BIOINDIKACE A BIOMONITORING

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. BIOINDIKACE A BIOMONITORING (studijní texty) 2010

2 5. ÚČINEK

3 5.3. ÚČINEK NA ÚROVNI EKOSYSTÉMU

4 ŘÍZENÍ EKOSYSTÉMU

5 řecky kybernetes = kormidelník

6 OBECNÉ ZÁKONITOSTI

7 INFORMACE INFORMACE (stejně jako hmota a energie) je primární pojem nemůže být definována lze jen vypočítat její základní znaky

8 SIGNÁL VSTUP ZPĚTNÁ VAZBA ŘÍDÍCÍ CENTRUM VÝSTUP = způsob řízení, kdy informace o stavu na výstupu se vrací na vstup - dva typy zpětné vazby: pozitivní a negativní

9 SIGNÁL POZITIVNÍ ZPĚTNÁ VAZBA VSTUP ŘÍDÍCÍ CENTRUM VÝSTUP = způsob řízení, kdy regulace ve druhém kroku probíhá ve stejném směru jako v prvním kroku - vede ke stálému růstu, nebo poklesu - z dlouhodobého hlediska nestabilní systém 1. krok 2. krok nebo

10 Reakce organismu toxikant další stresory abiotické, biotické obranná opatření proti zásahu zvýšená spotřeba energie zásoby nestačí oslabení imunitního systému oslabení organismu

11 PŘÍKLAD POZITIVNÍ ZPĚTNÉ VAZBY Koncentrace skleníkových plynů se vzájemně ovlivňují nárůst koncentrace oxidu uhličitého Zvýšení teploty atmosféry odtávání bažin v severských oblastech nárůst koncentrace metanu zvýšení produkce metanu zvýšení jejich metabolické aktivity Příklad pozitivní zpětné vazby

12 Potravinový problém chudoba princip pozitivní zpětné vazby! podvýživa snížená životní energie zvýšená nemocnost snížená schopnost se učit snížené uplatnění v práci zvýšená úmrtnost

13 POTRAVINOVÝ PROBLÉM: PŘÍRODNÍ + SOCIÁLNÍ PŘÍČINY CHUDOBA PODVÝŽIVA ZVÝŠENÁ NEMOCNOST ZVÝŠENÁ ÚMRTNOST DĚTÍ I DOSPĚLÝCH SNÍŽENÁ SCHOPNOST PRACOVAT SNÍŽENÁ SCHOPNOST SE UČIT SNÍŽENÁ ŽIVOTNÍ ENERGIE apatie

14 SIGNÁL NEGATIVNÍ ZPĚTNÁ VAZBA VSTUP ŘÍDÍCÍ CENTRUM VÝSTUP = způsob řízení, kdy regulace ve druhém kroku probíhá v opačném směru než v prvním kroku - vede k rovnováze, zajišťuje stabilitu 1. krok 2. krok nebo

15 VLIV NA ŘÍZENÍ EKOSYSTÉMU

16 ŘÍZENÍ BIOLOGICKÉHO SYSTÉMU OBECNĚ Základní otázka při řízení ekosystému = jakého cíle má být dosaženo Cílovým stavem: - na úrovni organismu - homeostáze - na úrovni ekosystému - ekologická rovnováha

17 DEFINICE POJMŮ Ekologická rovnováha = dynamický stav ekologického systému, který se trvale udržuje s malým kolísáním, nebo do něhož se systém po případné změně opět spontánně navrací (je hlavní projev ekologické stability Ekologická stabilita = schopnost systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušených zvenčí

18 NEGATIVNÍ VLIV Za negativní vliv toxikantu považujeme takové působení, které vede ke snížení ekologické rovnováhy a narušuje ekologickou stabilitu. Jsou-li tyto procesy spojené s činností člověka, mluvíme o ekologické degradaci ekosystémů.

19 DEGRADACE EKOSYSTÉMŮ Hlavní kritéria signalizující degradaci ekosystémů: změny relativní početnosti druhů mizení citlivých druhů, pokles diverzity autochtonní bioty spontánní vzestup podílu zavlečených druhů pokles zásob biomasy na jednotku plochy masivní rozvoj antropogenní eroze

20 MECHANISMUS ŘÍZENÍ EKOSYSTÉMU Řízení ekosystému je realizováno prostřednictvím vztahů mezi druhy Narušení vztahů mezi druhy vede k narušení ekologické rovnováhy

21 PŘÍKLAD VZTAHŮ V EKOSYSTÉMU MODRÁSEK (motýl, čeledi Lycaenidae) nakladení vajíček jaro dalšího roku opylení jaro Chrání před jinými housenkami zakulí se housenka sladká šťáva kukly mateřídouška housenka putuje do mraveniště Mravenci (r.myrmica)

22 PROBLÉMY TŘÍDĚNÍ VZTAHŮ MEZI ORGANISMY Spočívají především v těchto bodech: třídění se provádí pro vzájemný vztah dvou druhů organismu - v reálném ekosystému jsou zapojeny další druhy síť vztahů vztah dvou organismů se mění v čase, především ve vazbě na fáze životního cyklu vztahy dvou druhů se mohou lišit v různých abiotických podmínkách

23 VZTAHY MEZI ORGANISMY Základní třídění: pozitivní pro oba hodnocené druhy je vzájemný vztah přínosem vede k posílení a stabilizaci jejich populací Základní typy: kooperace, mutualismus negativní alespoň pro jednu z populací znamená daný vztah tlak na snížení početnosti a může vést k ohrožení stability populací. základní typy: konkurence, parasitismus, predace neutrální

24 KOOPERACE Poskytování vzájemných služeb: např. opylování rostlin hmyzem roznášení semen rostlin ptáky ochrana rostlin před přemnožením hmyzích škůdců Negativní zásah do jednoho článku vede k poškození i druhého druhu a možností dalších druhotných vazeb. Důsledky: -pomalá destrukce vzájemných vazeb -snižování početnosti daných populací -jejich postupné vymírání.

25 MUTUALISMUS Úzký vzájemný pozitivní vztah (někdy jako obligatorní) Příklady: mykorhiza vliv imisí lišejníky citlivost k imisím

26 KONKURENCE konkurence = vztah mezi organismy, kdy oba usilují o totéž zdroje, prostor - poškození jednoho z konkurentů toxikantem uvolňuje prostor pro druhého - př.: sekundární škůdci

27 Případová studie TOXAFEN A BAVLNA

28 TOXAFEN A BAVLNA Bavlna velký hospodářský význam velká pozornost boji proti škůdcům hlavní škůdci housenky některých motýlů květopas bavlníkový Anthonomus grandis, můra Heliotis zea, zavíječ Sacadoes pyralis

29 TOXAFEN A BAVLNA Toxafen byl vyvinut společností Hercules v USA v roce 1945 jeden z nejrozšířenějších insekticidů. (zvlášť po zákazu DDT) v evropských zemích zakázán 1982 dosud časté využití při pěstování bavlny

30 TOXAFEN A BAVLNA Toxafen je nejasně definovanou směsí nejméně 180 chemických látek, které vznikají při výrobním procesu. ten spočívá v probublávání plynného chlóru technickým camphenem v prostředí tetrachlormetanu. Výsledek se používá bez dalšího čištění. Směs obsahuje % chlóru a odpovídá empirickému vzorci C 10 H 10 Cl 8. Běžně doporučované dávky jsou 0,5 10,0 kg/ha.

31 TOXAFEN A BAVLNA Toxicita, mutagenita a karcinogenita. jako i ostatní chlorované uhlovodíky je i toxaphene neurotoxin, místem účinku je interference s kyselinou gama-aminomáselnou (GABA = gamma aminobutyric acid). výsledky Amesova testu ukazují na mutagenní účinky. je považován za karcinogen, prahová dávka ingescí je pro člověka odhadována na 1,13 mg/kg/den.

32 letecký postřik TOXAFEN A BAVLNA TOXAFEN ztráty ovzduší BAVLNA smývání deštěm volatilizace voda půda fotodegradace bioakumulace mikrobiální degradace biota oxidativní metabolismus rozpad na jiné látky ZÁNIK

33 TOXAFEN A BAVLNA Ekologické aspekty. vývoj sekundárních škůdců. příklad ze střední Ameriky: rok počet škůdců počet postřiků za rok 1950 začátek 2 4 aplikace

34 TOXAFEN A BAVLNA Ekologické aspekty. vývoj sekundárních škůdců. příklad ze střední Ameriky: rok počet škůdců počet postřiků za rok 1950 začátek 2 4 aplikace pesticidové nevolnictví.

35 KONKURENČÍ VZTAHY V EKOSYSTÉMU borovice borůvka dub

36 KONKURENČÍ VZTAHY V EKOSYSTÉMU alkalický humus borovice borůvka dub kyselý humus

37 KONKURENČÍ VZTAHY V EKOSYSTÉMU alkalický humus borovice borůvka dub kyselý humus rozvoj Potlačení klíčení Umožnění klíčení

38 KONKURENČÍ VZTAHY V EKOSYSTÉMU alkalický humus borovice Umožnění klíčení potlačení borůvka dub kyselý humus rozvoj Potlačení klíčení Umožnění klíčení

39 PREDACE A PARASITISMUS - patří k hlavním vztahům, které se podílí na regulaci početnosti druhů v ekosystému - děje se tak na principu negativní zpětné vazby - odstranění predátora nebo nepřítomnost běžných parazitů při introdukci druhů do nového prostředí - explozivní nárůst neregulované populace s vedlejšími negativními důsledky

40 ŠKŮDCI

41 ŠKŮDCI vlk

42 ŠKŮDCI hryzec vodní

43 P SARANČE STĚHOVAVÁ (1/2)... Potom vzdudil nás při východu slunce jeden z rýtířů ze spánku řka: Pane, vstávejte, nastává soudný den, neboť svět je samá kobylka. Tehdy vstavše jsme nasedli na koně a rychle jeli chtějíce vidět, kde je jejich konec. Dojeli jsme až do Pulkavy, sedm mil na daleko na délku, kam až sahaly. Jak široko se prostíraly, jsme zjistit nemohli. Jejich hlas byl podobný hřmotu, jejich křídla byly popsána černými písmeny a bylo jich tak hustě jako sněhu, takže nebylo možno vidět pro ně slunce... Těmito slovy popisuje Karel IV. ve svém vlastním životopise VITA CAROLI QUARTI své setkání s invazí sarančí v roce 1338 v Horním Rakousku, u města Pulkavy, nedaleko Znojma

44 P SARANČE STĚHOVAVÁ (2/2) Saranče stěhovavá (Locusta migratoria) = prototyp invazního hmyzího škůdce třída: hmyz řád: sarančata vyskytuje se ve dvou fázích: (1) usedlá fáze zelená až zelenohnědá, žije trvale v mokřadních oblastech (2) stěhovavá fáze hnědožlutá, tvoří se v nepravidelných intervalech a podniká daleké migrační cesty nejbližší ohnisko k ČR Dunajská delta, do Čech zalétala ještě v 19. stol. Typické znaky hmyzího škůdce: velká reprodukční schopnost vysoký migrační potenciál vývojová strategie typu r

45 ŠKŮDCI VE SMRKOVÉM LESE

46 KŮROVEC PADLÝ KMEN NAPADENÝ KŮROVCEM

47 NEPŘÁTELÉ ŠKŮDCŮ

48 PLOSKOHŘBETKA SMRKOVÁ

49 P - PLOSKOHŘBETKA SMRKOVÁ (1/2) tř. HMYZ, ř. BLANOKŘÍDLÍ životní cyklus přirození nepřátelé SAMIČKA VAJÍČEK (na loňské jehličí) lumci LARVY ŽÍR vývoj 6-8 týdnů hmyzožravý ptáci draví brouci

50 P - PLOSKOHŘBETKA SMRKOVÁ (2/2) LARVY ZAHRABÁNÍ DO PŮDY (TRVÁ 2-3 roky) dravé larvy much (r. Therea) KUKLY (jaro) mikroskopické houby (zničí až 50% kukel) černá zvěř DOSPĚLÍ JEDINCI (líhnou se IV - VI OPLOZENÍ JEDINCI

51 P - PLOSKOHŘBETKA -ZDRAVÉ POROSTY ZDRAVÝ SMRK CCA 7 ROČNÍKŮ JEHLIČÍ Ploskohřbetka napadá starší porosty ( let) Výskyt udržován v rovnováze přirození nepřátelé Průběžné prosvětlování porostu Regulátor zmlazování

52 Horské smrčiny

53 IMISEMI POŠKOZENÉ POROSTY BESKYDY, KNĚHYNĚ, ROZPAD POROSTU POD VLIVEM IMISÍ

54 IMISEMI POŠKOZENÉ POROSTY BESKYDY, KNĚHYNĚ, VĚTRNÝ VÝVRAT V IMISEMI POŠKOZENÉM LESE

55 ROZPAD LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ

56 Srovnání koncentrací ve srážkách - na volné ploše - pod smrkem - pod bukem Povodí Lesní potok

57 Modelové povodí Lesní potok

58 Modelová povodí GEOMON Lesní potok (vyhodnoceno z dat ČGS)

59 Lesní porosty a acidifikace půdy

60 Vstup látek do ekosystému analýza srážek srážky na volné ploše (bulk) podkorunové srážky (throughfall) smrk podkorunové srážky (throughfall) buk

61 Sezónní vývoj koncentrace síranů ve srážkách Sezónní vývoj koncentrace síranů ve srážkách SO4 (mg/l) bulk th-smrk th-buk 5 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

62 Sezónní vývoj koncentrace dusičnanů ve srážkách Sezónní vývoj koncentrace dusičnanů ve srážkách (povodí Lesní potok) NO3 (mg/l) bulk th-smrk th-buk 5 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

63 Sezónní průběh koncentrace draslíku ve srážkách Sezónní průběh koncetrace draslíku ve srážkách (povodí Lesní potok) K (mg/l) bulk th-smrk th-buk XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku)

64 Sezónní průběh koncentrace hořčíku ve srážkách Sezónní průběh koncentrace hořčíku ve srážkách (povodí Lesní potok) 1,8 1,6 1,4 1,2 Mg (mg/l) 1 0,8 0,6 bulk th-smrk th-buk 0,4 0,2 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

65 Sezónní průběh srážek Sezónní průběh srážek na povodí Lesní potok (průměr ) měsíční úhrn srážek (mm) bulk th-smrk th-buk 10 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

66 Sezónní průběh depozice síranů Sezónní průběh depozice síranů (povodí Lesní potok) 5 4,5 SO4 (kg/ha/rok) 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 bulk th-smrk th-buk 0,5 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

67 Sezónní průběh depozice síranů koncentrace (mg/l) 30 Sezónní vývoj koncentrace síranů ve srážkách 25 srážky (mm) Sezónní průběh srážek na povodí Lesní potok (průměr ) SO4 (mg/l) bulk th-smrk th-buk měsíční úhrn srážek (mm) bulk th-smrk th-buk 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku Sezónní průběh depozice síranů (povodí Lesní potok) 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku 5 4,5 4 3,5 SO4 (kg/ha/rok) 3 2,5 2 bulk th-smrk th-buk depozice (kg/ha/rok) 1,5 1 0,5 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku

68 Lesní porosty a acidifikace půdy

69 ROZPAD LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ ROZPAD LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ - HLAVNÍ PŘÍČINY: A) NEVHODNÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ MINULOSTI B) VLIV IMISÍ

70 NEVHODNÉ HOSPODAŘENÍ A) NEVHODNÉ ZPŮSOBY LESNÍHO HOSPODAŘENÍ V MINULOSTI záměna přirozené skladby lesních porostů přehoustlými jednověkými monokulturami smrků

71 ACIDIFIKACE Závislost koncentrace Al na ph půdního roztoku Hruška et Cienciala (2001)

72 ACIDIFIKACE Odnos bazických kationtů z ekosystému Hruška et Cienciala (2001)

73 IMISE B) VLIV IMISÍ vlivem emisí ze spalovacích procesů - rozsáhlá imisní zátěži na rozlehlých územích ČR. z širokého spektra látek - byla prvořadá pozornost věnována látkám kyselinotvorným, především oxidům síry a dusíku ty při průchodu atmosférou oxidují na kyselinu sírovou a dusičnou pokračování procesu acidifikace započatém předchozím hospodařením jeho urychlení a zvýraznění

74 KONCENTRACE OXIDU SIŘIČITÉHO V OVZDUŠÍ (1990) Pole ročních aritmetických průměrů koncentrací oxidu siřičitého v roce 1990 Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR r.1999

75 KONCENTRACE OXIDU SIŘIČITÉHO V OVZDUŠÍ (1999) Pole ročních aritmetických průměrů koncentrací oxidu siřičitého v roce 1999 Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR r.1999

76 Smrk ztepilý poškození epikutikulárních vosků vlivem imisí: ubývá epikutikulárních vosku - čisté oblasti 2 % hmoty jehlic - imisní oblasti 1,0 1,5 % mění se i povrchová struktura nepoškozený poškozený Slodičák a kol.: Lesnické hospodaření v Jizerských horách, 2005

77 HORSKÉ SMRČINY kyselé imise snížená vitalita stromu narušení vodního režimu pokles fotosyntézy acidifikace půdy snížený příjem živin toxické působení na kořeny vymývání živin (Ca, Mg) uvolňování kationtu hliníku

78 Smrk ztepilý poškození kořenového systému nepoškozený poškozený Slodičák a kol.: Lesnické hospodaření v Jizerských horách, 2005

79 HORSKÉ SMRČINY snížená vitalita stromu nadměrný výdej energie narušení vodního režimu pokles fotosyntézy nutná obnova kořenového systému toxické působení na kořeny uvolňování kationtu hliníku

80 Reakce organismu toxikant další stresory abiotické, biotické obranná opatření proti zásahu zvýšená spotřeba energie zásoby nestačí oslabení imunitního systému oslabení organismu

81 HORSKÉ SMRČINY Komplexní působení řady faktorů: vymývání živin toxické působení hliníkových iontů nedostatek Mg pokles fotosyntézy vynakládání energie na obnovu kořenů únik kořenů k povrchu vývraty, mráz akutní působení imisí na jehličí přebytek dusíku Celkové snížení vitality stromu nedostatečná odolnost k: abiotickým faktorům (sucho, mráz, vítr) biotickým faktorům (houby, hmyz) Výsledek úhyn stromu

82 IMISEMI POŠKOZENÉ POROSTY BESKYDY, VRCHOL KNĚHYNĚ, MRTVÝ LES V DŮSLEDKU IMISNÍ ZÁTĚŽE

83 Symptomy Symptom: předčasné opadávání jehličí. Možné příčiny: komplexně působící příčiny (vítr, mráz, sucho, imise) nedostatek Mg nedostatek K rez zlatoslizka smrková (Chrysomyxa abietis) houba Rhizosphaera kalkhoffii mšice smrková (Liosomaphis abietina) houba (Lophodermium macrosporum) mrazivé sucho, mráz (větší náchylnost při nedostatku K) působení posypových solí houba (Sirococcus strobilinus) ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis) pilatka smrková (Pristiphora abietina) houba (Ascocalyx abietina)

84 Aplikace insekticidů

85 Aplikace insekticidů velkoplošná aplikace insekticidů: Jizerské hory, Krkonoše, Krušné hory Použité přípravky: Actellic 50 EC, účinná látka pirimiphosmethyl, organofosfát krátká doba přetrvávání v přírodě Ambush 25 EC, účinná látka permetrin, syntetický pyrethroid, nebezpečný pro studenokrevné živočichy

86 Aplikace insekticidů Účinnost zásahu: housenky začaly opadávat ze stromů 1 2 hod po zásahu průměrná účinnost 81 % při použití kombinace obou insekticidů o 5 10 % vyšší celkově zásah zachránil asi 50 % jehlic

87 Aplikace insekticidů Vedlejší vlivy: výsledky sledování: na 1 m 2 trusníků pod korunami housenek obaleče jedinců dalšího hmyzu u hmyzu létajícího nad povrchem půdy klesl počet jedinců na 40 %, později až na % proti kontrole zvyšování stavů po 14 dnech velmi negativní, až drastický vliv na faunu potoků larvy vodního hmyzu zasaženy a unášeny proudem: x více proti normálu nejcitlivější pošvatky

88 Aplikace insekticidů Dlouhodobý vliv na populace hmyzožravých ptáků: králíček obecný (Regulus regulus) Flousek a Gramsz (1999)

89 Aplikace insekticidů Dlouhodobý vliv na populace hmyzožravých ptáků: sýkora koňadra (Parus major) Flousek et Gramsz (1999)

90 Rozpad lesního ekosystému Pokles početnosti lesních druhů: drozd zpěvný (Turdus philomelos) Flousek a Gramsz (1999)

91 Rozpad lesního ekosystému Nárůst početnosti lučních druhů: linduška luční (Anthus pratensis) Flousek a Gramsz (1999)

92 Rozpad lesního ekosystému Nárůst početnosti druhů pasek a rozvolněných lesů: tetřívek lesní (Tetrao tetrix) Flousek a Gramsz (1999)

93 Důsledky hubení škůdců

94 Důsledky hubení škůdců Amazonka jezera přítoky kajmani ryby stálé rybolov

95 Důsledky hubení škůdců Amazonka jezera přítoky ryby stálé rybolov

96 Důsledky hubení škůdců Amazonka jezera přítoky ryby tažné kajmani ryby stálé rybolov Vyhubení kajmanů pokles přísunu živin z tažných ryb pokles počtu stálých ryb

97 Důsledky hubení škůdců Amazonka jezera přítoky ryby tažné detrit živiny kajmani fytoplankton ryby stálé zooplankton rybolov Vyhubení kajmanů pokles přísunu živin z tažných ryb pokles počtu stálých ryb

98 VÝVOJ EKOSYSTÉMU

99 Pláž Gerakas Zakynthos a želvy

100 Pláž Gerakas

101 ochrana hnízd

102 ochrana hnízd

103 turistický průmysl

104 světelné znečištění

105 SUKCESE

106 PRIMÁRNÍ SUKCESE Turecko, Pamukkale

107 PRIMÁRNÍ SUKCESE Primární příčina sukcese tvorba nového horninového substrátu

108 PRIMÁRNÍ SUKCESE

109 PRIMÁRNÍ SUKCESE počáteční stádium

110 PRIMÁRNÍ SUKCESE vývojová stádia

111 PRIMÁRNÍ SUKCESE konečné stádium konečným klimaxovým stádie je zde les jeho výskyt je omezen činností člověka (kácení, pastva)

112 SEKUNDÁRNÍ SUKCESE nezačíná od holého anorganického substrátu, ale od určitého vývojového stádia příklady: - po lesním požáru - po ponechání pole ladem - po imisní kalamitě odumření lesa

113 SUKCESE = vývojové řady na úrovni společenstva a ekosystému = nesezónní, směrované a plynulé střídání společenstev na určitém místě, které vede k předvídatelným stavům pro dané podmínky = procesem vývoje celého ekosystému vzhledem k úzké propojenosti změn ve společenstvech a abiotických podmínkách prostředí

114 SUKCESE EKOSYSTÉMU Stadia sukcese: počáteční stádium vývojová stádia vyzrálé stádium KLIMAX příklad: Úhor plevele travní spol. keře lesostep les (opuštěné pole) (šípáková doubrava)

115 SROVNÁNÍ STÁDIÍ VÝVOJE EKOSYSTÉMU ENERGETIKA 1. Hrubá produkce: spotřeba (rozpočet) 2. Čistá produkce (výnos) 3. Biomasa: tok energie (úspornost) 4. Hrubá produkce: biomasa (účinnost) VÝVOJOVÁ menší než 1 vysoká nízký vysoká VYZRÁLÁ = 1 nízká vysoký nízká KOLOBĚH LÁTEK 5. Minerální koloběh 6. Rychlost výměny živin s prostředím 7. Potravní řetězce otevřený velká +,- lineární uzavřený malá šíť

116 SROVNÁNÍ STÁDIÍ VÝVOJE EKOSYSTÉMU (pokračování) VÝVOJOVÁ VYZRÁLÁ STRUKTURA 8. Rozmanitost druhová, prostorová 9. Specializace organismů (nik) 10. Převaha vzájemného vztahu organismů 11. Entropie (neuspořádanost) 12. Preference při produkci 13. Typ růstu 14. Převažující způsob regulace malá široká záporné vysoká kvantita exponenc. málo kontrolovaný velká úzká kladné nízká kvalita limitovaný zpětná vazba 15. STABILITA nízká vysoká

117 SUKCESE EKOSYSTÉMU Základní scénář působení toxikantu: směr sukcese počáteční stádium vývojová stádia vyzrálé stádium KLIMAX návrat ekosystému k předchozím stádiím

118 FRANCIE - NALEZIŠTĚ

119 ÚDOLÍ VEZERY

120 CROMAGNON

121 MAGDALIEN

122 MAGDALIEN

123 VRCH LASCAUX

124 JESKYNĚ LASCAUX

125 JESKYNĚ LASCAUX

126

127

128 Povrchová těžba uhlí

129 Povrchová těžba uhlí