A. POLITICKÉ A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY STŘEDNÍ EVROPY
|
|
- Daniel Bláha
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 A. POLITICKÉ A SOCIÁLNÍ PROBLÉMY STŘEDNÍ EVROPY 1. Pojetí regionu střední Evropy (geografická a historická hlediska) Přístupy (O. Halecki, P. S. Wandycz, I. Bibó, J. Křen, M. Kundera aj.); terminologie: pojmy Východ a Západ, střední a východní Evropa ( středovýchodní Evropa ), střední Evropa jako mentální konstrukt ; koncepce vývoje: protiklad Západ Východ, centrum periférie, teorie modernizace. 2. Problémy, postavy a koncepty klasické politické sociologie K. Marx: problém tříd, ideologie, odcizení, fil. dějin; vztah marxismu k ideologii státního socialismu ve střední Evropě. M. Weber: třídy vs. statusové skupiny vs. politické strany, typologie panství a jeho aplikace na středoevropské transformační procesy. Středoevropský kontext klas. politické sociologie: problém demokracie u T.G.Masaryka a koncepce pol. uspořádání střední Evropy; K. Mannheim a výzkum ideologií; E. Beneš - politické stranictví, československá národní identita. Vztah vědy (sociologie) a politiky u TGM, Mannheima a Beneše. 3. Problémy, postavy a koncepty moderní politické sociologie Institucionalizace politické sociologie, R. Aron (Demokracie a Totalitarismus), S. M. Lipset. Obrat k Nové politické sociologii v 60. letech 20. století. M. Foucault a problém moci. U. Beck a jeho koncepce globální rizikové společnosti, vliv pádu železné opony ve střední Evropě na proměnu ekonomie světové politiky. 4. Sociální nerovnosti a sociální stratifikace Typy sociálních nerovností (v příjmu, v majetku, ve spotřebě, v přístupu ke vzdělání, na trhu práce), problém měření sociálních nerovností a sociální stratifikace; statusová konzistence a inkonzistence; výzkum sociální stratifikace v ČSSR do r (Machoninův tým). Soudobé mezinárodně aplikované způsoby měření sociální stratifikace (EGP škála, třídní schéma E. O. Wrighta). 5. Občanská společnost a stát Genealogie pojmu občanská společnost; hlavní konceptuální přístupy k vymezení občanské společnosti. Středoevropský kontext: vývoj české občanské společnosti: rakouské období ( ), První Československá republika ( ), období státního socialismu ( ) a fenomén tzv. druhé společnosti, re-demokratizace a budování občanské společnosti po roce Protestní identity a sociální hnutí Teoretické přístupy k sociálním hnutím ve 20. století (od Gramsciho a Althussera k Habermasovi, Giddensovi a Beckovi), stará versus nová sociální hnutí - zájmy versus identity, posun radikální levice od revoluční ofenzivy 60. let k postrevoluční defenzivě 70. a 80. let. Zdroje proměny politična v globalizovanéme světě a antiglobalizační hnutí. 7. Formování moderních národů Znaky národa, národotvorné procesy, závislé národy a národnostní menšiny, nevládní etnické skupiny a národní hnutí, tři fáze národních hnutí a uplatnění státní (zemské), regionální a národní identity v jejich průběhu, problematika tzv. slezské identity, typologie národních hnutí, jazykový a politický program středoevropských národních hnutí.
2 8. Nacionalismus, národní stát a proměny politických identit ve střední Evropě. Historický vývoj, základní kategorie a typy nacionalismu, hlavní etapy vzniku národních států v Evropě, modelové vztahy mezi státem a národem. Problematika cleavage a formování politických identit, proměny politických identit ve střední Evropě po roce Transformace politických systémů zemí střední a východní Evropy Vlny demokratizace, teorie ukončování režimů, elity a demokratizace, tranzice k demokracii, charakteristika jednotlivých případů, ekonomická transformace. 10. Problémy konsolidace demokracie v zemích střední a východní Evropy Změny ústav, stabilita stranických systémů a kvalita demokracie, antisystémové prvky, politický populismus, extremismus, vliv mezinárodních organizací na konsolidaci demokracie v střední a východní Evropě. 11. Parlamentarismus ve střední a východní Evropě Vývoj volebního práva v prostoru střední Evropy, přehled volebních systémů do parlamentů střední a východní Evropy, typy a funkce komor parlamentu, vztahy legislativní a exekutivní moci. 12. Postavení exekutivy v politických systémech střední a východní Evropy Postavení a volba hlav států, pravomoci hlav států, vztah jednotlivých složek výkonné moci, typy vlád, stabilita vlád. 13. Specifika stranických systémů vybraných zemí střední Evropy Změny stranických systémů, typologie stranických systémů, evropeizace politických stran a stranických systémů v SE, stranické rodiny ve střední Evropě, financování politických stran, volby a volební kampaně. 14. Mezinárodní vztahy ve střední a východní Evropě po první světové válce Dopady Velké války, Versailleský systém (pařížské mírové smlouvy a střední Evropa), vztahy mezi středoevropskými státy; velmoci a malé středoevropské státy ve 20. letech; důsledky hospodářské krize; střední Evropa a nacistické Německo, příčiny a průběh druhé světové války v areálu střední Evropy; plány a cíle nacistů ve středoevropském prostoru; holocaust Židů a jeho středoevropské dimenze. 15. Vznik a vývoj sovětského bloku v Evropě do roku 1970 Sovětský totalitní režim a tzv. lidové demokracie ve střední Evropě , počátek studené války, vznik sovětského bloku a mechanismy jeho ovládání. Totalitní komunistické režimy ve střední Evropě , destalinizace a vytváření posttotalitních režimů, krize a reformy (ČSR a NDR 1953, události roku 1956, československé jaro 1968 a polský prosinec 1970). Evropský region ve vztazích Západ Východ Stagnace, krize a rozpad sovětského bloku Ambice a nejistoty sovětských režimů ve střední Evropě v 70. letech, pokus o neostalinismus, socialismus, stagnace tzv. reálného socialismu, polská krize a reformní pokusy v 80. letech (perestrojka, glasnosť, gulášový komunismus ). Helsinský proces, détente a hrozba globálního konfliktu, krize a rozpad sovětského impéria v letech
3 17. Mezinárodní vztahy ve střední a východní Evropě po skončení studené války Dezintegrace východního bloku, konflikty v zemích jihovýchodní Evropy, začlenění do evropských integračních struktur, rozšíření NATO, integrace a kooperace středoevropských zemí, Visegrádská skupina, střední Evropa a Ruská federace.
4 B. LOKÁLNÍ, REGIONÁLNÍ A VEŘEJNÁ POLITIKA 1. Veřejná politika jako vědní disciplína a jako společenská praxe Definice veřejné politiky a aktérů na různých úrovních. Vliv kvality veřejné správy na nástroje a formulaci cílů veřejné politiky. 2. Společné veřejné politiky EU Charakteristika společných politiky EU, příklady společných politik EU, jejich průmět do současných podmínek ( ) v České republice, zejména cíle, nástroje, organizace a financování. 3. Sdílené (komunitární) veřejné politiky EU Charakteristika sdílených politik EU, vysvětlení na příkladu vybrané politiky jejich průmětu do podmínek ČR ( ); cíle, nástroje, organizace a financování sdílených politik EU. 4. Region jako předmět regionální politiky Obecné vymezení regionálních struktur, definice regionů, typy a formy regionů, typické problémy regionálního rozvoje v Evropské unii. 5. Regionální rozdíly v Evropské unii Příčiny a důsledky regionálních rozdílů v EU, formy regionálních rozdílů, základy regionální politiky EU, příčiny vzniku, aktéři, legislativní vymezení regionální a strukturální politiky EU. 6. Principy a procedury regionální politiky EU Cíle regionální politiky a strukturální politiky; zásady strukturální politiky; vývoj nástrojů regionální politiky v letech a ; finanční rámec a nástroje; ESF, ERDF, Kohezní fond, Iniciativy společenství; výkonnost a účinnost regionální politiky EU. 7. Decentralizační procesy v Evropě Smysl decentralizace. Příklady decentralizace v západní Evropě. Evropská unie a regiony. Politické strany a regionalizace. 8. Decentralizace v České republice a na Slovensku Historické a politické okolnosti decentralizace; charakteristika a srovnání procesu decentralizace v České republice a na Slovensku. 9. Decentralizace v Polsku, Maďarsku a ve Slovinsku Historické a politické okolnosti decentralizace; charakteristika a srovnání procesu decentralizace ve vybraných zemích střední Evropy. 10. Volební procesy a lokální politika Volební systémy v lokálních volbách v České republice. Případové studie vybraných voleb. Teorie voleb druhého řádu.
5 11. Stranické systémy na lokální úrovni a jejich aktéři Politické strany, nestraníci a nezávislí. Volební úspěšnost vybraných regionálních subjektů v ČR. 12. Regionální aspekty stranického systému v ČR Úspěšnost vybraných politických stran v regionech; důvody rozdílné podpory politických stran; analýza výsledků vybraných voleb; specifika Moravskoslezského kraje. Regionální/lokální elity. 13. Venkov a město v politickém systému Specifické rysy politických procesů v městech a na venkově. Hlavní problémy ve vztahu společnost, politika, krajina. 14. Lokální vládnutí Postavení a pravomoci lokálních vlád, efektivita lokálních vlád. 15. Politický systém ČR v letech Vývoj politického systému Zrod demokracie, političtí aktéři, rozdělení ČSFR. 16. Politický systém ČR v letech Vývoj politického systému Ustavení základních pilířů moci, vývoj politických stran a vývoj politiky. 17. Politický systém ČR v letech Vývoj politického systému Vývoj konsolidované demokracie. Problémy demokracie v ČR.
6 C. ETNIKA A MIGRACE 1. Teoreticko-metodologická východiska migračních procesů Rámcová definice, druhy migrací (vnitřní a vnější, dobrovolné a nucené); typologie migrací dle příčin, délky pobytu, administrativně právního statutu v hostitelské zemi (legální a nelegální, fenomén uprchlictví); terminologie (migrant, uprchlík, azylant aj.); mezinárodní a tuzemská legislativa. 2. Migrační procesy po druhé světové válce Druhá světová válka, její důsledky a migrace: útěk, vyhnání a nucené vysídlení německých menšin (1944/ /1950) se zvláštním zřetelem k Polsku a Československu (charakteristika průběhu a komparace); další (dobrovolné i nucené) migrace na československém a polském území; nucené migrace v SSSR (1944/ ); fenomén tzv. Displaced Persons; migrace židovských komunit po skončení války. 3. Migrační proudy v Evropě v letech 20. století Politická emigrace ze zemí komunistického bloku a cílová teritoria; specifika rozděleného Německa; mezinárodní Úmluva o právním postavení uprchlíků (Ženeva 1951) a Protokol (New York 1967); zlatá éra evropských migrací (ekonomické/pracovní migrace do západní Evropy země původu a cílové země, ilegální přistěhovalectví). 4. Migrační procesy v Evropě v 80. letech 20. století Ekonomické, sociální, politické a kulturní aspekty prostorové mobility obyvatelstva v Evropě v 80. letech; pracovní migrace do západní Evropy země původu a cílové země, fenomén uprchlictví. 5. Migrace ve střední Evropě po roce po roce 1989 Migrace a proces demokratizace společnosti, země střední Evropy v kontextu mezinárodní migrace, regulace nelegální migrace, azylové politiky, imigrace a integrace cizinců, volný pohyb osob, migrační procesy v České republice po roce Migrace z pohledu legislativy Evropské unie Společná imigrační a azylová politika; vízová otázka; společné strategie EU; modely integrace imigrantů v zemích EU (multikulturalismus, asimilační model atd.) 7. Makroregionální disproporce v rozdělení HDP ve světě Struktura HDP, parita kupní síly, rozložení HDP - geoekonomická jádra a periferie, bohatství a chudoba a jejich vliv na migraci ve světě. 8. Demografická charakteristika zemí střední Evropy Populační potenciál; změny počtu obyvatel v zemích střední Evropy a jejich příčiny; národnostní, náboženská a sociální struktura. 9. Příčiny současné demografické struktury v zemích střední Evropy Politické determinanty; změny věkové struktury, fertility, životní úrovně, migračního potenciálu; příklady změn v oblasti střední Evropy. 10. Struktura populace zemí střední Evropy a její hospodářské a sociální dopady Přirozený přírůstek faktory, změny, výhled; demografické procesy a situace na trhu práce; migrační procesy základní předpoklady, vnitřní a vnější migrace, stárnutí populace.
7 11. Teorie etnických konfliktů Východiska a pojmy teorie etnických konfliktů. Biologické, psychologické, geografické, sociologické, etnické, náboženské, ekonomické a politické faktory konfliktů. Národy a etnika ve střední a východní Evropě současný stav a problémy. 12. Specifika etnických konfliktů ve střední a východní Evropě Příčiny a důsledky rozdělení Evropy po I. a II. světové válce. Interetnické konflikty v poválečné Evropě. Ohniska etnického napětí v soudobé střední a východní Evropě. 13. Meze a možnosti řešení etnických konfliktů Národní povaha, mýty, stereotypy. Reflexe vztahů mezi státy a národy ve střední a východní Evropě. Překonávání předsudků. Evropská unie, euroregiony a faktory stability ve středoevropském prostoru. 14. Formy a metody výzkumu mechanismů politických represí a jejich obětí Světová a česká literatura k tématu. Archivy, výzkumné instituce a projekty, databáze. Heuristické a metodologické problémy výzkumu. Struktura obětí represí a jejich evidence. Problémy rehabilitace a odškodňování obětí a jejich odkaz. 15. Politické represe ve střední a východní Evropě ve XX. století Chronologie a typologie politických represí. Soudní a mimosoudní formy perzekuce. Charakteristika trestního práva, justice a bezpečnostního aparátu v totalitních režimech. Komparace nacistických a komunistických zločinů ve XX. století, bilance obětí. 16. Poválečné perzekuce menšinového obyvatelstva ve střední Evropě Postih válečných zločinců a kolaborantů, charakter retribučního soudnictví. Příčiny, průběh a rozsah odsunu Němců. Perzekuce menšinového obyvatelstva v souvislosti s výsledky II. světové války a s nástupem komunistického režimu. 17. Váleční zajatci a deportace obyvatelstva Specifika evidence válečných zajatců a internovaných. Postavení a osudy válečných zajatců II. světové války v Evropě. Komparace táborových systémů pro válečné zajatce a internované. Nucené migrace, deportace a přesídlování národů a etnických skupin v Sovětském svazu.
MEZINÁRODNÍ VZTAHY VÝCHODOEVROPSKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám
Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Mezinárodní vztahy východoevropská studia (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut/blok) Mezinárodní vztahy 1. Vývoj vestfálského mezinárodního
VíceBakalářské státní závěrečné zkoušky Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek
Bakalářské státní závěrečné zkoušky 2014-2016 Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek I. Obhajoba bakalářské práce Student v krátkém exposé (1-3 minuty) vyloží základní parametry své
VíceMODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914
1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti
VíceDějepis - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení
VícePředmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické
VíceMEZINÁRODNÍ VZTAHY BRITSKÁ A AMERICKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám
Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Mezinárodní vztahy britská a americká studia (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut/blok) Mezinárodní vztahy 1. Vývoj vestfálského mezinárodního
VíceANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vybrané
VíceBakalářské státní závěrečné zkoušky 2014-2016. Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek
Bakalářské státní závěrečné zkoušky 2014-2016 Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek I. Obhajoba bakalářské práce Student v krátkém exposé (3-5 minut) vyloží základní parametry své
VíceDějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceObsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC
Úvodem k 3. vydání........................................... 11 ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí...15 1.1 Východiska k doktrínám...15 1.2 Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický
VíceDějiny 20. století, totalitní režimy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějepis (DEJ) Dějiny 20. století, totalitní režimy Kvarta 2 hodiny týdně Dataprojektor Mezinárodní vztahy před 1. světovou válkou Ukáže na mapě kolonie evropských
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. - a počátkem 20. století v oblasti hospodářské, - společenské, kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny vzniku ohnisek napětí v Evropě - a v
VíceDějepis - Kvarta. politický vývoj významných států Evropy a světa do první světové války
- Kvarta Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Učivo
VíceDějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích
Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny
VíceBakalářské státní závěrečné zkoušky Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek
Bakalářské státní závěrečné zkoušky 2016-2017 Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek I. Obhajoba bakalářské práce Student v krátkém exposé (1-3 minuty) vyloží základní parametry své
VíceSystémy politických stran základní klasifikace a typologie
Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní
VíceDějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)
Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace
VícePříklady evropských politických. systémů
EPS III Příklady evropských politických Klasické demokracie Francie Velká Británie Itálie SRN Přechody k demokracii Španělsko Nové demokracie Polsko Slovensko Česká republika systémů Literatura a zdroje
VíceTémata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014
Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.
VíceTéma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS DĚJEPIS 9. ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky T.G. Masaryk Charakteristické
VíceHistorie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com
Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4
VíceIng. Zuzana Khendriche Trhlínová,
EUROREGIONY Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy Struktura přednášek Úvod do problematiky, vymezení základních pojmů Příčiny vzniku euroregionů Historické souvislosti vzniku euroregionů
VíceVzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA
Svět mezi světovými válkami Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Svět po 1. světové válce
VícePROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A
VíceMaturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku
Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 9. ročník
MODERNÍ DOBA D-9-7-01 D-9-7-02 na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky - popíše příčiny, průběh a důsledky první a druhé světové války - uvede příklady zneužití
VícePŘEDMLUVA SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP KE STUDIU MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ... 22
O b sa h I 3 6 3 OBSAH PŘEDMLUVA... 5 Pavel Pšeja 1. MEZINÁRODNÍ VZTAHY JAKO VĚDNÍ OBOR: POVAHA A VÝVOJ... 7 1.1 Předmět výzkumu... 8 1.2 Historie a současnost... 10 1.3 Vývoj oboru, témata a subobory...,
VíceUčební osnovy pracovní
2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové
VíceA B C D E F. Třicátá léta ve 20.
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením
Více- základní rysy a tendence vývoje
VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................
VícePolitická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva
Politická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva 20.10.2008 PedF, katedra geografie 1 Národ a nacionalismus PedF, katedra geografie 2 Národ Historicky vzniklá stabilní skupina lidí
VíceOTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH
OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie
VíceKapitoly z dějin OBSAH DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA. Globální charakter válečného konfliktu. Diplomatické akce během války. Angloamerické spojenectví
Kapitoly z dějin OBSAH DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Globální charakter válečného konfliktu Diplomatické akce během války Angloamerické spojenectví Formování antihitlerovské koalice Teheránská konference Postavení
Víceuvede příčiny a důsledky světové hospodářské
Podklad pro celoroční rozvržení učiva dějepisu v 9. ročníku Celoroční rozvržení očekávaných výstupů z RVP ZV, dílčích výstupů a učiva DĚJEPISU 9 škola: třída: vyučující: hodinová dotace: 66 vyučovacích
Více1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva
1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která
VíceTabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí
VíceCvičení ze společenských věd
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VíceČeský sociální stát v postkomunistickém kontextu
Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální
VíceVzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. Volitelný předmět pro 4. ročník (všechna zaměření) - jednoletý
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Předmět: Seminář dějin 20. století Gymnázium, Praha 6, Arabská 14 Vyučovací předmět dějepis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost.
VíceDějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:
Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Dějepis Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium:
VíceTabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta Tématická oblast Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Rozdělení a význam geografie Tvar a pohyby Země Přírodní
VíceTémata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období
Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní
VíceLidé. Členové katedry PhDr. et Mgr. Kryštof Kozák, Ph.D. - vedoucí katedry. doc. PhDr. Miloš Calda
Lidé Na Katedře severoamerických studií pracují ti nejlepší odborníci ve svém oboru. Kromě interních zaměstnanců a studentů doktorského studia katedra úzce spolupracuje také s několika experty externími
VíceMATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE
MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE 1. Vesmír 2. Země a Měsíc 3. Kartografie 4. Geografie a geomorfologie Země 5. Sféry Země 6. Obyvatelstvo 7. Hospodářství 8. Globalizace 9. Státy a jejich hranice 10. Hospodářsky
VíceD 5 volitelný předmět ve 4. ročníku
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro
VíceEDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.
EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceLidé. Telefon: , Místnost: č. 3079, budova Jinonice, budova A Výzkumný profil:
Lidé Na Katedře severoamerických studií pracují ti nejlepší odborníci ve svém oboru. Kromě interních zaměstnanců a studentů doktorského studia katedra úzce spolupracuje také s několika experty externími
VíceVY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská
VíceLidé. Členové katedry PhDr. et Mgr. Kryštof Kozák, Ph.D. - vedoucí katedry. doc. PhDr. Miloš Calda - garant oboru Americká studia
Lidé Na Katedře severoamerických studií pracují ti nejlepší odborníci ve svém oboru. Kromě interních zaměstnanců a studentů doktorského studia katedra úzce spolupracuje také s několika experty externími
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Historie Kód studijního oboru 7105T021 Typ studia navazující magisterský Forma studia prezenční Specializace Platnost od 1. 11. 2016 Zkouška se
VíceSociální stratifikace
Sociální stratifikace KPSP ETF / JABOK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální status Vrozený (dcera, z rodiny úředníka, ) Získaný (lékařka, turistka, ) Sociální mobilita Vertikální vzestupná, sestupná
VíceŽivotní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Jiří Šafr
Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby Jiří Šafr Edice Sociologické disertace Sociologický ústav AV Č R, v.v.i. Praha 2008 Recenzenti práce:
VíceStudená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná.
Studená válka Mír nemožný, válka nemyslitelná. Kdo? USA NATO dvě supervelmoci dva vojenské pakty SSSR Varšavská smlouva USA a SSSR vyšly z 2. sv. války jako dvě supervelmoci se zcela protichůdnými politickými
VíceENVIRONMENTALISTIKA GYM
ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceStrategie migrační politiky České republiky
Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v
VíceD 5 volitelný předmět ve 4. ročníku
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro
Vícesupervelmocí, objasnit jednotlivé etapy a konflikty studené války a ujasnit problematiku détente
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Mezinárodní vztahy 1 Název tematického celku: Bipolární systém a studená válka Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je seznámit
VíceSeznam příloh: Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č.
Seznam příloh: Příloha č. 1: Struktura a aktéři intermediárního systému Příloha č. 2: Typologie základních intermediárních aktérů Příloha č. 3: Výsledky voleb do polského Sejmu v letech 1989-1993 Příloha
VíceTÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE
Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Název studijního oboru Kód studijního oboru Typ studia Forma studia Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Historie se zaměřením na vzdělávání 7105R056 bakalářský Specializace Platnost od 1. 11. 2016 prezenční
VíceVzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je
VíceMechanický pohyb obyvatelstva
Mechanický pohyb obyvatelstva (prostorová mobilita) Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Typologické kritéria mobility obyvatelstva mobilita: prostorová a sociální dimenze nejdůležitější
VícePost-modernita a globalizace. Základní myšlenky
Post-modernita a globalizace Základní myšlenky Kritika modernity Od konce 19. století. Umění kritizuje disciplinující a disciplinovaný charakter života buržoazie (středních tříd). Umění proti řádu, strukturám
Vícedoc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. 1914 první světová válka 1918 vznik Československa 1935 Sudetendeutsche Partei vítězí ve volbách 1938 Mnichovská dohoda 1939 okupace Československa 1942 Atentát na Heydricha
VíceMigrační trendy a migrační politiky v zemích střední Evropy
Migrační trendy a migrační politiky v zemích střední Evropy 16.10.2015 Eva Janská, Dušan Drbohlav www.geomigrace.cz Obsah prezentace Historie migračních proudů a jejich změny v Evropě Migrační trendy a
VíceLESNICKÁ POLITIKA Přednáška č. 1
LESNICKÁ POLITIKA Přednáška č. 1 Úvod do politologie JAROMÍR VAŠÍČEK Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 OSNOVA - úvod do politologie
VíceEvropské politické systémy II
Evropské politické systémy II Struktura Modely demokracie Komparace ústavních a politických institucí Literatura a zdroje Dvořáková V. a kol.: Komparace politických systémů I., 4. vydání, Praha 2005 Dvořáková,
VíceEVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005
EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další
VíceKohezní politika EU po roce 2013
Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění
VíceZeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY
Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie
VíceSpolečenskovědní seminář
Učební osnova předmětu Společenskovědní seminář Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní Celkový počet vyučovacích
VíceSeznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19
Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní
VíceSpolečenskovědní seminář
Učební osnova předmětu Společenskovědní seminář Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 4. ročník: 32 týdnů po
VíceObsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18
1. Člověk jako jedinec 17 1. 1. Člověk jako osobnost 17 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. 1. 2. Vývoj lidského života a psychický vývoj jedince 19 Etapy vývoje osobnosti 19 Prenatální období
VíceACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie
Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj
VíceSvět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět
VíceSeminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima 2 hodiny týdně Dataprojektor Starověký blízký východ: staroorientální
VíceVyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika
Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází
VíceOkruhy ke SZZ v AR 14/15
Okruhy ke SZZ v AR 14/15 Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory: navazující magisterské studium I. Specifické metody sociální práce s jednotlivcem 1. Vymezení problematiky
VíceZdroje k magisterské státní zkoušce. z Politické a kulturní geografie. BAAR, ŠINDLER, RUMPEL: Politická geografie, Ostravská univerzita 1996
Zdroje k magisterské státní zkoušce z Politické a kulturní geografie. Magisterská státní zkouška se skládá ze čtyř částí - z obhajoby diplomové práce a ze tří dílčích zkoušek - po jedné z každého z níže
VíceEvropský správní prostor. Veřejná správa v EU
Evropský správní prostor Veřejná správa v EU 1 Evropský správní prostor Souhrn všech evropských institucí a jejich aktivity (EK, EIB, Europol, Eurojust.) Systém správních institucí na jednotlivých národních
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
Více(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata
Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Dějepis 3. období 9. ročník Kuklík, J., Kocián, J.: Dějepis Nejnovější dějiny (SPN 2000) Mandelová, H. a kol.: Dějiny 20.století (Kartografie Praha 2001)
VíceOsnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu
Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě
VíceBlok A Veřejná správa, právo
Blok A Veřejná správa, právo 1. Veřejná správa (základní charakteristika) Charakteristika pojmů veřejná správa, vrchnostenská, nevrchnostenská, státní správa, samospráva, postavení orgánů veřejné správy
VíceObr. 3: Počet a složení imigrantů do ČR v období let Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR , UK Praha, 2002, s.
Vývoj vnější migrace v ČR Hlavní tendence vývoje vnější migrace v ČR v průběhu 90. let 20. století V migraci přes hranice ČR lze v 90. letech odlišit tři etapy (údaje viz v tab. 7): 1. první etapa (1989-1992)
VíceKongres ČSPV Olomouc, září 2006
Kongres ČSPV Olomouc, 8.-10. září 2006 Koncept konfliktních linií a problematika evropské integrace Vít Hloušek (Brno) Struktura prezentace 1. Politika v post-rokkanovském světě 2. Konfliktní linie v post-rokkanovském
VícePŘEHLED VEDOUCÍCH BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ
SMSJM VŠE > PŘEHLED VEDOUCÍCH BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ Obsah Úvod 3 Mgr. Ing. Petra Cibulková 4 Ing. Tomáš Doležal 5 doc. Ing. Mgr. Radka Druláková, Ph.D. 6 Ing. Zbyněk Dubský, Ph.D. 7 doc. PhDr. Jan Eichler,
Více1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23
ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1
VíceČ. j. USTR 486/2015. KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů
Č. j. USTR 486/2015 KONCEPCE VĚDECKÉHO ZAMĚŘENÍ Ústavu pro studium totalitních režimů Schválena Radou ÚSTR dne 26. června 2015 Úvod Následující koncepce dlouhodobého vědeckého rozvoje Ústavu pro studium
VíceSTŘEDOEVROPSKÁ STUDIA
Státní závěrečná zkouška navazujícího magisterského studia oboru STŘEDOEVROPSKÁ STUDIA Rok přijetí 2017 a později Katedra středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Datum poslední aktualizace:
VíceObecná a regionální ekonomie
Obecná a regionální ekonomie 1) Ekonomie (předmět zájmu, pojetí); podstata a funkce regionální ekonomie 2) Neoklasické a neoliberální modely v regionální ekonomii 3) Keynesiánské a strukturalistické přístupy
VíceZákladní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D
Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 21 16.3.2012 9.A Atentát na Heydricha Atentát na
VíceMEZINÁRODNÍ MIGRACE V EVROPSKÉM KONTEXTU
ACADEMIA RERUM CIVILIUM VYSOKÁ ŠKOLA POLITICKÝCH A SPOLEČENSKÝCH VĚD, s.r.o V KOLÍNĚ a INFORMAČNÍ KANCELÁŘ RADY EVROPY V PRAZE Mezinárodní vědecká konference, která se koná pod záštitou paní MUDr. Džamily
VíceZákladní teoretická východiska
Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství
Více