Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality?

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality?"

Tereza Doležalová
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality? Jan Tomášek seminář IKSP, 6. listopadu 2014

2 Význam self-reportů pro kriminologii Vznik oboru v 19. století poznatky vázané na první oficiální statistiky o kriminalitě Změna přístupu ve třicátých letech 20. století - problém latentní kriminality První studie daného typu revoluce v představách oboru o kriminalitě, jejím rozsahu i typickém pachateli Kriminologie před a po uvedení self-reportů do výzkumné praxe výrazně odlišná některé univerzální vzorce přestaly platit

3 První studie A. Porterfield (40. léta) analýza soudních spisů / výzkum mezi studenty J. Wallerstein a C. Wylie (1947) rozsáhlý vzorek mužů a žen, dotazování na 49 typů deliktů F. Nye aj. Shorta (1958) studenti / mladiství delikventi z nápravného zařízení Závěry - rozsah latentní kriminality je značný (takřka každý jedinec se něčeho dopustí nelze populaci dělit na devianty a slušné ) - socioekonomický status nehraje významnou roli (rozvoj nových a kritických teorií jako např. etiketizační teorie)

4 Princip self-reportových studií Dotazování respondentů z vybraného vzorku populace, zda se v určitém období dopustili trestných činů různého typu (nebo i jiných forem nežádoucího chování) Není podstatné, zda byl skutek oficiálně řešen Zajištěna anonymita respondenta!

5 Základní cíle 1. Zmapování rozsahu a frekvence trestné činnosti v určité populaci 2. Odhalení vztahů mezi trestnou činností a významnými charakteristikami pachatele (testování kriminologických teorií o příčinách kriminality) 3. Ověřování účinnosti různých preventivních či nápravných opatření, které dotyčná osoba podstoupila

6 Historický vývoj 60. léta stále větší zájem o ověřování různých teorií (zejména faktory rodinného prostředí, vrstevníků, školy) známá např. studie T. Hirschiho z roku léta v některých zemích se self-reporty začínají uplatňovat na celonárodní úrovni (USA) 80., 90. léta rozsáhlé výzkumy v řadě zemí Evropy (někde opakovaně možnost sledovat trendy kriminality) Velké využití v oblasti zneužívání návykových látek Mezinárodní projekty (ISRD)

7 Metodologický vývoj Postupné zahrnutí širšího spektra delikventních aktivit Zařazení deliktů závažnějšího typu Zjišťování frekvence páchání trestných činů Zahrnutí doplňujících otázek

8 Reliabilita a validita self-reportů Reliabilní (spolehlivé) měření = shodné výsledky při opakované aplikaci za stejných podmínek Validní měření = měříme skutečně to, co jsme měřit zamýšleli (výzkumný nástroj reflektuje teoretický koncept)

9 Možnosti zkoumání (ověřování) reliability Různé způsoby opakovaná měření (test-retest reliabilita), měření paralelních testů, posuzování internální konzistence (split-half reliabilita) Test-retest respondenti vyplní dotazník znovu po určité době, zjišťuje se korelace mezi údaji Self-reporty mají uspokojivé výsledky korelační koeficient většinou nad 0,80

10 Validita a její druhy Při přezkušování validity rozlišujeme validitu kriteriální, obsahovou a konstruktovou Kriteriální srovnání výsledků měření s jiným adekvátním zdrojem informací o zkoumaném jevu Problém existuje takový zdroj u kriminality? Výzkumy využívají např. porovnání skupin, u nichž předpokládáme velké rozdíly, nebo vycházejí z informací přátel, rodičů, z oficiálních údajů o kriminalitě apod. Specifické postupy u výzkumů na zneužívání návykových látek (testy slin nebo moči na jejich přítomnost) Výsledky obecně uspokojivé, záleží ale na typu deliktu

11 Užívání návykových látek příklady studií Akers (1983) užívání tabáku 95 % respondentů odpovídalo pravdivě Program ADAM rozdíly u jednotlivých látek u marihuany shoda vysoká (28 % / 30 %), ale u kokainu (47 % / 74 %) a heroinu (41 % / 72 %) nikoli Junger-Tas, Marshall dvoukolový výzkum v letech 1974/1975 a 1985/1986 v prvním kole se nepřiznalo 40 % pozitivně testovaných, ve druhém již jen 13 % (možný vliv dohledu)

12 Obsahová a konstruktová validita Obsahová do jaké míry měření reprezentuje příslušné vlastnosti nebo kvality Východiskem jasná definice (u kriminality problém spory mezi zastánci legálního a sociologického pojetí) Konstruktová zjištění, nakolik se měření v očekávané teoretické rovině vztahuje k jiným konceptům či konstruktům Prakticky všechny vztahy předpokládané teorií se v selfreportech potvrzují

13 Faktory ohrožující validitu self-reportů Ochota respondentů Závažnost skutků Odhalení / neodhalení skutku Věk a etnicita respondentů Způsob sběru dat Administrace výzkumného nástroje

14 Závěry Vznik a využívání self-reportů v kriminologii odráží potřebu oboru vyrovnat se s nedostatky oficiálních statistických údajů o trestné činnosti Spolu s viktimologickými studiemi jsou dnes považovány za hlavní způsob, jak lze získat představu o rozsahu kriminality ve společnosti Nenahraditelné jsou S-R pro ověřování kriminologických teorií Zásadní je jejich význam pro longitudinální studie kriminální kariéry Výzkumy se zaměřují takřka výhradně na mládež, poznatky o dospělé populaci spíše vzácné Okruh zkoumaných deliktů některé oblasti kriminality trvale přehlíženy i v self-reportech

15 Děkuji Vám za pozornost

Podobné dokumenty

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní