Žákovský projekt - Regionální atlas vodních živočichů (RAVŽ)

Transkript

1 INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/ Žákovský projekt - Regionální atlas vodních živočichů (RAVŽ) Obr. [1] Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová

2

3 Další z výstupů projektu Regionální atlas vodních živočichů (RAVŽ) se věnuje tématu Hydrobiologie. Přednáška proběhla ve středu Vedl ji pan Ing. Martin Bláha. Dozvěděli jsme se zajímavé informace o mikroorganismech nejen našich vod, o vlivech na přítomnost těchto organismů ve vodě atd. Praktická část poté proběhla na zoologickém kurzu (kterého se každoročně účastní 2. ročník vodňanského Gymnázia) dne Tato prezentace shrnuje teoretické i praktické informace, jež jsme použili během naší praxe.

4 Hydrobiologie: Je obor biologie studující životní procesy ve vodním prostředí. Je obor studující organismy žijící ve vodě. Limnologie: Je věda o sladkých vodách a organismech v nich žijících. Oceanobiologie: Je věda zkoumající moře a oceány. Bláha, Základy hydrobiologie planktonní organismy

5 Podzemní vody, prameny, tekoucí vody Stojaté vody rybníky jezera přehrady ostatní (tůně, těžební jámy apod.) Zvláštní vody např. termální, minerální, brakické, odpadní Obr. [2] Obr. [3] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

6 Speciální (nebo též aplikovaná) Zkoumá zákonitosti související s konkrétní činností Patří sem: vodárenská rybářská rybníkářská technická Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

7 Specifické vlastnosti (díky vodíkovým můstkům) Obr. [4] Množství rozpuštěných látek ovlivňuje hustotu (mořská voda vs. sladká voda) max. hustota při 4 C Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy Obr. [5]

8 Slunce infračervené záření vodou skoro neproniká (je zadrženo v povrchové části) Střídání dne a noci povrchová vrstva poměrně rychle ztrácí teplo, a proto těžkne a klesá ke dnu = konvekční proudění (dochází k vertikálnímu promíchání) Vítr mechanické míchání vody Přítok může výrazně ovlivnit teplotu vody v nádrži Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

9 ZIMA voda je průhledná JARO mícháním se uvolňují živiny (nárůst slunečního svitu a nárůst teploty nárůst řas) nárůst počtu perlooček (fáze čisté vody ) později perloočky vyžrány rybami volné pole působnosti pro řasy LÉTO u hladiny (vrchní vrstvy nádrže) se nacházejí drobné perloočky unikající predaci ryb a větší řasy (kolonie) unikající predaci perlooček PODZIM klesání teploty vody, míchání vody, umírání některých řas Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

10 JARO LÉTO PODZIM ZIMA Obr. [6] 1 povrchová, teplá míchaná vrstva probíhá zde většina biologických dějů a má vliv na průhlednost 2 skočná vrstva prudký pokles teploty = hloubka, kde je gradient teploty nejvyšší 3 studená vrstva, která sahá až na dno homogenní teplota (4 C) v létě se nemíchá a je bez kontaktu se svrchní vrstvou Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

11 Můžeme je dělit podle dvou hlavních hledisek: A) Podle ekologického vztahu k základnímu substrátu Bentos = organismy dna Nekton = větší živočichové schopní vlastního pohybu Neuston = organismy vodní blanky (u hladiny) Pleuston = organismy žijící na hladině Plankton = organismy vznášející se ve vodě B) Podle účasti organismů v koloběhu látek Producenti = většinou zelené organismy využívající sluneční záření Konzumenti = organismy živící se ostatními organismy Reducenti = organismy rozkládající organickou hmotu Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

12 Fytobentos Zoobentos Nekton (ryby, obojživelníci, hmyz) Obr. [7] Obr. [8] Neuston (žijí na svrchní nebo spodní straně blanky) Obr. [9] Obr. [10] Pleuston (rostliny, hmyz, pavouci) Obr. [11] Obr. [12] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy Obr. [13]

13 Plankton (bakterie, řasy, prvoci, vířníci, korýši) Bakterioplankton Fytoplankton Zooplankton Obr. [15] Obr. [16] Obr. [14] Obr. [17] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy Obr. [18]

14 = nárostová společenstva Společenstva organismů i řas porůstající různé podklady. kameny písek bahno vyšší rostliny živočichy Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy Obr. [19]

15 Autotrofní organismy (fotosyntéza i chemosyntéza) schopnost přijímat uhlík z CO 2 nebo heterotrofně ve formě org. látek. 2 modré pigmenty a jeden červený výsledné zbarvení je obvykle modrozelené Sinice jsou schopny kolonizovat i extrémní prostředí (méně než bakterie více než vyšší rostliny) Sinice mají schopnost vázat (fixovat) dusík ze vzduchu a to jim pomáhá při vytlačování zelených řas Především rody Microcystis, Anabaena, Nostoc, Aphanizomenon tvoří sinicový vodní květ nebezpečí kožního kontaktu s kontaminovanou vodou (popř. polknutí této vody při plavání) Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

16 Cyanotoxiny: Neurotoxiny = vliv na nervový systém Hepatotoxiny (mykrocystin) = vliv na metabolickou aktivitu jater Imunotoxiny = vliv na imunitní reakce Embryotoxiny = vliv na plodnost, vitalitu, mortalitu embryí obratlovců od ryb po člověka Dermatotoxiny = záněty kůže, spojivek, sluchovodů Sinicový vodní květ Výsledek působení cyanotoxinů Obr. [20] Obr. [21] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy Obr. [22]

17 Aphanizomenon sp. Bentické sinice (drkalka) Microcystis sp. Obr. [24] Obr. [23] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy Obr. [25]

18 Planktonní i bentické jednobuněčné řasy s křemičitou schránkou (frustulou) Rozsivky jsou produkčně velmi významné. Nejvíce jich můžeme v nádržích najít na jaře a na podzim. Rozsivky jsou snadno stravitelné dalšími články potravního řetězce filtrátory (perloočky, tolstolobik) seškrabávači (larvy vodního hmyzu, ostroretka) Obvyklé je hnědé zbarvení nárostů nebo hnědý vegetační zákal vody. Při silném rozvoji nastává problém s vodárenským využitím (pachy). Rozsivky jsou indikátory spíše lepší kvality vody (jsou však i druhy tolerantní ke znečištění). Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

19 Stephanodiscus neoastraea Na tomto obrázku je dobře patrná křemičitá schránka (Frustula) Navicula radiosa Obr. [27] Obr. [26] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy Obr. [28]

20 Obrněnky jsou součástí fytoplanktonu rybníků a přehradních nádrží Mají schránku z celulózních destiček. Schránka má většinou bizardní tvary. Obrněnky se pohybují pomocí bičíků. Jsou indikátory spíše čisté vody. Peridinium willei Ceratium hirundinella Obr. [29] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy Obr. [30]

21 Nejbohatší skupina řas jak biomasou, tak počtem druhů Různé formy bičíkaté, jednobuněčné, koloniální, vláknité i stélkaté Pohyblivé s bičíky jednotlivé buňky i kolonie Třída: Chlamynomonády Pandorina morum Volvox globator Obr. [31] Obr. [32] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

22 Třída: Kokální zelené řasy (Chlorophycae) Planktonní i bentické druhy jsou významnou složkou potravy dalších článků potravního řetězce Tvoří vegetační zákal rybníků a obecně stojatých vod. Při přemnožení se do vody uvolňuje dusíku a fosforu, proto ho je poté ve vodě nadbytek. Desmodesmus sp. Coelastrum sp. Obr. [33] Obr. [34] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

23 Vegetační zákal kokálních zelených řas Vodní květ sinic Obr. [35] Obr. [36] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

24 Třída: Spájivky (Zygnemophycea) U těchto řas se vyskytuje zvláštní způsob pohlavního rozmnožování spájení. Spájivky jsou planktonem stojatých vod. Šroubatka (Spirogyra) dlouhá slizká vlákna se šroubovitým chloroplastem Šroubatka Micrasterias sp. Obr. [37] Obr. [38] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

25 Obvyklá velikost je do 2 mm (někdy až 5 mm). Mají dvouchlopňovou schránku a velké výrazné oko. K pohybu jim slouží druhý velký dvouvětevný pár tykadel. Perloočky jsou: a) filtrátoři (potrava řasy, baktérie) b) predátoři (pouze 2 druhy v ČR) Perloočky jsou významnou potravou ryb. U perlooček je časté partenogenetické rozmnožování (samci se líhnou pouze při změně prostředí) Po kopulaci vznikají trvalá vajíčka, která jsou umístěna ve schránce (efipium), kde jsou chráněny před vyschnutím a vymrznutím. Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

26 Nákres rozmnožování perlooček Efipium Hrotnatka Obr. [39] Čočkovec Obr. [40] Nosatička Věšenka Obr. [41] Obr. [42] Obr. [43] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy Obr. [44]

27 Obvyklá velikost je do 2,5 mm. Zadeček mají zakončený furkou. První pár antén spolu s plovacíma nožkama slouží jako pohybový orgán. Vývin probíhá přes 2 larvy (nauplie a poté kopepodit) každá z larev má několik fází. Dospělci jsou draví (potrava fytoplankton, detrit). Klanonožci jsou významnou potravou ryb a dalších vyšších článků potravního řetězce. Klanonožci jsou mezihostitelé řady parazitů ryb. Významní zástupci jsou buchanky a vznášivky. Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

28 vznášivka (Eudiaptomus gracilis) buchanka (Acanthocyclops vernalis) buchanka (Paracyclops popei) Obr. [45] Obr. [46] Obr. [47] Obr. [48] buchanka (Megacyclops gigas) Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

29 Velikost vířníku je do 800 µm. Vířníci mají stálý počet buněk a někdy vytváří krunýř. Mají vířivý orgán corona, který slouží k pohybu a příjmu potravy. Živí se detritem a řasami (někteří vířníci jsou draví). U vířníků (stejně jako u perlooček) je častá partenogeneze, neboť zimní vajíčka mají větší šanci přežít nepříznivé podmínky Obr. [49] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

30 Brachionus angularis B. quadridentatus Synchaeta sp. Obr. [50] Obr. [51] Asplanchna priodonta Obr. [52] Obr. [53] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

31

32 Po přednášce ( ) jsme měli poměrně dlouhou pauzu, kdy jsme se neúčastnili žádné z přednášek k tomuto tématu, ani jsme nevyplňovali žádné pracovní listy. Vše vyvrcholilo až na květnovém ZOO kurzu ( v obci Lužnice nedaleko Třeboně), kde jsme za pomoci pana Martina Bláhy měli možnost vyzkoušet si lov planktonu a náběr zoo bentosu nejrůznějšími metodami. Následně jsme v laboratoři analyzovali úlovky a vypracovávali příslušné protokoly.

33 Náš den začínal 15. května přibližně v 8 hodin ráno, kdy na botanický institut, kde jsme byli ubytováni, dorazil pan Bláha. Po krátkém pozdravení vynosili pomocníci ven 3-litrové sklenice, prachovnice (= malá hnědá sklenička s obroušenou zátkou; viz obrázek č. ), planktonky, velké kovové síto a speciální zařízení na odběr zoobentosu ze dna (kovová schránka, zčásti připomínající lžíci od bagru a zčásti štípací kleště). Po nanošení všech potřebných pomůcek požádal pan Bláha silné kluky, kteří se jich chopili a vydali jsme se k našemu prvnímu stanovišti.

34 PRACHOVNICE PERLOOČKA ILUSTRAČNÍ OBRÁZEK Obr. [54] Obr. [55]

35 První zastávka byla u nedalekého rybníka. Jelikož nikdo z nás neměl s sebou broďáky, byl z našeho kolektivu vybrán jeden lovec, který si je půjčil od pana učitele Truhláře a asistoval panu Bláhovi. Nejprve jsme lovili plankton. Ten jsme nabírali za pomocí planktonky a také speciálního skleněného zařízení (obrázek č. ). Odebrali jsme několik dávek, přelili je do prachovnic a nastala možnost výměny asistentů zájemci si mohli obléknout broďáky a jít s panem Bláhou nabírat. Jelikož se nikdo nepřihlásil, byl čas nabrat zoobentos.

36 Obr. [56] Obr. [57]

37 Zoobentos jsme nabírali bagrovitým zařízením. Pan Bláha si k sobě opět zavolal svého pomocníka, který mu pomohl připravit zařízení. Následně odebral jednu dávku ze dna rybníka a odnesl ji zpět na břeh. Nabraný obsah vysypal do speciální síťky připomínající rybářský podběrák (viz obrázek č. ) a pomocník opět dostal příležitost si vše vyzkoušet. Asistent však byl nejspíše poněkud bázlivý a nejevil zájem si tuto činnost vyzkoušet. Pan Bláha tedy vystoupil zpět na břeh, bentos vysypal ze sklenice do síta a s malým množstvím vody jej zbavoval nepotřebných složek. Poté hmotu přesypal do třílitrové sklenice a vydal povel k přesunu k dalšímu stanovišti.

38 ZAŘÍZENÍ NA ODBĚR PLANKTONU Obr. [58]

39 SÍŤKA PAN BLÁHA SE ZAŘÍZENÍM NA ODBĚR ZOOBENTOSU Obr. [59] Obr. [60]

40 FILTRAČNÍ SÍTO SKLENICE S BENTOSEM Obr. [61] Obr. [62]

41 Naše druhá zastávka byla u malé tůňky, necelý kilometr chůze od rybníka. Jelikož zde nebyly vhodné podmínky pro lov bentosu, soustředili jsme se tentokrát čistě na plankton. Jako první se náčiní chopil opět pan Bláha. Odebral dva vzorky a přelil je do prachovnic. Poté jsme museli chvilku počkat, neboť jsme rozvířili vodu a v případném dalším lovu bez pauzy bychom nalovili více nečistot než drobných živočichů. Po pěti minutách opět dostali dobrovolníci příležitost vyzkoušet si nahodit planktonku. Jelikož naše skupina již tuto šanci měla (nahazování rybářské sítě a planktonky jsme si vyzkoušeli při praktické části na téma Rybníkářství), dali jsme přednost dalším.

42 Po několika minutách se přihlásil první odvážlivec. Odborný pracovník mu vše dokonale vysvětlil, poradil, jak správně držet planktonku a doporučil směr hodu. Jenomže nahazování planktonky ve skutečnosti není tak snadné, jak se na první pohled může zdát. Jakmile totiž náš spolužák Honza nahodil, vyklouzl mu z ruky i naviják, na kterém byla síťka uchycena. Ze začátku sice tato situace vzbudila v našich řadách smích, ten však postupně utichal, když se tato malá nepříjemná komplikace přihodila všem dobrovolníkům. Nakonec se ale všem podařilo něco ulovit a zafixovat vzorky. Bylo tedy načase přemístit se ke třetímu stanovišti.

43 Ke třetímu (a poslednímu) stanovišti jsme se nemuseli přesouvat nijak daleko. Místní řeka totiž byla přímo vedle tůňky. Pro odběr exemplářů z řeky však došlo k malé změně, a to na postu asistenta. Došlo tedy k přezutí a nová asistentka se spolu s panem Bláhou vydala do řeky. Pan odborník nejdříve krátce vysvětlil metodu náběru nutnost chodit pozadu proti proudu zvíření sedimentů zachytí se v připravené síti. Nová pomocnice si vedla skvěle a v mžiku jsme měli potřebné vzorky ze všech 3 lokalit. Posbírali jsme tedy všechny nástroje a pomůcky a vydali jsme se zpět na ubytovnu.

44 Obr. [63] Obr. [64]

45 Po příchodu zpět na lužnický botanický institut následovala opět krátká pauza, kterou jsme vyplnili doplněním energie. Dostali jsme chvilinku volno, poté byla svolána porada, na které nám pan Bláha a naši učitelé vysvětlili, v čem bude spočívat praktická laboratorní část. Rozdělili jsme se do 4 skupin, od nichž se odvíjela témata praktické části: 1) Téma ZOOPLANKTON morfologie 2) Téma ZOOPLANKTON pozorování některých životních projevů perlooček (úkol naší skupiny) 3) Téma ZOOBENTOS Tematický okruh č. 3 byl společný dvěma skupinám, každá však měla trochu odlišnou náplň práce

46 Živé, čerstvě nachytané vzorky zooplanktonu Mikroskop, stereolupa Podložní sklíčka s jamkou, hodinová sklíčka, krycí sklíčka Pasteurovo kapátko, Petriho miska Kádinky (50 ml) Jemné preparační jehly Mobilní telefon nebo stopky Psací potřeby, poznámkový blok Stručný obrazový klíč k určování hlavních skupin vodních bezobratlých

47 PETRIHO MISKA Obr. [66] STEREOLUPA Obr. [65] MIKROSKOP Obr. [67] STOPKY Obr. [68]

48 Prvním úkolem bylo nabrat Pasteurovým kapátkem vzorek s co možná nejvíce perloočkami, položit je pod mikroskop a chvíli je pozorovat (předtím ještě došlo k pozorování perlooček v prachovnici se vzorkem). PERLOOČKA CELKOVÝ POHLED Obr. [69]

49 Obr. [70] Obr. [71]

50 Dalším úkole, který jsme prováděli, bylo pozorování hlavního pohybového orgánu perlooček (antén). Při důkladném zamyšlení nad jejich tvarem skutečně vzdáleně připomínaly televizí antény. Perloočkám však neslouží pouze k pohybu. Každá z těchto malých potvůrek je vybavena dvěma anténami, které jí trčí z hlavy první anténa je smyslová, druhá slouží k pohybu. Po zaostření na pohybový orgán jsme museli počkat na příhodný okamžik, kdy perloočka začne anténkami máchat. Nakonec jsme se dočkali a povedlo se nám pohyb natočit.

51 VIDEO Č. 1 PERLOOČKY, POHYB ANTÉNAMI

52 Náš následující úkol spočíval v nalezení srdce perloočky, měření tepové frekvence a porovnávání naměřených hodnot s lidským srdcem. SRDCE PERLOOČKY Obr. [72]

53 VIDEO Č. 2 TLUKOT SRDCE PERLOOČEK

54 Tepovou frekvenci srdce perlooček nebylo vůbec snadné změřit. Na tuto práci byli zapotřebí nejméně 3 lidé jeden s velmi dobrým zrakem, který v mikroskopu počítal tepy srdce (podle počítače jsme je počítat nemohli, neboť kamera zobrazovala se značným zpožděním jednou jsme takto zkusili počítat a vyšla nám hodnota 4 krát menší než ve skutečnosti), jeden se stopkami či s digitálními hodinkami, a jeden zapisovatel. Po menších problémech se nám (asi na třetí pokus) konečně povedlo spočítat počet tepů za minutu 220!!! Perloočkám tedy bije srdce zhruba čtyřikrát rychleji než člověku v klidu. Když pan Bláha uviděl, že se nám tato hodnota příliš nezdá, ujistil nás, že jsme počítali správně menší organismy mají rychlejší životní pochody tedy i vyšší tepovou frekvenci srdce. Tepová frekvence však kolísá v závislosti na teplotě vody.

55 Nyní jsme bohužel museli perloočku usmrtit další úkol totiž spočíval v přidání kapky asi 10% roztoku lihu k perloočce a poté sledovat, co to s jejím srdcem udělá (tepová frekvence se postupně snižovala, za pár chvil přestalo srdce bít úplně). Vzhledem k nepříliš kvalitním záběrům z kamery mikroskopu (naše video se dost sekalo a zpomalování tepové frekvence nebylo příliš patrné) jsme se rozhodli zařadit sem pouze ukázkové video perloočky v ethanolu. Video dostupné online:

56 VIDEO Č. 3 PERLOOČKA V ETHANOLU

57 Jelikož jsme pod mikroskopem mohli pozorovat také trávicí soustavu perlooček, byl nám poslední úkol odpuštěn společně s panem Bláhou jsme totiž spatřili jejich plné žaludky. Úkol, který spočíval v přidání zelené řasy k perloočce jsme tedy přešli. Pan Bláha nám řekl, že kdybychom tak učinili, perloočka by neudělala nic překvapivého prostě by začala hodovat. S úkoly jsme byli hotovi poměrně rychle, proto nám bylo doporučeno vyhledat si pár dalších zástupců, které jsme ten den dopoledne nachytali. Následující snímky obsahují fotky těch nejzajímavějších z nich.

58 Obr. [73] Obr. [74]

59 Obr. [76] Obr. [75]

60 Obr. [78] Obr. [77]

61 Obr. [80] Obr. [79]

62 VIDEO Č. 4 VÍŘNÍK SYNCHETA

63 Obr. [81] Obr. [82]

64 Obr. [83] Obr. [84]

65 Bláha, Zooplankton

66 Poznali jsme jednotlivá zařízení, která slouží k odběru/výlovu zoobentosu/zooplanktonu. Sami jsme si vyzkoušeli odlov zoobentosu/zooplanktonu pomocí zmíněných zařízení. Vyzkoušeli jsme si práci hydrobiologů s mikroskopem, kde jsme nejprve pozorovali perloočky a měřili tepovou frekvenci jejich srdce. Dále jsme sledovali vliv ethanolu na srdce perlooček. Natočili jsme si také činnost pohybových antén perlooček. Pozorovali jsme další organismy vířníky, klešťanky, vznášivky,

67

68 BLÁHA, M. a kolektiv. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany BLÁHA, M. a kolektiv. Pracovní list - zooplankton, FROV, Vodňany Obrázek [1] Obrázek [2] Obrázek [3] Obrázek [4] Obrázek [5] Obrázek [6]

69 Obrázek [7] Obrázek [8] Obrázek [9] Obrázek [10] Obrázek [11] Obrázek [12] Obrázek [13]

70 Obrázek [14] Obrázek [15] Obrázek [16] Obrázek [17] Obrázek [18] Obrázek [19] Obrázek [20]

71 Obrázek [21] Obrázek [22] Obrázek [23] Obrázek [24] Obrázek [25] Obrázek [26] Obrázek [27]

72 Obrázek [28] Obrázek [29] Obrázek [30] Obrázek [31] Obrázek [32] Obrázek [33] Obrázek [34]

73 Obrázek [35] Obrázek [36] Obrázek [37] Obrázek [38] Obrázek [39] Obrázek [40] Obrázek [41]

74 Obrázek [42] Obrázek [43] Obrázek [44] Obrázek [45] Obrázek [46] Obrázek [47] Obrázek [48]

75 Obrázek [49] Obrázek [50] Obrázek [51] Obrázek [52] Obrázek [53] Obrázek [54] Obrázek [55]

76 Obrázek [56] Grauvell-Master-green Obrázek [57] autor Obrázek [58] autor Obrázek [59] autor Obrázek [60] autor Obrázek [61] autor Obrázek [62] autor Obrázek [63] autor Obrázek [64] autor Obrázek [65] Obrázek [66] Obrázek [67]

77 Obrázek [68] Klipart aplikace Microsoft Office PowerPoint 2010 Obrázek [69] autor Obrázek [70] autor Obrázek [71] autor Obrázek [72] autor Obrázek [73] autor Obrázek [74] autor Obrázek [75] autor Obrázek [76] autor Obrázek [77] autor Obrázek [78] autor Obrázek [79] autor Obrázek [80] autor Obrázek [81] autor Obrázek [82] autor Obrázek [83] autor Obrázek [84] autor Video [1] autor Video [2] autor Video [3] Video [4] - autor