Průvodce "Turzovka, Čadca"

Transkript

1 Beskydy Pohoří 49 29'13.93"N 18 38'22.07"E Beskydy jsou pohořína severovýchodnímoravěv oblasti Valašska, dále v jižním Polsku a na severním Slovensku v části Oravy. Beskydy jsou většinou zalesněné, oblé vrcholy, skály vystupují na povrch je občas. Nejvyšším vrcholem je Babí hora(babia Gora, 1725m), ležící na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd. Beskydy mají obecně ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců, slepenců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace. Beskydská krajina je poměrně hustě osídlena, hlavně v Polsku, kde se lidská obydlí vyskytují i ve vysokých polohách. Pro Beskydy jsou typická roztroušená obydlí a samoty, pojmenované většinou podle zakládajících nebo dlouho žijících rodin. Větší obydlí jsou soutředěna do kotlin, např. Čadca, Żywiec nebo Gorlice. V Beskydech je obtížný terén, využívané průsmyky jsou Jablunkovský, Dukelský a Lupkovský. Česko V Česku se nacházejí Moravskoslezské Beskydy, které se vypínají nad Frenštátskou brázdou, z jihu ohraničené Rožnovskou brázdou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě části- na východě je to masiv Lysé hory, Travného a Ropice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, Kněhyně a Radhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská pahorkatina. Od ní je Smrk oddělem hlubokým údolím řeky Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pohoří pokračuje Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Vsetínskými vrchy(vysoká, Vsacká Tanečnice). Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy (Kelečský Javorník, Hostýn), spadajícípoměrně prudce k severu. Významné vrcholy: Lysá hora (1323 m) Smrk (1276 m) Kněhyně (1257 m) Travný (1203 m) Radhošť (1129 m) Ropice (1082 m) Magurka (1067 m) Vysoká (1042 m) Polsko Rozdělení Polských Beskid: Beskidy Zachodnie (západní) Beskid Śląski (Skrzyczne,1257 m) Beskid Mały (Czupel,933 m) Kotlina Żywiecka Beskid Żywiecki (Babia Góra, 1725 m) Beskid Makowski (Lubomir, 904 m) Beskid Wyspowy (Mogielica, 1170 m) Kotlina Rabczańska Gorce (Turbacz, 1310 m) Beskid Sądecki (Radziejowa, 1262 m) Beskidy Środkowe (centrální, v Polsku zaujímají plochu 2100 km²) Beskid Niski - najwyższy szczyt Lackowa (997 m n.p.m.) Beskidy Wschodnie (východní) Góry Sanocko-Turczańskie Bieszczady Zachodnie (Tarnica, 1346 m) Bieszczady Wschodnie (Pikuj, 1405 m) Beskidy Brzeżne Beskidy Pokucko-Bukowińskie Příroda Flora: Svahy Beskyd jsou poměrně strmé, proto se v údolích horských říček tvoří vodopády a peřeje. Blízko Pusteven jsou v rašeliništi dvě malá jezírka. Na vrcholku Lysé hory je přírodní rezervace (kosodřevina, jedlobukové lesy). Na svazích Radhoště jsou dvě přírodní rezervace (jedlobukový prales). V Beskydech je bohaté zastoupení středoevropské flory: Spodní pásmo lesů buk (Fagus sylvatica) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 jedle (Abies alba) javor klen (Acer pseudoplatanus) karpatský smrk (Picea abies) Pásmo subalpinské (v Beskydech m) jeřáb obecný (Sorbus aucuparia) zakrslý smrk Pásmo alpinské (pouze na vrcholu Babia hora nad výškou 1650 m) sítina trojklanná (Juncus trifidus) kostřava tmavá (Festuca supina) kostřava karpatská psineček alpský Fauna: Zvěř V Beskydech se vyskytuje typická horská a lesní zvěř jako např: jelen, prase divoké, liška, kuna, jezevec, medvěd, vlk, rys či kočka divoká Ptáci Z ptáků zde můžeme vidět létat: sýkora, drozd, datel, tetřev hlušec, orel křiklavý, orlík krátkoprstý, káně lesní, krkavec, jeřábek lesní avýr velký Plazi Z obojživelníků a hadů zde žijí: mlok skvrnitý, čolek horský, Kuňka žlutobřichá, zmije obecná, užovka hladká a slepýš Ryby V jezerech, nádržích a vodních tocích je mnoho druhů ryb: kapr, karas obecný, parma, lipan podhorní, pstruh obecný potoční. Mimo tyto živočichy zde nalezneme na 3000 druhů hmyzu. Ochrana přírody V Beskydech se také nachází několikchráněných přírodních rezervací, oblastí a národních parků: Babiogórski Park Narodowy (Polsko) Gorczański Park Narodowy (Polsko) Magurski Park Narodowy (Polsko) Bieszczadzki Park Narodowy (Polsko) Podnebí Velký vliv na rozdílné podnebí má různá nadmořská výška a různé členění hor. Od západu k východu přibývá srážek. V Beskydech dosahují průměrné roční srážky kolem 1400 mm. Sníh se v horských oblastech udrží 4-5 měsíců. Vodstvo Zdejší prameny jsou kvůli složení hornin poměrně chudé na vodu. Obě Bečvy jsou pro vodáky sjízdné jen za vysokého stavu vody. Jako nádrž pitné vody slouží obyvatelstvu přehrady: Šance (337 ha), Morávka (80 ha) a Fryštácká přehrada (48 ha). K rekreaci a vodním sportům se využívá přehradní nádrž na Horní Bečvě (15 ha). Jako protipovodňová byla vybudována přehradní nádrž u Luhačovic (též k rekreačním účelům). Polskou část Beskyd odvodňuje řeka Soła. Největší vodní plochou polské části Beskyd je Jezioro Żywieckie (341 m. n. m., délka 8 km, šířka 2 km, hloubka 20 m). Na Slovensku je významným tokem Beskyd řeka Orava a největší vodní plochou vůbec celých Beskyd je vodná nárdž Orava (35 km²) Turistika Pro turistiku a rekreaci jsou Beskydy velmi atraktivní území. Nejzachovalejší části Beskyd jsou chráněny sítí rezervací a národních parků, jako jsou Babia Góra, Gorce, Magura a Bieszczady. Mezi zimní střediska patří Pustevny, Bumbálka. Významná sídla oblasti jsou Rožnov pod Radhoštěm (proslavený především historickým stylovým skanzenem), Frenštát pod Radhoštěm (skokanské můstky), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (hraniční přechod). V Polsku potom hlavně město Żywiec. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 KONEC Autor článku: bajkervm Další informace najdete zde: Sedlo Třeštík 49 24'6.67"N 18 23'9.55"E Třeštík je sedlo a horská rekreační osada na hranici se Slovenskem s křižovatkou červené, zelené a žluté turistické trasy. V sedle najdeme také stanici Horské služby. Třeštík leží na hřebeni Vsetínských vrchů západním směrem nedaleko hraničního přechodu Bumbálka. V sedle Třeštík je vybudovaná sjezdovka nabízející výborné podmínky pro lyžování a rovněž tu najdeme řadu udržovaných běžeckých stop. Východním směrem nedaleko sedla je na západním úbočí vrcholku Čarták ( 952 m. n. m.) vybudovaná rozhledna. Po zelené dojdeme do sedla Třeštík z osady Mezivodí a zelené dále pokračuje na Slovensko. Západním směrem po červené vystoupáme na vrchol Vysoká ( 1024 mn. n. ) a východním směrem se vydáme přes vrcholky zvedající se v hraničním pásmu do horské rekreační osady Bílý Kříž. Po žluté půjdeme kolem horského hotelu Súkenická k rozhledně a opačným směrem dojdeme do osady Hlavatá. Další informace najdete zde: Bobek Vrchol 49 25'57.58"N 18 29'24.06"E Vrchol Bobek se zvedá jihovýchodním směrem nad horskou rekreační obcí Bílá. Přes vrchol prochází hraniční linie mezi Českou republikou a Slovenskem. Na západním úbočí tohoto vrcholku pramení potok Čurábka, který je přítokem říčky Smradlavky. Na severním úbočí Bobku pramení říčka Chladná voda, která tvoří přítok Černé Ostravice. Přes vrchol kopce prochází červená turistická trasa a z obce Bílá vede na tento vrchol modrá značka. Po severním a jižním úbočí Bobku je rovněž vyznačena cyklistická trasa, které je ovšem vhodná jen pro horská kola. Další informace najdete zde: Sedlo Bumbálka 49 23'55.74"N 18 24'32.64"E Bumbálka je sedlo s horskou rekreační osadou a známým hraničním přechodem na Slovensko. Bumbálka je rovněž významným lyžařským střediskem a vyhledávaným cílem turistů. V okolí osady najdeme řadu upravených běžeckých stop a byla tu vybudovaná sjezdovka. V tomto sedle se křižuje červená a žlutá turistická značka. Červená značka tvoří hřebenovou túru a její trasa vede podél hranice se Slovenskem. Severním směrem po žluté se vydáme do horské osady Salajka a půjdeme-li po žluté jižním směrem dojdeme do Slovenské horské osady Trojačka. Západním směrem od bumbálky se zvedá vrchol Čarták ( 952 m. n.m.) na jehož vrcholku byla postavena rozhledna. Další informace najdete zde: Bílý Kříž Rekreační oblast 49 29'56.30"N 18 32'32.56"E Bílý Kříž je místem velmi známým a hojně navštěvovaným ať už v létě či v zimě. Jedná se o známé rozcestí turistických tras a tras pro cykloturisty, které se zde rozdělují do několika stran. Na tohle půvabné místo se dostanete například ze Starých Hamrů, kde můžete zanechat své přibližovadlo a vydat se Na Bílý kříž po svých či na kole, což je trochu náročnější. Po dosažení cíle se můžete Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 občerstvit v místní hospůdce nebo nakouknout do lesa na borůvky či houby. Jen pozor na vlky a medvědy, kteří se zde opravdu mohou vyskytnout! Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: Přelač Rekreační oblast 49 31'4.75"N 18 38'53.48"E Přeláč je horská rekreační osada a lyžařský areál nedaleko jižního okraje obce Horní Lomná. Osada se rozkládá v oblasti Těšínských Beskyd v údolí tvořeném říčkou Přeláč, která pramení na severním úbočí vrcholku Muřinkový vrch ( 975 m. n. m. ). Lyžařské sjezdové trati jsou vybudovány na severovýchodní stráni v nadmořské výšce 700 až 850 metrů. Sjezdovky mají různou náročnost a jejich délka se pohybuje od 670 do 800 metrů. V lyžařském areálu najdeme také dětský vlek a sjezdovku pro začátečníky. Osadou prochází žlutá turistická značka vedoucí z obce Horní Lomná na Muřinkový vrch. Další informace najdete zde: Chrám Panny Márie Matky Cirkvi Chrám 49 24'49.36"N 18 32'29.04"E Chrám byl dokončena vysvěcen v říjmu Po dokončení vznikla na známém poutním mariánském místě nádherná stavba vypínající se nad údolím obce Korňa. Stavba je nyní viditelná při dobré viditelnosti také z Lysé hory v ČR. Je to obvivuhodná ukázka moderní architektury, která nenásilně zapadá do místní přírody. Stavba může pojmout až 2500 poutníků, zvonice chrámu slouží také jako vyhlídková věž z vynikajícím kruhovým výhledem. Autor článku: Vladimír Pustka Další informace najdete zde: Zámeček v Bílé Zámeček 49 26'31.38"N 18 27'10.51"E Dřevěný lovecký zámeček v Bílé se nachází nedaleko kostela na odbočce potoka Velká Smradlavá, v roce 1906 ho nechal postavit olomoucký arcibiskup jako odpočinkové místo s možností loveckých výprav do okolních rozlehlých lesů. Lovecký zámeček je dřevěný se šindelovou střechou a do dnešních dnů si zachoval svůj původní vzhled. Okna jsou opatřena lamelovými dřevěnými okenicemi. V horní části věže je situován balkón. Za vstupní verandou je místnost, ve které jsou nádherná zelená kachlová kamna, v této místnosti je dobový lustr z loveckých trofejí. Odtud vede dřevěné schodiště, lemované loveckými trofejemi, do věžní části stavby. Vedle zámečku je postavena konírna, která byla příslušenstvím této stavby a dodnes slouží svému účelu. Od roku 2008 je vedle zámečku stavba dřevěné kapličky sv. Huberta, kterou u příležitostí Hubertské mše vysvětil biskup Lobkowicz. Kolem zámečku vede zelená turistická značka, po které jižním směrem dojdeme do údolí Velké Smradlavé k sirnému prameni a směrem severovýchodním do středu obce Bílá. Obec Bílá se nachází v CHKO Beskydy, přibližně 30 km jižně od Frýdku Místku, poblíž soutoku Černé Ostravice a Bílé Ostravice. V zimním období je zde obvyklá vysoká sněhová pokrývka s ideálními podmínkami pro lyžování, ski areál se nachází přímo ve středu obce, ubytování a stravování doporučuji v hotelu Pokrok přímo naproti. Nedaleko obce se nalézá vodní nádrž Šance, zásobárna pitné vody pro Ostravsko. Mezi pozoruhodné pamětihodnosti této typické horské obce dále patří dřevěný Kostel sv. Bedřicha, zajímavá stavba norského typu, a dále také Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Hlavaté, vysvěcena Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Autor článku: Alena Další informace najdete zde: Skalka - turistická chata Rozcestí 49 31'2.12"N 18 42'58.47"E Skalka - turistická chata je rozcestí červené a žluté turistické značky u stejnojmenné turistické chaty. Rozcestí se nachází asi 3 kilometry jihozápadně od obce Mosty u Jablunkova a na jižním úbočí vrcholku Skalka ( 931 m. n.m. ). Rozcestník je umístěn před chatou a v jeho sousedství je několik laviček se stoly. V přízemí turistické chaty je restaurace, kde si můžeme dopřát odpočinek. Červená značka vede od vlakového nádraží v Mostech u Jablunkova a přes rozcestí pokračuje dále kolem horského hotelu Tetřev na vrchol Velký Polom ( 1067 m.n.m.). Po žluté značce dojdeme k tomuto rozcestí z obce Bocanovice. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6