SCHENGENSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM A PÁTRÁNÍ PO VOZIDLECH V PRAXI

Transkript

1 SCHENGENSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM A PÁTRÁNÍ PO VOZIDLECH V PRAXI Michal Merta Abstrakt Práce se zabývá analýzou Schengenského informačního systému a jeho propojením s informačním systémem PATRMV a jejich využitím v praxi. Jsou zde stručně shrnuty přednosti systému, zjištěny jeho nedostatky a nastíněny návrhy jeho možného rozšíření pro další využití v policejní praxi. Klíčové slova PATRMV, SIRENE, INTERPOL, Schengenský informační systém Úvod Majetková trestná činnost na úseku krádeží motorových vozidel neustále narůstá. V České republice je velmi nízká objasněnost, která se pohybuje v rozmezí mezi 14 až 16 procenty, což je velmi alarmující. Od vstupu do Evropské unie a později do Schengenského prostoru se očekávalo, že se zlepší možnost dohledání odcizených vozidel a dopadení pachatelů, kteří páchají tuto trestnou činnost. Otevřením státních hranic se ovšem situace spíše zhoršila. Vstup do Schengenského prostoru mimo jiné přinesl také velmi účinný nástroj pro boj se zločinem, a to Schengenský informační systém. O tom, jaké je jeho využití v praxi v oblasti krádeží motorových vozidel, se dozvíte v této práci. Cíl a metodika Cílem této práce je zjistit, jak funguje informační systém PATRMV po propojení se Schengenským informačním systémem. A ověření, zda vznik Schengenského informačního systému přinesl veškeré výhody, které byly očekávány. Zejména nevyskytují-li se nějaké závažné programové problémy, a zda je opravdu tak rychlý, a to jak ve věcech, které se týkají pátrání, tak při zjišťování kriminalisticky relevantních otázek. Veškeré informace, které jsou použity, vychází z mojí osobní zkušenosti a zkušenosti mých kolegů, kteří tyto systémy denně využívají. Dále bylo při této práci využito oficiálních statistik a podkladů ministerstva vnitra České republiky.

2 Výsledky Informační systém PATRMV Policie České republiky při pátrání po motorových vozidlech a registračních značkách v současnosti využívá elektronický informační systém PATRMV. Do tohoto systému se zaznamenávají informace o hledaných vozidlech všeho druhu a odcizených či ztracených registračních značkách. Tyto informace jsou na základě formuláře, který je sepsán na příslušném obvodním oddělení, kde byla krádež nahlášena, zavedeny do informačního systému PATRMV. Formulář obsahuje základní údaje jako jsou VIN (Vehicle identification number Identifikační číslo vozidla), barva, typ, rok výroby vozidla, registrační značka, místo a čas odcizení, jméno oznamovatele a poškozeného. Vložením těchto údajů do informačního systému PATRMV je po vozidle automaticky vyhlášeno pátrání, odkud se překlopí do informačního systému zvaného BEDRUNKA, do něhož mají přístup všechny útvary Policie ČR. Informace o odcizeném vozidle se dále z informačního systému PATRMV překlopí na internetové stránky ministerstva vnitra, odkud jsou poté tato data veřejně přístupná. Do Schengenského informačního systému se překlápí všechna vozidla do stáří 10 let od jejich roku výroby, přívěsy nad 750 kg, motocykly nad 50 ccm a registrační značky. Policista, který na obvodním oddělení přijal oznámení o odcizeném vozidle, je povinen tuto skutečnost písemně oznámit příslušnému magistrát města nebo městskému úřadu, který spravuje centrální registr vozidel. Zde se tato informace vloží do systému, aby bylo zabráněno opětovnému přihlášení odcizeného vozidla přes centrální registr vozidel. Informační systém PATRMV je tedy zdrojovou aplikací pro zasílání záznamu pátrání po vozidlech a registračních značkách do Schengenského informačního systému za Českou republiku. Informační systém PATRMV je provozován ve stávajícím programovém vybavení již téměř 10 let. Během této doby došlo v aplikaci k drobným změnám, přesto pořizování záznamů již neodpovídá požadavkům na danou problematiku jak v rozsahu charakteristik záznamů, tak i obsahem jednotlivých položek a je nutná jeho modernizace. Co je SIRENE? Název SIRENE je akronym anglických slov Supplementary Information Request at National Entry (Žádost o doplňující informace k národnímu záznamu - má se na mysli v Schengenském informačním systému), který jednoznačně vyjadřuje hlavní úkol útvaru - zprostředkovávat doplňující informace k velmi stručným záznamům v Schengenském informačním systému. SIRENE zároveň zodpovídá za kvalitu, zákonnost, odůvodněnost a aktuálnost těchto záznamů vůči zahraničí, verifikuje vybrané záznamy ze zahraničí a koná v případě záchytu hledané (popř. sledované nebo nežádoucí) osoby nebo věci, včetně realizace případného předání. V té souvislosti přímo komunikuje s národními bezpečnostními a justičními složkami a ostatními SIRENE a je třeba zdůraznit, že v této oblasti je jediným ústředním kompetentním orgánem v jednotlivém státě. SIRENE dále zajišťuje výměnu kriminálně relevantních informací dle Schengenské prováděcí úmluvy a je ústředním bodem zejména pro přeshraniční sledování dle této úmluvy. [2]

3 Co je Schengenský informační systém? Jedná se o velmi moderní informační systém, který reaguje na významný nárůst počtu členských států a obsahuje i nové druhy záznamů o hledaných osobách a věcech. Tento systém je budován na moderních platformách a poskytuje uživatelům větší komfort a nové funkce. Laicky řečeno, je to vlastně taková evropská pátrací databáze. Přístup do Schengenského informačního systému má v současné době všech 25 členských států EU spolu s Norskem, Islandem a Švýcarskem. SIRENE je ústředním místem právě pro Schengenský informační systém a i další výměnu informací tak, aby probíhala efektivně a jazykové a další rozdíly nebyly překážkou. Národní pátrací záznamy, které splňují kritéria pro rozšíření do Schengenského prostoru, jsou on-line přenášeny do centrálního systému Schengenského informačního systému a z něj do národních kopií členských států. V těchto národních kopiích pak musí všichni lustrovat, kdykoliv kladou dotaz do své vlastní národní databáze. Druhy záznamů v Schengenském informačním systému: - hledané osoby k předání/vydání - odepření vstupu cizinci z třetího státu - pohřešované osoby, osoby které je třeba umístit do ochranného zařízení - pobyt pro justici - svědci, předvolané osoby, osoby, jimž je třeba doručit trestní rozsudek - skrytá kontrola (skrytá prohlídka) osoby/vozidla - pátrání po věcech - vozidla, zbraně, doklady, bankovky dále: registrační značky vozidel, letadla, lodě, přívěsné lodní motory, stroje a zařízení, cenné papíry, kontejnery Do systému přispívají a systém musí používat všechny bezpečnostní složky členských států. Data jsou dostupná v jazyce tazatele. Státy jsou zásadně povinny provést opatření požadovaná Schengenským informačním systém. Vkládání probíhá cestou národních zdrojových systémů. K dotazování státy využívají své specifické nástroje (v ČR je k tomu využíván stávající policejní informační systém BEDRUNKA). Výsledky za prvních 100 dní používání Schengenského informačního systému Od počátku září roku 2007 se Česká republika připojila k Schengenskému informačnímu systému. Po sto dnech, které od tohoto okamžiku uplynuly, Národní centrála SIRENE, která je ústředním místem pro operativní využívání Schengenského informačního systému, předkládá veřejnosti prvotní zhodnocení jeho nasazení v České republice. Po zrušení kontroly na pozemních hranicích se Schengenský informační systém stane klíčovým nástrojem Policie ČR při pátrání a také ochraně ČR před zločinem z ciziny. Schengenský informační systém svou efektivitu prokázal již za oněch zmíněných 100 dní. Díky němu bylo zadrženo mimo jiné více než 30 osob hledaných v cizině a obdobný počet v ČR. Národní centrála SIRENE dále předala informace k pobytu více než čtyř set osob, kterým potřebovaly v trestních věcech doručit, nebo je předvolat cizí orgány. Současně bylo vypátráno 25 pohřešovaných osob, mezi kterými byly i nezletilé děti. Vypátráno bylo přes 130 odcizených nebo ztracených věcí, zejména vozidel a osobních dokladů. V téměř třech stovkách případů bylo zahájeno řízení u cizinců, kteří měli nebo usilovali o pobyt v České

4 republice. Prostřednictvím Schengenského informačního systému bylo zjištěno, že jsou v Schengenském prostoru nežádoucí. V posledně zmíněných kategoriích věcí a cizinců zatím převažují zásahy na území ČR, neboť české záznamy se do Schengenského informačního systému postupně přelévají a v případě nežádoucích cizinců budou teprve předávány až ve vazbě na otevření hranic. I tak již počet českých záznamů v Schengenském informačním systému překročil počet , přičemž převážnou většinu záznamů tvoří odcizené nebo ztracené doklady. Schengenský informační systém je tak zároveň nástrojem ochrany před možným zneužitím takových dokladů k páchání trestné činnosti. Několik takových případů již Národní centrála SIRENE zaznamenala, a vyžádala od cizích orgánů potřebnou nápravu tak, aby postižení čeští občané již nebyli při svých cestách v cizině omezování. To, že se díky Schengenskému informačnímu systému realizuje v ČR v průměru 56 zásahů do týdne potvrzuje, že Schengenský informační systém v ČR funguje, a bezpečnost občanů ČR tak bude zajištěna i po otevření hranic. [1] Jaká je skutečnost? Výsledkem je, že po zapojení do Schengenského informačního systému skutečně několikanásobně vzrostla efektivita mezinárodního pátrání, neboť Schengenský informační systém je dostupný všem bezpečnostním složkám členských států a žádost kteréhokoliv z nich o pátrání se v něm rozšíří během maximálně 120 sekund. Od systému bylo očekáváno, že dojde k výraznému zrychlení výměny kriminálně relevantních informací, a to především vzhledem k přísným pravidlům platným v Schengenské spolupráci a speciální zabezpečené komunikační síti SIRENE. Z vlastní zkušenosti musím ovšem říct, že zde tento rozdíl není nikterak markantní. V dřívější době byly tyto informace vyžadovány přes Interpol, ale vzhledem k tomu, že spolupráce Interpolu je založena především na dobrovolnosti, stávalo se velmi často, že jste požadovanou odpověď nedostali ani za několik měsíců. V současnosti ovšem situace není o moc lepší. Spousta věcí je i nadále ověřována přes Interpol. Kde je problém, ovšem není schopen nikdo říct. Pravděpodobně to bude tím, že chybí pracovníci s kvalitními jazykovými dovednostmi. Návrh lepšího využití a rozšíření Schengenského informačního systému Můj první návrh lepšího využití Schengenského informačního systému se týká konkrétně policie ve Zlíně. Zdejší součást využívá při své práci rychlostních kamer městské policie sloužících k měření rychlosti v daných úsecích. Kamery zaznamenávají registrační značky projíždějících vozidel. Systém je napojen na registr hledaných vozidel, který je umístěn na internetových stránkách ministerstva vnitra ČR. Kdyby se na tyto stránky dostaly záznamy hledaných vozidel také ze Schengenského informačního systému, byly by zaznamenány průjezdy vozidel s registračními značkami, které jsou v pátrání i mimo ČR. To by mohlo zjednodušit práci při vypátrání vozidel hledaných v zahraničí. Další zlepšení by se týkalo problému odcizených vozidel a jejich následné legalizace, která trápí snad všechny země EU. Situace v ČR je ovšem alarmující. Podle odborných odhadů každé šesté vozidlo, které bylo v ČR deklarováno jako dovezené ze zahraničí a přihlášeno tady, je odcizené. Odhalit takové vozidlo je velmi problematické. Zavedením Schengenského informačního systému se částečně snížila možnost tato vozidla legalizovat. Ovšem problém tzv. dvojčat Schengenský informační systém prozatím nikterak neřeší. Kdyby se ovšem Schengenský informační systém rozšířil o databáze národních registrů vozidel, dalo by se při

5 propojení těchto systémů přes Schengenský informační systém okamžitě takové vozidlo odhalit. Systém by automaticky identifikoval, že v území Schengenského prostoru jsou dvě, někdy i více vozidel se stejným VIN číslem. Pak už by stačilo v patřičné zemi provést fyzickou prověrku vozidla a bylo by odhaleno odcizené vozidlo. Diskuse U propojení rychlostního kamerového systému s pátráním po vozidlech vedených v Schengenském informačním systému by se musela samozřejmě vyřešit aktuálnost vytěžování těchto záznamů. Po technické stránce je na to tento systém připraven. V současné době bohužel nikdo nesleduje a nevyhodnocuje aktuální provoz. Tento stav je zapříčiněn tím, že městská policie ve Zlíně tento systém využívá pouze pro měření rychlosti v daném úseku. A policie ČR bohužel prozatím nemá možnosti tento systém aktuálně vytěžovat. Za stávajícího stavu by se průjezd hledaného vozidla nebo registrační značky vedené v Schengenském informačním systému zaznamenal, ale k jeho vyhodnocení by došlo až následující pracovní den. To by samozřejmě značně ztížilo možnost dohledání vozidla nebo dopadení pachatele. Fotografie průjezdu tohoto vozidla nám bohužel v uvozovkách zatím neprozradí, kde hledané vozidlo najdeme. V případě, že by provoz byl sledován aktuálně a průjezd hledaného vozidla se zvukově i vizuálně projeví (což daný program zvládá), nebyl by problém navést hlídku na směr, kam dané vozidlo jede a vozidlo poté dohledat, zastavit a provést jeho kontrolu. Další navrhovanou změnou či vylepšením by bylo propojení národních databází centrálních registrů vozidel s Schengenským informačním systémem. Samozřejmě, že uvedení těchto zlepšení do praxe by značně zjednodušilo policejní práci. Tato zlepšení nebyla prozatím do praxe zavedena především z finančních a legislativních důvodů. Propojení registru vozidel by potřebovalo velmi dobrou právní úpravu, která by se týkala všech zúčastněných států. Další věc, která je velmi diskutabilní, je problém, co s nalezenými vozidly. Tím, že by se podařilo tato vozidla dohledat a identifikovat, by se ovšem ještě neřešilo jejich vrácení původnímu majiteli. V devadesáti procentech případů jsou současní majitelé vozidel, které bylo v minulosti odcizeno a zlegalizováno, občané, kteří vozidlo v dobré víře koupili a s jeho odcizením nebo následnou legalizací nemají vůbec nic společného. V dnešní době je vrácení nalezeného vozidla do jiného státu nebo z jiného státu do ČR velmi problematická záležitost. Proto by byla nutná náležitá právní úprava. Další věc je ta, že dohledání odcizeného vozidla ještě neznamená usvědčení pachatele. Tento systém by pravděpodobně v mnoha případech k dopadení pachatele dopomohl, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že by zůstala velká spousta trestných činů, kde by tomu tak nebylo. Proto je potřeba zamyslet se nad tím, zda má smysl takto nákladný projekt, kterým by propojení registrů zcela jistě bylo, uvést do provozu. Osobně si myslím, že i když by toto ne vždy vedlo k dopadení pachatele, významně by to pachatelům snížilo možnost vozidla legalizovat, a proto by se zcela jistě snížil tento druh trestné činnosti. Závěr Zavedení Schengenského informačního systému do praxe je bezesporu pro policii ve všech státech Schengenského prostoru velmi přínosné. Jako informační systém a pátrací databáze je opravdu výborný. Policie má nyní v ruce užitečný nástroj, kdy po jediném dotazu zjistí, zda není osoba nebo věc hledána v některém z členských států. V případě kladné odpovědi okamžitě obdrží také informace jak dále postupovat. Policie může sama pořizovat záznamy o

6 hledaných osobách a věcech, které budou neprodleně po zadání dostupné všem policistům (četníkům, karabiniérům apod.) v ostatních členských státech. Sdílení informací v celém Schengenském prostoru znásobuje efektivitu policie v boji proti zločinnosti. Schengenský informační systém je účinný zejména v takových případech, kdy se osoby páchající trestnou činnost pohybují ve více státech v úmyslu znesnadnit své dopadení, popřípadě využívají k obchodu s věcmi získanými trestnou činnosti území jiných států. Dále velmi rychle policisté získávají po identifikaci vozidla informace o tom, kde v rámci Schengenského prostoru bylo po vozidle vyhlášeno pátrání a další důležité skutečnosti. Hlavní výhodou Schengenského informačního systému je bezesporu velmi rychlá dostupnost údajů (maximálně 120 sekund). Schengenský informační systém plně ve své práci využívám od září loňského roku a od té doby jsem se nesetkal s žádným závažnějším problémem. Chtěl bych Vás upozornit na to, že tato práce obsahuje informace, které nejsou vhodné k veřejnému publikování a jsou určeny pouze k prezentaci na akademické půdě. Literatura Internetové zdroje: [1] WEISS, M. 100 dní Schengenského informačního systému v ČR [online]. 2007, poslední aktualizace [cit ]. Dostupné z: < Intranetové zdroje: [2] SYNEK, M. Sirene [online]. 2008, poslední aktualizace [cit ]. Dostupné z: < >.