FÚZE A OCHRANA VĚŘITELŮ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo FÚZE A OCHRANA VĚŘITELŮ Mergers and protection of creditors Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Bc. Alois KONEČNÝ Autor: Lenka FROSCHOVÁ Brno, 2012

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: FROSCHOVÁ Lenka Finance a právo FÚZE A OCHRANA VĚŘITELŮ Mergers and protection of creditors Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Cílem práce je analyzovat ochranu věřitelů při fúzích obchodních společností včetně úskalí ochrany věřitelů a následně navrhnout vhodné postupy vedoucí k uspokojení věřitelů. Postup práce a použité metody: 1. Úvod a cíl práce 2. Popis teoretických přístupů k fúzím a ochraně věřitele v české literatuře i legislativě 3. Popis teoretických přístupů k problematice vymáhání pohledávek 4. Zhodnocení získaných informací a formulace určitého hodnocení 5. Shrnutí a závěr Použité metody: analýza, syntéza, deskripce, literární rešerše

3 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: Přeměny obchodních společností a družstev. Edited by Tomáš Dvořák. Vyd. 1. Praha: ASPI, xxxvi, 393. ISBN Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev: komentář. Edited by Robert Pelikán. Vyd. 1. Praha: Leges, s. ISBN Vedoucí diplomové práce: Ing. Bc. Alois Konečný Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Lenka Froschová Název bakalářské práce: Fúze a ochrana věřitelů Název práce v angličtině: Mergers and protection of creditors Katedra: Finance Vedoucí bakalářské práce: Ing. Bc. Alois Konečný Rok obhajoby: 2012 Anotace Předmětem bakalářské práce Fúze a ochrana věřitelů je analýza problematiky ochrany věřitelů při jednom z typů přeměn obchodních společností, a to při fúzi. První část je zaměřena na vymezení základních pojmů. Druhá část popisuje teoretické pojetí fúzí, jejich dělení a především jednotlivé kroky v procesu fúze. Ve třetí části je charakterizován pojem věřitel a nástroje ochrany, které mu zákon o přeměnách obchodních společností poskytuje, a následně jsou popsány způsoby vedoucí k uspokojení věřitelových pohledávek. Poslední, praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením a analýzou jeho výsledků. Annotation The subject of the thesis Mergers and protection of creditors is to analyze the issues of protection of creditors in one of the types of companies conversion, and that the merger. The first part is concentrated on the definition of basic terms. The second part describes the theoretical concept of mergers, its division and primarily each step in the merger process. In the third part is characterized the term of creditor and the protection tools, which the Law on transformation of companies makes available, and afterwards the ways, which lead to the satisfaction of claims of creditors, are described. The final practical part deals with survey and with the analysis of results. Klíčová slova Fúze, věřitel, ochrana věřitelů, pohledávka, vymáhání pohledávek Keywords Mergers, creditor, protection of creditors, debt, debt collection

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Fúze a ochrana věřitelů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Bc. Aloise Konečného a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 14. května 2012 v l a s t n o r u č n í p o d p i s a u t o r a

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Bc. Aloisi Konečnému, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

7 OBSAH ÚVOD VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ OBCHODNÍ SPOLEČNOST Typy obchodních společností PŘEMĚNY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Přeměna Změny v legislativě přeměn obchodních společností Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů FÚZE OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ TEORETICKÁ VÝCHODISKA VYMEZENÍ POJMU TYPY FÚZÍ MOTIVY PRO FÚZE NEGATIVA FÚZÍ VLASTNÍ PROCES FÚZE ÚSPĚŠNOST A STATISTIKA FÚZÍ Fúze v ČR v roce Postavení České republiky ve světě OCHRANA VĚŘITELŮ POJEM VĚŘITEL OCHRANA VĚŘITELŮ V PROCESU FÚZE PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VĚŘITELE ZPŮSOBY USPOKOJENÍ VĚŘITELOVÝCH POHLEDÁVEK Pojem pohledávka Důvody vymáhání pohledávek Formy vymáhání pohledávek PRAKTICKÁ ČÁST POPIS SBĚRU DAT... 39

8 4.2 STRUKTURA A VÝSLEDKY DOTAZNÍKU STRUČNÉ ZÁVĚRY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM SCHÉMAT SEZNAM TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 56

9

10 ÚVOD V průběhu existence společnosti dochází vlivem organizačních a kapitálových změn uvnitř společnosti, ale také reakcí na vnější vlivy, především na stav ekonomického prostředí, k rozhodnutí managementu společnosti zásadním způsobem ovlivnit její další existenci a vývoj. V dnešní době pouze životaschopnost společnosti nestačí. Na trhu se objevuje mnoho silných hráčů, a pokud se chce společnost mezi nimi prosadit a ve společném boji uspět, musí vykazovat vysokou konkurenceschopnost. Toho lze dosáhnout mnoha cestami. Jednou z nich je například sdružování ekonomických subjektů se strategickými partnery, neboli fúze. Jedná se o akt přátelské dohody, kdy dvě nebo více společností vstupují do procesu sloučení či spojení z různých důvodů. V tržní ekonomice se kromě silného postavení na trhu snaží společnosti především o dosažení co nejvyššího zisku a v jejich zájmu je také odvádět co nejnižší daně. Těchto a dalších cílů může společnost lépe dosáhnout právě fúzí. Vstoupením společnosti do procesu fúze dochází k převodu jejích práv, povinností, majetku a závazků, jakož i povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů na nástupnickou nebo nově vznikající společnost. Fúzí se také může do jisté míry změnit právní postavení jednotlivých věřitelů společností účastnících se přeměny. Problematice ochrany věřitelů při fúzi je věnována tato práce. Důležitá je v tomto případě role práva, které poskytuje věřitelům nástroje tehdy, pokud by fúzí došlo ke zhoršení dobytnosti jejich pohledávek. První uskutečnění fúzí můžeme datovat již do 19. století. Tehdy se první fúze objevovaly především v USA, v Evropě se projevily se zpožděním (přelom 19. a 20. století). 1 V posledních desetiletích dochází k celosvětovému trendu nárůstu počtu fúzí, a to jak na mezinárodní, tak i vnitrostátní úrovni. Oslabení obchodních aktivit nastalo v souvislosti s často zmiňovanou finanční krizí, která způsobila pokles objemu fúzí. Statistiky ale dokazují, že je krize zažehnána a postupně dochází k oživení zájmu na integraci podniků. Pojem věřitel se objevil již v římském právu. Ochrana věřitele jako právního subjektu je stěžejním principem práva obchodních společností. V souvislosti s fúzí můžeme problematiku ochrany pozorovat současně s vývojem fúzí, neboť každá společnost má určité závazky, a to v jakékoli podobě. 1 KONEČNÝ, Alois. Integrace podnikatelských subjektů její motivy, typy, trendy vývoje. [online]. 2007, [cit ]. Dostupné z: < Str. 4. 9

11 Postupně byla tato oblast upravována až do nynější podoby, kterou nabízí zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, který prochází v posledních letech výraznými změnami. Práce si klade za cíl analýzu ochrany věřitelů při fúzi včetně úskalí ochrany a následné navržení postupů vedoucích k uspokojení věřitelů. Z hlediska legislativy se jedná o zhodnocení právní úpravy procesu fúze a ochrany věřitelů rozborem zákona č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. První část práce se zaměřuje na klasifikaci základních pojmů nutných k další analýze, jedná se o vymezení a dělení obchodních společností a dále přeměny v obecné rovině. Obsahem další části je definice pojmu fúze, jejich rozdělení z hlediska spojujících se odvětví a z hlediska teritoriality. Samostatná podkapitola je věnována motivům vedoucím společnosti k uskutečnění fúze a také negativním dopadům, ke kterým v důsledku fúze může dojít. Následně je popsán vlastní proces fúze se všemi dílčími kroky a část věnovaná fúzím je ukončena analýzou úspěšnosti a statistiky této formy přeměny. Třetí část se zabývá samotnou ochranou věřitelů a právní úpravou jejich ochrany v procesu fúze. Také jsou uvedeny způsoby uspokojení věřitelových pohledávek v případě, že se přeměnou společnosti zhorší jejich dobytnost. Obsahem praktické části je dotazníkový průzkum provedený v rámci práce, kde jako cílová dotazovaná skupina figurují advokátní kanceláře zabývající se právem obchodních společností, jejichž činností je mj. poradenská a realizační činnost v oblasti fúzí. Bakalářská práce se vzhledem ke svému rozsahu zabývá ochranou věřitelů pouze na úrovni vnitrostátních fúzí obchodních společností. 10

12 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Rozhodnutí ke spojování podniků v rámci státu se týkají obchodních společností, které k tomuto kroku vedou různé motivy. K pochopení dalších souvislostí v oblasti problematiky fúzí a ochrany věřitelů je nutné uvést charakteristické znaky obchodních společností a jejich dělení. 1.1 Obchodní společnost Obecně platná definice obchodní společnosti neexistuje. Avšak všechny společnosti mají určité společné rysy, kterými se vyznačují. Z 56 odst. 1 obchodního zákoníku 2, který říká, že obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, lze vyčíst hned dva základní znaky: 1. Obchodní společnosti jsou právnické osoby U všech forem obchodních společností je společnost osobou s plnou právní subjektivitou, tzn., že je sama příjemcem práv a povinností a vlastním jednáním na sebe může práva a povinnosti brát. Společníci jsou osoby odlišné od společnosti a jejich vztah k ní představuje pouze jejich podíl na společnosti Obchodní společnosti jsou zakládány za účelem podnikání Předmět podnikání jako jediný účel platí u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Ostatní dvě formy obchodních společností (a.s. a s.r.o.) mohou být založeny i k jiným účelům. A dále 3. Obchodní společnosti jsou společenství založená dobrovolně Obchodní společnosti jsou zakládány na základě smluvní dohody budoucích společníků, jedná se tedy o shodný a dobrovolný projev vůle stran. 4. Obchodní společnost je určitým způsobem organizována Vnitřní uspořádání společnosti je dáno zákonem a jeho podrobnosti si společníci stanovují sami. Tyto podrobnosti vnitřní organizace jsou zakotveny ve společenské smlouvě nebo ve stanovách společnosti. 2 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Část druhá, Hlava I, Díl I, 56 odst. 1 3 BEJČEK, Josef, et al. Základy obchodního práva v Evropě. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN Str

13 5. V obchodní společnosti vznikají právní vztahy vnitřní a vnější Vnitřní vztahy vznikají uvnitř společnosti a jejími subjekty jsou společnost, společníci, členové orgánů. Vnější vztahy jsou vztahy, u kterých na jedné straně vystupuje obchodní společnost jako právnická osoba a na druhé straně jiné právnické a fyzické osoby Typy obchodních společností Obchodní společnosti můžeme obecně rozdělit na osobní a kapitálové. Právní úprava obchodních společností je zakotvena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, jenž byl v roce 2011 novelizován, s účinností od 1. ledna Schéma 1 Obchodní společnosti Zdroj: Vlastní zpracování. A. Osobní společnosti Osobní společnosti jsou právnické osoby, kde se společníci osobně podílejí na vedení. Při zániku účasti společníků na společnosti se společnost ruší. 5 a) Veřejná obchodní společnost 6 Veřejnou obchodní společnost zakládají alespoň dvě osoby, které za závazky společnosti ručí společně a nerozdílně celým svým majetkem. 4 V budoucnu by měl být obchodní zákoník zcela nahrazen zákonem o obchodních korporacích, jehož účinnost je plánována od roku BEJČEK, cit. 3, str Obchodní zákoník, cit. 2, Část druhá, Hlava I, Hlava I, Díl II, 76 92e 12

14 Společníci jsou povinni ve lhůtě stanovené splatit svůj vklad. Zisk, ale i ztrátu nesou rovným dílem. b) Komanditní společnost 7 Komanditní společnost je společnost, kde se společníci dělí na komanditisty a komplementáře. Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, zatímco komplementáři ručí celým svým majetkem. K vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři. V ostatních záležitostech rozhodují společně s komanditisty většinou hlasů. Komanditisté mají povinnost vložit počáteční vklad do základního kapitálu společnosti, jehož výše je stanovena společenskou smlouvou, minimálně Kč. B. Kapitálové společnosti Kapitálové společnosti jsou právnické osoby, které nejsou závislé na účasti konkrétních společníků, a tak zánik účasti společníka nemá za následek zrušení společnosti. a) Společnost s ručením omezeným Společnost může být založena jednou osobou, maximálně však může mít padesát společníků. Za závazky odpovídá společnost celým svým majetkem. Společníci ručí pouze do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků, společně a nerozdílně. Minimální výše vkladu společníka činí Kč, přičemž základní kapitál společnosti musí být ve výši alespoň Kč. 8 Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada tvořená společníky, kteří mají jeden hlas na každých Kč vkladu. Valnou hromadu sjednávají jednatelé společnosti nejméně jednou za rok. 9 b) Akciová společnost 10 Akciová společnost emituje akcie určité jmenovité hodnoty, které tvoří základní kapitál společnosti. Jejími společníky jsou držitelé akcií, akcionáři, jež neručí za závazky společnosti, mají podle zákona právo podílet se na řízení společnosti, dále právo na podíl ze zisku, a také právo na podíl na likvidačním zůstatku pokud by 7 Obchodní zákoník, cit. 2, Část druhá, Hlava I, Díl III, e 8 BEJČEK, cit. 3, str Obchodní zákoník, cit. 2, Část druhá, Hlava I, Díl IV, e Pozn.: Nový zákon o obchodních korporacích umožní snížení povinného základního vkladu společníka na minimum 1 Kč, čímž se usnadní vstup do podnikání i menším začínajícím společnostem. 10 Obchodní zákoník, cit. 2, Část druhá, Hlava I, Díl V, zb 13

15 společnost zkrachovala. Za závazky společnosti ručí společnost, a to celým svým majetkem. Společnost může založit jeden zakladatel, který zakládá společnost zakladatelskou listinou, pokud se jedná o právnickou osobu, v případě fyzické osoby jsou nutní dva nebo více zakladatelů, kteří uzavřou zakladatelskou smlouvu. Minimální výše základního kapitálu společnosti s veřejnou nabídkou akcií musí činit minimálně Kč, bez veřejné nabídky alespoň Kč. Činnost společnosti řídí představenstvo, což je statutární orgán, který rozhoduje o všech záležitostech společnosti a jedná jejím jménem. Na jeho činnost dohlíží dozorčí rada. Valná hromada, nejvyšší orgán společnosti, je tvořena akcionáři. Je svolávána představenstvem společnosti a koná se nejméně jednou za rok. 1.2 Přeměny obchodních společností Přeměna Přeměnami obchodních společností se rozumí procesy, které vedou ke spojování, nebo rozdělování podniků, příp. k jejich kombinaci. Výsledkem těchto procesů jsou jedna nebo více nástupnických společností. O přeměnu se jedná v i případě, že dochází pouze ke změně právní formy společnosti Změny v legislativě přeměn obchodních společností Problematika přeměn společností byla původně obsažena v obchodním zákoníku. Dne 1. července 2008 nabyl účinnosti zákon č. 125/2008 Sb., který zrušil dosavadní ustanovení obchodního zákoníku upravující přeměny obchodních společností a družstev. Nová právní úprava přeměn byla tedy zakotvena v samostatném zákoně. Dne 1. ledna nabývá účinnosti zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Důvodů k novelizaci stávajícího zákona bylo několik. Hlavním důvodem k provedení novelizace byla povinnost České republiky implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/109/ES ze dne 16. září 2009, jelikož dosavadní právní úprava přeměn nebyla plně v souladu ani s dosavadními směrnicemi upravující fúze a rozdělení akciových společností. Záměrem bylo také 14

16 upravit problematiku přeshraničních přeměn. Další důvody vedoucí k novelizaci uvádí Dědič ve svém článku: Dosavadní zákon nebyl terminologicky jednotný, což vyvolávalo značné výkladové problémy. Konečně důvodem novelizace byl nesoulad české právní úpravy s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Skloubení výše uvedených důvodů znamenalo, že přijatá novela zákona o přeměnách je spíše jejich novou právní úpravou než pouhou dílčí novelizací. 11 K základním změnám patří: 12 Úprava rozhodného dne, který může být nově určen i do budoucna. Přípustnost současného provedení fúze i změny právní formy společnosti (dosud se jednalo o dva postupné kroky). Povinné informace o přeměně bude možné v některých případech zveřejňovat pouze na internetových stránkách společnosti, v Obchodním věstníku stačí publikovat odkaz na tento web. Rozšíření a posílení práv společníků a věřitelů; za stanovených podmínek budou muset být odkoupeny akcie či podíly těch osob, které s přeměnou nesouhlasily Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Pro účely novely zákona o přeměnách (dále jen novela PřemZ) se přeměnou rozumí 13 a) fúze, b) rozdělení, c) převod jmění na společníka, d) změna právní formy, e) přeshraniční přemístění sídla. Přeměny se účastní osoby, kterými jsou v případě fúze nebo rozdělení zúčastněná společnost, při převodu jmění na společníka zanikající společnost a přejímající společník, při změně právní formy společnost nebo měnící svou právní formu 11 DĚDIČ, Jan. Novinky v právní úpravě přeměn obchodních společností a družstev. C. H. Beck [online]. 2012(1) [cit ]. Dostupné z: 12 Legislativní změny: Nejdůležitější změny v legislativě od 1. ledna Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík [online] [cit ]. Dostupné z: 13 Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, Část první, Hlava I, 1 odst. 2 15

17 a v případě přeshraničního přemístění sídla zahraniční společnost přemisťující sídlo do České republiky, nebo česká společnost přemisťující své sídlo do jiného členského státu. Přeměna společnosti je možná i v případě, že společnost vstoupila do likvidace a dosud nedošlo k rozdělování likvidačního zůstatku. Likvidace se tak ukončuje dnem, kdy došlo ke schválení přeměny daného zákona připouští přeměnu společnosti i v případě, že probíhá insolvenční řízení, jakož i v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku. 15 Přeměna společnosti probíhá na základě písemného projektu přeměny, který vyhotoví osoby účastnící se přeměny, a je všemi osobami zúčastněnými na přeměně, schválen a podepsán. Projekt musí obsahovat zákonem požadované údaje. Projekt může mít také formu notářského zápisu, a to v případě veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, nebo pokud se nevyžaduje schválení projektu všemi osobami účastnící se přeměny Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava I, Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava I, Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava I,

18 2 FÚZE OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ 2.1 Teoretická východiska vymezení pojmu Pojem fúze bývá v publikacích definován s většími či menšími odchylkami, ale v zásadě se interpretace této problémové oblasti přibližují. Různé přístupy k pojmu srovnáním zahraniční a domácí literatury jsou uvedeny následně. A. J. Sherman uvádí ve své publikaci definici fúze poněkud zavádějící k akvizicím, a to jako kombinaci dvou nebo více společností, ve které jsou aktiva a pasiva prodávané společnosti absorbována kupující společností. Přestože kupující podnik může mít organizaci značně odlišnou, zachovává si po sloučení svoji původní identitu. 17 V monografii P. A. Gaughana nalezneme tuto definici: Fúze je kombinace dvou společností, kdy pouze jedna společnost přežije a druhá společnost ukončí svou existenci. Při fúzi přebírá nástupnická společnost majetek a závazky zanikající společnosti. 18 V českém prostředí můžeme podle Synka 19 fúze chápat jako nástroj organizační koncentrace, při čemž představuje dohodu podnikatelů o splynutí jejich podniků v jediný podnik. Důvodem pro rozhodnutí vstoupit do vyjednávání o fúzi je především zájem podnikatelských subjektů vytvořit si spojením silný ekonomický potenciál, a tím si zajistit své postavení na trhu. Protože zájem fúzujících společností nemusí být zájmem veřejným, je fúze ve státech s tržní ekonomikou upravována zákonem a sledována státními orgány. Ty sledují zejména to, zda fúze nevede ke vzniku monopolu a tím k omezení hospodářské soutěže. V České republice je tímto orgánem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kterým musí být každá fúze schválena. 20 Ačkoli by tedy otázka fúzí budila dojem spíše záležitosti ekonomické oblasti, nesmí být opomenuta již zmíněná klíčová role práva, jejíž absence by mohla být příčinou neúspěchu pro všechny subjekty, které se procesu spojování buď 17 SHERMAN, Andrew J. Mergers and Acquisitions from A to Z. 3 rd ed. New York: AMACOM Div American Mgmt Assn, pages. ISBN , p. 2-3, vlastní překlad. 18 GAUGHAN, Patrick A. Mergers, Acquisitions, and Corporate Restructurings. 5th ed. New York: John Wiley & Sons, 2010, 655 pages. ISBN , p. 12, vlastní překlad. 19 SYNEK, Miloslav, et al. Manažerská ekonomika. Čtvrté vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., s. ISBN Str SYNEK, Miloslav, KISLINGEROVÁ, Eva, et al. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN Str

19 přímo, ale i nepřímo účastní. Tento neúspěch může být umocněn katastrofálními následky, a to zejména pro věřitele 21 a akcionáře zanikajících subjektů. Téma spojování podniků je v současné době velmi aktuální, můžeme pozorovat rostoucí tendenci v této oblasti. Velký význam mají fúze z hlediska konkurence. Individuální soutěž představuje pro mnohé malé společnosti kámen úrazu. Spojením několika subjektů do jednoho ekonomického celku mají tyto subjekty na trhu větší šanci na úspěch při současných podmínkách konkurenčního boje. Fúze se může uskutečnit dvěma způsoby: 22 a) Fúze sloučením Při tomto způsobu dochází k zániku obchodní společnosti a její jmění včetně práv a povinností přechází na jinou nástupnickou obchodní společnost. Tzn., že nevzniká nový subjekt, pouze zaniknou ty subjekty, které se včleňují do společnosti již existující. Zúčastněnými obchodními společnostmi jsou v tomto případě jak zanikající, tak i nástupnická obchodní společnost. Schéma 2 Fúze sloučením Společnost A pokračuje Společnost B zaniká Zdroj: Vlastní zpracování. b) Fúze splynutím Fúze splynutím je provázena zánikem dvou či více obchodních společností, jejichž jmění, práva a povinnosti přechází na nově vznikající nástupnickou obchodní společnost. Účastníci této formy fúze jsou pouze zanikající společnosti, nástupnická společnost je již výsledkem fúze, ne jejím účastníkem. 21 Ochraně zájmů věřitelů v procesu spojování subjektů je věnována samostatná kapitola. 22 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část druhá, Hlava I, 61a 62 18

20 Schéma 3 Fúze splynutím Společnost A zaniká Společnost B zaniká Společnost C vzniká Zdroj: Vlastní zpracování. Zákon o přeměnách obchodních společností ve svém 66 stanoví, že zanikající i nástupnické společnosti musí mít při fúzi stejnou právní formu, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon něco jiného. 23 Výjimku z tohoto ustanovení nalezneme v 154 daného zákona. Ten umožňuje, aby se v případě sloučení spojily i společnosti s různou právní formou, a v případě splynutí aby nástupnická společnost měla odlišnou právní formu než společnosti zanikající. Tato výjimka se týká fúze společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti nebo fúze veřejné obchodní společnosti a společnosti komanditní. Jedná se o tzv. křížové fúze. 2.2 Typy fúzí Fúze můžeme členit na základě toho, která odvětví se sdružují. Toto kritérium pak dělí fúze na čtyři základní typy: Horizontální při horizontální fúzi dochází ke spojování dvou či více společností, jejichž činnost je ve stejném oboru a na stejné úrovni. Základním motivem pro tento typ fúzí je snaha o úspory z rozsahu, získání know-how, či kvalitnější management. Zdá se však, že primárním motivem stojícím v pozadí těchto fúzí je zvýšení podílu na trhu 24 a následné odstranění konkurenčních firem. Vertikální k vertikální fúzi dochází, pokud se sloučí společnost se svým dodavatelem anebo odběratelem. Společnost tak získá zdroj svých dodávek surovin a dalších vstupů do produktivního procesu nebo získá kontrolu nad svými produkty určenými k prodeji. 23 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část druhá, Hlava I, KONEČNÝ, cit. 1, str

21 Tímto spojením je umožněna kontrola v rámci jedné firmy, je tak v podstatě nahrazena část tržního alokačního mechanismu. 25 Konglomerátní zde probíhá fúze společností, jejichž ekonomické aktivity spadají do naprosto odlišných oborů. Hlavním cílem těchto fúzí je zpravidla diverzifikace rizika, nikoliv dosažení úspor z rozsahu. Fúzí vzniká nový druh společnosti, tzv. konglomerát. 26 Kongenerická u tohoto typu fúzují společnosti z příbuzných oborů podnikání, které ale nevyrábí identický produkt. Dalo by se tedy říct, že se jedná a jakýsi mezistupeň mezi horizontálním konglomerátním typem. 27 Pokud porovnáváme fúze z hlediska teritoriality neboli místní příslušnosti fúzujících společností, výsledkem je jejich rozdělení na fúze vnitrostátní a příhraniční. Vnitrostátní jedná se fúzi mezi obchodními společnostmi, které mají sídlo na území České republiky. Přeshraniční tento typ fúzí se týká spojování dvou či více společností s jednou nebo více zahraničních korporací. 2.3 Motivy pro fúze Důvodů, které vedou ke spojování podniků, je několik. Mezi hlavní důvody, které uvádí M. Synek a E. Kislingerová 28, patří tyto: synergický efekt, existence volných peněz, pro něž není lepší uplatnění, možnost přesunout ztrátu z přebíraného podniku do nové firmy a tím získat daňovou výhodu, diverzifikace s cílem stabilizovat tok příjmů a snížit riziko, rozšíření trhů aj. Členění motivů spíše z praktičtějšího pohledu uvádí Stanislav Sádovský: 29 A. Synergické motivy a. Úspory z rozsahu b. Finanční úspory c. Diferenční výkonnost 25 KONEČNÝ, cit. 1, str LEVY, H., SARNAT, M. Kapitálové investice a finanční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN Str KONEČNÝ, cit. 1, str SYNEK, KISLINGEROVÁ, et al, cit. 20, str SÁDOVSKÝ, Stanislav. Právní due dilligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu. První vydání. Ostrava : Key Publishing, s.r.o., s. ISBN Str

22 d. Větší podíl na trhu e. Koncentrace znalostí B. Osobní motivy managementu C. Motivy daňové D. Motiv likvidační hodnoty E. Diverzifikace Synergické motivy vychází z předpokladu, že hodnota nové společnosti je větší než hodnota spojovaných společností (2 + 2 = 5). Tohoto synergického efektu se dosahuje několika cestami a může se projevovat různými způsoby, např.: a. Úspory z rozsahu snížením fixních nákladů na jednotku produkce. Lze jich dosáhnout především u fúze firem ze stejného oboru, která umožní navýšení produkce. b. Finanční úspory fúze může vést ke zlepšení finanční situace firmy a učinit ji stabilnější. Firma tak může získat lepší rating a především levnější úvěry. c. Diferenční výkonnost té může být dosaženo tehdy, pokud management jedné z firem je výkonnější a nahradí tak management druhé firmy. Efektivnějším vedením celého podniku lze tak dosáhnout diferenčních úspor. d. Větší podíl na trhu větším podílem na trhu firma získá silnější pozici oproti konkurenci a lepší postavení při vyjednávání s dodavateli a odběrateli. e. Koncentrace znalostí velké firmy disponující velkým kapitálem mohou díky fúzi s menší firmou získat potřebné technologie či know-how od těchto firem. Pro menší firmy je tato fúze také výhodou, neboť ačkoli disponují znalostmi, tak nemají dostatečný kapitál k jejich implementaci. 30 Osobní motivy managementu spočívají především v diverzifikaci manažerského rizika. Vedoucí pracovníci mají zájem na fúzi například v případech, kdy se jejich platy odvíjí od velikosti firmy nebo pokud hrozí nebezpečí nepřátelské akvizice. Fúzí vznikne větší podnik, který je lépe schopen bránit se před nepřátelským převzetím. 31 Motivy daňové, resp. daně z příjmů společností bývají často hlavním motivem pro fúzi. Pokud firma s velkou daňovou ztrátou uskuteční fúzi s firmou, která dosahuje vysokého 30 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, s. ISBN Str KISLINGEROVÁ, cit. 30, str

23 daňového zisku, může být dosaženo snížení daňového základu pro firmu se ziskem. Taková fúze je výhodná pro obě společnosti. Pokud ale finanční úřad zhodnotí fúzi pouze jako přeměnu s jediným motivem, a to daňovou úsporou, rozhodně, že se jedná o tzv. zastřený stav a společnosti je vyměřen daňový doplatek. 32 Motiv likvidační hodnoty nastupuje v případech, kdy likvidační hodnota aktiv firmy je vyšší než jejich výnosová hodnota. Po uskutečnění fúze zde existuje možnost, že část aktiv, nebo všechna aktiva této firmy budou následně rozprodána. 33 Diverzifikace rizika. Fúze diverzifikuje aktivity firmy, stabilizuje tok zisků a spojením finančních zdrojů dvou fúzujících firem klesá riziko bankrotu, což umožňuje firmě navýšit úvěrovou kapacitu (zvýšit poměr dluhu k vlastnímu kapitálu). V případě konglomerátní fúze mezi oborově nepříbuznými firmami může dojít ke stabilizaci zisku společnosti. Např. pokud nastane recese, která zasáhne jeden z oborů, mohou být ztráty z poklesu tržeb v tomto oboru pokryty výnosy z oboru druhého, který recese nezasáhla Negativa fúzí Samozřejmě by se nemělo zapomínat na negativa, která mohou fúze přinášet. Jednou z nevýhod je jejich administrativní náročnost a zdlouhavost. Fúze může také vysílat směrem k trhu negativní informaci. Z krátkodobého až střednědobého pohledu se jedná o výrazný zásah do chodu společnosti s negativním vlivem na zaměstnance a klima ve společnosti. 35 Kritikové jsou toho názoru, že při fúzi nejde fakticky o růst produktivity a výroby, ale pouze o růst koncentrace aktiv. 2.5 Vlastní proces fúze Fúze je dlouhodobější proces, v rámci kterého je nutné vyřešit ekonomické a právní otázky přeměny. Může trvat několik měsíců, ale i let. K tomu, aby byl proces fúze 32 KONEČNÝ, cit. 1, str KISLINGEROVÁ, cit. 30, str LEVY, SARNAT, cit. 26, str MORÁVEK, D. Fúze uţ není pouze tuzemskou výsadou. Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., [cit ]. Dostupné z: < 22

24 úspěšný a nová společnost nadále profitovala, je nutné zvládnout veškerá rizika související s procesem a vyvarovat se negativních důsledků z tohoto procesu plynoucích. Neexistuje přesné vymezení průběhu fúze, její realizace je plně v rukou managementu společnosti, který se řídí svými záměry a preferencemi. Přesto můžeme identifikovat jednotlivé kroky, jež bývají všem fúzím podobné. Schéma 4 Proces fúze schválení záměru fúze stanovení rozhodného dne fúze sestavení konečné účetní závěrky ověření účetní závěrky auditorem uložení a zveřejnění projektu fúze schválení projektu fúze vypracování projektu fúze ocenění jmění zanikající společnosti vypracování zprávy o fúzi schválení fúze zápis fúze do OR Zdroj: Vlastní zpracování A. Schválení záměru fúze Předpokladem k vypracování projektu fúze (viz níže) je schválení záměru fúze představenstvy zúčastněných společností a následné stanovení rozhodného dne fúze, který je výchozím bodem celého procesu přeměny. B. Rozhodný den fúze Za rozhodný den fúze se podle 10 novely PřemZ 36 považuje den, od něhož se jednání zanikající společnosti považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti, přičemž rozhodný den nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku. 36 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava II, 10 23

25 K tomuto dni musí být v připravovaném projektu přeměny vymezeny finanční a mocenské záležitosti a vztahy, které se dotýkají jak zúčastněných společností, tak především jejich společníků. Rozhodný den musí být stanoven tak, aby k němu byly dostupné všechny potřebné finanční a další informace, navíc přezkoumané nezávislým znalcem. 37 Ke dni předcházejícímu rozhodnému dni fúze sestavují zanikající i nástupnická společnost konečnou (příp. mezitímní) účetní závěrku. Všechny osoby zúčastněné na přeměně mají povinnost ověřit konečnou (mezitímní) účetní závěrku auditorem, pokud tuto povinnost má alespoň jedna z osob. K rozhodnému dni se pak sestavuje zahajující rozvaha nástupnické společnosti. 38 C. Ocenění jmění Zanikající společnost 39 je povinna nechat své jmění ocenit znalcem, dochází-li k navýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti, a to ke dni poslední řádné, mimořádné, nebo konečné účetní závěrky. Tento posudek je povinna poskytnout ostatním zúčastněným společnostem. 40 Osobu znalce definuje 74 odst. 1 novely PřemZ. Znalcem pro ocenění jmění může být jmenována stejná osoba, která je pro kteroukoli zúčastněnou společnost s.r.o. nebo a.s. jmenována znalcem pro fúzi. 41 Posudek znalce musí obsahovat: 42 a) jmění zanikající společnosti, b) použité způsoby ocenění, c) částku, na kterou se jmění zanikající společnosti oceňuje, d) při fúzi splynutím údaj, zda tato částka odpovídá součtu vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti s.r.o., které získají společníci této zanikající společnosti výměnou za obchodní podíly na této zanikající společnosti s.r.o., nebo součtu jmenovitých hodnot akcií nástupnické a.s., které získají akcionáři této zanikající a.s., 37 MÜLLEROVÁ, Libuše, VOMÁČKOVÁ, Hana, DVOŘÁKOVÁ, Dana. Účetní předpisy pro podnikatele. Komentář. 3. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2009, s ISBN Str Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava II, Toto ustanovení platí při fúzi sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. Při fúzi splynutím má tuto povinnost každá zúčastněná společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost. 40 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část druhá, Hlava XIV, Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část druhá, Hlava XIV, Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část druhá, Hlava XIV, 75 24

26 e) při fúzi sloučením údaj, zda částka odpovídá alespoň částce zvýšení základního kapitálu, jež připadá na společníky zanikající společnosti. Na základě těchto získaných informací je vypracován projekt fúze. D. Projekt fúze Vlastnímu procesu fúze musí předcházet vypracování projektu fúze. Vypracováním písemného projektu přeměny jsou pověřeny statutární orgány zúčastněných společností. Projekt fúze musí být schválen všemi zúčastněnými společnosti ve stejném znění, v jakém byl vypracován, a následně jimi podepsán. Projekt fúze obsahuje podle 70 novely PřemZ alespoň 43 : a) firmu a sídlo všech zúčastněných společností, jejich právní formu a identifikační číslo, b) výměnný poměr podílů společníků zanikající společnosti na nástupnické společnosti, ledaže nedochází k výměně podílů, c) rozhodný den fúze, d) práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům dluhopisů, popř. opatření, jež jsou pro ně navrhována, e) den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku komanditistům nebo společníkům společnosti s ručením omezeným z vyměněných podílů nebo akcionářům z vyměněných akcií, f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností poskytují statutárním orgánům nebo jejich členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komisi a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze, g) při fúzi sloučením změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické společnosti, h) při fúzi splynutím 1. společenskou smlouvu nebo stanovy nástupnické společnosti, 2. jména a bydliště nebo formy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu. 43 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část druhá, Hlava XIV, 70 25

27 E. Schválení projektu fúze Projekt fúze se stává platným a účinným, je-li schválen příslušnými osobami a způsobem, uvedeným v zákoně. Jestliže některý z orgánů neudělí souhlas s projektem, celý projekt fúze se ruší. F. Uložení a zveřejnění projektu fúze Projekt fúze musí být alespoň jeden měsíc přede dnem, kdy má být fúze schválena, uložen do sbírky listin obchodního rejstříku. Oznámení o uložení projektu musí být zveřejněno ve lhůtě do jednoho měsíce, kdy má být fúze schválena způsobem stanoveným zákonem. 44 Jestliže nebude přeměna schválena, zveřejní tuto informaci osoba zúčastněná na přeměně na internetové stránce nejpozději následující den alespoň po dobu 1 měsíce. 45 G. Zpráva o fúzi Statutární orgán každé ze zúčastněných společností musí vypracovat zprávu o fúzi, ve které musí vysvětlit projekt přeměny, a dále podle 24 novely PřemZ 46 : a) odůvodnit výměnný poměr podílů z právního i ekonomického hlediska, b) odůvodnit výši případných doplatků, c) vysvětlit opatření ve prospěch vlastníků cenných papírů emitovaných osobou zúčastněnou na přeměně, d) popsat obtíže, které se vyskytly při oceňování nebo údaj, že se žádné nevyskytly, e) popis změn ekonomického a právní postavení společníků nebo členů včetně změny rozsahu ručení společníků f) dopady přeměny na věřitele osoby účastnící se fúze, především z hlediska dobytnosti jejich pohledávek. Důvody, pro které zpráva o fúzi nemusí být zpracována, uvádí 27 novely PřemZ. Jedná se například o fúzi veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti H. Schválení fúze V případě fúze osobních společností schvalují přeměnu všichni společníci a u fúzí kapitálových společností je fúze schvalována valnými hromadami zúčastněných 44 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava VI, 33 a násl. 45 Novela zákona o přeměnách umožňuje pouze uveřejnění informací na internetových stránkách zúčastněných firem. Již není nutné uveřejňovat informace o přeměně v Obchodním věstníku. 46 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava IV, 24 26

28 společností. O jejich rozhodnutí je pořízen notářský zápis a projekt přeměny je jeho přílohou. I. Právní účinky fúze Fúze nabývá právních účinků dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Dnem zápisu nabývá právních účinků přistoupení společníků zanikající společnosti ke společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovám nástupnické společnosti a současně dochází k výmazu zanikající společnosti. 2.6 Úspěšnost a statistika fúzí Přestože je fúze významnou a pro další průběh podnikatelské činnosti zásadní událostí, může také skončit neúspěchem. Úspěšnost fúze závisí na způsobu provedení a průběhu realizace. Základním krokem je identifikace partnerské společnosti, jejích silných a slabých stránek a vlastností, které by se měly mezi fúzujícími společnostmi navzájem doplňovat. Důležitým krokem je odhadnout očekávané důsledky fúze. Toto očekávání by mělo být reálné, protože přehnaná očekávání se obtížně naplňují a bývají tak příčinou neúspěchu fúze. Zvládnutí strategické a technické stránky ale nemusí znamenat úspěch. Při implementaci fúze se klade důraz na vzájemnou propojenost informačních systémů, na propojení podnikatelské činnosti a spolupráci. Stranou ale zůstávají kulturní stránka a mezilidské vztahy, jejž mohou být důvodem k neúspěchu. Tímto se rozumí nejen např. odchod zaměstnanců, zkušených manažerů a následný pokles produktivity, ale také odliv zákazníků. 47 Obecně by se dalo říct, že počet uskutečňovaných fúzí závisí na hospodářském cyklu, ve kterém se právě daná ekonomika nachází, tzn., že v období konjunktury je počet těchto transakcí mnohem větší než v dobách ekonomického útlumu. Přesto se můžeme setkat s opačným jevem, kdy podnikatelské subjekty disponující dostatkem prostředků se rozhodnou ke spojení v době krize. Tento krok můžeme charakterizovat jako strategii rozvoje společnosti a snahu o snížení rizik. Statistika fúzí podle počtu transakcí je na českém trhu obtížně zjistitelná. Většina studií zahrnuje fúze společně s akvizicemi, z čehož se pro naše účely jeví nejednoznačné výsledky a my můžeme pouze odhadovat. 47 NĚMEČEK, Filip. Fúze právní, účetní a daňové řešení a účetní problémy v České republice. VŠE, Praha, Diplomová práce. VŠE. Vedoucí práce Hana Vomáčková. 27

29 2.6.1 Fúze v ČR v roce 2010 Česká republika, podobně jako ostatní středo- a východoevropské trhy, zaznamenala v roce 2010 pokles celkového objemu fúzí 48. Toto zjištění vyplývá z M&A barometru 49 fúzí a akvizic, který zveřejnila poradenská společnost Ernst&Young ve své tiskové zprávě z dubna Podle této zprávy byli v roce 2010 nejaktivnějšími domácí strategičtí investoři, nejatraktivnějším odvětvím byl výrobní průmysl, kde se v roce 2010 uskutečnil největší počet transakcí, a to 15, následovaly služby, silnými zůstávají také energetika a maloobchodní sektor. Analýza fúzí vychází pouze z realizovaných transakcí, tedy těch, které byly zapsány do obchodního rejstříku. Z výsledku analýzy společnosti TPA Horwath vyplývají tyto fakta: Za rok 2010 bylo zrealizováno celkem 394 fúzí, kterých se zúčastnilo dohromady 1001 společností a družstev. Celkem 607 zanikajících společností + 4 družstva Celkem 372 existujících nástupnických subjektů Celkem 18 nově vzniklých společností Postavení České republiky ve světě V žebříčku atraktivnosti zemí pro fúze a akvizice se Česko dostalo na 25. pozici z celkového počtu 175 zemí z celého světa. Je tak nejvýše ze zemí střední a východní Evropy. Informovala o tom v lednu roku 2011 společnost Ernst&Young. 52 Podle Ernst&Young první pozice obsadily Kanada, Velká Británie, USA a Japonsko. Kritérií pro posouzení atraktivnosti země pro fúze je několik, jedná se např. o regulatorní prostředí, ekonomické faktory, finanční faktory, technologie a sociokulturní aspekty. V rámci 48 Z hlediska obsahové stránky této práce zde neuvádím pojem akvizice. 49 M&A barometr vydávaný Ernst & Young analyzuje veřejně dostupné informace pocházející z různých renomovaných databází, jako je Mergermarket, DealWatch, ThomsonOne Banker nebo Zephyr. Barometr pracuje výhradně s údaji o dokončených transakcích, jejichž cílovými společnostmi jsou veřejně neobchodované subjekty v ČR nebo naopak česká firma kupující v zahraničí. 50 Ernst&Young: Tiskové zprávy [online]. Praha : [cit ]. M&A barometr Dostupné z: < 51 SKÁLOVÁ, Jana. 10 zemí. 1 společnost: Analýza fúzí za rok 2010 v ČR. Novela zákona o přeměnách. In: Workshopy na téma akvizice a fúze prezentace [online]. 2011, 41 snímků [cit ]. Dostupné z: Snímek č Ernst&Young. Česko je atraktivní pro fúze a akvizice. E15.cz : Zprávy [online] , [cit ]. Dostupné z: < >. 28

30 těchto kritérií získala Česká republika nejlepší výsledek v hodnocení sociokulturních aspektů a technologií. Horší je už hodnocení finančních faktorů, které zohledňují dostupnost financování a náklady podnikání, stav rozvoje kapitálových a finančních trhů a náklady na pracovní sílu. Stejně ohodnoceny jsou také regulatorní faktory poměřující podmínky pro podnikání z hlediska procedurálního, dohledu státu nad soukromým sektorem a daňových a legislativních aspektů pro zahraniční investice. Z těchto údajů lze odvodit, že v České republice jsou stále pevným pilířem tradiční hodnoty. 29

31 3 OCHRANA VĚŘITELŮ 3.1 Pojem věřitel Pojem věřitel pochází z latinského slova crédó 53. Tento termín byl využíván především ve spojení s peněžním ústavem již v římském právu. 54 V pozici věřitelů se ocitají nejen státní instituce, nadnárodní koncerny a malé společnosti, ale i obyčejní občané či celé státy. 55 Věřitelem tedy může být jak právnická, tak i fyzická osoba, která je způsobilá být příjemcem práv a povinností z tohoto postu plynoucích, tzn., že věřitel má právo vyplývající z určitého smluvního vztahu požadovat na dlužníkovi určité plnění vedoucí k uspokojení jeho pohledávky. 3.2 Ochrana věřitelů v procesu fúze Problematika ochrany věřitelů by se dala z hlediska přeměn obchodních společností jako takových považovat za jednu z nejdůležitějších otázek při přeměně. Výsledkem těchto interakcí v procesu fúze může být do určité míry změna v oblasti právního postavení věřitelů fúzujících společností. 56 Jak je již uvedeno výše, věřitel je osoba, která se vyznačuje určitým vztahem ke společnosti, a ve vlastním zájmu sleduje její úspěšnost a procesy v této společnosti probíhající. Fúze je velmi výrazným zásahem do společnosti jako takové. Aby byl proces úspěšný a jeho dopady na věřitele byly minimální, je nutné ze strany managementu společnosti podniknout takové kroky, které vedou k zajištění závazků, resp. zajištění dobytnosti pohledávek věřitelů zúčastněných společností. 3.3 Právní úprava ochrany věřitele Právní ochrany věřitelů v procesu přeměn se také v souvislosti s přijetím novela zákona o přeměnách dotkly některé změny, jejichž účelem je tuto ochranu především posílit. 53 Infinitiv credere věřit, důvěřovat. 54 JINDRA, Václav. Postavení a úloha konkursního věřitele v řízení konkursním. Perspektivy vývoje do budoucna. Brno: Masarykova univerzita, 2006/2007. Dostupné z: Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Str Asociace na ochranu věřitelů ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 56 MARTÍNEK, Aleš. Právní a ekonomické problémy fúzí. Brno, Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce doc. JUDr. Jarmila Pokorná, CSc., str

32 Právo obchodních společností chrání věřitele různými způsoby, které mají přímou nebo nepřímou povahu, a to z toho důvodu, že obchodní společnosti jsou uměle vytvořené subjekty, avšak obchodní zákoník jim přiznává způsobilost k právům a povinnostem, tedy právní subjektivitu. Pokud by tedy neexistovala určitá regulující pravidla, existence věřitelů, zejména z hlediska majetkových poměrů, by byla značně nejistá, jakožto schopnost společnosti dostát svým závazkům. 57 Určitou právní jistotu poskytuje věřitelům 24 odst. 2 písm. f) novely PřemZ, který stanoví, že statutární orgány osob účastnících se přeměny musí zpracovat zprávu o přeměně s informacemi o dopadu přeměny na věřitele těchto osob, zejména z hlediska dobytnosti jejich pohledávek. 58 Fúzující společnosti jsou povinny publikovat upozornění o přeměně v Obchodním věstníku alespoň měsíc před schválením přeměny a podle 33 odst. 1 písm. b) daného zákona mají povinnost oznámit svým věřitelům uložení projektu přeměny do sbírky listin obchodního rejstříku. Rozhodne-li se zúčastněná společnost pro elektronickou publicitu projektu, uveřejní upozornění pro věřitele na své internetové stránce ( 33a odst. 1 PřemZ) a zároveň ve stejné lhůtě zveřejní v Obchodním věstníku odkaz na tuto stránku a datum, kdy na ní upozornění uveřejnila ( 33a odst. 4 PřemZ). 59 V 35 až 39 PřemZ nalezneme institut Ochrany věřitelů. 35 PřemZ 60 ve svém odstavci 1 umožňuje věřitelům osob zúčastněných na přeměně požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Podmínkou je, že věřitelé musí přihlásit své nesplatné pohledávky ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy fúze nabyla právních účinků, tzn. ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku. Pokud věřitel ve stanovené lhůtě neučiní potřebné kroky a tato lhůta uplyne, právo na poskytnutí dostatečné jistoty zaniká. Odstavec 2 výše zmíněného 35 nabízí řešení situace, kdy věřitel a osoba zúčastněná na přeměně se neshodnou na způsobu a zajištění pohledávky. V takovém případě rozhodne 57 BRHLOVÁ, Kateřina. Ochrana třetích osob v právu obchodních společností. Brno, Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce doc. JUDr. Jarmila Pokorná. 58 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava VII, 24 odst. 2 písm. f) 59 ČECH, Petr. Hlavní změny a novinky v zákoně o přeměnách. In: Glatzova & Co. [online]. 1/2012 [cit ]. Dostupné z: novinky_1_2012.pdf 60 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava VII, 35 31

33 o dostatečném zajištění soud, který přihlédne k výši pohledávky a také k jejímu charakteru. Dostane-li se věřitel do situace, že se v důsledku přeměny sníží dobytnost jeho pohledávek, a to podstatným způsobem, a zároveň mu osoba zúčastněná na přeměně neposkytla přiměřené zajištění, je oprávněn podle 35 odst. 3 požadovat dostatečné zajištění své pohledávky ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku. Tuto skutečnost (podstatné snížení dobytnosti pohledávek) musí věřitel prokázat. Dostatečnou jistotu bychom mohli charakterizovat jako dlužníkovu iniciativu poskytnou k věřitelovu prospěchu zástavní právo nebo nabídnout způsobilého ručitele. 36 novely PřemZ uvádí taxativní výčet případů, kdy tato jistota nemůže být dlužníkem poskytnuta. Právo na poskytnutí jistoty tedy zaniká a) věřitelům, kteří mají právo na přednostní uspokojení svých pohledávek v insolvenčním řízení, b) věřitelům považujícím se pro účely insolvenčního řízení za zajištěné věřitele, c) u pohledávek, které vznikly až po dni účinnosti zápisu fúze do obchodního rejstříku. Ad a) Přednostní uspokojení pohledávek v insolvenčním řízení stanoví insolvenční zákon. Podle něho sem patří ty pohledávky, které jsou postavené na úroveň pohledávkám za majetkovou podstatou pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, pohledávky státu, pohledávky věřitelů na výživném ze zákona atd. 61 Ad b) Tito věřitelé mají specifické postavení tím, že jejich pohledávka je zajištěna specifickým majetkem dlužníka odděleně od dalších zajištění jiných dlužníků. Později mají výhodné postavení např. při řešení úpadku prodejem majetku. 62 Ad c) Jedná se věřitele, jejichž postavení by se v důsledku přeměny mohlo zhoršit. Věřitelem může být také držitel vyměnitelných 63 a prioritních 64 dluhopisů a vlastník jiných účastnických cenných papírů než akcií, na které zákon také pamatuje, a to v Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 169 odst MARTÍNEK, cit. 56, str Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis (příp. za akcii) téhož emitenta. 64 Prioritní dluhopis je dluhopis, se kterým je spojeno právo držitele na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu. 32

34 až U těchto vlastníků nemůže dojít k zásadní změně jejich právního postavení v důsledku přeměny společnosti, resp. fúze společností. Jejich statut musí být alespoň rovnocenný tomu, jež měli v zanikající obchodní společnosti. Toto se nevyžaduje, pokud schůze vlastníků 66 výše uvedených cenných papírů, nebo všichni vlastníci vyslovili souhlas se změnou svých práv, anebo mají tito vlastníci právo na odkup účastnických cenných papírů od nástupnické obchodní společnosti. Dala-li schůze vlastníků dluhopisů k fúzi souhlas postupem podle zvláštního zákona, zajištění pohledávek plynoucích z dluhopisů vydaných některou z fúzujících společností se způsobem uvedeným v 35 nevyžaduje. 3.4 Způsoby uspokojení věřitelových pohledávek Projevy hospodářské krize zasáhly nemalý počet obchodních společností, což mělo samozřejmě negativní dopad na jejich věřitele. Projevem krize a příčinou neuspokojení věřitelů byla klesající platební morálka dlužníků způsobená zvyšující se insolventností odběratelů. Tyto jevy stále doznívají, a tak i v současné době je na místě zvýšená pozornost věřitelů při takovém zásahu do společnosti, jako je právě fúze. Jejich cílem bývá především prevence a minimalizace finančních ztrát. A právě v důsledku výše zmiňované krize došlo k narušení ekonomické stability mnoha společností. Pokud se taková společnost rozhodne k fúzi, může tím dojít ke zhoršení dobytnosti pohledávek věřitele společnosti, se kterou fúzi uskuteční. V lepším případě jsou věřitelovy pohledávky uspokojeny včas a v plné výši, horší scénář nabízí nesplnění dluhu ve stanovené lhůtě. Nesplní-li dlužník závazek ani v dodatečné lhůtě poskytnuté věřitelem, dochází na proces vymáhání pohledávek, který může věřitel buď zadat specializovaným společnostem, nebo vstoupit do procesu sám a pokusit se o uspokojení svých pohledávek vlastními silami. 65 Novela zákona o přeměnách, cit. 13, Část první, Hlava VII, 37 a Schůzi majitelů dluhopisů svolává společnost zúčastněná na přeměně způsobem stanoveným v emisních podmínkách dluhopisů. Tuto skutečnost oznámí nejméně 15 dní před konáním, a to minimálně ve dvou celostátně šířených denících. Schůze je schopna se usnášet, dostaví-li se vlastníci více než 30 % celkové jmenovité hodnoty dluhopisů. 33

35 3.4.1 Pojem pohledávka Sedláček definuje pohledávku jako právo fyzické či právnické osoby věřitele požadovat na druhé osobě dlužníkovi plnění vzniklé z určitého závazku. 67 Věřitel má právo vymáhat v době splatnosti pohledávku, dlužník má povinnost toto plnění uskutečnit, tj. uspokojit pohledávku. Pohledávka zaniká vyrovnáním závazku dlužníkem (uspokojením věřitele). 68 Pohledávky vznikají věřiteli ze závazkového právního vztahu, který je definován občanským zákoníkem. Z této definice vyplývá pojem pohledávka. Závazkový vztah je podle zákona právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. 69 Předmětem pohledávky může být předání hmotné věci, výkon sjednané činnosti, případně zdržení se něčeho Důvody vymáhání pohledávek Fúzí obchodních společností přechází všechny pohledávky zanikající společnosti na nástupnickou nebo nově vznikající společnost. Věřitelovo právo na plnění, a to v plné výši a do data, které se dlužník a věřitel mezi sebou stanovili, tím ale nezaniká. Pokud by se ale fúzí zhoršila dobytnost jeho pohledávek (např. způsobem uvedeným výše), může ze zákona požadovat na dlužníkovi poskytnutí dostatečné jistoty, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne zápisu fúze do obchodního rejstříku. Neučiní-li dlužník tak, rozhodne o dostatečném zajištění soud. Ačkoli fúzující společnosti očekávají od fúze pozitivní přínos pro nově vznikající strukturu, může nastat situace, která má negativní dopad na všechny subjekty a zejména na věřitele zanikajících společností Formy vymáhání pohledávek Pokud dlužník neuhradí závazek včas, dochází ze strany věřitele k procesu vymáhání svých pohledávek, který se může uskutečnit dvěma cestami (mimosoudní a soudní), a to na základě stupně vymahatelnosti pohledávek, jejímž ukazatelem může být například bonita pohledávky a solventnost dlužníka. 67 SEDLÁČEK, Jaroslav et al. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 240 s. ISBN , str SEDLÁČEK, cit. 67, str Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Část osmá, Hlava první,

36 A. Mimosoudní vymáhání pohledávek a. Vlastními silami věřitele Tento způsob vymáhání pohledávek je efektivní pouze v první fázi, kdy pohledávka nepřekračuje kritické časové hranice, za nimiž se zvyšuje riziko její vymahatelnosti. S problematičtějšími pohledávkami úspěšnost vymáhání pohledávek silami věřitele prudce klesá. Běžný věřitel totiž nemá s touto problematikou větší zkušenosti, a tak nepostupuje dostatečně razantně. 70 Věřitelé zahajují tzv. upomínkové řízení, jehož podstatou je písemné či telefonické upomínání dlužníka na uhrazení dlužné částky v co nejkratším termínu. Upomínka je silný důkazní prostředek při vymáhání soudní cestou, kdy se soud na jejím základě přesvědčí, že povinnost věřitele vůči dlužníkovi byla splněna. 71 Pokud věřitel souhlasí, může být dohodnut splátkový kalendář. Jestli-že se dlužník nachází v tak tíživé finanční situaci, že nelze sjednat ani splátkový kalendář, může věřitel přistoupit na snížení dlužné částky, např. cestou prominutí úroků. 72 b. Firmy vymáhající pohledávky Základní charakteristikou těchto firem je individuální práce s pohledávkami i s dlužníkem, větší pružnost a širší škála používaných metod. Na úkor těchto charakteristik mají ale také větší náklady odrážející se v ceně služeb. Jejich sazby se většinou pohybují v rozmezí 10 až 30 % z vymáhané částky, přičemž většina společností pracuje s pohledávkami v řádu desítek až stovek tisíc korun. Průměrné stáří pohledávek je vyšší než které přijímají inkasní agentury. Věřitel si může vybrat ze dvou forem spolupráce s těmito společnostmi První způsob je na bázi mandátní smlouvy, kdy věřitel zmocňuje firmu k vymáhání pohledávky a jednání s dlužníkem na jeho účet a jeho jménem. Druhým způsobem je uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, na jejímž základě se společnost stává ve 70 Vymáhání pohledávek vlastními silami věřitele. Asociace na ochranu věřitelů České republiky [online]. 2009, 2012 [cit ]. Dostupné z: 71 Dnešní soudní praxe již doložení upomínky ze strany věřitele nepožaduje, díky ní se však věřitel dostává do výhodnějšího postavení prokáže, že vynaložil iniciativu na komunikaci s dlužníkem 72 Pohledávky. Snížení pohledávek [online] [cit ]. Dostupné z: 35

37 vztahu k dlužníkovi novým věřitelem a původní věřitel se tak distancuje od celého procesu. 73 c. Inkasní agentury Tato forma vymáhání pohledávek je ze strany klientů žádána nejvíce. Inkasní agentury kladou důraz na využívání formy písemných a telefonických upomínek, na hromadné vymáhání velkého množství pohledávek drobného charakteru a následně na soudním vymáhání těch pohledávek, které nebyly uhrazeny na základě vymáhání mimosoudního. Agentury se specializují na drobné pohledávky 74, jejichž mechanismus automatizovaného vymáhání je dokonale sladěný. Jedná se o evidenci, formy komunikace s klienty a proces upomínek, který mají plně na starosti od napsání první upomínky příp. až po ukončení exekuce. Věřitelé tak starosti s nezaplacenými pohledávkami přesunou na inkasní agenturu a sami se mohou plně věnovat své činnosti. 75 Následující tabulka uvádí základní činnosti typické pro každou instituci. Tabulka 1 Kritéria pro výběr mezi firmou na vymáhání pohledávek a inkasní agenturou a jejich specializace. Zdroj: Jak zvolit odpovídající firmu na vymáhání nebo inkaso pohledávek. Asociace na ochranu věřitelů České republiky [online]. Dostupné z: vlastní zpracování 73 Charakteristika činnosti firem na vymáhání pohledávek. In: Asociace na ochranu věřitelů České republiky [online]. 2009, 2012 [cit ]. Dostupné z: 74 Nízká efektivita u pohledávek v objemech stovek tisíc až milionů Kč i při vymáhání starších pohledávek. 75 Charakteristika činnosti inkasních agentur. In: Asociace na ochranu věřitelů České republiky [online]. 2009, 2012 [cit ]. Dostupné z: 36

38 B. Soudní vymáhání pohledávek Nedojde-li ze strany dlužníka ke splnění závazku ani po splatnosti a dlužník na veškeré věřitelovy výzvy nereaguje, přistoupí věřitel, který nechce řešit spor vlastními silami ani využít pomoci inkasních agentur či firem specializujících se na vymáhání pohledávek, na vyřešení situace soudní cestou. Pro věřitele je vhodné zajistit si právní pomoc v podobě zastupování kvalifikovaným právním zástupcem (advokát nebo komerční právník). Soudním vymáháním se rozumí vymáhání pohledávky formou státního donucení, tj. prováděním úkonů od podání žaloby až po výkon soudního rozhodnutí, jakož i přihlášení pohledávky do konkurzního řízení, případně podání návrhu na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka a účast v tomto řízení. 76 Postup při soudním vymáhání upravuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ) 77, podle kterého se projednávají a rozhodují také soudní spory vyplývající z obchodních vztahů. Podle 9 odst. 1 OSŘ jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. 9 odst. 3 daného zákona uvádí taxativní výčet případů, kdy jako soudy prvního stupně rozhodují krajské soudy a to ve věcech obchodních. Vzhledem k povaze této práce se jeví jako důležité písm. r) a w). V písm. r) přiznává OSŘ krajským soudům pravomoc rozhodovat ve sporech mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z obchodních závazkových vztahů a písm. w) se týká řízení ve věci přeměn obchodních společností. Řízení před soudem se zahajuje na návrh (žaloba), který musí podle OSŘ obsahovat: jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště FO/obchodní firmu nebo název, sídlo PO identifikační číslo PO a FO, která je podnikatelem vylíčené rozhodujících skutečností označení důkazů, již se navrhovatel dovolává čeho se navrhovatel domáhá 78 Podrobnější náležitosti žaloby týkající se vymáhání pohledávek v obchodních vztazích uvádějí Bařinová a Vozňáková ve své publikaci: BAŘINOVÁ, Dagmar, VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky: právně, daňově, účetně. 3., rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 135 s. Finance pro praxi. ISBN Str Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, Část první, Hlava druhá, 7 a 9 78 Občanský soudní řád, cit. 77, Část třetí, Hlava první, 79 odst BAŘINOVÁ, VOZŇÁKOVÁ, cit. 76, str

39 částka, která má být u soudu uplatněna 80 smlouva, vč. Dodatků, příloh a změn, není-li tato smlouva, pak dokumenty, které existenci smlouvy prokazují (přihláška, objednávka, dodací list) faktura datum a forma zaplacení částečných úhrad pohledávky, pokud byly provedeny upomínky, doklad o zaslání a obdržení upomínky rozhodující skutečnosti o jednání s dlužníkem další dokumenty důležité pro soudní vymáhání Soudní řízení je ukončeno jedním ze tří rozhodnutí: 1. rozsudkem, kterým soud rozhoduje ve věci samé 2. usnesením, jímž soud rozhoduje ve všech případech 3. platebním rozkazem Zajišťuje věřiteli nepromlčitelnost pohledávky na dobu 10 let od nabytí právní moci. Po 15 dnech od doručení nabývá právní moci, nebude-li dlužná částka uhrazena, může věřitel zažádat soud o provedení exekuce Např. zaplacení Kč s příslušenstvím (pohledávka + úroky, úroky z prodlení, poplatky, náklady spojené s uplatněním pohledávky, tj. soudní poplatek, odměna advokáta). 81 BAŘINOVÁ, VOZŇÁKOVÁ, cit. 76, str

40 4 PRAKTICKÁ ČÁST D o t a z n í k o v ý p r ů z k u m V rámci praktické části této práce jsem provedla dotazníkové šetření týkající problematiky, která koresponduje s tematickým zaměřením práce. V rámci průzkumu jsem se obrátila na advokátní kanceláře specializující se na právo obchodních společností, abych získala nejenom pro sebe, ale i pro čtenáře práce povědomí a představu o zkušenostech vyplývajících z advokátní praxe. 4.1 Popis sběru dat V průběhu dubna 2012 byly mnou osloveny advokátní kanceláře s žádostí o vyplnění dotazníku na téma Fúze a ochrana věřitelů. Jednalo se o advokátní kanceláře nabízející mimo jiné i advokátní služby v oblasti fúzí. Jako zdroj informací a kontaktů mi posloužil internetový portál Firmy.cz. Vybrané advokátní kanceláře jsem kontaktovala prostřednictvím u s odkazem na daný dotazník. Ze 70 dotázaných se v konečné fázi účastnilo průzkumu 10 kanceláří. Návratnost odpovědí je tedy po zaokrouhlení 14,3 %. 4.2 Struktura a výsledky dotazníku Dotazník byl postaven na koncepci rozdělení na oblast týkající se výhradně fúzí a jejich právní úpravy (se zaměřením na přijetí novely PřemZ) a oblast ochrany věřitelů při fúzích. Otázky korespondují s tematickou posloupností teoretické části práce. Celkem bylo možno vyplnit až 23 otázek v závislosti na odpovědi. Z celkového počtu respondentů poskytuje právní služby v oblasti fúzí 6 až 10 let 50 %, 10 až 15 let 30 %, 15 let a více 20 % advokátních kanceláří. Druhá otázka se zaměřila na počet žádostí o právní pomoc s přípravou a řešením fúze, které advokátní kanceláře ročně obdrží. K dispozici bylo prázdné pole, do něhož mohli dotázaní zadat jakékoliv kladné číslo. Podle výsledků obdrží 30 % respondentů tři žádosti, dvakrát po 20 % respondentů dvě a pět žádostí a dvakrát po 10 % jednu a čtyři žádosti. Jedna kancelář bez odpovědi. Viz graf. 39

41 Graf 1 Kolik žádostí o právní pomoc s přípravou fúze ročně obdržíte? 10% 20% 30% 10% 20% Zdroj: Upraveno dle Froschová, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), Dostupné online na Následovala otázka skutečného průměrného počtu fúzí řešených za rok. Jednu fúzi uvedli dva dotázaní, dvě fúze ročně řeší pět dotázaných, tři fúze jsou roční náplní práce dvou dotázaných a pouze jeden uvedl pět fúzí. Pro lepší představu slouží následující graf. Graf 2 Váš průměrný počet řešených fúzí za rok? 20% 10% 20% % 3 5 Zdroj: Upraveno dle Froschová, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), Dostupné online na V návaznosti na počet fúzí řešených za rok se nabízí otázka na formu fúzujících společností. Proto mě zajímalo, jaká forma společností, jejichž fúzi advokátní kanceláře řešily a řeší, převažuje. S výběrem možností mezi všemi čtyřmi typy bez omezujícího rozdělení na osobní a kapitálové společnosti zvítězila společnost s ručením omezeným, kterou zvolilo sedm z deseti respondentů, zbytek (tři) řeší nejčastěji fúze akciových společností. Viz graf. 40

42 Graf 3 Převažující forma fúzujících společností, jejichž fúzi jste řešili. 30% s.r.o a.s. 70% Zdroj: Upraveno dle Froschová, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), Dostupné online na V souvislosti s předcházející otázkou nás tedy na jednu stranu překvapí odpověď na další otázku, která se ptala na nejčastější kombinace při fúzi z hlediska typů obchodních společností. Přestože se v předcházející otázce neobjevila ani jedna odpověď související s osobními společnostmi, odpověděl jeden respondent na tuto otázku s výběrem možnosti kombinace osobních společností. Z hlediska šesti kanceláří jsou nejčastější fúze mezi dvěma společnostmi s ručením omezeným a pro tři advokátní kanceláře se jeví jako nejčastější kombinace dvou akciových společností, což koresponduje s výše zmíněnou otázkou. Výsledky jsou patrné z následujícího schématu. Schéma 5 Jaké kombinace fúzujících společností jsou z Vašeho hlediska nejčastější? Zdroj: Upraveno dle Froschová, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), Dostupné online na Další dotaz umožňoval dotazovaným vybrat více než jednu z nabízených možností. Týkal se služeb, které mohou advokátní kanceláře fúzujícím společnostem nabídnout. 41

43 Z výsledků plyne, že téměř všechny společnosti (osm) nabízejí vypracování projektu fúze a zajištění služeb znalce a auditora. Více viz graf. Graf 4 Jaké služby můžete fúzujícím společnostem nabídnout? Pouze vypracování projektu fúze Jiné Poradenství v oblasti fúzí Vypracování projektu fúze a zajištění služeb znalce a auditora. 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Zdroj: Upraveno dle Froschová, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), Dostupné online na Dotazník také zjišťoval, s jakým typem fúze z hlediska toho, jaká odvětví sdružují, se advokátní kanceláře nejčastěji setkávají. Podle výsledků lze usuzovat, že nejčastějším typem fúze je fúze vertikální. Tuto možnost zvolilo 7 respondentů. Dvakrát byla zvolena možnost konglomerátní a jednou horizontální fúze. Schéma 6 S jakým typem fúzí se nejčastěji setkáváte? horizontální konglomerátní vertikální Zdroj: Upraveno dle Froschová, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), Dostupné online na V teoretické části byly analyzovány základní motivy, které vedou společnosti k fúzím. Proto mě zajímalo, z jakých důvodů nejčastěji společnosti fúzují, a to z hlediska právní praxe dotázaných kanceláří. Možno bylo vybrat více než jednu z nabízených odpovědí. Nejčastěji uváděný byl jednoznačně daňový motiv spolu s finančními úsporami. Možnost úspory z rozsahu byla vybrána čtyřikrát. Motiv většího podílu na trhu zvolili dva respondenti, stejně jako možnost osobní motivy managementu. Pro ostatní motivy jsem zvolila možnost jiné, tato byla vybrána pětkrát. Pro představu slouží následující graf. 42

44 Graf 5 Největším motivem, který vede společnosti k fúzím, je z hlediska Vaší právní praxe? Větší podíl na trhu Osobní motivy managementu Úspory z rozsahu Jiné Finanční úspory Daňové motivy 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Zdroj: Upraveno dle Froschová, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), Dostupné online na Důležitým statistickým údajem v oblasti fúzí je jejich úspěšnost, která závisí na mnoha faktorech. Další otázka se týkala úspěšnosti fúzí realizovaných dotázanými advokátními kancelářemi. Úspěšnost jsem procentuálně rozdělila do pěti částí. Velmi nízkou a nízkou úspěšnost pod 50 % nezvolil žádný respondent. Průměrná úspěšnost uskutečněných fúzí (41 50 %) je podle dvou advokátních kanceláří a zbytek (osm) uvedl velmi vysokou úspěšnost, kterou jsem procentuálně vyjádřila v rozmezí %. Zajímavé je, že nikdo nezvolil možnost vysoké úspěšnosti úspěšnost fúzí v % případů. Viz údaje v následujícím schématu. Schéma 7 Jaká je z hlediska Vaší právní praxe úspěšnost uskutečněných fúzí? 0-20 % % % % % 8 Zdroj: Upraveno dle Froschová, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), Dostupné online na n Následovala otázka týkající se tendence počtu fúzí v posledních letech, a to především v souvislosti s hospodářskou krizí. Respondent se musel u každé podotázky definující a období PŘED, V PRŮBĚHU a PO hospodářské krizi rozhodnout mezi odpověďmi ++, +, 0, -, --, čímž vyjádřil buď skokově rostoucí, rostoucí, stagnující, klesající nebo prudce klesající tendenci, kterou jeho advokátní kancelář v posledních letech zaznamenala. p 43 n a p

45 Výsledky viz tabulka, kde čísla uvnitř vyjadřují počet respondentů volících tu kterou možnost. Tabulka 1 Jakou tendenci počtu fúzí zaznamenala Vaše advokátní kancelář v posledních letech: PŘED - V PRŮBĚHU PO hospodářské krizi? PŘED V PRŮBĚHU PO Zdroj: Vlastní zpracování. Z výsledku můžeme tedy usoudit, že před hospodářskou krizí počet fúzí spíše rostl, v průběhu můžeme pozorovat většinovou stagnaci, stejně jako po odeznění hospodářské krize, kdy se výsledky víceméně vyruší. V další pomyslné části dotazníku jsem se zaměřila na změny v právní úpravě přeměn obchodních společností. Zajímalo mě, jaké dopady na problematiku fúzí má podle advokátních kanceláří přijetí novely zákona o přeměnách. Výsledky nejsou jednoznačné, 50 % respondentů považuje dopady novely za spíše pozitivní, pro 40 % respondentů jsou dopady napůl pozitivní a napůl negativní a dopady jako spíše negativní vnímá jeden dotázaný. Na tuto otázku navazuje další dotaz s možností odpovědět vlastními slovy. Cílem otázky bylo napsat pozitiva/negativa, která respondenti v přijaté novele spatřují. Dostalo se mi pět odpovědí, přičemž pouze jedna se týkala negativní stránky a to z hlediska větší regulace a složitějšího postupu. Dva respondenti uvedli shodně jako pozitivum rozhodný den, další dva se v podstatě shodli na zjednodušení procesu některých typů fúzí a jeden respondent vidí v novele PřemZ trochu vyšší právní jistotu. Další otázka se setkala s většinovou (70 %) kladnou odpovědí. Ptala jsem se, zda si dotázaní obecně myslí, že je problematika ochrany věřitelů dostatečně v zákoně upravena. Zbylých 30 % zvolilo možnost nevím. Bez odpovědi zůstala navazující nepovinná otázka, jaké mezery v právní úpravě advokátní kancelář spatřuje. Konečně se dostáváme ke klíčové otázce, ve které musel respondent zvolit jednu z nabízených odpovědí ano ne a podle toho se mu zobrazily další otázky. Obsahem dotazu byla myšlenka, zda se advokátní kanceláře setkaly ve své praxi s problémem při ochraně věřitelů fúzujících společností. Devět z deseti respondentů uvedlo jasně NE. Viz graf. 44

46 Graf 6 Setkali jste se ve své praxi s problémem při ochraně věřitelů fúzujících společností? 9 NE ANO Zdroj: Upraveno dle Froschová, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), Dostupné online na Pro jednoho dotázaného se tedy odkryly další otázky na tento dotaz navazující. Zajímalo mě, o jaký druh věřitele se jednalo. Z nabízených možností (FO, PO, banka) vybral respondent odpověď jiná obchodní společnost. Pokud budeme mluvit o problémech ochrany věřitelů při fúzi, máme na mysli zhoršení dobytnosti věřitelových pohledávek. A jakým způsobem se dobytnost pohledávek zhoršila? Respondent odpověděl následně: Společnost při fúzi převzala nové závazky a společnost vystoupila ze sítě vzájemných bankovních záruk bývalého koncernu. Obě tvrzení jsou pochopitelné a podle mého názoru nepotřebují další komentář. Zákon o přeměnách jasně definuje, jak by měl věřitel v případě zhoršení dobytnosti pohledávek postupovat. Podle zákona může požadovat poskytnutí dostatečné jistoty. Ptala jsem se tedy, jak termín dostatečná jistota dotázaní vnímají. Odpověď ale žádnou definici nepřinesla. Respondent se odkazuje na soudní praxi a na schopnost českého soudnictví tento termín rozumně definovat. V odst PřemZ je uvedeno, že pokud nedojde mezi věřitelem a osobou zúčastněnou na přeměně ke shodě na způsobu zajištění pohledávek, rozhodne o dostatečném zajištění soud. Jednoznačná odpověď na otázku, zda v některém z případů advokátní praxe nastala tato situace, byla NE. Proto zůstala bez odpovědi i následující otázka, jestli bylo toto rozhodnutí soudu konstruováno spíše ve prospěch věřitele nebo spíše ve prospěch fúzující společnosti. Na základě rozdělení forem vymáhání pohledávek v teoretické části práce jsem se dále ptala, jakým způsobem se věřitelé nejúspěšněji domohli svých práv. Překvapivě zvolil respondent možnost vlastními silami. Z tohoto výsledku vyvozuji (s odkazem 45

47 podkapitolu 5.3 Formy vymáhání pohledávek), že se jednalo o méně problematické pohledávky, které nepřesáhly kritickou časovou hranici její vymahatelnosti. Poslední dvě otázky byly adresovány respondentům, kteří na otázku, zda se ve své praxi setkali s problémem s ochranou věřitelů při fúzi, odpověděli NE. Jak je již výše uvedeno, počet respondentů takto odpovědivších činil devět z deseti. Obě otázky byly formulovány na principu odpovědi vlastními slovy. Protože se tito dotázaní s klíčovým problémem nesetkali, použila jsem podmiňovací způsob a ptala jsem se, jakým způsobem by se dobytnost pohledávek věřitele mohla dle jejich názoru zhoršit. Zajímal mě názor odborníků pohybujících se v oblasti práva obchodních společností. Dva z devíti respondentů neodpověděli, ze zbývajících odpovědí nelze vyvodit jednoznačný závěr, protože se vyskytují názory, které možnost zhoršení dobytnosti pohledávek fúzí potlačují různé formulace v podstatě říkající totéž: nemyslím si, že samotná fúze přinese zhoršení dobytnosti pohledávek ; dobytnost pohledávek by se neměla zhoršit. Naopak další odpovědi nám v představě o způsobech zhoršení dobytnosti pohledávek pomohou. Kombinace se ztrátovým podnikem. Absence potřebných informací. Zdravá společnost s věřiteli by fúzovala s ekonomicky nezdravou společností bez věřitelů. Při řádném dodržování povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře by se dobytnost pohledávek neměla zhoršovat. V praxi ovšem nelze vyloučit fúze dvou či více nerovnocenných subjektů, které mohou přispět ke zhoršení dobytnosti pohledávek věřitelů jedné z fúzujících společností. Otázkou pak zůstává, zda by taková společnost měla fúzi realizovat. Tato tvrzení jsou podle mého názoru dobrým demonstrativním výčtem možností zhoršení pozice věřitelů z hlediska jejich pohledávek ve fúzující společnosti. Poslední otázka se týkala opět pojmu dostatečná jistota. Jak by ji tedy dotázané advokátní kanceláře definovaly? Jeden respondent uvedl velmi výstižnou odpověď: Obtížně. Druhý dotázaný nás odkazuje na zákon blíže neurčený a další uvedl, že tento pojem neřešil. V podstatě souhlasím s odpovědí, že definice má smysl až v konkrétním případě, ale jelikož se dotazník týkal fúze a ochrany věřitelů, není odpověď relevantní. Za dostatečné a pro naše potřeby užitečné považuji následující odpovědi: 46

48 Pokud má být skutečně dostatečná, měla by ideálně dosahovat výše dle 556 a 557 OZ s tím, že její zajištění by samozřejmě nemělo jít nad rámec původního zajištění či faktického stavu dobytnosti. Jedná se o zajištění pohledávky, tj. např. zástavním právem, zajišťovacím převodem práva, směnkou, ručením apod. Je to velmi nejasné. Chápal bych to jako buďto jako poskytnutí nějaké formy zajištění (např. bankovní záruku, ručení apod.). 4.3 Stručné závěry dotazníkového šetření Cíl dotazníku, kterým bylo oslovení advokátních kanceláří s praxí v oblasti fúzí obchodních společností a následné zpracování jejich odpovědí na vybrané otázky, byl splněn. Dotazníkového šetření se účastnilo deset ze 70 oslovených, což nepovažuji za velký úspěch. Přesto mi těchto 10 advokátních kanceláří poskytlo alespoň představu o praktických zkušenostech v rámci práva obchodních společností. Byly mi poskytnuty ucelené odpovědi, ze kterých lze vyvodit více či méně jednoznačné závěry. Většina respondentů provozuje služby v oblasti fúzí v rozmezí 6 až 10 let, průměrně obdrží 4 žádosti o právní pomoc s přípravou fúze za rok a skutečně řeší v průměru 2 fúze. Převažující forma fúzujících společností je s.r.o. a nejčastější kombinace jsou taktéž fúze mezi dvěma společnostmi s ručením omezeným. Advokátní kanceláře se nejvíce setkávají s fúzemi vertikálními. Jejich úspěšnost je podle advokátní praxe většinou velmi vysoká ( %). Za hlavní motivy vedoucí společnosti k fúzi můžeme pokládat motivy daňové a finanční úspory. Změna v právní úpravě přijetím novely zákona o přeměnách má podle názoru většiny kanceláří spíše pozitivní dopad, a to v otázce rozhodného dne a zjednodušení procesu fúze. Bohužel mi nebylo dáno k dispozici větší množství informací umožňující srovnání a podrobnější analýzu ochrany věřitelů. Z tohoto faktu mohu vyvodit závěr, že postavení věřitelů v procesu fúze obchodních společností je prakticky bezproblémovou oblastí. V případě, se kterým se setkala jediná advokátní kancelář, vystupovala v pozici věřitele jiná obchodní společnost. Fúzí převzala společnost účastnící se přeměny nové závazky, 47

49 čímž došlo ke zhoršení dobytnosti věřitelových pohledávek. Věřitel se domohl úspěšně svých práv vlastními silami, bez zásahu soudu. Větší nejednotnost v názorech lze spatřovat v definování pojmu dostatečná jistota. Někteří z dotázaných odkázali na zákon, jiní se vyjádřili v tom smyslu, že tento pojem nikdy neřešili, anebo vůbec neodpověděli. 48

50 ZÁVĚR Fúze je jedním z typů přeměn obchodních společností. Pojem obchodní společnost není v českém právu definována, avšak společnosti vykazují určité společné rysy, které nám vymezení pojmu přibližují. Jedná se o právnické osoby založené dobrovolně za účelem podnikání, které jsou určitým způsobem organizovány a existují tu vztahy vnitřní i vnější. Obchodní společnosti se rozdělují na osobní, kam řadíme komanditní společnost a veřejnou obchodní společnost, a kapitálové, kam patří akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Každá z těchto společností se může vzhledem k různým situacím, které ovlivňují existenci společnosti, rozhodnou k přeměně, resp. k fúzi s jinou společností. Motivů vedoucím k realizaci fúze je několik. Společnosti chtějí především dosáhnout zlepšení finanční situace a snížení fixních nákladů, cílem je také získat potřebné know-how a zlepšit postavení na trhu ve vztahu ke konkurenci. Často uváděný je i daňový motiv, tzn. snížení daňového základu pro výpočet daně z příjmů. Avšak vidina zlepšení situace společnosti se může setkat s neúspěchem, který negativně ovlivní další existenci nově vzniklé společnosti. Příčinou neúspěchu se jeví například vysoké administrativní náklady, náklady na změnu nabízených služeb (razítka, vizitky, loga, reklamní materiály) a také změny v organizační struktuře společnosti. Fúzující společnost by v první řadě neměla zapomínat na své věřitele, jejichž postavení by mohlo být takto výrazným zásahem do společnosti ohroženo. Věřitel je osoba, která má vůči fúzující společnosti určité pohledávky neboli právo na plnění od dlužníka. Výchozí legislativou upravující nástroje ochrany věřitelů při fúzi je zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, který si v posledních letech prošel značnou úpravou. Původně byl obsažen v obchodním zákoníku, ze kterého byl v roce 2008 vyčleněn a od nabyl účinnosti již samostatný zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Tento zákon byl později novelizován zákonem 355/2011 Sb., s účinností od V oblasti ochrany věřitelů došlo k rozšíření a posílení jejich práv. Zákon poskytuje věřitelům právo požadovat na fúzující společnosti poskytnutí dostatečné jistoty, a to způsobem přihlášení svých nesplatných pohledávek nejdéle do 6 měsíců od zapsání fúze do obchodního rejstříku. Pokud by se fúzí podstatně zhoršila dobytnost věřitelových pohledávek, například fúzí s ekonomicky nestabilní společností, může věřitel požadovat dostatečnou jistotu ještě před zápisem fúze do OR. V případě, že se věřitel a společnost nedohodnou na dostatečném zajištění, rozhodne o tom podle zákona soud. Zhoršení dobytnosti pohledávek, jejíž příčinou je např. snížená 49

51 platební schopnost z důvodu převodu majetku a závazků na ekonomicky slabší společnost, může vést až do situace, kdy věřitelovy pohledávky nebudou uspokojeny včas a v plné výši. Tímto musí věřitel přistoupit na proces vymáhání pohledávek, buď vlastními silami, nebo s pomocí společností specializujících se na vymáhání, nebo soudní cestou v závislosti na výši a stupni vymahatelnosti těchto pohledávek. Výběrem tématu bakalářské práce jsem byla postavena před nelehký úkol, přestože patří problematika ochrany věřitelů při fúzi ke stěžejním otázkám při přeměně, je podle mého názoru v českém právu nedostatečně rozpracována. Neexistuje monografie, která by se zabývala výhradně tímto tématem. K dispozici nám jsou pouze příslušná ustanovení zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, která jasně definují povinnosti fúzujících společností vůči věřitelům, a dále práva věřitelů, která mohou v procesu fúze uplatnit. Při zpracování práce se mi dostalo poznatků o řešené problematice, a na základě nich bych hodnotila legislativní přístup k tématu jako více méně dostačující. Myslím si ale, že by měl být z právního hlediska přiblížen význam pojmu dostatečná jistota a dále v zákonu pouze uvedený pojem zhoršení dobytnosti pohledávek. V současnosti je výklad pojmu ponechán výhradně na vůli advokátů a soudu. Mnou navrhované změny by mohly přispět k odstranění nejednotnosti při chápání těchto termínů a věřitelé by tak získali větší povědomí a jistotu při uplatňování svých práv. Cíl bakalářské práce vymezený v úvodu byl podle mého názoru splněn, neboť práce analyzuje institut ochrany věřitelů v procesu fúze, především rozborem novely zákona o přeměnách, který věřitelům poskytuje nástroje sloužící k udržení jejich právního postavení vzhledem k fúzující společnosti, a dále byly navrhnuty postupy vedoucí k uspokojení věřitelových pohledávek, pokud by se fúzí zhoršila jejich dobytnosti. 50

52 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie [1] BAŘINOVÁ, Dagmar, VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky: právně, daňově, účetně. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 135 s. Finance pro praxi. ISBN [2] BEJČEK, Josef, et al. Základy obchodního práva v Evropě. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN [3] GAUGHAN, Patrick A. Mergers, Acquisitions, and Corporate Restructurings. 5th ed. New York: John Wiley & Sons, 2010, 655 pages. ISBN [4] KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, s. ISBN [5] LEVY, H., SARNAT, M. Kapitálové investice a finanční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN [6] MÜLLEROVÁ, Libuše, VOMÁČKOVÁ, Hana, DVOŘÁKOVÁ, Dana. Účetní předpisy pro podnikatele. Komentář. 3. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2009, 604 s. ISBN [7] SÁDOVSKÝ, Stanislav. Právní due dilligence při fúzi (akvizici) s důrazem na případné získání dominantního postavení na trhu. První vydání. Ostrava : Key Publishing, s.r.o., s. ISBN [8] SEDLÁČEK, Jaroslav et al. Finanční účetnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 240 s. ISBN [9] SHERMAN, Andrew J. Mergers and Acquisitions from A to Z. 3rd ed. New York: AMACOM Div American Mgmt Assn, pages. ISBN [10] SYNEK, Miloslav, et al. Manažerská ekonomika. Čtvrté vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., s. ISBN [11] SYNEK, Miloslav, KISLINGEROVÁ, Eva, et al. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

53 Akademické práce [12] BRHLOVÁ, Kateřina. Ochrana třetích osob v právu obchodních společností. Brno, Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Jarmila Pokorná. [13] JINDRA, Václav. Postavení a úloha konkursního věřitele v řízení konkursním. Perspektivy vývoje do budoucna. Brno: Masarykova univerzita, 2006/2007. Dostupné z: Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. [14] MARTÍNEK, Aleš. Právní a ekonomické problémy fúzí. Brno, Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Jarmila Pokorná. [15] NĚMEČEK, Filip. Fúze právní, účetní a daňové řešení a účetní problémy v České republice. VŠE, Praha, Diplomová práce. VŠE. Vedoucí práce Hana Vomáčková. Internetové zdroje [16] Asociace na ochranu věřitelů ČR [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < [17] ČECH, Petr. Hlavní změny a novinky v zákoně o přeměnách. In: Glatzova & Co. [online]. 1/2012 [cit ]. Dostupné z WWW: < D%20zm%C4%9Bny%20a%20novinky_1_2012.pdf>. [18] DĚDIČ, Jan. Novinky v právní úpravě přeměn obchodních společností a družstev. C. H. Beck [online]. 2012(1) [cit ]. Dostupné z WWW: < [19] Ernst&Young : Tiskové zprávy [online]. Praha : [cit ]. M&A barometr Dostupné z WWW: < Barometr_TZ2011>. [20] FROSCHOVÁ, L. Ochrana věřitelů při fúzích (výsledky průzkumu), [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z WWW: < [21] KONEČNÝ, Alois. Integrace podnikatelských subjektů - její motivy, typy, trendy vývoje. [online]. 2007, [cit ]. Dostupné z WWW: < u-jeji_motivy_typy_a_trendy_vyvoje.pdf>. 52

54 [22] Legislativní změny: Nejdůležitější změny v legislativě od 1. ledna Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < [23] MASAŘÍKOVÁ, Hana. Upomínky aneb postup uplatňovaný v praxi při vymáhání pohledávek. In: Obchodní korespondence [online] [cit ]. Dostupné z: [24] MORÁVEK, D. Fúze už není pouze tuzemskou výsadou. Podnikatel.cz [online]. Internet Info, s.r.o., [cit ]. Dostupné z WWW: < [25] Pohledávky. Snížení pohledávek [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < [26] SKÁLOVÁ, Jana. 10 zemí. 1 společnost: Analýza fúzí za rok 2010 v ČR. Novela zákona o přeměnách. In: Workshopy na téma akvizice a fúze prezentace [online]. 2011, 41 snímků [cit ]. Dostupné z WWW: < 2011_Skalova.pdf>. Právní předpisy [27] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů [28] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [29] Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů [30] Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů [31] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů [32] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 53

55 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Kolik žádostí o právní pomoc s přípravou fúze ročně obdržíte? Váš průměrný počet řešených fúzí za rok? Převažující forma fúzujících společností, jejichž fúzi jste řešili. Jaké služby můžete fúzujícím společnostem nabídnout? Největším motivem, který vede společnosti k fúzím, je z hlediska Vaší právní praxe? Setkali jste se ve své praxi s problémem při ochraně věřitelů fúzujících společností? SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1 Schéma 2 Schéma 3 Schéma 4 Schéma 5 Schéma 6 Schéma 7 Obchodní společnosti Fúze sloučením Fúze splynutím Proces fúze Jaké kombinace fúzujících společností jsou z Vašeho hlediska nejčastější? S jakým typem fúzí se nejčastěji setkáváte? Jaká je z hlediska Vaší právní praxe úspěšnost uskutečněných fúzí? SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Jakou tendenci počtu fúzí zaznamenala Vaše advokátní kancelář v posledních letech: PŘED - V PRŮBĚHU PO hospodářské krizi? 54

56 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK a.s. FO kom.spol. OR OSŘ PO PřemZ s.r.o. v.o.s. akciová společnost fyzická osoba komanditní společnost obchodní rejstřík občanský soudní řád právnická osoba zákon o přeměnách obchodních společností a družstev společnost s ručením omezeným veřejná obchodní společnost 55

57 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Analýza fúzí za rok 2010 Příloha 2 Výzva k zaplacení dluhu Příloha 3 Komplexní dotazník na téma Fúze a ochrana věřitelů 56

58 PŘÍLOHY Příloha 1 ANALÝZA FÚZÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2010 PŘEHLED VYBRANÝCH STATISTIK Graf 1 Právní forma zúčastněných společností 1% 36% a.s. s.r.o. 63% družstvo Graf 2 Kombinace právních forem zúčastněných společností 23% 1% 17% a.s. s.r.o. a.s. - a.s. + s.r.o. s.r.o. - a.s. + s.r.o. 8% s.r.o. - a.s. 3% 6% 42% a.s. - s.r.o. družstva 1

59 Graf 3 Fúze sloučením a splynutím 5% 3% 2% 1% 16% 2 společnosti 3 společnosti 4 společnosti 5 společností 73% 6 společností 8 společností Graf 4 Počet zúčastněných společností na jedné fúzi Graf 5 Vývoj zapsaných fúzí v jednotlivých měsících 5% sloučení splynutí 95% Zdroj: Upraveno podle SKÁLOVÁ, Jana. 10 zemí. 1 společnost: Analýza fúzí za rok 2010 v ČR. Novela zákona o přeměnách. In: Workshopy na téma akvizice a fúze prezentace [online]. 2