Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová

Transkript

1 Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Anotace: Dětem a mládeži se sociálně patologickými projevy chování, bývá soudně nařízena ústavní nebo ochranná výchova. Ta se pak uskutečňuje v některých ze školských zařízení jako je diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou a výchovný ústav. Má disertační práce čerpá z těchto informací. Je z velké části zaměřena na volný čas a denní režim dětí umístěných v dětských domovech se školou, na aktivní trávení volného času. Cílem výzkumu je zjištění, zda mají pohybové aktivity vliv na hodnotovou orientaci, motivaci, interpersonální vztahy, sociální inteligenci a sportovní preference u dětí umístěných v dětském domově se školou. Další zajímavý průzkum provedlo ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ten se uskutečnil v letech , byl věnován kriminální kariéře dětí, které během let opustily zařízení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Slovník cizích slov definuje sociálně patologické projevy chování jako všechny projevy chování, které jsou společností klasifikovány jako nežádoucí, protože porušují sociální i morální normy a práva ostatních. Pro příklad uvádí kriminalitu, extremismus, rasovou diskriminaci, terorismus, záškoláctví, sprejerství, domácí násilí, násilí na ulicích, vandalismus, drogové závislosti, prostituci, rizikové sexuální chování, sexuální zneužívání a týrání dětí. Počet dětí v institucionální péči se od roku 1999 trvale zvyšuje, stejně jako se zvyšuje počet zařízení pro zajištění institucionální péče. V roce 1999 bylo v České republice umístěno v 185 zařízeních 6901 dětí, v roce 2005 to bylo 7300 dětí a v roce 2007 již je ve 225 zařízeních umístěno 7600 dětí ( Počet umístěných v přepočtu na obyvatel činí 80 dětí. Pro srovnání lze např. uvést, že v Německu je to jen 32 dětí a tento počet rok od roku zvolna klesá (

2 V roce 2007 bylo v ČR 151 dětských domovů, 27 dětských domovů se školou, 10 výchovných ústavů a dětských domovů se školou, 23 výchovných ústavů a 14 diagnostických ústavů ( Průměrná délka pobytu dětí: v dětských domovech činí 14,5 roku, v dětských domovech se školou 2,4 roku (některé děti jsou v zařízení až 17,4 let), ve výchovných ústavech (pro mládež ve věku let) je 1,3 roku, rozpětí od 1 měsíce až po 13 let umístění dětí v institucionální péči trvalo v 61 % až do zletilosti Pro zajímavost jsem vybrala několik údajů ze statistiky MŠMT týkající se počtu dětí ve všech zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy ve školních rocích 2003/04 až 2008/09 (Statistika počtu dětí umístěných v zařízeních ochranné a ústavní výchovy; MŠMT 2009). I. POČTY DĚTÍ DĚTI CELKEM, POČTY DÍVEK A CHLAPCŮ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH ZAŘÍZENÍ I.I. Počty dětí v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy ve školním roce 2003/04 až 2008/09 (Statistika počtu dětí umístěných v zařízeních ochranné a ústavní výchovy; MŠMT 2009) Zařízení 2003/ / / / / /09 Rozdíl r. 2003/4 a 2008/2009 % Rozdíl r. 2007/8 a 2008/9 DD , ,62 VÚ , ,11 DÚ , ,48 DDŠ , ,09 Celkem , ,29 % I.II. Počty dívek v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy ve školním roce 2003/04 až 2008/09 (Statistika počtu dětí umístěných v zařízeních ochranné a ústavní výchovy; MŠMT 2009)

3 Zařízení 2003/ / / / / /09 Rozdíl r. 2003/4 a 2008/2009 % Rozdíl r. 2007/8 a 2008/009 DD , ,60 VÚ , ,94 DÚ , ,48 DDŠ , ,25 Celkem , ,54 % I.III. Počty chlapců v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy ve školním roce 2003/04 až 2008/09 (Statistika počtu dětí umístěných v zařízeních ochranné a ústavní výchovy; MŠMT 2009) Zařízení 2003/ / / / / /09 Rozdíl r. 2003/4 a 2008/2009 % Rozdíl r. 2007/8 a 2008/009 DD , ,65 VÚ , ,07 DÚ , ,30 DDŠ , ,17 Celkem , ,47 % Další zajímavý průzkum provedlo ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ten se uskutečnil v letech , byl věnován kriminální kariéře dětí, které během let opustily zařízení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. (Analýza stavu a dalšího vývoje mladých lidí po opuštění zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy za období ; IKSP 2007) Z daného výzkumu jsem vybrala několik zajímavých informací: Kriminální kariéra dětí umístěných v dětských domovech: Z celkového počtu dětí, které během deseti let ( ) opustily DD, jich (31 %) spáchalo trestnou činnost. Z dětí, které se trestné činnosti dopustily: dětí (18,5 %) se dopustilo trestné činnosti před a během institucionální péče, dětí (87,5 %) se dopustilo trestné činnosti až po opuštění institucionální péče, - do roka po skončení institucionální péče spáchalo trestný čin 80 dětí (4%), - další (86%) začaly páchat trestnou činnost až po roce.

4 Kriminální kariéra dětí umístěných v dětských domovech se školou: Z celkového počtu dětí 989, které během let opustily DDŠ, jich 722 (73 %) spáchalo trestnou činnost. Z dětí, které se dopustily trestné činnosti: (41 %) dětí dopustilo trestné činnosti před a během institucionální péče, (91 %) dětí se dopustilo trestné činnosti po propuštění z institucionální péče, - do roka po skončení institucionální péče se trestné činnosti dopustilo 122 dětí, - dalších 535 dětí začaly páchat trestnou činnost až po roce, - u 119 dětí (16%) byla po skončení institucionální péče evidována násilná trestná činnost, dětí (15%) se dopustilo 5 a více trestných činů. Kriminální kariéra dětí umístěných ve výchovných ústavech: Z celkového počtu dětí, které během let prošly výchovnými ústavy, jich spáchalo trestný čin. Z celkového počtu dětí, které se trestného činu dopustily, se: dětí (39 %) dopustilo trestné činnosti před a během institucionální péče, dětí (61 %) dopustilo trestné činnosti po propuštění z institucionální péče. Během let opustilo institucionální péči celkem dětí. Celkově se trestné činnosti dopustilo 9751 dětí (tj. 56 %). Z celkového počtu dětí se před a během pobytu v institucionální péči dopustilo trestné činnosti pouze 3209 dětí, tj. 18 %, to znamená, že trestné činnosti se před a během pobytu nedopustilo dětí, tj. 82 %. Trestné činnosti až po odchodu z institucionální péče se dopustilo 6542 dětí, tj. 38 % z celkového počtu dětí (17 454), z nich do roka po odchodu spáchalo trestný čin 1681 dětí, tj. asi 10 % z celkového počtu, a ty další až po roce. Z celkového počtu dětí se trestné činnosti dopustilo 62 %, z toho 41 % poprvé až po svém návratu z institucionální péče. (Analýza stavu a dalšího vývoje mladých lidí po opuštění zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy za období ; IKSP 2007)

5 Ukazuje se, že děti a mladiství propuštění z ústavní výchovy se ve velké většině vrací ke svému původnímu způsobu života. Denní režim ústavního zařízení je vede k pasivitě, k přijímání činností, tak jak jsou předkládány. V běžném prostředí se pak vrací k dřívějším způsobům, protože v zařízení nebyli nuceni o sobě rozhodovat, přemýšlet o sobě výrazně jiným způsobem. Nenaučili se jiný styl života, pouze dočasně přijali nebo spíše ve větší či menší míře dodržovali ten, co jim byl vnucen. Má disertační práce je z velké části zaměřena právě na volný čas a denní režim dětí umístěných v dětských domovech se školou, na aktivní trávení volného času. Cíl výzkumu: Cílem výzkumu je zjištění, zda mají pohybové aktivity vliv na hodnotovou orientaci, motivaci, interpersonální vztahy, sociální inteligenci a sportovní preference u dětí umístěných v dětském domově se školou. Dílčí cíle: - analýza jednotlivých dětských domovů se školou po stránce personální, materiální, kapacitní a programové - analýza vlivu osobních preferencí vychovatelů na kvalitu a kvantitu pohybových aktivit dětí - analýza pohybových volnočasových aktivit poskytovaných dětskými domovy se školou - analýza volnočasových aktivit mimo dětské domovy se školou - analýza pohybových preferencí dětí v dětských domovech se školou Dílčí cíle u vybrané skupiny: - úroveň a změna sociální inteligence v kontextu intencionálního pohybového programu - úroveň a změna interpersonálních vztahů ve skupině, k vychovatelům a míra sociální úzkosti v kontextu intencionálního pohybového programu - úroveň a změna v projevech agresivity v kontextu intencionálního pohybového programu - úroveň a změna v motivaci - úroveň a změna v preferenci pohybových aktivit v kontextu intencionálního pohybového programu Výzkumný soubor bude tvořit 140 dětí ve věku 11 až 16 let ze sedmi dětských domovů se školou, určených pro děti obtížně vychovatelné (DDŠ) na Moravě Veselíčko, Šumperk, Horní Těrlicko, Počátky, Jihlava, Bystřice pod Hostýnem, Moravský Krumlov.

6 Jako metoda výzkumného šetření bude použita: - nestandardizovaná anketa pro ředitele DDŠ, pozorování a strukturovaný rozhovor - nestandardizovaná anketa pro výchovné pracovníky v DDŠ - měření fyziologické zátěže dětí pedometry, standardizovaný dotazník Sportovních preferencí ( Frömel) Výzkumné otázky: - Korelují osobní preference PA vychovatelů s kvalitou a kvantitou PA v DDŠ? - Ovlivňují materiální a prostorové podmínky DDŠ preference PA dětí? - Mají děti v DDŠ statisticky významně nižší rozsah PA v komparaci ze stejně starou běžnou populací? Hypotézy k vybrané skupině: - Intencionální pohybový program statisticky významně zlepší sociální inteligenci dětí. - Intencionální pohybový program statisticky významně zlepší interpersonální vztahy ve skupině. - V důsledku intencionálního pohybového programu se významně nesníží projevy agrese u dětí. - V důsledku intencionálního pohybového programu dojde k pozitivní změně v motivaci dětí k pohybovým aktivitám. Očekávám, že osobní preference vychovatelů, jejich zájmy a hloubka vědomostí a zkušeností z dané oblasti významně ovlivňuje kvalitu a kvantitu pohybových aktivit, které vychovatelé s dětmi provozují. Stejně tak kvantitu a kvalitu pohybových aktivit ovlivňují prostorové a materiální podmínky školy, které mají tímto vliv i na sportovní preference dětí. Děti v dětských domovech se školou dodržují týdenní a denní režim zařízení, na který mají výrazný vliv vychovatelé, jejich zájmy a materiální a prostorové podmínky zařízení. Z tohoto důvodu také předpokládám, že děti v dětských domovech se školou mají významně nižší rozsah pohybových aktivit oproti dětem žijících v rodinách. U vybrané skupiny, která se zúčastní čtrnáctidenního programu mimo zařízení, předpokládám, že intencionální pohybový program zlepší sociální inteligenci dětí a jejich citlivost vůči potřebám ostatních a tím zlepší i interpersonální vztahy ve skupině. K tomu chci využít nejrůznější pohybové hry a aktivity, ve kterých je nutná spolupráce, komunikace ve skupině a omezení vlastních zájmů pro

7 výsledek skupiny. Vlivem těchto aktivit se však nesníží míra projevů agresivity u dětí ve vybrané skupině, avšak předpokládám, že díky novým pohybovým aktivitám a nezvyklým zážitkům se zvýší zájem dětí o pohybové aktivity a jejich motivace k nim. Předpokládám, že celá práce se odrazí v zájmech dětí a v jejich aktivitě, čímž mohou ovlivnit i způsob práce v dětských domovech se školou. Mimo zařízení si pak spíše mohou udržet tyto zájmy o pohybovou aktivitu a pozitivně tak ovlivnit svůj životní styl.

8 Literatura: Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, a.s. Večerka, K., Holas, J., Diblíková,S., Štechová, M. & Neumann, J. (2004). Mladiství pachatelé na prahu tisíciletí. Praha: IKSP Večerka, K., Holas, J., Diblíková,S. & Štechová, M. (2000). Sociálně patologické jevy u dětí. Praha: IKSP Zákon č. 383/2005 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů MŠMT & MV. (2007). Analýza stavu a dalšího vývoje mladých lidí po opuštění zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy za období Praha: IKSP MŠMT. (2009). Statistika počtu dětí umístěných v zařízeních ochranné a ústavní výchovy Použité webové stránky: