řád: HMYZOŽRAVCI Druhým nadřádem živorodých savců jsou PLACENTÁLOVÉ.

Transkript

1 Placentální savci Druhým nadřádem živorodých savců jsou PLACENTÁLOVÉ. U placentálních savců se mláďata vyvíjejí v těle samice. Plod je uvnitř těla matky spojen pupeční šňůrou s tzv. placentou, která zajišťuje vyživování plodu, zásobování plodu kyslíkem a odvádění odpadních látek. Mláďata jsou po narození dobře vyvinutá a sají mateřské mléko. řád: HMYZOŽRAVCI Protažená hlava v rypáček s velmi dobře vyvinutým čichem a hmatem. Živí se převážně hmyzem v ústech málo odlišené ostré drobné zuby. Ježek západní, ježek východní chráněn ostny, rodí holá a slepá mláďata, v zimě upadá do stavu strnulosti (zimního spánku). Živí se hmyzem a měkkýši. Krtek obecný přizpůsoben životu pod zemí, má zakrnělé oči, vynikající čich, lopatovité přední nohy se silnými drápy. Živí se hmyzem a žížalami. Rejsek obecný, rejsek malý podobá se myši, dlouhý špičatý čumáček. Rejsec vodní Ježek západní Krtek obecný Rejsek obecný Rejsec vodní

2 řád: LETOUNI Jako jediní se pohybují ve vzduchu přední končetiny přeměněny v křídla. Mezi prsty přední končetiny, tělem a zadními končetinami je létací blána. Žijí v jeskyních, na půdách (zde i přezimují), dutých stromech, Noční živočichové, orientují se pomocí echolokace vysílají ultrazvukové signály, které se odrážejí od předmětů, ty pak zachycují výborným sluchem. Netopýři u nás žije asi 24 druhů, živí se nektarem nebo pylem, popř. hmyzem (netopýr velký). Vrápenci u nás žijí 2 druhy, živí se hmyzem, blanité výrůstky na čenichu (orientace v prostoru). Kaloni větší než netopýři, létají i ve dne, živí se ovocem. Upíři letouni v Jižní Americe živí se krví savců a ptáků (zuby je zraní, krev potom olizují). Netopýr Vrápenec Upír (vampir) Kaloň

3 řád: CHUDOZUBÍ Malá skupina savců, žijí ve Střední a Jižní Americe. Protažený čenich s vynikajícím čichem, ostatní smysly jsou slabě vyvinuté. Lenochod žijí ve větvích stromů zavěšeni hlavou dolů, slézají při vyměšování. Mravenečník protáhlá hlava, dlouhý lepkavý jazyk živí se mravenci, termity. Pásovec krunýř z destiček, živí se hmyzem. Lenochod Mravenečník Pásovec řád: ZAJÍCI Stejně jako hlodavci mají hlodavé zuby (v horní čelisti jsou 4 řezáky, hlodavci mají jen 2). Zajíc polní rodí dobře vyvinutá, osrstěná mláďata, která po narození vidí. Králík divoký kratší uši než zajíc, žije v norách (zajíc ne), mláďata jsou holá a slepá. Králík domácí Zajíc Králík

4 řád: HLODAVCI Přizpůsobili se různým podmínkám prostředí, tvoří téměř ½ všech savců. Jsou býložraví i všežraví (např. myšovití). V horní i dolní čelisti 1 pár hlodavých zubů neustále dorůstají (nutnost obrušování hlodáním). V chrupu chybí špičáky i třenové zuby mezera mezi řezáky a stoličkami. Velká rozmnožovací schopnost. Veverka obecná živí se semeny, plody, všežravec, různě zbarvená. Sysel obecný žije na stepích i polích, chráněn zákonem, všežravec. Hraboš polní zavalitější než myš, malý ocas i ušní boltce (skryté v srsti). Křeček polní na poli, noční živočich, lícní torby (nosí zásoby zrní do nor). Myš domácí přizpůsobila se životu v blízkosti člověka, přenašeč nemocí. Potkan obecný v kanálech, stokách, přenašeč nemocí, dobře skáče a plave. Krysa obecná podobná potkanu, je menší, ocas delší než tělo, sušší místa. Bobr evropský přizpůsoben životu ve vodě, zploštělý ocas, stavba hrází. Dikobraz, křeček zlatý, křečík džungarský, morče domácí, potkan domácí, svišť horský, hryzec vodní, kapybara. veverka sysel hraboš křeček myš potkan krysa bobr dikobraz křečík morče svišť

5 řád: ŠELMY Přizpůsobili se různým podmínkám prostředí, jsou na konci potravního řetězce. Kořist loví většinou za šera nebo v noci. Pružné, svalnaté tělo. Dobře vyvinuté smysly sluch, čich, zrak i hmat. Součástí chrupu mohutné špičáky, na nohou drápy. PSOVITÍ Masožravci, drápy nejsou zatažitelné, protáhlý čenich, štíhlé hbité tělo svou kořist většinou uštvou. Někteří psovití žijí ve smečkách (např. vlci). Vlk obecný je předkem psa domácího, chráněný druh. Liška obecná nežije ve smečkách, živí se drobnými hlodavci, zajíci, hmyzem (popř. i rostlinnou potravou. Je přenašečem vztekliny! Pes domácí vyšlechtěno asi 500 různých plemen. Šakal obecný, pes hyenovitý, kojot obecný, fenek berberský, psík mývalovitý, pes hřívnatý. vlk liška šakal pes hyenovitý kojot fenek psík mývalovitý pes hřivnatý

6 KOČKOVITÍ Masožravci, drápy zatažitelné a velmi ostré, kulatá lebka se zkrácenými čelistmi (zmenšený počet zubů), velké oči, pružné hbité tělo. Výborně vyvinuté smysly zrak, sluch, čich i hmat. Kočka divoká u nás vzácná, zákonem chráněná. Kočka domácí různá plemena Rys ostrovid vzácně v Beskydech, Jeseníkách a Šumavě zákonem chráněný. Tygr (největší kočkovitá šelma, Asie), Lev (jediná kočkovitá šelma žijící ve skupinách), Levhart (Afrika, Asie), Jaguár (Jižní Amerika), Gepard (Afrika stepi, nemá zatažitelné drápy, nejrychlejší), Puma (Jižní Amerika), Ocelot, Irbis sněžný leopard, Serval. kočka divoká kočka sibiřská lev rys tygr levhart jaguár gepard puma ocelot irbis serval

7 LASICOVITÍ Masožravci (živí se hlodavci, nepohrdnou ani hmyzem), mají štíhlé a protáhlé tělo s krátkými končetinami a nezatažitelnými drápy. Pachové žlázy u řitního otvoru (vylučují z nich páchnoucí výměšky při ohrožení). Lasice kolčava, lasice hranostaj, kuna skalní, kuna lesní, jezevec lesní, tchoř tmavý, fretka domácí, vydra říční (jediná přizpůsobená k životu u vody a ve vodě). lasice kolčava lasice hranostaj hranostaj v zimě kuna lesní kuna skalní jezevec tchoř fretka vydra MEDVĚDOVITÍ Největší šelmy, velká hlava, zavalité tělo, mohutné drápy. Většinou všežravci. Medvěd lední největší na Zemi Arktida, Kanada. Medvěd hnědý naše největší šelma Beskydy, chráněn zákonem. Panda velká živí se bambusovými výhonky Čína Medvěd malajský medvěd lední medvěd hnědý panda velká medvěd malajský

8 PLOUTVONOŽCI (nadčeleď) [řád ŠELMY] Přizpůsobili se životu ve vodě vydrží pod vodou 10 minut (i déle v nebezpečí), obývají mořská pobřeží. Jsou příbuzní šelem jsou masožravci, jejich potravou jsou hlavně ryby zuby jsou ostré, kuželovité, nerozlišené. Krátká a hustá srst. Torpédovité tělo, končetiny ve tvaru ploutví. Lachtani mládě po narození do 2 týdnů plave. Mroži dva horní zuby protažené v kly. Tuleni zadní nohy pouze k plavání lachtan mrož tuleň řád: CHOBOTNATCI Největší suchozemští savci - býložravci. Samice rodí 1 mládě, kojí je až 6 let. Dlouhý, svalnatý chobot prodloužený nos srostlý s horním pyskem. Slouží k čichu, hmatu a uchopování předmětů. Kly přeměněné 2 řezáky v horní čelisti. Slon africký větší, výška až 3,5 m - Afrika. Slon indický menší, využíván člověkem k práci J Asie, Borneo, Sumatra. Slon africký Slon indický

9 řád: KYTOVCI Život v moři, jsou to největší savci. Dorozumívají se zvuky. Jsou inteligentní. Kůže bez srsti, velká vrstva podkožního tuku. Přední končetiny přeměněny v ploutve, ocasní ploutev je vodorovná. Samice rodí jedno mládě, saje mateřské mléko. Dýchají plícemi nádech asi 4 x za 1 minutu, výdech otvorem na hlavě. Plejtvák obrovský délka 30m, místo zubů kostice. Velryba grónská kostice místo zubů cedí přes ně plankton, kterým se živí. Vorvaň délka až 25m, čelisti se zuby, vydrží až 80minut na 1 nádech. Delfín, kosatka, sviňucha, běluha, narval, kulohlavec. plejtvák velryba vorvaň delfín kosatka sviňucha běluha narval kulohlavec

10 řád: LICHOKOPYTNÍCI Lichokopytníci jsou býložraví velcí savci. Prsty na nohou zakončeny kopytem. Lichý počet prstů (1- kůň, 3 nosorožec), váha těla na prostředním prstu. Kůň domácí vznikl domestikací divokého koně. Kůň Převalského jediný dnes žijící divoký kůň Osel domácí, osel somálský, nosorožec, zebry, tapíři. kůň kůň Převalského nosorožec tapír osel somálský zebra řád: SUDOPYTNÍCI Sudokopytníky rozdělujeme do třech podřádů nepřežvýkavců, přežvýkavců a velbloudů. Jsou to až na výjimky většinou býložravci. Sudý počet prstů, hmotnost těla opírají o dva prsty třetí a čtvrtý. Prsty zakončeny rohovitými kopýtky. Ostatní prsty zakrněly. osel domácí

11 podřád: Nepřežvýkavci Mají jednoduchý žaludek, potravu nepřežvykují. Mají úplný chrup, mohutné špičáky jako kly (prase divoké). Prase divoké předek prasete domácího, všežravec Hroch obojživelný přizpůsoben životu ve vodě blány mezi prsty, uzavíratelné nozdry i ušní boltce Prase domácí, prase bradavičnaté, pekari, hrošík liberijský. prase domácí prase divoké prase bradavičnaté hroch hrošík pekari podřád: Přežvýkavci Jsou to býložravci, název skupiny je podle způsobu zpracování potravy. Mají žaludek ze čtyř částí: bachoru (zde se potrava hromadí a částečně se rozkládá pomocí bakterií), čepce (odtud se potrava po malých částí zvrátí zpět do ústní dutiny, kde je opětovně přežvýkána, pak se vrací zpět do žaludku), knihy a slezu (chemické trávení potravy).

12 Tur domácí, ovce domácí, koza domácí, jelen lesní, srnec obecný, daněk skvrnitý, sob polární, los evropský, los severoamerický, jak domácí, muflon, kamzík, antilopy, buvol, zubr evropský, bizon americký, žirafy. tur domácí ovce domácí koza domácí jelen lesní srnec obecný daněk skvrnitý sob polární los evropský los severoamerický jak domácí muflon kamzík antilopa buvol zubr evropský bizon americký žirafa

13 podřád: Velbloudi Jsou to býložravci, je pro ně typická jejich zvláštní chůze, tzv. mimochod, kdy se současně pohybuje přední i zadní končetina na jedné straně a tím je jejich chůze kymácivá. Velbloudi a lamy. velbloud dvouhrbý (drabař) velbloud jednohrbý (dromedár) lama guanako lama alpaka řád: PRIMÁTI Primáti jsou savci, kteří se většinou přizpůsobili životu na stromech. Primátů je asi 200 druhů, nežijí v Austrálii. Velmi pohyblivé končetiny opozice palce proti ostatním prstům (velká uchopovací schopnost a manipulace s předměty). U většiny zástupců se drápy přeměnily v ploché nehty. Prostorové vidění velmi dobrý zrak. Nejlépe vyvinutý mozek. Život v organizovaných tlupách, samice rodí 1 mládě, o které se stará. Řád primátů se dělí na dva podřády: 1. Poloopice 2. Opice (= Vyšší primáti)

14 podřád: Poloopice Většinou noční savci, mají výrazně protažený čenich, nápadně velké oči, velmi dobře vyvinutý čich. Oproti vyšším primátům mají menší mozek, na nohou drápy. Žijí na Madagaskaru, v jižní Asii a Africe. Lemuři, outloni, komby. lemur kata outloň váhavý komba ušatá podřád: Opice (Vyšší primáti) Denní savci, jsou nejpočetnější skupinou. Živí se hlavně rostlinnou potravou. Dopředu směřující oči prostorové vidění. Zkrácený čenich horší čich. Jeden pár mléčných bradavek na hrudi. Velký mozek se zbrázděnou mozkovou kůrou vyšší nervová činnost. Na prstech ploché nehty. V obličeji mimické svaly schopnost vyjadřovat pocity, dorozumívání se. Nejvíce opic žije v Asii a Africe. Vyšší primáty rozdělujeme na dvě větší skupiny: 1. Ploskonosé široká nosní přepážka mezi nosními otvory. 2. Úzkonosé úzká nosní přepážka jejich obličej se podobá člověku.

15 Zástupci ploskonosých opic: Malpy, chápani, vřešťani. žijí v Jižní Americe. malpa chápan vřešťan Zástupci úzkonosích opic: Kosman nejmenší opice. Mandril výrazné zabarvení obličeje. Kočkodan dlouhý ocas, žije v Africe (pralesy). Makak dříve pokusné zvíře, žije v Asii. Pavián výrazně větší samci, žije v Africe, jih Arabského poloostrova. Gueréza dlouhá srst, žije v Africe. kosman zakrslý kosman bělovousý mandril kočkodan makak pavián gueréza

16 Do úzkonosých opic patří i nadčeleď HOMINOIDI: Nadčeleď HOMINOIDI Čeleď GIBONOVITÍ Čeleď HOMINIDI Rod: GIBON Rody: ORANGUTAN, GORILA, ŠIMPANZ, ČLOVĚK Gibon lar Orangutan sumaterský Gorila horská Šimpanz učenlivý Lidoopi (orangutan, gorila a šimpanz) jsou nejlépe vyvinutí primáti. Mají krátkou srst, zakrnělý ocas, velmi vyvinutý mozek schopnost učit se. Gorily a orangutani patří mezi ohrožené druhy!