CHOTÝŠANKA Záplavová území

Transkript

1 POVODÍ VLTAVY, státní podnik Holečkova 8, PRAHA 5 PRACOVIŠTĚ : útvar inženýrských činností Boženy Němcové České Budějovice tel.: , VYPRACOVAL : Ing. Pavel FILIP HL.INŽ.PROJEKTU : Ing. Pavel FILIP VED.PRACOVIŠTĚ : Ing. Pavel FILIP AKCE : CHOTÝŠANKA Záplavová území ČÍSLO PŘÍLOHY : PŘÍLOHA : TECHNICKÁ ZPRÁVA STUPEŇ : PODKLAD PRO VYHLÁŠENÍ ZÚ KRAJ : DATUM : STŘEDOČESKÝ KVĚTEN 2008 OBJEDNATEL: POVODÍ VLTAVY, státní podnik ČÍSLO ZAK. : 732/1808/08 A.

2 TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH 1. Základní údaje Podklady Geodetické podklady Mapové podklady Hydrologické podklady Popis toku Povodí toku Hydrologické poměry Trasa toku Podélný profil Osídlení Objekty na toku Záplavová území toku Základní pojmy Výpočet hladin velkých vod Použitý software Výpočet Výsledky Stanovení aktivní zóny záplavového území Nejvyšší zaznamenaná přirozená povodeň A - 1

3 1. Základní údaje Název toku : Úsek toku : Chotýšanka ústí do Blanice Otradovice ř.km 0,00 38,70 Řád toku : V. ČHP : až 091 Správce toku : Kraj : Okres : ORP : Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, Praha 5 závod Dolní Vltava Grafická 36, Praha 5 Provozní středisko Želivka a Sázava VD Želivka - Hulice 42, Zruč nad Sázavou Středočeský Benešov Vlašim, Benešov, Votice Katastrální území : ORP Vlašim... Libež, Slověnice, Radošovice u Vlašimi, Bílkovice ORP Benešov... Chotýšany, Městečko u Chotýšan, Postupice, Milovanice, Popovice u Benešova, Kobylí ORP Votice... Pičín u Jankova, Jankov, Broumovice, Budenín Zpracovatel : Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, Praha 5 Datum zpracování : květen 2008 útvar inženýrských činností, oddělení České Budějovice B. Němcové 10, Č. Budějovice hlavní inženýr projektu : Ing. Pavel Filip autorizovaný inženýr v oboru vodohospodářské stavby ČKAIT Podklady 2.1. Geodetické podklady Pro zpracování dokumentace pro vyhlášení záplavových území Chotýšanky bylo použito geodetické zaměření toku prováděné v rámci zpracování TPE. Byly zaměřeny příčné profily koryta s přiléhajícím inundačním územím toku a dále všechny objekty na toku, které zasahují do průtočné- A - 2

4 ho profilu, jako jsou mosty, jezy apod. Dále byl proveden nálet včetně leteckého snímkování v celé délce toku. Z tohoto podkladu bylo provedeno fotogrammetrické vyhodnocení výškopisu inundačního území Mapové podklady rastrová základní mapa ČR v měřítku 1 : ortofotomapa rastrová vodohospodářská mapa 1 : Hydrologické podklady Pro zpracování TPE Chotýšanky byly použity základní hydrologické údaje ČHMÚ ve čtyřech profilech. Údaje poskytl ČHMÚ pod č.j. 1529/08/J ze dne Jedná se o profily : PROFIL ř.km - ústí do Blanice 0,000 - nad Jemnišťským potokem 15,347 - nad Strženeckým potokem 26,452 - nad LB přítokem od Budenína 37, Popis toku 3.1. Povodí toku Povodí Chotýšanky je součástí povodí Blanice, které náleží hydrologicky k povodí Sázavy, resp. Vltavy, resp. Labe. Celková plocha povodí je 125,15 km 2, délka údolí je 35,5 km, charakteristika tvaru povodí P/L 2 je 0,10 a lesnatost povodí je 20 %. Nejvyšší místa v povodí dosahují výšky kolem 600 m n.m., nejnižší místo (ústí do Blanice) dosahuje výšky 318 m n.m. Geomorfologicky se povodí Chotýšanky nachází ve Vlašimské pahorkatině Hydrologické poměry Chotýšanka se řadí mezi vodní toky dešťovo - sněhového typu. Hydrologické poměry povodí se vyvíjejí v závislosti na hlavních činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu. Průměrný roční úhrn srážek v povodí je 658 mm, odtokový součinitel je 0,26 a specifický odtok z povodí je 5,45 l.s -1.km -2. Pro výpočet velkých vod v celé délce toku byly údaje ČHMÚ rozděleny do dílčích úseků definovaných hlavními povodími toku podle atlasu hydrologických poměrů ČR a v horní části pak podle významnějších přítoků. Rozdělení průtoků do dílčích úseků bylo provedeno v závislosti na ploše povodí lineární a mocninou interpolací mezi sousedními profily s údaji ČHMÚ. Průtoky v dílčích úsecích toku jsou uvedeny v následující příloze : A - 3

5 Chotýšanka n-leté průtoky Profil Staničení Plocha Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 [km] [km 2 ] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] [m 3 /s] ústí do Blanice nad Dolským p nad Bořeňovickým p nad Jemnišťským p nad Novoveským p nad Strženeckým p nad LBP od rybníka Bychnovec nad rybníkem Hrad nad rybníkem Roháč nad rybníkem Křivánek nad Otradovickým p nad LBP od Budenína nad PBP od Žandavky Trasa toku Chotýšanka je levostranným přítokem Blanice. Od pramenné oblasti u Otradovic teče přibližně severovýchodním směrem až k ústí do Blanice. Do Blanice ústí u obce Libež v ř.km 7, Podélný profil Charakterem území, kterým Chotýšanka protéká, jsou dány i jeho sklonové poměry. Absolutnímu spádu 237 m odpovídá průměrný podélný sklon 0,6 %. Podle průběhu podélného sklonu je Chotýšanku možné rozdělit do čtyř úseků. - ústí do Blanice - Městečko... sklon 0,38 % - Městečko - Popovice.. sklon 0,90 % - Popovice - Jankov... sklon 0,49 % - Jankov - Otradovice... sklon 1,05 % 3.5. Osídlení Chotýšanka prochází nebo se dotýká intravilánu obcí : OBEC ř.km Libež 0,0 0,4 Bílkovice 5,3 5,6 Městečko 13,9 15,5 Chalupy 15,6 16,7 Postupice 18,1 18,7 Mladovice 21,0 21,4 Popovice 23,0 23,9 Pičín 27,5 28,4 Jankov 31,9 33, Objekty na toku Seznam objektů je uveden v následující tabulce. U mostů a lávek je v tabulce uvedena kóta spodní hrany mostovky. U stupňů ve dně je uvedena kóta dna nad a pod stupněm. U jezů je uvedena A - 4

6 kóta přelivné hrany konstrukce jezu. U hrází je uvedena kóta přelivné hrany bezpečnostního přelivu. U všech objektů jsou uvedeny vypočítané hladiny velkých vod. U objektů, které významněji ovlivňují průběh velkých vod jsou uvedeny vypočítané hladiny pod a nad objektem. ST. [km] OBJEKT HRANA [m n.m.] O1M - silniční most Libež PROFIL HLADINA Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] d Ch h Ch O2L - ocelová lávka u limnigrafu Libež Ch STUPEŇ d Ch h Ch O3L - betonová lávka u Slověnic Ch O4L - betonová lávka u Slověnic Ch O5L - železná lávka v Bílkovicích Ch O6M - most místní komunikace Ch O7L - dřevěná lávka u Bílkovic Ch d Ch O8M - silniční most Bílkovice h Ch O9J - pevný jez u Bílkovického mlýna Ch O10L - betonová lávka lom Bílkovice Ch O11L - betonová lávka lom Bílkovice Ch O11L - pásový dopravník lom Bílkovice Ch d Ch O12M - silniční most lom Bílkovice h Ch O13B - panelový brod Takonín-tábořiště O14L - betonová lávka Takonín-tábořiště O15J - pevný jez se stavidlem Takoníntábořiště O16M - most místní komunikace u Takonína Ch d Ch h Ch O17J - hradidlový jez u Takonína O18L - ocelová lávka u Takonína Ch O19L - ocelová lávka u Takonína Ch d Ch O20M - most místní komunikace Pařezí h Ch O21L - ocelová lávka Toulov Ch d Ch O22M - most místní komunikace Toulov h Ch d Ch O23M - silniční most Toulov h Ch O24H - rybník Smikov O25M - sliniční most Městečko O26L - ocelová lávka Městečko O27L - ocelová lávka Městečko Ch O28L - ocelová lávka Městečko O29B - panelový brod Městečko O30L - železobetonová lávka Městečko O31J - hradidlový jez Městečko Ch O32J - hradidlový jez Městečko A - 5

7 ST. [km] OBJEKT HRANA [m n.m.] PROFIL HLADINA Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] O33L - ocelová lávka Městečko d Ch O34M - železniční most Městečko h Ch O35L - ocelová lávka Lhota Veselka O36L - ocelová lávka Lhota Veselka Ch O37B - panelový brod Lhota Veselka O37L - železobetonová lávka Lhota Veselka O38L - železobetonová lávka Lhota Veselka O39M - starý silniční most Lhota Veselka d Ch h Ch d Ch O40M - silniční most Lhota Veselka h Ch STUPEŇ d Ch h O41H - Dolejší rybník O42L - technologická lávka plynovodu Postupice Ch O43L - železobetonová lávka Postupice d Ch O44M - silniční most Postupice h Ch O45H - rybník Papírník O46L - železobetonová lávka nad Postupicemi O47M - most místní komunikace nad Postupicemi STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ Ch d Ch h Ch d Ch h d Ch h d Ch h d Ch h d Ch h d h Ch d Ch O48M - most v kamenolomu Mladovice h Ch STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ d h Ch d Ch h d Ch h d Ch h A - 6

8 ST. [km] OBJEKT HRANA [m n.m.] PROFIL HLADINA Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] O49L - betonová lávka Mladovice Ch STUPEŇ d h Ch d Ch O50M - silniční most Mladovice h Ch d O51J - pevný jez Mladovice h Ch STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ d h Ch d Ch h d h Ch O52H - Pičínský rybník STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ d h Ch d h Ch d h Ch d Ch h d Ch O53M - silniční most Popovice h Ch O54M - most místní komunikace Popovice STUPEŇ d Ch h Ch d Ch h O55H - Popovický rybník O56M - most místní komunikace Popovice STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ O57L - železobetonová lávka nad Popovicemi STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ STUPEŇ d Ch h Ch d h Ch d h Ch d h Ch d h Ch d h Ch d h Ch d Ch h d Ch O58M - silniční most Kondratice h Ch STUPEŇ d Ch A - 7

9 ST. [km] OBJEKT STUPEŇ HRANA [m n.m.] PROFIL HLADINA Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] [m n.m.] h d h Ch O59H - Pičínský rybník O60H - rybník nad Pičínem d Ch O61M - most místní komunikace Jankov h Ch O62J - hradidlový jez Jankov Ch O63M - most místní komunikace Jankov O64L - železobetonová lávka Jankov O65H - rybník Hrad O66H - rybník Roháč Ch d Ch O67M - silniční most nad Jankovem h Ch O68H - Pilský rybník O69H - rybník Křivánek O70M - most místní komunikace Otradovice O71M - most místní komunikace Otradovice-Smrčina STUPEŇ d Ch h Ch d Ch h Ch d h Ch O72H - rybník Vinduška O73P - propustek 2 x DN 600 Otradovice d Ch h Ch d Ch O74M - propustek DN 1200 Otradovice h Ch d Ch O75M - silniční most Otradovice h Ch Záplavová území toku 4.1. Základní pojmy záplavová čára - křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní záplavové území - území vymezené záplavovou čárou aktivní zóna záplavového území (AZZÚ) území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí periodicita povodně n let výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za n let inundační území území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku A - 8

10 Způsob a rozsah zpracování záplavových území odpovídá vyhlášce MŽP č. 236, která toto stanovuje podle 66 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách Výpočet hladin velkých vod Použitý software HEC-RAS Jedná se o programový prostředek vyvinutý US Army Corps of Engineers. Řeší ustálené i neustálené nerovnoměrné proudění v otevřených neprizmatických korytech v režimových oblastech říčních i bystřinných. Použitý výpočtový aparát umožňuje průtočný profil rozdělit do několika dílčích částí (např. koryto a inundace), které algoritmus výpočtu propočítává odděleně a teprve potom jejich dílčí hodnoty slučuje do celkových výsledků. Základem řešení nerovnoměrného proudění je obecná metoda po úsecích. Vliv objektů je v programu počítán podle energetické popř. momentové rovnice Výpočet Zpracováním podkladů byl vytvořen 1D matematický model zájmového území. Pochůzkou na místě a vyhodnocením topografických podkladů byl stanoven účinný průtočný profil. To znamená, že z příčných profilů byly odstraněny části, které se přímo nepodílí na provedení průtoku. Drsnost byla do výpočtu zavedena ve formě Manningova součinitele drsnosti n. Jeho velikost byla stanovena pro jednotlivé části příčných profilů na základě prohlídky terénu. Drsnostní součinitel byl uvažován pro koryto v rozmezí 0,03-0,05 a pro inundace v rozmezí 0,04-0,2. Jako výchozí hladiny pro výpočet byly použity hladiny v Blanici v profilu zaústění Chotýšanky při průtocích odpovídající n-letosti. Tj. pro výpočet např. Q 100 na Chotýšance byla použita výchozí hladina na kótě hladiny Blanice při průtoku Q 100 pod soutokem. Tyto hladiny byly převzaty z dokumentace záplavových území Blanice zpracované v roce 2005 Povodím Vltavy Výsledky Kóty hladin příslušné průtokům Q 1, Q 2, Q 5, Q 10, Q 20, Q 50 a Q 100 v místech příčných profilů a objektů jsou uvedeny tabelárně v příloze B - PSANÝ PODÉLNÝ PROFIL. Záplavové čáry příslušné průtokům Q 5, Q 20 a Q 100 jsou uvedeny v příloze C - SITUACE ZÁPLAVY, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : Zakreslení záplavových čar, zejména mimo zaměřené příčné profily, zahrnuje nepřesnosti použité mapy. Při posouzení konkrétního místa je tedy rozhodující kóta hladiny odvozená z podélného profilu a skutečná nadmořská výška terénu posuzovaného místa. Při aplikaci výsledků výpočtu je nutno si uvědomit, že přírodní třírozměrný v čase proměnný děj je popisován stacionárním jednorozměrným matematickým výpočtem s použitím mnoha zjednodušujících předpokladů a odhadů. Přesnost výpočtu je limitována zejména hustotou příčných profilů použitých k výpočtu a odhadem drsnostního součinitele. Nejsou zde postiženy jevy běžně se vyskytující při povodních - hladina v inundaci nemusí být v jednom příčném profilu stejná jako v korytě, v obloucích dochází k příčnému převýšení hladiny, hladina je rozvlněná, atd. Výpočet je proveden pro ideální stav koryta. Není započítáno ucpání průtočného profilu plaveným materiálem, které hrozí zejména v mostních profilech. Vliv na proudění má i sezónní stav vegetačního pokryvu. Výsledky tohoto výpočtu nejsou neměnné. Může dojít ke změnám vlivem zpřesnění topografických podkladů, změny hydrologických údajů, použitím přesnějších výpočetních modelů, nebo vlivem změn v průtočném profilu toku. A - 9

11 4.3. Stanovení aktivní zóny záplavového území Podle vyhlášky MŽP č. 236, 2, odst. e se jedná o území jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Podle 66, odst. 2 vodního zákona se vymezuje v současně zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích. Návrh AZZÚ byl proveden v celé délce toku podle metodiky Ministerstva zemědělství. Základní princip této metodiky vychází ze čtyřech kroků : 1. definice primárních území AZZÚ 2. rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou 3. revize AZZÚ 4. definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy ad 1) definice primárních území AZZÚ Sem patří vlastní koryto hlavního toku v šířce definované břehovými hranami a všechny vedlejší paralelní permanentní vodoteče, derivační, či jiné kanály a přítoky hlavního toku také v šířce definované břehovými hranami. Dále v případě, že se jedná o tok ohrázovaný příbřežními hrázemi, případně mobilním hrazením, které chrání před povodněmi a je dimenzované na Q 100, jsou tyto hráze, či hrazení současně hranicí AZZÚ. ad 2) rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou Rozšíření primární zóny je podle metodiky možné jednou ze čtyř metod : - podle záplavových území - podle parametrů proudění - podle rozdělení měrných průtoků - detailní 2D studií V této dokumentaci bylo stanovení rozšíření AZZÚ provedeno mimo zastavěné území podle záplavového území dvacetileté vody. V zastavěném území bylo rozšíření AZZÚ provedeno podle rozdělení měrných průtoků, tj. za aktivní zónu je považována ta část příčného profilu, která provede více než 80 % celkového průtoku). ad 3) revize AZZÚ - do AZZÚ jsou zahrnuty ostrovy, které jsou sice svou výškovou úrovní mimo AZZÚ, ale v případě průchodu povodní by nebylo možno takováto území evakuovat ad 4) definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy AZZÚ je zakreslena v příloze D AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1 : Nejvyšší zaznamenaná přirozená povodeň Na Chotýšance nejsou k dispozici zaznamenané údaje o přirozených povodních. A - 10

12 A - 11