Mikroregion Letovicko SITUAČNÍ ANALÝZA. pro účely zpracování Integrované strategie MAS Partnerství venkova

Transkript

1 Mikroregion Letovicko SITUAČNÍ ANALÝZA pro účely zpracování Integrované strategie MAS Partnerství venkova 2014

2 Obsah Obsah...2 Seznam grafických prací Vznik a vymezení mikroregionu Letovicko Charakter činnosti mikroregionu Vnější vztahy mikroregionu Obyvatelstvo a sídla Trh práce Ekonomická situace a struktura ekonomiky Ekonomická situace Struktura ekonomiky Řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity Zemědělství a lesnictví Průmyslová výroba a stavebnictví Komerční služby a maloobchodní sféra Rekreace a cestovní ruch Nestátní neziskový sektor Doprava Silniční doprava Železniční doprava Dopravní obslužnost Technická infrastruktura ÚPD obcí Sociální a občanská vybavenost Kulturní, společenské a sportovní aktivity, ochrana památek Ekologická situace a ochrana životního prostředí Závěry situační analýzy SWOT analýza Rozvojové záměry

3 Seznam grafických prací Obr. 1 Umístění MR Letovicko a jeho sousedů v rámci JMK...9 Tab. 1 Základní údaje o obcích mikroregionu Letovicko v roce Graf 1 Populační vývoj v letech (1991 = 100) Graf 2 Rozklad celkového přírůstku obyvatelstva na jednotlivé komponenty Tab. 2 Věková struktura obyvatelstva v obcích mikroregionu a vyšších územních celcích v roce Tab. 3 Vývoj indexu stáří v obcích mikroregionu v letech Graf 3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva mikroregionu Letovicko dle SLDB Graf 4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva dle SLDB Tab. 4 Způsoby bydlení obyvatelstva dle SLDB 2011 (v %) Tab. 5 Obydlené a neobydlené domy dle SLDB 2011 (v %) Tab. 6 Dojíždění zaměstnaných za prací dle SLDB 2011 (v %) Graf 5 Odvětvová struktura zaměstnanosti dle SLDB Graf 6 Míra nezaměstnanosti (průměrná) v letech Graf 7 Struktura nezaměstnanosti v roce Graf 8 Vývoj počtu ekonomických subjektů (2010 = 100) Graf 9 Struktura ekonomických subjektů podle sektorů v roce Graf 10 Podíl počtu živnostníků na celkovém počtu podnikatelských subjektů v roce Graf 11 Podíl živnostníků na celkové populaci v roce Graf 12 Podíl subjektů v zemědělství a lesnictví na celkovém počtu ek. subjektů v roce Graf 13 Podíl subjektů v průmyslu a stavebnictví na celkovém počtu ek. subjektů v roce Graf 14 Podíl subjektů ve sféře komerčních služeb na celkovém počtu ek. subjektů v roce Graf 15 Struktura sektoru komerčních služeb Graf 16 Podíl subjektů v cestovním ruchu na celkovém ek. počtu v roce Tab. 8 Přehled počtů NNO se sídlem na území Letovicka v roce Obr. 2 Síť pozemních komunikací v mikroregionu Letovicko Tab. 10 Výsledky celostátního sčítání dopravy Tab. 11 Přehled vlakových a autobusových linek v mikroregionu Letovicko Tab. 12 Technická infrastruktura v obcích mikroregionu Letovicko Tab. 13 Přehled ÚPD obcí mikroregionu Letovicko Tab. 14 Základní služby Tab. 15 Školní zařízení Tab. 16 Sociální oblast Tab. 17 Zdravotnictví

4 Tab. 18 Počty kulturních zařízení Tab. 19 Nemovité kulturní památky Tab. 20 Sportovní zařízení Graf 17 Podíl biotopů na celkové rozloze území mikroregionu Letovicko Tab. 21 ÚSES na území Letovicka

5 1. Vznik a vymezení mikroregionu Letovicko Mikroregion Letovicko byl jako sdružení obcí založen v souladu s ustanoveními zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Účelem jeho založení bylo zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem jednotlivé účastnické obce. Dne byl v souladu s platnou legislativou transformován na svazek obcí. Jedná se o právnickou osobu registrovanou u Okresního úřadu Blansko, která byla založena na dobu neurčitou. Název: Sídlo: Mikroregion Letovicko Městský úřad Masarykovo nám. 19, PSČ Členské obce: obec Deštná obec Horní Poříčí obec Horní Smržov obec Chrudichromy obec Křetín obec Lazinov město obec Míchov obec Pamětice obec Petrov obec Prostřední Poříčí obec Roubanina obec Skrchov obec Stvolová obec Sulíkov obec Vísky obec Vranová Organizační struktura: Valná hromada - zástupci všech členů Předsednictvo - předseda: Vladimír Stejskal () - místopředseda: Ing. Petr Poláček (Horní Smržov) - členové předsednictva: Ing. Rostislav Cichra (Vranová), Ing. Jan Halata (Křetín), Věra Kolářová (Skrchov) Revizní komise - Josef Jílek (Petrov), Petr Dvořáček (Roubanina), Ing. Stanislav Kamba (Vísky) Valná hromada je nejvyšším orgánem mikroregionu. Do její výlučné působnosti spadá: a) rozhodnutí o změně stanov, b) rozhodnutí o výši členských příspěvků, c) rozhodnutí o termínu a způsobu úhrady členských příspěvků, d) volba a odvolání členů předsednictva, včetně volby předsedy a místopředsedy, e) volba a odvolání poradce v případě, je-li tato funkce zřízena, f) přijetí a vyloučení člena, g) volba členů revizní komise, 5

6 h) schvalování rozpočtu a závěrečného účtu svazku, i) rozhodnutí o sloučení, rozdělení, ukončení činnosti a jiných změnách právní formy, j) rozhodnutí o způsobu vypořádání likvidačního zůstatku majetku, k) schválení jednacího řádu valné hromady, l) rozhodnutí o nabytí a převodu investičního majetku, m) rozhodnutí o dalších otázkách, které si valná hromada k rozhodnutí vyhradí. Jednání valné hromady se koná se nejméně jednou za kalendářní rok a je veřejně přístupné pro občany členských obcí. Každý člen má právo účastnit se jednání prostřednictvím svého zástupce a hlasovat. Každý člen má jeden hlas. Projednávání a schvalování závěrečného účtu se může zúčastnit též auditor, který závěrečný účet ověřoval. Valná hromada je způsobilá usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. O zařazení dalšího bodu na pořad jednání, který nebyl uveden v oznámeném pořadu jednání, rozhodne valná hromada hlasováním. Pokud valná hromada nerozhodne jinak, probíhá hlasování aklamací. Obvykle rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných členů, není-li k rozhodnutí zapotřebí kvalifikované většiny. Kvalifikovaná většina stanovena jako nadpoloviční většina platných hlasů všech členů a je zapotřebí pro rozhodnutí valné hromady o: a) změně stanov svazku, b) výši členských příspěvků, c) přijetí nového člena, d) vyloučení člena, e) volbě a odvolání členů předsednictva, f) majetkové účasti v jiné společnosti, g) o nabytí a převodu investičního majetku Předsednictvo je výkonný orgán valné hromady, který řídí činnost mikroregionu. Rozhoduje o všech záležitostech, které nespadají do výhradní působnosti valné hromady, zejména: a) řídí činnost mikroregionu, b) uskutečňuje řádné ekonomické vedení a provozní záležitosti, c) svolává valnou hromadu, d) zajišťuje zpracování a předkládá valné hromadě: návrh koncepce činnosti, návrh rozpočtu na příslušný kalendářní rok, návrh na změnu stanov, roční nebo mimořádnou účetní závěrku, roční zprávy o činnosti a o stavu jeho majetku, včetně inventarizace, audit hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok, e) zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, f) vede seznam členů. Řídí se obecně závaznými právními předpisy, stanovami a usneseními valné hromady. Je povinno se zabývat všemi podněty členských obcí. 6

7 V čele předsednictva je předseda a místopředseda, celkem má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. Členem předsednictva může být kterýkoliv člen mikroregionu. Funkční období předsednictva je dvouleté. Opětovná volba člena předsednictva je možná. Předsednictvo zasedá podle potřeby. Je způsobilé se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na zasedání předsednictva je zapotřebí nadpoloviční většina všech členů předsednictva. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Revizní komise je kontrolním orgánem mikroregionu. Při své činnosti se řídí obecně závaznými právními předpisy, stanovami a usneseními valné hromady. Do její kompetence spadá zejména: a) kontrola dodržování obecně platných předpisů, stanov a usnesení valné hromady, b) přezkum roční nebo mimořádné účetní závěrky a podání o zprávy výsledku valné hromadě, c) předkládání svých vyjádření, doporučení a návrhů na rozhodnutí valné hromadě i představenstvu, d) nahlížení do evidence, účetnictví a ostatních dokladů, a to kdykoliv, e) na návrh předsednictva schvalování auditora k ověření roční účetní závěrky, f) přezkum výkonu působnosti předsednictva, g) účast na jednání předsednictva. Revizní komise má tři členy, kteří jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. Člen revizní komise nesmí být zároveň členem předsednictva. Funkční období členů revizní komise je dvouleté a jejich opětovná volba je možná. Ze svého středu si zvolí předsedu, který zastupuje komisi navenek. Revizní komise zasedá nejméně dvakrát ročně. Je způsobilá se usnášet, je-li na zasedání přítomna osobně většina jejích členů. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většina všech členů revizní komise. Předseda je statutárním zástupcem mikroregionu a je oprávněn jednat jménem mikroregionu navenek a činit právní úkony při zajišťování řízení a činnosti. Volí ho a odvolává valná hromada. Předseda je předsednictvu a valné hromadě odpovědný za svou činnost. Funkční období předsedy je dvouleté a jeho opětovná volba je možná. Předseda se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, stanovami a usneseními valné hromady a předsednictva. Ve všech svých činnostech může být zastoupen místopředsedou. Pro jednání jménem mikroregionu může předseda, předsednictvo nebo valná hromada pověřit i jiného člena. Hospodaření: Činnost mikroregionu je financována zejména z členských příspěvků členů, darů, příjmů z publikační činnosti a finančních dotací ze státních i nestátních zdrojů. Každý člen je povinen uhradit roční členské příspěvky ve výši 1,- Kč na jednoho obyvatele členské obce a případný mimořádný příspěvek schválený valnou hromadou a odsouhlasený v orgánech členských obcí. Mikroregion hospodaří podle rozpočtu schváleného valnou hromadou, který jí předkládá předsednictvo. Za hospodaření odpovídá předseda. 7

8 2. Charakter činnosti mikroregionu Mikroregion sdružuje svoje členy na základě principu spolupráce při uskutečňování rozvoje venkova. Je pracovní skupinou místních samospráv. Cíle jsou v podpoře obyvatel obcí, jejich samosprávy a zájmových sdružení, aby se především vlastními silami snažili o udržitelný rozvoj na venkově. V rámci aktivit podpory obnovy a rozvoje venkova spočívá činnost svazku v: organizaci pracovních setkání zaměřených na věcnou a časovou koordinaci postupu místní samosprávy, zájmových sdružení a spolků, zakládání a podpoře činnosti místních spolků rozvoje vesnic, podpoře společenských, občanských a podnikatelských organizací, spolupráci se státní správou v přípravě a rozvoji státních i zahraničních podpůrných programů rozvoje venkova, spolupráci se svazky obcí a dalšími subjekty podobného charakteru a zaměření v ČR i zahraničí, vydávání odborných a osvětových publikací a informačních materiálů, spolupráci se sdělovacími prostředky. Základní cíle mikroregionu Letovicko jsou definovány následovně: 1) udržení, obnova a rozvoj místních kulturních a společenských tradic, životního stylu, pospolitosti venkovského obyvatelstva a vědomí vlastní zodpovědnosti za obnovu a rozvoj obcí; 2) sociální a ekonomický rozvoj obcí při užívání místních hmotných zdrojů a zaměstnanosti místního obyvatelstva; 3) zachování a obnova vlastního obrazu obcí, jejich sepětí s krajinou Českomoravské a Drahanské vrchoviny, specifického rázu venkovské zástavby, jeho přirozené a jedinečné působivosti v místě a krajině; 4) úprava a čistota veřejných prostorů a staveb, zlepšování občanské vybavenosti a technické infrastruktury včetně technických zařízení pro ochranu životního prostředí; 5) udržení, obnova a rozvoj účelného využívání přirozeného potenciálu venkovské krajiny Českomoravské a Drahanské vrchoviny při zachování a rozvíjení jejích mimořádných přírodních a rekreačních hodnot; 6) výměna zkušeností z realizace rozvoje členských obcí a formulování společných stanovisek k jednotlivým oblastem rozvoje venkova; 7) spolupráce se všemi subjekty, které pozitivně působí na rozvoj venkova; 8) operativní předávání informací o dění při rozvoji venkova u nás i v zahraničí; 9) koordinace obecních územních plánů a územního plánování v regionálním měřítku; 10) koordinace významných investičních akcí v zájmovém území; 11) slaďování zájmů a činností místních samospráv a společné ovlivňování státní správy v zájmovém území; 12) spolupráce s obdobnými subjekty v zahraničí; 13) propagace mikroregionu a jeho zájmového území. Akce mikroregionu vychází z jeho strategie, která má čtyři hlavní cíle: 1) Zatraktivnit území mikroregionu pro turisty, 2) Dobudovat a zkvalitnit infrastrukturu, 3) Snížit vysokou nezaměstnanost, 4) Rozvíjet atraktivní prostředí pro život obyvatel mikroregionu. 8

9 3. Vnější vztahy mikroregionu Mikroregion Letovicko se rozkládá v severní části okresu Blansko, který leží v nejsevernější části Jihomoravského kraje. Tvoří ho 17 obcí. Pro účely situační analýzy pro MAS Partnerství venkova budeme vynechávat obec Chrudichromy, která spadá do územní působnosti MAS Boskovicko PLUS. Mikroregion je geograficky jednotný celek. V rámci okresu sousedí s dalšími pěti mikroregiony: Olešnicko na západě, Kunštátsko-Lysicko na jihozápadě, Svitava na jihu, Boskovicko na jihovýchodě a Malá Haná na východě. Díky poloze na severní hranici okresu i kraje má Letovicko potenciál pro rozvoj meziregionálních vztahů. Jediným přímým soudem je okres Svitavy v Pardubickém kraji. V těsné blízkosti Letovicka se však nachází i hranice s krajem Vysočina a Olomouckým krajem. Obr. 1 Umístění MR Letovicko a jeho sousedů v rámci JMK Zdroj: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, vlastní úpravy Mikroregion Letovicko je společně se sousedním mikroregionem Malá Haná součástí Místní akční skupiny Partnerství venkova, v rámci níž se podařilo navázat blízké vztahy s dalšími regiony. Jedná se o sousední Olešnicko, Kunštátsko-Lysicko, Svitavu a Boskovicko, které jsou součásti MAS Boskovicko+, dále například Poličsko v Pardubickém kraji. V rámci mezinárodní spolupráce lze vyzdvihnout zejména spolupráci se slovenskými partnery, mikroregion se tak stal součástí Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) Spoločný región. 9

10 4. Obyvatelstvo a sídla Mikroregion Letovicko leží v severní části okresu Blansko u hranice Jihomoravského kraje s Pardubickým krajem. Tvoří jej 17 obcí (14% počtu všech obcí okresu), z nichž 5 je tvořeno více částmi (viz Tab. 1). S výjimkou města se jedná o velmi malé obce, jejichž počet obyvatel se pohybuje v rozmezí 105 až 507. V nejnižším velikostním intervalu obyvatel se pak nachází 7 obcí mikroregionu. Průměrný počet obyvatel v jedné obci mikroregionu je 633, vynecháme-li město je to dokonce 228 obyvatel. Oba tyto údaje jsou výrazně nižší než průměr okresní (921), krajský (1733) i republikový (1681). Podobně je tomu i s průměrnou rozlohou obcí. Ta činí 6,7 km 2, při vynechání Letovic 3,8 km 2. I zde se obě hodnoty nachází pod průměry vyšší územních celků: okresní je 7,3 km 2, krajský 10,9 km 2 a republikový 12,6 km 2. V roce 2013 byla průměrná hustota zalidnění mikroregionu 94 ob./km 2, tedy nižší než průměr okresní (114 ob./km 2 ), krajský (163 ob./km 2 ) i republikový (133 ob./km 2 ). Výše uvedené údaje svědčí o venkovském charakteru a o značné územní roztříštěnosti mikroregionu. Tento stav je způsoben především charakterem reliéfu, neboť ve vyšších polohách obvykle vznikají menší obce než v nížinách. Přirozeným střediskem mikroregionu je město. Tab. 1 Základní údaje o obcích mikroregionu Letovicko v roce 2013 Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota zalidnění Počet částí Deštná 223 3, Horní Poříčí 278 5, Horní Smržov 141 3, Křetín 507 5, Lazinov 152 3, , Míchov 171 3, Pamětice 246 3, Petrov 141 3, Prostřední Poříčí 284 4, Roubanina 133 2, Skrchov 105 2, Stvolová 151 3, Sulíkov 295 3, Vísky 254 3, Vranová 342 3, Letovicko , Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Struktura osídlení mikroregionu se vyznačuje velkým počtem malých obcí. 43,75 % obcí mikroregionu spadá do kategorie nejmenších obcí, což výrazně nad jejich podílem v rámci okresu (30,2 %), kraje (16,6 %) a republiky (23,5 %). Stejný podíl má i kategorie , která také převyšuje okresní podíl (32,8 %), krajský (28,8 %) a republikový (32,3 %). Dvě zbývající obce zaujímají každá po 6,25 % pro své kategorie, což v kategorii znamená výrazný podprůměr, ale v kategorii nadprůměr. Ostatní velikostní kategorie se na území mikroregionu nevyskytují. 10

11 Graf 1 Populační vývoj v letech (1991 = 100) Letovicko Okres Blansko Jihomoravský kraj Česká republika Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Jako základní období slouží rok 1991, tedy hodnota roku 1991 se rovná 100. V následujících letech pak můžeme pozorovat přírůstky/úbytky obyvatel vzhledem k základnímu období. Léta znamenala pro mikroregion Letovicko poměrně dlouhé období trvalého přírůstku obyvatelstva. Velmi zajímavý je tento trend ve srovnání s vyššími územními celky obzvláště v období , kdy se území ČR, JMK i okresu Blansko vylidňovalo, zatímco počet obyvatel na Letovicku rostl. O atraktivitě mikroregionu jako místě pro život svědčí bližší pohled na strukturu celkového přírůstku obyvatelstva. Celkový přírůstek se skládá z přírůstku přirozeného, což je rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých za dané období, a přírůstku migračního, což je rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých za dané období. V grafu 2 vidíme, že za sledované období činil celkový přírůstek přibližně 2 %. Ovšem migrační přírůstek dosáhl téměř 5 %, zatímco přirozený úbytek přesáhl 2 %. Graf 2 Rozklad celkového přírůstku obyvatelstva na jednotlivé komponenty Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek celkový Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet 11

12 Populační vývoj zachycený v grafu můžeme rozdělit na tři období. V prvním období, v letech , dochází k výkyvům celkového přírůstku z kladných do záporných hodnot. V tomto období téměř stabilně klesá počet narozených, zatímco počet zemřelých prochází značnými výkyvy, což se také odráží v téměř neustále záporných hodnotách přirozeného přírůstku. Počty vystěhovalých a přistěhovalých se vyvíjí podobně, avšak ke konci období již začíná počet přistěhovalých nad počtem vystěhovalých převažovat, což táhne křivku migračního přírůstku vzhůru. Migrační i přirozený přírůstek se v tomto období vyvíjejí stejným směrem a celkový přírůstek jejich vývoj kopíruje. Druhé období trvá od roku 2000 do roku Zde již můžeme pozorovat relativně stabilní vývoj počtu narozených a zemřelých. Počet zemřelých po celé období převyšuje počet narozených, proto je přirozený přírůstek záporný. Počty přistěhovalých i vystěhovalých letí v tomto období vzhůru, ale až do roku 2007, kdy poprvé za celé období převýší počet vystěhovalých, je počet přistěhovalých vyšší, proto je migrační přírůstek kladný. Celkový přírůstek je tedy díky migračnímu přírůstku v tomto období kladný. Třetí období trvá od roku 2008 do současnosti. V roce 2008 výjimečně převýší počet narozených nad počtem zemřelých, avšak ve zbytku období je počet zemřelých opět vyšší. Obě křivky se udržují na téměř stabilních hodnotách a přirozený přírůstek je záporný. U křivek počtů narozených a zemřelých můžeme pozorovat v podstatě inverzní vývoj, který způsobuje výkyvy migračního přírůstku z kladných do záporných hodnot takřka rok co rok. Vzhledem ke stabilitě přirozeného přírůstku kopíruje celkový přírůstek pohyby přírůstku migračního. Z výše uvedeného vyplývá, že v posledních letech došlo ke stabilizaci porodnosti a úmrtnosti na území mikroregionu, a to na takové úrovni, kdy mortalita převyšuje natalitu. Jinak řečeno, původní venkovské obyvatelstvo vymírá. Zároveň však bylo možné pozorovat velký zájem o přistěhování na území mikroregionu, a to zejména v první dekádě tisíciletí a ani nyní nedochází k nijak dramatickému propadu. Díky tomu počet obyvatel mikroregionu roste, což svědčí o tom, že dokáže přilákat nové obyvatele z jiných regionů. Následující tabulka nabízí věkovou strukturu obyvatelstva v jednotlivých obcích mikroregionu. To, že nejpočetnější skupinou jsou lidé v produktivním věku (15 64) je zcela logické. Informační přínos má teprve zkoumání poměru této skupiny vůči skupinám dětí a osob v důchodovém věku v populaci. Vysoký podíl osob v před- nebo poproduktivním věku v populaci představuje větší nároky na systém veřejných služeb a vyšší ekonomickou zátěž osob v produktivním věku, které tento systém financují. Vyšší podíl seniorů v populaci zvyšuje nároky na systém sociální péče. Vysoký podíl dětí v populaci může představovat zátěž školského sytému a za jinak nezměněných okolností riziko vyšší nezaměstnanosti v budoucnu. Obecně vzato však vyšší podíl osob v produktivním věku v populaci znamená, že více prostředků může být alokováno do oblasti péče o mladší i starší generaci. Tab. 2 Věková struktura obyvatelstva v obcích mikroregionu a vyšších územních celcích v roce 2013 Území 0-14 let let 65 a více let Deštná 11,2 % 70,4 % 18,4 % Horní Poříčí 11,5 % 72,3 % 16,2 % Horní Smržov 18,4 % 68,1 % 13,5 % Křetín 16,0 % 63,9 % 20,1 % Lazinov 11,8 % 65,8 % 22,4 % 14,6 % 66,0 % 19,4 % Míchov 23,4 % 61,4 % 15,2 % 12

13 Pamětice 18,7 % 70,3 % 11,0 % Petrov 13,5 % 66,0 % 20,6 % Prostřední Poříčí 14,4 % 69,0 % 16,5 % Roubanina 13,5 % 65,4 % 21,1 % Skrchov 19,0 % 64,8 % 16,2 % Stvolová 16,6 % 61,6 % 21,9 % Sulíkov 16,3 % 70,8 % 12,9 % Vísky 16,9 % 68,5 % 14,6 % Vranová 14,6 % 69,3 % 16,1 % Letovicko 14,9 % 66,5 % 18,5 % Okres Blansko 15,1 % 67,0 % 17,9 % Jihomoravský kraj 14,8 % 67,5 % 17,8 % Česká republika 15,0 % 67,6 % 17,4 % Zdroj: ČSÚ V rámci mikroregionu dosahuje podíl osob v produktivním věku 66,5 %, což v podstatě odpovídá podílu ve vyšších územních celcích. Nejmenší podíl nalezneme v obcích Míchov a Stvolová a největší v obci Horní Poříčí. Podíl dětí v populaci je ve vyšších územních celcích přibližně 15 % a podíl seniorů necelých 18 %, čemuž odpovídá i jejich podíl na populaci mikroregionu jako celku. Na úrovni obcí má největší podíl dětí v populaci obec Míchov, zatímco nejnižší podíl nalezneme v Deštné a Horním Poříčí. Největší podíl seniorů v populaci mají obce Lazinov a Stvolová a nejmenší Pamětice a Sulíkov. Žádná korelace mezi počtem obyvatel v obci a velikostí podílu jednotlivých věkových skupin zjištěna nebyla. Demografickou situaci lze také posuzovat pomocí indexu stáří, který je dán poměrem počtu osob v poproduktivním věku k počtu osob v předproduktivním věku. Jinými slovy, index stáří vyjadřuje, kolik seniorů připadá na jedno dítě v populaci, pro lepší přehlednost bývá vynásoben 100. Je-li tedy počet obou kategorií přesně vyrovnán, rovná se hodnota indexu 100. Nižší hodnota znamená převahu mladé generace a vyšší naopak převahu starší generace v populaci. Jak se hodnota indexu vyvíjela v jednotlivých obcích mikroregionu i v mikroregionu jako celku v posledních 10 letech shrnuje tabulka 2. Tab. 3 Vývoj indexu stáří v obcích mikroregionu v letech Rok Obec Deštná Horní Poříčí Horní Smržov Křetín Lazinov Míchov Pamětice Petrov Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Sulíkov

14 Vísky Vranová Letovicko Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Vidíme, že zatímco v roce 2003 nabýval index stáří třímístných hodnot pouze ve dvou obcích, v roce 2013 už tomu tak bylo v 10 obcích. Tato skutečnost se promítá do růstu souhrnného indexu za celé Letovicko, který naznačuje postupné stárnutí populace. V roce 2005 připadalo na 100 dětí přesně 100 seniorů, v roce 2013 už to bylo 124. Nejvyšší hodnotu indexu v roce 2013 a zároveň jeho nejrapidnější nárůst během sledovaného období zaznamenala obec Lazinov, kde hodnota indexu vzrostla z původních 52 na 189 a počet seniorů na jedno dítě se více než ztrojnásobil. Naopak nejvíce omládnout se během posledních 10 let podařilo obci Míchov. Ovšem suverénně nejmladší populaci má obec Pamětice, kde na 1 seniora připadnou téměř 2 děti. Dalším důležitým předpokladem rozvoje regionu je vzdělanost obyvatelstva. Čím vyšší úroveň vzdělání obyvatelé dosahují, tím větší jsou možnosti inovací, zakládání nových firem či efektivnějšího řízení těch stávajících, efektivnější veřejná správa atd. V grafu 3 můžeme pozorovat vývoj podílu jednotlivých skupin obyvatel starších 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání v letech 1991, 2001 a Graf 3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva mikroregionu Letovicko dle SLDB 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 4,2% 0,2% 6,0% 9,7% 3,5% 20,1% 4,5% 22,9% 26,6% 42,9% 44,0% 38,6% 32,5% 22,4% 16,9% 0,1% 0,2% 0,2% vysokoškolské vyšší odborné a nástavbové úplné střední s maturitou vyučení a střední odborné bez maturity základní a neukončené základní bez vzdělání Zdroj: ČSÚ Z grafu je jasně patrný pozitivní vývoj. Podíl lidí bez vzdělání se blíží nule. Podíl osob se základním vzděláním klesl mezi roky 1991 a 2011 o 15,6 procentního bodu a podíl také mírně poklesl podíl vyučených bez maturity. Naopak roste podíl absolventů maturitních oborů i vyšších odborných škol a podíl absolventů vysokých škol vzrostl více než dvojnásobně. Srovnání s vyššími územními celky přináší graf 4. 14

15 Graf 4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva dle SLDB % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 9,7% 11,0% 14,7% 12,5% 4,5% 4,2% 4,0% 4,1% 26,6% 27,2% 26,9% 27,1% 38,6% 37,2% 32,3% 33,0% 16,9% 17,1% 17,6% 17,6% 0,2% 0,4% 0,4% 0,5% Letovicko okres Blansko Jihomoravský Česká kraj republika vysokoškolské vyšší odborné a nástavbové úplné střední s maturitou vyučení a střední odborné bez maturity základní a neukončené základní bez vzdělání Zdroj: ČSÚ Je zřejmé, že v základních rysech vzdělanostní struktury se území Letovicka neliší od vyšších územních celků. Region se může pochlubit nižším podílem osob bez vzdělání i se základním vzděláním než okres, kraj i ČR. Zároveň má ale také nejmenší podíl maturantů a absolventů VŠ. Nejvyšší podíl má mikroregion v kategorii vyučených a absolventů vyšších odborných škol. Díky trendu, který je zachycen v předchozím grafu, lze předpokládat, že se vzdělanostní struktura mikroregionu bude vyšším celkům dále přibližovat. Další zajímavou charakteristikou jsou způsoby bydlení obyvatelstva. Přehled způsobů bydlení na různých územních úrovních přináší tabulka 3. Tab. 4 Způsoby bydlení obyvatelstva dle SLDB 2011 (v %) v bytech - z toho v rodinných domech v zařízeních jinde bezdomovci Česká republika 97,2 49,0 1,9 0,8 0,1 Jihomoravský kraj 97,7 56,6 1,5 0,7 0,1 okres Blansko 98,0 68,2 1,2 0,6 0,1 Letovicko 98,4 78,5 1,1 0,4 0,1 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Jak můžeme vidět v tabulce, podíl obyvatel bydlících v bytech je vyšší než tento podíl u vyšších územních celků díky téměř dvojnásobně nižšímu podílu osob žijících v zařízeních a jinde. Podíl bezdomovců je stejný jako u vyšších územních celků, konkrétně jich bylo sečteno 9 a všichni ve městě. V ostatních obcích mikroregionu se bezdomovci nevyskytovali. Následující tabulka přináší srovnání podílu neobydlených a obydlených domů na celkovém počtu všech domů s byty v mikroregionu Letovicko s vyššími územními celky. 15

16 Tab. 5 Obydlené a neobydlené domy dle SLDB 2011 (v %) Neobydlené domy Obydlené domy celkem z toho celkem z toho slouží k rekreaci přestavba domu nezpůsobilé k bydlení rodinné domy bytové domy Česká republika 16,5 47,3 5,1 6,6 83,5 86,4 11,7 Jihomoravský 13,3 32,3 6,9 8,5 86,7 89,7 8,8 kraj okres Blansko 16,8 48,8 6,3 6,9 83,2 91,8 6,8 Letovicko 22,0 55,6 4,3 7,3 78,0 93,8 4,8 Zdroj: ČSÚ Charakteristický je celkově vyšší podíl neobydlených domů, z nichž 55,6 % slouží k rekreaci. Opuštěných je v 32,8 % neobydlených domů. Podíl domů sloužících k rekreaci je rovněž vyšší, zejména krajský podíl převyšuje o 23,3 procentního bodu. Letovicko lze tedy charakterizovat jako oblíbenou chatovou oblast. Vysoký podíl (přes 20 %) rekreačních domů na všech domech s byty nalezneme v obcích na severu mikroregionu (Deštná, Horní Smržov) a kolem přehrady (Lazinov, Vranová). Nejoblíbenější obcí pro rekreační bydlení je obec Stvolová, kde podíl rekreačních domů na všech domech s byty dosáhl 31 %. Podíl obydlených domů je tedy pochopitelně nižší než u vyšších územních celků. Dominantní roli zde hrají rodinné domy, jejichž podíl 93,8 % přesahuje republikový, krajský i okresní podíl. Podíl bytových domů je dokonce 2,4 krát nižší než na úrovni ČR. Bytové domy se nachází pouze ve čtyřech obcích mikroregionu: v Deštné, Křetíně, Letovicích a Míchově. 16

17 5. Trh práce Pro území mikroregionu Letovicko je typický velký rozdíl mezi jeho centrem, městem, a okolními malými obcemi. jsou přirozeným společenským, kulturním, vzdělávacím, dopravním a průmyslovým centrem mikroregionu, kam spousta obyvatel okolních obcí dojíždí za prací. Tato skutečnost je ilustrována daty v tabulce 5. Tab. 6 Dojíždění zaměstnaných za prací dle SLDB 2011 (v %) v rámci do jiné obce do jiného do jiného do zahraničí obce okresu okresu kraje kraje Česká republika 44,9 28,9 12,3 12,1 1,8 Jihomoravský kraj 44,4 22,9 25,4 5,0 2,2 okres Blansko 24,1 38,4 31,9 4,6 1,0 Letovicko 27,8 48,3 15,9 7,0 1,0 Letovicko bez Letovic 4,6 74,3 13,5 7,3 0,3 Zdroj: ČSÚ Srovnáme-li podíl zaměstnaných pracujících v rámci obce svého trvalého pobytu na úrovni různých územních celků, zjistíme, že tento podíl je v okrese Blansko i mikroregionu výrazně nižší než na úrovni kraje a ČR, což dále potvrzuje venkovský charakter regionu, kdy malé obce nenabízejí dostatek pracovních příležitostí a nutí tak zaměstnané dojíždět za prací do větších středisek. Podobně lze interpretovat situaci ve druhém sloupci, tedy podíl zaměstnaných dojíždějících za prací do jiné obce okresu. Čím větší je tento podíl, tím méně je pracovních příležitostí v rámci obce. Srovnáme-li velikost tohoto podílu v rámci celého mikroregionu s podílem bez zahrnutí Letovic, odhalíme vůdčí roli města v nabídce pracovních příležitostí v mikroregionu. Nižší podíl v mikroregionu oproti okresu ve třetím sloupci je dán geografickou polohou Letovicka. Zatímco v jižnějších částech okresu, které sousedí s jinými okresy Jihomoravského kraje, je pro tamější obyvatelstvo přirozené dojíždět do těchto okresů za prací, pro obyvatele mikroregionu Letovicko, který sousedí pouze s okresem Svitavy v Pardubickém kraji, je přirozenější dojíždět za prací právě do jiného kraje, jak je ilustrováno ve čtvrtém sloupci. Stejným způsobem je možné vysvětlit i nízký podíl obyvatelstva pracujícího v zahraničí na úrovni mikroregionu i okresu ve srovnání s celým Jihomoravským krajem. I v rámci kraje se totiž jižnější okresy nacházejí v sousedství jiných států, na rozdíl od okresu Blansko, který je z celého kraje od hranic nejvzdálenější. V grafu 5 můžeme srovnat strukturu zaměstnanosti, tedy podíly počtu zaměstnanců v určitém odvětví na celkovém počtu zaměstnaných, na úrovni mikroregionu, okresu, kraje a celé ČR. 17

18 Graf 5 Odvětvová struktura zaměstnanosti dle SLDB 2011 Zdroj: ČSÚ Je zjevné, že na všech úrovních hraje dominantní roli průmysl. Zatímco však na úrovni kraje a ČR je v tomto odvětví zaměstnána přibližně čtvrtina všech zaměstnaných, v rámci okresu i mikroregionu se jedná o více než třetinu. Dalším charakteristickým rysem mikroregionu je vysoký podíl zaměstnaných v zemědělství, který s vyloučením města představuje dvojnásobný podíl než na úrovni kraje nebo ČR. Vyšší podíl zaměstnaných v oblasti zdravotnictví a sociální péče je odrazem existence LDN Nemocnice Milosrdných bratří a Dětské léčebny Křetín. Naopak podíl zaměstnaných v oblasti informačních a komunikačních činností je poloviční oproti podílu na úrovni okresu, čtvrtinový proti úrovni kraje a třetinový vůči celé ČR. Rovněž v oblasti peněžnictví a pojišťovnictví je zde podíl poloviční vůči úrovni okresu a kraje a třetinový oproti podílu v rámci celé ČR. I v kategorii činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti je v rámci mikroregionu Letovicko podíl zaměstnaných přibližně poloviční oproti krajské úrovni a oproti celé ČR asi dvoutřetinový. Dvoutřetinový ve srovnání s vyššími územními celky je i podíl zaměstnaných v oblasti veřejné správy a obrany a povinného sociálního zabezpečení. K základním makroekonomickým ukazatelům patří míra nezaměstnanosti. Nejedná se o jev z definice škodlivý, naopak, určitá míra nezaměstnanosti je v ekonomice přítomna vždy. Jedná se o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti, která je průvodním jevem ekonomického a technologického pokroku, kdy některá odvětví přirozeně zanikají a jsou průběžně nahrazována nově vznikajícími. 18

19 Z dlouhodobého hlediska tedy tato přirozená nezaměstnanost nepředstavuje výraznější problém. Co způsobuje nepříjemnosti, jsou krátkodobé fluktuace míry nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. V grafu 6 můžeme pozorovat vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionu Letovicko, okrese Blansko, JMK a ČR v letech Míra nezaměstnanosti vyjadřuje procentní podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Nezaměstnaným se rozumí uchazeč o zaměstnání, který zaměstnání aktivně hledá (např. je v evidenci úřadu práce). Za ekonomicky aktivní se tedy nepovažují např. studenti nebo důchodci. Hodnoty v následujícím grafu jsou vypočítány v souladu s dosavadní praxí ČSÚ podle počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva dle SLDB Graf 6 Míra nezaměstnanosti (průměrná) v letech ,0% 12,0% 11,0% 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 12,1% 11,7% 11,4% 11,1% 11,1% 10,1% 10,3% 9,9% 9,3% 9,2% 9,2% 8,3% 9,1% 9,0% 8,4% 8,4% 7,5% 8,0% 8,1% 7,6% 6,6% 7,0% 6,6% 6,2% 6,0% 5,5% 5,4% 10,2% 9,9% 10,3% 10,2% 9,6% 8,9% 9,0% 8,7% 8,6% Letovicko Okres Blansko Jihomoravský kraj Česká republika Zdroj: MPSV Již při prvním pohledu na graf je zjevné, že místní ekonomika se nevyhnula globální ekonomické recesi, která vypukla v roce Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti kopíruje vývoj HDP s určitým zpožděním, můžeme dopady recese v podobě zvýšení míry nezaměstnanosti pozorovat od roku Do té doby díky příznivému ekonomickému vývoji míra nezaměstnanosti v mikroregionu klesala, podobně jako tomu bylo u vyšších územních celků. Zajímavostí je, že zatímco okresní, krajská i celorepubliková míra nezaměstnanosti dosáhla svého minima ve sledovaném období v roce 2008, minimum mikroregionu bylo dosaženo o rok dříve. Meziročně tak míra nezaměstnanosti na Letovicku v roce 2008 vzrostla o 0,9 procentního bodu. V následujícím roce došlo právě na Letovicku ve srovnání s vyššími územními celky k nejvyššímu nárůstu míry nezaměstnanosti. Tato skutečnost naznačuje vyšší citlivost místní ekonomiky na vnější vlivy. Kromě vývoje samotné míry nezaměstnanosti je pro komplexnější pohled na situaci na trhu práce dobré podívat se i na její strukturu. Graf 7 se skládá ze tří dílčích grafů, které znázorňují podíl skupiny 19

20 nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných podle věku, vzdělání a podle délky doby, po kterou už je uchazeč nezaměstnaný. Nejaktuálnější dostupná data jsou z roku Graf 7 Struktura nezaměstnanosti v roce 2010 Věková struktura Letovicko 3% 12% 12% 12% 13% 10% 11% 13% 13% 2% okres Blansko 4% 13% 11% 11% 12% 10% 11% 13% 14% 3% Jihomoravský kraj 4% 13% 12% 12% 12% 10% 10% 12% 13% 2% Česká republika 4% 13% 11% 12% 12% 10% 10% 12% 13% 3% do 19 let let let let let let let let let 60 a více let Vzdělanostní struktura Letovicko 20% 47% 28% 1% 1% okres Blansko 21% 47% 27% 1% 1% Jihomoravský kraj 23% 45% 25% 1% 1% Česká republika 26% 45% 23% 1% 1% Základní vzdělání (i neúplné) Úplné střední vzdělání s maturitou Vysokoškolské vzdělání Střední vzdělání bez maturity Vyšší odborné vzdělání Délka doby nezaměstnanosti Letovicko 23% 15% 9% 11% 22% 19% okres Blansko 29% 17% 9% 8% 22% 15% Jihomoravský kraj 33% 17% 9% 8% 18% 15% Česká republika 34% 17% 9% 8% 18% 14% Zdroj: ČSÚ < 3 měsíce 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců měsíců > 24 měsíců 20

21 První část grafu nabízí srovnání věkové struktury nezaměstnaných na Letovicku s vyššími územními celky. Z hlediska věkové struktury jsou rizikové zejména dvě skupiny, a to mladí lidé (často čerství absolventi) a lidé v předdůchodovém věku. Nezaměstnanost mladých osob výrazně negativně ovlivňuje jejich pracovní návyky a v případě absolventů dochází ke ztrátě kvalifikace. U nezaměstnaných starších 50 let, kdy je šance nalézt zaměstnání ve svém oboru poměrně nízká, je často jedinou možností rekvalifikace, která však nebývá u té věkové skupiny příliš efektivní. Věková struktura nezaměstnaných v mikroregionu je obdobná jako u vyšších územních celků. V druhé části grafu je znázorněna vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání. Vidíme, že zatímco na úrovni ČR má více než čtvrtina nezaměstnaných základní vzdělání, na úrovni mikroregionu je to jen pětina. Naopak podíl středoškolsky vzdělaných, ať už s maturitou nebo bez, je zde vyšší než u vyšších územních celků. Podíl absolventů vysokých a vyšších odborných škol mezi nezaměstnanými je nízký na všech úrovních. Poslední část grafu je zaměřena na délku doby nezaměstnanosti. Obecně se za nejzávažnější problém považuje dlouhodobá nezaměstnanost, která trvá déle než 12 měsíců. U dlouhodobě nezaměstnaných hrozí kromě ztráty původní kvalifikace, kdy nezaměstnaný ztrácí přehled o oboru, i deformace pracovních návyků, až se nakonec mohou stát prakticky nezaměstnatelnými. Dlouhodobá nezaměstnanost dosahuje v mikroregionu Letovicko 41 %, což výrazně převyšuje podíl uchazečů, kteří nové místo naleznou do 3 měsíců (23 %). Situace na okrese není o mnoho lepší, ale na krajské úrovni je podíl těch, kteří místo naleznou do 3 měsíců, stejný jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných (33 %). Na úrovni ČR dokonce více než třetina uchazečů nastoupí na nové místo do 3 měsíců, zatímco dlouhodobá nezaměstnanost představuje 32 %. 21

22 6. Ekonomická situace a struktura ekonomiky 6.1. Ekonomická situace Ekonomickou situaci mikroregionu můžeme posuzovat pomocí různých indikátorů. V této podkapitole se zaměříme na míru nezaměstnanosti, hospodaření mikroregionu a vývoj počtu podnikatelských subjektů na území mikroregionu. Míru nezaměstnanosti a dojíždění do práce jsme podrobně zkoumali v kapitole 5. Stručně se k nim teď vrátíme, protože situace na trhu práce, který je neoddělitelně propojen s trhem finální produkce, odráží situaci firem na území mikroregionu. Míra nezaměstnanosti v mikroregionu od roku 2008 převyšuje vyšší územní celky a ukazuje tedy na nepříznivou ekonomickou situaci mikroregionu. Centrem zaměstnanosti je v regionu město. O hospodaření mikroregionu vypovídají data ze závěrečných účtů z posledních let. Rozpočet mikroregionu byl v letech 2009, 2010 a 2012 přebytkový. Deficit rozpočtu v letech 2011 a 2013 byl pokryt z přebytků z minulých let a plánované rozpočty bývaly zpravidla navyšovány po získání krajských dotací úměrně na příjmové i výdajové stránce. Nejvýznamnější složkou na příjmové straně obvykle jsou příspěvky od obcí a krajské dotace, podíl ostatních zdrojů je zanedbatelný. Výdajová strana je téměř výhradně zaměřena na komunální služby a územní rozvoj, mikroregion poskytuje také příspěvky na akce spojené s cestovním ruchem. V posledním roce mikroregion podpořil nejrůznější akce konané na území regionu jako Závod Dračích lodí, Řemeslný jarmark v Horním Smržově nebo Úklid břehu přehrady Křetínky. Z uvedených údajů vyplývá, že svazek v uplynulých letech nakládal s finančními prostředky zodpovědně a dařilo se mu čerpat krajské dotace. Vývoj počtu ekonomických subjektů přímo vypovídá o podnikatelském prostředí v mikroregionu. Dobré podnikatelské prostředí a příležitosti k zisku lákají více podnikatelů a počet ekonomických subjektů v území roste. Pokud ekonomická situace v regionu dobrá není, bude počet ekonomických subjektů stagnovat nebo dokonce klesat. Graf 8 Vývoj počtu ekonomických subjektů (2010 = 100) 109,0% 108,0% 107,0% 106,0% 105,0% 104,0% 103,0% 102,0% ČR JMK okres BK Letovicko 101,0% 100,0% Zdroj: ČSÚ 22

23 V grafu je zachycen vývoj počtu ekonomických subjektů typu statistický podnik (= u kterého byla v uplynulém roce prokázána aktivita) na úrovni ČR, Jihomoravského kraje, okresu Blansko a mikroregionu Letovicko v posledních čtyřech letech. Rok 2010 je v grafu stanoven jako základní období, k němuž se vztahují hodnoty následujících dvou let. Starší data na úrovni obcí nejsou k dispozici. Rozdílná situace mezi mikroregionem a vyššími územními celky je zjevná na první pohled. Zatímco v roce 2011 byl přírůstek mezi 3,2 a 5 procentními body, v roce 2012 na Letovicku výrazně zpomalil a rozdíl mezi mikroregionem a JMK byl celé čtyři procentní body. Ovšem při poklesu v roce 2013 se na úrovni kraje jednalo o tři procentní body, kdežto na Letovicku jen o jeden. Podnikatelské prostředí tedy na Letovicku ve srovnání s vyššími územními celky vykazuje větší stabilitu Struktura ekonomiky Ekonomickou strukturu můžeme posuzovat podle odvětví, v nichž jsou firmy v regionu činné. Ekonomiku lze rozdělit na tři základní odvětví, a to tzv. primér, sekundér a terciér. Primární sektor (prvovýroba) zahrnuje činnosti spojené se získáváním přírodních zdrojů. Patří sem zemědělství, lov a těžba surovin. Sekundární sektor zahrnuje veškeré zpracovatelské činnosti, stavebnictví a nákladní dopravu. Terciérní sektor pak zahrnuje veškeré služby včetně obchodu, bankovnictví, zdravotnictví, státní správy a osobní dopravy. V současnosti je struktura vyspělých ekonomik taková, že největší podíl mají služby, za nimi je průmysl a nejmenší podíl připadá na zemědělství a těžbu. Zjednodušeně lze říci, že čím je ekonomika vyspělejší, tím menší má podíl primárního sektoru a větší podíl služeb. V následujícím grafu je znázorněna struktura ekonomiky (podíl počtu ekonomických subjektů typu statistický podnik v jednotlivých odvětvích na jejich celkovém počtu) ČR, Jihomoravského kraje, okresu Blansko a mikroregionu Letovicko v roce Základní struktura je na všech úrovních stejná a odpovídá struktuře vyspělé evropské ekonomiky. Graf 9 Struktura ekonomických subjektů podle sektorů v roce 2013 Letovicko 7,0% 34,0% 57,3% 1,8% okres BK 6,4% 30,8% 60,5% 2,3% JMK 5,3% 27,2% 64,7% 2,8% ČR 4,9% 25,2% 66,9% 3,0% primér sekundér terciér nezařazeno Zdroj: ČSÚ Zaměříme-li se pozorněji na jednotlivé hodnoty, všimneme si vysokého podílu primárního a sekundárního sektoru v ekonomice mikroregionu zejména ve srovnání s podíly na úrovni ČR. Podíl 23

24 služeb je pak pochopitelně nižší, a to o 9,6 p. b. Významný podíl primárního a sekundárního a menší podíl terciérního sektoru se projevuje i ve struktuře zaměstnanosti popsané v kapitole 5. Ekonomika Letovicka je výrazněji zaměřena na zemědělství a průmysl. K nejvýznamnějším zaměstnavatelům patří firmy LETOVICKÉ STROJÍRNY, s.r.o., Tylex, akciová společnost, BARVY A LAKY TELURIA, s.r.o. ve Skrchově a zemědělský podnik LEDEKO, a.s. v Letovicích Řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity Drobní podnikatelé a živnostníci jsou často označováni za páteř ekonomiky. Základní ekonomická teze je taková, že soukromé vlastnictví podněcuje efektivní nakládání s omezenými zdroji. Je vcelku pochopitelné, že pokud například zaměstnanec ve výrobě dostane materiál k opracování od zaměstnavatele a k tomu jistý plat, nebude motivován snažit se s materiálem nějak zvlášť šetřit, ani hledat způsoby, jak úspory dosáhnout. Oproti tomu živnostník, který je sám sobě zaměstnavatelem, tedy potřebný materiál je jeho majetkem a dostane pouze tolik, kolik je s jeho pomocí schopen vyprodukovat, se bude snažit hledat způsoby, jak z daného množství materiálu vyrobit co nejvíce. Za předpokladu, že tak nesmí činit na úkor kvality svojí produkce, protože by jeho zákazníci přešli ke konkurenci, musí hledat inovativní řešení. Jinými slovy, musí se snažit udělat za stejně peněz více muziky. Proto je tento segment ekonomiky tak důležitý. Živnostníci jsou zároveň velmi citliví na různé překážky v podnikání. Čím více administrativní zátěže, předpisů, vyhlášek a zákazů musejí navíc ke své běžné pracovní náplni sledovat, tím méně jich bude motivováno v podnikání pokračovat nebo s ním vůbec začít. V následujícím grafu naleznete srovnání podílů fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona na celkovém počtu podnikatelských subjektů na různých územních úrovních v roce Graf 10 Podíl počtu živnostníků na celkovém počtu podnikatelských subjektů v roce ,2% 65,0% 57,6% 58,7% Letovicko okres BK JMK ČR Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Vidíme, že na úrovni ČR a JMK se podíl živnostníků se blíží 60 %. Na Blanensku a na Letovicku přesahuje 65 %. Z toho vyplývá, že území mikroregionu příliš nepřitahuje větší firmy a podnikatelský sektor je tvořen spíše menšími hráči. Upřesnit tento pohled pomůže graf 11. V něm je vyjádřen podíl živnostníků na celkové populaci jednotlivých územních celků v roce Jedná se o obdobu míry podnikatelské aktivity, ale místo všech podnikatelských subjektů zahrnuje pouze živnostníky. Navíc, stejně jako v předchozím grafu, počítá pouze s těmi, kteří vykázali v minulém roce nějakou aktivitu (subjekty typu statistický podnik). 24

25 Graf 11 Podíl živnostníků na celkové populaci v roce ,1% 8,2% 7,5% 7,1% Letovicko okres BK JMK ČR Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Podíl živnostníků na celkové populaci na úrovni ČR a JMK mírně přesahuje 8 %. Na Blanensku je pak tento podíl nižší o jeden procentní bod ve srovnání s JMK. Podíl na Letovicku 7,5 % je mezi nimi. Podobně jako u předchozího grafu můžeme konstatovat, že se mikroregion Letovicko nachází mírně nad okresním průměrem. Podíl živnostníků na počtu podnikatelských subjektů je tu vyšší, ale zároveň je jejich podíl na celkové populaci nižší než na krajské a republikové úrovni. Tato data svědčí o nižší míře podnikatelské aktivity a tudíž nepříliš příznivém prostředí pro drobné podnikání. Nejvíce řemeslníků najdeme přímo v Letovicích. Nejčastěji se jedná o truhlářství a výrobu nábytku na míru, dále klempířské, tesařské a pokrývačské práce, činnosti související s rozvody vody, tepla, plynu a elektřiny, a obrábění kovů. Setkáme se i s čalounictvím, malířstvím a natěračstvím, kominictvím a zlatnictvím Zemědělství a lesnictví Zemědělství a lesnictví spadají do tzv. primárního sektoru ekonomiky. Strukturou ekonomiky jsme se zabývali již výše. Vrátíme-li se opět k hodnotám zobrazeným v grafu 9, zjistíme, že podíl primárního sektoru je v ekonomice mikroregionu Letovicko vyšší než na úrovni vyšších územních celků. Rozdělení na zemědělství a lesnictví zvlášť nabízí následující graf. Graf 12 Podíl subjektů v zemědělství a lesnictví na celkovém počtu ek. subjektů v roce ,4% 5,0% 5,2% 6,1% 0,5% 0,3% 1,0% 0,8% ČR JMK okres BK Letovicko ČR JMK okres BK Letovicko zemědělství lesnictví Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet 25

26 V grafu je znázorněný podíl počtu ekonomických subjektů aktivních v oblastech zemědělství a lesnictví na celkovém počtu ekonomických subjektů v roce V oblasti zemědělství můžeme pozorovat vyšší podíl subjektů než u vyšších územních celků. Z celkového počtu podnikatelských subjektů na Letovicku podniká v zemědělství 69 subjektů, tedy 6,1 %. Mezi nimi je 42, tedy téměř dvě třetiny, drobných zemědělských podnikatelů (tzv. soukromě hospodařících rolníků). Ve srovnání s ČR je podíl zemědělských subjektů na Letovicku vyšší o 1,7 procentního bodu. V oblasti lesnictví je situace podobná. Zde je aktivních celkem 9 subjektů, tj. 0,8 % ze všech ekonomických subjektů, které v roce 2013 vykázaly aktivitu. Podíl lesnických subjektů na Letovicku převyšuje podíly JMK a ČR, ale není vyšší než podíl lesnictví na okrese Blansko. Podíváme-li se na strukturu zaměstnanosti v grafu 5, zjistíme, že ani tento ukazatel nepřináší žádné významné rozdílnosti oproti vyšším územním celkům. Kategorie zemědělství a lesnictví jsou zde spojeny ještě s rybářstvím. Nicméně tyto tři kategorie zahrnují 3 % všech pracujících na úrovni ČR a JMK, na úrovni okresu Blansko a mikroregionu jsou to potom 4 % Průmyslová výroba a stavebnictví Průmyslová výroba a stavebnictví spadají do tzv. sekundárního sektoru ekonomiky. Strukturou ekonomiky jsme se zabývali již výše. Vrátíme-li se k hodnotám zobrazeným v grafu 9, uvidíme, že podíl sekundárního sektoru v ekonomice mikroregionu je ve srovnání s vyššími územními celky, zejména na celorepublikové úrovni, velmi vysoký. Rozdělení na průmysl a stavebnictví zvlášť nabízí následující graf. Graf 13 Podíl subjektů v průmyslu a stavebnictví na celkovém počtu ek. subjektů v roce ,5% 17,7% 14,2% 12,8% 15,4% 13,0% 13,0% 12,4% Letovicko okres BK JMK ČR Letovicko okres BK JMK ČR průmysl stavebnictví Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet V grafu je vyjádřen stav obou odvětví v roce Vidíme, že zastoupení průmyslu je na okrese Blansko a v mikroregionu vyšší ve srovnání s ČR a JMK. Na území mikroregionu Letovicko bylo v roce 2013 činných v oblasti průmyslové výroby 209 subjektů z celkových 1 128, tedy 18,5 % ze všech ekonomických subjektů. Ještě výrazněji se význam průmyslu na Blanensku a na Letovicku projevuje ve skladbě zaměstnanosti. Vrátíme-li se ke grafu 5, uvidíme, že podle posledního SLDB pracovalo v průmyslu 34 % všech zaměstnaných z Letovicka a dokonce 35 % z okresu Blansko. Na úrovni ČR přitom tento podíl činil 26 % a na úrovni JMK jen 25 %. 26