Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala"

Ondřej Král
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují, že jsou n které kompetence, ve kterých studenti opakovan vykazují slabiny. Jedná se p edevším o cizí jazyky, praktické zkušenosti a socio-kulturní dovednosti ili soft skills. Krom problematiky uplatn ní absolvent vysokých škol na trhu práce se stále ast ji hovo í o tom, jak jsou absolventi po ukon ení studia p ipraveni na výkon svého povolání v praxi. V eské republice probíhají výzkumy jak na celostátní úrovni (nap íklad Centrum pro studium vysokého školství v Praze), tak si ankety zam ené na absolventy provád jí vysoké školy i fakulty samotné. P estože se zpravidla jedná o výzkumy zkušeností absolvent r zných obor a r zných vysokých škol, lze pozorovat tendence, které se v opakují v ase a jsou všem obor m spole né. V této souvislosti je nutno p ipomenout, že se o své absolventy i o postoje zam stnavatel více zajímají školy technického a ekonomického zam ení spíše než obory spole enskov dní. estože je tento p ísp vek zam en p edevším na slabé stránky absolvent, p esto alespo stru nazna íme, s ím m žeme být relativn spokojeni. V tšinou je velmi p ízniv absolventy i jejich zam stnavateli hodnocena teoretická p ipravenost. Absolventi našich vysokých škol mají velmi dobré specifické znalosti oboru a také pom rn dobrý všeobecný p ehled. Mnoho prostoru ke zlepšení však skýtají t i následující oblasti - znalost cizích jazyk, praktické zkušenosti a socio-kulturní dovednosti i chceme-li soft skills. V první ad je bohužel nutno konstatovat, a týká se to zvlášt technických škol, že mnoho vysokoškolák nedostate ovládá alespo jeden cizí jazyk tak, aby bylo schopno v n m na dostate né úrovni komunikovat, íst, psát a prezentovat. Jak z pr zkum vyplývá, znalost cizího jazyka, obzvlášt angli tiny, z stává tím nejzávažn jším problémem. Vinu však v tomto p ípad není možno nechat na vysokých školách samotných. Jazyková vybavenost by se m la stát spíše

Krom problematiky uplatn ní absolvent vysokých škol na trhu práce se stále ast ji hovo í o tom, jak jsou absolventi po ukon ení studia p ipraveni na výkon svého povolání v praxi.

2 záležitostí st edních škol. Vysokoškolák by m l bez výjimek cizí jazyk ovládat už p i p íchodu na vysokou školu. Druhým nej ast ji zmi ovaným nedostatkem je to, že výuka na vysokých školách je nez íkda odtržena od reálného života. Vysokoškoláci opakovan volají po v tším zapojení odborník z praxe a také po rovnom rn jším pom ru a vhodn jší návaznosti mezi ist teoretickými a více prakticky orientovanými p edm ty. etí oblastí, ve které spat ují absolventi slabou stránku svého vzd lávání, je oblast sociokulturních dovedností v etn ur itých manažerských kompetencí. Respondenti výzkum velmi asto uvád jí, že by p ivítali více p edm i formu výuky, které by jim pomohly se zdokonalit v t chto sm rech: schopnost správn komunikovat, p esv iv prezentovat, prosadit sv j názor, pracovat v týmu, vést kolektiv, p ijímat zodpov dnost a správná rozhodnutí ve správný as, být iniciativní atd. Podívejme se nyní blíže na konkrétní p íklady. Ve druhé polovin lo ského roku prob hl výzkum absolvent i na Vysoké škole-chemicko technologické v Praze. Anketa m la za úkol komplexn analyzovat uplatn ní absolvent školy na trhu práce a také jejich spokojenost se strukturou a kvalitou studijního programu. Absolventi krom jiného vyjad ovali své p edstavy o tom, co pot ebuje absolvent VŠCHT v praxi a také to, co by se dalo do budoucna ve výuce zlepšit. Jak vidíme na následujícím obrázku, skupinu kompetencí, považovanou respondenty za zcela nezbytnou pro praxi, tvo í znalost cizích jazyk, práce s po íta em, technické myšlení a také schopnost komunikovat a spolupracovat s lidmi. Jak d ležité jsou podle Vás následující faktory pro uplatn ní absolventa VŠCHT v praxi?

Vysokoškoláci opakovan volají po v tším zapojení odborník z praxe a také po rovnom rn jším pom ru a vhodn jší návaznosti mezi ist teoretickými a více prakticky orientovanými p edm ty.

3 znalost cizích jazyk znalost práce s PC schopnost "technicky myslet" schopnost komunikovat a spolupracovat s lidmi dostate ný obecný p ehled znalost specializovaných disciplin znalost obecných chemických disciplin znalost ekonomických disciplin znalost teoretických disciplín (matematika, fyzika, fyzikální chemie) 0% 20% 40% 60% 80% 100% velmi d ležité spíše d ležité spíše ned ležité zcela ned ležité i porovnání toho, co absolventi považují za d ležité pro praktické uplatn ní, a toho, co je škola nau ila, se objevily ur ité rezervy. Dotazovaní nejvíce volali po zintenzivn ní a zlepšení jazykové výuky - zejména angli tiny. Dalším nám tem pro zlepšení bylo zavedení v tšího po tu volitelných p edm, v tší d raz na praktické dovednosti a znalosti a také více projektových úkol. V neposlední ad absolventi upozor ovali na nutné zlepšení v oblasti rozvoje sociokulturních kompetencí i soft skills. Záv re ná zpráva z výzkumu je pro zájemce voln k dispozici na internetové adrese Slabiny v kompetencích absolvent byly potvrzeny i v pr hu celostátní konference student vysokých škol, která se konala ve dnech listopadu 2002 na Vysokém u ením technickém v Brn. Hlavním tématem konference byla vazba vysokých škol na absolventy a zam stnavatele. Filip Endal, národní tajemník IAESTE R, nap íklad uvedl, že studenti technických obor opakovan zmi ují ty i oblasti, ve kterých sami cítí slabiny. V první ad je to stále nedostate ná jazyková vybavenost. Dále vzr stající tlak na odbornou praxi, zaostávání p íliš teoretické výuky za praxí a nedostatky v komunika ních schopnostech, týmové práci, schopnostech ídit a v manažerských dovednostech. Roman Kozel z Infocentra Vysoké školy bá ské - Technické univerzity Ostrava prezentoval, jak se na p ipravenost absolvent na vstup do praxe dívají zam stnavatelé. Zatímco velmi dob e i

ned ležité i porovnání toho, co absolventi považují za d ležité pro praktické uplatn ní, a toho, co je škola nau ila, se objevily ur ité rezervy.

4 dob e hodnotí u absolvent teoretickou p ipravenost a speciální znalosti oboru, jako spíše slabší vnímají jejich praktické dovednosti, jazykové znalosti a schopnost pracovat s lidmi. Následující obrázek ukazuje, jak vybraní zam stnavatelé hodnotili kompetence absolvent Ekonomické fakulty VŠB-TUO. Známkovalo se jako ve škole na stupnici od jedné do p ti, kde 1 znamenala nejlepší známku. znalosti z oblasti organizace a ízení znalosti z oblasti práce s lidmi práce s PC jazykové znalosti praktické dovednosti speciální znalosti oboru teoretická p ipravenost 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 pr rná známka Jeden ze zástupc zam stnavatel, Karel Chadt ze spole nosti Škoda Auto a.s., uvedl, že ur itý prostor ke zlepšení našich student vidí v oblasti sebeprosazení, argumenta ních schopnostech, sociálních kompetencích, komunika ních dovednostech a ve znalosti cizích jazyk. Shrnutí ísp vk a záv konference je možné najít na internetové adrese Musíme však dodat, že s podobnými problémy se setkávají i vysokoškoláci v ostatních vysp lých zemích. Pouze s tím rozdílem, že naši studenti krom nerozvíjených soft skills zápasí s nedostatky ve znalostech cizích jazyk a zásadních prezenta ních kompetencích. Jaké pou ení bychom si z výše uvedených záv mohli odnést? Zkusme si to demonstrovat na práv na íkladu soft skills. Obsah výuky na vysokých školách se v souvislosti s rozvojem socio-kulturních, p ípadn manažerských dovedností, nejeví jako zásadní problém. Je žádoucí, aby úrove teoretických

Známkovalo se jako ve škole na stupnici od jedné do p ti, kde 1 znamenala nejlepší známku.

5 odborných znalostí z stala na stávající úrovni. V žádném p ípad však neuškodí, když budou nap íklad na technických školách do studijních program ve v tší mí e zavedeny p edm ty jakými jsou ú etnictví, psychologie, marketing, ekonomie, management i právo. Nikoliv z toho vodu, že by n jakým výrazným zp sobem rozvíjely tolik žádané specielní dovednosti. Jde o to, že rozši ují rozhled student, znamenají odlišný úhel na realitu než ist technické p edm ty a leckdy umož ují používat odlišný zp sob výuky a hodnocení znalostí. Možnosti k náprav je nutno hledat spíše ve zm formy výuky, schopné reflektovat nároky na rozvoj soft skills požadovaných od absolvent v praxi. Na n kterých vysokých školách už k t mto zm nám dochází. Jedná se o výuku, která je zam ena na seminá e, kritickou diskusi, prezentaci výsledk v písemné i ústní podob, týmovou práci a obecn v tší míru interakce jak mezi vyu ujícím a studenty, tak mezi studenty samotnými. Samoz ejm p i zachování obsahu a dostate né míry náro nosti na odborné znalosti. Nejsou to však pouze znalosti, které se v kone né fázi hodnotí. Jsou to také zp soby, jakými se znalostmi i obecn informacemi dokáže student pracovat. V tomto sm ru by se m l snížit podíl ímé výuky ve velkých skupinách a klást od po átku studia d raz na samostatnou a tvo ivou práci. V podstat to znamená, že dojde ke zvýšení nárok na samotné studenty, a to zvlášt v t ch sm rech, které nejsou sou asným studiem tolik rozvíjeny - intenzivní práce v pr hu celého roku, samostatná p íprava, práce s literaturou, prezentace, diskuse o výsledcích apod. Aleš Vlk

právo. Nikoliv z toho vodu, že by n jakým výrazným zp sobem rozvíjely tolik žádané specielní dovednosti.

Podobné dokumenty

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková Projekt: Přispějme k ještě kvalitnější a modernější výuce na ZŠ Chotěboř Buttulova Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním