Holand tí um lci protestantského Nizozemí 17. století

Transkript

1 Otázka. 12 Holand tí um lci protestantského Nizozemí 17. století Charakteristické znaky období a um ní v n m vzniklého Rozd lení Evropy na protestantský a katolický tábor se projevilo také v um ní, a to i v tak malých zemích, jako je Holandsko. Tehdej ímu Ji nímu Nizozemí (dne ní Belgii) vládl za katolíky Rubens se svými nes íslnými zakázkami od kostel, král, kní at. Jeho obraz m dominovaly pochopiteln nábo enské motivy. V t ina obyvatel severních nizozemských provincií p ijali ale víru protestantskou, kdy se postavili svým nejvy ím katolickým autoritám - pan l m. Protestantská víra v Holandsku se od katolické Evropy ve zp sobu my lení a názorech li ila, a to p edev ím skromností, etrností a odporu k okázalosti. Tyto vlastnosti se projevují také v um ní. Mnoho protestant m lo námitky v i sochám sv tc v kostelích a honosným oltá m, a pova ovali je za projev pape ského modloslu ebnictví. Tak se stalo, e um lci ztratili nejlep í p íjem zakázek malování pro církev. Museli se tedy soust edit na oblasti, proti nim nebylo z nábo enských d vod námitek, a to malování kni ních ilustrací nebo portrét na zakázku, postupem asu i na krajinomalbu. Holand tí protestant tí m ané 17. století nikdy nep ijali rozvinutý barokní sloh, který tehdy ovládal celou katolickou Evropu. P. P. Rubens Isabella Clara Eugenia F. Hals Piter van den Broecke Porovnání protestantského a katolického um ní: To, e si protestant tí um lci museli hledat jiné cesty, hlavn skrz portréty na zakázku, neznamená, e katoli tí malí i portréty nemalovali. Srovnáním t chto dvou d l, vzniknuv ích p ibli n kolem roku 1633, dosáhneme zajímavých skute ností. Tou první je, e Hals v portrét p sobí realisti t ji, s výrazem a jakoby s vystihnutou a nalezenou podstatu práv onoho lov ka. Honosná a jaksi nadp irozen p vabná postava Rubensova portrétu je i p es svou dokonalost nev rohodná a p sobí stroze a nepravdiv Protestantské um ní jako takové se díky svému nábo enskému omezení stalo nevýhodným povoláním. Proto lidé, kte í p eci jenom zvolili dráhu um lce, byly vzácn j í. Díky ví e ve své emeslo se i jejich díla stávala v rohodn j ími a jakoby prostoupena skute ností, skromností a jednoduchou krásou okam iku. Díky tomuto faktu vznikla tak p vabná díla jako holandské krajinomalby, portréty prostých a chudých lidí nebo zachycené momenty oby ejných dn.

2 Otázka. 12 Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606 Leiden 1669 Amsterodam) Rembrandt je znám jako nejv t í malí Holnadska, a je azen mezi nejvýznamn j í malí e, kte í kdy v bec ili. Byl o jednu generaci mlad í ne Hals a Rubens. Rembrandt byl mistr portrét. Celý sv j ivot také maloval své autoportréty, které nyní tvo í ú asný záznam jeho ivota. Jeho raná tvorba byla soudobými u enci v Leidenu a okolí uznávaná, a tak Rembrandt, povzbuzen chválou, opustil Leidenskou univerzitu a ve v ku t iadvaceti let ode el do Amsterodamu. Zde se u il u mistra Pietra Lastmana. V Amsterodamu ud lal rychlou a úsp nou kariéru jako portrétista. Získal si postavení, o enil se s bohatou dívkou, koupil si d m, sbíral um lecká díla a kuriozity (kostry, vycpaná exotická zví ata ) a neustále pracoval. Kdy jeho ena zem ela, zanechala mu slu né jm ní. Rembrandt se v ak zadlu il, jeho oblíbenost u obecenstva klesla, a kolem roku 1656 mu v itelé zabavili a prodali d m a jeho sbírky dali do dra by. P esto e ho jeho druhá ena zachránila p ed úplným zni ením, Rembrandt v ivot skon il a nez stal po n m ádný majetek, jen staré aty a malí ské ná iní. Rembrandtovi autoportréty se vyzna ují opravdovostí. Je to tvá lov ka, kde není ani náznak je itnost, pózy. Jde o up ímný pohled malí e, zkoumající se v zrcadle, který se nekrá lí a nesna í se svou nehezkost schovat. To platí i pro ostatní portréty. Bez Rembrandtova pochopení tajemství lidské tvá e by nikdy nevznikly tak vynikající portréty. Na rozdíl od svých sou asník, kte í s analytickou p esností zobrazovali p edev ím p írodní motivy, Rembrandt maloval p evá n postavy, portréty nebo biblické výjevy. Raná tvorba prokazuje malí ovu znalost italského renesan ního malí ství, Rubensových barokních tendencí i caravaggist. Rembrandt ukazuje a za celý sv j ivot stále rozvíjí jedine nou práci s erosvitem. Strohý reliéf obrazu obklopil stínem a zjednodu il ernobílé harmonie. Proto jeho tvrdé p echody sv tla a stínu tvo í kompozici bezprost edn j í. Pomocí sv telných kontrast Rembrandt dodává obrazu hlub í pohled. Tajemství obrazu se skrývá v zachycení nedokonalé pravdy lidského nitra. Rembrandt, stejn jako Dürer, byl také grafický um lec. Metoda, kterou pou íval, u nebyl m dirytina nebo d evo ez. Technika, je mu umo ovala pracovat rychleji a voln ji a bez rydla, se nazývá leptání. M d ná deska se pokryje voskem a kreslí se do n j jehlou. Kamkoli se jehla dostane, odstra uje vosk a obna í m. Kone ný výtvor se pono í do kyseliny, která obna enou m rozleptá a kresba se p enese na m d nou desku. Ta se dá otisknout stejným zp sobem jako rytiny. Lept se pozná od rytiny leh í a vzletn j í linií tah. Na konci své um lecké dráhy se i p es tí ivou osobní i finan ní situaci pou t l do odvá ných experiment. Rembrandt se zam il na niternost malby pomocí pastózních barev a velkých ploch. Jedním z nejslavn j ích obraz je idovská nev sta (1665). Pozadí obrazu, na n m se vegetace ztrácí v neur ité architektu e, je vytvo eno hn dými skvrnami. Zvýrazn ním odraz a t pyt na podtrhl malí krásu a p epych a spole enské postavení páru. Rembrandtovou snahou nebylo charakterizovat spiritualitu idovského sv ta, ale dát jim reálnou fyzickou podobu. idovská nev sta

3 Frans Hals ( Flandry Haarlem) Otázka. 12 Hans byl nizozemský barokní malí, známý p edev ím jako vynikající portrétista. Spolu s Rembradtem pat í k p edním p edstavitel m nizozemského výtvarného um ní. V t inu svého ivota strávil v Haarlemu. V mládí se u il pravd podobn u vlámského malí e Karla van Mandera, ale vliv u itele na tvorbu F. Halse není patrný. Na rozvoj jeho osobitého malí ského stylu m l nejv t í vliv Pietre Paul Rubens (barokní vlámský malí ). Ji jeho raná díla se vyzna ují bezprost edností a svobodou malí ského podání. Jeho první velkou zakázkou byl skupinový portrét d stojník sboru st elc sv. Ji í z roku Hostina d stojník sboru st elc sv. Adriana z roku 1627 je pak projevem jeho barokní p irozenosti i zám rné kompozice ( vyu ití dvou oto ených postav, výrazná gestikulace...). Zprvu byla díla tohoto malí e pestrobarevná a velmi ivá. sbor st elc sv. Ji í sbor st elc sv. Adriana Na konci 30. let se kompozice po ala zklid ovat a pohyby na skupinových portrétech vyrovnávat do prostého horizontálního azení. P vodní pestrobarevnost se prom uje v malbu tónovou a na místo pohybové a výrazové nadsázky nastupuje snaha po prohloubení charakteristiky zobrazovaných osob. Hans se v nuje lidovým typ m z haarlemského okolí. Po roku 1640 se Hals obrací stále více k vá n j ím stránkám ivota. (p edstavení Hospitálu sv. Al b ty, 1641). Cikánka v Louvru V padesátých letech nastal v Halsov ivot a díle zvrat, jen ho p ivedl- podobn jako Rembrandta do osam ní a chudoby. R byla mu pro dluhy zabavena ást majetku. Rozpor mezi um lcem a vkusem zbohatlého m anstva zv t oval jeho bídu, tak e 1664 vstoupil do haarlemského chudobince. Zde vytvo il poslední obrazy p edstavených, v nich duchovnost malí ského výrazu má prot j ek jen v Remrandtových pozdních portrétech. Hals praktikoval precizní realismus. Maloval p edev ím portréty bohatých ob an a velké skupinové portréty, zobrazující pestrost spole enského ivota( hostiny a setkání d stojník, generál, právník, ú edník, herc, zp vák...). Jeho portréty se vyzna ují neidealizovanými tvá emi. Jeho schopnost up ímn znázornit smích i opileckou rozja ilost je v um ní té doby ojedin lá. Jako technik je jedním z nejdokonalej ích v malí ství 17. stol. Na Halsov malb se u ili impresionisté jako E. Monet. Hals m l spousty ák, z nich nejvýznamn j ími jsou: jeho syn Hals ml., Ostade, Brouwer, Wouwerman. P evá ná ást jeho tvorby je ulo ena ve Frans Hals Museum v holandském Haarlemu. a ek s loutnou Autoportrét Veselý piják

4 Jan van Goyen (1596 Leyden Haag) Otázka. 12 J. van Goyen byl p ední nizozemský krajiná 17. stol. Ji od svých deseti let se u il u krajiná e C. Schilperoota. V pr b hu dvou let pro el dílnami dal ích t ech u itel. B hem svého ivota se Goyen asto st hoval. Na el pravého u itele E. van de Valde v Haarlemu. Pak se o enil v Leydenu a otev el si zde vlastní malí ský ateliér. Krom malování byl Goyen aktivní také v obchodování s um leckými p edm ty a domy, co ho krátce p ed smrtí finan n zruinovalo. Po své smrti zanechal potomk m dluhy ve vý i Golden. Vedle E. van de Valdeho, S. van Ruysdaelda a H. Segherse pat í Goyen k zakladatel m holandské krajinomalby 17. století. Na rozdíl od krajin 16. stol. nejsou krajiny t chto um lc pouhým prost edím a pozadím jiných výjev, ale p edev ím krajinou samotnou o sob. Velkou roli zde hraje nebe, které bývá zpravidla dramatické. Jeho ranné obrazy jsou ovlivn ny malí i, jako je R. Savery. V t inou venkovské krajiny, jako je známe z 16. stol. ( p íkladem je P ívoz, nebo Jaro a Zima z roku 1625 ). Poté byl inspirován svým u itelem E.Valdem, co bylo z ejmé v krajinách s kanály a dunami i v zimních krajinách. Soub n s krajiná i své doby Goyen vytvo il jednotný prostor krajiny napln né atmosférou. Hlavním obsahem jeho krajin se stalo osv tlení a nebe. Opustil pestrobarevnost a p e el k jednotnosti odstín barev. Mezi holandskými krajiná i té doby jsou jeho malby spolehliv nejmén barevné. P eva uje zde hd do- zlatá barevnost, od t icátých let pak edozelená. Postavy prostých Holan an se stále zmen ovaly. Horizont klesal a nejv t í ást obrazu zabírala atmosféra. Maloval rozbou ené mo e, píse né duny, pohledy na holandská m sta a vesnice. P ízna né jsou jeho iroké záb ry mo e, nebo ploché holandské krajiny, kde se zdánliv nic ned je. Av ak práv v nich vyjád il nejp sobiv ji nekone nost p írody. Goyenovy obrazy jsou malovány technikou olejomalby na d ev né desce, vyjme n na plátn. Za sv j ivot malí namaloval p es tisíc obraz a dodnes se jich dochovalo n kolik set. Krajina s rybá i Pohled na Dordrecht p es eku Merwede V trný mlýn Zámek u eky se zasilatelstvím na náb e í

5 Jan Vermeer van Delft (1632 Delft Delft) Otázka. 12 Delft byl holandský malí. Jeho otec se mimo jiné zabýval um leckým obchodem. Byl lenem cechu sv. Luká e a p átelil se s mnoha um lci, kte í nav t vovali jeho d m a pravd podobn také ovlivnili nad ení mladého Vermeera pro um ní. U il se u C. Fabrita. Po otcov smrti zd dil pravd podobn hostinec i obchod s um ním. Roku 1653 se o enil se zámo nou katoli kou (on protestant ) a pozd ji s ní m l 14 d tí, z nich 4 zem ely. Tentý rok vstoupil do cechu sv. Luká e a stal se jeho p edstavitelem mezi lety a il stále v Delftu. P esto, e byl uznávaným um lcem a sna il se p ivyd lat obchodem s um ním, m l dluhy. Pracoval velmi pomalu, pr m rn namaloval dv plátna ro n. Dnes od n j máme pouze 37 obraz. Svá díla nemaloval pro otev ený trh, ale spí e pro mecená e, kte í dokázali jeho dílo ocenit. Po Vermeerov smrti se dostala ást jeho d l do aukce, aby mohly být zaplaceny dluhy. Poté byl jako malí zapomenut a znovu objeven a roku Vermeer maloval obrazy s motivy nábo enských p íb h, nebo výjevy z oby ejného ivota. Vytvo il také dv krajiny ( Delft a Malá ulici v Delftu ) a jednu alegorii. Ve svých kompozicích se spokojuje jen s málo postavami a nej ast ji jen s jedinou dívkou, která te, pali kuje, sedí u klavíru, nebo toaletního stolku atd. Jeho obrazy vyjad ují klidnou pohodu, zasn ní a trvání asu. V t í pohyb a dramati nost mu byly cizí. Ze zachovalých d l jsou jen dv datována: U kuplí ky ( 1656 ) a Astronom ( pravd podobn 1673 ). Obraz U kuplí ky p edstavuje asi nejran j í dílo. V dekorativní jednoduchosti provedení je to mistrovské dílo, ale odli uje se od charakteristického um lcova stylu. Kompozice je dynami t j í a anekdoticky pointována. Figurální výjev Vermeer pojímá jako záti í. Jeho interiéry jsou jednoduché. asto je dotvá í pestrobarevný koberec, záv s, oby ejný nábytek a prosté domácí p edm ty. Soust e uje se na malí ské provedení a pravdivost motivu. Verneer byl malí em chladného denního rozptýleného sv tla. Jeho malba se zam ila na výrazné osv tlení, p vabnost barev a jejich dokonalé podání. Charakteristické jsou pro n j citrónová lu a chladná mod. tená ka Slu ka Dívka s perlou

6 Otázka. 12 Jakob van Ruisdael ( Haarlem Amsterodam) Holandský krajiná J. van Ruisdael byl synem ráma e, obchodníka s obrazy a té malí e Issaka van Ruisdaela. Byl synovcem a ákem Saalmona van Ruisdaela. Roku 1648 vstoupil do malí ského cechu sv. Luká e v Haarlemu. Jeho mládí charakterizují díla se skromnými motivy, v rné a pilné studium p írody. Pod vlivem Salamona Ruisdaela pak zd raz uje hmotnost vegetace, vid né zblízka. Svým zalo ením byl romantik, co se v jeho krajinomalbách projevuje. Nepou ívá lidské stafá e. Jeho krajiny nejsou realistické. Jakob v krajin hledá symbolický význam a vyjad uje v ní své osobité ivotní pocity samotá e. V jeho dílech se objevují romantické objekty, ruiny, skácené stromy. Jeho h bitovní náhrobky p ipomínají zmar, hynutí a pomíjejícnost ( idovský h bitov, cca 1656 ). Kdy se r p est hoval do Amsterodamu, p estal malovat romantickou krajinu ji ního Holandska a n meckého pohrani í. Zabýval se prostorem holandské roviny. P i malb pohledu na m sto Haarlem maloval i nejvzdálen j í dálky s detaily jasn a z eteln. Na jeho pozd j ích obrazech p evládá hn dá, zelená a edá v pochmurném lad ní. Romantické ideální krajiny záv re ného období ovlivnil A. van Everdingen. Proti n mu v ak Jakob krajinu zheroizoval a tím ji p iblí il nové vln módního krajiná ství, usilujícího o divadelní efekty. V záv ru Ruisdaelova ivota jeho dílo v um lecké kvalit z eteln kleslo. Stromy Vodopád Mlýn- Wijk- bij- Duurstede Willem Kalf ( 1619 Rotterdam Amsterodam ) Kalf byl holandský malí záti í. Byl synem bohatého obchodníka se suknem. V první polovin 40. let il v Pa í i a maloval krom záti í také drobné obrázky s pohledy do kuchyní a stodol. V tomto období si vypracoval vlastní styl bohatého záti í, slo eného v t inou z ji ního ovoce, drahocenných nádob a orientálních koberc. Záti í sestavoval tak, aby na temném pozadí vystihl odrazy barevných sv tel. Um l velmi dob e vyjád it látkovou charakteristiku p edm t. Roku 1651 se vrátil z Francie do Holandska, kde se o enil se spisovatelkou C. Pluvierovou. Od roku 1653 il a do smrti v Amsterodamu, kde si p ivyd lával i jako obchodník s um leckými p edm ty. Záti í Záti í