Vývoj parametrů podzemních vod v neogenních zvodních dyjskosvrateckého

Transkript

1 Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závahy a jejich perspektiva. Mikuov, , ISBN Vývoj parametrů podzemních vod v neogenních zvodních dyjskosvrateckého úvau Progress of quantity and quaity of groundwater in neogene aquifers of Dyje- Svratka deep vaey Pave Hrubý Český hydrometeoroogický ústav, pobočka Brno Abstrakt Příspěvek se zabývá aktuaizací hodnocení douhodobého sedování množství a kvaity podzemních vod hubšího oběhu v rámci státní pozorovací sítě hubinných vrtů v hydrogeoogickém rajonu Dyjsko-svratecký úva. Jsou v něm uvedeny výsedky měření hadin ve vybraných hubinných vrtech za ceou dobu pozorování a proveden rozbor douhodobých trendů pohybu hadin podzemní vody v zastižených neogenních zvodních. Kvaita podzemních vod je posouzena pomocí každoročních odběrů vzorků vod z vybraných vrtů pozorovací sítě ČHMÚ. Na zákadě zpracování fyzikáně-chemických anaýz vzorků za období jsou v zájmové obasti určeny hydrochemické typy vod, zóny infitrace, transmise, a akumuace této pánevní struktury. Jakost podzemních vod v určených zónách je posouzena z hediska potenciáního využití jako zdrojů pitné vody. Kíčová sova: hubinné vrty, zóny infitrace, transmise, akumuace Abstract The paper deas with the evauation of ong-term monitoring of quantity and quaity of deep groundwater circuation within the state observation network of deep wes in the hydrogeoogica region Dyje-Svratka deep vaey. The resuts of groundwater eves measurements in seected wes are presented for the period The ong-term trends of groundwater eve movement in Neogene aquifers are anaysed.the groundwater quaity is assessed by the annua samping from seected wes in the observation network of ČHMI. Based on the evauation of physico-chemica anayses of sampes in the period, hydrochemica water types and zones of infitration, transmission, accumuation of this basin structure are identified in the studied area. The groundwater quaity in particuar zones is assessed in terms of potentia utiization as a source of drinking water. Keywords: deep we, zones of infitration, transmission, accumuation

2 Úvod Cíem příspěvku je aktuaizace sedování úrovní hadin a kvaity podzemních vod v neogenních koektorech Dyjsko-svrateckého úvau. K hodnocení bya použita aktuaizovaná data z pozorování na vrtech, které jsou od r součástí Státní pozorovací sítě spravované Českým hydrometeoroogickým ústavem, monitorující podzemní vody s hubším oběhem. Pro aktuaizaci hodnocení podmínek v uvedeném pánevně-zvodněném systému byo zpracováno pokračující režimní měření na hubinných vrtech, zastihující hydrogeoogicky významné koektory s případnou perspektivou vodárenského využití. Materiá a metody Pro monitoring pohybu hadin podzemní vody jsou na vrtech pozorovací sítě instaovány automatické měřící přístroje, zaznamenávající změny hadin s intervaem měření 1 den. Z naměřených úrovní hadin v 8 vybraných vrtech zájmové obasti bya statisticky vyhodnocena douhodobá maxima, minima a douhodobá rozpětí hadin za y (viz tab.1). K posouzení douhodobých trendů pohybu hadin byy použity měsíční průměry z měření hadin, pubikované do u 2010 (Hrubý 2011), aktuaizované do 2014 (viz obr. 1 a,b,c,d). Sedování kvaity podzemních vod ve vrtech pozorovací sítě spočívá v pravideném každoročním odebírání vzorků vod z vrtů po odčerpání určitého množství vody. V průběhu čerpání jsou měřeny běžné fyzikáně-chemické parametry (tepota, vodivost, ph, oxidačněredukční potenciá). Odebrané vzorky vod jsou odevzdávány do akreditované aboratoře pro stanovení koncentrací anorganických i organických átek. Anaýzy jsou prováděny v rozsahu vyhášky Ministerstva zdravotnictví č. 252 / 2004 Sb., stanovující požadavky na pitnou vodu. Výsedky Z hodnot přístrojového měření hadin podzemní vody ve vybraných vrtech byy spočítány statistické parametry (za období ), které jsou uvedeny v tabuce 1.

3 vzestupné trendy pokesové trendy Tabuka 1: Statistické parametry získané z měření hadin ve vybraných rtech Objekty douhodobé min. [m.n.m.] datum minima douhodobé max. [m.n m.] datum maxima rozpětí hadin Moravany VB Sup VB Hevín VB Syrovice VB Borotice VB Drnhoec VB Pasohávky VB Novosedy VB a) b) Hevín-karpat trend y = x

4 c) Syrovice-baden(sever) Borotice-ottnang douhodobý trend y = x d) [m.n.m.] Měsíční průměry hadin ve vrtech bádenské pánve Pasohávky-napjatá hadina Novosedy-voná hadina Drnhoec-napjatá hadina douhodobý trend y = x Obr. 1 a,b,c,d: Měsíční průměry hadin podzemní vody s vyznačením douhodobých trendů,. i minim a maxim Z obr.1a,b,c je zřejmé, že ve vrtech Moravany, Sup, Hevín a Syrovice jsou douhodobé trendy pokesové, v jimi sedovaných koektorech bya dosažena douhodobá minima v extrémně suchých etech 2013, Ve vrtech Moravany, Sup a Hevín (obr.1a,b) jsou výraznější výkyvy - obvyke na jaře maxima, na podzim minima. Douhodobá maxima bya dosažena ve srážkově vemi vydatném období Ve vrtech Borotice, Novosedy, Drnhoec a Pasohávky (obr. 1c,d) jsou douhodobé trendy vzestupné, hadiny rozkoísané, s typicky sezónními výkyvy, reagující na infitraci atmosférických srážek. Ve vrtech bádenské pánve - Novosedy, Drnhoec a Pasohávky

5 jednotka koísá podzemní voda ve stejné nadmořské výšce, má však (de odišné pozice vrtů v pánvi) odišné chemické sožení (viz tab. 2). V rámci sedování kvaity podzemních vod bya po vyhodnocení údajů o chemickém sožení vod z vrtů (z podzimního vzorkování) sestaven přehed kvaitativních parametrů (tab. 2), ve kterém jsou uvedeny průměrné hodnoty důežitých ukazateů v jednotivých vrtech za období De dominujících koncentrací důežitých ukazateů (Ca, Na, HCO 3, SO 4 ) jsou určeny hydrochemické typy vod a zóny infitrace, transmise a akumuace. Tab.2: Průměrné hodnoty chemických ukazateů, vyhodnocené zóny a hydrochem. typy vod ukazate Syrovice VB9810 baden Borotice VB9751 ottnang Novosedy VB9752 baden Sup VB9756 ottnang Moravany VB9808 ottnang Hevín VB9755 karpat Drnhoec VB9753 baden Pasohávk VB9754 baden imity pitná voda Ca Mg Na SO4 HCO3 C NH4 NO3 Fe(cek.) Σminera < < < < <100 <0,1 <0,1 <0,1 4 4,1 4,2 4,5 3,2 <0, <1 <1 <1 <1 <1 <1 <50 0,1 0,1 0,9 0,1 0,1 0,5 0,5 0,9 <0, <1000 ph 7,9 7,3 7,3 8,3 8 8,3 7,6 7, ORP mv typ Ca-HCO3 Na-HCO3-SO4 typ Na-HCO3-C zóna infitrace přechodná zóna zóna akumuace

6 koncentrace [mg / ] koncentrace [mg / ] Novosedy cek.minera SO C Borotice cek.miner -SO4 -C -NO3 trend CM 0 Obr. 2: Douhodobé průběhy vybraných ukazateů ve vzorcích z vrtu Novosedy a Borotice Diskuze Z grafů na obr.1 je patrné, že u vrtů Moravany, Sup, Hevín a Syrovice pokračují po srážkově extrémním roce 2010 douhodobé trendy pohybu hadin pokesové. Ve vrtu Sup může být pokesový trend způsoben antropogenními vivy - expoatací přísušného koektoru napříkad v rámci zásobování obyvatestva v nedaekých obcích Hodonice a Tasovice. I k výrazně kesajícímu trendu ve vrtu Hevín pravděpodobně stáe přispívá využívání podzemních vod koektoru karpatských písků; (Kryštofová 2003). U sedovaných vrtů s pokesovými trendy bya dosažena nová douhodobá minima zřejmě vivem vemi maé srážkové činnosti v období

7 Ve vrtu Borotice je trend pohybu hadin stáe mírně vzestupný, hadší průběh křivky (obr. 1c) dokádá stabiizující viv aterání dotace koektoru spodnomiocenních písků z pukinového systému hornin Českého masivu. I ve vrtech Novosedy, Drnhoec a Pasohávky (obr. 1d) je douhodobý trend stáe mírně vzestupný s rozkoísaným průběhem křivky a ve všech čtyřech bya dosažena nová douhodobá maxima po extrémních srážkách v roce 2010 (s přirozeným zpožděním). Z hediska kvaity a využití sedovaných vod v akumuační a přechodné zóně studované hydrogeoogické struktury nevyhovují vyhášce MZ č. 252/2004 především obsahy NH + 4, Fe + a hodnoty cekových mineraizací (viz tab. 2). U některých vrtů (převážně v akumuační zóně) nevyhovují také obsahy choridů, sodíku, žeeza a manganu. Ve vrtu Borotice vzorky nevyhovují imitům pro pitnou vodu vysokými koncentracemi dusičnanů, síranů a hodnotami cekové mineraizace, zřejmě díky zeměděské činnosti. Z anaýz vzorků z vrtu Novosedy naopak vypývá, že využití podzemních vod je vhodné v infitrační zóně bádenské pánve. Pokesy koncentrací některých ukazateů (obr. 2) mohou být způsobeny zředěním po srážkově vydatnějších obdobích např. v etech , 2006). V období u sedovaných chemických ukazateů nedošo k významnějším změnám, ve vrtu Borotice dáe rostou hodnoty dusičnanů, síranů a cekových mineraizací. Pro využití podzemních vod zajímavou obastí se stáe jeví de vzorků z vrtu Syrovice severní infitrační zóna badenské pánve mezi Ořechovem a Syrovicemi. Fyzikáně-chemické ukazatee pro posouzení vhodnosti podzemní vody k zásobování pitnou vodou douhodobě vyhovují vyhášce MZ č. 252/2004 Sb. Hydrauické parametry vrtu (specifická vydatnost 1,17 /s/m, hydrauická vodivost k=6, m/s) naznačují, že zastižený koektor by moh být ve smysu užívané kasifikace (Krásný 1986) prostředím vhodným pro využití vod k odběrům pro místní zásobování. Sedovaná zvodeň však není kryta stropním izoátorem, který by sníži riziko ohrožení kvaity vody hospodářskou činností. Ve vrtu Sup jsou pravideně zaznamenávány pravděpodobné projevy sapových jevů (viz obr.3).

8 Obr. 3 Srovnání osciací hadin ve vrtu Sup s pohybem hadiny Jaderského moře u Koperu. Závěr Výkyvy hadin ve vrtech (na jaře maxima, na podzim minima) dokádají i u hubších zvodní závisost na dotaci atmosférickými srážkami. U sedovaných vrtů s pokesovými trendy pohybu hadin bya dosažena nová douhodobá minima po extrémě suchém období Naopak u všech čtyř vrtů se vzestupnými trendy bya dosažena douhodobá maxima po extrémních srážkách v roce Chemické sožení sedovaných vod a vyhodnocené typy odpovídají zákadním principům hydrochemické zonaity v pánevně zvodněném systému. Přechodné pokesy hodnot některých chemických ukazateů ve vrtech infitračních zón v návaznosti na zvýšené srážkové úhrny napovídají, jak mohou být i hubší neogenní zvodně zranitené. Zjištěné skutečnosti dokádají, že obzvášť infitrační zóny je třeba épe chránit, protože v akumuační zóně Dyjskosvrateckého úvau není podzemní voda vhodná pro využití k zásobování obyvatestva pitnou vodou.

9 Literatura HRUBÝ, P. (2011): Kvantitativní a kvaitativní parametry podzemních vod hubšího oběhu v jižní části karpatské předhubně dipomová práce, Masarykova univerzita, Brno. KRÁSNÝ, J. (1986): Kasifikace transmisivity a její použití. Geoogický průzkum, 28, 6, Praha. KRYŠTOFOVÁ, E. (2003): Vysvětivky k hydrogeoogické mapě ČR v měřítku 1 : , ist Mikuov. MS Český geoogický ústav, Brno Kontakt Mgr. Pave Hrubý, ČHMÚ, pob. Brno, Kroftova 43, , e-mai: pave.hruby@chmi.cz