Ve všech tabulkách se věkem (v letech, měsících, týdnech, dnech) rozumí dokončený věk.

Transkript

1 MEODICKÉ POZNÁMKY Veškeré údaje se týkají všech obyvate, kteří ají v ČR trvaé bydiště, a to bez ohedu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání idu, doů a bytů 2001) údaje zahrnují také cizince s vízy nad 90 dnů (pode zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců) a cizince s přiznaný azye (pode zákona č. 325/1999 Sb., o azyu). Od , v návaznosti na tzv. euronoveu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají té občanů zeí EU s přechodný pobyte na úzeí ČR a občanů třetích zeí s povoení k douhodobéu pobytu. Údaje zohedňují rovně udáosti (sňatky, narození a úrtí) občanů s trvaý pobyte na úzeí ČR, které nastay v cizině. Úzení čenění výsedků zpracování za kraje a regiony soudrnosti důsedně respektuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření VÚSC v patné znění, zákon č. 387/2004 Sb., o zěnách hranic krajů a kasifikaci CZ-NUS, zavedenou opatření ČSÚ ze dne Od je úroveň okresů NUS 4 nahrazena, v souadu se systée Eurostatu, kasifikací LAU (Loca Adinistrative Units), konkrétně úrovní LAU 1. Veškeré úzení čenění odpovídá stavu patnéu k daného roku. Ve všech tabukách se věke (v etech, ěsících, týdnech, dnech) rozuí dokončený věk. Pohyb obyvatestva v ČR v etech Vyháška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb., o povinné hášení ukončení těhotenství, úrtí dítěte a úrtí atky, patná od do , definovaa narození ivého a rtvého dítěte jako: Narození ivého dítěte se rozuí jeho úpné vypuzení nebo vynětí z těa atčina, jestie projevuje aespoň jednu ze znáek ivota a á porodní hotnosti a) 500 g a vyšší anebo b) niší ne 500 g a přeijei 24 hodin po porodu. Znákai ivota se rozuějí dech nebo akce srdeční nebo pusace pupečníku nebo aktivní pohyb svastva, i kdy pupečník neby přerušen nebo pacenta nebya porozena. Narození rtvého dítěte se rozuí úpné vypuzení nebo vynětí z těa atčina, jestie pod neprojevuje ani jednu ze znáek ivota a á porodní hotnost g a vyšší. Stejná vyháška definovaa potrat jako: Potrate se rozuí ukončení těhotenství eny, při ně a) pod neprojevuje ani jednu ze znáek ivota a jeho porodní hotnost je niší ne g a pokud ji neze zjistit, jestie těhotenství je kratší ne 28 týdnů, b) pod projevuje aespoň jednu ze znáek ivota a á porodní hotnost niší ne 500 g, ae nepřeije 24 hodin po porodu, c) z děohy eny byo vyňato podové vejce bez podu anebo těhotenská siznice. Potrate se rozuí té ukončení ioděoního těhotenství anebo uěé přerušení těhotenství provedené pode zváštních předpisů. V etech bya ioděoní těhotenství zahrnuta do UP, od roku 1992 do ostatních potratů. Do roku 1929 by zjišťován ísto počtu zeřeých do 28 dnů počet zeřeých do 1 ěsíce. Od je v zahraniční stěhování České repubiky zahrnuto stěhování všech osob (včetně cizinců) s íste trvaého pobytu v České repubice a od všech občanů ČR s trvaý pobyte na úzeí ČR, cizinců s povoení k trvaéu pobytu na úzeí ČR, cizinců s víze nad 90 dní a cizinců s azye na úzeí ČR. Od se údaje týkají té občanů zeí EU s přechodný pobyte na úzeí ČR a občanů třetích zeí s douhodobý pobyte. A. Přehed pohybu obyvatestva Městy jsou všechny obce (602 včetně Prahy), které ěy k statut ěsta (působi v nich ěstský nebo agistrátní úřad). B. Sňatky S výjikou tabuky B.02 jsou všechny ostatní tabuky v případě úzeního čenění tříděny pode ísta pobytu enicha. D. Narození Obecné definice pojů narození ivého dítěte a narození rtvého dítěte patná egisativa (v době vydání této pubikace) neobsahuje. yto definice, spou se všei případy potratu, jsou uvedeny pouze v pokynech k vypnění Listu o prohídce zeřeého (ve vyhášce č. 297/2012 Sb., o náeitostech Listu o prohídce zeřeého, způsobu jeho vypňování a předávání ístů určení, a o náeitostech hášení ukončení těhotenství porode rtvého dítěte, o úrtí dítěte a hášení o úrtí atky (vyháška o Listu o prohídce zeřeého)) a to pro potřeby vypnění tohoto istu. Mrtvě narozené dítě je rovně definováno v nařízení Koise (EU) č. 328/2011, který se provádí nařízení Evropského paraentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Spoečenství v obasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde

2 o statistiky příčin srti, a to pro účey tohoto nařízení. Narození ivého dítěte je definováno v nařízení Evropského paraentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské deografické statistice. V souadu s nařízení Evropského paraentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské deografické statistice došo v roce 2014 ke zěně etodiky vykazovaného pořadí dítěte. Nově je zjišťováno pouze u ivě narozených dětí a ze ivě narozených dětí. E. Potraty abuky za potraty jsou zpracovány ze souboru individuáních dat, který ČSÚ přebírá od Ústavu zdravotnických inforací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Beze zěny jsou převzaty také související číseníky (podrobnější číseník rodinného stavu a vzděání eny). Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních subách, patný od , definuje pod po potratu jako pod, který po úpné vypuzení nebo vynětí z těa atčina neprojevuje ani jednu ze znáek ivota a současně jeho porodní hotnost je niší ne 500 g, a pokud ji neze zjistit, jestie je těhotenství kratší ne 22 týdny. F. Zeřeí Prvotní dokade pro vypnění Hášení o úrtí atričníi úřady je od roku 2013 List o prohídce zeřeého (LPZ), část A. Jeho znění je dáno vyháškou č. 297/2012 Sb. Z něj byy do hášení převzaty rozšířené číseníky rodinného stavu (obsahující také partnerství a zaniké partnerství) a vzděání. G. Zeřeí pode příčin srti Příčina srti je od kódována de Mezinárodní statistické kasifikace neocí a přidruených zdravotních probéů ve znění 10. decenání revize (dáe jen MKN-10 ) a násedných aktuaizací, vydávaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Garante MKN-10 je ÚZIS ČR. Od roku 2011 se výběr zákadní příčiny srti provádí poocí prograu pro autoatizované kódování (IRIS). Od roku 2013 ÚZIS ČR předává ČSÚ List o prohídce zeřeého, část B, která obsahuje příčiny srti. Počet zeřeých na příčiny z XIX. kapitoy MKN-10 je shodný s počte zeřeých na příčiny kapitoy XX., neboť jde o dvojí třídění zeřeých v důsedku vnějších příčin. V XIX. kapitoe (tab. G.05) jsou zeřeí kasifikováni de zákadní příčiny srti, kdeto v kapitoe XX. (tab. G.06) de echanisu srti. H. Stěhování Obje stěhování za vyšší úzení jednotku je definován jako součet objeu stěhování za niší úzení ceky pus stěhování ezi nišíi úzeníi ceky. Obrat stěhování je definován jako úhrn přistěhování a vystěhování v dané úzení jednotce. Do případů vnitřního stěhování není zahrnuto stěhování ezi urbanistickýi obvody Prahy. I. Popuační biance a anaytické ukazatee Střední stav obyvate pode pohaví a věku P, pouitý jako vstupní ukazate úrtnostních tabuek v čenění venkov (tab. I.18 a I.19) ěsto (tab. I.20 a I.21) je průěre počtu uů (en) ve věku et k a k Liší se tedy od středního stavu definovaného jako biance obyvate k (viz UKAZAELE). Venkovské osídení představují obce, v nich k io éně ne obyvate, ěsta jsou obce s počte obyvate a více.

3 UKAZAELE Všechny ukazatee obsaené v pubikaci se týkají jednoho kaendářního roku. Při jejich výpočtu se vdy vychází z deografických udáostí či počtu obyvate za stejný kaendářní rok. Počte obyvate pro výpočet ěr se rozuí střední stav obyvate, který je definován jako stav k daného roku. Mrtvorozenost Počet rtvě narozených dětí na všech narozených dětí. Kojenecká úrtnost Počet dětí zeřeých před dosaení věku 1 roku na ivě narozených dětí. Novorozenecká úrtnost Počet dětí zeřeých před dosaení věku 28 dnů na ivě narozených dětí. Perinatání úrtnost Počet rtvě narozených dětí a dětí zeřeých před dosaení věku 7 dnů na všech narozených dětí. Míra podnosti pode věku (f ) Počet ivě narozených dětí ená v určité věku (věkové skupině) na en v dané věku (věkové skupině). Z rozoení ěr podnosti pode věku vychází průěrný věk en při narození dítěte. Úhrnná podnost (úp) (součet ěr podnosti pode jednotek věku) Průěrný počet ivě narozených dětí, které by se narodiy jedné eně za předpokadu, e by íry podnosti pode věku zaznaenané ve sedované kaendářní roce zůstay běhe jejího reprodukčního období (- et) neěnné. v úp N f P Hrubá íra reprodukce (hr) Průěrný počet ivě narozených děvčat, které by se narodiy jedné eně za předpokadu, e by íry podnosti pode věku zaznaenané ve sedované kaendářní roce zůstay běhe jejího reprodukčního věku (- et) neěnné. v, N hr f P Čistá íra reprodukce (čr) Průěrný počet ivě narozených děvčat, které by se narodiy jedné eně a doiy se věku své atky v době porodu za předpokadu, e by íry podnosti a úrtnosti pode věku zaznaenané ve sedované kaendářní roce zůstay běhe jejího reprodukčního věku (- et) neěnné. čr L ( f ) Míra potratovosti pode věku (po ) Počet potratů en v určité věku (věkové skupině) na en v dané věku (věkové skupině). Z rozoení ěr potratovosti pode věku vychází průěrný věk en při potratu. Úhrnná potratovost (úpo) (součet ěr potratovosti pode jednotek věku) Průěrný počet potratů, které by připady na jednu enu za předpokadu, e by íry potratovosti pode věku zaznaenané ve sedované kaendářní roce zůstay běhe jejího reprodukčního věku (- et) neěnné. úpo A po P Míra indukované potratovosti pode věku (po i ) Počet interrupcí en v určité věku (věkové skupině) na en v dané věku (věkové skupině). Z rozoení ěr indukované potratovosti pode věku vychází průěrný věk en při indukované potratu.

4 Úhrnná indukovaná potratovost (úpo i ) (součet ěr indukované potratovosti pode jednotek věku) Průěrný počet interrupcí, který by připad na jednu enu za předpokadu, e by íry indukované potratovosti pode věku zaznaenané ve sedované kaendářní roce zůstay běhe jejího reprodukčního věku (- et) neěnné. i i úpo UP po P Míra ukončených těhotenství pode věku Počet ukončených těhotenství en (součet ivě i rtvě narozených dětí a všech potratů) v určité věku (věkové skupině) na en v dané věku (věkové skupině). Z rozoení ěr ukončených těhotenství pode věku vychází průěrný věk en při ukončení těhotenství. Úhrnná íra ukončených těhotenství (úut) (součet ěr ukončených těhotenství pode jednotek věku) Průěrný počet ukončených těhotenství, které by připady na jednu enu za předpokadu, e by íry ukončených těhotenství pode věku zaznaenané ve sedované kaendářní roce zůstay běhe jejího reprodukčního věku (- et) neěnné. úut v A + N + P N d Míra úrtnosti pode pohaví a věku Počet zeřeých osob určitého pohaví v určité věku (věkové skupině) na osob daného pohaví a věku (věkové skupiny). Míra úrtnosti pode pohaví, věku a příčin srti Počet zeřeých osob určitého pohaví v určité věku (věkové skupině) na určité příčiny srti na osob daného pohaví a věku (věkové skupiny). JEDNOVÝCHODNÉ ABULKY SŇAEČNOSI SVOBODNÝCH abuky jsou počítány z II. havních souborů udáostí. Datovou zákadnu tvoří biance obyvatestva pode pohaví, věku (), resp. roku narození, a rodinného stavu počet obyvate k daného roku (P s počet svobodných) a počet deografických udáostí svobodných (S s sňatek, D s úrtí, E s eigrace, I s iigrace) běhe daného roku. abuky jsou počítány odděeně pro ue a eny. Anayzovány jsou udáosti pro věk a et. Věke je rozuěn věk na počátku daného roku. Vstupní charakteristikou tabuek je pravděpodobnost svobodné osoby daného pohaví ve věku (k 1. 1.) uzavřít běhe roku sňatek (q ): z s S q s z s z s z s P - 0,5 D - 0,5 E + 0,5 I abukový počet svobodných ( ) tabukový počet svobodných osob daného pohaví ve věku ; kořen tabuky ( ) zvoen d , 5 d abukový počet sňatků (d ) tabukový počet sňatků svobodných osob daného pohaví v průběhu roku (věk věk na počátku roku). d q Výstupní charakteristikou tabuek je tabukový počet svobodných v přesné věku 50 et ( 50 ), resp. podí osob (z počátečních ), je by za předpokadu zachování úrovně sňatečnosti svobodných pode věku v dané roce uzavřey do svých 50. narozenin aneství. 50 abuková prvosňatečnost: ús s 1- Průěrný věk při první sňatku je počítán z rozoení tabukové funkce d : s ( + 1) d d

5 PODROBNÉ ÚMRNOSNÍ ABULKY abuky jsou počítány z III. havních souborů udáostí. Datovou zákadnu tvoří biance obyvatestva pode věku a pohaví k daného roku a evidence úrtí běhe roku tříděné de pohaví a věku (). abuky jsou počítány odděeně pro ue a eny. Kroě epirických dat o počtu zeřeých (D ) a stavu obyvate (P ) obsahují tyto tabukové údaje: Pravděpodobnost úrtí (q ) Vyjadřuje pravděpodobnost, e osoba v přesné věku et v dané období zeře, tj. zeře před dosaení věku +1 et. q 1- e Funkce q je odvozována ze specifické íry úrtnosti ( ) de výše uvedeného vzorce. Po vyrovnání řady q je funkce dáe upravována Gopertz-Makehaovou foruí s vyuití King-Hardyho etody. abukový počet doívajících se ( ) Hypotetický počet osob, které se doijí věku et ze ivě narozených (kořen tabuky - 0 ) při zachování řádu úrtnosti pode věku sedovaného období. + 1 (1 q ) abukový počet zeřeých (d ) Vyjadřuje hypotetický počet zeřeých osob v přísušné věku et. - d + 1 abukový počet ijících (L ) Hypotetický průěrný počet ijících ve věku et; průěr ze dvou po sobě jdoucích tabukových počtů doívajících (s výjikou věku 0 et). U věku 0 koeficient afa udává, jaký podí zeřeých kojenců pochází z generace narozených daného roku. L L - α d Poocný ukazate ( ) Vyjadřuje počet et ivota, které á tabuková generace (nikoiv jednotivec) v dané věku ještě před sebou L Střední déka ivota neboi naděje doití (e ) Udává průěrný počet et, který á naději ještě proít osoba právě -etá při zachování řádu úrtnosti sedovaného období. Jedná se o syntetický ukazate, který odráí úrtnostní poěry daného roku ve všech věcích. e 0