Technická redaktorka: Eva Ježková Jazyková korektura: Jan Vitoň Překlad: Miloslav Rakovič

Transkript

1 KONTAKT 4/11 Odborný a vědecký časopis pro zdravotně sociální otázky Časopis byl v roce 2008 zařazen Radou vlády pro vědu a výzkum do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. Časopis byl excerpován v Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ). Vychází čtvrtletně. VYDAVATEL Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta; Ostravská univerzita v Ostravě, Fakulta sociálních studií a Lékařská fakulta; Trnavská univerzita v Trnavě, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce; Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva K otištění jsou přijímány rukopisy týkající se zdravotně sociální problematiky, ošetřovatelství, kvality života, právních otázek ve zdravotnictví, lékařské etiky, bioetiky a filozofické antropologie. Časopis Kontakt vychází čtvrtletně. Všechny příspěvky jsou recenzovány. Technická redaktorka: Eva Ježková Jazyková korektura: Jan Vitoň Překlad: Miloslav Rakovič ADRESA REDAKCE Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta KONTAKT J. Boreckého České Budějovice Objednávky přijímá redakce Tel.: ; kontakt@zsf.jcu.cz Tisk: Tiskárna Vlastimil Johanus, číslo 4/2011 vyšlo v prosinci 2011 ISSN (Print) ISSN (Online)

2 REDAKČNÍ RADA Šéfredaktor: prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., dr. h. c. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) Odpovědní redaktoři: prof. MUDr. Pravoslav Stránský, CSc. Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové (CZ) doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) Externí členové: MUDr. Karel Blažek praktický lékař, České Budějovice (CZ) MUDr. Bc. Libuše Čeledová, Ph.D. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha (CZ) Bc. MUDr. Rostislav Čevela Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha (CZ) prof. MUDr. Ivan Dylevský, DrSc. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Kladno (CZ) prof. MUDr. Peter Fedor-Freybergh, PhD. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava (SK) prof. PhDr. Stanislav Hubík, CSc. Masarykova univerzita, Brno (CZ) prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Kladno (CZ) doc. Katalin Papp, Ph.D., MA., R.N. University of Debrecen, Faculty of Health, Nyíregyháza, Department of Nursing (HU) prof. Ing. Libuša Radková, PhD. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava (SK) prof. Ing. Miloslav Rakovič, DrSc. Dobřichovice (CZ) doc. MUDr. Jozef Rosina, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Kladno (CZ) prof. PaedDr. Milan Schavel, PhD. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava (SK) prof. MUDr. Jaroslav Slaný, CSc. Městská nemocnice Ostrava, Dětské lékařství (CZ) prof. MUDr. Ladislav Šoltés, DrSc. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava (SK) prof. PhDr. Dalibor Tureček, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta (CZ) prof. Daniel J. West, Jr., Ph.D., B.S., M.ED. Scranton University Pennsylvania (USA) Interní členové: doc. MUDr. Věra Adámková, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) doc. PhDr. Mária Boledovičová, PhD. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva (SK) doc. MUDr. et Mgr. Alan Bulava, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) doc. MUDr. Jaroslav Horáček, CSc. Ostravská univerzita v Ostravě (CZ) doc. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) doc. PhDr. Jana Levická, PhD. Trnavská univerzita v Trnavě, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce (SK) doc. PhDr. Adéla Mojžíšová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) JUDr. Ing. Daniel Prouza, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) doc. PhDr. Jana Šemberová, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) PhDr. Marie Trešlová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ) MUDr. Miloš Velemínský, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta (CZ)

3 KONTAKT Ročník 13 Číslo OBSAH EDITORIAL Impaktované a domácí recenzované časopisy v ošetřovatelství (S. Bártlová, I. Pfeifer, J. Hercová) OŠETŘOVATELSTVÍ Analýza vybraných klinických doporučených postupů a standardů péče o dekubity (D. Wojnarová, D. Jarošová) Péče o novorozence v České republice a v Jihočeském kraji v roce 2010 (M. Hanzl, R. Pudíková) Hospicová a paliativní péče u dětí s nádorovým onemocněním (D. Schwetzová, V. Vránová, Š. Ježorská) ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ VĚDY Sociálně vyloučená lokalita očima jejích obyvatel (A. Kajanová, D. Dvořáčková) Obezita onemocnění těla i duše (V. Veisová) Nástroje pro hodnocení kvality života žen po menopauze (M. Moravcová, J. Mareš) Zdravotní problematika péče o dítě s dětskou mozkovou obrnou (DMO) v kontextu holistického přístupu (D. Šlechtová) Dotace ze státního rozpočtu brání rozvoji sociálních služeb (L. Průša) Hardbass jako maskulinní rituál: uvedení do problematiky (J. Smolík, A. Kajanová) BIOMEDICÍNA Radioprotective effect of heparin (B. Lukashin, A. Grebenyuk, V. Zatsepin) VARIA Alzheimerova choroba rizikové a protektívne faktory (I. Guľášová)

4 OBSAH RECENZE Recenze Smolík, J.: Subkultury mládeže: Uvedení do problematiky (V. Bělík) Recenze Kučera, M., Kolář, P., Dylevský, I. et al.: Dítě, sport a zdraví (M. Bauerová) ZPRÁVY Sympozium o etice environmentálního zdraví (F. Zölzer) I. ošetřovatelská online konference (H. Michálková, L. Šedová, V. Benešová) PŘEČETLI JSME ZA VÁS Instrukce pro autory

5 REVIEW IMPAKTOVANÉ A DOMÁCÍ RECENZOVANÉ ČASOPISY V OŠETŘOVATELSTVÍ Journals with impact factors and domestic journals requiring reviews of manuscripts focused on nursing EDITORIAL Sylva Bártlová¹, Ivan Pfeifer, Jana Hercová² ¹Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství a porodní asistence ²Národní lékařská knihovna, rešeršní oddělení, Praha Summary Development of the number of journals in the field of nursing having impact factors and of the number of domestic journals in this branch having no impact factor but requiring reviews was investigated. Within the scope of the present investigation, the technique of analyzing written documents was employed. The numbers of journals having the impact factor (IF) and publishing works in the field of research of nursing were determined from the databases of the journal citation reports (JCR) in two editions including the research of nursing JCR Science Edition (Sci. Ed.) and JCR Social Science Edition (Soc. Sci. Ed.). The journals without impact factor but requiring reviews of manuscripts were monitored according to the List of domestic journals without impact factors but requiring reviews of manuscripts published by the Council for Research Development and Innovation. The increase in the number of journals with impact factor aimed at nursing is ever continued, its rate in percent exceeds other medical disciplines and in terms of this number, after several years, nursing took its position among traditional medical disciplines in terms of the number achieved. The number of officially recognized domestic journals aimed at nursing is still low. In the List of domestic journals without impact factors, but requiring reviews of manuscripts, as published by the Council, there is no journal mentioned in 2010, which would be exclusively focused on nursing and there are two journals aimed at a number of healthcare disciplines, nursing being declared in the first position. These are the journals Kontakt and Profese on-line. The Council has already not issued any updated List and also does not intend to do so for Possibilities of publishing results of the nursing research in domestic journals without impact factors but requiring reviews of manuscript still remain limited, most likely also due to the fact that the Council for the research development and innovation does not continue providing originally intended annual updating of the List of these journals. Key words: database impact factor nursing research journal requiring manuscript reviews Souhrn Bylo uskutečněno šetření o vývoji počtu impaktovaných časopisů z oboru ošetřovatelství a o vývoji počtu domácích recenzovaných neimpaktovaných časopisů z tohoto oboru. V rámci šetření byla použita technika analýzy písemných dokumentů. Počty časopisů s impakt faktorem (IF) z oblasti ošetřovatelského výzkumu byly zjišťovány z databáze Journal Citation Reports (JCR), a to ve dvou Submitted: Accepted: Published online: KONTAKT: 13/4: ISSN (Print) ISSN (Online) 389

6 EDITORIAL edicích, ve kterých je ošetřovatelský výzkum sledován JCR Science Edition (Sci. Ed.) a JCR Social Science Edition (Soc. Sci. Ed.). Recenzované neimpaktované časopisy byly sledovány dle Seznamu domácích recenzovaných neimpaktovaných časopisů vydávaném Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Nárůst počtu časopisů s IF v ošetřovatelství stále pokračuje, procentuálně převyšuje ostatní medicínské obory a dosaženým počtem se po několika letech již zařazuje mezi tradiční medicínské disciplíny. Počet oficiálně uznaných domácích časopisů věnujících se ošetřovatelství zůstává malý. V Seznamu domácích recenzovaných neimpaktovaných časopisů vydávaném Radou není v r ani dříve uveden žádný časopis, který by se věnoval výlučně ošetřovatelství, pouze dva časopisy, které se věnují více zdravotnickým oborům, přičemž ošetřovatelství uvádějí na prvním místě. Jedná se o časopisy Kontakt a Profese on-line. Pro r Rada aktualizovaný Seznam již nevydala a nepočítá s tím ani pro r Možnosti publikování výsledků ošetřovatelského výzkumu v domácích recenzovaných neimpaktovaných časopisech zůstávají nadále omezené, velmi pravděpodobně i v důsledku toho, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace nepokračuje v původně avizovaných každoročních aktualizacích Seznamu těchto časopisů. Klíčová slova: databáze impakt faktor ošetřovatelský výzkum recenzovaný časopis ÚVOD V našem předchozím sdělení (Bártlová et al., 2011) jsme upozornili na mimořádný nárůst počtu časopisů z oblasti ošetřovatelství, které v několika posledních letech získaly impakt faktor, a na omezené možnosti publikování výsledků ošetřovatelského výzkumu v domácích recenzovaných periodikách, vyhlašovaných Radou pro výzkum, vývoj a inovace (Radou). Podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje (Metodika hodnocení..., ) mohou být z časopiseckých publikací v oblasti medicíny bodově hodnoceny pouze publikace uveřejněné v těchto časopisech a v časopisech zařazených v databázi SCOPUS. Podle téže Metodiky má bodové hodnocení i adekvátní ekonomické dopady. Zajímalo nás, zda uvedený trend rychlého a výrazného zvyšování počtu časopisů s IF v oblasti ošetřovatelství pokračuje a navázali jsme tak na naše šetření zahrnující roky a ověřovali jsme, zda došlo k potřebnému pozitivnímu vývoji v této oblasti u domácích recenzovaných časopisů. METODIKA V rámci šetření jsme jako techniku použili analýzu písemných dokumentů. Počty časopisů s IF z oblasti ošetřovatelství jsme zjišťovali z databáze Journal Citation Reports (JCR), a to ve dvou jejích edicích, ve kterých je ošetřovatelský výzkum sledován JCR Science Edition (Sci. Ed.) a JCR Social Science Edition (Soc. Sci. Ed.)(JCR, ), ve kterých jsou příslušné časopisy zařazeny v kategorii Nursing (JCR, Nursing). Zjišťovali jsme rozdíly mezi roky 2008 a 2009 a za pětileté období v absolutních i procentuálních hodnotách počtu časopisů. Výsledky změn v ošetřovatelství jsme porovnali se změnami v dalších medicínských oborech (kategoriích) za uvedené období. Počet uznaných domácích recenzovaných časopisů z oblasti ošetřovatelství a jeho vývoj jsme zjišťovali ze Seznamu recenzovaných neimpaktovaných časopisů (periodik) zveřejňovaných uvedenou Radou a z informací, které v této věci Rada uvedla (Pfeifer, Hercová, 2010, 2011). VÝSLEDKY V databázi Journal Citation Reports (JCR) bylo v edici Science Edition v kategorii Nursing v r uvedeno 72 časopisů, v r a v r časopisů. V edici Social Science Edition této databáze bylo v kategorii Nursing v r uvedeno 70 časopisů, v r časopisů a v r časopisů. Seznam periodik indexovaných v Sci. Ed. databáze JCR v roce 2009 v kategorii Nursing je uveden v příloze. Celkový počet 74 periodik vyplývá ze skutečnosti, že všechna periodika uvedená v kategorii Nursing v Soc. Sci. Ed. jsou uvedena v Sci. Ed., kromě dvou, indexovaných jen v Soc. Sci. Ed. (Nurs. Hist. Rev. a Scand. J. Caring. Sci.). Zvýšení počtu periodik v kategorii Nursing v Sci. Ed. v roce 2009 proti r o 10 periodik představuje meziroční navýšení o 16,1 %, čtyřleté zvýšení počtu o 40 periodik představuje navýšení o 125 %. Zvýšení počtu periodik v kategorii Nursing v Soc. Sci. Ed. v roce 2009 proti r o 11 periodik představuje meziroční navýšení o 18,6 %, čtyřleté zvýšení počtu periodik v této 390

7 edici o 41 titulů představuje navýšení o 141,3 %. Souhrnné navýšení počtu časopisů kategorie Nursing vycházející ze součtu všech titulů v obou edicích r periodik, r periodik, r periodik pak představuje v letech 2009, resp meziroční navýšení o 15,6 % a za čtyřleté období (2009 proti 2005) navýšení o 117,6 %. V Seznamu domácích recenzovaných neimpaktovaných časopisů vydávaných Radou není v r ani dříve uveden žádný časopis, který by se věnoval výlučně ošetřovatelství, pouze dva časopisy, které se věnují více zdravotnickým oborům, přičemž ošetřovatelství uvádějí na prvním místě. Jedná se o časopisy Kontakt a Profese on- -line. Pro r Rada aktualizovaný Seznam již nevydala a nepočítá s tím ani pro r. 2012, takže situace proti r zůstává nezměněná. Bližší informaci k tomuto vývoji jsme poskytli ve zvláštním sdělení (Pfeifer, Hercová, 2011). DISKUSE Z našich výsledků vyplývá, že nárůst počtu impaktovaných časopisů v ošetřovatelství se nejen nezastavil, ale nadále pokračuje. Jak vyplývá z našeho šetření o změnách počtu periodik v 63 kategoriích Sci. Ed. za roky , jehož publikování připravujeme, je procentuálné největší ze všech a i v absolutních hodnotách se vyrovnává, nebo dokonce předčí mnohé tradiční medicínské obory (v Sci. Ed. vykazuje ošetřovatelství v r periodik, v témže roce fyziologie např. 75, toxikologie 77, ale patologie 71, gynekologie a porodnictví 70, gastroenterologie a hepatologie 66, infekční nemoci 57 apod.). Několikaletou proceduru, týkající se přidělení IF, popisují u nás např. Krbec a Čech (2010) a je zřejmé, že jí nově zařazované ošetřovatelské časopisy musely projít úspěšně. Kategorie Nursing byla do Sci. Ed. zařazena v r. 2002, kdy v ní bylo uvedeno prvních 32 časopisů. Významný rozvoj ošetřovatelského výzkumu ve světě lze však datovat již o 2 3 desetiletí dříve a stává se významným přínosem pro naplňování zdravotních a sociálních potřeb lidí. Široce implementuje postupy praxe založené na důkazu, resp. medicíny založené na důkazu (Evidence based medicine) (Potomková, 2008). Nemůže překvapovat, že zejména vzhledem k poměrně nedlouhé tradici našeho ošetřovatelského výzkumu není mezi impaktovanými periodiky žádný domácí ošetřovatelský časopis. Ostatně domácích medicínských periodik, která získala IF, je nadále jen několik Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Čechoslovaca, od r i olomoucké elektronicky vydávané Biomedical Papers a dále časopisy hraniční jako Physiological research, Folia microbiologica a Folia parasitologica. Na domácí scéně se bohužel situace nezměnila. Rada vlády oznámila, že v aktualizaci Seznamu našich neimpaktovaných recenzovaných periodik pro roky 2011 a 2012 nebude pokračovat a že je připravována nová Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje. Blíže o tom informujeme v jiném sdělení (Pfeifer, Hercová, 2011). Z toho vyplývá, že mezi recenzovanými časopisy věnujícími se ošetřovatelství (ale i dalším oborům) a zařazenými do uvedeného Seznamu zůstávají nadále pouze českobudějovický Kontakt a olomoucký elektronický Profese on-line. To je jistě nepříznivé sdělení jak pro pracovníky v oboru, tak pro redakce časopisů věnujících se ošetřovatelství, které o zařazení do Seznamu usilovaly. Domníváme se, že zejména Florence (a to na základě jednání s vedením časopisu) by podmínky Rady k zařazení již splnila a že velkou šanci by zřejmě měly mít i další časopisy, které se prezentují jako recenzované Diagnóza v ošetřovatelství a Ošetřovatelství a porodní asistence, ale jistě i časopisy další. Jak jsme již uváděli v předchozím sdělení (Bártlová et al., 2011), výsledky ošetřovatelského výzkumu mohou být publikovány i v dalších našich recenzovaných časopisech uznaných Radou a uvedených v jí vydávaných Seznamech, ale praxe ukazuje, že se tak děje spíše výjimečně. Prezidiální časopis České lékařské společnosti JEP Časopis lékařů českých v souladu se svým zaměřením např. uveřejňoval koncepční materiály týkající se ošetřovatelství a jeho výzkumu od Pacovského, Juráskové a od Misconiové, na které upozorňujeme v citované práci. Podpora ošetřovatelskému výzkumu je vyjadřována v koncepčních materiálech ministerstva zdravotnictví, které se mj. připojilo k aktivitě Světové zdravotnické organizace vydáním její publikace Povědomí o výzkumu v praxi sestry a porodní asistentky i aktivitou Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně ( NCO NZO), které vydalo práci Bártlové, Sadílka a Tóthové Výzkum a ošetřovatelství (Bártlová et al., 2008). EDITORIAL 391

8 EDITORIAL Výzkum v ošetřovatelství je součástí bakalářského i magisterského vysokoškolského studia sester, jejich specializačního vzdělávání. Jsou pořádány konference věnované ošetřovatelskému výzkumu, existují živé mezinárodní kontakty v ošetřovatelském výzkumu a jeho publikování (zejména ve spolupráci mezi Českou a Slovenskou republikou, ale i s dalšími zeměmi, zejména Maďarskem a Polskem). Získávání podpory pro řešení projektů ošetřovatelského výzkumu, zejména pokud se jedná o projekty několikaleté a finančně relativně náročnější, je v podstatě možné jen z několika zdrojů. Získání podpory pro ošetřovatelský výzkum z prostředků určených na podporu základního výzkumu a zprostředkovávaných Grantovou agenturou ČR (GAČR) lze očekávat, jak praxe ukazuje, spíše ojediněle, a to např. při řešení sociologických aspektů ošetřovatelské problematiky. Zda bude reálné získání podpory pro projekty ošetřovatelského výzkumu z prostředků určených na podporu aplikovaného výzkumu a tedy z nově ustavené Technologické agentury ČR (TAČR), ukáže zřejmě již blízká budoucnost. Nejvýznamnějším zdrojem podpory ošetřovatelského výzkumu se tak jeví již několik let Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví ČR (IGA). Významným krokem pro ošetřovatelský výzkum bylo jeho soustředění do působnosti jedné oborové komise IGA a jeho začlenění do transformované komise IGA č. 12 Ošetřovatelství, zdravotní systémy, informatika, ke kterému IGA přistoupila v r Bylo by zřejmě vhodné ověřit po cca 10 letech zájem řešitelů o získání podpory na řešení projektů ošetřovatelského výzkumu v rámci IGA, úspěšnost žadatelů v posuzovacích řízeních v této agentuře, finanční objemy uvolněné pro řešení schválených projektů ošetřovatelského výzkumu, pracoviště, která se o podporu nejčastěji ucházejí, a témata, která se vyskytovala nejčastěji. Rádi bychom takové šetření s pomocí IGA uskutečnili a přispěli tak k předložení reálného obrazu o této významné části našeho ošetřovatelského výzkumu. ZÁVĚR Šetření o počtu impaktovaných časopisů v ošetřovatelství ukázalo, že pokračuje významný nárůst počtu těchto časopisů, který procentuálně převyšuje ostatní medicínské obory a i v absolutních hodnotách současným počtem impaktovaných časopisů zařazuje ošetřovatelství již po několika letech zavedení této kategorie v rámci databáze JCR mezi tradiční medicínské obory. Možnosti publikování výsledků ošetřovatelského výzkumu v domácích recenzovaných neimpaktovaných časopisech zůstávají nadále omezené, velmi pravděpodobně i v důsledku toho, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace nepokračuje v původně avizovaných každoročních aktualizacích Seznamu těchto časopisů. Tato skutečnost tak zůstává nadále závažnou jak z hlediska oboru a jeho výzkumu, tak vzhledem k platnému systému hodnocení výsledků výzkumu a jeho financování. LITERATURA 1. Bártlová S, Sadílek P, Tóthová V (2008). Výzkum a ošetřovatelství. 2. přeprac a doplněn. vyd. Brno: NCO NZO, 185 p. 2. Bártlová S, Pfeifer I, Hercová J (2011). Ošetřovatelský výzkum a současné možnosti publikování jeho výsledků. Praktický lékař 91/7: Journal Citation Reports. Science Edition, Social Science Edition. Thomson Reuters: ( ). 4. Journal Citation Reports. Category Nursing. Thomson Reuters: ( ). 5. Krbec M, Čech O (2010). Vědecké a citační databáze a impakt faktor jako nástroj k posouzení úrovně publikace. Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Čechoslovana, 77/4: Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů ( ). [online]. [cit ]. Dostupné z: Pfeifer I, Hercová J: Recenzovaná neimpaktovaná periodika z oblasti lékařských věd r Lékařská knihovna [online] 3 4/2010. [cit ]. Dostupné z: 8. Pfeifer I, Hercová J: Recenzovaná neimpaktovaná domácí periodika Lékařská knihovna [online] 1 2/2011. [cit ]. Dostupné z: Potomková J (2008). Ošetřovatelský výzkum a praxe založená na důkazu: postřehy z mezinárodní konference. Lékařská knihovna 13/4: PŘÍLOHA na další straně: Seznam impaktovaných časopisů v ošetřovatelství na dalších stránkách Sylva Bártlová et al. sbartlova@zsf.jcu.cz 392

9 PŘÍLOHA Seznam impaktovaných časopisů v ošetřovatelství (řazených dle výše IF). Zpracováno z databáze JCR a její Sci. Ed. (kategorie Nursing) 72 titulů za rok EDITORIAL Abbreviated Journal Title WORLDV EVID-BASED NU BIRTH-ISS PERINAT C INT J NURS STUD ONCOL NURS FORUM CANCER NURS ISSN 2009 Total Cites Impact Factor 5-Year Impact Factor Immediacy Index 2009 Articles Cited Half-life Eigenfactor TM Score X Article Influence TM Score X X NURS RES > AM J CRIT CARE NURS OUTLOOK J CARDIO- VASC NURS J ADV NURS RES NURS HEALTH J NURS SCHOLARSHIP > ADV NURS SCI > PAIN MANAG NURS J FAM NURS NURS SCI QUART J CLIN NURS J WOUND OSTOMY CONT MIDWIFERY J NURS ADMIN J MIDWIFERY WOM HEAL EUR J ONCOL NURS WESTERN J NURS RES NURS ETHICS J PSYCHIATR MENT HLT HEART LUNG

10 EDITORIAL Abbreviated Journal Title CRIT CARE NURSE J PEDIATR ON- COL NURS ISSN 2009 Total Cites Impact Factor 5-Year Impact Factor Immediacy Index 2009 Articles Cited Half-life Eigenfactor TM Score Article Influence TM Score J HUM LACT PERSPECT PSYCHIATR C J ASSOC NURSE AIDS C CIN-COMPUT INFORM NU J TRANSCULT NURS JOGNN-J OBST GYN NEO J NURS CARE QUAL BIOL RES NURS BARIAT NURS SURG PAT J AM ACAD NURSE PRAC NURS EDUC TODAY ARCH PSYCHIAT NURS APPL NURS RES J NURS EDUC J PERINAT NEONAT NUR NURS HEALTH SCI J GERONTOL NURS PUBLIC HEALTH NURS NURS ECON MCN-AM J MATERN-CHIL X GERIATR NURS AUST J RURAL HEALTH J PROF NURS CLIN NURSE SPEC J PSYCHOSOC NURS MEN INT NURS REV NURS INQ

11 Abbreviated Journal Title ISSN 2009 Total Cites Impact Factor 5-Year Impact Factor Immediacy Index 2009 Articles Cited Half-life Eigenfactor TM Score Article Influence TM Score AM J NURS X REHABIL NURS NURS CLIN N AM REV LAT-AM ENFERM AUST J ADV NURS ORTHOP NURS J COMMUN HEALTH NURS J SPEC PEDIATR NURS CONTEMP NURSE EDITORIAL NURS EDUC GASTROEN- TEROL NURS INT J UROL NURS REV ESC ENFERM USP J EMERG NURS X JPN J NURS SCI ASSIST INFERM RIC J ADDICT NURS

12 OŠETŘOVATELSTVÍ ORIGINAL ARTICLE ANALÝZA VYBRANÝCH KLINICKÝCH DOPORUČENÝCH POSTUPŮ A STANDARDŮ PÉČE O DEKUBITY Analysis of selected clinical practice guidelines and standards of pressure ulcers management Dorota Wojnarová, Darja Jarošová Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Summary The purpose of the study presented here was to use the AGREE instrument for the implementation of the methodological analysis of the quality of processing selected clinical practice guidelines focused on problems of pressure ulcers, and furthermore to find differences between particular recommended clinical procedures in the field of prevention of the decubitus development and recommended preventive strategies. The clinical practice guidelines (CPG) were searched for in electronic databases (G-I-N, Medline, Embase, ProQuest, Science Direct, Web of Knowledge) based on the following key words: pressure ulcers, pressure sore, decubitus, prevention, clinical practice guidelines. After subsequent classification and analysis of five foreign recommended clinical procedures and two Czech standards, the CPG methodological quality was evaluated and recommended preventive nursing strategies of prevention and taking care of pressure ulcers were compared. In terms of methodology, the clinical practice guideline Risk Assessment & Prevention of Pressure Ulcers of the group Registered Nurses Association Ontario (RNAO) exerted the highest quality of processing. Most CPG evaluated mentioned similar recommendations of nursing interventions in the prevention and taking care of pressure ulcers. Differences were particularly found in recommendations of scales for the determination of the measure of risk of the pressure ulcers development, where the scale Braden, and under Czech conditions the scale Norton, were preferred. Our study demonstrated considerable differences in processing of foreign CPG and Czech local standards of taking care of pressure ulcers, mainly in the compilation and implementation of recommendations participation of multidisciplinary teams including patients, recommendations supported by research demonstrations, availability of professional as well as lay public. Key words: clinical practice guidelines pressure ulcers AGREE instrument preventive interventions Souhrn Cílem studie bylo pomocí nástroje AGREE realizovat metodologickou analýzu kvality zpracování vybraných klinických doporučených postupů zabývající se problematikou dekubitů, dále zjistit rozdíly v oblastech prevence vzniku dekubitů a doporučených preventivních strategií mezi jednotlivými klinickými doporučenými postupy. Klinické doporučené postupy (KDP) byly vyhledávány v elektronických databázích (G-I-N, Medline, Embase, ProQuest, Science Direct, Web of Knowledge) na základě klíčových slov: pressure Submitted: Accepted: Published online: KONTAKT: 13/4: ISSN (Print) ISSN (Online) 396

13 ulcers, pressure sore, decubitus, prevention, clinical practice guidelines. Po následném třídění a analýze 5 zahraničních klinických doporučených postupů a 2 českých standardů bylo provedeno hodnocení metodologické kvality KDP a komparace doporučovaných preventivních ošetřovatelských strategií prevence a péče o dekubity. Po metodologické stránce vykazoval nejvyšší kvalitu zpracování klinický doporučený postup Risk Assessment & Prevention of Pressure Ulcers skupiny Registered Nurses Association Ontario (RNAO). Většina hodnocených KDP uváděla podobná doporučení ošetřovatelských intervencí v prevenci a péči o dekubity. Rozdíly byly nalezeny zejména u doporučení škál pro zjišťování míry rizika vzniku dekubitů, kdy byla preferována stupnice Braden, v českých podmínkách pak škála Norton. Naše studie prokázala výrazné rozdíly ve zpracování zahraničních KDP a českých lokálních standardů péče o dekubity, a to zejména u tvorby a implementace doporučení zapojení multidisciplinárního týmu včetně pacientů, doporučení podložená důkazy z výzkumů, dostupnost odborné i laické veřejnosti. OŠETŘOVATELSTVÍ Klíčová slova: klinické doporučené postupy dekubity AGREE nástroj preventivní intervence ÚVOD Dekubity jsou definovány jako oblasti lokálního poškození tkáně kůže a podkožních tkání způsobeného tlakem, smýkáním, třením anebo jejich kombinací (EPUAP European Pressure Ulcer Advisory Panel, 2009). Toto poškození vede k nedostatečnému prokrvení, k odumření tkáně (kůže, podkoží a svalstva), sepsi a následnému úmrtí. Podle odhadů zemře v USA každým rokem téměř pacientů na komplikace spojené s dekubity, odhadované náklady na prevenci a péči o proleženiny jsou vyšší než USD, celkové náklady na léčbu dekubitů se pohybují okolo 11 bilionů USD za rok (Reddy et al., 2006). Podle zahraničních studií se denní náklady na léčbu dekubitů pohybují od 180 Kč po Kč podle stupně poškození tkáně. V České republice se odhaduje výskyt dekubitů mezi 6 12 % (Drápalová, 2006); ekonomické studie zahrnující finanční náklady na prevenci, léčbu dekubitů a jejich komplikací zatím u nás nebyly publikovány. Proleženiny se mohou objevit prakticky na všech částech těla, většinou nad kostními výběžky, jako je např. kost křížová (Rycroft-Malone, McInnes, 2000; Bureš, 2003). Častěji se vyskytují u pacientů s neurologickým postižením (např. s poraněním míchy), se sníženou mobilitou (Bianchetti et al., 1993; Allman, 1997) nebo u imobilních včetně těch, kteří nosí protézy, ortézy nebo sádry, u podvyživených (Banks, 1998) nebo naopak u obézních (Gallangher, 1997). Dekubity jsou více ohroženi senioři a osoby upoutané na invalidní vozíky (Spoelhof, 2000; Ronda, Falce, 2002). Dekubity jsou spojovány se zvýšeným výskytem infekcí včetně osteomyelitidy (Darouiche et al., 1994). Výstupy mnoha studií ukazují, že dekubity představují velkou zátěž a snížení kvality života pro pacienty, jejich pečovatele (Franks et al., 2002) i jejich rodiny (Elliott, 1999). Pacienti s dekubity trpí silnými bolestmi a často vyžadují delší hospitalizaci (Freeman et al., 2001; Flock, 2003; Manfredi et al., 2003). Léčba dekubitů je většinou zdlouhavá a náročná po stránce fyzické, psychické, sociální, ale zejména finanční. Také proto je kladen velký důraz na preventivní opatření zahrnující profesionální ošetřovatelskou péči založenou na nejlepších dostupných důkazech. Výskyt dekubitů ve zdravotnickém zařízení je jedním z indikátorů kvality poskytované ošetřovatelské péče (Hibbs, 1992). V posledních letech je již ve většině lůžkových zdravotnických zařízeních v České republice (ČR) prováděn cílený monitoring rizika a výskytu dekubitů, aby mohla být přijata opatření k prevenci jejich vzniku a k indikaci správného a efektivního způsobu léčby (Joint Commission International JCI, 2005). Existují různé strategie prevence a léčby dekubitů, v podmínkách českého ošetřovatelství však nejsou definovány jednotné postupy. Vzhledem k tomu, že v ČR nejsou zpracovány národní doporučené postupy či standardy ošetřovatelské péče včetně péče o dekubity, používá každé zdravotnické zařízení zpravidla vlastní postupy a strategie. Přiměřená zdravotní péče, včetně péče ošetřovatelské, je v mnoha západních zemích Evropy (např. Velká Británie, Nizozemsko, Španělsko, Itálie, Francie) a světa (např. USA, Austrálie, 397

14 OŠETŘOVATELSTVÍ Nový Zéland) realizována podle klinických doporučených postupů (KDP). Ty jsou vždy zpracovávány multidisciplinárním týmem odborníků (Whittington, Briones, 2004; Price et al., 2005; Wolverton et al., 2005), bývají jednotné pro celou zemi, berou však ohled na místní podmínky a na stav konkrétního pacienta. CÍL Cílem prezentované práce bylo pomocí nástroje AGREE realizovat metodologickou analýzu vybraných klinických doporučených postupů zabývající se problematikou dekubitů, dále zjistit rozdíly v oblastech prevence vzniku dekubitů a doporučených preventivních strategií mezi jednotlivými klinickými doporučenými postupy. METODIKA Výzkumné otázky: Jaké jsou rozdíly v metodologické kvalitě klinických doporučených postupů (KDP) pro prevenci vzniku dekubitů? Jaké jsou rozdíly mezi KDP v oblasti hodnocení rizika vzniku dekubitů a doporučenými preventivními strategiemi? Zdroje dat: G-I-N (International Guideline Library), Medline, Embase, ProQuest, Science Direct, Web of Knowledge. Klíčová slova pro vyhledávání: Pressure ulcers, pressure sore, decubitus, prevention, clinical practice guidelines. Analýza a třídění: Bylo nalezeno 14 dokumentů ze celkem zobrazených položek. Z toho bylo šest klinických doporučených postupů (KDP) o dekubitech v jiném jazyce než v angličtině (např. nizozemština, francouzština), tři KDP byly zaměřeny jen na terapii. Základní soubor pro hodnocení byl tedy sestaven z pěti zahraničních klinických doporučených postupů (tab. 1). Vzhledem k tomu, že se v podmínkách české ošetřovatelské péče zatím nepoužívají klinické doporučené postupy, byly pro porovnání vybrány Standardy prevence a léčby dekubitů ze dvou moravských nemocnic (pro potřeby komparace jsou označeny SPD1 a SPD2). Hodnocení dokumentů: Pro zhodnocení metodologické kvality KDP byl použit nástroj AGREE (Appraisal of Guidelines for Research & Evaluation Hodnocení doporučených postupů pro výzkum a evaluaci) (AGREE Collaboration, 2001, 2003; Líčeník, 2008). AGREE je generický nástroj, kterým lze hodnotit metodologickou kvalitu doporučených postupů. Tento nástroj obsahuje 23 položek, rozdělených do několika sekcí (1 rámec a účel, 2 zapojení zainteresovaných osob, 3 přesnost tvorby, 4 přehlednost podání, 5 použitelnost, 6 redakční nezávislost). Uživatelská příručka pro AGREE doporučuje hodnocení minimálně dvěma, lépe však čtyřmi hodnotiteli pro zvýšení spolehlivosti výsledků (Brouwers et al., 2010). V této práci jsou prezentovány výsledky hodnocení podle AGREE metodiky dvěma nezávislými hodnotiteli. Jednotlivé položky jsou skórovány na Likertově škále (od 1 silně nesouhlasím, případně chybějící informace, po 4 silně souhlasím). Čím více podmínek doporučený postup reflektuje, tím více bodů je v dané položce přiděleno (rozpětí od 23 do 92 bodů). Tabulka 1 Přehled hodnocených zahraničních KDP prevence a péče o dekubity Název klinického doporučeného postupu (KDP) Risk Assessment & Prevention of Pressure Ulcers The management of pressure ulcers in primary and secondary care The Clinical Practice Guidelines Pressure Ulcer Prevention and Treatment Protocol Clinical Practice Guidelines for the Prediction and Prevention of Pressure Ulcers Pressure Ulcers in Spinal Cord Injured Clients A guide for Practitioners (A Summary of the Evidence Based Healthcare review) Zpracovatel organizace Registered Nurses Association Ontario (RNAO) Kanada ( Royal College of Nursing (RCN) National Institute for Health and Clinical Excellence (NICE) Velká Británie ( Institute for Clinical Systems Improvement + Agency for Healthcare Research and Quality (AHRQ) USA ( Australian Wound Management Association (AWMA) Austrálie ( The Accident Compenzation Corporation (ACC) Nový Zéland ( 398

15 VÝSLEDKY A DISKUSE Výsledky hodnocení jednotlivých KDP pomocí AGREE nástroje jsou prezentovány v tab. 2. V prvním oddíle s názvem základní rámec a účel KDP bylo hodnoceno, zda a jak byly definovány klinické otázky a cíle KDP a zda byla konkrétně popsaná skupina pacientů, pro které byl daný doporučený postup zpracováván. Všechny dílčí položky zahraničních KDP byly bodovány maximálním skóre (4 body), u českých standardů byl popsán pouze cíl a další informace již nebyly uvedeny. Položkami dalšího oddílu AGREE nástroje bylo hodnoceno zapojení odborníků ze všech relevantních oborů do tvorby doporučení pro praxi (multidisciplinární týmová spolupráce). V českých standardech byl uveden pouze jediný odborník/autor, tj. sestra, která pravděpodobně sama protokol zpracovala. Kromě novozélandského KDP všechny ostatní zahraniční doporučené postupy tento požadavek naplňovaly. Zřetel na pohledy a postoje pacientů byl brán v potaz zejména u tří KDP (USA, UK, Austrálie). Testování pilotní verze nově vytvořeného KDP bylo provedeno pouze u zpracovatele RNAO z Kanady. Po metodologické stránce (dodržení zásad EBP, provedení nezávislé expertizy a stanovení plánu aktualizace) byl vyčerpávajícím způsobem zpracován pouze klinický doporučený postup RNAO. U všech hodnocených zahraničních KDP bylo pro vyhledávání důkazů použito systematických metod, zásady pro výběr důkazů nebyly uvedeny pouze v doporučených postupech AWMA (Austrálie) a ACC (Nový Zéland). U těchto klinických doporučených postupů a KDP americké organizace AHRQ však scházel popis metod pro formulování doporučení. Hodnocené klinické doporučené postupy většinou neuváděly AGREE nástrojem požadované zvážení přínosů, vedlejších účinků a možných rizik doporučovaných intervencí. U všech zahraničních KDP byly dodrženy základní požadavky srozumitelnosti a prezentace. Nástroje pro šíření a používání klinických doporučení uvádějí pouze dva zahraniční KDP a jeden z hodnocených českých standardů. Problematika finanční nákladovosti zaváděných doporučení a kritéria auditu byly nejlépe propracované v klinickém doporučeném postupu z Velké Británie (RCN a NICE). Střet zájmu při zpracování a vydávání KDP byl deklarován pouze u doporučeného postupu ze Spojených států amerických (AHRQ). Přehledy bodování jednotlivých položek, oddílů a celkového skóre vybraných zahraničních klinických doporučených postupů prevence a péče o dekubity a dvou českých lokálních standardů jsou prezentovány v tabulce 2. Podle našeho hodnocení nástrojem AGREE má nejvyšší metodologickou kvalitu zpracování (80 bodů) Risk Assessment & Prevention of Pressure Ulcers, vytvořený skupinou Registered Nurses Association Ontario (RNAO). Mezi kvalitnější klinické doporučené postupy patří také The management of pressure ulcers in primary and secondary care The Clinical Practice Guidelines, prezentovaný anglickými společnostmi Royal College of Nursing (RCN) a National Institute for Health and Clinical Excellence (NICE) a Pressure Ulcer Prevention and Treatment Protocol americké Agency for Healthcare Research and Quality (AHRQ). Česká doporučení (Standardy péče o dekubity) v porovnání s vybranými zahraničními klinickými doporučenými byla hodnocena nejníže 34 bodů (SPD 1) a 29 bodů (SPD 2). Z těchto výsledků lze usuzovat, že v současné době není možné srovnávat zahraniční národní klinické doporučené postupy s českými ošetřovatelskými standardy, které si vytváří lokálně každé zdravotnické zařízení jako svůj vlastní závazný dokument. Nelze je vzájemně porovnávat téměř z žádného hlediska, protože při tvorbě českých doporučení není reflektována obecná metodologie tvorby klinických doporučených postupů. Naše závěry hodnocení ukazují na nutnost zavedení jednotné metodiky zpracování doporučení pro klinickou ošetřovatelskou praxi multidisciplinárním týmem odborníků i laiků/ pacientů a jejich rodin. Přikláníme se rovněž k zavádění klinických doporučených postupů (KDP) jako náhrady za standardy ošetřovatelské péče. Klinické doporučené postupy jsou vytvářeny multidisciplinárním týmem odborníků i laiků na základě vědeckých důkazů, každé jejich dílčí doporučení je hodnoceno z hlediska kvality důkazu a síly doporučení a jsou průběžně aktualizovány podle nejnovějších poznatků. Zavedení takovýchto jednotných postupů by umožnilo pravidelné měření a vyhodnocování kvality poskytované ošetřovatelské péče ve všech zdravotnických zařízeních, která by KDP používala. OŠETŘOVATELSTVÍ 399

16 OŠETŘOVATELSTVÍ Tabulka 2 Komparace doporučených postupů prevence a péče o dekubity podle metodiky AGREE nástroje RNAO AHRQ NICE ACC AWMA AGREE hodnocené položky Nový Kanada USA UK Zéland Austrálie ČR ČR ZÁKLADNÍ RÁMEC A ÚČEL Hlavní cíle KDP jsou konkrétně popsány Klinické otázky jsou konkrétně popsány Populace pacientů, pro které jsou KDP určeny, je konkrétně popsána ZAPOJENÍ VŠECH ZAINTERESOVANÝCH OSOB Součástí skupiny pro tvorbu KDP jsou odborníci ze všech relevantních oborů Je brán zřetel na pohledy a postoje pacientů Cílová skupina KDP je jasně definována Pilotní verze KDP byla testována na cílové populaci METODOLOGIE Pro vyhledávání důkazů je použito systematických metod Zásady pro výběr důkazů jsou jasně popsány Metody pro formulaci doporučení jsou jasně popsány Při tvorbě doporučení byly zvažovány přínosy, vedlejší účinky a rizika intervence Mezi doporučeními a důkazy je explicitní vztah KDP byly před publikováním podrobeny nezávislé expertize Je uveden postup a plán aktualizace SROZUMITELNOST A PREZENTACE Doporučení jsou přesná a jednoznačná Možnosti postupů za různých podmínek jsou jasně dány Klíčová doporučení jsou jednoduše rozpoznatelná KDP obsahují nástroje pro jejich šíření a používání POUŽITELNOST Byly diskutovány případné překážky v užívání KDP Byly diskutovány otázky finanční nákladovosti zaváděných doporučení Jsou uvedena klíčová kritéria pro kontrolu účinnosti anebo klinický audit STŘET ZÁJMU Redakční a vydavatelská skupina pracuje nezávisle na finančních zdrojích Střet zájmů členů skupiny pro tvorbu KDP byl deklarován Celkem součet hodnocení SPD 1 SPD 2 Klinický doporučený postup Risk Assessment & Prevention of Pressure Ulcers (RNAO Kanada) byl dle AGREE metodiky zpracován metodologicky a obsahově nejkvalitněji a nejkomplexněji. Jednotlivé položky (tab. 3), které jsme definovaly pro hodnocení a porovnávání preventivních ošetřovatelských intervencí vybraných KDP, vycházejí z doporučení tohoto klinického doporučeného postupu. Většina sledovaných KDP a SPD prezentovala stejná doporučení při péči 400

17 o dekubity. Rozdíly byly nalezeny zejména u doporučení hodnotících škál pro zjišťování míry rizika vzniku dekubitů. Podle zjištěného stupně rizika (bez rizika, nízké, střední, vysoké, velmi vysoké riziko) pak lze předpokládat pravděpodobnost vzniku dekubitů a současně volit vhodná preventivní opatření. V České republice se posledních 20 let nejčastěji používá Norton škála hodnotící celkové zdraví pacienta, jeho duševní stav, aktivitu, mobilitu a inkontinenci, která bývá součástí ošetřovatelské dokumentace (MZ ČR, 2009). V metodickém doporučení pro prevenční sledování dekubitů na národní úrovni (Česká republika 2009/06) je uvedeno: Pro naši metodiku byla převzata modifikovaná (rozšířená) metodika dle Nortonové. Ta umožňuje s vyšší přesností identifikovat příčiny rizika vzniku proleženin. Zahraniční klinické doporučené postupy však doporučují škálu Braden, případně rozšířenou Braden Q scale. Tato stupnice hodnotí citlivost, percepci a schopnost pacienta vyrovnat se s nepohodlím, stupeň reflektující působení vlhkosti na kůži, stupeň fyzické aktivity, pohyblivost pacienta, výživu a tření na podložce. Např. systematický přehled 33 studií (Pancorbo-Hidalgo et al., 2006) prezentuje škálu Braden jako nástroj s nejlepší rovnováhou mezi senzitivitou a specifitou a lepší prediktor rizika vzniku dekubitů než škála Norton. České standardy se svými doporučeními pro preventivní ošetřovatelské intervence výrazně neliší, nezahrnují v sobě však uvedení jakýchkoliv vědeckých důkazů (evidence based practice), ze kterých by měla konečná doporučení vycházet. OŠETŘOVATELSTVÍ Tabulka 3 Porovnání doporučených intervencí k prevenci dekubitů v hodnocených KDP a standardech Strategie a intervence RNO AHRQ NICE AWMA ACC SPD 1 SPD 2 Dokumentování dekubitů Použití Braden škály Použití Norton škály Zpracování plánu polohování Stanovení technik polohování a přesunu klienta Sledování změn na kůži Porovnávání stavu kůže nad predilekčními místy vzhledem k okolní kůži Konzultace s fyzioterapeutem minim. tlaku, snížení tření a střižné síly pro časnou mobilizaci pacienta Zvažování vlivu bolesti na rozvoj dekubitů + + Zvažování rizika poškození kůže klienta v souvislosti se ztrátou nebo sníženou schopností vnímání bolesti a vlivu léků (analgetika, sedativa) Neprovádění masáže na predilekčních místech Používání speciálních antidekubitárních matrací Aplikace chirurgických intervencí Ochrana a udržování celistvosti kůže Ochrana kůže před působením vlhkosti Sledování a hodnocení stavu výživy Konzultace péče v multidisciplinárním týmu + + Optimální ošetřování rány použitím moderních přípravků (hydrokoloidy, hydrogely, pěny) Použití speciálních pomůcek k prevenci dekubitů Použití elektroléčby, léčebného ultrazvuku, laseru + +

18 OŠETŘOVATELSTVÍ ZÁVĚR Naše studie prokázala významné rozdíly mezi metodologickou kvalitou zahraničních klinických doporučených postupů a českých lokálních standardů péče o dekubity. Rozdíly v kvalitě spatřujeme zejména v těchto základních aspektech tvorby a implementace klinických doporučení ve většině rozvinutých zemí světa jsou klinické doporučené postupy zpracovávány multidisciplinárním týmem odborníků včetně adekvátního zapojení pacientů a jejich rodin, sofistikovaně reflektují a implementují důkazy podložené výzkumem, mají celonárodní platnost zaštítěnou národními zdravotnickými institucemi (např. ministerstvem zdravotnictví) a jsou veřejné dostupné zdravotnickým pracovníkům, pacientům i plátcům zdravotní péče. Českou alternativou KDP jsou standardy ošetřovatelské péče, které mají lokální platnost (jen pro konkrétní zdravotnické zařízení, pro které byly zpracovány), na jejich tvorbě se podílí nezřídka jen jeden autor, nereflektují zásady praxe založené na důkazu a nejsou veřejně dostupné. Příspěvek je dedikován projektem SGS3/ LF/2011 Metodologická a obsahová analýzy a komparace klinických doporučených postupů a standardů prevence a ošetřování dekubitů. LITERATURA 1. Agency for Healthcare and Research and Quality. National Guideline Clearinghouse (2008). Preventing pressure ulcers and skin tears. In: Evidencebased geriatric nursing protocols for best practice. [online]. [cit ]. Dostupné z: < id=12262&search=pressure+ulcer> 2. AGREE Collaboration (2001). The Appraisal of Guidelines for Research & Evaluation (AGREE) Instrument. London: The AGREE Research Trust. 3. AGREE Collaboration (2003). Development and validation of an international appraisal instrument for assessing the quality of clinical practice guidelines: the AGREE project. Qual Saf Health Care. 12/1: Allman RM (1997). Pressure ulcer prevalence, incidence, risk factors, and impact. Clinics in Geriatric Medicine.13: Australian Wound Management association (2001). Clinical Practice Guidelines for the Prediction and Prevention of Pressure Ulcers. [online]. [cit ]. Dostupné z: viewcontent.cgi?article=1002&context=dis 6. Banks V (1998). Nutrition and pressure area management. Journal of Wound Care. 7/6: Bianchetti A, Zanetti O, Rozzini R, Trabuschi M (1993). Risk factors for the development of pressure sores in hospitalized elderly patients: results of a prospective study. Archives of Gerontology & Geriatrics. 16/3: Brouwers M, Kho ME, Browman GP, Burgers JS, Cluzeau F, Feder G, Fervers B, Graham ID, Grimshaw J, Hanna SE, Littlejohns P, Makarski J, Zitzelsberger L (2010). AGREE II: Advancing guideline development, reporting and evaluation in healthcare. Prev Med. 51/5: Bureš I (2003). Prevence a léčba dekubitů. Zdravotnické noviny, příloha Lékařské listy. 23: Česká republika (2009). Sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni. In: Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR. [online]. 2009, částka 6, p [cit ]?? Dostupné z: < dokumenty/vestnik-c_3628_1779_11.html> 11. Darouiche RO, Landon GC, Klima M, Musher DM, Markowski J. (1994). Osteomyelitis associated with pressure sores. Archives of Internal Medicine. 154/7: Drápalová E (2006). Jak ovlivní specializovaná nutriční intervence náklady na léčbu dekubitů? Nutricia medical. [online]. 1/1: [cit ]. Dostupné z: < download/rozvaha.pdf> 13. Elliott TR (1999). Social problem-solving abilities and adjustment to recent-onset spinal cord injury. Rehabilitation Psychology. 44/4: European Pressure Ulcer Advisory Panel and National Pressure Ulcer Washington DC. National Pressure Ulcer Advisory Panel (2009). Prevention and treatment of pressure ulcers: quick reference. [online]. [cit ]. Dostupné z: < Flock P (2003). Pilot Study to Determine the Effectiveness of Diamorphine Gel to Control Pressure Ulcer Pain. Journal of Pain and Symptom Management. 25/6: Franks PJ, Winterberg H, Moffatt CJ (2002). Health-related quality of life and pressure ulceration assessment in patients treated in the community. Wound Repair & Regeneration. 10/3: Freeman K, Smyth C, Dallam L, Jackson B (2001). Pain measurement scales: a comparison of the visual analogue and faces rating scales in measuring pressure ulcer pain. Journal of Wound, Ostomy, & Continence Nursing. 28/6: Gallagher SM (1997). Morbid obesity: a chronic disease with an impact on wounds and related problems. Ostomy Wound Management. 43/5: Hibbs PJ (1992). Pressure Area Care for the Barts NHS Trust. London, 63 p. 20. Institute for Clinical Systems Improvement (2010). Pressure Ulcer Prevention and Treatment (Protocol). [online]. [cit ]. Dostupné z: patient_safety reliability_protocols/ pressure_ulcer_treatment_protocol review_and_comment_ /pressure_ulcer_treatment protocol_.html 402