Mo o knihy. Se so warem je to jako se sexem, nejradši to mám, když je to legáln a zadarmo. Neznámý open-source vývojá

Transkript

1

2

3 Mo o knihy Se so warem je to jako se sexem, nejradši to mám, když je to legáln a zadarmo. Neznámý open-source vývojá

4 Open Source software ve ve ejné správ a soukromém sektoru JUDr. Bohumír Št dro, Ph.D., LL.M. Vydala Grada Publishing, a.s. U Pr honu 22, Praha 7 jako svou publikaci Odpov dný redaktor Dušan Mikeš Sazba Dušan Mikeš Po et stran 128 První vydání, Praha 2009 Recenzenti Filip Mol an, p edseda Spole nosti pro výzkum a podporu Open Source (OSS Alliance), len vývojové komunity OpenOf ce.org Jan Ladin, Ministerstvo nancí R, sekce informatiky V ra Zítková, inisterstvo vnitra R, programová kancelá Smart Administration Dan Ohnesorg, Prezident of Czech Linux User Group and executive member of Foundation for a Free Information Infrastructure Michal Limberk, jeden z hlavních p edstavitel komunity opensuse a zakladatel portálu opensuse.cz Publikaci lektoroval Doc. JUDr. Ing. Jan Lang, CSc. z Provozn ekonomické fakulty eské zem d lské univerzity v Praze, který zárove p sobí jako soudní znalec v oboru ekonomika. Kapitola II.,III. a IV. této publikace vyplynula z ešení VZ MSM Ekonomika zdroj eského zem d lství a jejich efektivní využívání v rámci multifunk ních zem d lskopotraviná ských systém. Grada Publishing, a.s., 2009 Cover Photo fotobanka allphoto Vytiskly Tiskárny Havlí k v Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlí k v Brod ISBN ISBN (tišt ná verze) Grada Publishing, a.s (elektronická verze ve formátu PDF) Grada Publishing, a.s. 2011

5 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 5 Obsah P edmluva Manažerské shrnutí Základní terminologie Autorské právo a software Volné dílo Softwarový patent Cross-licensing agreement Po íta em implementovaný vynález Open-source software Zdrojový kód, objektový kód a otev ený formát Softwarová licence Proprietární software Vztah mezi open-source a free software(svobodný software) GNU GPL licence BSD licence Copyleft Public domain Shareware Freeware Licence OEM Advare, malware Trojský k Zadní vrátka Hacker, Cracker...22 Obsah

6 6 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 3. Vznik a vývoj open source komunity Unix Nadace pro svobodný software Linux Open-source iniciativa (OSI) Protagonisti a osobnosti...25 Richard Stallman (* 16. b ezna 1953)...25 Linus Torvalds (* 28. prosince 1969)...25 Eric Raymond (* 4. prosince 1957) Organizace podporující open-source software v R...25 Spole nost pro výzkum a podporu Open Source (OSS Aliance)...25 CZLUG eské sdružení uživatel opera ního systému Linux...26 FFII.cz eské sdružení pro svobodnou inform. infrastrukturu...26 Komer ní organizace podporující open-source D vody pro využívání open-source software Ekonomická výhodnost a úspory p i využívání open-source software a otev ených formát Zvýšení bezpe nosti p i komunikaci Snížení softwarového pirátství Elektronická archivace dokument Podpora tržního prost edí a konkurenceschopnosti P íklady nej ast ji užívaných open-source aplikací Kancelá ské aplikace...29 OpenOffice.org...29 Mozilla Thunderbird...33 Mozilla Lightning...34 Evolution...35 Mozilla Firefox...36 Psi...37 Miranda...37 GNUpg...38 Mozilla NVU...39 Obsah

7 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU Grafika...40 Gimp...40 Inkscape...41 Scribus Programování...43 FreePascal...43 Eclipse...44 Netbeans Utility...46 mucommander...46 VirtualBox Serverové aplikace...48 Apache Web Server...48 MySQL...49 PosgreSQL Aplikace pro spolupráci...51 Drupal CMS...51 Alfresco...52 SugarCRM Klí ové otázky p i nasazování open-source software Oce ování Za azování do majetku Aktualizace Úpravy P evody Vy azení Celkové náklady na vlastnictví (TCO) Datové formáty Podpora Proces implementace...58 Obsah

8 8 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 7. P íklad metodického pokynu pro využívání otev ených formát ve ve ejné správ Úvod P edm t pokynu Slovník použitých pojm a zkratek Doporu ené formáty dokument pro ISVS...63 Sou asný stav...63 Požadovaný stav Otev ené standardy (formáty) Doporu ené formáty dokument Další akceptovatelné formáty dokument Zásady pro uplat ování doporu ených formát ve ve ejné správ Výb r softwaru (po ízení/ve ejné zakázky) Elektronický kontakt mezi správními orgány P íjem elektronického dokumentu v otev eném formátu Typy licencí a jejich vliv na autorská práva Licence bez tzv. copyleftového vlivu...67 Licence typu BSD...67 Další licence bez copyleftového vlivu Licence se silným copyleftovým vlivem...73 Licence typu GNU GPL...73 Další licence se silným copyleftovým vlivem Licence s omezeným copyleftovým vlivem...75 Licence typu MPL...76 Další licence s omezeným copyleftovým vlivem Licence obsahující omezující ustanovení Licence nejednozna n ur itelné Open content licence...81 Obsah

9 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 9 9. GNU GPL licence jako vlajková lo open source licencí Úvod p edstavení licence GNU GPL verze GNU GPL verze GNU GPL verze GNU GPL verze 2: anglicko- eský p eklad Open Document Format Výhody ODF Nezávislost Možnost automatizace Jak s ODF pracovat P íklady z praxe Souborové formáty Dokumenty Šablony Aplikace pracující s ODF Vzorová Open Source licence pro ve ejnou správu a neziskový sektor Open Source Licence pro Ve ejnou Správu a Neziskový Sektor V Definice Rozsah práv zaru ených licencí Sd lování zdrojového kódu Povinnosti uživatele licence Autorský et zec Odmítnutí záruky (z eknutí se záruky) Odmítnutí odpov dnosti (z eknutí se odpov dnosti) Dodate né smlouvy Akceptování licence Informace pro ve ejnost Obsah

10 10 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU Vypov zení licence Ostatní ustanovení (tzv. salvátorní klausule) Soudní pravomoc Platné právo Vzor dotazníku o zp sobu implementace a využití OSS/FS v organizaci Údaje o organizaci Od vodn ní použití OSS/FS Otázky k implementaci Plánování a rozpo et Zkušenosti s novým ešením Záv re né otázky Záv rem Použitá literatura Psaná literatura Internetové zdroje Rejst ík Obsah

11 P edmluva P edmluva tená m se dostává do rukou publikace, která p ináší komplexní pohled na open source software a otev ené formáty. Open source aplikace se stále více prosazují jak ve ve ejné správ, tak v soukromém sektoru a lze konstatovat, že dnes již tvo í významnou alternativu k tradi nímu proprietárnímu softwaru. Mezi výhody open source software a otev ených formát pat í p edevším pro malé a st ední firmy nižší po izovací náklady, stabilita a nezávislost na konkrétních dodavatelích. I naše spole nost krom standardních osv d ených proprietárních aplikací umí pracovat a používá u svých klient open source ešení. Autor publikace Bohumír Št dro, advokát a soudní znalec, pat í mezi uznávané odborníky na právo informa ních technologií v etn problematiky práv open source licencí. Open source licence z d vodu velkého po tu a nejednotnosti asto p edstavují pro právníky a programátory doslova no ní m ru I proto je tato publikace velmi cenná, nebo p ináší jasné rozd lení t chto licencí v etn charakteristiky základních práv a povinnosti uživatel software. Publikaci doporu uji IT/IS odborník m, programátor m, právník m stejn tak komukoliv, kdo se o tuto problematiku zajímá. Mirko Kalous, Generální editel Ness Czech, s.r.o., sou ást holdingu Ness Technologies, Inc P edmluva

12 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí Cílem této práce je p edstavit tená m komplexní charakteristiku open-source software a otev ených formát. Výhody tohoto druhu aplikací jsou dle autora této práce nesporné a spo ívají p edevším v posílení bezpe nosti informa ních systém a ekonomických úsporách. Dalším p ínosem této práce poté je uvedení více než sta licen ních ujednání týkajících se open-source softwaru. Tyto licence byly rozd leny do t í základních kategorií. V první skupin se jedná o software, se kterým m že uživatel libovoln nakládat, zejména jej m že neomezen ší it, prodávat a p ípadn ší it pod jinou licencí. V druhé kategorii jsou potom licence, které neumož ují p idávat jakákoliv omezení. Zde jde o tzv. virové licence, protože pokud nap íklad použije softwarová spole nost p i vývoji svého software ást zdrojového kódu ší eného pod takovouto licencí ve svém vlastním softwaru, potom musí celý software již ší it jako open-source, tedy nap. dát k dispozici zdarma zdrojové kódy a umožnit, aby byl software dále zdarma distribuován. Z t chto d vod licencování software p edstavuje pro adu právník tém no ní m ru. V poslední t etí kategorii se jedná o software, který p ijímá ur ité znaky z obou p edchozích kategorií. 1. Manažerské shrnutí

13 14 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU Dle názoru autora je open-source software ideální pro využití jak ve ve ejné správ, tak v soukromém sektoru, a to zejména z d vod, které byly již výše zmín ny, tedy posílení bezpe nosti IT/IS a ekonomických úspor. Záv rem bych rád pod koval svým p átel m z open-source komunity za adu podklad a cenných p ipomínek p i psaní této publikace, moje díky pat í zejména Filipu Mol anu a Tomáši Kejzlarovi. 1. Manažerské shrnutí

14 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU Základní terminologie Základní terminologie 2.1 Autorské právo a software Autorské právo (anglicky ozna ováno jako copyright ) je odv tví práva, které popisuje nároky tv rc tzv. autorských d l, tzn. spisovatele, hudebníky, filma e, programátory apod. na ochranu p ed neoprávn ným využíváním jejich tvorby. Prost ednictvím autorského práva poskytuje stát po jistou omezenou dobu autor m výlu nou možnost rozhodnout o n kterých aspektech využívání jejich d l. Po íta ové programy (software) jsou v R chrán ny prost ednictvím autorského práva. Autorské právo je sou ástí tzv. duševního vlastnictví. Autorské právo nechrání samotné myšlenky i ideje, pouze konkrétní díla, konkrétní vyjád ení takových myšlenek, dílo v objektivn vnímatelné podob. 2.2 Volné dílo Volné dílo je takové autorské dílo, jehož majetková autorská práva nejsou chrán na. Nej ast jším p ípadem volného díla je takové autorské dílo, u kterého již doba ochrany vypršela (tzn. nap. uplynulo více než 70 let od smrti posledního autora). 2.2 Volné dílo

15 16 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 2.3 Softwarový patent Patent p edstavuje právní ochranu vynálezu, která zaru uje jeho majiteli výlu né právo na využití vynálezu a platí po dobu 20ti let. Jedná se o ud lení do asného monopolu vynálezci nebo objeviteli ur ité technologie vým nou za zve ejn ní této technologie. Patentovat lze jak konkrétní produkt, tak i proces. Softwarový je patent, který chrání ur itou programovací techniku (postup programování). 2.4 Cross-licensing agreement V patentovém právu cross-licensing agreement znamená, že dv strany si navzájem dají oprávn ní, aby mohli využívat p edm ty patent druhé strany. Znamená to tedy, že spole nosti, které mají zhruba podobné patentové portfolio, své patenty navzájem sdílejí, aniž by si navzájem museli platit licen ní poplatky. Nap íklad Microsoft má takové smlouvy s IBM, Sun Microsystems, SAP, Hewlett-Packard, Siemens AG, Cisco a Autodeskem atd. 2.5 Po íta em implementovaný vynález Jedná se o vynález, jehož provedení vyžaduje použití po íta e, po íta ové sít nebo jiného programovatelného za ízení, p i emž tento vynález má jeden nebo více znak, které jsou zcela nebo z ásti uskute ovány prost ednictvím jednoho nebo n kolika po íta ových program. Vynález musí vytvá et technický p ínos. P íklady vynález implementovaných po íta em: brzdy ABS, DVD p ehráva e, letecké naviga ní systémy atd. Je t eba rozlišovat softwarový patent a vynález implementovaný po íta em. V USA je možno získat b žn patentovou ochranu pro obojí. V Evrop je možno získat patentovou ochranu teoreticky pouze pro vynálezy implementované po íta em. Evropský patentový ú ad ( již vydal p es patent na vynálezy implementované po íta- em. Upozor uji, že EPÚ (EPO) není orgánem EU ale byl založen mezinárodní úmluvou. Na stránkách EPÚ je k dispozici brožura k patentovatelnosti vynález implementovaných po íta em Stejn tak i eský Ú ad pr myslového vlastnictví již p es 10 let ud luje patenty na vynálezy implementované po íta em. Nutno podotknout, že i když se mluví pouze o po íta em implementovaných vynálezech, tak ve skute nosti n které patenty ud lené EPÚ mají povahu softwarových patent. Ve skute nosti, dle mého názoru, pokud patentovou p ihlášku píše schopný a zkušený patentový zástupce nebo advokát, je v Evrop možno získat patent v zásad na to samé jako v USA. 2.6 Open-source software Za open-source software se pokládají takové aplikace, které jsou ší eny se zachováním ur itých práv a svobod pro jejich koncového uživatele (tedy nabyvatele licence). Jde o práva spoušt t program za jakýmkoliv ú elem, studovat, jak program pracuje, a p izp sobit ho svým pot ebám (p edpokladem k tomu je p ístup ke zdrojovému kódu), redistribuovat kopie dle svobodné v le, vylepšovat program a zve ej ovat tato zlepšení. Základním rysem open-source software je skute nost, že a koliv za získání licencí tohoto softwaru m žete zaplatit, nebo je obdržet zdarma, poté bez ohledu na zp sob, jak jste je 2. Základní terminologie

16 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 17 získali, máte vždy právo software dále kopírovat a m nit, v etn práva jej prodávat nebo darovat (jeho kopie nebo pozm n né verze). 2.7 Zdrojový kód, objektový kód a otev ený formát Jako zdrojový kód i zdrojový text se ozna uje text po íta ového programu zapsaný v n kterém (obvykle vyšším) programovacím jazyce. Tento text je poté p edlohou (zdrojem) pro jiný po íta ový program, který ho bu p ímo provádí (tzv. interpretuje, viz interpret), nebo z n j vytvo í samostatn spustitelný soubor (viz kompilátor). Objektový kód pak vytvá í kompilátor ze zdrojového kódu programu. Otev ený formát je publikovaná specifikace pro uchovávání digitálních údaj, obvykle udržovaná nekomer ní standardiza ní organizací (jako nap. Mezinárodní organizace pro normalizaci), která nemá žádná právní omezení na používání. Otev ený formát musí být implementovatelný jak v rámci proprietárního softwaru, tak i v open-source softwaru, a to p i použití jakýchkoliv licencí. 2.8 Softwarová licence Jakým zp sobem lze právn se softwarem (programem) zacházet, ur uje právní dokument tzv. licence, která je p ipojená k po íta ovému programu, a ve které jsou uvedena práva a povinnosti smluvních stran (ve v tšin p ípad spíše práva a povinnosti nabyvatele licence). A práv podle druhu licencí, resp. podle zp sobu a rozsahu užití po íta ového programu, lze pak po íta ové programy (software) rozd lovat na open-source software, shareware, freeware, tzv. proprietární software a jiné. Protože ale hranice mezi jednotlivými typy licencí (typy software) nejsou asto ostré, vždy platí, že uživatel by se m l d kladn seznámit s licen ní smlouvou (pokud možno ješt p ed instalací software) a ne ji jenom odkliknout, jak se pravideln stává. 2. Základní terminologie 2.9 Proprietární software Termínem proprietární software bude v této práci ozna ován software (což odpovídá obvykle užívanému standardu), jehož licence nezaru uje uživatel m stejnou míru práv a svobod, jako p i používání open-source softwaru. Pro ú ely této práce je zásadní charakteristikou proprietárního softwaru to, že je dodáván pouze ve form binárního kódu (tedy bez p ístupu ke zdrojovému kódu), bez možnosti vlastních úprav uživatelem a s p ísn limitovanými možnostmi užívání a dalšího ší ení Vztah mezi open-source a free software (svobodný software) Oba pojmy, tedy open-source a svobodný software (angl. free software), je možno používat jako synonyma. Rozdíl mezi ob ma pojmy je spíš ideologický, resp. filosofický, ale základní idea sdílení soubor (zdrojového kódu) je stejná. V praxi tedy oba pojmy mají v zásad shodný obsah, tedy jde o distribuci softwaru takovým zp sobem, že koncový uživatel má vždy právo na získání zdrojového kódu programu a dále má právo tento zdrojový kód upravovat a distribuovat Vztah mezi open-source a free software

17 18 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU Poznámka Nezam ovat free software s pojmem freeware, viz dále kapitola Freeware. Ani v zahrani ní literatu e není asto mezi ob ma pojmy rozlišováno. Podrobný vývoj obou pojm je k dispozici na stránkách encyklopedie Wikipedia. Poznámka Navíc v angli tin se obecn dává p ednost pojmu open-source p ed pojmem free software. Anglické slovo free má totiž v tomto sm ru dva významy, a to zdarma a svobodný. Svobodný software je ale svobodný v tom smyslu, že vždy musí být distribuován se zdrojovým kódem, tedy jedná se o svobodu z pohledu práva program jakkoliv upravovat a dále redistribuovat. Spole nosti, které prodávají komer ní software, obvykle zdrojový kód programu tají a nedávají jej k dispozici. To je také d vod, pro m že být komer ní software chybový, protože existuje malá kontrola nad vývojem softwaru. Open-source software ale neznamená, že tento software musí být nutn distribuován zdarma. Open-source aplikace je možné prodávat, ale vždy musí být k dispozici zdrojový kód, který si potom m že uživatel sám upravovat a dále software svobodn distribuovat. Proto se práv p ed dvojsmyslným pojmem free software (svobodný software, nikoliv software zdarma) dává p ednost pojmu open-source software (tedy otev ený software ve smyslu, že je k dispozici zdrojový kód). Pro více informací k ob ma pojm m je možno se podívat na stránky Free Software Foundation nebo Open Source Initiative. Poznámka Free Software Foundation Poznámka Open Source Initiative Zjednodušen tedy platí open-source software rovná se free software ( esky: svobodný software). Kompromisn je možné používat zkratku OSS/FS (tedy open-source and free software) GNU GPL licence GNU General Public License, GNU GPL ( esky všeobecná ve ejná licence GNU ) je nejznám jší a nejpoužívan jší licencí pro open-source software. Zdrojové kódy software pod GNU GPL mohou být libovoln upravovány a používány, ší eny však musí být op t pod GNU GPL (jestliže se je rozhodnete dále ší it), a to obvykle bezplatn (p íp. za cenu 2. Základní terminologie

18 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU 19 distribu ních náklad ). Pro nutnost dalšího ší ení pod stejnou licencí je n kdy také nazývána tzv. virová licence (protože vlastn neumož uje, aby odvozené dílo program byly ší eny pod jinou licencí). GNU GPL je tedy licencí, která je velmi rigidní, protože neumož uje žádné odklony od textu licence, pop. p elicencování na jinou licenci, a tím nap. jakákoliv omezení ší ení softwaru. Licence GNU GPL, stejn jako v tšina jiných open-source licencí, vnikla v anglosaské právní kultu e. Z tohoto d vody se v odborné literatu e n kdy vyskytují úvahy o její platnosti v R, resp. v rámci naší kontinentální právní kultu e založené na ímském právu. Autor této práce je p esv d en, že licence GNU GPL je platná v R a její používání tedy nep edstavuje žádný právní problém. Stejný výklad mají nap. i n mecké soudy. Server Root.cz informoval, že jistý n mecký soud v jednom ze svých rozsudk podpo il licenci GNU GPL a potvrdil, že spole nost Skype licenci porušuje, protože ke svému programu nedodávala všechny zdrojové kódy. Skype je nejznám jší program, který umož uje provozovat internetovou telefonii BSD licence Poznámka BSD licence je licence pro open-source software, která poskytuje uživatel m nejvíce práv libovoln se softwarem nakládat. Umož uje p edevším volné ší ení licencovaného obsahu, p i emž vyžaduje pouze uvedení autora a informace o licenci, spolu s upozorn ním na z eknutí se odpov dnosti za dílo. 2. Základní terminologie Jak již bylo výše uvedeno, jedná se o licenci vytvo enou v anglosaské právní kultu e. Autor se proto nebude zabývat velmi složitou problematikou týkající se omezování odpov dnosti v eském právu, a to zejména s ohledem na par. 386, odst. 1 obchodního zákoníku, který zakazuje možnosti vzdát se nároku na náhradu škody p ed porušením povinnosti (jedná se o kogentní ustanovení). Poznámka Zkratka BSD ozna uje Berkeley Software Distribution obchodní organizaci p i University of California, Berkeley, která tuto licenci vyvinula a používala pro práce nad opera ním systémem BSD. BSD licence dovoluje komer ní využití, v etn využití v proprietárním software bez zve ejn ného zdrojového kódu. Díla založená na dílech licencovaných pod BSD dokonce mohou být zve ejn na pod komer ní licencí (nejedná se o copyleft), pouze musí dodržet podmínky licence, tzn. v programu uvád t informaci o autorech a z eknutí se odpov dnosti. P íkladem takového využití jsou ásti knihoven pro sí ovou komunikaci použité v Microsoft Windows i mnoho komponent z FreeBSD použitých v Mac OS X Copyleft Copyleft je zvláštní použití autorského práva. P i vytvo ení odvozeného díla z díla, jež je dostupné jen pod copyleftovou licencí, musí být toto odvozené dílo nabízeno pod stejnou (copyleft) licencí jako dílo p vodní. Termín copyleft je slovní h í kou, v anglickém slov copyright je slovo right (právo, pravý, vpravo) nahrazeno slovem left (levý, vlevo), ímž se nazna uje, že princip copyleftu je do jisté míry opakem principu copyrightu. I tradi ní ozna ení copyrightu, písmeno C v kroužku je oto eno a jako symbol copyleftu se 2.13 Copyleft

19 20 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU - používá p evrácené C v kroužku (to ovšem nemá žádný právní význam). Copyleft licence jsou ozna ovány jako licence virové povahy. P idáte-li k vašemu programu kus kódu pod copyleftovou licencí, pak je váš program infikován a musí být také ší en pod copyleftovou licencí. Svoboda libovolného nakládání s programem v rámci této licence je zpravidla vykoupena absolutní nepostihnutelností autora za škody, které jeho dílo zp sobí Public domain Public domain (pojem se používá v anglosaské právní kultu e) je software bez vyhrazených práv, tzn. že není nijak chrán ný. Jinými slovy, je možné jej libovoln používat, kopírovat, pop. m nit. Laicky e eno, u Public domain se jedná o software, se kterým m žeme libovoln nakládat, aniž bychom se museli strachovat, že porušujeme autorská práva. P íkladem z praxe v eském právu mohou být po íta ové programy, kterým uplynula doba trvání majetkových práv (doba majetkových práv trvá 70 let od smrti autora a po uplynutí této doby je možno software voln používat) Shareware Shareware je software s povolením ší it kopie, ale každý, kdo se rozhodne jej trvale používat, má povinnost zaplatit licen ní poplatek. Poskytování po íta ového programu jako shareware je dnes již b žným ekonomickým modelem, který je využíván velkým po tem softwarových spole ností. Ve v tšin p ípad je sharewarový po íta ový program zp ístup ován koncovým uživatel m prost ednictvím sít internet, což umož uje obejít tradi ní nákladn jší modely propagace a distribuce software. Tyto po íta ové programy bývají asto umis ovány na CD-ROM i DVD-ROM, jako p íloha nejr zn jších specializovaných periodik. Potencionálním zákazník m p ináší shareware tu výhodu, že si po íta- ový program mohou vyzkoušet ješt p edtím, než za jeho užívaní zaplatí. Po zaplacení obdrží uživatel heslo, kterým program oživí, nebo celý nový program v poslední verzi s neomezenou dobou užívání Freeware Freeware je software, který je ší en zdarma, nap íklad na internetu nebo na r zných CD/ DVD. Program je možno provozovat zdarma po neomezenou dobu a je možno jej i zdarma ší it dále. Není však dovoleno (stejn jako u shareware) ší it jej za úplatu. Z p vodní definice freeware také plyne, že autorská práva k takovému programu drží jeho autor a není tedy dovoleno bez jeho souhlasu program jakkoliv m nit i upravovat pro komer ní ú ely. Typickým p íkladem freeware byla dnes velmi rozší ená Java od Sun Microsystems. Poznámka V sou asné dob je již Java k dispozici jako open-source software ší ený pod licencí GNU GPL. 2. Základní terminologie

20 OPEN SOURCE SOFTWARE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SOUKROMÉM SEKTORU Licence OEM P i tzv. licenci OEM (Original Equipment Manufacture) se jedná o software, který je p edinstalovaný na po íta i a zákazník jej získá již s koupí po íta e. Nap. spole nost Microsoft tímto zp sobem asto distribuuje sv j software (typicky MS Windows). Licence po ízená touto formou je vázaná na po íta, na kterém byl software nainstalován. Jinými slovy, software nelze nainstalovat na žádný jiný po íta a v p ípad ztráty nebo zni ení po íta e, kde je software nainstalován, zaniká i tato licence a program již není dovoleno dále používat. Pokud dojde k prodeji po íta e, potom nabyvatel získává automaticky i tuto licenci a oprávn ní software používat. Všechny produkty pod licencí OEM jsou tak vlastn vázány na hardware a není možné je koupit samostatn. Free software Public domain w/source XFree86 style Proprietary Closed 2. Základní terminologie Copylefted GPL ed Open Source Shareware Free Download Obrázek 1: D lení software dle Free Software Foundation, zdroj: Advare, malware Adware je program (druh licence), který m žete užívat zdarma. V programu se ale objevuje placená reklama, za kterou získává autor peníze. Stejn tak program nesmí být m n n a zejména nesmí být odstran na reklama, která se b hem používání programu objevuje (obvykle je stahována z internetu). Malware je po íta ový program ur ený ke vniknutí nebo poškození po íta ového systému. Výraz malware vznikl složením anglických slov malicious (záke ný) a software a popisuje zám r autora takového programu spíše než jeho specifické vlastnosti. Pod souhrnné ozna ení malware se zahrnují po íta ové viry, trojské kon, spyware a adware Advare, malware