Kůže zrcadlo emoční pohody

Transkript

1 Kůže zrcadlo emoční pohody Růžena Pánková Dermatovenerologická klinika 1. LF UK a VFN

2 Antonio del Pollaiuolo, Profil mladé ženy Gemaeldegalerie. Berlin

3 Emoce jsou vysoce komplexní fenomény s neurofyzilogickými, motoricko-expresivními, prožitkovými a kognitivními komponentami a s komponentami působícími na chování. Jednotný emocionálně-psychologický koncept neexistuje H. FELDMANN: Kompendium lékařské psychologie

4 Psychosomatická orientace zahrnuje: celostní přístup k člověku ve zdraví i nemoci biopsychosociální jednotu člověka komplexní leéčbu mezioborové pojetí psychosomatiky

5 Všechna kožní onemocnění jsou do jisté míry psychosomatická nebo somatopsychická. A. Rook, 1972

6 Kůže a kožní adnexa: orgánem kontaktu se životním prostředím orgánem hraničním reagují na zevní i vnitřní prostředí organismu

7 Psychologický význam kůže: kožní stimulace základ pro fyziologický rozvoj lidského organismu v každém věku orgán vnímání dotyku, tepla, chladu, vibrací, bolesti místo projekce emocí sídlo fyziologických projevů úzkosti vliv na sexualitu, erotogenní zóny psychosociální monitor-zdravá kůže, vlasy a nehty - symbol krásy, čistoty a mládí

8 Společenský význam kůže souvisí s : viditelností kožních změn představami, které se předávají z pokolení na pokolení strachem před nákazou pocity viny, hanby, studu, trestu obavami ze stárnutí,estetickým hlediskem ošklivost předpoklad špatných charakterových vlastností

9 Tersitův komplex Psychické problémy lidí postižených kožními chorobami a tedy i defekty vzhledu jsou známy od starověku. Homér popsal Tersita, nejošklivějšího muže před Trójou, jako člověka, který má ohavnou duši v ohavném těle.

10 DERMATÓZY výrazně OVLIVŇOVANÉ PSYCHOSOCIÁLNÍMI FAKTORY psoriáza atopická dermatitida akné vulgaris seboroická dermatitida rosacea urtikarie pemfigus alopecie areatní telogenní effluvium vitiligo lichen planus herpes simplex 1,2 hyperhidrosis dyshidrotický ekzém

11 psoriáza

12 atopická dermatitida

13 acne vulgaris

14 seboroická dermatitida

15 rosacea

16 periorální dermatitis

17 herpes simplex

18 herpes simplex genitalis

19 urtikarie

20 pemfigus vulgaris

21 alepocie areátní alopecia areata dfg.trichotillomanie

22 lichen planus

23 vitiligo

24 Subjektivní prožívání nemocného nebývá přímo úměrné klinické závažnosti kožního onemocnění nebo sexuálně přenosné infekci.

25 Rozdíly jsou značné a souvisí s: dobou trvání a lokalizací kožních změn věkem pacienta osobnostními faktory rodinným a sociálním zázemím schopnostmi adaptace

26 V ambulantní praxi se setkáváme se skutečností, že ne u všech kožních pacientů se stejnou diagnózou, bývá dermatologická léčba lege artis stejně úspěšná.

27 Kožní lékař by se měl zříci jednorozměrné představy o příčině a působení a zabývat se koncepty, které zahrnují aspekty somatické, psychické a sociálně ekologické. J. Reiffers, 1976

28 Psychosociální souvislosti u % pac. narušené mezilidské vztahy v rodině, ve škole, na pracovišti sociální izolace, často uprostřed rodiny narušení sexuality snížená sociální aktivita nezaměstnanost snížená kvalita života např. psoriáza = angina pectoris, ICHS, akné vulgaris = asthma bronchiale, epilepsie, bolesti zad, diabetes mell., artritidy

29 Rozhovor s nemocným hlavní nástroj psychosomatické diagnózy psychosomatická anamnéza přesun aktivní úlohy ve vzájemném vztahu lékař-pacient empatické naslouchání nemocnému psychoterapeutický rozhovor

30 Vzájemné propojení kůže, CNS a imunitního systému: nervová zakončení v kůži a neuropeptidy modulují kožní zánět v aktivní vaskulární, chronické i regenerační fázi; vazebná místa pro neuromediátory a schopnost uvolňovat neuropeptidy keratinocyty, fibroblasty, Merkelovy, žírné a Langerhansovy buňky, endotelie drobných cév a leukocyty

31 kalcitoninu genově příbuzný peptid (CGRP) moduluje schopnost prezentace antigenu epidermálními Langerhansovými buňkami Lymfokiny v epidermis, interleukin-l1 převádí lokální zánětlivou reakci v systémovou reakci organismu senzorické kožní nervy uvolňováním neuropeptidů ovlivňují proliferaci keratinocytů,

32 U kožních pacientů pozorujeme: snížené sebehodnocení, pocity viny a zklamání váznoucí slovní a oční kontakt alexithymii neschopnost vyjádřit emoce intenzivní pocity hněvu - hostilitu zvýšené sebepozorování a nadměrnou péči o kůži, skin picking obsedantně-kompulzivní chování narušené vnímání těla, body image- dysmorfobii

33 acne excoriée skin picking arteficiální eroze jizvy kruhovité změny pigmentace žádné primární eflorescence tělesná dysmorfická porucha

34 Dysmorphophobia Tělesná dysmorfická porucha Body dysmorphic disorder

35 Somatoformní porucha Hypochondrická tělesná stížnost bez organického nálezu Domnělý vzhledový deficit Porucha obsedantně kompulzivního spektra Komorbidita s depresí, úzkostnou poruchou nebo poruchou příjmu potravy Porucha vnímání vlastního těla body image

36 Klinický obraz u dermatologických pac. Vtíravé myšlenky, kompulze-nutkavé akty Kontrolování nejčastěji před zrcadlem Zakrývání- vyrážka + líčidla, vlasy přes obličej. Snaha o nápravu domnělého nedostatku skin picking Vyhýbání se lidem izolace ve vlastní domácnosti končící až sebevraždou

37 Úvahy o dg. dysmorfofobie častěji: Výskyt v běžné populaci 1-2 % Mezi kožními pacienty více než 10 %!!!! (botulotoxin, liposukce, korektivní dermatologie) Tito pacienti nebudou nikdy spokojeni, žádají opravu, často další zákrok vyvolá hlubší zoufalství autoagrese, heteroagrese Úvodní screening před zákrokem je vhodný

38 Léčba tělesné dysmorfické poruchy Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, antidepresiva (specific serotonin reuptake inhibitor - SSRI) dávky trojnásobně vyšší než u depresí, výsledek se dostaví později Výskyt dysmorfofobie se bude zvyšovat u disponovaných jedinců spolu se současným upřednostňováním vzhledu před jinými vlastnostmi; média nerealistické vzory fyzického zevnějšku,

39 .. pacienti s tělesnou dysmorfickou poruchou jsou dobře léčitelní. Jejich rozpoznání uleví pacientovi a může uchránit lékaře před trápeními různého kalibru od stížnosti na špatně provedený výkon až po olovo v těle. prof.mudr. K. Chromý, CSc Prakt. Lék. 2005, 85, N0. 9, s

40 úkoly a cíle Psychodermatologické sekce ČDS JEP změna současných nevhodných ambulantních podmínek pro psychosomaticky orientované dermatovenerology, chybí časový prostor pro psychosomatický rozhovor s pacientem možnost vykazování nového kódu pojišťovnám, získat na základě docenění ekonomického a etického významu psychodermatologie, omezování nadbytečných laboratorních a somatických diagnostických vyšetření,

41 Proč usilujeme o mezioborovou spolupráci s psychology a psychiatry? včasnou diagnózou psychických a behaviorálních poruch u pacientů, kteří primárně vyhledají pomoc dermatovenerologa omezujeme laboratorní a diagnostická vyšetření, která zatěžují nemocné, zdravotníky i zdravotní pojišťovny a mají aspekty ekonomické a etické komplexní léčbou dermatologických pacientů, zahrnující psychoterapii a cíleně psychofarmaka zvyšujeme kvalitu života nemocných

42 průběžná výměna praktických zkušeností při pravidelných setkáních, odborné doškolovací kurzy mezioborová spolupráce lékařů a klinických psychologů s dermatovenerology doplnění dermatovenerologické léčby o psychoterapii a psychofarmaka, např. antidepresiva, která mají primárně analgetické, antihistaminové a imunostimulační účinky péče o kožní pacienty a zvýšení kvality jejich života, podpora svépomocných skupin pacientů.

43 Psychosomatická ambulance kožní klinika 1.LF UK Centrum pro léčbu a prevenci psychosomatických poruch v dermatovenerologii VFN a 1. LF UK 1998 Psychodermatologická sekce Čs.Derm.spol. JEP ustavena v září, v Novém Jičíně 2004

44 srdečně vás zveme ke spolupráci a těšíme se na vaše podnětné návrhy, které nám pomohou vytvořit aktivní Psychodermatologickou sekci ČDS JEP.