Kompenzační rozvaděče KBH RK

Transkript

1 RK Osvědčená konstrukce Výkon do 800 kvar Spolehlivost Bezpečnost Všeobecně RK jsou určeny pro realizaci centrální a nebo skupinové kompenzace jalového výkonu v rozvodech nízkého napětí. Dodávané rozvaděče pokrývají široké spektrum požadavků na dodávku kompenzačního výkonu a s ohledem na specifický charakter odběrného místa (úroveň rušení, rychlost odezvy pro dodržení účiníku). Vyznačují se vysokou spolehlivostí a jsou vždy navrhovány podle platných ČSN a EN. RK dodáváme v oceloplechových skříních standardních rozměrů v provedení závěsném, skříňovém a skříňovém s přívodním polem standardně se stupněm krytí IP40, případně odlišné podle zákaznické specifikace. Osazení rozvaděče umožňuje snadnou modifikaci, údržbu, diagnostiku a sledování provozních hodnot. Použité komponenty rozvaděče KBH RK jsou speciálně konstruovány a určeny pro kompenzační rozvaděče. Moderní součásti a technická úroveň řešení umožňují spolehlivý provoz, efektivní obsluhu a kontrolu provozu. Popis Konstrukce kompenzačních KBH RK vychází z dlouhodobě osvědčených postupů pro návrh a technické řešení. S ohledem na technická specifika kompenzace jsou použity komponenty speciálně určené pro kompenzační rozvaděče. Skříně systémově řešené oceloplechové skříně standardizovaných rozměrů, vybavené podle požadavků zákazníka (např. uzamykatelná klička, ventilátor apod.) v odstínech RAL Kondenzátory válcové suché KBH FORTIS, osvědčené konstrukce s integrovanými vybíjecími odpory, samoregenerativní s přetlakovou pojistkou. Tlumivky kompenzační tlumivky KBH VINDEX, nízkoztrátové s feromagnetickým jádrem a měděným vinutím, s teplotním odpínačem, jsou instalovány v chráněných kompenzačních rozvaděčích, činitel zatlumení 7 a nebo 14 % Stykače kompenzační stykače KBH VIVO s odporovým spínáním navržené výhradně pro spínání kondenzátorových bateriích v kompenzačních rozvaděčích, s vysokou odolností proti proudovým špičkám. Jištění stupňů pojistkovými odpínači s výkonovými pojistkami gg(gl) s pomalou vypínací charakteristikou Jištění rozvaděče provedeno hlavním pojistkovým odpínačem, podle domluvy jističem nebo odpojovačem, kromě jiného umožňuje odstavení rozvaděče pro servisní zásah Regulátor digitální regulátor Janitza Prophi s mikroprocesorem, umožňující ovládání až 12 stykačových a nebo tyristorových stupňů, s nadstandardními funkcemi pro snadnou konfiguraci, uvedení do provozu, diagnostiku a další. Zajišťuje teplotní ochranu kompenzačního zařízení, řídí nucené větrání rozvaděče. Alternativně je možno dodat regulátor KMB Novar.

2 Zásady návrhu a konstrukce Metody kompenzace Jedním z nejvýhodnějších opatření pro snižování ztrát při přenosu elektrické energie je paralelní kompenzace. Kapacitní jalový výkon připojených správně dimenzovaných kondenzátorů kompenzuje induktivní jalový výkon vyžadovaný elektrickou zátěží. Tím dochází k redukci jalového výkonu odbíraného ze zdroje. Tento princip se nazývá kompenzace jalového výkonu (anglicky Power Factor Corrrection) Nejobvyklejší metody kompenzace jalového výkonu jsou: Individuální kompenzace (Single or Fixed PFC) kompenzační zařízení je v tomto případě připojeno na přímo na svorky spotřebiče a nebo v jeho blízkosti. Tím je odlehčeno celé vedení od zdroje po spotřebič. Dosažené úspory jsou nejvyšší, hospodárnost kompenzace však závisí na využití spotřebiče. Individuální kompenzace je typická pro stále provozovanou zátěž s konstantním příkonem např. kompenzace asynchronních motorů, transformátorů, zářivek a výbojek atd. Skupinová kompenzace (Group PFC) kompenzační zařízení je připojeno na přípojnicích rozvaděče pro skupinu spotřebičů, například kompenzace na hlavních rozvaděčích v průmyslových závodech. V tomto případě je odlehčen úsek vedení od tohoto rozvaděče ke zdroji. Vlivem nesoudobosti provozu spotřebi čů vychází kompenzační výkon menší než při individuální kompenzaci každého spotřebiče a je již nutná jeho regulace. Centrální kompenzace (Bulk PFC) je typická pro rozsáhlé elektrické systémy s volatelní zátěží, obvykle je připojena v hlavní rozvodně závodu na přípojnicích vstupní trafostanice. Vlivem nesoudobosti spotřebičů opět klesá potřebný kompenzační výkon, rovněž je nutná regulace. Kondenzátorové baterie jsou spínány regulátorem podle aktuálního požadavku kompenzačního výkonu. Kombinovaná kompenzace (Combined PFC) představuje kombinaci předchozích variant. Zásady návrhu kompenzace Kompenzační zařízení musí být navrženo vzhledem k prostředí, ve kterém bude pracovat, to je zejména odvislé od technologického vybavení firmy. Proto je potřeba získat co možná největší přehled a informace o daném odběru. V následujícím přehledu jsou uvedeny některé charakteristické prvky odběrů: pomalé změny odebíraného výkonu, rychlé změny (mžikové) odebíraného výkonu (bodovky, jeřáby, rychlozdviže, ) obvykle doprovázené výskytem harmonických, protože spínání se například provádí bezkontaktními polovodičovými prvky, administrativní budovy s počítačovými sítěmi, objekty s rozsáhlými osvětlovacími soustavami, linky s řízenými pohony, těžký hutní provoz s tavícími pecemi (obloukové, indukční, odporové s řízené polovodiči, ) Komplexní přehled o denním diagramu zatížení a obsahu harmonických získáme prostřednictvím měření síťovým analyzátorem, z údajů digitální měřící soupravy energetiky a z odběrových diagramů či faktur za odebranou elektrickou energii. Na základě těchto hodnot se s určitou rezervou navrhne výkon kompenzační baterie a podle kolísání odběru se stanoví nejmenší stupeň a optimální řazení výkonu. Jednotlivé stupně je třeba zkontrolovat na možnost rezonance s napájecím transformátorem, respektive na možnost odsávání frekvence HDO. Vhodným měřítkem pro zhodnocení vlivu měničů a ostatních zdrojů harmonických je tzv. Zkratové číslo (ZČ), které je definováno jako poměr zkratového výkonu v místě připojení odběru ku zdánlivému výkonu všech zdrojů harmonických. Pokud je toto číslo: větší než 200, je riziko vlivu harmonických malé a lze použít nechráněný kompenzační rozváděč, v intervalu 200 až 100, je míra rizika střední a je nutné použít chráněný kompenzační rozváděč, menší než 100 je toto riziko již veliké a je nutné použít laděné filtry k eliminaci harmonických. ZČ = S T / (ek * S P ), kde S T je výkon transformátoru, ek napětí nakrátko a S P je příkon nelineární zátěže Kompenzační výkon potřebný k dosažení požadovaného účiníku se vypočte podle vztahu: Q c = P.( tgϕ tg ) 2 1 ϕ [kvar] Kde Q c je požadovaný kompenzační výkon kompenzátoru, P činný výkon zátěže kw, cosφ 1 původní účiník před korekcí a cosφ 2 cílový účiník. 12

3 Jištění a přívod Zapojení měř. trans for mátorů RK jsou vybaveny pojistkovým odpína čem, umožňující bezpečné odpoje níerozvaděče n e r g y od sítě. Přístrojové transformátory dopo středí, nucené chlazení je zajištěno ručeno osazovat na hlavní vedení ventilátorem a řízeno regulátorem před přípojkou kompenzačního jalového výkonu s integrovaným rozvaděčee n(ue centrální kompenza čidlem. rgy e n e rteplotním gy ce např. za měření distribuční spo lečnosti). Předpokladem správné Provedení skříně funkce regulátoru je správné zapo RK jení a dodržení sledu fází. jsou dodávány v systémových oce loplechových skříních v následují Kompenzace generátorů cích provedeních: RK Nástěnný rozvaděč nechráněný je možné instalovat i v odběrech v oceloplechové skříni. s vlastním zdrojem elektrické ener gie, regulátor zajistí neustálé připo Skříňový rozvaděč nechráně jení vybraných kondenzátorových ný/chráněný v oceloplechové baterií k síti. skříni. Samostatné přívodní pole s jističem (odpínačem, vypínačem) umožňu je připojení kabelem a nebo pasy, pole je možné přidat ke každému kompenzačnímu rozvaděči. Dimenzování přívodu Přůřez přívodních silových vodičů je nutno volit s ohledem na max. proud kompenzačního rozvadě če s ohledem na možné zvýšení napětí a přetížení harmonickými složkami jako 1,43 násobek cel kového proudu kondenzátorů tj. pro síť 400 V jako cca 2 násobek kapacitního výkonu kompenzační ho rozvaděče. Skříňový rozvaděč nechráněný/ Tepelné ztráty chráněný s přívodním polem. RK s ochrannými tlumivkami je vhodné instalovat do řádně větraného pro vy kombinovat do soustav. Rozvaděč KBH RK STANDARD Nástěnný rozvaděč KBH RK MINI Jednotlivé skříně lze podle domlu

4 Technická data Instalované výkony jsou podle tabulek jednotlivých typů a nebo na základě domluvy s odběratelem či podle projektu, návrhu nebo analýzy odběru. Životnost kompenzačního zařízení a jeho bezporuchový provoz je ovlivněn především počtem spínání kondenzátoru, provozní teplotě a dodržení povolených mezí hodnot proudu, napětí a mezí harmonických. Použité komponenty a řešení umožňuje provozovat kompenzační rozvaděč KBH RK v těchto mezích a včasně indikovat či reagovat na provozní poměry, které by mohly mít negativní vliv na kompenzační zařízení. V případě změn v odběru nebo poruch umožňují rozvaděče KBH RK snadnou modifikaci, servis a znovu uvedení do provozu Technická úroveň řešení RK s automatickým regulátorem jalového výkonu, ekologicky nezávadnými kondenzátory a kompenzačními stykači s odporovým spínáním (nebo bezkontaktním spínáním nabízejí uživateli následující výhody: Redukce poplatků za nedodržení účiníku, zlepšení napěťových poměrů v síti. Automatické uvedení do provozu, diagnostika. Automatické řízení provozu kompenzačního rozvaděče včetně diagnostiky proudu na jednotlivých kondenzátorových baterií. Automatické vyřazení rozvaděče z provozu při překročení uživatelsky nastavených provozních teplot. Řízené nucené větrání chráněného rozvaděče. Automatické odpojení rozvaděče při překročení povoleného zatížení harmonickými frekvencemi, uživatelsky nastavitelné. Snadná modifikace kompenzačního výkonu rozvaděče. Možnost dálkového přepínání dvou hodnot cílového účiníku. Možnost kombinovaného spínání pomocí stykačů a bezkontaktních tyristorových modulů. Možnost připojení k PC/PLC pomocí RS 485. Možnost dálkové signalizace provozu. Možnost instalace v sítích s vlastním zdrojem elektrické energie. Technická data kompenzačních KBH RK Konstrukce Regulátor jalového výkonu Jmenovité napětí Kondenzátory Jmenovité napětí kondenzátorů Povolené zatížení kondenzátorů Ztráty Povolené zatížení harm. frekvencemi Oceloplechové skříně nástěnné a stojící (s/bez přívodního pole), možno objednat také instalační desku a nebo blok (ekonomické řešení pro rekonstrukce). Plně automatický digitální regulátor Janitza Prophi, volitelně KMB NOVAR, až 12 řízených stupňů s kontaktním či bezkontaktním spínáním (možno i kombinovaně). 400 V, 50 Hz, sítě 3PEN AC TN-C, podle domluvy i jiné. Válcové, suché KBH FORTIS ekologicky nezávadné samoregerativní s integrovanými vybíjecími odpory a přetlakovou pojistkou. 440 V při 7 %, 525 V při 14 % 7 % 440 V 14 % 525 V 8 hodin denně 30 minut denně 484 V 577 V 506 V 604 V 5 minut 528 V 630 V 1 minuta 572 V 682 V 0,3 W/ kvar Povolené zatížení harmonickými frekvencemi proudu Povolené zatížení harmonickými frekvencemi napětí I 250Hz I 350 Hz U 250 Hz U 350 Hz 7 % 0,31 I N 0,186 I N 5 % 5 % 14 % 0,086 I N 0,051 I N 5 % 5 % Stykače Očekávaná životnost KBH VIVO s odporovým spínáním, speciálně určené pro spínání kompenzačních baterií. 250/120 tis. sepnutí Instalace Do 2000 m n. m. Vybíjení Barva Hlukové emise Chlazení Tlumivky ochranné Integrované vybíjecí odpory, zakázkově vybíjecí tlumivky. Paleta RAL Max 60 db Přirozené a nebo nucené pomocí ventilátoru řízené regulátorem. KBH VINDEX s feromagnetickým jádrem a měděným zacívkováním, s integrovaným ochranným teplotním odpínačem. 14

5 Typizované řady KBH RK MINI Rozvaděč je konstruován v oceloplechové skříni s krytím IP 40 určený k pověšení na zeď a nebo jinou nosnou konstrukci. Je určen do sítí s nízkým podílem nelineárních zatížení. Přívod je řešen zespoda na kompaktní pojistkový odpínač (doporučuje se použít Cu kabel). Rozvaděče KBH RK MINI jsou určeny pro instalaci ve vnitřním prostředí pro teploty okolí -5 až 40 C do normálních prostor. Typ KBH RK MINI Výkon kvar Rozměr (v/š/h) v mm Hmotnost kg Pojistka gg (A) Dimenzování přívodního vedení (A) 10/5 10 (5 2) 600/600/ /6 12 (6 2) /7 14 (7 2) /9 18 (9 2) /6 19 (6 3,15) /7 22 (7 3,15) /11 22 (11 2) /5 25 (5 5) /9 28 (9 3,15) /11 34 (11 3,15) 800/600/ /7 35 (7 5) /6 37 (6 6,25) /7 44 (7 6,25) /15 47 (15 3,15) /4 50 (4 12,5) /5 50 (5 10) /11 55 (11 5) /9 56 (9 6,25) /19 59 (19 3,15) /6 60 (6 10) /5 63 (5 12,5) /11 68 (11 6,25) /6 75 (6 15) /15 75 (15*5) /8 80 (8 10) /15 93 (15 6,25) 800/800/ /8 100 (8 12,5) /9 112 (9 12,5) /5 125 (5 25)

6 KBH RK STANDARD Rozvaděč je konstruován v oceloplechové stojící skříni s krytím IP 40 určený do sítí s nízkým podílem nelineárních zatížení. Přívod je řešen volitelně shora nebo z boku zprava či zleva na kompaktní pojistkový odpínač do 630 A. Přivedení zespoda je řešeno buď přidáním mezipole šířky 200 mm a nebo zvětšením hloubky skříně na 600 mm a umístěním za přístrojové vybavení. Rozvaděče KBH RK STANDARD jsou určeny pro instalaci ve vnitřním prostředí pro teploty okolí -5 až 40 C do normálních prostor. Venkovní provedení na přání do teplot -25 C. Typ Výkon kvar Rozměr (v/š/h) v mm Hmotnost Dimenzování přívodního vedení (A) 44/7 44 ( (7 6,25) 2000/600/400, na přání výška 1400, 1600, /4 50 (4 12,5) /9 56 (9 6,25) /5 63 (5 12,5) /11 68 (11 6,25) /6 75 (6 12,5) /7 87 (7 12,5) /15 93 (15 6,25) /8 100 (8 12,5) /9 112 (9 12,5) / (19 6,25) /5 125 (5 25) / (10 12,5) / (11 12,5) 2000/600/400, na přání /6 150 (6 25) výška 1600, / (12 12,5) /7 175 (7 25) 2000/600/400, na / (14 12,5) přání výška /8 200 (8 25) /9 225 (9 25) 2000/600/ / (10 25) 2000/800/ / (11 25) /6 300 (6 50) / (12 25)

7 KBH STANDARD P Rozvaděč je konstruován v oceloplechové stojící skříni s krytím IP 40 určený do sítí s nízkým podílem neline árních zatížení. Přívod je řešen shora nebo zdola zprava či zleva pomocí přívodního pole, které může být vybaveno jističem e n e r g yzboku může být en e r přívodního gy e ndoporučeno ergy e n ehlavním rgy nebo jističem. Připojení bez pole, je pro servisní účely zařaze ní jističe (odpínače, vypínače) do přívodu. Rozvaděče KBH RK STANDARD jsou určeny pro instalaci ve vnitřním prostředí pro teploty okolí -5 až 40 C do normálních prostor. Venkovní provedení na přání do teplot -25 C. Typ Výkon kvar Rozměr (v/š/h) v mm 2150/800/400 Hmotnost Přívodní pole typ Přívodní pole rozměr PP /600/400 Dimenzování přívodního vedení (A) 325/ (13 25) 350/7 350 (7 50) / (14 25) / (25 25) 400/8 400 (8 50) 400/ (16 25) 450/9 450 (9 50) 450/ (18 25) 500/ (10 50) /800/ PP /600/ /2 600/ /2 600/ PP /600/ / (11 50) 600/ (12 50) 2150/ / / (13 50) 2150/2 800/ / (14 50) / (15 50) / (16 50) PP Instalační deska KBH Kompenzační blok KBH PP

8 KBH RK CHR Rozvaděč je konstruován v oceloplechové stojící skříni s krytím IP 40 určený do sítí s vyšším podíle nelineárních zátěží (s výskytem harmonických frekvencí) a v případě nebezpečí vzniku rezonance kompenzační kapacity s indukčností zátěže. Dále jsou vhodné do všude ta, kde je nutné omezit rušivé působení kompenzačních na rozvodnou soustavu. V sérii s kondenzátorem je instalována tlumivka KBH VINDEX, která vytvoří rezonanční obvod naladěný na frekvenci 189 Hz (činitel zatlumení 7 %) nebo 134 Hz (činitel zatlumení 14 %). Tento obvod pak účinně hradí nejčastěji se vyskytující harmonické frekvence. Tlumivky současně omezují přechodový jev vznikající při sepnutí stykače a tak potlačují rušivé působení kompenzačního zařízení na síť. Přívod je řešen shora na pojistkový odpínač do 315 A (výkony do 154 kvar) a zdola zprava či zleva pomocí přívodního pole, které může být vybaveno jističem nebo hlavním jističem. Rozvaděče KBH RK CHR jsou určeny pro instalaci ve vnitřním prostředí pro teploty okolí -5 až 40 C do normálních prostor. Venkovní provedení na přání do teplot -25 C. Uvedené typy jsou základní pro rezonanční kmitočet 189 Hz, modifikace na 134 Hz podle požadavku odběrného místa. Typ Výkon kvar Ztrátový výkon W Rozměr (v/š/h) v mm Hmotnost Přívodní pole typ 33/3 33 (3 11) /600/ Přívodní pole rozměr Dimenzování přívodního vedení (A) 55/5 55 (5 11) /7 77 (7 11) /9 99 (9 11) /800/ Bez přívodního pole /5 110 (5 22) /600/ / (11 11) /800/ /7 154 (7 22) /9 198 (9 22) /800/ PP / (11 22) PP /6 264 (6 44) PP / (13 22) /2 600/ /7 308 (7 44) / (15 22) PP /8 352 (8 44) / (17 22) / / /9 396 (9 44) /600/ / (19 22) PP / (10 44) / (11 44) /2 800/ / (12 44) PP / (13 44) / / / (14 44) PP / (15 44) / / / (16 44) /3 800/

9 Realizace kompenzace Před realizací kompenzace je třeba shromáždit technické informace o odběru, který hodláme kompenzovat. Celou přípravu je pak nutné rozdělit do několika kroků. Měření denního diagramu Nejvhodnější způsob je proměření celého odběrného místa pomocí síťového analyzátoru. Měří se denní diagram ve dnech, kdy je očekáván největší odběr. U průmyslových závodů to obvykle bývá střed týdne, měření by se nemělo konat ve volných dnech a nebo po nich. Individuální otázkou doba sběru dat, další pak, zda si ke sběru dat sjednáme specializovanou firmu a nebo instalujeme vlastní měřicí zařízení, které nám umožní získávat potřebná data v průběhu celého roku. Vzhledem k rozvoji nové procesorové techniky již jsou k dispozici kvalitní víceúčelové multimetry, které umožňují sledovat a registrovat značné množství elektrických veličin a celoročně sledovat a řídit odběr a dodávku elektrické energie. Samozřejmostí je elektronické zpracování dat způsobem, který umožňuje jejich vyhodnocení na osobním PC v naprosto běžných kancelářských programech. Data jsou k dispozici aktuální, čímž odpadá riziko z použití dat ze zastaralé analýzy a nebo nutnost vynaložení prostředků na analýzu novou. Dále pak není nutné rozhodovat, zda bude měření od specializované firmy prováděno den, týden nebo měsíc (což opět přináší další náklady). Pokud instalujeme vlastní měřící zařízení, máme k dispozici hodnoty celoroční. V naší nabídce proto naleznete přesné multimetry Janitza, které umožňují kromě jiného sběr potřebných dat (výkony, účiník, harmonické zkreslení, spektrální analýza, indikace a vyhodnocení kvality elektřiny a přechodových jevů), které umožňují nejenom provést potřebná měření před opatřením, ale také sledovat účinnost provedeného opatření. Samozřejmostí je pokročilá komunikace a možnost sledování vyhodnocení dat na PC. Průzkum Optimální návrh kompenzace zahájím detailním průzkumem motor a spotřebičů a tipujeme takové, které je možno kompenzovat individuálně. Je však třeba mít na paměti, že ne všude je možno in. kompenzaci provést, je třeba se řídit normami které vylučují ind. kompenzaci např. pohonů výtahů a jeřábů, současně nelze umístit komp. zařízení v některých prostředích. Protože je výkonová řada statických komentátorů omezená, u malých výkon indukčních motorů je zbytečné přesně stanovovat jejich kompenzační výkon a je možné se spokojit se zjednodušením že lze kompenzovat kondenzátorem o kapacitním výkonu, který se rovná 30 % jmenovitého výkonu motoru. U velkých motorů a hlavně vícepólových vycházíme ze štítkových údajů. Z těchto hodnot stanovíme jmenovitý jalový výkon tak, aby při hodu naprázdno byl výsledný účiník cosφ=0,95. Jalový výkon je možné zvýšit u motorů, kde je pracovní stroj spojen pevně s pohonem. Všechny individuálně kompenzován motory se pak již nebudou na další kompenzaci podílet. Nyní již záleží na skutečných poměrech kompenzovaného odběrného místa a konfiguraci vnitřní sítě. Je-li odběrné místo napájeno z hlavní trafostanice pomocí podružných rozvoden a nebo dokonce podružných transformoven, je možné uvážit skupinovou kompenzaci. Potom je správné uskutečnit podobné měření jako v hlavní transformovně, ale je možné se spokojit s předpokladem, že se celkový odbíraný výkon rozdělí na podružné rozvaděče v poměru přípojných hodnot umístěných spotřebičů a nebo se výkon rozdělí v poměru proudů odebíraných jednotlivými podružnými rozvaděči. Ve stejných poměrech s pak rozdělí i denní diagram. Při realizaci takové skupinové kompenzace bude pravděpodobně nutné již nasadit podružný regulátor jalového výkonu a rozdělení kompenzačního výkonu do několika stupňů. Po vyřešení skupinové kompenzace (a nebo jejímu zavrhnutí) je možné přistoupit k realizaci návrhu centrální kompenzace. Po změření denního diagramu a odečtení individuální kompenzace je třeba stanovit kompenzační výkon tak, aby se dosáhla průměrná hodnota účiníku na straně měření e elektrické energie 0,95-0,98. Každá varianta má své výhody a nevýhody. Realizací centrální kompenzace sledujeme dodržení požadavků na odběr elektrické energie s neutrální hodnotou účiníku, tedy 0,95-1,00. Pečlivě navržená individuální kompenza

10 ce je investičně dražší a pracnější, ale přináší nejvyšší efekt odlehčení vlastní sítě, zlepšení napěťových poměrů a snížení ztrát elektrické výkonu a energie. Správná varianta se pravděpodobně nachází někde mezi, důležité slovo má v tomto také ekonomické posouzení takového projektu. Jako finanční přínosy, které do kompenzace vstupují, uvažujeme zejména: Úspora plateb za nedodržení neutrální hodnoty účiníku. Snížení zatížení vedení. Snížení ztrát elektrické energie. V případě individuálních a skupinových kompenzací pak úspora činné energie na krytí ztrát ve vedení, úspora za neodebranou činnou energii a dále úspora za platbu čtvrthodinového maxima. V případě rozšíření výrobních kapacit může být ekonomickým přínosem například úspora za montáž nového napájecího vedení, pokud pomocí kompenzace odlehčíme vedení stávající. Pro kompenzaci popsanou výše je pak potřeba stanovit počet kompenzačních stupňů, zvolit přiměřený regulátor, zvolit vhodné spínací elementy a také rozhodnout o umístění kompenzačního zařízení (samostatná sekce a nebo kompenzační rozvaděč). Rekonstrukce kompenzačních zařízení K rekonstrukci kompenzačního zařízení se přistupuje v případech, pokud se stávající kompenzace jeví jako nevyhovující. Některé důvody k rekonstrukci jsou specifikované v následujícím výčtu. Nedostatečný nebo nevhodně rozdělený výkon. Částečně havarované kondenzátory po létech provozu je jejich skutečný kapacitní výkon nižší, než je uvedeno na jeho štítku a výkon kompenzačních baterií nemusí být dostačující. Navíc může být působením přetlakových pojistek a samoregenerace zkrácena životnost a snížena bezpečnost povozu Instalace nových spotřebičů s nelineární charakteristikou vyžaduje např. instalaci filtrů, případně posílení kompenzačního výkonu, je vhodné zvážit případnou individuální a nebo skupinovou kompenzaci. Změna legislativy a norem vynucená rekonstrukce, zejména změna energetické legislativy a norem pro EMC Rekonstrukce stávajícího kompenzačního zařízení vychází levněji než instalace nového Opakované poruchy spínacích prvků Specifickým případem je rozšíření závodu anebo výrobního provozu, při kterém by posouzení kompenzace mělo začít opět od individuální. Při záměru rekonstrukce je vhodné posoudit i modernizaci kompenzačního zařízení, která může zahrnovat například následující kroky. Analýza skutečné bilance jalového výkonu a úrovně energetického rušení provede odborná firma, vzhledem k vývoji v elektronice je vhodné zvážit instalaci vlastního pokročilého měření, umožňující následné vyhodnocení provedených opatření, celoroční sledování a řízení odběru elektrické energie. Úprava konstrukce stávajícího kompenzačního rozvaděče. Výměna dožitých, havarovaných nebo nevyhovujících kondenzátorů (např. kondenzátoru, u nichž skutečný kompenzační výkon klesl o třetinu proti štítkovým hodnotám. Výměna stykačů. Výměna zastaralého regulátoru kompenzačního výkonu moderním s pokročilou logikou a pohodlným uživatelským rozhraním + komunikace s PC. Doplnění stávajících kondenzátorů tlumivkami. Výměna vnitřních obvodů. 20