dar ky a hacky take neuznavaji) a k memu pfekvapeni jsem tarn objevil, ze jsem si kupoval ODPOR (adkoliv jsem si ve skutednosti odnadel rezistory). Ad zastaraly, drzi se dnes jiz nespravny ndzev odpor stale jedtd tvrdodijne mezi prodavadi a dirokou (laickou) verejnosti (takd nevite, jaky rozdil je mezi odporem a rezistorem? - je to jednoduche: rezistor je soudastka a odpor je vlastnost hmoty). Ptal jsem se jedtd na seznam nabizenych SMD, avdak seznam neni (takze ho tentokrat zdkaznici nemohou ukrast). Zato meli jemnou trubidkovou pajku o 0 1 mm (pod nazvem cm ), zatavenou v plastikovd folii (coz je prakticke, odstfihne se jen ruzek a provlekne se jim konec - nezacemime si ruce jedovatym olovem, kterd je v tom cinu ). Podobnou trubidkovou paj ku (dokonce o 0 0,5 mm) mela tez prodejna COMPO, ale jen ve vetsim baleni (celd civky). Pfi minulem pruzkumu jsem vynechal prodejnu GM electronic v Dejviclch a tak jsem se rozhodl, ze to napravim. A protoze jsem tarn byl poprve, musel jsem to nejprve hledat. Na domd mne pfivitala velkd reklama GM ELECTRONIC NABYTEK a vedle toho DELVI- TA, cozje supermarket. V teto dejvicke prodejne meli ihned tfi rezistory (zelena poleva s natidtenym oznadenim), daldi SMD na objednavku. Za 14 dm jsem si vde vyzvedl, LED vdak takd nebyla. Pro zajimavost: na pokladnim utrzku je jedtd OD SARKA a kupovany kondenzdtor oznaden jako KONDEZATOR - nejen ze neuml ta madina desky, ale ani lidi nedovedou sprdvnd psdt. Opdt jsem nepochodil v prodejnd PS electronic. V prodejnd EPA mdli jen tranzistory BFR92 za 22,50 Kd. V prodejnd RASEL jsou k dostdni diody PIN BAR 16-1 za 8,20 Kd, ndkolik dipovych kondenzdtoru a desky s plodnymi spoji ke konstrukcim s SMD (popisovand v Ar - mimochodem jdou pry dobfe na odbyt). Prodejna ERA Components, zastupujici firmu SGS-Thomson, md podle katalogu na skladd Schottky diody BAR43A za,50 Kd, BFR92A za,50 Kd a 4049 v SO-16 za 9 Kd. Ostatnl na objedndvku. Vysledkem mdho putovdnl po prazskych prodejndch bylo, ze mi stdle jedtd chybdla LED, kterou v pro vedeni SMD v pouzdru SOT-23 nikde nemdli. Co neni v Praze, muze byt snad k dostdni jinde. V listopadu jsem si tedy nechal nakoupit zddand sou ddstky v pobodce plzefiskd firmy GES electronics v Hradci Kralovd. Obsluha byla ochotnd s dojmem informovanosti o sortimentu SMD. Mimo LED mdli vdechny souddstky a vlozili je do plastikovdho pytlidku 160 x 0 mm. K tomu udet z tiskdrny, kterd uml sprdvnd desky, radost si pfedlst: Ddkujeme a tddime se na daldi navdtdvu". Pokusil jsem o ni v Plzni v lednu, jiz v novd velke prodejnd. Obsluha ochotnd, radost nakupovat. Pfesto jsem si zadnd SMD neodnesl, nebof je zatim v novdm obchodd nemaji - jsou mdlo zddand, proto jsou jen na objedndvku (do tfi tydnu). Jak dal? Oproti minuldmu pruzkumu trhu se sice situace trochu zlepsila, ale pfilid ruzovd to neni. Nejen ze jsou SMD mdlo viddt, ale chybl i daldi pomucky a nafadi pro SMT, jakoz i informace o novych soucastkach. Vyjimkou jsou snad jen modrd pfirudky nakladatelstvi A A - fada SMT (dosud vyslo 11 svazkii), kterd jsou obdas k dostdni ve vdtdind uvedenych prodejen (pokud ne, pak je md jistd na skladd prodejna technickd literatury BEN, Vddinova 5,0 00 Praha ). Merem je nutne Z prodejny GM electronic na Sokolovskd jsem si pfinesl celkem tfi dipove rezistory (tvar 1206), jeden s hnddou polevou bez oznaden! a dva s dernou polevou a bilymi disly (oznadeni 122 a 754). Protoze jsem si pamatoval, ze nemdli pfesnd ty hodnoty, kterd jsem pozadoval a vzal jsem co bylo, nabyl jsem pfesvdddeni, ze mam 1,2 kd misto 1 kq. Zbyvajici rezistor bez oznadeni by mdl byt tedy 200 Q. Pro vdechny pfipady jsem si ho zmdfil. K memu pfekvapeni vdak mdl 1 kq. I mdfil jsem i ostatni rezistory a hie, ten s oznadenim 122 mdl 220 Q. Pfi otadeni dipem se to vdak takd dalo dist i jako 221 (vzhledem k maldmu pismu s podivnymi dvojkami a americke jednidce) a to je spravne. Od tdze firmy, avdak z jind prodejny (na Evropskd) jsem si pfinesl tfi rezistory se zelenou polevou s bilymi zfetelnymi dlslicemi (vdetnd evropskd jednidky), kterd neddvaji moznost zdmdny. Oproti tabulce nakupnlch cen bylo na demem dipovdm elektrol. kon denzdtoru z GM electronic odlidne oznadeni: 1 35 V. Zaverem Jako pfi minuldm pruzkumu se ukazuje, ze je jen velmi mdlo prodejen, kterd vedou SMD. Zejmdna po kud jsou zdddny souddstky v maldm mnozstvi nebo dokonce jednotlivd (nabidek na dovoz tisicu souddstek jsem dostal ndkolik), je u nds stav zdsobovdni souddstkami SMD mdlo uspokojivy. Nakupy a novy pruzkum trhu jsem uskutedhoval od fijna 1993 do ledna 1994 a je mozne, ze se od te doby ndco zmdnilo. Nebylo by tez spatne, rozsifit pru zkum trhu i na dalsi mesta a dalsi firmy. Jednoznacny vysledek pruzkumnd akce je: kupujte rezistory jen v GES nebo GM (tarn vedou dokonce velikosti 1206 i 0805) a v zadndm pfipadd ne v KTE, kde je maji destkrat drazdi (ze by byly proto kvalitndjsi, nelze fici). Pfes sirokou nabidku ruznych SMD, LED v pouzd ru SOT-23 se mi tentokrat nepodafilo sehnat. Snad to pobidne nejakeho prodejce, abyje nabizel. Zda se byt nezbytne nejprve obstarat vdechny SMD a pak teprve zadit s ndvrhem plodnych spoju. To se doporudovalo jiz dfive u souddstek s dratovymi vyvody. Kdyz se vdak nepodafilo sehnat souddstku pfedepsand velikosti, vzdy se to ndjak vyfedilo pfihnutim drdtovych vyvodu. To vdak u SMD nejde. Posledni dobou vychdzeji na strdnkdch Amatdrskdho rddia popisy stavebnic s SMD, v prodeji je stdle vice vyrobku provednych technikou povrchovd montdze a tim se zvdtduji i poiadavky na souddstkovou zdkladnu jak pro experimentovdni, tak i pro opravy. Jistd by vdtdi nabidka vyvolala i vdtdi poptdvku - je zde te dy vyzva prodejcum: nabizejte vice SMD! Kdyby se nskdo cltil poskozen vynechinim vseznamu a pfitom prodm SMD, nechtse ozve. JOM Tabulka n&kupnfch cen SMD (v K6) souddstka oznadeni GES GM KTE dasovad 555,71 11,20 15,90 D dioda 1N4148 1,62 2,00 2,60 R 200 Q 201 1,00 1,00 6,00 1 kq 2 1,00 1,00 6,00 1 MQ 5 1,00 1,00 6,00 C 1 uf A6 13,52,50 19,50 LED dervena ,00 Otevrem prodejen po -pa so ne COMPO 8,44-17,59. EPA FK GES(Hr. Kr.) GES(Plzed) GM , KTE PS RASEL PoznAmka: GES v Hr. KrAlovd nemd otevreno v ptitek odpoledne a GM na Evropskd md v sobotu zavfeno. Zkratky a adresy prodejen COMPO - Karlovo ndmdsti 6, Praha 2. EPA Lidickd 19, Praha 5. ERA - ERA Components, Michelskd 12a, Praha 4. FK - FK technics, Kondvova 62, Praha 3. GES - GES electronics, Godarova 514, Hr. Krdlovd. GES - GES electronics, Mikulddskd n. 7, Plzefi. GM S - GM electronic, Sokolovskd 21, Praha 8. GM E - GM electronic, Evropskd 37, Praha 6. KTE - KTE electronic, Spdlend 7, Praha 1. PS - PS electronic, Husitska 54, Praha 3. RASEL - Francouzskd 34, Praha 2. A/7 94 3

4 Univerzalni zabezpecovaci zarizeni do automobilu CA S amaterske radio seznamuje Celkovy popis V listopadovem cfsle loftskeho rocnlku AR jsem podrobns popsal zabezpecovaci zaft'zenl, kter6 jabloneck& firma Jablotron vyr^ibi a prodavd pod n zvem SMART. Tehdy jsem tez vysv tlil, ze se kazd6 zabezpecovaci zarlzenl v principu skidds ze dvou 6 stl: ze zarlzenl, ktere poplach zjisfuje a ze zanzeni, ktere poplach oznamuje. Jiz jmenovany pnstroj SMART je nesporne velmi jednoduchy a ufiinny a t z velice levny. Dnes bych r d popsal nov6 zarlzenl tehoz vyrobce, kterd je dokonce kombinovane s dal imi funkcemi. Toto zarizenf je velmi komfortnl, umoznuje zjistit poplachovy stav ruznymi cidly, Ize ho kombinovat s automatickym zamykanlm a odmykanlm dverl automobilu a dalslmi funkcemi, kter popl i. Jeho ovladdnl je bezdr tov6 a to nikoli infrafcervenym paprskem, vyzadujlclm vzdy ur6it6 nasmsrovanl, ale radiovym povelem. To ma velkou vyhodu v tom, ze Ize poplachov6 zanzeni uv6st do poho tovostnlho stavu sousasne s uzamfcenlm v ech dverl treba z kapsy obleku. Automaticke odmykanl a zamykanl dverl Ize pochopitelne realizovat pouze u tech vozu, kter6 jsou jiz pflslu nymi servomotory vybaveny, nebo si musl majitel namontovat centralnl zamykacl a odmykacl sestavu. Zakladem zarlzenl je ustredna o rozmerech 12 x 8 x 3,5 cm, ktera je opatrena dvacetikontaktovym radovym konektorem. Je napajena z akumuiatoru vozidla (odeblra v pohotovostnlm stavu asi ma). Tuto spotrebu Ize, pri beznem provozu vozidla, zcela zanedbat. Ustredna ma 6tyri nezavisle vstupy, reagujlcl na spojenl s kostrou vozu. Z techto vstupu je jeden ur6en pro pripojenl k dvernlm splnacum interi6rov6ho osvdtlenl a ma dvojl funkci. Otevrenlm dverl samozrejms vyvola okamzity poplach, avsak kdyz za bezn6ho provozu zru lme dalkovym ovladacem pohotovostnl stav (pred vstupem do vozu), okamzite rozsvltl osvstlenl interieru, jestd nez otevreme dvere. Toto osvetlenl svltl 20 sekund a pak automaticky zhasne. Zhasne t6z v okamziku, kdy zapojlme zapalovanl. Zbyvajlcl tri vstupy, reagujlcl na spojenl s kostrou vozu, Ize vyuzlt naprlklad pro dodate6n montovane splnace, reagu jlcl na otevrenl kapoty motoru nebo kufru, prlpadnd jinych didel. Paty vstup reaguje na spojenl s kladnym pdlem nap&jenl. Dva vyvody jsou ur6eny k propojenl se smerovymi svstly na Iev6 a na prav6 stran vozidla. Ta majl opet vice funkci. Blikajl vzdy, kdyz byl vyvol n poplach, protoze to umoihuje (naprlklad na parko- vi ti) snadnsji se orientovat, o ktery automobil jde. KromS toho pri zapnutl poplachov6ho zarlzenl do pohotovostnlho stavu (a prlpadnem sou6asn6m uzamknutl dverl) bliknou jednou, pri vypnutl zarlzenl (a prl padnem soufcasnem odemknutl dverl) bliknou dvakr t. Sou6asn s tlm muze tez jednou nebo dvakrat kr tce mnouknout sirena (pokud je pouzita). Tato akusticka indikace zapnutl a vypnutl muze v ak byt jednoduse vyrazena. Dalst vyvod je urcen pro pripojenl prlstroje, oznamujlclho poplach. Mu2e to byt sirdna, Ize sem v ak pripojit i vysllafc sestavy PAGER nebo cokoli jin6ho. Dva vyvody slouzl k rozpojenl urfiiteho obvodu v okamziku, kdy uvedeme zan zeni do pohotovostnlho stavu (pnpadn uzamkneme dvere). Rozpojit Ize naprlklad prlvod k taznemu magnetu spoust 6e mo toru, k vstrik. Serpadlu nebo k zapalov nl vozu. To v e zlodeji znephjemnl zivot. Dal l kontakty jsou urfieny k pripojenl ultrazvukoveho snlmase, ktery registruje pohyb ve voze. Ani tento snlmafc nenl zbytefinym prepychem, protoze naprlklad u dvouprostorovych karoseril (Skoda Favorit, Forman a dais!) vyvol& tento snlma6 spolehlive poplach v okamziku, kdy se zlodej pokusl otevrlt zadnl dvere, prlpadne nektere z dverl, u nichz nejsou namontovany dvernl kontakty. Zapojl poplach i v pri'pad<, ze majitel zapomene pootevren6 okenko a zlod j do vozu strdl ruku. Krom v ech vyjmenovanych 6idel ma ustredna obvod, reagujlcl na okamzitou zmenu napstl v palubnl slti vozu. Tento ob vod vsak Ize zablokovat, protore by mohl ndkdy vyvolat nez^idoucl poplach. Napr. v prlpadl, ze by se (po vystoupenl z vozu a uvedenl zarlzenl do pohotovostnlho sta vu) za malou chvilku zapojil naprlklad motorek chlazenl (coz se u nekterych vozu skute6n stav6). Velmi zajlmavym doplhkem tohoto zarizenl je moznost propojit ho se splnaclmi kontakty soustavy centralnlho zamykanl automobilu. Pokud je automobil vybaven centr&lnlm zamykanlm ovladanym kll6kem ve dverlch, Ize zcela jednoduse propojit kontakty dvefnlch splnadu s prlslu nymi vyvody ustredny a zajistit si tak automaticke zamykanl a odmykanl vozidla. Zarlzenl je doplneno miniaturnlm splnaclm tlacltkem, kterym Ize kdykoli cel6 zaflzenl (i kdyz je jiz v poplachov6 funkci) okamzits vypnout. Toto tladltko je samozrejme montovdno na tajne mlsto a i pri profesionalnl mont zi prlslusnou firmou je u shodnych typu vozu tlafiltko vzdy montovano na jinl mlsto, aby se zlodeji ztlzilo jeho vyhled&nl. Podle individu^lnlho pr^nl vsak muze byt toto tlacltko i zcela vypu - teno. Zarlzenl v pohotovostnlm stavu je indikovdno blikajlcl cervenou svltivou diodou. Pokud po vypnutl zarlzenl blik svltivd dioda d^ile (zrychlenym kmitoctem), znamen to, ie v dob pohotovostnlho stavu byl vyvolan poplach. Doba trv&nl poplachu je podle predpisu omezena na 30 sekund. K uvedenl do pohotovostnlho stavu (tak k vypnutl) slouil dalkovy ovlada6, ktery vyslla prt6lusny kddovany signal na kmitodtu vys lm'nez 400 MHz. Pouiit6 obvody umozfiujl celkove 312 kombinacl, to znamena, ze je k dispozici al ruznych kodovych kombinacl. Protoze vy robce zcela logicky nepredpokted6, ze by vyrobil vice nez pul milionu techto prlstroju, ma kazdy vyrobeny kus jiny k6d. Hlavnf technics udaje Nap&jeci nap&tf: az 16 V. Spotfeba v pohotovostnlm stavu: 20 ma (v6etn ultrazvukoveho snlmaie). Dosah dalkovbho ovladade: max. 60 m. Vystup pro sirdnu: 12V (max A). Vystup pro blikade: 12 V (max 2 x 5 A). Rozplnacf kontakt: Zatlzitelnost 20 A. Vystup pro centr&lnf zamykanl: Zemnicl impuls (2 sekundy), zatlzitelnost 0 ma. Vstupy: 1 dvernl kontakt, 3 na kostru, 1 na kladny p6l napajenl, 1 ultrazvukovy snlmai. Souprava CA 300 S obsahuje: 1 ks ustredna CA 300, 2 ks d&lkove ovladafie TX 300, 1 ks sir6na SA 114, 1 ks ultrazvukovy snlma6 US 300, 2 ks kontaktnl splnace na kapotu a na kufr, 1 ks konektor s pripojenymi propojovaclmi kabely, rychlosvorky, propojovacl material, vystrazne nalepky a navod.

5 Funkce pffstroje Jiz pfed lety jsem se venoval otdzce zabezpeiovacfch system u a vytvofil jsem si na tato zaffzenf osobnf n zor. Vim, ze absolutnf ochrana proti kr dezfm prost6 neexistuje. Zlodejum v ak Ize jejich cinnost zna6n ztfzit a znepffjemnit. Mohu jen znovu opakovat svuj osobnf ndzor, ze je dnes sly et na nejruznejslch mfstech nejruzn j- f sir6ny, aniz by jim kdokoli vsnoval sebemensf pozomost a o tom, ze by se n - kdo n kde snazil zasdhnout, nemuze byt vubec fed.ve sv6m lonsk6m testu jsem vysvstlil, pros m zaujalo zaffzenf, nazyvan6 Pager, kter6 cflens informuje pffmo majitele vozu. Na n m pak je, jakym zpusobem se o svuj majetek postal. Je samozfejm6, ze vysflac Pageru Ize bez nejmensfch probtemu k tomuto zaffzenf pfipojit namfsto standardne doddvan6 sireny. To jiz z&lezf na uvaze majitele. Popisovan6 ustfedna nesporns pfedstavuje velice promy lenou zabezpecovacf jednotku, kter umi prakticky vse, co Ize od podobn6ho zarfzenf pozadovat. Na uzivateli z lezf, vyuzije-li v echny nabfzen6 moznosti nebo jen n kter6 z nich. K tomu bych r d pripojil kr^tkou pozn6mku: Nenf tomu tak d&vno, kdy nezn my zloddj vnikl v chatov6 oblasti do vozu Sko da Favorit tak, ze iste vysklil zadnf okno vozu, vuz vykradl a odnesl si sebou i rezervnf kolo. Majitel v chat mezitfm klidn6 spal. Nechci vypadat jako propagator, av ak je jasn6, ze kdyby byl ve voze namontov&n napffklad ultrazvukovy snfmafi, nem l by v tomto pffpade zlod j anci. Zde by dokonce m la svuj vyznam i sir6na. Jako perlicku bych doplnil, ze vysklen jgkno zlod6j ponechal majiteli opfen6 nepo kozen6 vedle automobilu. Ustfednu CA-300 jsem prezkou el skutecn pe6liv a vymy lel jsem si nejruznej f uskoky, kter6 bych nepovazoval za vhodn6 zvefejftovat. Rdd prizn^vdm, ze v em usp6 n odolala. Ultrazvukov6 snfma6e dovedou byt za ruznych okolnostf funksne trochu problematickd. Tento v ak pracoval zcela bezchybne a naprosto spolehliv. BezpeCne reagoval jiz na pohnutf zadnfmi dvermi i na pohyb ruky prostrsen6 pootevfenym oknem. Za vyhodn6 opatfenf povazuji moznost pferu it pffvod k magnetu spoustece motoru, protoze je vzdy vhodn6 jakymkoli zpusobem zloddji zkomplikovat kr dez, jak jsem jiz zdiiraznoval v minul6m testu. Velmi kladn t6z hodnotfm indikaci zapnutf a vypnutf zarfzenf (pffpadne zamfcenf a odemienf vozu) jednfm, popffpads dvema bliknutfmi smdrovych svetel. To uiivatele zcela jasn informuje, v jak6m stavu se vuz prdvs nach&zf. Men f vyhradu bych mel pouze k sou6asn6 akustick6 signalizacf tschto stavu, tj. jednfm nebo dvsma kr tkymi zvuky sir6ny (coz jsem na za66tku 6l&nku nazval mnouknutfm ). Tento zvuk je, podle meho osobnfho n zoru, pres sv6 kr6tk6 trv^nf, tak hlasity, ze naprfklad v noci by to mohlo byt povazovdno za zce la zbytecn^ ru enf. Tato akustick informace muze v ak byt jednoduchym zpusobem zru ena (aniz by to m lo vliv na akustick6 ozndimenf poplachu). Tak6 automatic^ rozsvfcenf vnitrnfho osv tlenf vozu po vypnutf poplachov6ho zarfzenf povazuji za velmi pfi'jemn. Jak jsem se jii zmfnil, toto osv tlenf zhasne au- centralni zomykant zamknout J odemknout p n + 12V 1^ _Jj] US300 ultrazvukovy snfmac blokovani starteru -X- f sir4na J I PG-1 blinkry -zluty- PAGER CA300 tomaticky za 20 sekund nebo ihned po za pnutf zapalovdnf. Velice zajfmavym doplhkem tohoto pff stroje je moznost ovtedat soucasn s uvedenfm popla n6ho zarfzenf do pohotovostnfho stavu tak6 dvernf z^mky. Tuto funkci Ize pochopitelnd jednodu e realizovat pouze u vozu, kter6 jsou jiz centr6lnfm zamyk^nfm a odmykcinfm vybaveny a tudfz opatreny prfslusnymi servomotorky s rfdicf jednotkou. U v tsiny vozu je tato funkce re ena tak, ze jsou u dvefnfch z mku dva kontakty, z nichz jeden se vzdy podle smsru otodenf klffiku kr^tce pripojf na kostru. Servomotorky Ize pochopiteln vestav t i dodate6n6 a pokud nenf k dispozici zmfnsn6 ffdicf jednotka, postacf i dvojice rel6. K tomu bych cht6l doplnit, ze cel6 zarfzenf Ize zapfnat a vypfnat ddlkov6 a zcela nen&padn, tfeba z kapsy. D&lkov6 ovl^d^nf reaguje bezpefins ze vzd^lenosti nskolik desftek metru a pochopitelne je Ihostejnd, z kter6ho sm ru se k automobilu priblizujeme. Nakonec bych se cht l je t zmfnit o mont^zi tohoto zarfzenf do auto mobilu. Protoze prfstup ke svazkum elektrickych vodidu je u modemfch automobilu velmi obtfzny, protoze jsou obvykle ukryty za krycfmi panely (to neplatf o vozech Sko da Favorit, kde svazky ohavn vyfinfvajf z nejruzn6j fch mist), doporudoval bych vsem zdjemcum nechat si zarfzenf namontovat pffmo od vyrobce nebo od pov ren6 firmy. Pro ty, kteff se nebojf pustit se do t6to pr^ce sami, vyrobce k zakoupen6 sad pfikl^dd kompletnf kabeldiz (jednotliv6 kabely jsou al nadm m dlouh6), v6etn speci^lnfch rychlosvorek, jimiz Ize jednot- Iiv6 vodice pripojit ke kter6mukoli vodidi ve vozov6m svazku, aniz by bylo tfeba vodic pferu ovat nebo odizolov^vat. Tfm je mont^z velice usnadn na. Zaver Na zdv r mohu jen opakovat to, co jiz bylo fe6eno: Zaffzenf umf prakticky vsechno, co se od n6j d pozadovat. Pokud by n kdo cht nekter6 6idlo vynechat, muze JL nouzove odstaveni -LJ i U 1 kaf klicek zapalovani. sm'i snimoc otevreni kapoty a kufru r- moiny dalsi snimoc JL + 12V osvetlenf kabiny max. W dverni kladny vstup +1 2V t - spinace _f_ smmace, spinace,... f9 no na kostru kostra,, A [blinkry] cerveny o +1 2V 77T. r...i z baterie A [napajemj V celkove instalacni schema anlenka. dalkoveho ovladani zapojit jen ty prvky, kter6 uzn& za vhodn6. Je v ak mnoho t ch, kteff vfcendsobn6 zaji t6nf vftajf a pro ty je tento pffstroj ide^lnfm fesenfm. R^d bych v t6to souvislosti upozomil na to, ze napffklad Ceskd poji - fovna pozaduje, aby vozy, jejichz pofizovacf cena pfesahuje pul milionu, byly zabezpecovacfm zaffzenfm vybaveny, jinak je nepojistf. Takze majitel6 drahych vozu, pokud je chtsjf pojistit, musf podobn6 za ffzenf do automobilu vestav t. Nakonec je t n kolik z&kaznickych informacf. Zaffzenf vyr^bf a doddva firma Jablotron, sfdlfcf v Jablonci n/n, JanACkova ulice 6, PSC Zaffzenf Ize koupit pff mo u jmenovan6 firmy, nebo ho objednat k zaslinf na dobfrku. Telefonnf Cfslo je 0428/87241, fax 0428/ V Praze za ffzenf prod^vajf napffklad prodejny firmy GM electronic. U vyrobce v Jablonci n/n Ize na vyse uvedenych telefonnfch dfslech tak6 dojednat pffpadnou montdz zaffzenf do vozu. Firma Jablotron nabfzf prvky t6to sestavy za tyto ceny: Kompletnf sada CA-300S stojf 2920,- K6 (2374,- K6 bez DPH), tatdz sada, avsak bez ultrazvukovdho snfmace stojf 2350,- K6 (19,- K6 bez DPH), ultrazvukovy sni'mad stojf 815,- K6 (662,60 K6 bez DPH) a jeden d^lkovy ovladad stojf 365,- K6 (296,70 K6 bez DPH). Z cen vyplyvd, ze je rozhodn vyhodnejsf objednat celou kompletnf sadu, kter obsahuje v echny prvky. Hofhans V dodatku k tomuto testu bych r d upozomil na zajfmavy zabezpedovacf sys tem pro objekty, ktery vyr^bf tat^z firma a jehoz zajfmavost spoav^i v tom, ze jednotlivd 6idla nenf tfeba propojovat s ustfednou z&dnymi vodidi, protore pfenos je bezdr^itovy. Pro nedostatek mfsta bohuzel nelze podat dal f informace nez to, ze v z&- kladnf sestave: ustfedna, dv 6idla, d&lkovy ovladad a sir6na stojf u vyrobce 7042,- Kc (57,- Kc bez DPH). Typov6 oznadenf t6to sestavy je HA 50 J (viz inzer^t v inzertnf pffioze AR A 5/94).

6 Hri5 AMATERSKE RADIO MLADEZI MODULY PRO NEPAJIVE KONTAKTNI POLE (Pokracovanf) DTJ - Delicka 3:1 Modul DTJ - delicka s pomerem delenf 3:1 (obr. 43) je reprezentovana integrova- Zapojenf vyvodci 1 stop pro vystup Q 2 0 V 3 vystup Q 4 vystup Q 5, pfipojenf vnej fho kondenzatom V GIS - Generator symetrickych impulsu Obr. 43. Delicka 3:1 Pro toto zapojenf (obr. 47) muiete pouzft pouzdra 7400, na obr. 48 je vsak navriena deska s plo nymi spoji pro dalsf moinost - vyuzitf integrovaneho obvodu 74. Pritom ziskate zapojenfm podle obr. 47 symetricke impulsy (pom6rlog. 0 ku log. 1=1:1). Tuto stndu nastavfte obdobnym zpcisobem jako u modulu GIM. F.HRAUENEC 3.50 <- 37, 5-> F.I1RAUENEC ,5-> Obr. 47. Generator symetrickych impulsci, GIS : i r loi i 12 Obr. 44. Deska s plosnymi spoji delicky nym obvodem 7474; zapojenf vyvodu desky s plosnymi spoji podle obr. 44 je nasledujfcf: 1 vystup Ql 2 0 V 8 vystup Q2 9 vstup S2 vstup hodinovych impulsq T 11 vstup R V GIM - Generator impuisfi S pouzitfm pouzdra 7400 (5400, 8400) zfskate nesymetricky multivibrator, jehoz kmitocet Ize nastavit volbou kapacity kondenzatoru C. Jemne mtizete kmitocet menit odporovym trimrem P (obr. 45). Zvolfteli kapacitu kondenzatoru od 50 pf do nf, obsahnete kmitoctovy rozsah asi od 4 Hz do 60 khz. Vystupnf signal multivibratoru, ktery ma tvar pravouhlych impulsu, muzete pripojit ke vstupum dalsfch hradel (z vystupu Q). Uvedomte si, ze dva vstupy jsou jiz na vy stup Q pripojeny pres_rezistor R a odporovy trimr P. Vystup Q je mozno ovladat z vyvodu 1, ktery cinnost generatoru neovlivnuje. Obr. 46. Deska s plosnymi spoji generatoru Pokud se v m v tsf typy kondenz^toru nevejdou na desku s plosnymi spoji, muiete je umfstit mimo modul do nepijiveho kontaktniho pole a pripojit paralelne k vyvodum 5 a. Kondenzatonj muie byt i ndkolik a Ize je podle potreby pripojovat prepinacem. Bude-li vam chybet miniatumf odporovy trimr, nastavte poiadovany kmi tocet, zmefte odpor dvojice R+P a odpovfdajici rezistor zapojte na pozici R, pricemi vyvody pro odporovy trimr zkratujte dratovou spojkou (na obr. 45 naznaceno preaisovanou carou). Vystupniimpulsy modulu GIM maji stndu asi 4:1 (pomer log. 0 ku log. 1). Deska s plosnymi spoji a umistenf souc stek je na obr. 46. Soucastky R miniatumf rezistor 470 Q P miniatumf odporovy trimr 1 IcQ (napf. typ TP 009) C elektrolyticky kondenzator 50 pf, 6 V az 0,5 pf (nebo kondenzator az nf, viz text) integrovany obvod 7400 (5400, ) (dvojici R+P Ize po nastavenf pozadovaneho kmitoctu nahradit pevnym rezistorem 470 Dai 1,5 kfl) F.MRAUENEC 3.50 <1-37,5-1> Obr. 48. Obrazec plosnych spojci a umfstsnf soucdstek modulu GIS na desce Diky temto vlastnostem je generator im pulsci GIS vsestrannd pouiitelny. Moinost zapojit pevny rezistor po zmsrem nastaveneho potenciometru (na pozici odporoveho trimru P) je samozrejmd zachov^na. Soucastky R miniatumf rezistor 470 Q P miniatumf odporovy trimr 1 k 2 (napr. typ TP 009) C kondenzator nf ai 50 pf, 6 V D kremfkova dioda integrovany obvod 74 6 LOmAtjg&i

7 Zapojenf vyvodo 2 0 V 3 vystup Q V GJH - Generator 1 Hz Rezonancnf kmitocet miniatumiho hodinoveho krystalu, ktery je v tomto modulu pouzit, je 32,768 khz. Protoze toto cfslo je prave jednou z mocnin ci'sla 2 (2,s), Ize s tfmto krystaiem, ktery ma prumer pouzdra 2,8 mm a vysku asi 8 mm, konstiuovat jed noduchy generator, ktery vam bude dodavaf taktovacf signal 1 Hz. Schema pnstroje je na obr. 49. <-45-> Obr. 50. Deska s plosnymi spoji a umfstenf soucastek GHJ Integrovany obvod CMOS 4060 je nejen ctmactibitovy cftac, ale i oscilator, ktery muze byt snadno rfzen zminenym krysta iem. Vyuzijete-li cftace integrovaneho obvodu jako delicky kmitoctu (2,4=16 384), zfskate na vystupu kmitocet 2 Hz. Tento signal vydelfte dvema s vyuzitfm poloviny integrovaneho obvodu CMOS 4013 a mate k dispozici sekundove impulsy. Ty jsou pravouhle a jejich velikost je odvozena od napajecfho napetf. K serfzenf generatoru slouii vyvod 4 mo dulu, na ktery muzete pfipojit meric kmi toctu (cftac) a otacenfm kapacitnfho trimru C2 nastavit rezonancnf obvod oscilatoru tak, aby mericf pnstroj ukazoval kmitocet 32,768 khz. Obrazec desky s plosnymi spoji a umfstenf soucastek modulu je na obr. 50. Soucastky Rl miniaturnf rezistor 0,22 MQ R2 miniaturnf rezistor Mn Cl kondenzator 39 pf C2 kapacitnf trimr asi 40 az 0 pf C3 kondenzator nf C4 doplnkovy kondenzator k trimru (asi 82 pf) integrovany obvod integrovany obvod 4013 X miniaturnf krystal Hz objfmky DIL 14 a DIL 16 Zapojenf vyvodu 1 vystup 1 Hz 2 0 V 4 mericf bod az 15 V (Pokracovanf). u W m _II ratkv svet er n II. 5; jyf : >. mm m W Zapojenf by bylo mozne rozsfrit a pfipojit dalsf tranzistor a dalsfch 12 LED na vystup 7 (odpojit od vstupu 15),, 1, 5, 6, 9 a vzdy nasledujfcf vy vod spojit s vystupem 15 (nulovanf), a tak pouzit az devet skupin LED, s nimiz Ize dosahnout neobvyklych svetelnych efektu. Druha polovina loi je zapojena jako dalsf, tentokrat vsak rfzeny multivibra tor, ktery kmita jen tehdy, je-li na jeho vyvodu A uroven H. (Pokracovanf) Tehdy bude na vyvodech X+ a X- kladny nebo zaporny impuls - impulsy Ize ffdit kupr. melodicky generator, ktery bude pracovat synchronne s prfslusnym vyvodem 2 (v nasem prfpade s vyvodem 3). Bude-li rfdicf mul tivibrator pomaly, muze soucasne s rozsvfcenfm jedn6 skupiny LED zaznft jedna kratka melodie (viz AR11/91- Melodicke generatory). Zapojenf podle obr. 6 a 7 jsou v podstate stejna, zapojenf podle obr. 7 je vsak ponekud rozsfreno. U obou za pojenf pouzijeme dekadicke cftace 4017, u prvnfho jen jeden, u druheho dva v serii (cftacu by bylo mozne pou zit i vice). Cftace jsou rfzeny multivibratory, ktere pracujf na ruznych kmitoctech. Vysledkem je zvlastnf kombinace rozsvecovanf a zhasfnanf LED, ktere jsou vzdy spojeny po dvou v se rii. Obvody loi u obou zapojenf jsou dvojite casovace typu 556 (je mozne je nahradit dvema 555). Na obr. 6 v zavorce u loi jsou cfsla vyvodu, odpovfdajfcf 555, nesmfme vsak zapomenout na napajenf obou 555. Tecf z trochu jineho soudku : Jeste jeden blikac, nikoli vsak s LED, ale NAS KVIZ ULOHA15 K resenf prvnf z nejnovejsfch kvizovych uloh budete potrebovat krome bezpecne znalosti serioveho a paralelnfho spojovanf odporu navfc neco duvtipu. Pfed nami lezf - pro pocatek - pet na pohled stejnych rezistoru (obr. 1), naprfklad se jmenovitym odporem ohmii. Jsou stejne jen na pohled, je den z nich je vadny, je prerusen. vasfm ukolem je vadny rezistor najft. Mate k dispozici ohmmetr, vadny re zistor vsak musfte vytrfdit nanejvys dvema meremmi. ftesenf je nekolik, promyslete i prfpad, ze vsechny rezistory musfte zaradit do serioparalelnfho spojenf, na nemz prvnf mefenf uskutecnfte. Pokud jste si s ulohou poradili, prezkouseite svuj um na slozitejsfm prfpade aeseti rezistoru. Pocet merenf musfte rovnez omezit na dve. Svuj napad porovnejte s resenfm na strane 8. ULOHA16 Nase dalsf zadanf je uz tak trochu historicke, pochazf z doby, kdy nejeden amater osobne vyrabel sviij (necfslicovy) multimetr. Po zfskanf ruckoveho meridla pro maxim^lnf proud 1 ma, 500 jia nebo dokonce 0 pa bylo prvnf starostf zjistit vnitrnf odpor meridla (tento udaj bvl dulezity pro navrh pfedradnych oaporu a zejmena bocnfkii). Pripojenf meridla k vychylkovym ohmmetrum, mericfmu miistku apod, bylo rizikov6, konstrukce meridla mohla pri proudovem soku, zpusoben6m mericf metodou, utrpet. Na strankach odbornych casopisu (vcetne AR) se nastestf docetl, jak na to. Navod znel: vezmi galvanicky clcinek (1,5 V), meridlo M zapoj podle obr. 2a a odporovym trimrem (potenciometrem) PI nastav plnou vy- 1,5 vt. a) Obr. 2. U L f1 chylku rucky. Paralelne ke svorkam meridla nym (obr. 2b) pripoj dalsf promenny odpor P2 a nastav tak, aby se vychylka rucky meridla zmensila na polovinu. Odpor, nastaveny na P2, zmer, zmereny udaj odpovfda vnitrnfmu odporu meridla. Navod je jednoduchy a srozumitelny, pffstup elegantnf. Ma jedinou vadu - nevede vzdy k prijatelnemu vysledku. Proc, to by mohla byt vase prvnf otazka. Jak metodu modifikovat, aby byl vysledek dostatecne presny, vyplyne z odpovedi na otazku prvnf. Budeme vsak pozadovat o trochu vice: navrhnete jednoduchy tranzistorovy obvod, ktery1 zachov^i princip merenf, avsak vyloucf jeho slabiny. fr (a-uoaitefaitfi) P2

8 , xKF Obr LED ve,5v pro jine Cicely - s vykonovou halogenovou zarovkou. Nekdy potrebujeme siln6 svetlo, kter6 blikanfm jiz zdaleka varuje, zada o pomoc apod. Modernf halogenove zarovky pro 6 nebo 12 V od nekolika jednotek W az do 80 W je mozno prerusovane nap jet pres vykonovy tranzistor nebo rele, ovl&dan6 multivibratorem. V modernfm provedenf na obr. 8 je ovtedanf reseno ponekud jinak. t-iodf 15 V WSS NAS KVIZ fie ENf ULOHY 15 Budeme-li trvat na tom, aby do promerovaneho serioparalelnfho obvodu byly zarazeny vsechny rezistory, zvo- Ifme naprfklad propojenf podle obr x4017 Hradlo A ctyrn sobn6ho Schmittova klopn< ho obvodu CMOS 4093 pracuje jako multivibrator. Jeho kmitocet Ize trimrem R3 nastavit mezi 0,5 a 5 Hz (kmitocet je urcen kapacitou konden- Zcitoru C2 a odporem rezistoru R3). Dalsf tri hradla, zapojenf paralelne, slouzf jako invertor a z roven zesilovac a spolecne budf vykonovy tranzis tor MOSFET, ktery m vynikajfcf spfnacf vlastnosti pri velmi mal6m ubytku napetf (r du desetin voltu). Protoze poru kombinace trf rezistorci, vadny nledame mezi odlozenymi kusy. Pro prfpad deseti rezistoru uvectme rovnou serioparalelnf spojenf pro prvnf Obr. 7. Roz i7en6 zapojenf z obr. 6 pracuje ve spfnacfm rezimu a ztraty pro maly odpor v sepnut6m stavu jsou zanedbateln6, mcizeme ho umfstit prfmo na desku s plosnymi spoji bez chladice. MCizeme pouzrt turner libovolny typ: BUZ11, BUZ71, IRF520 apod. Jako halogenov^i zirovka je nejvhodnejsf typ pro 12 V/20 W, kter jiz poskytuje velmi intenzfvnf svetlo (nezapomehme, ze odber z nap jecfho zdroje bude temer 2 A). (Pokracovini) nasobkem ocek vaneho ubytku na petf na svork^ch meridla. Popsanym probl6mcim se vyhneme, uskutecnfme-li uvedeny experiment pri zapojenf meridla 0 pa do obvodu kolektoru jednoducheho tranzistoroveho stupne v zapojenf se spolecnym emitorem podle obr. 5. Proud kolek- Obr. 3. Kdyby byly vsechny rezistory v por&dku, byl by vysledny odpor kombinace 11,66 ohmu. Namerfme-li ohmci, vadny rezistor je urcen prvnfm pokusem, je to R1. Vysledny odpor 15 ohmci znamena, ze vadn^ rezistor musfme urcit druhym merenim mezi R2 a R3.16,66 ohmu ffk&: hledej mezi R4 a R5. Nebudeme-li pozadovat, aby do schematu byly zapojeny vsechny souc sti, postaci merenf na s6rioparalelnfm obvodu ze trf rezistoro. Odpovfd li vysledek merenf ocek van6mu od- merenf (obr.4). Skl d se z 9 rezis toru, des tv ponech me mimo. Postup je jinak podobny, vypocet moznych vysledku ponech me na vis. ftesenfulohy 16 Vysvetlenf je pomerne proste. Postup je zcela presnypro prfpad ide lnfho zdroje proudu. Zmensenfm celkov6ho odporu obvodu pfipojenfm P2 k mefidlu se podle typu meridla v mnoha prfpadech neprfpustne zmenf proud, ktery obvodem prot6k. Polovicnf vychylka rucky meridla neznamen, ze meridiem i bocnfkem prot kci tentyz proud. Jev je m6ne neprfznivy, postar6me-li se, aby napetf pouziteho zdroje bylo alespoh dvaceti- Obr. 5. TUN toru [e v sirokem rozsahu nez6visly na zatezovacfm odporu. Plnou vychylku rucky nastavfme zmenou PI, potom pripojfme P2 a vychylku rucky nasta vfme do poloviny stupnice. Zmerenfm odporu P2 zfsk^me hledany vnitrnf od- Metoda m v soucasn^ dobe omezenou vyuzitelnost, predpokl^d^me vsak, ze je pro pozn^nf zakladnfch z^konitostf a nefcterych Oskalf elektrotechniky a elektroniky docela uzitecn^. 8 A/7 94

9 MERAC /}21E VYKONOVYCH TRANZISTOROV VYBRALI JSME NAI obalku Rudolf Becka Uvedeny merac sluzi na meranie vykonovych PNP a NPN tranzistorov pri kolektorovych prudoch od 0,5 A do A. Rozsah merania h21e 1 az 5000 umoznuje meranie od tranzistorov pre rozkladove obvody (BU208, SU161), ktorych h21e > 2 az po meranie vykonovych darlingtonovych tranzistorov, napr. KD367, ktorych h21e > 750. Pri merani netreba tranzistory chladit, ked ze merany prud tecie tranzistorom 1,5 ms s pauzou asi 150 ms. Technicke data pristroja Rozsah merania /?21E: 1 az Kolektorovy prud: 0, a A. Max. bizovy prud: 1 A. Prikon: max. 3,5 VA. Rozmery: 236 x 5 x 236 mm. jenie je na obr. 2. Prudovy zosilfiovacf dnitef je dany vzfahom: ^21E (/c-'ceo)/',b 0) Pre krermkove tranzistory mozno /rb0 zanedbat a potom: 'A (2) V popisovanom pristroji je mozno nastavif kolektorovy prud /c = 0,5; 1; 2; 3; 4; 5; 6 a A. Do obvodu b ze je zapojeny presny rezistor, na ktorom sa meria ubytok napatia umerny velkosti b zov6ho prudu. Pre lb plati: L (3) Po dosadeni lb do (2) bude pru dovy zosilnovaci Cinitel" dany vzfa hom: /7 = (L.Rb)IUf (4) Priklad: Kolektorovy prud lc «1 A, bazovy odpor Rb - n. Namerane napatie na b^zovom odpore URB - 2,5 V co odpovedci plnej vychylke meradla Ml v skutodiom zapojeni.»21e (/c «b)/^rb (5) + V Obr. 1. ZAvislosf h21e niektorych vykonovych tranzistorov na kolektorovom prude Bezn6 merace tranzistorov (TES LA BM 419, BM 529) umoznuju me ranie tranzistorov do kolektoroveho prudu 0 ma. Pri mnohych aplik ci ch je v ak potrebne vediet i velkosf h?1e pri vs&sich prudoch. Pritom nie vsetci vyrobcovia udavaju priebeh h21e v zavislosti od kolektoroveho pru du. Zavislosf h21e niektorych vybranych tranzistorov na kolektorovom prude je na obr. 1. Popisovany pristroj na obrazku meria prudovy zosilhovaci cinitel (h ) v zapojeni so spolocnym emitorom [1], [2]. Principialne zapo- Obr. 3. Principialne zapojenie merania h21 v popisovanom pristroji

10 Obr. 4. Elektricka schema meraca h21e vykonovych tranzistorov 8 s X O) Na rozdiel od klasickych meradov vykonovych tranzistorov [4], kde sa merany tranzistor napaja jednosmernymi prudmi, je v popisovanom meraci kolektor napajany jednosmernym napatim, ale baza meraneho tranzistora je napajana impulznym prudom. Prud bazou a teda i kolektorom tecie po dobu 1,5 ms. Potom nasleduje pauza 150 ms, pomer medzi meranim a pauzou je 1 : 0 a tym i vykon, kto ry sa premem v meranom tranzistore na teplo je loox mens! ako pri klasickej meracej metode. Vcfaka tomu nie je potrebne merany tranzistor chladif. Dalsou vel kou vyhodou pulzneho merania je to, ze nie je potrebny vykonovy zdroj pre napajanie meraneho tranzistora. Kratky (1,5 ms) impulzny kolektorovy prud az A, dodavaju vefke elektroliticke kondenzatory o celkovej kapacite asi mf, ktore sluzia ako zdroj energie. Pocas pauzy medzi meraniami, ktora je loox dlhsia ako cas merania, su kondenzatory znovu dobite. Vd aka tomu, ze kolek torovy prud (0,5 az A) dodavaju kondenzatory C2 a C3, moze byf na napajanie pouzity maly siet ovy transformator a tym i cely pristroj je v porovnani s klasickym meracom vyko novych tranzistorov, napr. BM 455E (rozmery 545 x 245 x 385mm, hmotnost 24,5 kg), vel mi maly. Principialne zapojenie pri merani NPN tranzistorov je na obr. 3. Pri me rani PNP tranzistorov maju tranzistory T1 az T5 a Zenerova dioda (D3 a D4) opacnu polaritu. Tranzistory T1, T4, T5 a merany tranzistor su zapojene ako zdroj prudu, ktoreho verkosf je dan rezistorom Rc. Diody D3 a D4 sa chovaju ako referencna Zenerova dio da, vd aka ktorej zapojenie "vtlaca" do baze meraneho tranzistora taky prud, aby na rezistore Rc vznikol ubytok napatia 3,3 V. V skutocnom zapojeni - (vicf obr. 4) je odpor Rc meneny prepinadom Pr2 od 0,33 Q po 6,6 Q a tym je meneny kolektorovy prud od A do 0,5 A. Tranzistory T1, T4, T5 a merany tranzistor su v cinnosti po cas budiaceho impulzu privadzaneho do baze tranzistora T1 (1,5 ms), ktory dodava generator 1a. Pocas pauzy (asi 150 ms) je otvoreny tranzistor T3, ktory skratuje budenie tranzistora T5 a tym prestane byf budeny merany tranzistor. Bazovy prud meraneho tranzistora je nepriamo umerny zosilhovaciemu cinitefu meraneho tranzistora. Cim bude vacsi prudovy zosilnovaci di niter, tym mens! bude bazovy prud pre dosiahnutie pozadovaneho kolektoroveho prudu. Bazovy prud mera neho tranzistora nie je merany priamo, ale meria sa ubytok napatia na presnom rezistore RB. KecTze bazovy prud je pulzny, je potrebne tento previest na jednosmerne napatie. Pocas prietoku prudu cez merany tranzistor su zapnute spinace "a" "c". Kondenzator C9 je nabijany cez rezistory R34 a R35. Pocas pauzy odpoja spinade

11 "a" "c" kondenzator C9 od nabijacich rezistorov. Zapnu spinace "b" "d". Cez rezistor R36 bude nabijany "pamafovy" kondenzator CIO. Integro vany obvod 1b je zapojeny ako impedancny prevodnik s vel kym vstupnym odporom a ziskom 1. Meraci pristroj Ml spolu s predradnymi rezistormi R37 + PI a 1b pracuje akov-meter merajuci napatie na CIO. Citlivosf V-metra je potenciometrom PI nastavend na 2,5 V na plnu vychylku. Stupnica meradla je ciachovana priamo v hodnot ch h21e. Pristroj ma dve hyperbolicke stupnice pre rozsahy - plna vychylka pre h21e = 1; ; 0 a pre h21e = pre plnu vychylku - obr. 8. Skutocne zapojenie pristroja je na obr. 4. Cely pristroj je napajany napatim + V, ktore dodava stabi lizator 2 - pa78. Tento mozno zakupif v KTE electronic s.r.o. Doska s plosnymi spojmi (obr x 193 mm), je navrhnuta tak, ze je Obr. 5. Doska s plosnymi spojmi (206 x 193 mm) mozno pouzif i bezny stabilizator +5 V MA7805P - vid obr. 7. Ak sa pouzije 2 - pa78, da sa miesto rezistora R40 drotova spojka. Integrovany ob vod 1a pracuje ako generator budiacich impulzov. Slrka impulzu je dana rezistorom R5 a kondenzatorom Cl, sirka pauzy rezistorom R6. Tranzistory T1 az T5 pracuju pri merani tranzistorov NPN. Tranzistory T6 az T pracuju pri merani tranzistorov PNP. Kondenzatory C7 a C8 zabranuju kmitaniu zdrojov prudu. Prepinanie polarity meraneho tranzistora PNP/NPN zaistuje izostatovy prepinac S2. Prepinac je nakresleny v polohe merania NPN tranzistorov. Prepinac Pri prepina bazovy odpor Rb a tym meni rozsah merania h21e. Prepinac Pr2 prepina kolektorovy od por Rc a tym meni vel kosf kolektoroveho prudu cez merany tranzistor od 0,5 do A. Integrovany obvod 3 sluzi ako spinac. Cinnost spinacov bola vysvetlena na obr. 3. SpinaSe "c" "d" su ovladane napatim z 1a. Spinace "a" "b" su ovladane napatim otocenym o 180, odoberanym z kolektora T1. Pri stlaceni tlacidla Til meria sa skusany tranzistor. Nastavenie pristroja Pred nastavenim zhotovime nove stupnice meracieho pristroja. Priebeh stupnice je vypocitany zo vzorca (4). Ak pouzijeme loodielikovu stupnicu, bude nove delenie stupnic dane tabul kami c.1 a c.2. Prevedenie stup nice je na obr. 8. Skontroluju sa napatia na 2 - vid obr. 3. Ak sme pouzili pod 3 objimku, vytiahne sa 3 z objimky, alebo sa odpoji rezistor R36 od 3. Na vyvody kondenzatora CIO sa pripoji jednosmerne napatie 2,5 V ±0,5 % z neuzemneneho zdroja - najlepsie z plochej baterie, ku ktorej sa pripoji potenciometer o odpore kn az 0 kf2. Kladny pol zdroja sa pripoji na vyvod pripojeny na spidku 5 1. Potenciometrom PI sa 11

12 Obr. 9. Zostava prepinadov Prl a Pr2 Obr.. Doska prepinaca

13 Tab. 1 h2k 1 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2 2,2 2,4 2,6 2,8 3 3,5 4 4,5 5 7,5 20 oo pa 0 90,9 83,3 76,9 71,4 66,6 62,5 58,8 55,5 52, ,4 41,6 38,4 35,7 33,3 28,6 22, ,3 5 0 Tab. 2 hm 4 4,5 5 5, \ia 0 88, ,7 66,6 57, , ,3 28,5 22, ,3 8 Obr. 13. Zostava spinada S2 a Til Obr. 11. Predny panel pristroja n Sinnost pristroja. Takyto zemneny pristroj (osciloskop), moze byt pri meranl pripojeny na skusa6 len jeden. Inak by cez zeme pripojenych prlstrojov mohli byt skratovan6 obvody meraca. Nakoniec mozeme skontrolovaf zvlnenie na kondenz toroch C2 a C3. Toto zvlnenie je najva6 ie pri meranl tranzistorov s kolektorovym prudom A. Zvlnenie m mv hodnotu asi 150 mv. nastavl plna vychylka meradla Ml. Rezistor R36 sa zapoji spat. Osciloskopom sa skontroluje napatie na 1-1. Jeho priebeh vicf obr. 3. Orovefi L m hodnotu asi +1,4 V a uroven H ma hodnotu +8,5 V. Ak bol pristroj spravne zapojeny a pouzite dobre suciastky, nepotrebuje <fal ie nastavovanie. Ak m me k dispozlcii osciloskop, mozeme skontrolovat einnosf pristroja nasledovne: Do zdierok E - B - K sa zapoji vykonovy tranzistor napr. KD501. Preplnac vodivosti sa da do polohy "NPN". Os ciloskop sa pripojl medzi vyvody 8 a 14 prepinasa S2. Preplnafi Pr2 sa postupne preplna z polohy 0,5 A az do polohy A. Napatie meran osciloskopom must mat v kazdej polohe preplnaca Pr2 pri stlacenom tlacidle "TEST" mv hodnotu 3,3 V, co je znakom toho, ze meranym tranzistorom te ie prud nastaveny preplna- 6om Pr2. Preplnac Pri sa vzdy prepne do takej polohy, aby meracl pristroj ukazoval hodnotu h21e meraneho tran- zistora. Osciloskopom mozno skontrolovat mv napatie na dibdach D3 a D4, ktor6 m mat hodnotu 3,9 V. Obe napstia meran6 osciloskopom su impulzne so lrkou asi 1,5 ms. Podobne sa skontroluje fcinnost pristroja pri prepnutl preplnaca S2 do polohy "PNP". Do zdierok E - B - K sa pripojl PNP tranzistor napr. KD615. Osciloskopom sa skontroluju napatia ako pri meranl tranzistora KD501. Napatia maju rovnaku hodnotu, ten opacnu polaritu. Cely pristroj je napajany profesionalne vyr^banym sietovym transformatorom, ktory m^ dve samostatn6 okienka pre vinutia. V jednom okienku je navinuty primar a v druhom dokonale odizolovanom okienku je navinu ty sekund r transformatora. Pristroj je nap&jany dvojpramennou nurou so zdvojenou izolaciou. Tym, ze "zem" pristroja nie je spojen^i so "zemou" sietov6ho rozvodu, mozno "zem osciloskopu pripojit do hociktorsho bodu pristroja bez toho, ze by bola naru e- Meranie tranzistorov Merany tranzistor sa pripojl pomocou beznych spojov na zdierky E - B - K. TlaCidlovym preplnadom sa zvo- 11 polarita meraneho tranzistora. Pri meranl NPN tranzistorov sa ponech tlacidlo vytlacene, pri meranl PNP tranzistorov sa tlacidlo zatlafcl. Pre plnac kolektorov6ho prudu sa prepne do pozadovanej hodnoty, pri ktorej chceme merat h21e. Ak chceme zmerat z^vislost h21e na ho tranzistora na kolektorovom prude, prepneme preplnafc "Ic" do polohy 0,5 A. PrepInaC h21e prepneme na men iu hodnotu, napr.. Stla6lme tlacidlo "TEST". Cervena LED di6da pri tlacidle "TEST" zacne blikat. Meracl pristroj n m ukaze h21e. Ak je vychylka mera dla mal, prepneme preplnac h21e na taku hodnotu, az bude vychylka mera dla dostato6n na odtanie meranej hodnoty. Postupne preplname preplnas "Ic" az do maxim lnej verkosti kolektoroveho prudu meraneho tran zistora, resp. do prudu A. Pri zvac ovanl kolektoroveho prudu takmer u v etkych tranzistorov kles h21e, preto treba patricne zmenit rozsah meradla preplnadom h21e. Pri mera nl vn vykonovych tranzistorov pre 13

14 rozkladove obvody TVP (BU208, BU508A, SU161 apod.), ktorych h21e je vo vacsine pripadov > 2, je obmedzujucim faktorom maximalny bazovy prud 1 A, ktory doda popisovany pristroj. Pri merarri beznych tranzistorov toto obmedzenie neprichadza do uvahy, kecfze u vacsiny beznych vykonovych tranzistorov je i pri kolektorovom prude A h21e >. Mechanicka konstrukcia Pristroj je zabudovany do skrinky firmy BOPLA zo serie "Sinfonie" mo del BOBOX typ BO 7, ktore na nas trh dodava firma ELING s. r. o., Nova Dubnica, postova schranka 27, jeden zo sponzorov sut aze Amaterskeho radia [5], Skrinky uvedenej firmy maju elegantny vzhl ad. Zabudovanim ama terskeho pristroja do uvedenych skriniek dostane i amatersky pristroj profesionalny vzhfad. Skrinka sa sklada z hornej a dolnej casti, ku ktorej mozno pouzif sklopnu rukovat H72. Objednavacie cisla vict rozpiska. Pristroj pozostava z jednej dosky, na ktorej su umiestnene takmer vsetky suciastky, okrem prepinacov Pri a Pr2, na ktorych su umiestnene prislusne prepinane rezistory. Prevedenie prepinacov je na obr. 9. Pre pinace maju na jednom segmente 26 kontaktov. Mechanika prepinacov prepina bezec na kazdy druhy kontakt. Aby pri prepinani prepinacov nebol preruseny elektricky obvod, je potrebne vzdy dva susedne kontakty prepojif, cize vol ny kontakt spojif so susednym pouzivanym kontaktom, vid obr. 9. Na doske je uchyteny tiez siet ovy transformator a drziaky siet ovej poistky. Doska je priskrutkovana na distancne stlpiky, ktore su sucast ou spodnej casti skrinky. Predny a zadny panel je zasunuty do drazok v skrinke. Prepinace Pri a Pr2, meraci pristroj Ml, siet ovy spinac a zdierky pre merany tranzistor su umiest nene na prednom paneli (obr. 11). Literature [1] C. Sanjay. Hochstrom - hfe - Tes ter. Elektor 9/90, s 52 az 56. [2] CSN cast 6. [3] Merac tranzistorov BM Servisny navod TESLA Brno. [4] Merac vykonovych tranzistorov BM TESLA Brno. [5] Podmienky Konkurzu AR. AR A 2/93 s 3. Zoznam suciastok Rezistory(TR 296) R1,R2 39 kq R3 6,8 Q, TR 5 R4 27 kq R5,R7,R8,R11,R19 kq R6.R36 1 MQ R9,R Q R,R20,R37 18 kq R12 1 kq/f, TR 161 R Q/F,TR 161 R14 0 Q/F, TR 161 R15 24,9 Q/F, TR 161 R16 Q/F, TR 161 R17 paralel. 4,7 Q a 5,36 Q, TR 161 R21.R22 0,68 Q, TR 243 R23 12 Q R24,R,R26 0,22 Q, TR 243 R27.R28 0,33 Q, TR 243 R29 0,27 Q, TR 243 R30 0,56 Q, TR 243 R31,R32,R33 3,3 Q,TR 224 R34.R35 1 kq R38,R39,R42 2,2 kq R Q R Q R43 3,3 kq PI kq,tp 012 Kondenzatory Cl 150 nf/0 V,TC 205 C2,C3 4,7 mf/16 V,TF 022 C4 220 pf/ V,TF 009 C5 0 nf/40 V,TK 783 C6 0 pf/ V,TF 009 C7,C8 3,3 nf/40 V,TK 724 C9 220 nf/0 V,TC 205 CIO 22 nf/400 V,TC 207 Polovodicove suciastky D1,D2,D,D11 KA206 D3,D9 LQ1732 D4 LQ1132 D5,D6,D7,D8 KYI 30/150 T1,T2,T3 KC237B T4 KC636 T5 KD367 T6,T7,T8 KC307B T9 KC635 T KD366 1 TL072CP 2 vid text pa78 (MA7805) 3 MHB4066 Ostatne suciastky TR1 El 16 x 16 9WN pr z 0 0,09, sek. 243 z 0 0,355 Pri, Pr2 1AK N S2 vid1 obr. 13 Izostat Til vid obr. 13 Izostat Zdierka 3 ks WK Gombik 2ks WF Drziak poistky (KTE) PL Euro Poistka T 0,05 A Meraci pristroj: (Juhoslovansky) OBN 01-0 pa Pozn.: Po uprave otvoru pre MP moz no pouzif panelove meradlo MP Metra Blansko JK , alebo JK s citlivosfou 0 pa. Skrinka BOPLA: Typ BO 7, objednavacie cislo Sklopna rukovat : Typ H72, objedna vacie cislo Siet ova snura ovalna: CYLY 2 x 0,5, Typ /2,2 CSN Diody PIN pro mobilni cislicove radiotelefony S prechodem od analogove k cisli cove mobilni radiove komunikaci nastava znacna technologicka premena systemu. U novych systemu jako je GSM, DECT, PCN, JDC se pouzivaji diody PIN jako rychle prepinace provozniho stavu z pfijmu na vysilani. Predevsim v kompaktnich rucnich pfistrojich nahrazuji diody duplexni filtry, ktere jsou zname z analogovych mobilnich telefonu (v sitich C, CT1, NMT). Jako dalsi nove vyznamne soucastky vedle galiumarzenidovych integrovanych obvodu vyvinula firma Siemens dalsi dve kremikove dio dy PIN, oznacene typovym znakem BAR63 a BAR80. Obe diody se pouzi vaji v seriovem, popripade paralelnim zapojeni, ve kterem zajisfuji vysoky stupefi potlaceni vazby mezi vysilacem a prijimacem. Soucasne zarucuji maly pruchozi utlum mezi antenou a vysilacem, popripade prijimacem. Prenosem synchronizacniho impulsu v hovorovem signalu se dosahuji (v dusledku kratkeho trvani zivota nositelu) velmi kratke pfepinaci easy. Dioda BAR63 se vyznacuje jednoduchou kombinaci male kapacity 0,21 pf (pri zavernem napeti 5 V a kmitoctu signalu 1 MHz) a odporu v propustnem smeru 1,2 Q (pri proudu v prednim smeru 5 ma a kmitoctu 0 MHz). Tato dioda, oznacena jako BAR63-04, se dodava tez jako dvojita dioda se dvema seriove spojenymi cipy. Izolacni hodnota jednotlive diody se dosahuje az do db pri pruchozim utlumu 0,3 db, u dvojite diody BAR63-04 az 16 db pri pruchozim utlumu 0,5 db (vsechny udaje plati pri signalu 1,8 GHz a seriove konfiguraci). Jednoduchou diodu muze vyrobce dodavat podle pozadavku zakaznika v levnem subminiaturnim pouzdru SOT-23 nebo superminiaturnim pouzdru SOT-323 s ruzne zapojenymi elektrodami. Dioda BAR80 slouzi jako dioda PIN predevsim v paralelnim zapojeni, ve kterem je provozovana vuci zemi, pricemz signal je veden pomoci dvojiteho svaru pres diodovy cip. Potlafieni vazby paralelne zapojene diody pri kmitoctech vyssich nez 1 GHz je v podstate dano indukenosti vu6i ze mi. U teto diody je indukenost zmensena na pouhych 0,14 nh. Proto je mozne na kmitoctu 1,8 GHz dosahnout izolace az 23 db, pricemz pfi vstupnim vykonu 2 W pripadne na diodu mene nez 0 mw. Dioda je v pouzdru MW-4, vhodnem pro povrehovou montaz SMT. Sz Informace Siemens HL

15 SUPER VIDEO CORRECTOR V posiedni dobe se stava, ze na nekterych (zejmena novejsich nahranych videokazetach) je v urcite casti uplneho televizniho signalu rusem'. To se muze projevit blikam'm obrazu behem prehravani nebo nahravani z nekterych videoprehravacu a videomagnetofonu. SUPER VIDEO CORRECTOR je zarizeni, ktere upravuje videosignal ziskany pri prehravani ci nahravani na jiny videomagnetofon tak, aby byl splnen pozadavek pro normalizovany televizni signal (po strance spravnosti synchronizacnich impul su). Zarizeni bylo vyvinuto a overeno (serie 50 ks) firmou SCT. O co vlastne jde? Trochu si predem priblizime, co rika televizni nor ma o synchronizacni smesi. Televizni signal, ktery dodava studio(vysilac) je normalizovan. Televizni norma urcuje vztahy mezi amplitudou obrazove modulace a synchronizacni smesi a stanovi casove rozdeleni a trvani zatemnovacich a synchronizacnich impulsu. Vrcholkum synchronizacnich impulsu prisuzujeme 0 % amplitudy, urovni zatemnovani (tj. priblizne urovni cerne) 75 % amplitudy a bilemu obsahu obrazu % amplitudy. Takto probihajici modulacni signal povazujeme za kladny. Jeden radek trva 64 ps. Na radkovy zatemnovaci impuls pripada 16 az 18 % z doby celeho radku. Jeden pulsnimek trva 20 ms j(50 pulsnimku za sekundu). Pulsnimkovy zatemnovaci impute se svou delkou rovna radkum. Obr. 1. Propojenf zafizenf se zdrojem videosign&lu VXOEO OUT AUDIO OUT Televizni norma ma pro zabezpeceni dobreho prokladaneho radkovani v tomto zatemnovacim impulsu 5 vyrovnavacich impulsu. Jejich sirka se rovna priblizne polovine sirky synch ronizacnich zatemhovacich impulsu. Maji dvojnasobny kmitocet, to znamena, ze jejich opakovaci doba je 35 ps. Potom nasleduje 5 sirokych snimkovych impulsu, tzv. udrzovacich. Meze- SUPER VIDEO CORRECTOR * ra mezi nimi se priblizne rovna sirce radkoveho impulsu. P tice snimkovych impulsu je zakoncena peti vyrovnavacimi impulsy. Dalsich 17,5 radku je zatemneno nebo urceno pro merici Cicely, prenos dat (teletext) a pro udaje normaloveho kmitoctu. Tak zni norma. Kazdy pristroj, ktery bude zpracovavat televizni signal, vychazi z TV normy. Urcitym prekvapenim patrne bude, nebude-li norma dodrzena. To muze byt zpusobeno neznalosti tele vizni normy, nebo umyslem. My budeme vychazet z umyslu poskodit syn chronizacni smes tak, aby byla nereprodukovatelna. Nikdo nam urcite nebude mit za zle, jestlize se budeme snazit poskozenou synchronizacni smes opravit tak, aby se co nejvice priblizila popisovane televizni norme. Podstata popisovaneho zarizeni je AUDIO IN v tom, ze upravuje vyse zmihovanych 17,5 radku tak, ze jejich obsah nahradi stejnosmernou urovni. Samozrejme puvodni synchronizacni smes zustane neposkozena. Obsah techto radku, jak jsou nahr^ny na nekterych videokazetach, neodpovida norme. V urcitych radcich, presneji redeno mezi jednotlive synchronizacni impulsy (a to na vice INDIKACE mistech), jsou stridave vkladany dalsi impulsy s urovni 0 % amplitudy. Podle normy se jednoznacne jedna o dalsi synchronizacni impulsy. Ale ty tarn podle televizni normy byt nemaji, neslouzi pro merici ucely, prenos dat (teletext) ani nejsou udaji normalove ho kmitoctu. Co vsak zpusobuji je blikani obrazu pri prehravani z nekterych starsich typu videomagnetofonu. Blikani obrazu je patrne hlavne pri tmavych pasazich v horni casti obrazovky. Jeste horsi situace nastane, koupite-li si nekterou z novejsich videokazet a film si chceme krokovat, prohlizet zpomalene apod, (proc bychom si jinak kupovali ctyrhlave videomagnetofony). Pritom si vsak nechcete osoupat original. Udelate si proto kopii. Vlastne neudelate, ono to totiz nejde, obraz blika, nekdy se i rozpada. Do prenosove cesty proto musime zaradit SUPER VIDEO CORRECTOR a pak bude obraz v poradku. Urcite si mnoho z vas vzpomina na dekodery na FILMNET, TELECLUB apod. Byly jednoduche a chodive, jak se rika neni nad ceske rucicky". Mely jediny nedostatek (ne vsechny), spatne se nastavovaly a casto byly teplotne nestabilni. Diky tomu, ze technika jde stale dopredu, je mozne pocitacem mnoho veci obejit. Napriklad pouzitim mikroprocesoru s presnym krystalem. Obvody se nemusi nastavovat, pracuji presne a jsou teplotne velmi stabilni. Pro tuto techniku jsme se rozhodli a vytvorili programove prizpusobitelny SUPER VIDEO CORRECTOR. Jeho zapojeni do audio - video retezce je na obr. 1. Popis funkce Nejlepe si funkci vysvetlime na blokovem schematu (obr. 2). Ze vstupu 1 signal prichazi do videozesilovace 2, ve kterem je signal patricne zesilen, aby mohl byt dale zpracovavan. V oddelovaci synchronizacni smesi 3 jsou oddeleny horizontalni synchronizacni impulsy, ktere jsou nasledne vyhodnoceny mikroprocesorem 6. Vyhodnoceni synchronizacnich impulsu neni nikterak slozite, alespon ne po stran ce urciteho algoritmu. Delka impulsu a mezera mezi impulsy je dana normou. Zpracovani a vyhodnoceni impulsu probiha na zaklade programu, ktery vyhodnocuje synchronizacni impulsy (jejich delku a mezeru) a synchronizuje vnitrni sled operaci se synchronizacnimi impulsy. Znamena to, W (OrnttAUbtifTm) 15

16 ze program, ktery rfdf mikroprocesor, je sestaven tak, aby sledoval prubeh televiznfho signklu v sudem i v lich m pulsnfmku. Ve chvfli, kdy je mikropro cesor sesynchronizovan se synchronizacnfmi impulsy, muze presn vyhodnotit, ve kterem mfste televiznfho signalu se nachazf. Pres porty 7 potom muze patricne korigovat televiznf sig nal. Porty 7 ovladajf regulator videosignalu 4 a kontrolky indikace (8, 9, ). V presne stanoveny casovy usek se vklfcuje v regulatoru videosignalu (4) stejnosmerna uroven do mfst, v nichz je porusena televiznf norma z hlediska vkladanf synchronizacnfch impulsu. Mohlo se zdat, ze je to velice jednoduche. Opravdovy problem vznik jinde. Pokud si uvsdomfme, ze vyrovnavacf synchronizasnf impuls ma strfdu 32 ps a d6lku pouze 2,5 ps, zacfn byt programovanf ponskud slozitejsf. Nejprve zjistfme, ze mnoho prfkazu se pro svou delku vubec nehodf. Vasfm prftelem se stane prfkaz NOP pro provedenf prazdne operace. Pro gram zacne rychle ppibyvat. Proto je nutne si s nfm patricne pohr&t a pouzfvat pouze vybran6 kratke instrukce. Delka programu v EPROM je pak t - m r 1 KB. Nap6jecf zdroj 11 napdjf cele zarfzenf z externfho nap jece pres TTTTTl n_ OOOOOOOO *.W O jxo. MUiOtL O *0 In N <r x o * H N *** H tom -V loro a* okt kjkr >OKW kkm -3S- 1 1 N *V <t<r<r<z<r<r oooooooo x k o* oo vi - h- u a<r ua u _j w w ww x -«oaoxa ui <x a xx u dd -j r ehik a: x x hz a coos o Obr. 3. Schema zapojeni 16

17 konektor 13. Pro indikaci..zarizeni zapnuto slouzi kontrolka 12. Popis zapojeni (obr. 3) Jak jiz bylo napsano, ridicim prvkem SUPER VIDEO CORRECTORU je osmibitovy mikroprocesor ZILOG Z80. Jde o nejlevnejsi mikroprocesor, ktery je snadno dostupny na nasem trhu. Je pouzit v mnoha aplikacich a to nejen diky pomerne obsahlemu a jednoduchemu asembleru, ale i priznive cene a pomerne snadne pouzitelnosti zejmena ve spojeni s obvody PIO, O, CTC a mene pouzivanym DMA. Celkove zapojeni mikroprocesoru s podpurnymi obvody 6 Ize rozdelit na jednotlive funkcni bloky. Startovaci obvod se sklada z hradel 1 A, 1B, rezistoru R1, R2, R3, kondenzatoru C2 a diody D1. Po zapnuti napajeciho napeti se zacne nabijet kondenzator C2 pres R1. Dokud se kondenzator C2 nenabije na napeti odpovidajici log. 1, bude mikroprocesor nulovan urovni log. 0, privedenou na vstup RE SET pres hradla 1A a 1B. V okamziku, kdy se kondenzator C2 nabije na stav log. 1, hradla loi A a 1B se preklopi a mikroprocesor zacne pracovat. Protoze jsou v zapojeni pouzity obycejne logicke invertory 7404, jsou hradla loi A a 1B premostena rezistorem R3, ktery zavadi mirnou hysterezi na vstupu hradla loia. V tomto pripade hradla 1A a 1B pracuji ve stejnem rezimu, jako by se jednalo Schmittovy klopne obvody (7414 nebo 74132). Dalsi casti je hodinovy obvod. Sklada se z hradel 1D, 1E, 1F, rezistoru R6, R7, kondenzatoru Cl a krystalu XI. Rezistory R6 a R7, zapojene paralelne k hradlum 1E a 1F, zajisfuji rozkmitam obvodu. Kmitocet je urcen krystalem XI, v tom to pripade byl zvolen pracovni kmito cet 3, MHz. Hradlo 1D tvaru,je prubeh signalu. Rezistor R4 zvysuje napeti na vystupu k 5 V, potrebnym pro spravnou cinnost mikroproce soru. Vstup CLK u mikroprocesoru Z80 musi pro uroven log. 1 mit napeti min. 4,4 V po dobu, ktera je udana pro maximalni pracovni kmitocet. Ma-li napriklad Z80A, ktery pouzivame, maxi malni pracovni kmitocet 4 MHz, musi log. 1 na vstupu CLK mit po dobu min. 1 ns uroven min. 4,4 V. Nefunkcni vstupy mikroprocesoru jsou osetreny R5, ktery na vstupech WAIT, NMI a BUSRQ nastavuje stav log. 1. K mikroprocesoru je pripojena pouze jedna pamef a to typu EPROM o celkove kapacite 8192 byte. Ta se osmkrat zrcadli v celem adresovatelnem prostoru. Pro jednoduchost nebyl pro adresovani pouzit dekoder adresy, ridici signaly pro ovladani pameti jsou zapojeny tak, ze zajisfuji spolehlivy provoz bez moznosti poskozeni pa meti programovou chybou. Tou je napriklad zapis do pameti EPROM. Vstupy PGM a VPP jsou osetreny pres R5 a maji stav log. 1, vstup OE je zapojen na ridici signal MERQ aktivovany pri manipulaci s pameti. Vstup CE je zapojen na ridici signal RD aktivovany pri cteni z pameti nebo portu. Pri zapisu je pamef EPROM odpojena od datove sbernice. Jako port byl zvolen integrovany obvod 4 typ 74HC75. Tento integro vany obvod sice neni primo urcen pro mikroprocesorovou techniku, ale vzhledem ktomu, ze byl pozadavek na ctyrbitovy vystup, z toho jeden i negovany, byl vybran prave tento integ rovany obvod. Ma navic mensi rozmery pouzdra a nizsi porizovaci cenu. Dekodovani tohoto obvodu vychazi z pozadavku na jednoduchost celeho zarizeni. Prepis do pameti 4 se provadi pres hradlo 1C signalem IORQ. Ten je aktivni ve stavu log. 0. Pro potrebu obvodu 4 musel byt signal negovan invertorem 1C. V SUPER VIDEO CORRECTORU je rizeni mikroprocesoru z hlediska vyhodnoceni synchronizacni smesi uskutecneno pomoci maskovatelneho preruseni I NT. Jak je vsak znamo, na kazde preruseni I NT je vybaven i sig nal Ml, ktery ve spojeni s obvody PIO, O, CTC a DMA cte vektor preruseni z datove sbernice. V tomto pripade je to vsak spise ke skode nez k uzitku. Proto je signal IORQ po negaci v invertoru 1C veden pres R35 a blokovan signalem Ml pres diodu DIO. Kdyby se signal neblokoval, vybavil by se 4 pri kazdem preruseni. To je taky duvod, prod je pro blokovani IORQ pouzita rychla dioda DIO (BAT43). Na tomto miste Ize pouzit i diodu 1N4148, ktera je tez dostatecne rychla (nelze vsak pouzit diody KA261 apod., ktere jsou pomale). Tfi vystupy 4 jsou pouzity pro buzeni LED, ktere indikuji stav zarizeni, ctvrty Tab. 1. Dioda D4 D5 D6 D7 Funkce zarizeni zapnuto zarizeni bez signalu vyklicovani signalu zasynchronizovani vystup ovlada regulator videosign^lu 4. Diody D4 az D7 indikuji stav zarizeni viz tab. 1. Posledni zminka (tykajici se mik roprocesoru s podpurnymi obvody) je o datove sbernici mikroprocesoru ve spojeni s pameti EPROM. Pozorny ctenar si urcite vsiml zameny jednotlivych bitu datove sbernice mezi pameti a mikroprocesorem. Na desce s plo - nymi spoji to v tomto zapojeni vychazelo nejvhodneji. Prevodni program pro upravenou datovou sbernici si kazdy muzeme prohlednout nize. Prevodni program Id hi, zacatek programu Id de, delka programu pi Id a, (hi) Id b, a xor a bit 0, b JP z, p2 set 4, a P2 bit 1, b jp z, p3 set 3, a P3 bit 2, b ip z, p4 set 5, a p4 bit 3, b jp z, p5 set 0, a P5 bit 4, b JP z, p6 set 7, a p6 bit 5, b jp z, p7 set 6, a p7 bit 6, b JP z, p8 set 1, a p8 bit 7,b jp z, p9 set 2, a p9 Id (hi), a inc hi dec de Id a, d or e jp ret nz, pi Dal i casti zarizeni je regulator videosign^ilu 4. Ten se sklada z emitoroveho sledovace T5 s rezistory R21, R22, R23, R26 a kondenzatoru C5 blokovaneho z portu 4 (bit 4 neg.) pres diodu D8. Dalsi 6&sti je tranzistor T6 s odporovym delicem R27 a R28 napojenym t6z na port 4 (bit 4). Pokud aktivujeme port 4 (bit 4), potla- 6ime puvodni videosignal a vklifiujeme novy signal s urovni danou odporo vym delicem R27, R28. Takto zpracovany signal vedeme na vystupni ko nektor K2. Ze vstupu 1 privadime videosignal k videozesilovaci 2 slozendmu z tranzistoru T1 az T3, rezistoru R8 az R18, R20, diody D2 a kondenzatoru C3 a C4. R8 upravuje vstupni impedanci na 68 Q. Na prvni pohled se zd mozna zvlastni vstupni odpor 68 Q. Pokud v ak zmerime impedanci souosych kabelu zjistime, ze je vetsinou mensi nez 75 Q. Pokud pouzijeme pro prenos videosignalu del i kabel, ktery je urceny pro nf aplikace (napr. pro mikrofon), nemuzeme s presnou impe danci pocitat vubec. Tez nektere videoprehravace a videomagnetofony zamorske vyroby nemaji impedanci 75, ale 50 Q. Kondenzator C3 oddeluje stejnosm rnou slozku od dalsiho zesilovace. Zapojeni T1 a T2 je videozesilova6, ktery zesili videosignal na uroven asi 2,5 V. Kondenzator C4 oddeluje stejnosmerne zesilovad od dalsich obvo du. R15, R16 a dioda D2 obnovuji stejnosm rnou slozku signalu a soucasne omezuji mezivrcholovou uroven 17

18

19 3 a regulatoru videosignalu 4. Pro napajeni ostatnich obvodu slouzi stabili zator 6. Kondenzatory Cl 2, Cl 3 a Cl 6 filtruji regulovane a vstupni napetf. Kondenzatory Cl4 a Cl 5 brani rozkmitani stabilizatoru 5 a 6. Kondenzatory C9 az Cl 1 blokuji ostatnf obvody. Dioda D6 na vstupu chrani zarizeni pred prepolovanim na pajeciho napeti a naslednym poskozenim zarizeni. Indikace provozu Kontrolky D4 az D7 jsou umisteny na prednim panelu v tomto poradi zleva do prava: PW, SYNC, ERR a KEY. Kontrolka PW slouzi k indikaci napaje ciho napeti. V pripade, ze se nerozsviti po pripojeni napajeciho napeti, zmenime jeho polaritu. Zarizeni je chraneno pred prepolovanim, spatnou polaritou napajeciho napeti tedy nelze zarizeni poskodit. Kontrolka ERR sviti v pripade, ze neni pripojen propojovaci kabel do zdirky VIDEO IN nebo neni privaden zadny signal na vstup VIDEO IN. Kontrolka SYNC v pripade, ze je privaden videosignal z videoprehravace (videomagnetofonu) do vstupni zdirky VIDEO IN, pravidelne blika v rytmu Hz, tedy v rytmu vysilani pulsnimku. Blik&ni je velice rychle, ale viditeln6. Kontrolka KEY indikuje vkladani stejnosmern^ urovn do signalu (pouze slabe zhne). Osazem' desky s plosnymi spoji (obr.4) Nejprve osadime rezistory a diody. D6le integrovany obvod 4, a objimky mikroprocesoru a pamsti, keramick kondenzatory, tranzistory, elektrolytick6 kondenzatory, stabilizatory a ostatni soufiastky. Nakonec zapdjime krystal a zasadime do objimek pamef a mikroprocesor. P^jeni je velmi jednoduche a po kud budete p jet do pocinovane prokoven6 desky s plosnymi spoji, pak je to primo hracka. Na stabilizatoru 6 je stabilni tepelna ztrata dana konstantnim napajecim napetim na vstupu 12 V. Stabili zator 5 muze vsak byt namahan o mnoho vice. Pokud pouzijeme na vstupu stejnosmerne napajeci napeti 15,5 V az 18 V, nemusi mit stabilizator 5 chladis. Musime vsak pouzit sta- Obr. 5. Celnf Stftek bilizator, ktery ma obnazene chladici kridelko a neni cely zastriknut do plastu. Pokud bude napeti vetsi, musi'me pouzit chladic. Pro napajeci napeti do V se osvedcil chladic z hlinikoveho plechu tlousfky 3 mm velikosti x 0 mm. Chladic je pripevnen tak, ze vede soubezne s deskou s plosnymi spoji po jeji deice. Oziveni zarizeni Zarizeni nema zadne nastavovaci prvky. Je konstruovano tak, ze pri pouziti vsech soucastek podle rozpisky pracuje na prvni zapojeni. Po pripojeni napajeciho napeti (o velikosti asi 16 az 17 V) zkontrolujeme odber proudu. Ten by se mel byt asi 1 ma. Rychlou sondou nebo osciloskopem zkontrolujeme, jsou-li na vyvodech mikroprocesoru 19 az 22 impulsy. Pritomnost impulsu na vyvodech 19 az 22 signalizuje spravnou funkci mikro procesoru a EPROM. Nyni pfipojime do konektoru K1 videosignal z video magnetofonu nebo televize. Kontrolka s oznacem'm SYNC nas svym blikanim ujisfuje o spravne funkci videozesilovace 2, oddelovace synchronizacni smesi 3, mikroprocesoru s podpurnymi obvody 6 a portu 7. Nakonec zapojime cely retezec podle obr. 1 a vyzkousime cely SUPER VIDEO CORRECTOR v kompletni cinnosti. Mechanicka montaz Zarizeni je navrzeno do univerz^lni krabicky s oznacenim UNK1. U firmy CONRAD je prodavana pod katalogovym Cislem Rozm ry krabidky jsou 135 x 95 x 48 mm. Tyto krabi6ky maji v ak rozdiln6 mont^zni otvory pro pripevn ni desky s plo nymi spoji. Predni panel m& vyvrtdny otvory die prilozeneho predniho pane lu (obr. 5). Deska je pripevnena pouze dvema samofeznymi roubky o prumeru 3,2 mm a deice 8 mm. Ze strany plosneho spoje jsou pod sroubkem vzdy dve podlozky o prumeru 3,2 mm. Na druhe strane je deska s plosnymi spoji drzena otvory v celnim panelu. Zakladni technicke parametry Napajeci nap&f: -15,5 az - V, viz text (plus na kostre). Proudovy odb6r: asi 1 ma. SUPER VIDEO CORRECTOR.scr VIDEO IN VIDEO OUT PW SYNC S \ ERR KEY S V gr OO OO special computer technique MezivrcholovA urovefi VIDEO IN: 1 V/68 a Mezivrcholovi urovefi VIDEO OUT: 1 V/68 Q. Kontrolky: PW - napajeni zapnuto. SYNC - korektor synchroniz. ERR - signal neni pritomny. KEY - ruseni odstraneno. Rozsah prac. teplot: + az +40 C. Maximilm' vlhkost: 80 % (ne kondenzujici). Zaverem Popisovana konstrukce je ukazkou upravy videosignalu ze strany pozadavku televizni normy a zakaznika. Stavebnice SUPER VIDEO COR- RECTORU stoji 1199,- K6. Deska s plosnymi spoji 299,- K6. Pam6t EPROM 299,- K6. Cely hotovy vyrobek stoji 1499,- K6. V3e si muzete objednat na adrese: firma SOT, VysodanskA 551, Praha 9 - Prosek, pfipadnd telefonicky na disle Seznam soucastek Rezistory - R1.R35 12 kn R2 56 n R3.R15 1,5 kd R R5,R6,R7,R17 1 kn R8 68 n R9.R22 3,9 kn R.R11.R31, R32.R33.R n R n R13.R27.R n R14,R16,R18,R n R19.R23 ion R n R kn R 68 kn R26 ioo n R n R n Kondenzatory Cl C2,C12,C13 C3 C4 C5 C6 C7 C8 C9,C,C11 Cl 4,Cl 5 C16 3,3 nf 47 pf/16 V 0 pf/16 V 22 pf/16 V 220 pf/16 V 470 pf 470 nf 220 pf 33 nf 68 nf 47 pf/ V Polovodidovd souicistky D1,D2 1N4148 D3 ZD5.1 D4,D5 3 mm, 6erven6 D6 3 mm, zelend D7 3 mm, zlut D8.D BAT43 D9 1N Z84C00, 4 MHz 3 27C HC T1,T3,T4,T5,T6 BC238B T2 BC560B XI 3, MHz Ostatni soudistky K1.K2 CP560 K3 TS39 4Sr ITF6 19

20 Alternativm zapalovacf jednotka pro vuz Favorit Zdenek Kubes Vzhledem k tomu, ze se u modernfch vozu vyskytuje stale vice elektronickych zarfzenf, mel by byt ucenlivy ridid schopen si jejich komponenty alespon vymenit, prfpadne umet opravit, ci nahradit. Tento cianek popisuje zapalovacf tranzistorovou jednotku pro vuz Skoda Favorit, ale nejen pro nej. U zahranicmch vozidel nov6 vyroby se tez vyskytuje obdobny obvod. Ucelem cl&nku je jednak seznamit elektroniky amatery, jak si zhotovit nahradu pro sve auto v prfpade znicenf stavajfcfho zapalov^nf a jednak poskytnout informace o jeho principu a komponentech potrebnych jako nahradnf dfly, ktere by mel s sebou mft jako zaloznf pro prfpad jejich poskozenf. Pokud nechce ridic venovat znacnou financm castku za originalnf zapalovani (pnpadne chce vyuzft starych zasob), muze pouzft uvedenou nahradu tranzistoroveho obvodu, kterou si stredne zrucny elektronik zhotovf sam a za cenu asi 300 Kc. Ma tak celkem levnou zaloznf TZJ, kter& ovsem nebyla homologovana, s cfmz musf byt ridic obeznamen. Stavajfci zapalovani Favorit je zcela odlisne od klasickeho zapalovani kondenzatoroveho. Impulsy pro zazeh se neodvozujf od kladfvka prerusovace, ale generujf se v indukcnim snfmaci. Sm'mac je umisten v rozdelovaci a je tvoren permanentnim magnetem s hvezdicovymi polovymi nastavci, ktere pri probehnuti kolem protipolii statoru indukujf v civce statoru im pulsy. Zapornymi impulsy je aktivov^na TZJ, ktera zpusobf indukcf vn vyboje v zapalovacf cfvce. Vyboj je pak rozdelovacem pres palec veden na urcity v&lec. Tim odpada mechanicky prerusovac, ktery byl castym zdrojem poruch a jehoz opotrebenf je pffcinou rozladenf predstihu. Nynf je predstih zcela nemenny, pokud nenf pohnuto rozdelovacem. Nevyhodou tohoto zapalovanf je vsak, ze TZJ muze znicit vlhkost, napr. umyje-li motorista moto- cfvku pro tento vuz! Nfze popisovan6 zaloznf zapalovani vsak klasickou cfvku vyzaduje, nebo musfme pred originalnf cfvku pro Favorit vlozit sr^izecf rezistor. Tento rezistor musf byt dimenzovan na dostatecny vykon. Popisovany obvod tedy je kombinacf tranzistoroveho zapalovani'se zapalov^nfm kondenzcitorovym. Vyuzfv^i beze zmeny stavajfci rozdelovac a pracuje nejlepe pri vymene zapalo vacf cfvky za klasickou na 12 V. Amaterskou TZJ je vhodn6 vestavet do profesionalnf krabicky, kter^ se pouzfva pro regulator alternatoru automobilu. Tu Ize zakoupit na adrese PAL- Magneton Kromerfz pod cfslem Krabicka m& ctyri nozov6 vyvody pro konektory uzit6 v aute, a z&roven slouzf jako chladic. Na mfsto, urcene pcivodne pro tranzistor KD602, KUY12 nebo KU607 namontujeme tranzistor SU160 nebo SU111 z naseho zapojenf. Nozovy kontakt od snfmace impulsu je treba opilovdnfm jehlovym pilnfckem zuzit, abychom na nej mohli nasadit uzsf konektor vedoucf od snfmace impulsu. Take nesouhlasf poradf nozii na TZJ Favorit a nasf amaterskd TZJ. Jde o prohozenf vyvodu, coz si samozfejme na krabicce vyznacfme. Desku s plosnymi spoji zapajfme do krabicky PAL - Magneton tlustsfmi medenymi vodici (prumer asi 1 mm) a za vyvody vykonoveho tranzistoru na chladici kra bicky. Ten odizolujeme od kostry stavajfcfmi pruchodkami a slfdovou podlozkou, kter je souc^stf krabicky. Je vhodn6 zalepit zevnitr vfcko uzavfrajfcf dno krabicky izolepou, aby se zamezilo dotyku soucastek na kostru (stfsnene pomery v krabicce), pnpadne samoindukcm'm vybojum na kostru. Popis cinnosti TZJ Favorit Otocenfm klfcku ve spfnacf skrfhce se pripojf napetf na svorku c.15 st4vajfcf elektroinstalace vozu, tfm obvod dost^v^ kladne nap^jecf napetf. Pres svorku 0 a uzemnenf krabicky je pripojen na nulu, tedy kostru vozu. Pri startovanf motoru generuje sm'mac S strfdav6 napetf umern6 ot^ck^m motoru, z nej dioda D1 vybfr^i z^porn6 im pulsy. Tyto impulsy pres clen R1 a C2 spoustejf klopny obvod z T1 a T2, ktery spolu s dalsfmi pasfvnfmi souc^stkami zamezuje rozkmitanf ri'dicf casti obvodu. Po dobu z^porn^ho im pulsu je tranzistor T2 otevren, najeho kolektoru T2 je male napetf a dvojice tranzistoru T3 a T4 je uzavrena. Mimo impuls jsou T3 a T4 otevreny proudem proch zeji'cfm rezistorem R6 a nsytf zapalovacf cfvku ZC. Kdyz se dvojice T3 a T4 skokem uzavre, nasycen^ ZC indukuje impuls vysokeho napetf a preskakuje jiskra v prfslusn^m valci. Dioda D2 chranf klopny obvod KO proti prorazenf T1 a T2, rychld diody D3 a D4 chranf vykonovd tranzistory T3 a T4. Tyz ucel m^ i dioda D5. Tran zistory T3 a T4 Ize nahradit typem SU169 a SU160 nebo jedni'm kusem typu SU111, pak odpad& T3 a D3. SU111 je pripevnen na chladici kra bicky. Kondenz&tor C5 ma kapacitu 270 nf pro napetf 0 V, typ, ktery se uzi'v& v motorovych vozidlech. Kondenzator pripajfme na povrch krabicky cfnem a zivy kontakt zavedeme pres pruchodku dovnitr, kde jej zapajfme na mfsto svorky 1 plosneho spoje. Vyvod 0 pripajfme vodicem na vnitrek krabicky. Celou desku s plosnymi spoji zalakujeme po prip jenf jiz zmfnenych medenych vodicu o prumeru asi 1 mm a navrtanymi derami o pru meru 2,5 mm nasadfme na opacn6, tedy vnitrnf konce nozovych kontaktu, kde ke kontaktiim krabicky vodice opet pripajfme. Izolujeme dno a krabicku uzavreme ohnutfm vystupkii. rovy prostor bez zakrytf jiz zmfnene TZJ. Samozrejme, ze porucha elek troniky miize vzniknout i za jfzdy - pak je vhodn6 mft zaloznf TZJ a to zejmena na dojetf. Dale je treba upozornit, ze zapalo vacf cfvka nenf klasick na 12 V, pro starty pri zmensenem napetf prepfna elektronicky tak, jako tomu bylo drive u cfvek 6 V s predradnym rezistorem, kter6 byly urcitou dobu uzfvany i u skodovek. Nelze tedy ve Favoritu uzft. klasickou zapalovacf cfvku, ale jen Obr. 1. Schema zapojenf nahrsdni zapalovacf jednotky PHILIPS service nabi'zi: servisni [ s a na str. VII \

21 o Obr. 2. Deska s plosnymi spoji TZJ Desku s plosnymi spoji pdjfme soucdstkami smerem ke dnu krabicky. Dulezitd je opilovat niiz G asi na polovinu sfrky a oznacit si vyvody symboly, kterd odpovfdajf poloze na plosndm spoji vne krabicky, aby je nebylo mozne zamenit! Pouzijeme-li beznou ZC na 12 V, napr. ze starych z&sob, funguje obvod okamzite. Tuto ZC zamontujeme vedle stdvajfcf cfvky, nejldpe doma, pak ji pripojfme k nasemu zapojenf. V pripade potreby jen prohodfme kabely. Pouzijeme-li stavajfcf ZC Favorit typ KO, pak musfme mezi svorku +15 a ZC vlozit srdzecf rezistor R (civka Favorit je na nap$tf asi 6 V) a to s odporem 4,7 Q/ W (3 ks zapojene paralelne). Musfme pocitat s tfm, ze budou vyzarovat ubytek v^konu a je proto vhodnd je prilepit na chladic pro vykonovd tranzistory, nejldpe lepidlem Lepox metal, ci jinym dvouslozkovym lepidlem a izolovat chladic od kostry. Vhodnejsf je vsak pouzft ZC na 12 V. Nelze totiz vzdy urcit zcela jasne prfcinu poruchy. Pokud nenf porucha ve snimaci (prlpadne rozdelovaci)*, stacf zasunout konektory nozovych kontaktu ze st^vajfcf TZJ na nasi a presunout vn kabel od rozdelovace do ZC 12 V a viiz je opet provozuschopn^. Obvod nevystavujeme vlhkosti! Pri cinnosti zapalovctnf vznikaji na ZC indukcnf impulsy radu stovekvoltii. Pozortedy pri manipulaci za chodu motoru! Seznam souddstek Rezistory R1 1 MQ R2 0 kq R3 1 kq R4 270 Cl R5 820 kq R6 120 Q/1W Kondenzitory Cl 2,2 nf, keramicky C2, C3 150 nf, keramicky C4 pf/16 V C5 270 nf/0 V (automobilno Polovodicove soucastky D1 KYI 30/80 D2 KZ260/18 D3,D2 KY274 D5 KY940/00 vyuzity obe diody ve vnitfnf strukture T1 KF517 (KC308 atd.) T2 KF508 (KC635) T3 BU205 (SU169) T4 BU208 (SU160) nebo SU111 Zapalovacf civka 12 V ze Zcisob nebo 3 ks rezistor R - 4,7 fi/ W, typ TR 553 na chladici. Krabicka PAL - Magneton typ (mozno objednat v Kromerizi) Rychly spfnacf MOSFET s kanalem P Polem rfzeny tranzistor MOS s vodivostf P obohacujfciho typu, urceny pro velmi rychle sptnacf ucely, uvadf na trh firma Bacher-Elbatex pod oznacenfm Si9405-DY. Tranzistor, jehoi vyrobcem je firma Siliconix, je v plastovem pouzdrn SO-8 s 2x fityfmi vyvody ve dvou radach. Zapojenf vyvodci se schematickym znakem je uvedeno na obr Obr. 1. Zapojenf vyvodo spolu se schema tickym znakem polem ffzeneho tranzistoru MOS Si9405DY Tranzistor se vyznacuje velkou strmostf typ. 2,2 S pri napetf kolektor-emitor 15 V a proudu kolektoru 1 A. Proud kolektoru v sepnutem stavu je vet f nei A pri napdtf kolektor-emitor vet fm nei 5 V a napetf rfdicf elektrody proti emitoru V. Pri men- fm napetf ffdicf elektrody 4,5 V je proud kolektoru vst f nei 5 A.Vnitrnf odpordrdhy kolektor-emitor v sepnutem stavu je max. 0,1 1 pri proudu 2 A a napdtf rfdicf elekt rody proti emitoru V, a max. 0,16 ii pfi napstf ffdicf elektrody 4,5 V. Z&v m6 nap tf prahov4 ffdicf elektrody vu i emitoru je v rozmezf 0,5 az 3 V pri proudu kolektoru 0 pa a napetf UDS = UGS Ze zarudovanych dynamickych vlastnostf jsou zajfmave: Doba sepnutf typ. 15 ns, max. 30 ns, doba zotavenf typ. 30 ns, max. 80 ns, doba vypnutf typ. 142 ns, max. 200 ns, doba poklesu typ. 130 ns, max. 200 ns, mefeno pri napetf V, zatezovacfm odporu Cl a proudu kolektoru 1 A. Celkovy n boj ffdicf elektrody max. 40 nc, ndboj ffdicf elektrody vcici kolektoru max. nc, proti emitoru max. 5 nc. Trvaly proud integrovan6 vnitfnf diody mezi kolektorem a emitorem je uv d n 1, A, impulsnf proud A, napstf v propustnsm sm^ru max. 1,6 V. Doba zotavenf diody v z v m4m smeru je typ. 70 ns, zotavovacf ndboj typ. 0,12 pc. Meznf udaje: NapStf kolektor-emitor max. 20 V, ffdicf elektroda-emitort 20 V, trvaly proud ko lektoru max. 3,8 A pfi teplots 0 C, max. 2,4 A pfi teplots 0 C. Impulsnf proud ko lektoru je A. Maximalnf ztratovy vykon 2 W, pfi teplote okolf 0 C max. 0,8 W. Dovoleny rozsah provoznf a skladovacf teploty uvadf vyrobce od -55 do +150 C. Tepelny odpor kandl-okolf je max. 62,5 K/W a platf pfi povrchov6 montaii sou- 64stky na desce s plo nymi spoji. Popsany tranzistor je velmi vhodn souddstka pro prumyslove spfnacf obvody, je rychly, Ize jej zateiovat velkym proudem a pfitom je ve velmi malem plochdm plastovdm pouzdru. Sz Katalogovy list Siliconix PRIPRAVUJEME 1 PRO vas digitalnj hodiny s PftlJfMACEM DCF 77

22 Osvetlenf horskeho kola V AR-A c. /93 bylo uvedeno nekolik alternativ klidov4ho osvetlenf jfzdnfho kola, kter4 minimalizujf upravy dosavadnf instalace a neovlivnujf jejf funkci pri chybejfcf baterii. Predkl4dam proto moznym zajemcum jeste jedno zapojenf se samocinnym vypfn4nfm, vhodn6 zejmena pro horska kola. Kola s mnohastupnovymi rychlostnfmi menici majf siroky rozsah cestovnfch rychlostf od 4 do 40 krrvhod. Jednocestnym usmernenfm strfdaveho napetf alternatoru se zmensf jeho mechanicky odpor a vykon osvetlenf je pak postacujfcf v rozmezf rychlostf az 35 km/hod. Pri rychlostech mensfch nebo pri stanf zajisfuje osvetlenf stejnosmemy zdroj s automatickym prizpusobenfm vykonu a samocinnym vypnutfm po dobe nastavitelne od 0,5 do 2 minut. Aby zapojenf bylo co nejjednodussf, zmensuje se vykon osvetlenf po zastavenf kola plynule az do uplneho zhasnutf svetla. Nestacf-li nastavena dobavznikle situaci, uvede se obvod klidoveho osvetlenf znovu v cinnost kr tkym trhnutfm - popojetfmkola. Konecne pri rychlostech vetsfch Koncove svetlo ke kolu 2 Ke zhotovenf blikace mne inspiroval cl4nek Koncov4 svetlo ke kolu v AR A/93. Svftiv4 diody jsem zapojil do s6rie a k nap4jenf pouzil baterii 9 V. Byl jsem pouze nucen upravit souc4stky Cl a R3 pro vyhovujfcf rytmus blik4nf a svftivost. Proc vsak vlastne pfsi. Kdyz jsem kupoval diody s velkou svftivostf v GM, zakoupil jsem soucasne i samoblikajfcf diody (oznacen4 LED-5B-R), kter4 majf primo v sobe vestaven cip. Pracujf spolehlive pri napetf 3 az 15 V, pouze se nesmf pfepolovat. Pokud se tak stane, cip se znicf a dioda svftf trvale. Cena diody je 15 Kc. Blikac ke kolu Pfekvapil nas zajem, ktery ctenari venovali clankum o osvetleni jizdniho kola (byly otisteny v AR A/93). Nekdo mi prinesl do redakce schema blikace na kolo, ktere zlskal prozkoumanlm tovarnlho vyrobku asijske pro venience (pravdepodobnetchaj-wan). Protoze se jedna o jednoduche a pruhledne" zapojeni, ktere navic pouziva bezne soucastky, rozhodl jsem se s mm seznamit ctenare. Schema blikace je na obr.1. Jedna se vlastne o multivibrator s tranzistory Tl a T2 v klasickem zapojeni, ktery je doplnen tranzistorem T3, spinajicim D1 azd5-ky132/80 BC337 BC5U9 Obr. 1. Automaticky spfnac nez km/h umozhuje zapojenf, pouzijf-li se mfsto suchych baterif akumul4tory, behem jfzdy akumul tory dobfjet. Schema zapojenf je na obr. 1. Podstatou spfnace klidoveho osvetlenf je kondenzator C2, jehoz kapacita se nasobf proudovym zesilovacfm cinitelem kaskady Tl, T2, takze mci efektivnf kapacitu 5 az 7 F. Kondenzator se nabijf pres zdrovky 2l, 22 jako s6riovy clen RC. Po jeho nabitf prestanou z^rovky svftit a vlivem svodu kondenzitoru C2 jimi tece proud asi 0,5 az 1 ma, takze baterii nenf treba vypfnat. Souc^stky D1, Cl tvorf jednocestny usmerhovac pro zarovky. Pri vetsf rychlosti je na Cl dostatecn6 napetf a akumul^tor je dobfjen pres R1, D2 a prechod b-k T1. Konecne C3, R1, D2 az D5 predsta- +3a* 0 0^0 <y Obr. 1. Zivislost spotreby proudu na napetf a poctu pripojenych diod S touto diodou jsem udelal n sledujfcf experiment: Zapojil jsem ji do s6rie nejprve s jednou, dvema a nakonec tremi diodami s velkou svftivostf (oznac. HLMP-3750). Cip samoblika- Obr 1. Zapojenf blikace ke kolu LED. Multivibrator je nesymetricky, tranzistor T2 je zavren podstatne dele nez Tl. Je-li tranzistor T2 otevren, otevre se proudem protekajicim rezistorem 150 Q i tranzistor T3 a LED se rozsvlti. vujf obvod zvysovacfch derivacnfch impulsci pro blzi Tl, aby jejf napetf bylo asi o 1,5 V vetsf, nez je napetf na Cl. Oba pouzits tranzistory musf mft proudov4 zesflenf vetsf nez 350 a kon denzator C2 je treba pred zap4jenfm naformovat a vybrat kus, ktery m4 pri napetf 6 V zbytkovy proud mensf nez 0,1 az 0,3 pa. Uveden4 zapojenf je samozrejme pouziteln4 i na bezn6m jfzdnfm kole. Pro tr4ninkov4 a z4vodnf kola s rych lostf pres 40 km/hod je vhodn6 zvetsit primer odvalovacfho kolecka alterna toru na 3 cm a jako zadnf zarovku pouzft puvodnf typ 6 V/0,05 A. Jako zdroj B1 ss napetf je vhodn4 ploch4 baterie 4,5 V nebo akumul tory s priblizne shodnym napetfm a kapacitou 500 az 1500 mah. Ma-li kondenzator C2 kapacitu 50 pf a je-li proudov4 zesflenf kask4dy Tl, T2 asi s, je doba vyuzitelneho svitu asi 30 sekund. Prodlouzit tuto dobu Ize umernym zvetsenfm kapacity kondenz4toru C2 nebo volbou tranzistorci s vetsfm proudovym zesilo vacfm cinitelem. Tranzistor T2 musf byt typ na kolektorovy proud asi 800 ma, opatreny prfpadne malym chladicem. Pouzit6 elektrolytick4 kondenz4- tory jsou na napetf 16 V. Ing. Jaroslav Lokvenc jfcf diody se zde chov4 jako prerusovany zdroj proudu. Na obr.1 je v grafu vynesen odber proudu samotn6 samoblikajfcf diody (symbol 1), d4le s jednou (+1), dvema (+2), a se tremi (+3) diodami s velkou svftivostf, zapojenymi spolesne do s6rie. Nejen odber proudu je men f, nei pri zapojenf z citovandho 4l4nku, ale snfzf se i cena (Pn mensfm proudu se zmensf jas diod - pozn. red.). Blikac se tremi diodami prijde na 27 Kc. Zmensf se i pracnost vcetne oprav. Odpad dokonce i vyroba desky s plosnymi spoji - je zcela zbytecn4. Samostatnou samoblikajfcf diodu mcizeme pouzft tak4 jako jednoduchou kamufl4z proti zlodejcim. Stacf ji umfstit na viditeln6m mfste v aute. Borivoj Okurek Zapojeni jsem vyzkousel na kontaktnim nepajivem poli a pro zlepseni funkce pri malem napeti (2 az 2,5 V) jsem upravil hodnoty nekterych soucastek. Ty jsou uvedeny v zavorce. Tranzistory muzete nahradit u nas beznymi typy (uvedene tranzistory jsou bezne na Dalnem vychode). Tranzis tory Tl a T2 Ize nahradit typy KC238, KC508 nebo BC546 az BC550, tran zistor T3 pak napr. KC307, BC556 az BC560, KC636 apod. Muzete-li tran zistory vybrat, pouzijte pro T2 tranzis tor s co nejvetsim zesilovacim cinite lem. Svitive diody jsou cervene, typ s velkou svitivosti. Jaroslav Belza

23

24 y21s UGS(T0) CI tl USG+ \1m+ max I max max M [A] M M rds(0n)+ [2] [pf] [ns] 0 0 IRFD9121 SMp SP av 370mJ 60R , , >1A 1,2*0,8 800 <0,6+ <0, 50+ PDIP4 H 0- IR TIP IRFD9122 SMp SP av 370mJ 0R >0,8A 1,2*0,8 800 <0,8+ <0, 50+ PDIP4 H IR TIP IRFD9123 SMp SP av 370mJ 60R , , >0,8A 1,2=* 0,8 800 <0,8+ <0, 50+ PDIP4 H IR TIP IRFD92 SMp SP 59mJ 0 200R , ,26 3, PDIP4 IR TIP IRFD9213 SMp SP 59mJ 0 150R , ,22 1, PDIP4 IR TIP IRFD9220 SMp av SP 290mJ 200R , , PDIP4 H IR TIP IRFD9221 SMp SP 1 290mJ 150R , , I PDIP4 H IR TIP IRFD9222 SMp SP 1 290mJ 200R , , PDIP4 H IR TIP IRFD9223 SMp av SP 1 290mJ 150R , >450 1* 0,6 300 <2,4+ <0, 40+ PDIP4 H IR TIP IRFF1 SMnen SP IRFF1R SMnav 19mJ 0 0R , , *3,5A 1,5>1 1,5A <0,6+ <0, 20+ TO H AF IR TIN IRFF111 SMnen SP IRFF111R SMnav 19mJ R , *3,5A 1,5*1 1,5 <0,6+ <0, 20+ TO H AF IR TIN IRFF112 SMnen SP IRFF112R SMnav 19mJ R >3A 1,5*1 1,5A <0,8+ <0, 20+ TO H AF IR TIN IRFF113 SMnen SP IRFF113R SMnav 19mJ R >3 A 1,5*1 1,5A <0,8+ <0, 20+ TO H AF IR TIP IRFF120 SMnen SP IRFF120R SMnav 36mJ R * 6A 2.9*1 40+ TO H AF IR TIN IRFF121 SMnen SP IRFF121R SMnav 36mJ OR TO H AF IR TIN IRFF122 SMnen SP IRFF122R SMnav 36mJ R TO H AF IR TIN IRFF123 SMnen SP IRFF123R SMnav 36mJ R , TO H AF IR TIN IRFF130 SMnen SP IRFF130R SMnav 69m0 0 0R TO H AF IR TIN IRFF131 SMnen SP IRFF131R SMnav 69mG 0 80R TO H AF IR TIN IRFF132 SMnen SP IRFF132R SMnav 69mG 0 0R TO H AF IR TIN IRFF133 SMnen SP IRFF133R SMnav 69mG 0 80R TO H AF IR TIN IRFF2 SMnen SP IRFF2R SMnav 30mG 0 b 2, ,33 1, TO H AF IR TIN IRFF211 SMnen SP 15 IRFF211R SMnav 30mG TO H AF IR TIN IRFF212 SMnen SP 15 IRFF212R SMnav 30mG , TO H AF IR TIN IRFF213 SMnen SP 15 IRFF213R SMnav 30mG , TO H AF IR TIN

25 Hledac kovovych predmetu Ve spektru stavebnic, kter ve velk6m vyberu nabfzf firma GES - ELEC TRONICS v Plzni, najdeme na konci katalogu Smart Kit nekolik zajfmavych zapojenf. Jako drive prin&sfme i pfiblizne ceny (vcetne DPH) pri odberu jednoho, trf a deseti kusu v hranatych zavorkach. B 15 - elektronicw odpuzovac hmyzu, ucinny hlavne v letnfch nocfch proti neprijemnemu hmyzu. [241,229, 217] B 16 - doplnek k vykonovym zesilovacum, vylucuje pri event. vykonov6 spicce znicenf reproduktoru. [374, 354, 335] B 22 - hledac kovovych predmetii, podrobnejsf popis viz a le. [390, 370, 350] B 11 - zajfmav^ zapojenf, ktere odhalf na falesnych dolarovych bankovkach neprftomnost magneticke barvy, kterou je tisteno seriove cfslo. [428, 406, 385] B dokonalejsf obdoba B 16. [428, 407,386] B generator k n^cviku Morse znacek s obvodem 555. [205, 195, 185] B generator z&pornych iontu; pomaha cistit vzduch v mfstnostech, pusobf antistresove; nap^jecf napetf 220 V. [8, 769, 729] Jak vidfte, je mezi nimi i hledac ko vovych predmetu; je v nabfdkovem katalogu pod oznacenfm B 22 a vybral jsem jej pro dnesnf podrobnejsf popis. Pomuze vam ve zdech vystop<5vat elektricke vedenf, v podlaze ci take ve zdech rozvod vodovodnfho potrubf ap. Ucinn6 hloubka podle n&- vodu je az 20 cm pod povrchem, je zavisla na velikosti hledaneho pred metu a na materi&lu. Podle vlastnfch zkusenostf se s nfm da bez problemu pracovat prave do tech cm, coz stacf pro beznou potrebu. Zapojenf pracuje se tremi tranzistory, prvy je zapojen jako oscilator. Potenciometry PI a P2 jej muzeme nastavit do bodu, kdy prave pfestane kmitat. Kovovy objekt, ktery se dostane do blfzkosti cfvky, porusf tento rovnovazny stav a oscilator se rozkmit^. Vystupnf signal se po usmernenf privadf na T2 s prfmou vazbou na T3 - oba se otvfrajf a dioda D5 se rozsvftf. Potenciometrem P2 nastavfme bod vysazenf oscilacf pri PI nastavenem doprostred. Zenerova dioda D4 zajist'uje stabilnf funkci pri poklesu na petf baterie. Zapojenf je velmi snadn6 a zvladne je i zacatecnfk bez probl^mci. Deska s plosnymi spoji m sice do syst6mu jednotnych car ci jednotnych mezer daleko, ale je funkcnf a plosky pro pfipojenfjednotlivych souc^stek jsou dostatecne velke i pro mene zrucneho elektronika. Na desce je umfstenf jednotlivych souc^stek n^zorne natisteno. Nevyhodou techto stavebnic je nepresne znacenf souc^stek. Napr. u tranzistorii, kter6 majf odlisne oznacenf, je treba zapojit do prace zdravy rozum - dva majf znacenf stejn6, jeden odlisn. Stejne mohou byt jen T2 a T3. Take pouzfvanf jinych typii soucastek, BC 548 k Ik Obr. 1. Schema zapojenf hledace kovovych predm&tu nez ie v n&vodu uvedeno (keramicky kondenzator mfsto polyesteroveho), rnuze nekoho v6st k nedorozumenf, ale u stavebnic se s takovymi detaily setkate bezne. Pozor na rezistory, z nichz nekterd jsou ve stavebnici vlozeny v provedenf (a s natvarovanfm vyvodu) pro svislou mont&z - pokud je podobne jako ostatnf na desticku polozfte, je treba predem ocistit vyvody od smaltu (laku) az po odporov6 telisko. Vzhledem k tomu, ze to nenf prfstroj pro dennf potrebu, bude vhodnejsf baterii (9 V) pripojovat vzdy pred pouzitfm a po skoncen6 pr^ci ji opet odpojit. Spfnac jednak nenf souc^stf stavebnice, jednak po pulrocnf prestcivee musfte stejne krabicku kvymene bate rie otevrft. Jednorcizov6 pripojenf ba terie pomocf klipsii jako v prenosnych prijfmacfch je, myslfm, vyhodnejsf. Osadfme desticku napred rezistory a kondenzcitory, pak potenciometry a nakonec pripajfme tranzistory a diody. U svftiv6 diody nezkracujeme vy vody, abychom ji mohli pozdeji vhodne upevnit k otvoru v krabicce. Ten musime vyvrtat, nejen pro tuto diodu, ale tak6 pro prichycenf potenciometru PI, na Ider^m je vlastne uchycena cela deska se souc stkami. Udelcime to ovsem az po odzkousenf funkce, jako viibec poslednf praci na teto stavebnici. Pfipojfme tak6 cfvku na feritov6 tycce, lak z koncii cfvek musfme dobre ocistit. Cfvky jsou navinuty z jednoho kusu dr tu - stred pfi pojfme do jednoho bodu, ktery je obema cfvk m spolecny. Prvnf zkousku provedeme jeste s deskou vne krabicky. Bezec potenciometru PI nastavfme do stredu odporove dr^hy, potenciometrem P2 nasta vfme bod zhasnutf diody. Kdy2 nynf priblfzfme kovovy predmet k cfvce, musf se dioda rozsvftit. Pokud se tak nestane, musfme prekontrolovat rozmfstenf vsech soucdstek a spr&vn6 polarity diod. Az je vse v poradku, rozmyslfme si, jak v krabicce uchytit desku s plosnymi spoji. Feritov6 tycka s cfvkami by mela byt na opacn6 strane proti baterii, aby jejf kovovy obal prflis neovlivhoval homogenitu pole kolem cfvky. QX Obr. 2. Deska s plosnymi spoji hledade Nova elektrotechnicka norma Nase elektrotechnicka normy se zacfnajf pfizpusobovat evropskym zvyklostem. K tomu je ovsem treba pripomenout, ze podle Zoikona c. 142/1990 jiz technicke normy nejsou obecne z^vazne. Nase normy budou postupne prepracovany tak, aby byly v souladu s evropskymi. Jednou z prvych norem, pripravovanych nynf k vydanf (ps^ino v dubnu 94) je nahrada stavajfcf normy CSN o revizfch elektrickych zarfzenf. Oproti dosavadnfm zvyklostem hovorf jen o vychozf revizi, ta vsak krome dosavadnfho overenf z bezpecnostnfho hlediska se rozsiruje i o funkcnf zkousky. Mne v n&vrhu teto nove formy s ponekud nezvyklym oznacenfm CSN zaujala skutecnost, ze je to defakto prvnf material, ktery here na vedomf predpokl&dane zmeny sifoveho napetf - nikoliv dosavadnfch 220/380 V, ale jiz 230/400 V, tedy zmenu, na kterou jsme v AR upozorhovali (tehdy bez pozitivnf reakce) jiz asi pred peti lety. QX 4r

26 Amaterska stavba pocitace PC Ing. Petr Holyszewski (Dokonceni) Sestaveni a oziveni Predchazejim popisem jsem vycerpal vsechny potrebne dily a nakonec nekolik slov k sestaveni a oziveni pocitace. Zacnete peclivou prohlidkou vsech desek a nakonfigurovanim motherboardu a vsech ostatnich dilu. Pozornost je treba venovat zvlaste RAM, IRQ, DMA, poctu stavu wait. U XT je potreba pocitaci sdelit pocet jednotek pruzneho disku pomoci prepinacu prvni sady (druha popisuje velikost pameti RAM) a typ videoadapteru. Pokud se vyrobce MB pridrzel standardu IBM, pak je nastaveni pro jednu diskovou jednotku nasledujici: prepinac c.1=off, c.7=on a c.8=on, pro dva pruzne disky c.1=off, c.7=off a c.8=on. Typ monitoru se nastavuje takto: bez monitoru prepinafc c.5 i 6 na ON, CGA v rezimu 40x a.5=off, 6=ON, CGA v rezimu 80x c.5=on, c.6=off a monochromaticky c. 5 i 6 na OFF. Nastaveni 2adny pouzijte i tehdy, kdyz minite instalovat kartu VGA. Prepinac c. 1 rika, zda mate koprocesor (OFF=instalov n, ON= nenainstalovan). Nastavtetedy ON. Druha sada u vet iny pofcitafcu neexistuje, protore velikost panrteti se testuje programov. Dale vyzkousejte napajeci zdroj. Zkou i se zatizeny (nejtepe ve v ech vetvich - i kdyz staci jen +5 V) souhrnou zate i asi 50 W. Vystupni napetf v ech hladin by melo b^t v toleranci ± %, signal POWER GOOD musi byt +5 V. Nyni pripojte kabely zdroje k MB (pozor na klic a neprehodit konektory navzajem). Pripojte reproduktor, zkontrolujte nastaveni volice sit oveho napeti zdroje a zapnete. VetSina MB se ohlasi nekolika pfpnutimi. Pokud tomu tak neni, pak muze byt chyba ve zdroji nebo MB, muzete mit spatny (spatne pripojeny) reproduktor nebo vodic k nemu vedouci, pripadne neobvykly typ BIOS ci vadnou nebo spatns osazenou pamet. Nektere MB vyzaduji pro funkci BIOS alespoh 64 kb pameti a bez ni nelze pocitac ani nastartovat. Trochuodbocim. BlOSje vtetofazi praktickyjediny program vevasem poci taci. Jeho soucasti je i interni testovaci program zvany POST a program SETUP, ktery umo2ftuje u pocitafcu AT nastavit udaje v pameti CMOS SRAM. Nejcastejsi BIOS, se kterymi se asi setkate, jsou AMI (American Megatrends Inc.), Phoenix, AWARD, Datatech a MR (Microid Research). Pozapnuti (resetu) pocitace se spusti prave test POST. Ten testuje mj. pritomnost graficke karty, klavesnice, disku, pameti a konfiguraci HW. Prubeh testu a pripadne nedostatky hlasi akustickou formou pres re produktor a na obrazovku. Problem spociva v tom, ze kazdy BIOS to dela jinak. Navic pfi zji tene chybe nektere testy pokracuji dal a nektere system zastavi. Protoze patrne nebudete vedet, jakym BIOS (resp. kterou verzi) je vas MB vybaven, budete muset spi e sledovat, jak se jednotlive projevy pocitace postupne meni. Urcitym voditkem zde mu2e byt n lepka na pameti EPROM, ve ktere je BIOS ulo2en. Pokracujte. Kdy2 pocitac vydava nejakyzvuk, pfidejte videokartu s pripojenym monitorem. B hem vytahoveini nebo zasouv ni desek bude po6ita6 samozfejrrte vypnut. Pofcitafc by se nrtel projevit zasynchronizovanym obrazem a hl enimi o prub hu POST. Je-li zobrazen pouze kurzor, je mo2n chyba u XT ve patn nastavenych prepinafiich 6. 5 a 6. Nezasynchronizovanyobrazje patrne dusledkem pouiiti nevhodn ho monitoru nebo vadn ho propojovaciho kabelu. PoditaC by v s m l nyni informovat o verzi BIOS, testu panrteti RAM, nepripojen ktevesnici, neppipojen6m Fadtei disku a moinosti vstupu do programu SETUP. Toho se (podle BIOS) doscihne stiskem n6kter6 ktevesy (nebo soudasnym stiskem nekolika kteves), napr.: Esc, Del, FI, Ctrl/Alt/Enter, Ctrl/ Alt/Esc, Ctrl/Alt/lns. Pokud se POST po neuspesnem testu zastavil, napovi v^im, kterou klavesou ho pfinutit k pokrafiov^ini (obvykle FI). Pfipojte kl^vesnici. Po kud ji nevzal poiitac na v6domi, spofciva mo^n^i chyba v nevhodnd nastavenem pfepinaci AT/XT nebo vypnutem zamku. Spustte SETUP a prohledn^te si jej. Zpravidla se ovlad^ pomoci menu se zobrazenou napov dou a obsahuje: 1) nastaveni zakladni konfiguracesystemu, tj.: a) datum a 5as, b) instalaci koprocesoru, c) po6et a typ mechanik, d) typ pevn6ho disku, e) velikost a rozdsleni pam ti, f) druh videokarty, g) nastaveni popadi vyhledsvsni system u, h) jin6volby (napp; inicializaci NumLock LED na kl^ivesnici); 2) formcitov6ni pevn6ho disku (tzv. Low Level - nepouiivat pro disky IDE); 3) nastaveni hesla; 4) nastaveni CHIP SET; 5) dalsi volby (napr. inicializace vestaveneho kalkulatoru, zpusob prepnuti do rezimu TURBO z klavesnice), parkovani hlav pevneho disku apod.; 6) vystup z programu SETUP a ulozeni nastavenych parametru. Programy SETUP jednotlivych pocitacu se mohou lisit, nekterevolby budou mozna chybet, jine (nekdy i vetsi mnozstvi) budou navic. Jednotlive polozky nastaveni zakladni konfigurace vyplnte, predevsim parametry pruzneho dis ku a typ videokarty. Po ulozeni udaju a vystupu z programu se pocitacznovu inicializuje. Pocet zobrazenych chybovych hlei em by se m l zmen it. Pofiitac v ak bude stale hledat disk (chyba c. 6xx). Instalujte radifc pruzneho disku a mechanikusezaloienousystemovou disketou. Po6ita6 spustte. Pravdepodobn se vam odvd ci zavrnenim mechaniky a nata^enim DOS. Pokud jev e, jak mei byt, dokondete nastaveni SETUP a teste se z dobfe vykonan6 ptece. V pfipad^ chyb zkon trolujte, zda nevznikaji kolize napfiklad diky shodn6 adrese nebo pferu en( u n kolika desek, pfipadns opakujte oiiveni sjinymi (zarudenddobrymi) deskami. Pokud po6ita6 nad^ile vzdoruje a je pfedpoklad, te v echny dily jsou funkfini a sptevn nastaveni, zkuste: a) vybit svuj staticky n^iboj o uzemn ny kryt zdroje (to ostatn6 plati i pro jakoukolivjinou manipulaci s deskami), b) zatladit vsechny cipy do svych objimek, c) odistit kontakty primych konektoru a protikusu lihem nebo lepe izopropylalkoholem, 6i jinym pfipraykem vhodnym k o etrov ni zlacenych kontaktu, d) zkontrolovat, jestli nektery konektor nema spicku ohnutou nebo kontakt vysunutz plastoveho ddaku (caste u napajecich konektoru), e) prov rit neporusenost vodicu m fi6em odporu. Castou zavadou u plochychvodi6ubyv^vytaieni nekteteho z dratku na stf n6 hran a nasledny zkrat na sousedni vodi6, f) zkontrolovat sam sebe, vet inu chyb zpusobuje 6lov k, g) pokusit se o±ivit pocitafc s dily z jineho pofiitade, h) poufcit se studiem literatury, i) poitedat o radu zku eneho poditabovehotechnika nebovyu2itslu2ebn6ktere PC dilny.

27 Nakonec nekoliktabulek a informacf: Dulezite I/O adresy obvykle u AT-286 a vyssfch: 00-1F fadic DMA 20-3F radic pferu enf 40-5F casovac 60-6F radic klavesnice 70-7F CasovaC re lneho casu 80-9F registr stranek DMA AO-BF radic pferusenf CO-DF radic DMA FI reset mat. koprocesoru F8-FF mat. koprocesor 1F0-1F8 fadic pevncho disku AT GAME radic F zvukova karta (Sound Blaster) F LPT2 2E8-2EF COM4 2F8-2FF COM F prototypova karta F radic pevneho disku XT F LPT 1 3B8-3BF monochromaticky adapter 3D0-3DF barevny-graficky adapter 3E8-3EF COM 3 3F0-3F7 fadic pruzneho disku 3F8-3FF COM 1 ObvyklCpfifazenfurovnf preruseni u XT a AT: NMI chyba parity nebo I/O adapteru IRQ0 systemovy Casovac IRQ1 klavesnice IRQ2 u AT vstup kaskadnfho fazenf fadicu (IRQ 8/15), EGAA/GA IRQ3 COM2 4RQ4 COM 1 IRQ5 u XT pevny disk, u AT LPT 2 IRQ6 pruzny disk IRQ7 LPT 1 IRQ8 casovac realneho Casu IRQ9 pfesmerovano na IRQ 2, sft, VGA IRQ rezervovano IRQ11 IRQ12 IRQ13 mat. koprocesor IRQ14 u AT pevny disk IRQ15 rezervovano Podle dokumentace k nckterym desk m mohou byt v nskterych pffpadech adresy a pferuienf portu i odli n, napf.: COM1 adr. 3F8-3FF IRQ 4 COM2 adr. 2F8-2FF IRQ 3 COM3 adr F IRQ 2 COM4 adr F IRQ 5 LPT1 adr. 3B8-3BF IRQ 7 LPT2 adr F IRQ 7 LPT3 adr F IRQ 5 Port LPT zpravidla (vzhledem k jednosmcrnc komunikaci pocftac -> tisk rna) pffslu n6 pferusenf vubec nevyvol Vei. Cfselne k6dy nckterych chybovych hl s>enf: lx chyba nezjistena 2x chyba napajeni Ixx chyba motherboardu 2xx chyba operacnf pamcti RAM 3xx chyba klavesnice (uzamcena klavesnice = 301 nebo 302) 4xx chyba monochromatickcho adaptcru 5xx chyba barevncho adaptcru 6xx chyba jednotky pruineho disku nebo fadice 7xx chyba mat. koprocesoru 9xx chyba LPT 11 chyba COM chyba COM 2 13xx chyba GAME 14xx chyba tiskamy 17xx chyba pevneho disku nebo radice Obvyle pou±rtf konektoru Cannon na prfdavnych deskach: 9 dutinek -> monitor HGA nebo stary typ pfipojenf VGA 9 dutinek + RCA-+ monitor CGA 9 dutinek + 2x RCA -> monitor EGA 15 dutinek (dve fady) -» GAME port 15 dutinek (tfi fady) -+ monitor VGA 37 dutinek -> extern! pruzny disk dutinek -» paralelnf port (LPT) 9 kolfku -> seriovy port (COM) kolfku -> seriovy port (COM) Pokudjeu videodesky VGA pouzit konektor Cannon 9 a u monitoru Can non 15, pakje potfeba zhotovit redukcnf kabel: CANNON 9 CANNON K nastavenf sedmisegmentovcho zobrazovace na pfednfm panelu: KmitoCet pracovnfhotaktu u v t iny pocftacu je indikovein svftivou diodou u n pisu TURBO. Z napajeni t to diodyje pakodvozeno i pfepfn nf Cfslic na displej. Pffslu n kombinace Cfslic zobrazovanych v re2imu turbo a normal se volf propojkami na desce displeje. Nastavenf se pro ruzne typy displeju znacnc odlicuje a tak, nem me-li dokumentaci, je nejicpe postupovatzkusmo. Zpravidla se nastavuje pro ka2dy seg ment zvtest, zda svftf v re2imu "TUR BO", "NORMAL", v2dy nebo nikdy. Pfi pfipojovanf displeje se mu2e vyskytnoutjedenzadrhel. NCkterCMB majf omezovacf rezistor pro LED ve vyvodu pro katodu a v^vod pro anodu je pfipojen pffmo na +5V. NCkterC displeje nemajf na vstupu pfepfnacfho obvodu omezovacf rezistor a pfepfnacf signal je pfiveden pffmo na b zi n-p-n tranzistoru. Pfi vy^e uvedenc kombinaci MB a displeje a nevhodncm pfipojenf (na anodu mfsto na katodu) seznicftranzistor a displej pak nepfepfn! Na zsvcr uv dfm adresy PC bazaru a dodavatelu novych dflu v Brne: - DAMAT s.r.o., KopeCn 39, - BIG BIT, Hlinky 80, - Second hand ESCOM CS s.r.o., Lidick& 40, a adresy mn zn mych PC bazaru v Praze: - PC bazar - PI, RuiovS 16, - JIMAZ - P8, Hefmanova 37. CETLI ~^~^T JSME VP Edelhart Mike: 2001 tipu pro Win dows, vydalo nakladatelstvf UNIS, 1994, rozsah 570 stran A5, cena 450 K6. Tato ojedind kolekce tipu pro Win dows v&m otevfrd novy sv t pocftacovych vykonu. Snahou bylo ziskat maxi mum z pouifveinf Windows a duleiitych aplikaci Windows. Kniha rozhodns nenf n vodem ani referencnf pffrudkou. Je nejv6t$f sbfrkou praktickych, specifickych a pohotovych rad k Windows. Ti, kteff s Windows kaidodennc zdpasf, ocenf praktickc pozn mky k provozu a zejmcna podrobny popis struktury souboru.ini. Pro lepsf pfedstavu o t to knize vybir^me nfekterc n zvy kapitol: WIN.INI a SYSTEM.INI tedek po tedku, Odstrafiovcmf potfif, Spr va pevnych disku pro Windows, Snadno rozdffenc znaky, Obhospodafov nf fontu a tisku, Jak zfskat nejvfc od Word procesoru ve Windows, RozCffenf Windows, utility a programovaci ncistroje, a mnoho dal (ch zajfmavych kapitol. Jamsa Kris: 01 tipu a triku pro DOS a PC, vydalo nakladatelstvf CCB, 1994, cena 350 K&. 01 DOS a PC je jedinedn6 spojenl knihy a diskety, kter6 vcim dovoll zv6t it vykon vaseho pocitafie. Dfky teto knize rovn 2 uspoflte spoustu po6fta6ov ho Casu. Na pfiloienc diskets 3 1/2* naleznete d^vkov6 soubory, vykonnc DEBUG skript soubory, pomocn6 programy pro oviadanf vaseho prostfedi a programy pro rozfenl moinostl vaseho hardwaru. Kniha je obsahovs rozddena do n&kolika Cdstf: Sys tem, PamCf, Klavesnice, Disk, Adres^f, Soubor, Deivkovy soubor, DOS shell, Hard ware, N^rodnl nastavenf, Tiskdrna, Udri ba. Rady a tipy pokryvajf vsechny verze MS DOS a PC DOS. Minasi Mark: IBM velky pruvodce hardwarem, II. vyddni, vydalo nakladatelstvi GRADA, 1994,7 stran, cena 590 K5. Po velk6m usp&chu prvnlho vyddnf pfichdzf druhc pfepracovan6 a roz ffen6 vyd nf. Publikace je jedinecnym podrobnym pruvodcem problematikou hardware, vychdzejlcfm z autorovych kursu o oprav ch a modernizaci PC. V knize najdete popis diagnostiky a oprav 99 % v ech moinych HW z^vad, z^sady preventivnf udriby, ndvody na instalaci pffdavnych karet, v&etnd kontroly a odzkousenf funk- Cnosti, popis moinostf inovace a oprav vnitfnfch soud^istf i perif6rif, srovn nf podftadii IBM s kompatibilnfmi modely atd. Kniha je napsdna velmi pffstupnou formou a je uiitednd v em, kteff pracujf s PC. Tyto tituly si muiete zakoupit nebo ob~ jednat na dobirku v prodejns technickb literatury BEN, V&Sfnova 5, Praha - Strain ice, 0 00, tel. (02) , fax Zdjemci ze Slovenska mohou ps6t na adresu : BEN - technickd literatura, ul. Hradca Krilove 4, BanskS Bystri ca, tel. (088) r 27

28 Diodove dvojite vyvazene kruhove smesovace Priklad 2 Jak6 budou ztraty smesovace QN pro soudtovy i rozdpovy produkt v radioamaterskych pasech 1,8 ai 433 MHz? Stfednf kmitodet mezifrekvendnfho zesilovade je: a) 9 MHz, b) 45 MHz, c) 70 MHz. Uvaiovand konfigurace zapojenf sms- Sova6e je ndsledujfcf: RF - vstup, LO - mi'stnf oscilator, IF - vystup. Vysledky msrenf jsou zpracov ny tabe- I m6 a jsou zfsk&ny m6fenfm danych sloiek spektr&lnim analyz&torem - (tab. 3). Pozn. Ve vsech pri'padech byl zanedban litlum kabelu k branam RF, IF. Byl pouzit kabel VLEDM 50-2,95 delky: generator > RF br na 230 mm; IF br&na > spektralnf analyz^tor 480 mm. Priklad 3 Jaky je dynamicky rozsah SFDR a vykon Pw na vstupu pro dosazeni sumoveho prahu na vystupu smesovace QN a vstupnf souradnice bodu min. detekovan6ho v sia- Tab. 3. Ing. Pavel Zanek, OK1DNZ (Pokracovani) nalu MDS,n pro prijem sign^lu SSB a FM smesovace QN z prikladu 1? Vstupnf souradnice bodu IP3 je 15 dbm. Jaky vykon PqFmusf byt priveden na vstup smesovace, aby produkty IM3 byly 3 db nad Sumovym prahem na vystupu? Sffka propustn6ho pdsma pro prijem sign&lu SSB je 2400 Hz a pro prijem signalu FM je 15 khz (platf kmitoctovy rastr khz). Konverznf ztraty: 4---(-18,3)-8,3 [db] Sumov6 Sfslo; F= Lc + 0,5 = 8,3 + 0,5 = 8,8 [db] Vstupnf vykon pro dosaienf Sumoveho prahu na vystupu /VF0UT: Prfssb = -173,9 +. log Ssse + F + L, ,9 +. log ,8 + 8,3 = -123,0 [dbm] Prffm = -173,9 +. log + F+ Lc = -173,9 +. log ,8 + 8,3 = -115,0 [dbm] Souradnice bodu MDN: MDS,nssb = PqFSSB ,0 + 3 = -120,0 [dbm] MDS,nfm = Prffm + 3 = -115,0 + 3 = -112,0 [dbm] Vykon na vstupu pri dvoutonovem buzenf zpusobujfcf produkty IM3 na vystupu o vykonu NFOUT + 3 db : f - [MHz] L [db] L- [db] L-[dB] L- [db] L-[dB] L3- [db] 1,8 8,0 8,3 8,4 8,7 8,5 8,5 3,5 7,4 7,8 7,8 8,0 8,0 7,9 7,0 6,9 7,4 7,3 7,6 7,6 7,5,1 6,8 7,3 7,2 7,5 7,5 7,3 14,0 6,8 7,2 7,1 7,5 7,5 7,2 18,1 6,4 7,2 7,1 7,4 7,2 7,2 21,0 7,0 7,2 7,1 7,4 7,5 7,1 24,9 7,1 7,2 7,1 7,4 7,5 7,1 28,0 7,2 7,3 7,1 7,4 7,4 7,0 144,0 7,2 7,4 7,1 7,5 7,8 7,2 433,0 9,1 9,1 8,6 9,2 8,3 9,1 L,, konverznf ztraty smesovace: f*f + L = 9MHz Li. konverznf ztraty sm Sova6e: \t - fj = 9 MHz Li, konverznf ztraty smesovace: 4f + Ko 45 MHz konverznf ztrdty smssovace: 14, - fj = 45 MHz Q, konverznf ztr6ta smssovade: /rf + 4c = 70 MHz L3. konverznf ztr&ta smssovade: If - fj = 70 MHz Pm ssb 1/3 (MDS,nssb + 2. IP3,N) = 1/3 ( ) = -30,0 [dbm] P,nfm = 1/3(MDS,nfm + 2.IP3in) = 1/3 (-112, ) = -27,3 [dbm] Dynamicky rozsah: SFDR333 = 2/3. (IP* - MDSin ^ = 2/3. [15-(-120)] = 90,0 [db]. SFDRfu = 2/3. (IP,N - MDS,nfm) = 2/3. [15 - (- 112, 0)] = 84,7 [db] Dva signdly na vstupu smesovace o vykonech: SSB S db, FM S9 + 65,7 db zpusobf intermodulacnf produkty na vstupu smesovace pravd na urovni Sumoveho prahu A/Fout. Aby byl vystupnf produkt kmi- toctove konverze 3 db nad A/FOUT, je nutne privest na vstup signal o vykonu: SSB S5 + 3 db (0,22 pv/50 Q); FM S6 + 1 db (0,56 pv/50 2). Obr. 2 odpovfd4 prfkladu 3 pro prijem signdlu SSB. Priklad 4 ReSeny smesovad z prikladu 1 doplnfme vstupnfm pasmovym predzesilovadem pro pasmo 144 MHz. Jeho zisk Gz - 20 db. Na vystup smesovace je pfipojen krystalovy filtr s mezifrekvencnfm zesilovacem o Sumovem 6fsle Fmf = 7 db. Jake Sumov6 cfslo Fz musf mft predzesilovai, aby vy- sledne Sumove cfslo takto vznikle kaskady bylo Pcelk = 3 db (Sumov6 cfslo celeho pfijf- mace)? 6z, Fz Lc.F Fmf predzes. smesovac mf zesilovac CelkovS Sumove cfslo 6fslo techto trf kaskadove fazenych dvojbranu je : Fcelk - Fz + (F -1 )/Gz' + (Fmf -1 )/(G. O (18) Promenn6 ve vztahu (17) jsou bezrozmem6, tedy: F 1 = = 8 8, = 7,59 F'CELk = fcelk,,0 = 3,,0 = 2 G z = QZ/, = 20' = 0 F'mf= = 7, = 5,01 L'c LC,, = lo 8 0* 0,148 Odtud Sumove cfslo predzesilovafie Fz: Pz= Fcel* - (F1-1 )/G z - (FJ -1 )/(G z. 4') = 2 - (7,59-1)/0 - (5, 01-1)/(0. 0,148) = 1,663 Fz =. log Fi =. log 1,663 = 2,20 [db] Priklad 5 Jak se zmenila souradnice MDN na vstupu predzesilovace z prikladu 4? Celkovy zisk kaskady: GCElk=Gz-4 = 20-8,3 =11,7 [db] MDS,nssb. = - 173,9 + log Psse + R CELK + 3 = - 173,9 + log = -134,1 [dbm] MDSinfm. = -173,9 + log Sfm + RcELK 3 t = -173,9 + log = -126,1 [dbm] Na vstup kaskady, tedy predzesilovas - smesovas je nutn6 privest vstupnf signify o vykonu : SSB S2 + 5,1 db (0,04 pv/50 Q); FM S3 + 2,9 db (0,11 pv/50 Q), aby uiiteeny produkt na vystupu smesovace byl 3 db nad A/FOUT (Pokracovani) 28 Ttb

29 COMPUT HARDWARE & SOFTWARE MULTIMEDIA 1 Rubriku pripravuje ing. Alek Mysli'k. Kontakt pouze pisemne na adrese: INSPIRACE, V Olsinach 11, 0 00 Praha cyklus sbernice < 0 ms uroven,terenu PROFIBUS-FMS I. Hrn senzor cyklus sbernice < ms PROFIBUS-DP PROFIBUS-FMS dalsi zarizeni G3 E0E0 zarizeni EE EE 0 IZ1 dalsi I/O motor vysilac PROFIBUS Pripraveno ve spolupraci s firmou FCC Folprecht V ridicich a informacmch techno logickych systemech devadesatych let se stale vice projevuje decentralizace. Cim dal casteji se v automatizaci pouzivajf inteligentni prvky, ktere krome vlastnfho vyhodnoceni signalu provadeji urcite predzpracovani informace - hlidani mezi, filtraci, prcimerovam ap. Tyto prvky byvaji od ruznych vyrobcti. K jejich vzajemnemu propojenf a spolupra ci je zapotrebi urcity komunikacnf system, vzhledem k jejich sirokemu spektru system univerzalnf a otevreny. Jeho vyraznou vlastnosti musi byt odolnost proti porucham, ktere v teciv nologickych provozech vznikaji hlavne vysokym stupnem rusenf. Zarizeni, pouzivana v automatizacnich systemech - senzory, akcnf MERENI * RIZENI * OVLAdANI POCITACEM s FCC Folprecht cleny, vysilace, motory a pohonne jednotky, programovatelne radice - pouzivaji stale casteji digitalni zpracovani signalu. Proto se k jejich propojovani mezi sebou i s vyssimi ndicimi zarizenimi rozmaha pouzivani seriovych digitalnich technologickych sbernic. Existuje jich v soucasne dobe jiz vice typii, coz vede v mnoha pripadech k izolovanym nekompatibilnim resenim technologickych systemu. Jiz delsi dobu existuje proto snaha vytvorit uznavany prumyslovy standard, ktery by umoznil budovani otevrenych, kompatibilnich technologickych systemu. Jednim z dosud nejuspesnejsich standardu je technologicka sbernice PROFIBUS (Process Field Bus), s kterou vas chceme v tomto clanku seznamit, ale hlavne na ni ukazat zakladni smysl a nejdulezitejsi vlastnosti technologicke sbernice jako takove. Budeme se snazit o popularni vyklad, nezabihajici do prilisnych detailu, ale vedouci k pochopeni principu. Nejdrive neco k pojmu sbernice ja ko takovemu. Vetsina z vas si mozna automaticky vybavi neco jako radu kontaktu nejakeho konektoru, z nichz ma kazdy sve pevne stanovene misto i vyznam. Je to predstava z oblasti paralelniho propojovani, jako jsou napr. sbernice pouzivane v architekture pocitacu. I u paralelni sbernice ale kontakty a jejich usporadani tvori jen tu nejnizsi, fyzickou cast, vrstvu. U serio- DIE 29

30 loglcky token ring mezi zarizeniml typu matter aktivnf stanice, zarizeni typu master Uitmm Tr? % < > > # senzor senzor motor spinad senzor motor vysila pasivnf stanice, zarizeni typu slave Obr. 2. Dve metody komunikace na sbemici PROFIBUS ve sbernice tvorf propojeni obvykle pouze dva vodice, tudiz i rozdeleni sig nalu mezi jednotlive vyvody u paralelniho pfenosu zde musi byt pfeneseno do rozdelenf v case. Sbemici tvoff ale i dalsi vrstvy, neco jako komunikacni protokoly, ktere popisuji a pfedepisuji casove a formalni nalezitosti pri pfedavani signalu odnekud nekam, a umoznuji tak pri dodrzeni techto pravidel vzajemnou komunikaci nejruznejsich zarizeni. Ob vykle tvofi sbernici celkem alespon tfi vrstvy. Prvni vrstva je jiz zminena fyzicka, popisujici fyzikalni vlastnosti prenosove cesty a signalu. Dalsi vrstva je pfenosova, popisujici casovou strukturu signalu, pfenasene provozni udaje a zpusob, jak se pfenos uskutecnuje (vcetne potvrzovani ap.). Zajisfuje, aby nedochazelo ke kolizim. Treti vrstva je aplikacni a tvori inteligentni rozhrani smerem k jednotlivym pristrojum a zarizenim. Umoznuje jim pouze predavat informace a udaje o jejich urceni, aniz by se musely zabyvat sestavovanim signalu, ktery informace prenese. Vlastnosti vrstev ukazeme prave na vrstvach sbernice PROFIBUS. byt vzdalenosti az ctyrnasobne. V jedne sekci Ize ke sbernici pripojit az 32 zarizeni (popr. az 127 s repeatery). V navrhu je i standard pro pouziti optickeho kabelu, ktery je obzvlasf vhodny pro velmi vysoke rychlosti pre nosu a pro velmi rusena prostredi. Stanice 1 Stanice 2 ochranne uzamninl Obr. 3. Propojovacf kabel PROFIBUS Prenosova vrstva ftidi pristup na sbernici, kontroluje a zajisfuje integritu (neporusenost) dat, organizaci prenosu dat komunikacnimi protokoly a potrebna hlaseni. ftizenim pristupu na sbernici zabezpeci, ze v dany okamzik muze vysilat data na sbernici vzdy jen jedina, prave opravnena stanice. Komunikacni protokol PROFIBUS zabezpecuje dva zakladni pozadavky. V pripade komunikace mezi slo2itej imi automatizacnimi prvky se stejnymi pravy pristupu na sbernici musi mit kazde z techto zarizeni dostatecnou moznost vykonatsve komunikacni ulohy v presne definovanem casovem intervalu. V pripade komunikace mezi sloiitym ridicim zarizenim a jednoduchym automatizacnim prvkem (napf. senzorem) musi probehnout velmi jednoducha a rychla vymena dat. Uvedene dva pozadavky zajisfuji dve metody - token ring a master-sla ve. Tyto anglicke terminy jsou natolik zabehle, ze neni vhodne je prekladat, lec pokusime se je vysvetlit. Token znamena podle slovniku napf. znamenf nebo znamka pravosti. V uvedene souvislosti je to urcity kod, zprava, telegram, ktery Bkoluje mezi jednotlivymi stanicemi (pristroji) na sbernici, a opravnuje vzdy prave jenom tu stanici, kde se naleza, k vysilani dat na sbernici. Nemuze proto nikdy dojit ktomu, ze by dve stanice vysilaly svoje data na sbernici zaroven. Rychlost, jakou token koluje, a tim idobu, po kterou se zdrzi v kazde sta nici, Ize nastavit. Touto metodou je tedy zajisten rovnopravny pristup vsech opravnenych stanic na sbernici. Jednoducha zarizeni, jako napf. senzory, nemaji pravo vlastniho pfistupu na sbernici. Pfedavaji sve uda je pouze tehdy, jsou-li k tomu vyzvana, popf. na vyzvani vykonaji nejakou cinnost. A to je princip master-slave, pfelozitelny jako pan-otrok a pouzivany i v mnoha jinych oborech. Vyjadfuje vzdy jednoznacnou zavislost jednoho prvku na druhem, aktivni a pasivni princip. Kdyz tedy zafizeni typu mas ter potfebuje udaje ze zafizeni typu slave, vyzada si je v dobe, kdy ma pfistup na sbernici. Kazde zafizeni typu master muze pfedavat data nebo pfebirat data od zafizeni typu slave. Obvykle je umoznen i tzv. broad cast a multicast. Broadcast je pfedavani urcite infor mace nebo povelu vsem pfistrojum pfi- Fyzicka vrstva Oblast vy uziti technologicke sberni ce je velmi ovlivnena potfebnym typem a kvalitou propojovaciho kabelu. Nejen jeho kvalita, ale i jeho cena a naklady na instalaci jsou velmi dulezite. PROFIBUS nabizi v soucasne dobe dve moznosti. Zakladni variantou je dvouzilovy krouceny medeny kabel (pfipadne stineny) s devitikolikovym konektorem D-Sub. Jeho zapojeni je na obr. 3. Pfenos je definovan mezinarodnim standardem RS-485. Sbernice je linearm, ukoncena na obou koncich zatezovacim odporem. Maximalni delka kabelu je 200 m pri rychlosti pfenosu 1500 kbit/s, a az 1,2 km pfi rychtosti pfenosu 93,75 kbit/s. Pfi pouziti maximalne tfi zesilovacu (repeater) mohou 30 master - master obdasni potvrzovani moznosti komunikace master - slave s nebo bez iniciativy zafizeni typu slave _[ obdasnii prubiini broadcast ne potvrzovani Obr. 4. Moinosti komunikace na sbsmici PROFIBUS multicast

31 pojenym na sbernici, bez jednotlivych potvrzovanf prfjmu. Multicast je neco podobneho, ale umoznujevyber zarfzenf, kterym se informace nebo povel posfla. PROFIBUS umoinuje token ring, master-slave i jejich kombinaci. Graficky je to znazorrieno na obr. 2. Tri aktivnf - master - zarfzenf tvorf tzv. token ring (okruh, ve kterem obfha to ken, tj. opravnenf). Sedm pasivnfch zarfzem typu slave (senzory, motory, akcnf clen, vysflac) je pripojeno na sbernici a mohou bytovladany kterymkoli z aktivnfch zarfzenf (ffdicf pocftac, PC ap.). Aplikacnf vrstva Aplikacnf vrstva poskytuje sluzby, umoznujfcf efektivnf prenos dat mezi jednotlivymi castmi automatizacnfch procesu. Dalo by se to prirovnat k programovacfm jazykum. Aplikacnf vrst va je cosi jako vyssf programovacf jazyk- zadate jednoduchy prfkaz a ona za vas vykona slozitou ulohu. Nemusfte programovat celou tuto ulohu. Tak jako napr. v programovacfm jazyku zadate PRINT a ono setiskne -anii se musfte starat o to velke mnojstvf instrukcf, ktere se za tfm ucelem musf vykonat. PROFIBUS pracuje v teto vrstve s virtualnfmi komunikacnfmi objekty. Kazda cast skutecneho zarfzenf, s kterou Ize komunikovat - napr. promen- ^ na, program, data, prfznaky stavu - je oznacena jako samostatny komunikacnf objekt. Tyto objekty pak mohou byt oznacovany bucf symbolickym nazvem, nebo prfmo konkretnf adresou v pameti daneho zarfzenf. Kaide za rfzenf, kompatibilnf s PROFIBUS, ma svcij seznam vlastnfch komunikacnfch objektu a jejich parametru. Zpohledu nejakeho technologickeho procesu je komunikacnf system cosi co poskytuje sluzby. U PROFIBUS jsou tyto sluzby rozdeleny do nasledujfcfch skupin: vytvarenf a rusenf logickych vztahq mezi komunikacnfmi objekty, prfstup k jednoduchym promennym, kpolfm promennych, zaznamum a seznamum, prenos velkych oblastf pameti (rozdelf se pro prenos do segmentii), spoustsnf programci, vydav&nf rciznych varovnych hlasenf (s vysokou nebo nfzkou prioritou), identifikace zarfzenf a jejich momentalnfho stavu, fitenf nebo zapis zmfnenych seznamu logickych komunikafinfch ob jektu. PROFIBUS-FMS (Fieldbus Messa ge Specification) je univerzalnf resenf pro komunikaci hlavne vyssfch inteligentnfch rfdicfch prvku. Funkcnost a poskytovane sluzby jsou zde dtileiitejsf, nezdosahovana rychlost reakce. Komunikacejestandardne na vyiadanf nsktereho probfhajfcfho procesu. Pouifv^ vsechny tri popsane vrstvy - fyzickou, prenosovou i aplikadnf. Jeho duleiite vlastnosti jsou tedy dany hlav ne vlastnostmi aplikacnf vrtstvy, pricem2 dve nizsf vrstvy zajisfujf jeho naprostou kompatibilitu. PROFIBUS-DP je navrzen pro rychly prenos dat na urovni senzoru a akcnfch clenti. Na teto urovni si obvykle?fdicf pocftace rychle vymehujf data se svymi periferiemi, rozmfstenymf v terenu. Vymena je vet inou prubeina {cyclic), tzn. ie probfha neustale ctenf jedne (nebo nekolika) promennych (udajci teploty, tlaku,...). PROFIBUS-DP pouifva pouze dv vrstvy, fyzickou a prenosovou. M6 velmi kvalitnf trfurovnovou diagnostiku. Konfigurace zarfzenf typu master (miiie byt jedno nebo nekolik) je nastavitelna po sbernici, tzn. ie ji Ize nastavit *z dalky. Stejne tak Ize po sbernici pridelit i adresy jednotlivym zarfzenfm typu slave, kterych mciie byt ke sberni ci pripojeno at 126. Mezi master a sla ve se predava maximalne 246, typicky 32 bajtci. PROFIBUS-ISP {Interoperable Sy stem Project) je ur6en k rfzenf procesci, obzvla te tech, kde je vyiadovana velka spolehlivost a bezpednost. Pouifva technologii DDL {Device De scription Language) a funkcnf bloky. Velkou prednostf PROFIBUS je to, ie vyse uvedene modifikace mohou pracovat spolecne na stejne sbernici (obr. 6). Navfc je mozne, aby v jednom zarfzenf soucasne fungovaly oba protokoly. Lze tedy napr. pouift stej ne zarfzenf jednak pro rychle ctenf dat ze snfmacu protokolem PROFIBUS- DP, jednak ho Ize konfigurovat proto kolem PROFIBUS-FMS. * U kazdeho komunikacnfho systemu jeho vyhody rostou s poctem jeho uzivatelu. Proto se i v prfpade PROFI BUS vytvorila mezinarodnf asociace u2ivatelu, ktera propaguje a podporuje jeho dalsf roz irov4nf mezi uiivateli i vyrobci zarfzenf. Zajemci o pouzfvanf teto sbernice jsou i u nas a proto vznika z iniciativy FCC Folprecht cesk& pobocka teto asociace. Mate-li zajem o podrobnejsf informace o sbernici PROFIBUS, mci2ete je zfskat u FCC Folprecht (nikoliv v redakci AR). PROFIBUS K zajistenf vsech potrebnych uloh mciie byt v r mci PROFIBUS pouiito ruznych kompatibilnfch modifikacf. V sousasnosti to jsou syst6my PRO- FIBUS-FMS, PROFIBUS-DP a PRO- FIBUS-ISP. Obr. 6. Kombinace PROFIBUS-FMS a PROFIBUS-DP & 31

32 NOVE TECHNOLOGIE V PRODUKTECH Microsoft (Dokonceni) Integracnf schopnosti OfficeLinks jsou krome OLE 2.0 zalozeny i na dalsfch nastrojfch. Pro pine vyuzfvanf vice aplikacf musfexistovat moznostje rychle a jednoduse vyvolat. To je mozne s novym Microsoft Office Manager (MOM). Umoznuje kdykoliprepnoutzjedne aplikace do druhe pouhym fuknutfm na ikonu (button), zfskat radu (help) z meziaplikacnf napovedy a zmenit nastavenf kterehokoliv z programu. OLE 2.0 Microsoft vytvoril OLE (Object link ing and embedding) za ucelem opravdove integrace aplikacf. Cflem je spojovat casti nekolika ruznych dokumen tu z ruznych aplikacf do jednoho, a vyloucit pritom praci s vyjfmanfm a vkladanfm (cut and paste) a nejistotu, zda pouzite informace jsou opravdu ty nejcerstvejsf. Dfky OLE Ize zahrnout text, grafy, casti tabulek (spreadsheet^) ap. do jedineho dokumentu, bez ohledu na format jejich dat. Visual Editing Visual editing usnadnuje a zrychluje upravy slozitych dokumentti a prfstup k nim je vice intuitivnf. Muzete dvakrat t uknout (doubleclick) na objekt jako je treba pracovnf list (tabulka) z Excelu, obsazena v dokumentu ve Wordu, a upravovat tuto tabulku prfmo ve Wor du, bez prechazenf do jineho okna nebo aplikace (Excelu). Ovladacf prvky a menu Wordu jsou docasne nahrazeny ovladacfmi prvky (nastrojovymi pruhy) a menu Excelu. Je to jakoby se Excel na chvfli Bnastehoval do otevreneho okna (dokumentu) Wordu. Prejete-li si pokracovat v uprave textove casti dokumentu, automaticky se vsechno vratf do predchozfho stavu a ma te k dispozici opet nastrojove pruhy a menu Wordu. Prfnos visual editing je jeste zretelnejsf, tvorfte-li napr. rozsahle slozene dokumenty ve Wordu, obsahujfcf mnoho objektu vytvorenych v ruznych aplikacfch, napr. grafy a tabulky z Exce lu, grafiku z PowerPointu, zvukove a video klipy ap. Mfsto prepfnanf tarn a zpatky mezi ruznymi okny a upravovanf objektu v nich pracujete v jedinem okne s jedinym dokumentem, veskerou praci vykonavate na jednom mfste. Visual editing vam umoznuje soustredit se na dokument, na vlastnf praci s informacemi, mfsto na praci s pocftacem, jeho prostredfm a aplikacemi. Jinym prfkladem visual editing je WordArt (s OLE 2.0), funkce, umoznujfcf vytvaret ruzne efekty s textem. 32 Vytvorenfm ramce WordArtu vytvorfte objekt a nastrojovy pruh a ostatnf ovladacf prvky WordArtu docasne nahradf ovladacf prvky Wordu. Drag and Drop (tihni a pust) Drag and Drop je novy a prirozenejsf zpusob presouvanf dat. Nejrozsfrenejsf zpusob prenasenf dat mezi aplikacemi je zatfm prenos pres Clip board. Vyzaduje nekolik kroku - pouzitf Copy, prechod do cflove aplikace a po uzitf Paste. Drag and Drop nynf, s OLE 2.0, pracuje i mezi aplikacemi. Jednoduse vyberete objekt v jedne aplikaci, pretahnete ho mysf na pozadovane mfsto v jine aplikaci a pustfte ho tarn. Objekty mohou byt presouvany i pres pracovnf plochu na ikony systemovych zdroju, jako napr. tiskarny nebo mailboxy, coz usnadnuje a zrychluje odesflanf, tisk nebo sdflenf souboru. Adaptable links (prizpusobujfcf se vazby) Vazane objekty Ize nynf presouvat nebo kopfrovat na jine mfsto a zachovat pritom jejich vazby (links). Napr. graficka ilustrace v prezentaci muze byt propojena s dokumentem v textovem editoru. Pri presunu nebo zkopfrovanf obou dokumentu na disketu ne bo na jine mfsto v sfti se nynf vazba mezi nimi udrzf. Dalsf nastroje v OfficeLinks zjednodusujf automatizaci meziaplikacnfch uloh. Funkce Present Itve Wordu au tomaticky posle osnovu dokumentu do PowerPointu a vytvorf prezentaci; vyuzije pritom praci, kterou jste dosud vykonali. Funkce Report It v PowerPoin tu automaticky prenese text z prezentace do Wordu a usetrf vam tak jeho pracne pfepisovanf. Mail Merge vam umoznf prfstup k datum z Microsoft Ac cess, Excel nebo jakekoli jine ODBC databaze prfmo z Wordu. Integrace je spolehliva, data zostavajf bezpecne v databazi, ale jsou snadno pouzfvana ve Wordu. Obecne datove rozhranf s Microsoft Access Ize sdflet ve vsech aplikacfch Microsoft Office prostrednictvfm Querry Tool. Visual Basic for Applications Microsoft Visual Basic for Applica tions je specialnf verze programovacfho systemu Visual Basic, nejpopularnejsfho programovacfho grafickeho nastroje k vytvarenf uzivatelskych rozhranf. Programy Microsoftu nynf obsahujf stavebnf bloky, z kterych mohou programatori sestavit uzivatelske ap likace. Visual Basic for Applications vyuzfva technologii Visual Basic - pouzfva stejne editacnf a odlacfovacf nastro je, stejne jadro pro system napovedy (help) a stejne nastroje pro kontrolu syntaxe. Microsoft Visual Basic for Applica tions je zatfm nejnov&jsf produkt Mi crosoftu v jeho osmnactilete praci na vyvoji programovacfch jazyku. Zamerem Microsoftu je prubezne Visual Ba sic zdokonalovat a pojmout jej jako zakladnf technologii ve vsech svych produktech pro oblast byznysu. Reprezentuje jediny, spolecny programovacf jazyk pro integraci vfcenasobne pouzitelnych funkcnfch bloku aplikacf. Znalosti a zkusenosti, ktere zfskali programatori a uzivatele pri navrhu aplikacf ve Visual Basicu, jsou prfmo poulitelne pri praci s Visual Basic for Applications, coz usnadnf jeho rychle prijetf a rozsfrenf mezi programatory a vyvojari. Je-li editor programu aktivnf, me nu a nastrojovy pruh stavajfcf aplikace se zmenf na ovladacf prvky pouzfvane Visual Basicem. Tak jak programator pise program, Visual Basic ho po dastech kompiluje, kontroluje syntaxi kazde radky a indikuje spravnost barevnym oznacenfm jednotlivych pn/kci jazyka (napr. chyby v syntaxi, identifikatory nebo body prerusenf). S novym vyhledavacem objektu Ize rychle prohledavat vsechny knihovny objektu OLE 2.0, obsazene v kterekoli aplikaci, a jejich vlastnosti. Lze zkoumat vsechny rutiny, pouiite v modulech jinych objektci Visual Basicu, a prenaset kod potrebny pro prfstup k temto objektum, vcetne vsech pouzitelnych parametru. Po svem zaclenenf do aplikacf pro prostfedf Windows bude Visual Basic for Applications rovnez integrovan do novych aplikacf pro operacnf system Windows NT a Macintosh. Visual Basic cinf programovanf, zalozene na aplikacfch, realnou alternativou k casove i na znalosti mnohem narocnejsfmu programovanf na zakladnfch urovnfch.

33 MULTIMEDIA prawdelna CAST computer hobby, ppupravovana ve spolupraci s firmou optomec Morfing je technika, pouzfvana k vytvofenf iluze plynule pfemeny jed noho obrazku v druhy. Je k tomu zapotrebf vyznacit na prvnfm obrazku oblasti, ktere se musf zmenit tak, aby tvarem odpovfdaly adekvatnfm oblastem druheho obrazku (napf. odi, nos, usta, brada ap.). Morfing Ize delat s jednfm nebo se dvsma obrazky. V pffpade jednoho obrazku jde vlastne o zmenu tvaru nekterych oblasti obrazku, napr. zmenu kulateho obliceje na hranaty, pri zachovanf jeho ostatnfch rysu. Castejsf je pouzitf dvou rciznych obrazku a vy tvoreni jejich kombinace nebo plynule zmeny jednoho v druhy (napr. zmsna chlapeckeho obliceje v dfvcf). Morfing mci2e byt staticky nebo dynamicky. V prvnfm pffpade jde o praci s obrazky, v druhem s animovanymi sekvencemi obrazku. U statickych ob razku muzerne zvolit podfl prvnfho a druheho obrazku na vysledku. Napr. MORFING vezmeme obrazky chlapeckeho a dfvcfho obliceje a nastavenfm vhodneho pomeru mcizeme zfskat treba chlapecky oblidej s nekterymi rysy dfvcfho, nebo naopak. Dynamicky morfing je pr&ve ono vytvoreni iluze plynuleho prechodu jednoho obrazku v druhy - napr. lidskeho obliceje v konskou hlavu ap. Pri morfingu se postupuje fiasledujfcfm zpusobem. Na prvnfm obrazku se vyznadf dule^ite oblasti, ktere majf v druhem obrdzku svoje prot6j ky. K vyznadenf se pou2ijf obrysove <5dry. Pak se prejde do druheho obrazku. Jsou do n j pfekopfrovany 5ary (vyznacenf oblasti) z prvnfho obr&zku. Upravfte je tak, aby odpovfdaly po2adovanemu vysledku. Nejjednodu f prfpad bude jedna jedin& 6 ra. Do prvnfho obr&zku umfstfte jednu vodorovnou 6aru (napf. uprostfed). PFejde- Medi.t Mayor X BOY AVI (stopped) le Edit Device Scale Help y ss ssss? swsassse s&ssssa r r o' t) Wt BB mukiff HTjIDIB I Media Player z Windows (nahofe) vim pfehraje animovani sekvence (v malom okenku - vpravo) sprogramem HSC Digital MORPH te do druheho obrazku (mu2e to byt stejny obr&zek) a 6aru, ktera je do nej pfekopfrovana, otocfte tak, aby byla svisla. Cflovy obrazek bude pak pootocenfm prvnfho obrazku o 90. Pokud zatroveh 6aru zkr4tfte nebo prodlouifte, bude ve smeru 6ary obrazek zhu - ten nebo rozta2en< Obvykle se ale pou2fv6 vice 6ar. NapF. chcete-li zmenit ovalny oblidej na hranaty, oznacfte v prvnfm obrdzku obrys obliceje 6arami (budou kratke a bude jich vfc, aby vytvofily elipsu). PFejdete do druheho obrazku a z elipsy udelate obdelnfk (ctverec) tak, te tahate za jednotlive body, aby vysledny obrys byl,hranaty. Morfing pak X BOY.AVI pfemenf tvar obli6eje z ovalneho na obdelnfkovy pri zachovanf jeho ostat nfch rysd. Je nutne prozfravs volit pocet car v prvnfm obrazku, aby z nich bylo moine vytvofit poiadovany tvar v druhem obrazku. NapF. pri opacn6 zmene - hranaty oblicej na ov lny - by vam teoreticky stacily k vyznacenf obdelnfku v prvnfm obrazku jen ctyri cary - jenie po prechodu do druheho obraz ku by se vam jiste nepodarito z techto ctyf 6ar vytvont elipsu. Tvar a po6et oblastf v obrazku nenf nikterak omezen a Ize je prtibeine a opakovane menit. Nastavenfm parametru programu Ize m&nit i zpusob, kterym 6ary na morfing obrdzku pcisobf. Vyiaduje to ale ji2 ur6ite zku enosti a dost casu na pokusy. Pro za- 6atek dlouho stadf pouifvat pfednastavene hodnoty. Pokud jste se stavajfcfm vysledkem ji2 spokojeni, muiete ho uloiit a chce- A/7 OPTOMEDM SPOL S R. 0. Latertski nam. 5, Praha 7 tal. (02) fax (02)374960

34 r i n.. rt, ^ I_ itj.li sekundu a okenku o velikosti 320x240 pixelu. Pocftac by mel byt 486DX (koprocesor se uplatnf, vsechno se pocfta) a s co nejvetsf pametf RAM (8 MB minimalne). Cely proces je casove pomerne narocny. Lze proto zvolit pro vsechny postupne kroky prev/eiv v podstatne mensfm okenku, cfmz se morfing zrychlf. I tak napr. animace do 15 obraz ku 320x240 (tj. jedna sekunda zaznamu!) muze trvat nekolik minut. Program HSC Digital MORPH Pouzite obrazky jsou z programu Digital MORPH firmy HSC. Tento pro gram umf jeste nekolik dalsfch vecf podobneho zamerenf. Warping je podobnou technikou jako morfing. Popfsi ho zvlasf. Vyrezy jsou dalsf prednostf progra mu. Z jakehokoliv obrazku muzete vyjmout jeho cast (viz obrazek vpravo). Lze je zvetsovat, otacet, z read lit presouvat, kopfrovat, i samostatne ukladat a animovat. Muzete je i ruzne deformovat tfm, ze tahate za jednot live body, vznikle pri tvorbe obrysu vyrezu. Tvar vyrezu se pak pfizpcisobf novemu obrysu (jako u morfingu). Nastrojem Brush lze upravovat barvy a struktury obrazkii. Pouztva se technik obvyklych u dobrych programu typu PhotoStyler, Photoshop ap. Pro vsechny techniky muiete pouzft funkei curve fitting. Je-li vypnuta, jsou vsechny posuny prfmocare - je-li zapnuta, vytvarejf piynule krivky (trva to o neco dele) a vysledny efekt je potom lep f a prirozenejsf. Warping je technika pouzfvana ke zmene tvaru urcite casti obrazku. Casto je zarazovana do morfingu, lec uziva jiny postup a jiny zpusob vytvareni zmen, proto ji popisujeme oddelene. Na obrazek je superponovana mrfzka (jeji parametry jsou nastavitelne). Kazdy prusecfk jejich car je pohyblivy. Postupnym posouvanfm bodu a deformovanfm mnzky vytvarfte pozadovany vysledny tvar. Pokud vam nevyhovuje prednastavena ctvercova mrfzka, muiete si nastavit ruznou vzdalenost vertikalnfch a horizontalnfch car, a nemusf tvorft mfflku pres cely obrazek, ale pouze v miste, se kterym chcete pracovat. Jsou dva zakladm typy warpingu - lokalnf a komplexnf. LokAInf warping je rychlejsf ale mene presny. Kdyi posunete prusecfk ar mrfiky, ihned uvidfte vysledek. Va ukon ovlivnf pouze bezprostrednf okolf zvoleneho bodu. Komplexnf warping nereaguje na vase jednotlive ukony. Teprve kdyi zvolfte Do Warp, zpracuje cely obr6- zek. Vase nastavenf je pojato komplexne, s respektovanfm vzajemneho ovlivnovanf. Poskytuje obecne kvalitnejsf vysledek, zabere ale vice casu.

35 1 VOLNE SlRENE PROGRAM? CAST COMPUTER HOBBY PAIPRAVOVANA VE SPOLUPRACI S FIRMAMI FCC FOLPRECHT A JIMAZ BERT'S DINOSAURUS Autor:Theron Wierenga, P. O. Box 595, Muskegon, Ml 49443, USA. HW/SW poladavky: VGA displej, my. Manie dinosauru pronika ui i na obrazovky PC. Bert's Dinosaurus jsou hezke dinosaur! omalovanky pro deti. Navic omalovanky tvurcf, protore ob razek k vybarvovani si dite nejdrive vytvori. Program mohou obsluhovat i male deti s minimalm pocatecni asistenci dospelych. Ovlada se osmi symbolickymi tlacitky na leve strane obrazovky. Animal. Na zacatku zobrazi ctyri ruzne obrazky pozadi (scenu), z kterych si Ize vybrat. Pri kazdem dalsim pouziti pak zobrazi k vyberu 16 druhu dinosauru. Po vyberu mysi se zvoleny dinosaur objevf na obrazovce ve ctyrech rtiznych velikostech. Vyberete si, ostatni zmizf, a toho vybraneho muiete umistit na libovolne misto obrazovky (pozdeji uz s nim nejde posunovat). Timto postupem muzete na scenu umistit libovolne mnozstvi pravekych tvoru. Co/or. Volba ze 30 ruznych barev. "Zvolena barva pak vyplni tu cast obrazku, na kterou se fukne. Story. Otevre okenko, kam miize dits napsat svuj pribeh k vytvorenemu obrazku. K dispozici je 8 radku po 38 znacfch. Erase. Sma2e cely obrazek i text v okenku pro pribeh. Save. Uk>2i obrazek i pribeh (Ize uloiit pouze jeden, nezadava se nazev). Print. Vytiskne obrazek i pribeh na tiskamfc Epson nebo IBM (24 jehlicek) nebo na laserove tiskarne HP. Undo. Odstraniposledniho umisteneho dinosaura. Lze tak opravovat chybn6 kroky. Pozadi zustane nezmen no. Stop. Ukonfii program. RegistraSni poplatek cini30 $. Pro gram zabere na pevnem disku 330 kb. Je z CD ROM Top 1 Shareware Pro grams (v adresdri \BERTSDIN). 2 Rm'kBcxvl 1? B 1^1 1 1 \+\ Its been glass om4 V V >» applause phnring rbticbng welcome harvest wmm om2 n m n n ESiSr Rock Box pro soubory. WAV Ndco pro va&e dftka - dinosauff omalovanky Bert's Dinosaurus ROCK BOX Autor: Glen Neal, 220 Ridgecrest #45, Elk City, OK 73644, USA. HW/SW poiadavky: Windows 3.1, zvukovd karta. Rock Box je Jukebox" pro soubory.wav pro Windows, tzn. ze je schopen prehravat vybrane soubory.wav, asi tak jako ruzne music boxy. Zabere v pameti jen asi 0 kb, protore sou bory.wav jsou do pameti natahovany po dastech. K dispozici je 9 seznamu a v kazdem muze byt souboru. Zarazeni vybranych souboru do seznamci a jejich prirazeni tlacitkum je velmi jednoduche. Muzete si navolit ruzne druhy opakovani - jednu skladbu kolem dokola", jednu skupinu ( skladeb) nebo vsech 9 skupin (90 skladeb). Prehravani Ize kdykoliv zastavit, vratit se na pfedchozi skladby nebo naopak postoupk na dal i, ^previnouf na zacatek seznamu. Rock Box muzete nechat hrat v ikone a delat pritom neco jin6ho. Pokud se vam program bude libit, mate poslat autorovi 20 $. Program zabere na disku 70 kb a je z CD ROM Top 1 Shareware Programs z adresare \WINUTL\RB112. CALPOP Autor: Barry Press, 4201 Empress Avenue, Encino, CA , USA. HW/SW poiadavky: Windows 3.1. CalPop je maly progr mek, ktery zobrazi jednoduchy pfehledny kalendar kterdhokoliv m6sice od roku 1980 CalPop June 1 99H s M T U T F S H Jednoduchy m&siinf kalendaf CALPOP do roku Pri spusteni uka2e soucasny mesic. Sipkami se Ize posouvat po m&sicich dopredu a dozadu, posuvnym pruhem msnite roky. Lze jej spustit vicekr&t soudasne. Program je freeware, bez poplatku, zabere na disku 15 kb. Je opet z CD ROM Top 1 Shareware Programs z adres Fe \WINUTL\CALPOP. kupon A n 1*7 /A4 pmoift*-! lento vy»tftieny> kupdn k ve*r objedntvce praorftnti od FCC:Folpiwchti:4o«ttinolo «lcv«%. SHAREWARE 35

36 Programy od FCC Folprecht si m&2ete objednat na adrese (your street city, state, zip) FCC Folprecht,s r.o. Velka hradebm Ustf nad Labem Drive A Drive B Drive C Drive D Drive E Drive 0 Print Fonts Page Exit STACKER -T802 -TEMP TLS U6fl_IDE UIR UINUTL S8M SBTALKER -SCHEDULE UOCUTIL UINAPPL L-hinoru I r-blrst BLM CMF MOI -0RS -SNOTL -U0C L-hru (Win i lows) wi/rn; CADU6 CALPOP PTREE36 -RB112 -SHAP20 UBRUH260 MINCL011 IIINDIR5Q IIINFST33 Help Strom adresaru vam vytvori Print TREE Print TREE Autor: Charles H. Fisher Jr., Win dow Wizard Software, 1306 Richmond Road, Edmond, OK 73034, USA. HW/SW pozadavky: Windows 3.1, popr. tiskarna. Vytisknete si strom vasich adre saru! Uz si nemusfte pamatovat, kde ze to mate ukryte... Takto nadsene zacina autoruv komentar k programu. Print TREE sestavi a zobrazi, popr. vytiskne graficke znazorneni (strom) vasich adresaru a podadresaru na zvolenem disku. Muzete si zvolit font i velikost pisma. Registracni poplatek je $, zkusebni doba 30 dm. Program zabere na pevnem disku 72 kb a je z CD ROM z adresare \WINUTL\PTREE30. WINDIR Autor: Sean Bishop, Shortdog Inc., 241 Eversole St., Hazard, KY 41701, USA. HW/SW pozadavky: Windows 3.1, mys, 1 MB RAM, VBRUN200.DLL. WINDIR je pekna utilita urcena k rychlejsi manipulaci se soubory pod 36 TTT Windows 3.1 nez pri pouzivani File Manageru. Umoznuje: jednoduche ukony se soubory, jako je copy, move, delete, rename spoustenf souboru spousteni dokumentu s jejich zakiadnimi programy (podle pripony) prohlfzeni obrazku typu BMP, ICO, WMF, PCX a RLE a jejich kopirovani na clipboard nastavit libovolny extern! prohlizec browse pro vyhledavani v adresarich zobrazem textovych souboru (text viewer) poslouchanl zvukovych souborii.wav napovedu (help) vice ruznych konfiguraci menit zakladnfobrazovku Windows (wallpaper) psat si poznamky Ve vyckavacfm stavu ukazuje Win- Dir bucf cas, nebo stav zdroju (resour ces) Windows. Registracni poplatek je 15$, zkusebnidoba 15dni. Program zabere na pevnem disku 120 kb a je z CD ROM Top 1 Shareware Programs, z adresare \WINUTL\WINDIR. WinDir 5.00 &[MS-. ] IT cmdialog.vbx file_id.diz readme.txt register.wri wdnotes.txt windir.hlp windir50.exe windir50.wri Directories: C^winull windir50 Hun File delete Rename dopy or Move Change &MP Win.Ini SYS Sounds View lext WinDir Notes Configure About I* bat *.bmp *.bmp.*.ico (date) (name street city, state, zip) Dear_(name): We cannot accept any further delay In paying your balance due. Tour Ignor ing our suggestions of worklngtogether to get your account current Is having a negatlveeffeot on your credit record. We must have a payment nowl If you cannot send at least a partial payment now, call us so that we can come to a workable agreement. Yours sincerely, (name) (title) Jeden z vice nei 400 anglickych dopisu LETTERS Tohle neni program, ale soubor vi ce nez 400 anglickych obchodnich do pisu pro nejruznejsi prilezitosti - od vymahani pohledavek, urgenci, po blahoprani k dobremu obchodu, k Vanocum, vyjadreni soustrasti atd. atd. Nikde se nam nepodarilo najit ani jmeno autora, ani jakoukoliv zminku o pripadnych poplatcich. Kazdy dopis je samostatny soubor ASCII a Ize ho tedy pouzit v kteremkoliv textovem editoru. Dohromady zaberou vsechny dopisy 3 kb. Program je z CD ROM Top 1 Shareware Programs, adresar \BUNESS. FLAGS Autor: Herbert F. Van Brink HW/SW pozadavky: PC, VGA/ EGA/CGA, 330 kb RAM. Program Flags obsahuje 275 vlajek ruznych statu, zemi a organizaci. Lze nastavit jeden ze tri rezimci. Auto matic ukazuje postupne jednotlive vlajky v abecednim poradku zemi. 6as, po ktery zustane kazda vlajka na obrazovce, se da nastavit od 1 do 99 sekund. Stisknutim kterekoliv klavesy se zobrazovani zastavi. Flags by request ukaze vlajku zeme, kterou jste si vybrali v seznamu, popr. napsali do okenka. Random Quiz nahodne zobrazuje jednotlive vlajky a vy musite napsat spravny stat. Program Flags obsahuje i hymny vice nez 50 zemi sveta. Miize vam prehrat (na vestaveny reproduktor v PC) bud* celou hymnu, nebo jen jeji zakladni motiv. Soude podle ceskoslovenske hymny, jsou melodie velmi kvalitni (nezaregistroval jsem ani jedinou odchylku od spravne melodie nebo rytmu). Program Flags je freeware, nepozaduje se registrace ani poplatek. Na disku zabere asi 300 kb. Je rovnef z CD ROM Top 1 Shareware Pro grams z adresare \FLAGS.

37 vybrangprogramy TopDraw Autor: Top Software, Box 1141, Conifer, CO 80433, USA. HW/SW pozadavky: 80386SX+, VGA+, Windows Bez nadsazky sharewarovy Corel DRAW! Skvely program pro kresleni vektorovych obrazku, ktery nabizi uzivateli vetsinu bezne pouzivanych kreslicich nastroju, aniz by ho pritom nutil k nakupu noveho pevneho disku (program si na disku vystaci s pouhymi 2MB!). Prvni, co urcite zaujme pri prohlizeni komfortniho uzivatelskeho interfejsu, je absence obligatnich ikonek pro kresleni geometrickych tvaru. TopDraw pracuje se vsezahrnujicim terminem tvar (shape). Tvarem je ctverec, kruznice, elipsa, ale i hvezda, malirska paleta, disketa, nuzky - vlastne cokoliv, co si ulozite do palety tva ru" (shape palette). Kliknete na ikonku palety, vyberete tvar, nastavite umisteni a velikost, kliknete podruhe a je to. Spise nez o kresleni se da mluvit o sestavovani obrazku. Ve volne sirene verzi dostanete tri palety s temer sto padesati tvary. Neomezeny pocet palet si muzete vytvorit sami. Zakladni ctyri geometricke tvary jsou v palete pokazde, zbytek (paleta pojme pres stovku tvaru) *namixujete a doplnite ~podle potreby. Atributy jednotlivych objektu (tvaru) se nastavuji pres tzv. style bar. V nem najdete tlacitka ovlivnujici vzhled pisma, car, vyplnovych vzorci a textur. Libovolne barevnych car je k dispozici celkem 12 druhu od pine az po nejruznejsi cerchovane. Velice pekne je reseno zakoncovani car: vsechny mozne tvary zakonceni jsou ulozeny v obycejne palete tvaru, ktera se jmenuje arrows. Objekty muzete samozrejme vybarvovat, k dis pozici je trojice gradientnich vyplni, ktere se daji Bdolacfovat pomoci peti parametru. TopDraw neskrbli ani texturami (textura je v zasade slozitejsi vyplnovy vzor): zakladnich vzoru nastavovanim barev a nekolika ciselnych parametru promenite ve vceli plastev, cihlovou zecf, puntikatou sukni, kostkovanou kosili... proste na co si vzpomenete. 2adny program o sobe dnes jiz nemcize tvrdit, ze umoznuje snadne kre sleni, pokud nema postranni pravitka (rulers), mrizku rastru (grid) a pomocne vodici cary (guidelines). TopDraw tohle vsechno ma, pravitka umi merit dokonce i v pixlech, k dispozici jsou nastaveni zpusobujici automaticke umisfovani objektu do rastru a k vodicim caram. Prijemne autorovo vylepseni oceni ti, kdo provozuji Windows v grafickem rezimu s vyssim rozlisenim: maji totiz na vybranou ze tri velikosti ovladacich tlacitek - standardni vyhovuje v rezimu 640x480, vetsi jsou k nezaplaceni pri obrazovkach 800x600 a 24x768. Navic muzete nastavit velikost a typ pisma, kterym se zobrazuji udaje ve stavove radce, postrannim pravitku a ve style baru. TopDraw boduje podporou kresleni ve vrstvach (layers), aparatem pro kresle ni Bezierovych kfivek, importem bitmapovych obrazku atd. Je-li pro vas program CorelDRAW prilis tlusty, bude vam TopDraw jeho vice nez odpovidajici nahradou! Registracni poplatek je 40 $, zkusebni doba jeden mesic. Program je na diskete 5.HD-9988 (3.5HD-9988) fy JIMAZ. JIMAZ spoi.sr.o. prodejna a z silkov& sluiba Hefmanova 37, Praha 7 COMPUTER JIMAZ Paint Shop Pro Autor: JASC, Inc., 901 Red Cir cle Dr, Ste 340, Minnetonka, MN 55343, USA. HW/SW pozadavky: Windows 3.x. Vyrazne zdokonalena a rozsirena verze programu Paint Shop. Krome zakladnich funkci - prohlizeni, konverze formatu, zrcadleni, stranove prevraceni, otaceni (oproti Paint Shopu nejen o pravy uhel, ale i po stupnich), zmensovani/zvetsovani, orezavani, uprava slozek R-G-B obrazku, jasu/ kontrastu, snimani obrazovky i jejich casti atd. (viz Paint Shop) - mate v Paint Shop Pro k dispozici radu vylepsenych i zcela novych funkci a profesionalnich efektu. K rozsirenim patri automaticka (davkova) konverze obrazu, snadna zmena meritka (zoom), ramovani obrazku, gama korekce, manipulace s barevnymi paletami u ob razku s 6 a 16 barvami (uprava ba rev v palete, ukladani/nacitani palet), zjisfovani, zvysovani a snizovani poctu barev v obrazku a pres tucet filtru, ktere umi pfedlozeny obrazek mnoha ruznymi zpusoby rozmazat (Blur, Sof ten), zaostrit/zvyraznit (Sharpen, Edge Enhance, Find Edges, Trace Con tours), nebo jinak pretvorit (Add Noise, Despeckle, Dilate, Emboss, Erode, Median, Mosaic, Posterize). Komu nestaci standardne dodavane filtry, mcize si dodefinovat filtry vlastni. Paint Shop Pro spolupracuje s TWAIN-kompatibilnimi periferiemi - napr. skenery - takze muzete obrazky snimat primo z pro gramu. A ani to jeste neni vsechno! Paint Shop Pro funguje jako OLE ser ver - zpracovany obrazek Ize zakomponovat treba do textu, vytvoreneho napr. v MS Wordu, WinTextu, nebo AmiPro jako vlozeny (embedded), ne bo pripojeny (linked) objekt. Jakou to ma vyhodu? Kdyz si pozdeji usmyslite, ze chcete obrazek upravit, poklepete na nej mysi a Paint Shop Pro se automaticky spusti, nacte obrazek, necha vas provest pozadovane zmeny a tyto promitne do obrazku, ktery mate coby ilustraci v textu. Paint Shop Pro patri urcite ke picce mezi sharewarovymi programy (v roce 1992 ziskal prestizni Shareware Industry Award). Registracni poplatek za Paint Shop Pro je 69 $, zkusebni Ihuta 30 dm. Na disku zabere asi 0,5 MB - ziskate jej na disketach 5.DD-0141 a 5, DD (nebo 3.5DD-0073) fy JIMAZ. Firmi JIMAZ se podafllo zfskat omezeny podet registrovanych verzf jedn6 z nejpopuldrndjifch her poslednfch misfca. Mdte-li zijem o kompletnf trllogii DOOM firmy ID Software, moiete ji zfskat za 13,- K6. 37

38 CB report Kratke (zkracene) anteny - (2) Zopakujme nejprve zakladnf problematiku kratkych anten z uvodnfho clanku v AR/A 5/94. Z ruznych duvodu nelze vzdy pouzft pulvlnne dipoly nebo ctvrtvlnne unipoly v jejich pine deice, kdy vykazujf temer stoprocentnf ucinnost. Podstatnou slozkou jejich impe dance je totiz vyzarovaci odpor (Ru), ktery absorbuje, tzn. ucinne vyzarf prakticky vsechen vf vykon do anteny privedeny. U krat kych anten, za ktere povazujeme dipoly kratsf nez X/2 a unipoly kratsf nez X/4, se vyzarovaci' odpor zmensuje a stava se srovnatelnym se ztratovymi odpory an teny. Tak napr. zatfmco se Rv unipolu o deice 0, X (XI4) priblizuje 40 Q, je Rv uni polu o deice 0,1 X (cozje vpasmucbprumema delka bezne mobilnf anteny) pouhe 4 Q - viz obr. 3 na str 28 v AR - A5/94. Radove stejne jsou ztratove odpory anteny, coz jejf ucinnost pochopitelne zmensuje. Antenu muzeme fyzikalne zkratit, prodlouzfme-li ji elektricky do rezonance bud indukcnostf v pate anteny (v mfste max. vf proudu), nebo kapacitou na konci (v mfste max. vf napetf), popf. kombinacf obou zpusobu. U mobilmch anten jsou vyhodna i jina umfstenf prodluzovacfch in dukcnostf az k jejich rozprostfeni podel cele anteny. Obecne nejucinnejsfm zpusobem je prodlouzeni koncovou kapaci tou, kdy se pri stejne deice anteny dosahuje nejen vetsfho Rale i vets! efektivnl vysky - h ^ Efektivnf vyska anteny je dulezity elek tricky parametr pro vypocet vf napetf indukovaneho v antene, resp. na zatezi prijimacf anteny - na vstupu pfijfmace. V bezne praxi se s timto parametrem nesetkavame. Vlastnosti zkracenych anten jsou charakterizovany nejen vyzarovacfm odporem, ale tez efektivnf vyskou, ktera se nemusf shodovat s vyskou skutecnou. Cfm Obr. la) Rozlozenf vf proudu I podel unipolu o vysce h = X/4 ma sinusovy prcibeh. b)stejne vyzarovaci' vlastnosti ma unipol o vysce h, s rovnomernym rozlozenim vf proudu I hel unipdlu X/4 cinf X/2k resp. 0,637 h Co je efektivnf vyska anteny je efektivnf vyska anteny vetsf, tfm vetsf vf napetf se do anteny indukuje. Vyzarovaci' vlastnosti anten zavisf na rozlozenf vf proudu podel anteny (pouzfva se spfse termfn proudove oblozenf ). Muieme-li prubeh proudoveho oblozenf vyjadrit matematicky, muzeme vyzarovaci' diagramy vypocftat. Jsou to vypocty slozite, a to i u anten jednoduchych. Pomery se zjednodusf pri rovnomemem - konstantnfm rozlozenf vf proudu podel anteny. Nazome vysvetlenf nabfzf obr. 1, ktery znazorriuje okamzite rozlozenf vf proudu podel ctvrvlnneho unipolu. Rozlozenf ma sinusovy pru beh s maximem v mfste napajenf. Stejne vyzarovaci' vlastnosti ma vsak i antena s konstantnfm rozlozenim vf proudu ve tvaru obdelnfku - obr. 1b - jehoz plocha bude stejna jako vysrafovana plocha uzavrena sinusovou krivkou na obr. la. Kratsf, zakladnf strana obdelnfku pri tom odpovfda maximalm'mu proudu v pate anteny. Vyska obdelnfku, resp. vyska anteny s rovnomernym proudovym oblozenfm je tudfz mensf nez vyska ctvrtvlnneho unipolu a prave tuto vysku nazyvame vyskou efek tivnf - /). Oznacfme-li vysku unipolu h, pak unipol A/4 ma efektivnf vysku h X h el = 2tc = 0,159 X = 0,637 h Proudove oblozenf kratkeho unipolu s in dukcnostf v pate anteny ma prakticky tvar trojuhelnfku, takze obdelnik o stejne plose bude mft prave polovicnf vysku, takze h e,=0,5 h Obr. 2. a) Rozlozenf vf proudu I podel krat keho unipolu (h<kx/4) ma trojuhelnfkovy tvar. Efektivnf vyska je v tomto prfpade po lovicnf. Je - li napr. h = 0,1 X, je ha, = 0,05X, resp. 0,5 h. Pouiitfm prodluzovacf cfvky v pat6 anteny se h nezmsnf, protoze se nezmenf proudovs rozlozenf b) Rozlozenf vf proudu I podel kratkeho unipolu prodlouieneho koncovou kapaci tou je rovnomsrne. Efektivnf vyska je v tomto prfpade shodna s vyskou h. Je li napr. h = 0,1 X, je h = 0,1 X resp. h. Proudove oblozenf stejne kratkeho uni polu s kapacitou na konci anteny se bude priblizovat tvaru obdelnfku (v zavislosti na koncove kapacite), takze pri rovno memem rozlozenf vf proudu se bude h shodovat se skutecnou vyskou K=h Obe varianty jsou znazomeny na obr.2. Efektivnf vyska kratkych anten s kon covou kapacitou mtize tedy byt az dvakrat vetsf nez u anten s prodluzovacf in dukcnostf. Ve shodnem elmag. poli se v nf indukuje az dvojnasobne (+6 db) napetf. o) b! c) lel = 0,637 1 in o' Obr. 3. U symetrickych dipolu se poulfva spfse pojmu efektivnf delka /,. Delky dipolu 0,5 X a 0,2 X a jejich proudove oblozenf jsou znazorneny v pomernem merftku. Kratke, ci spfse velmi kratke unipoly (h<0,01 X, ktere majf prakticky nulovy vyzarovacf odpor a jevf se jako pouha kapacita) jsou vsechny rozhlasove prijfmacf anteny vozidlove pro bezna rozhlasova pasma DV a SV, ale i letadlove anteny pro radionavigaci na tech to pasmech. Jejich rozhodujfcfmi elektrickymi parametry jsou prave ka pacita a efektivnf vyska. U kratkych radiokomunikacnfch, kapacitne zatfzenych, resp. kapacitou prodlouzenych anten pro pasma KV i CB hodnotfme pri'znive vetsf vyzarovaci odpor a tfm i vetsf ucinnost. Je jich vetsf efektivnf vyska je vhodnou pfflezitostf, abychom teto elektricke vlastnosti an ten venovali pozomost v dnesnfm CB reportu. Mimo jine i proto, ze se o nf autori amaterske literetury vetsinou nezmiriujf. Ostatne ctenafi nas ve svych ohlasech zadajf i o informace tohoto druhu. Proto tedy nase dnesnf strucna zmfnka o efektivnf vysce anteny. Dodejme jeste, te u symetrickych dipolci se pouzfva spfse pojmu efektivnf delka /. Viz obr. 3. Se stavebnf vyskou anteny nebo s vy - kou stozaru, na kterem je antena upevnena, ovsem nema efektivnf vyska ant4ny nic spolecneho. OK1VR 38 j$-

39 Po 30 letech opet samostatna Eritrea Z RADIOAMATERSKEHO SVETA Do seznamu platnych zemi DXCC byla zafazena Eritrea. Behem 16, stotetf byla vetsina uzemi Eritrey pod nadvladou Turecke rise. Po rozpadu teto rise se tam rozsiril vliv Egypta. Po roce 1890 ovladli toto uzemi' Italove. Od roku 1942 byla Eritrea pod kontrolou britske spravy a byla spojena do federace s Etiopii proklamacf OSN v roce Avsak od roku 1961 zacala partyzanska valka majici za cil osamostatnit opet Eritreu. Celych 30 roku trval boj s vojsky ustfednf vlady v Etiopii. Nakonec 27. dubna 1993 vyhlasila OSN Eritreu jako samostatnou nezavislou zemi. Eritrea ma rozlohu asi km2, jeji pobrezi s Rudym mofem je dlouhe 1200 km. Zeme je pomeme ridce osidlena, zije tam pouze 3,5 milionu obyvatel. Hlavm'm mestem se stala opet Asmara. Jeste pred oficialnim vyhlasenim nezavislosti se ozvalo z Eritrey nekolik expedicrn'ch stanic. Avsak prvnt oficialni expedici byla v cervnu 1993 norska expedice pod vedenfm znameho LAI EE. Vybaveni stanice E35X bylo velice dobre. Pouzivali ICOM-751, Kenwood TS-440, lineami zesilovace a 3EL 3pasmove smerovky. To vse bylo po ukonceni expedice, ktera byla poradana pod patronaci ministerstva radiokomunikaci Eritrey, venovano asmarsk6 technicke kole. Tam byl zalozen prvni ra- dioklub v zemi a norsti radioamateri zacali s vycvikem prvnich 50 operatoru z fad studentu teto skoly. Expedice byla velice uspesna a QSL vyrizovala Ruth, LA6ZH. OK2JS.KV - Kalendar zavodu na cevenec a srpen 1994 Sestaveno die pfedchoztho roku - bez zaruky, dasy vutc HK Independence Day MIX QRP Summer AGCW CW Venezuelan DX contest CW RSGB IOTA contest MIX B SSB liga SSB Evropske KV mistrovstvi MIX YO DX contest MIX SEARL contest SSB Provozni aktiv KV CW OM Activity CW OM Activity SSB European contest (WEADC) CW SEANET contest SSB Keymen's club (KCJ) CW SARTG WW RTTY contest RTTY viz podm SARL contest CW B. Zavod k vyroci SNP CW Kde najdete podmmky zavodu? V drivejsi'ch rocnfcfch cervene fady Amaterskeho radia (jsou uvadeny pouze tfi rocnfky zpet, tzn. 1991, 1992, 1993) v rubrice KV jsou podrm'nky zvefejneny takto: OM Activity AR 2/94, Venezuelan contest minule ci'slo AR, HK, SEARL a WAEDC AR 7/93, YO DX a SARTG RTTY AR7/91. Pozor - zmena podminek 1 RSGB IOTA Contest je vzdy poslednf vfkend v cervenci. Pracuje se CW a SSB v pasmech 3,5-28 MHz. Nesmf byt vyuzi'vany useky 3,55-3,6; 3,65-3,7, 14,06-14,1 a 14,3-14,35 MHz. ISLftNl SHUNTER Zavod je i pro posluchace. Kategorie : a) Jeden operator - provoz CW, provoz SSB, smiseny provoz. b) Pro voz s omezem'm - rozdeleni jako a), ale delka provozu jen 12 hodin a podtaji se body z libovolnych tff pdsem. Pfestdivky nesmi byt kratsi jak 1 hodinu a musf byt v deniku vyznadeny. c) Vice operatorci, v echna pasma a mody, v teto kategorii mcize byt vyud'v&no i informacf z clusteru. Spojeni se stejnou stanici mu2e byt opakov^no na jinem p^smu, nebo na stejnem pasmu jinym druhem provozu. Spojeni se stanici na ostrove IOTA se hodnoti 15 body, ostatni spojeni peti body vyjma spo jeni mezi stanicemi vlastni zeme ci mezi stanicemi na ostrovech stejneho ref. disla, ktere se hodnoti dvema body. Nasobici jsou ruzna referencni cisla IOTA na kazdem pasmu a kazdym druhem provozu zvlasf. Deniky v obvyklem usporadani zvlasf pro kazde pasmo musi byt odeslany nejpozdeji 26. srpna na adresu: RSGB IOTA Contest, c/o S. Knowles G3UFY, 77 Bensham Manor Rd., Thorton Heath, Surrey, CR7 7AF, England. Posluchaci maji shodne podminky, ale mezi dvema zaznamy stejne stanice musi byt zaznamenana dve jina spojeni, nebo musi uplynout nejmene minut. Evropske mistrovstvi na kratkych vlnach (European HF Championship) Contest klub Slovinska vyhla uje od letosniho roku kazdorocne prvou sobotu v srpnu evropske KV mistrovstvi. Zavodi se od do UTC provozem CW i SSB, platna jsou pouze spojeni mezi evropskymi stanicemi. Vyzva CQ EU na telegrafii, CQ Europe na SSB. Spojeni se navazuji na vsech KV pasmech 1,8 az 28 Slovenia * contest clnfj MHz mimo WARC, nelze pracovat v 64stech p4sem vyhrazenych pro DX provoz. Zucastnit se mohou pouze stanice jednotlivcu a budou hodnoceny v kategorifch v echna pdsma CW,v echna pasma smf- Seny provoz. Nejsou povolena CW spojeni v SSB 64sti p4sem a obr4cen6. S jednou stanici Ize navazat na jednom pasmu jak CW, tak SSB spojeni. Neplati spojeni crossband a crossmode. Vymeriuje se RS nebo RST doplneny dvojcislim, ktere znamena dve posledni cisla roku, ve kterem operator ziskal svou prvou licenci (napr znamena, te licence byla vydana v roce 1967). Bodovam : kazde SSB spo jeni 1 bod, kazde CW spojeni 2 body. Nasobice: kazde odlisn6 posledni dvojdisli v pfijatem kodu jednou na kazdem p4smu, bez ohledu na druh provozu. Stanice, kter4 dosahne v kazde kategorii nejvy 6i pocet bodu. bude vyhlasena evropskym mistrem. Diplomu budou odmeneny vitezne stanice v kazde zemi v kazde kategorii. Zvlaste bu dou ve vysledcich oznaceny stanice s vykonem 0W nebo mene. Deniky v obvykle forme, easy v UTC, kazde pasmo na zvlastnim list. Denik se doplriuje sumafem s popisem stanice, anten, souctem bodo a nasobicu z jednotlivych pasem, adresou a dalsimi udaji die uvazeni zavodnika. Zapocitani opakovanych spojeni bude tvrde postizeno! Denik je mozne zaslat i na diskete ve formatu MS - DOS/ACI, kazde pasmo zvlastni file. Deniky musi byt odeslany nejpozdeji na adresu Slovenija Contest Club, c/o ZRS, P.O.Box 180, 601 Ljubljana, Slo- 4? 39

40 venia; na obdlku napiste EU HF CHAMPI- ONSCHIP (Je otdzkou, zda je slovinsky klub kompetentni vyhlasovat mistrovstvi Evropy - pozn. red.) Predpovecf podmfnek sfrenf KV na cervenec 1994 Nizka uroven slunesni Sinnosti, maly pocet slunesnich skvrn a z nej odvozene ceslo skvm, Si noveji: slaby slunesni tok - anebo je te lepe nizsi slunecni radiace - tato a podobna hodnoceni muieme pouzivat v pfistfch nejmene trech letech Sasto. Behem letosniho leta budeme pravdepodobne mod Sasteji pozorovat (na roz* dil od nekolika poslednich letnich sezon) i znatelne vyssi aktivitu sporadicke vrstvy E. 0 to zajimavejsi bude proto situace na nejkratsich pasmech kratkych vln po pustu, absolvovanem behem vetsiny roku. A i na objeveni se signalci vzdalenejsich stanic (napfikiad z Jizni Ameriky) bude mit Sastecnou zasluhu tato vrstva tim, te umozni prcichod signalu mezi nasim stanovistem a nizsimi zemepisnymi Sirkami, v nichi jsou hodnoty nejvyssich pouzitek nych kmitostti zpravidla vyrazne vyssi. Standardm' pochody v ionosferickych oblastech F2 a FI, v nichz je nyni (z dlouhodobeho ^ hlediska) podprcimerny vyskyt iontu, budou pravidelne umoinovat otevirani do vetsiny zajimavych smeru v pasmech dvaceti, triceti a Styriceti metru. Patnactka bude samozrejme vhodna ke spojenim se stanicemi v nizsich zemepisnych Sirkach a dolni pasma nas prilakaji do ham shacku spise v meteorologicky klidnejsich nocich, kdy neni na blizku zadna z oblasti bourek. Slunecni aktivita bude v Servenci na lirovni vyhlazeneho Sisla skvrn R12= 30. Pokles bude dale pokrasovat at do bfezna pfistiho roku a bude sledovat nasledujici krivku: 28,, 22, 20, 17,15,13 a 11. Zda se, te minimum jedenactk leteho cyklu stezi muze prijit pozdeji, nez v roce Obvykly navrat k vyvoji pfed peti mssici je, co se tyce povahy fyzikalnich deju v atmosfere, opet pravem hoden pozornosti. Ovsemie tern z nas, ktefi behem nej zaiili vicedennf obdobi Spatnych podminek, nijak zvlasf pritazlive pfipadat nemusel. Jedna se o unor letosniho roku, jeho2 zacatek vypadal velmi sympaticky. Magneticke pole Zeme bylo behem prvnich tri dnu mesice klidne a kriticke kmitocty ionosfericke ob lasti F2 v polednim maximu prekrocily unora 8 MHz, cot se znovu podafilo at 19. tinora a zejmena v kazdem z poslednich Styr dnu mesice. S vyjimkou 19. unora, kdy slo o kladnou fazi poruchy, byly priznive situace na zacatku i konci mesice vyvolany kombinaci dostatesne vysoke slunecni radiace s klidem v zemske magnetosfefe. Naopak nejhorsi podminky Sifeni kratkych vln jsme zaiili pfi zapornych fazich poruch 6. unora a okolo 9. a 14. unora. Denni mefeni vykonoveho toku slunecniho rddioveho umu (Penticton, B. C.) byla postupn4 den po dni publikovana takto: 94,96,98, 95,93,95, 96,95,1,94,93, 98, 98,1,4, 5,6,6,8,8,5,7,7,5,97, 94, 95 a 93, prumer Sini 99,5. Je to vie, nei v Servenci, srpnu, zafi a listopadu lonskeho roku a navic neni diivod nepredpokladat, pros by to nemelo byt vice, net v drtive vetsine mesial nasledujicich nejmene dvou tri let. Posledniznamy bod vyhlazene kfivky Sisla skvrn sposteme dosazenim unoroveho R =35,9 na konec soustu a vychazi nam vyhlazeny pnlmer za srpen 1993 R12= 52,1. Denni index aktivity magnetickeho pole Zem (Ak z observatore Wingst) ve stejnych dnech byl: 6, 12, 7, 8, 20, 46, 49, 50, 34, 29, 36,29 24,23,19, 14,8, 5,16,14, 42, 59, 7, 4,11,3,6 a jeste jednou 6. OK1HH NEW YORK RIO PRETORIA i i i nr i i i i r i i i 1 i i i i i i r i HONG KONG Zajfmavo Prezidentem RSGB se 15. ledna t. r. stai Ian Stuart, GM4AUP. Je v 80let6 historii RSGB 60. prezidentem a patrf k nejmladsim je mu teprve 39 let. Pfi n&vstdvd Estonska jit nemusite iadat o licenci! Estonsko je 37. zemi, kterd podepsala umluvu CEPT T/R a tak i zde problemy s koncesi odpadaji. Dne od do vysflala z muzea ieleznicdro v Mindenu, z vice jak 0 let stareho ieleznicniho vagonu, stanice DF0ZM u prileiitosti. vyroci zaloieni tamnejsiho klubu. V polovine dubna se konalo v Rakousku zasedani organizace AMSAT. Zu- Sastnila se rada specialistu, z fad amat4rci napf. DG2CV, EA2CLS, I2KBD, OE1VKW a dalsi. Vstupem Qataru a Bosny-Hercegoviny stoupl poset Slenskych zemi 1. oblasti IARU na 71. Pfi te pfileiitosti bylo ozn4- meno, te v Sud4nu je mimo stanice ST2SA oficialne povolen provoz i ST0K, pracujici s operatory v Sale s G40JW, ktefi jsou zdstupci firmy Telecom v Chartumu. KoneSnS jsme se doskali ofici4lniho oznameni, jakym zpusobem budou pfiddlov4ny nove prefixy v Rusku. Volaci znasky stavajicich stanic se m&ni takto: UW... nyni RU UZ...nyni RK,RZ UV RX UK RK, RZ UN RN Na vlastni zadost vsak muie byt pfidslena i uplnd nov4 znafika s prefixem UA, RA, RV, RW a novym suffixem. Zeme Fr. Josefa R1FJA-R1FJZ nebo stav. znacka /FJL Antarktida R1ANA-R1ANZ /ANT Malyj Vysockij R1MVA-R1MVZ /MVI At do odvolani je zastaveno vyd4v4ni licencf pro cizince RV7. Stanice na ostrovech na severu Ruska jii nebudou mit speci4lni znacky, ale nonmdlni s pfislusnym Sislem -1,9 nebo 0. Podobnd situace je i na Ukrajin4, kde se m4ni UB na UR, RB na US, RT na UX, zostavaji UT a UY; zajimava je situace v Krymskd republice, kter4 jako celek m4 prefix UU (dfive UB5J) a stanice Sevastopolu UU9. Mar1ti a Ville! Jste stale jeste na ostrove?"

41 Zprava ze zasedanirady CRKdne Rada jednala s Karlem Balejem, 0K1AEB, ktery byl v Holicfch pfed dvdma lety zvolen do dela skupiny majitelo FM prevaddcu, o svolanf teto sku piny a o dalsf spoluprdci. Upozornila na nedore end otazky pfevodu prevaddcci z byvaldho CSRK a na nutnost vyresit stfinosti na rusenf prichazejfcf ze zahranidf. Pokud nedojde k dohodd, ]e nutnd jednat s povolovacfm orgdnem. Byla prijata informace o kurzu YL + mlddeie ve Zlfnd. Dale byly vyjasndny majetkovd otazky CRK a pfedlozeny ndvrtiy pro likvidacnf komisi. Bylo projednano zastoupenf CRK v Laa a ve Friedrichshafenu vcetnd zajistenf propagace. Novy tajemnfk CRK, p. Miroslav Mank - OK1FGV, pfevezme svou funkci od Soucasnd s tfm vyslovila rada podekovanf dosavadnfmu tajemnfkovi, Jiffmu Blahovi, OK1V1T, za jeho dlouhodobou obdtavou praci pro radioamatery. Vypis z informace rady CRK Listopadovy sjezd CRK ulozil novd zvolend radd, aby podavala probdind infonmace o plndnf ukolu z usnesenf sjezdu. Obsahlou informaci zpracoval pro kvdtnovd zasedani' rady OK1JP a protoie ndkterd dasti jsou zava^nd pro vdechny radioamatery, prinddfme jejich strucny vytah. Rodnf dlenskd poplatky jsou 0 Kd, ev. 50 Kc pro mladez a duchodce. Clenem se muzete stat snadno - je treba si napsat o prihlasku, kterou zfskate na adrese Cesky radioklub, U Pergamenky 3, Praha 7 - Holesovice. Vedkere poplatky za uzi'vani QSL sluiby hradf za svd cleny CRK a SMSR. Ostatnf organizace neprojevily zdjem podilet se na uhradd naklado pro svd cleny. Vsem radioamaterum, bez rozdflu clenstvf v organizacich, jsou dosld QSL tndeny a zasflany zdarma!! Casopis AM A je poskytovdn vsem dlenum CRK zdarma, CRK hradf za sve dleny i prispevek IARU. Pripravujf se zdsady pro dinnost dlenskych radioklubo a vznik regiondlnfch odbodek. QSL sluzba byla premi'stena do prostor, kde jsou mensf provoznf naklady. Radioamateri se mohou nynf hlasit do prdce v odbomych skupindch pro monitoring, KV, VKV a prevdddde. Byly prijaty a zverejn&ny Vdeobecnd podminky zdvodci a souteif a vyhlddeny KV zdvody. Na zdkladd doporudenf IARU jsou zverejiiovany zdsady hamspiritu a dalsf informace teto organizace. Prubeind je zajidfovdno vysfldnf stanice OKlCRA jak na KV, kde si tuto stanici muzete poslechnout kaidou stredu v 18,00 nadeho dasu v pdsmu 80 m, tak prostrednictvfm rciznych prevddddci; fada zajfmavostf je ukldddna do site BBS. Kluby, kterd majf zapojceny mate rial od CRK, musf poiddat o jeho prevod do vlastnictvf, nebo tento material vrdtit. Poverenf dlenovd rady spolupracujf s CTU pri prfprave novych predpisci platnych pro radioamaterskou sluzbu. Pro mladei jsou organizovdny technicke souteze a Polnf den mlddeze. Rada rozhodla o vydanf publikace Diplomy a dalsf prfrucky, kterd bude urdena novym koncesionarum. QX ^ ^ ^ Daldf z dokumento, kterd doporudila konference IARU Region 1 k opdtovnemu zverejndnf, jsou dokumenty prijate na konferenci v Cefalu. /72 - Listy a site - zasady praxe Tato dvojice, listy a sftd, budf pozornost stale vzrustajfciho poctu radioamaterskd populace a tet zvysila zajem o DX diplomy. V mnoha bnpadech se vsak stala pouze prostredkem k navdzanf spojenf s urcitou DX stanicf, zvlastd pak na krdtkych vlndch. Zde je nutno poznamenat, te zvladtd listy jsou nabfdkou urcite DX stanice. Zde vznikd v ndkterych prfpadech pocit, te takto navdzand spojenf jsou mend hodnotnd nebo mdnd distd net ta, ktera byla navdzdna klasickym zpusobem. To m02e byt pravda, ale jen v tom prfpadd, te to listy nebo sftd umoinujf. V praxi vsak nenf moind, aby takto navdzand a potvrzend spojenf byla ve vztahu k diplomum a soutdifm vyrazena. Je proto nutnd, aby tomuto probldmu byla vdnovana vdeobecnd pozomost a aby pri provozu byly dodtiovany zd sady, kterd zajistf platnost a pfijatelnost takto navdzanych spojenf. Ndsleciujicf ndvrhy mohou byt cestou, kterd omezf prfpadnou kritiku. Zde je nutno poznamenat, te NEJSOU pozndmkami o procedurdch, ale ndvrhy na provoznf standardy a etiku. 1. Operdtor, ktery sestavuje list (LO), nechf vyvine usilf, aby do listu stejnou mdrou zahrnul stanice ze vdech zemf, kterd se mu hldsf. 2. Nenf vhodnd sestavovat list na budoucf datum. V prfpadd dpatnych podmfnek je vhodnd provoz z listu premdit a at to bude moind, pokradovat. 3. Je vhodnd se s DX stanicf dohodnout, kolik md dasu, nebo s kolika stanicemi bude chtft pracovat. 4. Platnd spojenf vyiaduje minimum vzdjemnd pfedanych informaci. Jelikoi jsou vdtsinou stanice vyvolavdny znadkou, je tato informace td2 predana DX stanici. Ustalilo se, te je nutno na obou strandch spravdnd pfijmout report (RS(T)]. Je tedy na LO, aby vzdy sprdvnd posoudil, te reporty byly sprdvnd prijaty, presnd a bez cizf pomoci. V prfpadd, te report nenf sprdvnd prijat, LO pozada vysflacf stanici, aby se podruhd pokusila predat report. LO nesmf vdhat sddlit negative QSO, nebyly-li reporty sprdvnd potvrzeny. 5. Je moznd, aby LO pozadal dalsf stanici o asistenci v phpadd dpatnych podmfnek nebo rusenf, aby monitorovala kmitocet, nebo aby sledovala sta nice, kterd LO dpatnd slydf vzhledem k dfrenf. 6. Zhordf-li se podmfnky a LO nemuie sprdvnd sledovat preddvand re porty, pak nechf ukondf provoz, i kdyi nevycerpal vdechny stanice, kterd mdl na seznamu. 7. Je velmi dulezitd, aby LO pravidelnd podaval informace o tom, kdy bude sestavovat novy list, kdo je QSL manaierem, kolik je jedtd stanic na li stu. To je velkd sluzba pro cekajfcf sta nice, kterd nejsou na listu. Soucasnd tfm minimalizuje rudenf a zbytednd dotazy. Provoz v si'tich a amaterska etika KV pracovnf skupina, majfc obavy z nedostatku amatdrskd etiky, kterou v soucasnd dobd pozoruje pri provozu v sftfch, doporuduje v em ndrodnfm organizacfm Regionu 1, aby jasnd upozomily sve dleny: (1) Zadna sff ani jednotlivy operdtor nemd vyhradnf prdvo na urdity kmitocet. Vyjimkou muze byt nouzovy provoz*, tak jak je definovano v HF Emer gency Operation Procedure". (2) V prfpade, te na tzv. kmitodtu sftd probfhd spojenf, sff musf pockat do ukondenf spojenf, nebo se musf zrfdit jinde. (3) Stanice, kterd sff rfdf, je odpovddnd za to, te sff je vytvorena normdlnfm zpcisobem a te neomezuje ostatnf provoz. (4) Pouze v prfpadd nouzovdho pro vozu je mo2no, aby sff obsazovala kmitocet, i kdyi na ndm je provoz. (5) Vdechny ndrodnf organizace jsou znovu iaddny; aby zamdrily svd usilf na obnovu Zasad operatora amatdrskd stanice". OK1MP

42 Hi Vzpominka na prvnl ceskou expedici IOTA D Hi 111 (Dokoncenf) Zbytek dovolene na Klimnu byl sice poznamen4n dalsfm neprfznivym pocasfm, ale na e locf na Krku jii nezahalela - to jen pri vyletech odpocfval transceiver, nebof z lepsf lokality se jiz vysflat nemohlo. Pro eventualnf dalsf navstevy se nabfzf pracovat z ostrovu Cres, M. Losinj, ostrova, na kterem je jedna opera mostu na Krk, rada dalsfch je rovnei snadno dostupnych. Nakonec to, Ze nebyla k dispozici smerova antena, se ukazalo jako nejv4t f nedostatek cele expedice. Provoz tfm trpel hlavn4 ve dnech, kdy stanice DKOWCY hlasila ft = 33 a tusfm <l> = 66 pri A* > a K = 4. Pres tyto nepffzniv4 okolnosti se v deniku objevilo pres 1900 spojenf se vsemi kontinenty a se 1 zememi!! Predpoklddam, Ze QSL dostali jiz vsichni - na znacku 9A/OK2QX/m pouze s prepisem udajo na pocftaci, za praci z ostrova Krk se podarilo zajistit i sponzora na tisk specialnfch QSL. Ostrovy v Jaderskem mofi jsou dostupne a je jich tam jiste nejmene stovka, takze zatfm ma kaidy moinost vysflat odnekud poprve. Zmfnil bych se jeste o provozu na prev4- decfch pro 2 m - je jich tam rada, jeden z nich prfmo na ostrovs Krk, ale mimo dohodnut4 skedy a kr4tk4 zpr4vy pro n4kter4 z poslouchajfcfch stanic tam viibec nic neusiysfte, spojenf obdobn4 jako na na ich prevadecfch (a taky st4l4 spou t4nf a ai- enf) se prakticky nevyskytujf. Stanice vet- inou nereagujf ani na vyzvu ke spojenf v chorvatstine, s neznamouu stanicf proste nekomunikujf. Jedinou vyjimkou je velmi vykonny prevadec umfsteny na jednom z nejvy fch vrchold pohorf Velebit, ktery umoznuje spojenf na kmitoctu 157,775 MHz prakticky cele Istrie a Dalmdcie ai po Zadar a ve vnitrozemf spolehliv4 ze Zagrebu i na gumovou ant4nu - to znamena, ie jej Ize asi vyuifvat t4mer na cel4m uzemf Chorvatska. Doufejme, ie po uklidnenf soucasn4 vojensky napjat4 situace (i kdyz krome projfzdky Karlovacem, kudy vede nejblizsf cesta ze Zagrebu na pobrezf a kam t4mer kazdodenne nejaka ta mina spadla, byla cela sevemf cast Jadranu az po Maslenicki most pred Zadarem zcela bezpecna) budou i dalsf nasi radioamat4ri aktivnf a budu mft i ja moznost s IOTA EU- 136 pracovat. Letos je jiz bezpecn4 cel4 pobrezf az po Dubrovnik. Na ostrovy Brioni je treba mft i dnes zvl4 tnf povolenf ke vstupu, b4hem sv4ho pobytu v 9A se mi vsak podarilo najft cestu, jak ho zfskat dfky zn4mostem hostitelu. Dipbl jsme likvidovali , LW ant4nu odpoledne, kdy je tak4 v deniku zaznamen4no nekolik poslednfch OK stanic... V sobotu jsme odjeli odpoledne do Zagrebu a nedele byla venov4na jeste n4vsteve pr4tel v Celje (S5), odkud na desetiminutove volanf na mfstnfm prev4deci v p4smu dvou metru se vubec nikdo neozval (!) a svou vice jak trftydennf pouf jsem zakoncil v SEC. Ve 4.30 jsem jiz jako pred dovolenou vst4val na vlak do prace, jen s jinou barvou tela a radou nezapomenutelnych vzpomf- nek-_qx Casopis CQ-DL kladne hodnotf prv4 setkanf SYSOPii OK/DL a nelehkou praci pfekladatele, Renaty Nedomov4 - OK1FYL, ktera suver4nne zvladla i simultannf preklad tezkych technickych pasazf. DF9IC prislibil podporu pri zfskavanf linkovych zaffzenf pro pasmo 23 cm. MLADEZ A RADIOKLUBY OK - marat6n Zm4nila se doba. Mladf radioamatefi ut pravideln4 nedochdzejf do klubovnfch mfstnostf k pfijfmacum a vysflacfm zarfzenfm, protoie klubovnf stanice v4t inou nemajf dostatek finanfinfch prostfedkii na zaplacenf drah4ho n4jemn4ho, ale tak4 proto, ie instruktori a vedoucf majf jin4 starosti. Z t4chto a n4kterych dal fch dovodii tak4 pokracoval celkovy ubytek souteifcfch v uplynul4m osmn4ct4m rocnfku OK - maratonu. OK - maraton 1993 Vftezov4 jednotlivych kategorif Kategorie 1 - posluchadi: OM b. Stefan Lali, Nov4 Dubnica Kategorie 2 * posluchadi do 18 rokci: OKL b. Pavel BranSovsky, Praha 5 Kategorie 3 - klubovnf stanice: OKL b. Posluchadsky klub, Praha 4 Kategorie 4 OK tffdy D: OK1UVV 8472 b. Ivana Vahov4, Kovansko u Nymburka Kategorie 5 - OK trfdy C: OM3TVL b. Ladislav V4gh, Dunajska Streda Kategorie 6 - OK trfdy B + A: OKlDKS b. Karel Sokol, Praha 5 Kategorie 7-TOP TEN: 1.0M3TVL b. Ladislav V4gh, Dunajsk4 Streda 2. OM Stefan Lali, Nov4 Dubnica 3. OKlDKS 850 Karel Sokol, Praha 5 4. OK FrantiSek Mike, Prerov 5. OK1MAA Jaroslav Lokr, Zamberk 6. OK1FOI ing. Pavel Bran ovsky, Praha 5 7. OKI Martin KaSka, Porfdf nad Sdzavou 8. OK2HI 56 6 Karel Holfk, Lukov u Zlfna 9. OK Richard Frank, Ostrava 3. OM3CAZ Ondrej Dubec, Spi sk4 Bel4 Lohsk4ho rocnfku OK - maratdnu se zudastnilo celkem 28 souteifcfch. Blahopfeji v em sout4ifcfm a t4 fm se, ie se do leto nfho rocnfku OK - maratonu zapojf dal f sout4ifcf, hlavn4 z kategorie mlad fch posluchaso. Zapomenuta vyrocf Jozef Murgas Pred 130 lety se 17. unora 1864 narodil v Tajov4 u Bansk4 Bystrice humanista a pokrokovy knez Jozef Murgal, jeden z vynalezcii a priikopnfko bezdratov4 telegrafie. Jii jako student gymnazia v B4nsk4 Bystrici projevoval neobycejny z4jem o elektrotechniku a ziistal jf vemy i v kn4isk4m seminari. Roku 1896 ode el jako far4f se skupinou homfku do Wilkess-Barre v Pensylvanii, kde poznal velikou bfdu mnohych nasich vystehovalcii. Z vlastnfch prostredkii a ze sbfrek pomahal postavit kolu, spolecensky dum, knihovnu, telocvifinu a kostel pro krajany. Nadale se vzdelaval v elektrotechnice a budoval si vlastnf dflnu, ve kter4 si vyrabel potrebn4 meficf pffstroje a pomocky. Seznamil se s vyzkumy Marconiho a Po pova, avsak nebyl spokojen s tfm, ie jejich pfijfmacf stanice pracujf prfli pomalu. Vyresii to vlastnfm zpusobem tak, ie v primamfm vinutf induktoru pracovaly dva kapa!inov4 prerusovace o rozdfln4m kmi toctu, kter4 v telefonnfm sluchatku byly sly- iteln4 jako dva rozdfln4 tony - jeden pro tecku a drohy pro 6arku. SvOj vynalez nazval Ton syst4m a. kvetna 1904 mu byl na tento vynalez udelen patent. Zanedlouho prihlasil dalsf patent, kterym podstatne zdokonalil indikator elektromagnetickych vln.

43 FiladelfskA akciova spolecnost Universal Aster Company Murgasuv vynalez odkoupila a jiz roku 1905 se uskutecnil prakticky provoz. Murgas dosahl spojenf na vzdalenost 30 km a pozdeji na vzdalenost 0 km. V te dobs postavil 60 m vysoky antennf stozar, ale silna vichfice stozar znicila. Akciova spolecnost odmftla nadale financovat jeho dalsf pokusy a Murgas zostal bez prostfedkii. Presto se nevzdal dalsfch pokusu a za ztfzenych podmi'nek pokracoval samostatne v dalsfch vyzkumech. Pfihlasil dalsf patenty a tak v race 1915 jiz existovala cela soustava bezdratoveho vysflanf - soustava Murgasova. O jeho schopnostech a usilf hovoff tyto pfihlasene a uznane patenty: Zaffzenf pro bezdratovou telegrafii (1904); Zpusob pfenasenf zprav bezdratovou tele- grafif (1904); Zaffzenf na vyrobu elektromagnetickych vln (1908); Bezdratova telegrafie (1909); Vlnomer (1907); Konstaikce anteny pro bezdratovou telegrafii (1907); Elektricky transformator (1907); Zkracena antena s protivahou (1909); Magnetick^ detektor I a II (1909); ZpOsob a zaffzenf na vyrobu elektrickych oscilacf stffdavym proudem (1909) a pffstroj na vyrobu elek trickych oscilacf (1911). Po race 1917, kdy USA vstoupily do valky, musel pfestat s pokusy. Dva roky po valce se vratil zpet na Slovensko, ktere se stalo soudastf Ceskoslovenske republiky. Chtel dale pracovat na svych vynalezech, ale na ministerstvu ho odmftli z duvodu, ze nemi patficne vzdelanf. Znechucen se vra til zpet do USA, kde pokracoval ve vyzku mech do sve smrti dne 11. kvetna Nedozil se ani jmenovanf za lena feder^lnf radiove komise USA. Jozef Murga byl jednfm z tech nezapomenutelnych genici, kteff pomahali lidstvu na jeho ceste k pokroku a kteff svymi vynalezy ffili slavu spolecneho statu CechO a Slovaku v zahranief. V dejinach na eho spolecneho statu jsme tolik vyn&lezco v oboru elektrotechniky nemeli, a proto bychom si jejich odkazu meli vice vazit a nezapomfnat na ne. * * * Pfeji vam hodne usp^chci a tesfm se na vase dalsf dopisy. Piste mi na adresu: OK-4857, Josef Cech, Tyrsova 735, Jaromence nad Rokytnou. 73! Josef, OK Inzerci pfijfma postou a osobne Vydavatelstvf Magnet - Ptess, inzertnf oddelenf (inzerce ARA), Vladislavova 26, Praha 1, tel. (02) , linka 341, fax (02) Uzaverka tohoto cfsla byla , od kdy jsme museli obdrzet uhradu za inzerat.text piste citelne, hulkovym pismem nebo na stroji, aby se pfedeslo chybam vznikajfcfm z necitelnosti predlohy. Cena za prvnf fadek cinf 60 Kc a za kazdy dalsf (i zapocaty) 30 Kc. Dan z pfidane hodnoty (5%) je v cene inzeratu. Platby pfijfmame vyhradne na slozence naseho vydavatelstvf, kterou Vam zasleme i s udanou cenou za uverejnenf. Prodej Osciloskop - 94, novy, MHz, sonda 1:, prfslusenstvf, dokumentace. Tel. (02) Priichodky do ant. zesilovacu 0 4,5; 6,3 (1); R. Cerny, Mifetice 8. Amat vyprodej nepouz. souc., seznam za Kc. Hromadka, Brnenska 35, Slapanice. Pro ZX SPECTRUM, DIDAKT1K + D40 (D80) prodam program + manual Cesko - nemecky slovnfk", 600 slov, cena 0 Kc + dobfrka. Autor F. Vasfcek, J. Palacha 23, Ml. Boleslav. Koupe Stare nemecke radiostanice Wehrmacht a Luftwafe" i nefunkcnf na nahradnf dily. E. End, Rnkenstieg 1, W Marktleuthen, BRD. 00 Kc i vice dam za kompletnf nemeckou leteckou kuklu - sft ovanou; kozenou; platenou. Dale samostatne krcnf mikrofony a sluchatka. Tel. (02) Knihy schemat EMPFANGER SCHALTUN- GEN a stare katalogy elektronek (Brudna - Poustka aj.) Rudolf Turner, Hvezdoslavova 522, Praha 4. Zlacene konektory URS (2 x 13 nozu), stare typy jihlavskych konektorti (24 nebo 48 no2u po 12) z pocftace EC 1 021, z ruskych pocftacu EC (96 nebo 69 nozci ve 3 Fadach) i jine, pou- 2ite i nove. Nabfdnete, dohodneme se. P. Hodis, Nad Belarif 16, Praha 4 - Modfany. Tel. (02) WD2797, WD 2793, SAB2797, SAB2793, nebo ekvivalent, platf stale. P. Jerie, Skolnf 4, Deem 6. Nem. prfstroje z 2. svet. valky (vysflaie, pfijfmace aj.). Dr. G. Domorazek, Rilkenstr. 19a, D Lappersdorf, BRD. Tel.: Vymena Modernf transceiver za stare nemecke radio stanice Wehrmacht FuHEa al f, FuPEa/b a c, E52 (Koln), E53 (Ulm) a E08268 (Schwabenland), tez radarova a antennf pffslusenstvf. B. Frohlich, Nelkenweg 4, Weissach im Tal, BRD. Ruzne Pfijfmac. DTMF s odpovfdacem (vhodny pro radioprovoz, dalk. ovl. apod.). Cena stavebnice sel. volby dobfrkou 790 K6 + postovne. Informace a objednavky (pouze pfsemne) na adrese: DELMO, Pfistavnf 38, Praha 7. Tel. (02) Prodam disketu 2DD 5 1/4 se seznamem rus kych a jejich vhodnych ekvivalentu pro PC XT/AT. Cena 120 Kc + post. Tez mozny vytisk. L. Fridrichova, Divisova 2080, Kladno. Hledam mfstnost pro zffzenf radiodflny v Ceske republice (najem cca 300 Kc). Vincent Popovifi, Cervena Voda 3. Nabfeime: vyrobu dasek s plosnymi spoji jadnostrannych.obou trannych 8 prokovenymi otvory do 6. tffdy (vfiatns); zhotovenl napdjivi masky ne Cu, Sn, potisku. Informaoe na taiyiax (05) nabo (0501) C_ LA.».rr.o^ V lavkieh 354, K unit it nm Uormvi Montaze TV i SAT anten, rozvodu VIDEO, SAT, R i TV signalu. Vyroba a dobfrkovy prodej selekt. slusova^u-pasmove: VHF/UHF; I + ll/lll; l+ll/lll/iv + V;I/II/III/IV+V; K1/VKV CCIR. Kanalove UHF 2 vstupy (56, 68,135, 165,0, 1), pro skupiny kanalu UHF min. odstup 3 kanaly, pro VHF-min. odstup 1 kanal (115,1). Kanalove propusti jednostupnove a velmi selektivnf tffstuphove (65,245) - priichozf pro napajeef napetf pro K...UHF. Kanal. zadrie: jednostup. a vykonne tffstup. (55,135). Domovnf SP zes MHz se stabiliz. zdrojem 12 V: 3 vstupy typ SPZ 20; 4 vstupy SPZ 20/4, s odnfmatelnym zdrojem SPZ 20/a; SPZ 20/4a, zisk: I-III/21 db, IV + V/22-24 db (730, 778, 768, 816). SPZ a (koncovy vykonovy zes. modul k SPZ 20/a; SPZ 20/4 a), zisk db/ MHz (138). NfzkoSum. pfedzes. UHF: db, db s BFG65 (175, 135). VHF: III nebo VKV CCIR 23/ db (185). Ultraselekt. kanal. pfedzes. K6... Kl2/23/1,8 db (0). A jine i die spec, poiadavko. V e osazeno konektory. Zaruka 18 mesfco. Dohoda cen mozna. UNISYSTEM, Volesky, Blahoslavova 30, Valasske Meziffcf, tel. (0651) VHF-UHF spickove zes. do ant krabice I Premiera: AZK 24-G27/1,5 db (9). Pasove: AZP S 32-/1.5, AZ 1-60 /4 (239). KanAlove: AZK xx-g 28-20/2 (sel.), AZK xx-s 34-27/1.5 (9, 289). Vse BFG65. AZK: VKV 24/1.5, VHF 27/1.5, UHF 17/3 MOSFET (189). TV zadrze, konvertory, slufi. vfeevstup. zesil. Slevy -20 %. Sroub. uchyc. Nepl. DPH. Inf. Ing. fiehak, tel. (067) AZ, p. box 18, Zlfn 12. ODKOUPfME VASE NADNORMATIVNf ZA- SOBY SOUCASTEK. Nabfdky pfsemne na ad resu: Fa BARNY, J. Bra bee 2905/13, Ostrava 1. NABfZfME: velky vyber LED diod, displeju, maticovek KINGBRICHT za nfzke ceny: napf. modre LED - 51,90! Cenfk za 3 K znamku. Platf stale. ELEKTRONIKA - F. Borysek, Hornf Nemcf 283. Obchodnf firma v centru Prahy hleda servisnfho technika se zamefenfm na cfslicovou techniku. ftp sk. B a castecna znalost AJ podmfnkou. Inf. na tel. c. (02) nebo SOUKROMA FIRMA V PRAZE Bechovicfch HLEDA ELEKTRONIKY 1 pracovnfka pro montaz a testovanf elektronickych zaffzenf. Zaskolenf v zahranief. Pozadavky : SS ci SOU. 1 pracovnfka pro navrh tistenych spoju, pffpadne i navrh elektronickych obvodu. Za skolenf v zahranief. Pozadavky: SS 6i VS, zkusenosti a programy ORCAD, Pi CAD apod., anglictina. Informace na tel. c ,5i vecer na nebo Hleddrae pracovnfky pro servis a mont 1 radiov^ch sftf. Poiadujeme praxi v oboru! Znalost angliitiny a pi4ce na PC vltina. Kontakt a informace na adrese : AEL Communications CZ s.r.o. Geologickd 2,152 00, Praha 5 Tel: , Prodim: kompletnf stavebnice (skffrtka, trafo, souttstty, DPS, SrtOry, krokosvorvy atd.) nawjecky akumulitoni 6-12V/5AJ8A) z AR9/92 za 750 (900) K4, sady tomidattk viatai DPS: zpstnovaz. rea. otdeek vrtatky 500W z AR/90 za 200 KC, cyklovas stsracfl s pamdtf pro Si 05/120 nebo Favortta z AR7/91 za 120 K6, trolbarevnd bllkajfcf hvfadbka (33 x LED) z AR1CV91 za 190 KS, nawjeika akumuldtord s regulacl proudu 6-12V/5A (8A) z AR9/92 za 230 (0) K6, obousmimy regulator otdiek pro RC modely 6-12V/A (20A) z AR3/93 za 400 (600) Ki. BEL, Ing. Budfnsky, Cfnskd 7A Praha 6,160 00, (02)

44 dlis rilb>'«i/fc o r Lac*J5a.«3L«3L ifounpenf COMPONENTS spot, s r.o. f=j SGSTHOMSON VITRQHM Rrma VITROHM si dovolule nabldnoul Vim prostfednlctvfm sviho zastoupenf Slroky sortlment svych vyrobkg. Rrma )e spedaltzovina na odporovi prvky, zejmina rezistory, potenclometry a Integrovani hybrldnl obvody. Prvky (sou vyribiny v klasicmm provedenf I v provedenf pro povrchovou montij SMD. Nabfzeni prvky jsou distrlbuoviny v balenl po ks podle typu. Lze dodivat I cth fady (E12, E24, E96) (ednolfivych typfl reztstoni v6etns vhodnych z4sobn0cfl. Vyrobky Army VITROHM zaruiujf vysokou kvalku a dosahujf vynfca ibfch parametro z hlediska pfesnosti (biini dtstribuovarxs prvky majf presnost 1%), teplotnf stability. Sumovych vtastnostf, botainich vtastnostf a mechanfckdho provedenc Samozfe m be vort z mnoha druho provedenf (ednotlivych prvko podle pofadovanych vtastnostf {vysokonapffovi odpory, vykonovi odpory. pfesni a stabpnf odpory apod.) vrstvovd rezistory s axlllnfml vfvody GP NiCr Metalfilm; W; R22-M; -55/+155*C; E24(±5%), E96(±1/±0.5/±0.1%); TK±2S/±SCV±200 MS Metall s pojistnou funkcf; 0,-IW; R-15k; -4Q/+155*C; E24(±5%); TK±300 RG/RGU Metall Gla2e W; R30-M; -55/+175*C; E24(±2%), E96(±1%/±0.5%); TK±/±50/±0 GH Metall Glaze pro VN; 0,-IW; M-68M; -55/+15ST; E24(±5%), E96(±1%); TK±200 PO Metall Oxide; 1-4W; R22-M; -55/+0*C; E24(±1%,±2%,±5%,±%): TK±200 DC Deposited Carbon; W; 1R0-1OM; -55/+1 C; E24(±5%); TK-200/-800 rezistory pro SMD * odporovi pole RGC Metall Glaze; 0.1-1W; R20-22M; -55/+1'C; E12, E24, E96; ±%... ±0.5%; TK±50... ±400 Specials spectalnf provedenf SMD rezistorij pro VN, R03-50G, pfesni, pojistni. apod. ZGC NiCr Metalfilm; 0.W; 1RO-M; -55/+1 C; ±1%/±0.5%AJ.%/±0.1%; TK±1S/±/±50 NWS-SO speciiinf provedenf kombinaci SMD rezistorij v pouzdru SO NWC-Pspectalnf provedenf kombinacf SMD rezistorij v EPOXY pouzdru - jednostrannd dritovd vyvody dritovd rezistory KC iakovand; 1-2W; R056-20k; -55/+350 C; E12(%), E24(5%); TK KP lakovani s rad. vyvodem; 2-8W; R-36k; -S5/+350X; El 2(%). E24(5%); TK KWP keramickd s rad. vyvodem; 2-8W; R20-36k; -55/+275'C; El 2(%), E24(5%); TK KH.KN keramicki s ax. vyv.; 4-17W; R003-82k; -55/+0X; E12. E24(±%... ±1%); TK KVKWV keram s ax. vyv. na vyjku; 4-17W; R056-82k; -55/+0X; El 2. E24(±%,±5%); TK KT KF keram s ax. vyv. pojistni; W; R07S-82k; -55/+150X; E12, E24(±%.±5%); TK BWBWF iisovani pojistnd; 0,75-1,5W; R-2k4, -55/+175X; E12(±%), E24(±5%); TK PP presni; 0.5-W; R-200k; -55/+175X: ±2%... ±0.1%; TK±0 ±20 CR lakovani; W; R-15k. -55/+350X; E24(±5%); TK±40 V sortlmentu jsou samozrejme takd potenclometry a trimry v nejruznejsfm provedenf, kteri vyhovi v prakticky kazdi aplikaci. 0 techto prvcfch pfineseme informace v nekterim z dalsfch nasich inzeritu na strinkich AR. Na zsvsr uvidfme pfiklad ceny univerzalnfch rezistoru fady GP typ pro hodnoty odporti R - 1M0,1%. Cena plati vzdy pro cele balicf mnozstvf t). 2000ks (1 kotont). Cena bez DPH )e; (Porovnej napf. s odpory TR191 z hlediska parametru a kval'ity za danou cenu!!!) 600,-Kc jiz od 0,30 Kc/ks Michelski 12a, Praha 4; tel.: (2) , , fax: (2) DEN A Plus s. r. o. Maloobohodnf a velkoobohodnf dodavatsl: Radiostanic a prislusenstvi pro CB pasmo Spickovd rucnf radiostanice ALBRECHT ,- ALAN 95/120 kanalu/ 4433,- Mobllnl radlostanio CB MASTER ,- MAXON ,- Pfi8lu8en8tv{ NAP. ZDROJ 2,5-3,5 A 566,- NAP. ZDROJ -12 A 1551,- ANT^NA CB MASTER 6/8 17,- ANT^NA CB MASTER 1/2 763,- Ceny jsou bez DPH Obchodnfm a monmznfm firm Am poskytujeme slevu az 12 %. Prov&dfme montaze zakladovych a vozidlovych antan. DAle dodavame a instalujeme zaftzenf prumyslova televize, kancelarskou a vypocetnf techniku. Kompletnf oenlk si muzete objednat plaomne nebo telefonlcky na adrese: DEN A Plus s.r.o. Zizkova 5, Lovosice 4 02 tel : 0419/2663 SEZNAM INZERAtO V TOMTO CfSLE ADICOM - software, pfevodnik A/D pro PC/AT.XXV AGB - elektronickd soucastky.xii AMIT - mikroprocesorova technika.xxvi A. P. O. ELMOS - regulatory technologickych procesa.xxxv Apro - OrCAD.VI Apro - monitory, taxy aj.xxvii AX - mikrokontrolery.xxiii Augusta - elektronicka soucastky.xvii A. VI. SAT. - audio-clean.xxviii A. W. V. - pffstrojova technika.xi AXL - zabezpecovacf technika.xxx BuCek - elektronicka soucastky.viii CEA - desky s ploanymi spoji.43 ComAp - emulatory, programovatelna obvody.xxiv COMMET - digitaini panelova mafidla.xxv COMPO - elektronicka soucastky.xxii Datavia - elektronicka suciastky.xxxii David elektronik - tester prdchodnosti.xxiv DENA - radiostanice a pfistroje.44 DOE - polovodiae, faxmodemy, d'isky.xxxv ELATEC - mikroprocestory.xxxi ELEKO - elekronicka soufiastky.xxvi ELEKTROSONIC - plastova knofliky aj.vii ELEKTROSOUND - stavebnice koncovaho zesilovafie...xxiii ELITRON - mikropoaitaeova systamy.xxii ELIX - satelitni a CB technika.i ELCHEMCO - chemicka pfipravky pro elektroniku.xxxv ELNEC - programator.xxvi ELNEC - EPROM.XXII ELNEC - vymana EPROM.XXII ELTR - elektronicka stavebnice.xxxiii EMPOS - mafku' ph'stroje.ill ERA - elektronicka soucastky.44 E - D - plynuly rozbah asyn. motorii.xx ETROS - nahradnf dfly aj.xxx EUROSAT - termostat.xxi EUROTEL - pfijem pracovnika.vi EZK - elektronicka soucastky.xxxii FAN radio - radiostanice.xxix FKS LEVEL - polovodicova soucastky.xxxi FK technics - polovodicova soucastky.ii GES - ELECTRONICS - elektronicka stavebnice.xxx GHV trading - elektronicka maficf ph'stroje.xiii GM elektronic - elektronicka soucastky aj.xvill-xix Grundig - kamery, kamerova systamy.xxi HADEX - elektronicka soucastky.x HES - opravy maficich ph'stroju.xxxv IMPEXA - TV satelitni pfijfmac.xxxii Jablotron - zabezpecovacf soupravy.ix J. J. J. Sat - satelitni technika aj.xv KOTLIN - indukcnf snfmace.xxiii Krejzlfk- EPROM CLEANer.XXXII KTE - elektronicka soucastky.iv-v KupAla - transformatory.xxxiii LCD - elmag. zobrazov. prvky.xx Lhotsky - elektronicka soucastky.xxxiii Mach - cfvky, regulatory.xxiii MEDER - jazyckova rela.xxiii MEGATRON - pfesna potenciometry.xxiv METRAVOLT - servis a prodej maf. pfistroju.xxxi MICRONIX- maficf pfistroje.xvi MIKROKOM - spektrainf analyzator.xxix MITE - mikropocftacova technika.xxii NEON - elektronicka soucastky.xxiv PHILIPS - servisnf sady.vii PLOSKON - induktivne bezkontaktna snfmace.xx RENTIME - elektronicka soucastky.xiv RETON - obrazovky - vyroba, opravy, prodej.xx ROCHELT - reproduktory VISATON.XXXV SAMER - pamati, moduly teletextu aj.vii SAMO - prevodnfky analogovych signalov.xxiv SAPRO- vyroba elektronickych pffstrojo.xxxiii SEMACH - plosna spoje.xxxiii SENZOR - optoelektronicka snfmace.xxii SOU MH - pfijem ucitele.xxx S POWER - elekronicka soucastky.xxviii SilhAnek - koupa valecna techniky.xxv TEGAN - elektronicka soucastky.xxv Technia - antany a pffsiuaenstvf.vii TEROZ - televiznf rozvody.xxxiii TES elektronika - smaaov. konvert., dekodary aj.xxviii TESLA - pasivnf el. prvky.xxxiii TIPA - elektronicka soucastky.xxxiv TIPA - nahr. dfly CONDOR.XXIX VECTRA - nahradnf dfly.xxiii VEGA - ploana spoje, PLD.XXX VILBERT - nihradna diely spotfeb. elektr.xxv 2N spol. - pfijem pracovniku. XXXII 44 il