SLAVÍK OBECNÝ POPRVÉ V RYCHNOVĚ NAD KNĚŽNOU? COMMON NIGHTINGALE IN RYCHNOV NAD KNĚŽNOU FOR THE FIRST TIME?

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 23/ 2: 8 88 (206) 207 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN , ISBN SLAVÍK OBECNÝ POPRVÉ V RYCHNOVĚ NAD KNĚŽNOU? COMMON NIGHTINGALE IN RYCHNOV NAD KNĚŽNOU FOR THE FIRST TIME? Tomáš Sládek Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, 56 0 Rychnov nad Kněžnou, sladek@moh.cz Abstract: A small passerine bird Common nightingale (Luscinia megarhynchos) was observed In Rychnov nad Kněžnou in May 206. The record belongs to the first documented occurence in the region close to Rychnov nad Kněžnou. Abstrakt: V roce 206 byl v intravilánu Rychnova nad Kněžnou pozorován zpívající slavík obecný (Luscinia megarhynchos). V druhé půlce května zde byl zjištěn nespárovaný samec s projevy hnízdní aktivity. Jedná se o první zdokumentovaný výskyt slavíka obecného na území Rychnova nad Kněžnou. Keywords: slavík obecný, Luscinia megarhynchos, Podorlicko. Klíčová slova: Luscinia megarhynchos, Common nightingale, East Bohemia. Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) je drobný, nenápadně zbarvený pěvec z čeledi drozdovitých (Turdidae), známý zejména pro svůj půvabný, melodický a hlasitý zpěv. Má štíhlé tělo velikosti vrabce na vysokých nohou, je celý hnědý s rezavě hnědým ocasem, přičemž obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci jsou skvrnití. Typický je pro něj postoj se spuštěnými křídly a zdviženým ocasem. Po celé Evropě je slavík tažný, tradičně zimuje v tropické Africe severně od rovníku, jednotliví ptáci zimují i severněji ve Středomoří. Hnízdiště na našem území slavíci obsazují od poloviny dubna a první ptáci je opouštějí již v červenci, krátce po vyhnízdění. (Šťastný et al. 2006, Šťastný et al. 20). Slavík obecný vyhledává křovinaté prostředí řídkých listnatých lesů, parků, zahrad, hájů i neudržovaných ploch průmyslových areálů nižších poloh po celém území ČR. Typické jsou keřové lemy s dostatkem podrostu, kde se pohybuje po zemi a ve vegetaci nízko nad zemí. Vyvýšených stanovišť využívá zpravidla pouze při zpěvu. Samec zpívá během dne a často také v noci, kdy zpěv ještě výrazněji vyniká a nese se na velkou vzdálenost. Díky skrytému způsobu života je to právě hlasový projev, čím na svoji přítomnost slavík nejčastěji upozorní. Vhodnou lokalitu k hnízdění vybírá samec, svým zpěvem ji označuje před konkurenčními samci jako obsazenou, a také jím láká zpravidla později táhnoucí samici. Na stavbě hnízda ze suchého listí, které je nejčastěji umístěno na zemi a dobře ukryté v hustém křoví nebo také v kopřivách, se podílí pouze samice. Hnízdí jednou ročně (Šťastný et al. 20).

2 Orlické hory a Podorlicko 23/ 2: 8 88 (206) Slavík byl na území České republiky považován za běžného už v 9. st., kdy početně hnízdil v severních a středních Čechách, zvláště v Polabí a dále ve Slezsku a na jižní Moravě. Od počátku 20. st. se začaly jeho počty zejména v Čechách výrazně snižovat. Tento stav trval přibližně do 50. let minulého století, kdy se slavík počal opět šířit, a to i do míst, ze kterých nebyl v minulosti znám. Od 70. let tento trend zvyšování počtu nadále pokračuje a slavík dále proniká do dalších dříve neobsazených míst. Stejná situace platí i v současné době a slavík je hodnocen jako silně přibývající a rozšiřující se i do vyšších nadmořských výšek (Šťastný et al. 2006). Obdobně lze charakterizovat vývoj populace slavíka obecného i v podhůří Orlických hor. Kinský a Hrobař ho ve své práci z roku 970 zmiňují jako vymizelého s posledním záznamem pozorování v roce 892 ze zámeckého parku v Kostelci nad Orlicí. Podle J. Prášila slavík obecný hnízdil v oblasti do konce minulého století a až v posledním desetiletí se vyskytuje 7 km západně od Kostelce nad Orlicí u Petrovic nad Orlicí (Kinský et Hrobař 970). Do své sbírky ulovil K. Plachetka (877 96) historicky prvního slavíka až v Rokytnici v Orlických horách, v jeho sbírce se však nedochoval (Hromádko et al. 2005). O výskytu slavíka obecného na území Rychnova nad Kněžnou se podařilo získat pouze několik nepublikovaných historických zmínek. Podle vzpomínek Z. Kády chodil na slavíky v Rychnově nad Kněžnou zdejší ptáčník V. Obereiterr přibližně na počátku 20. st. V jeho dalších poznámkách jsou uvedena tato osobní sdělení od K. Plachetky: zastihl Plachetka na své zahradě ex. (dnešní ulice U Stadionu v místech Střední průmyslové školy v Rychnově nad Kněžnou poznámka autora), zastihl opět Plachetka na zahradě ex. (Z. Káda, ústní sdělení). Ve faunistické databázi České společnosti ornitologické je výskyt slavíka obecného v letech v okrese RK zaznamenán celkem v 28 pozorováních převážně zpívajících samců. Nejstarší z nich je z Českého Meziříčí roku Zajímavé je pozorování z v části Orlického Záhoří Bedřichovce, kde zpívajícího samce zaznamenal Tomáš Telenský v nadmořské výšce 700 m. Také tyto údaje potvrzují celorepublikový trend šíření slavíků (tabulka ). Rok Lokalita Počet pozorování 2000 České Meziříčí České Meziříčí 2002 České Meziříčí České Meziříčí Rohenice Orlické Záhoří České Meziříčí 202 České Meziříčí České Meziříčí 82 2

3 Sládek T.: Slavík obecný poprvé v Rychnově nad Kněžnou? 204 České Meziříčí Dobruška 205 České Meziříčí České Meziříčí Bolehošť Opočno Častolovice Týniště nad Orlicí Kvasiny Tabulka. Slavík obecný v okrese RK, zdroj faunistická databáze ČSO. Zajímavé a svým významem ojedinělé bylo pozorování zpívajícího slavíka obecného v intravilánu Rychnova nad Kněžnou v období druhé poloviny května a počátkem června roku 206. Dne byl z pěší stezky vedoucí podél čističky odpadních vod pod železniční tratí u oblastní nemocnice poprvé autorem článku zaznamenán zpívající samec. Z keřového pásu lemujícího travnatý pozemek na okraji strmého skalního srázu, tvořícího údolí řeky Kněžné, se hlasitě rozléhal typický slavíkův zpěv, který byl později zaznamenán až od rychnovského zámku z druhé strany údolí. Sledování této lokality s cílem kategorizovat hnízdní aktivitu slavíka a sledovat její další vývoj bylo prováděno formou opakovaných kontrol vizuálního a hlasového projevu. Kontroly byly prováděny dle časových dispozic přibližně obden a probíhaly od do , ke konci sledovaného období s menší frekvencí. Byla provedena fotodokumentace biotopu a záznamy hlasového projevu slavíka. Ke kontrolám byly zaznamenávány také údaje o počasí a případně další druhy zde se vyskytujících živočichů, zejména ptáků. Na této lokalitě byl pozorován zpívající samec slavíka obecného v období od do Časnější datum pozorování zpívajícího samce se nepodařilo zajistit. Výsledky kontrol jsou uvedeny v tabulce 2. Na akustickou provokaci nahrávkou zpěvu používanou ke konci sledovaného období již pozorovaný jedinec nereagoval. Jednou však v počátku sledovaného období ( ) zpěvem zareagoval na akustickou provokaci hvizdem imitujícím počáteční strofu zpěvu z dlouhých postupně klesajících tónů. Na sledovaném území byl nejčastěji pozorován jako zpívající (ve výšce kolem 4 m). Další hlasy související s hnízdní aktivitou nebyly zaznamenány. Nejčastěji zpíval ve skupince náletových dřevin tvořených javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), převyšujících svou výškou okolní porost keřů. Toto místo o souřadnicích GPS 50,67307N, 6,27254E se nachází v nadmořské výšce 320 m. Dále byl také byl zaznamenán, hlavně při pozdnějších kontrolách, v přibližně 20 letém porostu jehličnanů tvořených smrkem ztepilým (Picea abies) a borovicí černou (Pinus nigra) při hranici ČOV podél železniční tratě jako zpívající ve výšce kolem 8 m (GPS: 50,678272N, 6,272292E). Na přítomnost člověka zpívající slavík příliš nereagoval, dle záznamů z pozorování však

4 Orlické hory a Podorlicko 23/ 2: 8 88 (206) Datum, čas Výsledek kontroly Počasí :50 9: :45 2: :40 9: :29 9: :09 0:3 zpívající samec zpívající samec polojasno, 5 C, vánek polojasno, 9 C, slabý vítr oblačno, 5 C, slabý vítr zpívající samec jasno, 6 C, vánek jasno-polojasno, 24 C, čerstvý vítr Potencionální predátoři na lokalitě sojka obecná, straka obecná 2ex straka obecná :06 9:20 zpívající samec oblačno, 7 C, vánek :06 zpívající samec oblačno, 7 C, vánek :39 6: :52 9: :35 3: :2 4: :29 6:4 zpívající samec polojasno-oblačno, 2 C,slabý vítr oblačno-zataženo, 3 C, vánek strakapoud velký, straka obecná zataženo-oblačno, 7 C, vánek kočka domácí zataženo-oblačno, 7 C, vánek oblačno, 7 C, slabý vítr straka obecná Poznámky fotodokumentace biotopu akustická provokace (hvizd) zpěv až v reakci na ni (hluk mechanizace oprava železničního přejezdu) zpěv zaslechnut od zámku před vstupem do průchodu (85m vzdušnou čarou v městském ruchu) akustická provokace (hvizd) pořízen akustický záznam 84

5 Sládek T.: Slavík obecný poprvé v Rychnově nad Kněžnou? Datum, čas Výsledek kontroly Počasí :28 9: :02 9: :58 6: :54 9: :09 9: :2 9: :32 9: :6 6:30 zpívající samec zpívající samec zpívající samec polojasno-oblačno, 5 C, slabý vítr polojasno, 6 C, mírný vítr polojasno-oblačno, 2 C, mírný vítr jasno, 22 C, vánek-slabý vítr polojasno, 8 C, vánek jasno, 6 C, vánek jasno, 8 C, bezvětří jasno, 23 C, bezvětří Potencionální predátoři na lokalitě straka obecná, sojka obecná, strakapoud velký straka obecná 2ex, sojka obecná strakapoud velký, straka obecná strakapoud velký oz.ex, sojka obecná straka obecná 3juv. poštolka obecná, krahujec obecný :04 5:5 polojasno, 25 C, slabý vítr strakapoud velký oz.ex :55 6:0 jasno-polojasno, 2 C, vánek poštolka obecná M, straka obecná 2oz.ex, strakapoud velký Tabulka 2. Výsledky kontrol přítomnosti slavíka obecného na lokalitě výskytu v RK. Poznámky pořízen akustický záznam, rákosník zpěvný zp.m pořízen akustický záznam pořízen akustický záznam, drozd zpěvný zp.m akustická provokace (hvizd) akustická provokace (hvizd) fotodokumentace biotopu fotodokumentace biotopu, akustická provokace nahrávkou akustická provokace nahrávkou 85

6 Orlické hory a Podorlicko 23/ 2: 8 88 (206) zpravidla jeho zpěv umlkl v přítomnosti kočky domácí (Felis catus), straky obecné (Pica pica) a sojky obecné (Garrulus glandarius), na rozdíl od ostatních pěvců např. pěnic (Silvia) a budníčků (Phylloscopus), kteří zpívali bez omezení dál. Několikrát byl slavík obecný zaznamenán při intenzivním zpěvu současně s jinými druhy pěvců velmi blízko sebe. Jakoby v kompetici zpívali například v 8:32 slavík obecný a rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), kdy na rozezpívávajícího se slavíka zareagoval rákosník intenzivním zpěvem, který slavík následně také opětoval, zpívající dvojice se několikrát společně přemístila o několik desítek metrů a zaujata vlastní produkcí působila velmi indiferentně vůči okolí. Při záznamu zpěvu bylo možné se k této dvojici přiblížit na 5 m. Další takovéto podobné chování bylo pozorováno v 9:8, kdy se blízko zpívajícího drozda zpěvného (Turdus philomelos) slavík krátce ozval z listnatého podrostu nízko nad zemí, odkud se následně přemístil blíže k drozdovi do pásu jehličnanů podél trati, kde se ve výšce kolem 8 m plně rozezpíval. Během kontrol byl navázán kontakt s majitelkou pozemku, která popsala pravidelně se ozývající, hlasitý noční zpěv pěvce od 22:00 3:00 hod., který naposledy zaznamenala kolem Z nashromážděných údajů lze konstatovat, že se zde ve sledovaném období s největší pravděpodobností vyskytoval pouze jeden pták samec, vykazující hnízdní aktivitu se snahou přivábit samičku a zahnízdit. Jedná se tak o první zdokumentovaný výskyt slavíka obecného na území Rychnova nad Kněžnou v hnízdní době. Na základě zjištění, jakými jsou: pozdní termín výskytu, chování (sledovaný slavík zpíval ještě v době, kdy již hnízdící slavíci delší dobu nezpívají), nepříliš optimální prostředí, se lze domnívat, že se jednalo o nespárovaného samce, který se mohl na lokalitě objevit z různých důvodů (vytlačen z tradičních hnízdišť, osloven prostředím) později, než je u slavíků obvyklé, kde k sobě ještě zkoušel přilákat samičku a zahnízdit, což se však zjevně nestalo. (P. Kverek, ústní sdělení). Tento pozorovaný výskyt potvrzuje celorepublikový trend, kdy se slavíci rozšiřují i do vyšších poloh podobně jako některé jiné druhy pěvců, např. rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a hledají nová vhodná hnízdiště. Za jednu z příčin tohoto jevu lze považovat klimatické změny, jakých jsme v posledním období svědky. Až budoucnost ukáže, zda se jednalo o nahodilý výskyt nebo se se zpěvem slavíků budeme setkávat v dalších letech i v Rychnově nad Kněžnou. Naštěstí je zpěv slavíka natolik výjimečný a nepřeslechnutelný, že by běžnému pozorovateli neměl uniknout. Děkuji Z. Kádovi za cenné informace o historickém výskytu slavíků na území Rychnova nad Kněžnou, P. Kverkovi za erudované zasvěcení do jejich skrytého života a všem kolegům, kteří mi poskytli zprávu o výskytu slavíka na území Rychnova n. Kn. LITERATURA Hromádko M., Čihák K., Hromádková V. et Porkert J. (2005): Ptáci Orlických hor. OS Libri, Dobré, s. 80. Hudec K. et al. (983): Fauna ČSSR Ptáci 3/I. Academia, Praha, s Kinský B. K. et Hrobař F. (970): Ptactvo na Kostelecku, Rychnovsku a Žamberecku. Acta Musei Reginaehradecensis ser. A.: Scientiae Naturales XI, s. 3, s

7 Sládek T.: Slavík obecný poprvé v Rychnově nad Kněžnou? Plachetka K. ( ): Ornithologické poměry v pohoří Orlickém, Les a lov, s. 343, 369. Šťastný K., Bejček V. et Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha, s Šťastný K., Hudec K. et al. (20): Fauna ČR Ptáci 3/I, Academia, Praha, s Obr.. Zpívající slavík obecný ilustrační foto. Foto Zdeněk Tunka (birdphoto.cz). Obr. 2. Slavík obecný v přirozeném prostředí ilustrační foto. Foto Dušan Boucný (birdphoto.cz). 87

8 Orlické hory a Podorlicko 23/ 2: 8 88 (206) Obr. 3. Biotop výskytu slavíka obecného v Rychnově nad Kněžnou v roce 206. Foto Tomáš Sládek. Obr. 4. Nejčastější místo výskytu pozorovaného zpívajícího samce slavíka obecného. Foto Tomáš Sládek. Obr. 5. Zpívajícího slavíka bylo možné zaznamenat i v tomto prostředí. Foto Tomáš Sládek. 88