Ponrepo školám. Nabídka projektových dnů

Transkript

1 CO JE TO FILM? Program otevřeného filmového vzdělávání Ponrepo školám Nabídka projektových dnů vzdelavani.nfa.cz 1

2 Dostává se vám do rukou nabídka Projektových dnů v kině Ponrepo, které mají za cíl seznamovat studenty se základními principy kinematografie a různými složkami filmu. Tyto kurzy jsou koncipovány jako doplněk výuky, při které se velmi často filmové výchově nedostává prostoru. Projekt Co je to film? Program otevřeného filmového vzdělávání je společný projekt Národního filmového archivu, Filmové a televizní fakulty AMU a obecně prospěšné společnosti Free Cinema. Cílem je efektivní rozvoj metodiky pro různé způsoby audiovizuálního vzdělávání především dětí a mládeže a její realizace do konkrétních vzdělávacích formátů. Projektové dny jsou jednou z cest, kterou se vydáváme. Všechny projektové dny se konají v kině Ponrepo v Bartlomějské ulici 11 na Praze 1. Tento dopolední program trvá 3 4 hodiny a cena se pohybuje okolo 70kč za jednoho studenta. Projektové dny jsou vhodné pro studenty a studentky středních škol. Lektoři jsou zkušení pedagogové a odborníci. Nabízíme také možnost dlouhodobé individuální spolupráce, při níž žáci jedné třídy po celý rok navštěvují Projektové dny a projekce pro školy jako doplněk k probírané látce v českém jazyce, dějepise, ale i fyzice. Věříme, že naleznete v nabídce vhodný Projektový den pro vaše studenty a těšíme se na spolupráci. V případě zájmu či jakýchkoliv dotazů nás kontaktujte na adrese ponreposkolam@nfa.cz či hlavní koordinátorku Ponrepo školám Alexandru F. Lipovskou na čísle

3 Film a literatura 1. Vztah filmu a literatury Tradice literárních adaptací ve světové a české (československé) kinematografii a její význam a pozice v národních kulturách včetně té populární. Kontext kinematografie obecně, jednotlivé přístupy a možnosti zpracování literárních předloh, otázka věrnosti vůči literární předloze atd. 2. Adaptační studia Základní přehled vývoje a především aktuálních tendencích a směrech uvažování, které se odklánějí od tradičního přístupu k textu směrem ke kontextu. Současné studie věnované adaptacím tak zohledňují vzájemné vztahy napříč různými médii, produkční historii, uvádění, marketing, distribuci, cirkulaci děl i kritickou a diváckou recepci. 3. Případové studie Rozbor konkrétních zdrojových textů a jejich přepisu/ů do filmové či televizní produkce. (Uváděné příklady lze přizpůsobit požadavkům konkrétní skupiny.) ka Mgr. et Mgr. Marie Barešová (filmová historička, kunsthistorička, kurátorka Sbírky zvukových záznamů NFA) Zvuk ve filmu 1. Historie zapojení zvukové složky do filmu Raná kinematografie, okolnosti nástupu zvukového filmu, způsob užití zvuku, jeho možnosti v závislosti na historickém a technickém vývoji kinematografie, různosti žánrů a tvůrčích osobností, vytváření zvukové stopy 2. Zvuk a filmová forma Vlastnosti (hlasitost, výška, barva) a dimenze (rytmus, věrnost, prostor, čas) zvuku v rámci filmového díla. ka Mgr. et Mgr. Marie Barešová (filmová historička, kunsthistorička, kurátorka Sbírky zvukových záznamů NFA) Principy pohyblivého obrazu Workshop je rozdělen na dvě části, přednášku a filmovou dílnu, během které účastníci společně vytvoří krátkou filmovou koláž ve formátu 16 mm za pomoci nejrůznějších výtvarných technik. Jednotlivé části workshopu budou proloženy tematickými filmy ze sbírek NFA. Život v 21. století s sebou přináší nepřetržitý přísun audiovizuálních informací, před kterým jen stěží nalézáme úkryt. Ať jde o kino, televizor, počítačový displej či mobilní telefon, tráví většina z nás každý den mnoho času sledováním iluze pohyblivého obrazu. Díky přístupným digitálním technologiím se navíc i my sami dnes stáváme jeho autory. Víme ale jak pohyblivý obraz vzniká, šíří se a jakým způsobem ho lidské smysly dokáží vnímat a vyhodnocovat? Odpovědi na tyto otázky nabízí náš workshop, který si klade za cíl běžným uživatelům umožnit vhled do problematiky a historie obrazových médií. Camera obscura, 3D projekce Klíčem k porozumění fenoménu pohyblivého obrazu pro nás bude výprava do dějin prekinematografie a úžasných vynálezů a objevů, které vedly až k současné podobě audiovizuální kultury. Pro účastníky workshopu je připravena řada funkčních exponátů filmové techniky i speciální pomůcky, díky kterým se objevování principů pohyblivého obrazu stane zábavou. Při výkladu se budeme soustředit hlavně na klasické filmové aparáty, jejichž funkce je dostatečně názorná a které lze rovněž rozebrat na jednotlivé součástky nebo s nimi různými způsoby experimentovat. Účastníci workshopu budou mít možnost si filmové nástroje osahat a vyzkoušet je v chodu. Lektoři MgA. František Týmal (absolvent FAMU CAS, filmař a divadelník) Jan Kulka (student FAMU KSS, filmař a performer) 3. Případové studie Rozbor konkrétních filmových ukázek rozvíjejících probíraná témata. 4 5

4 6 Ideologické aspekty filmu Film již od svých prvopočátků sloužil jako aréna sdílení politických idejí, názorů, představ o uspořádání společnosti a manipulace lidským myšlením a představivostí. První polovina 20. století otevřela prostor dvěma zásadním ideologiím, které otevřeně pojímaly film jako ideologický nástroj komunismu a nacismu. V. I. Lenin již ve dvacátých letech minulého století popisoval film jako nejdůležitější umění a kinofikace v tehdejším Sovětském svazu byla významnou součástí kontroly moci nad méně gramotnou populací. Ministr propagandy nacistické říše Joseph Goebbels zase dohlížel nad německou kinematografií jako klíčovým faktorem sebeurčení národní identity a filmová hvězda Leni Riefenstahlová dokázala převést poptávku třetí říše do podoby uhrančivých filmových obrazů. Ideologie a propaganda se vyvíjely ruku v ruce s rozvojem filmové řeči, staly se také součástí teoretických úvah o kinematografii. V sedmdesátých letech minulého století bylo historické zkoumání o ideologickém vlivu filmového umění povýšeno na samostatnou oblast bádání a ideologická tvorba se stala vědomým cílem řady umělců. Kurz se zaměří na historickou roli filmu v souboji ideologií od dvacátých let 20. století po současnost. Pokusíme se zodpovědět na několik zásadních otázek: je kinematografie v principu ideologická? Jak jsou filmem proměňovány naše názory na nedávnou i dávnou minulost? Jak jednotliví tvůrci využívali a rozvíjeli filmovou řeč ve jménu ideologických doktrín? Mgr. Pavel Bednařík (filmový historik, pedagog, NFA, FAMU) Novodobý český dokument: Českému dokumentárnímu filmu se zejména v posledních letech daří reflektovat společenské problémy naší současnosti, a to na poměrně vysoké řemeslné a umělecké úrovni. Širší veřejnosti možná nejsou známa díla, která získala ocenění nejen u nás, ale i na mezinárodních festivalech, protože dostupnost těchto děl se často omezuje jen na časově omezené popremiérové projekce, daleko menšího rozsahu, než je tomu u hraných filmů. Nejen proto se NFA snaží seznámit mladou nastupující generaci diváků s naší novou vlnou dokumentu, někdy také odborností nazývanou školou Karla Vachka. Tato díla se vyznačují hlubokým porozuměním souvislostem mezi každodenním životem a politikou, které unikají běžné publicistice. Zabývají se ekologickými problémy, přesahujícími hranice našeho státu, nebo naopak globálními politickými problémy dopadajícími na české občany. Předmětem dokumentaristické reflexe jsou i čistě domácí témata jako například sociální otázky, rasismus, rozdělení Československa, vyrovnávání se s komunistickou minulostí a privatizací v devadesátých letech. Projektový den má za cíl seznámit mladé diváky se stručnými dějinami tohoto směru kinematografie od roku 1989 do současnosti prostřednictvím filmů, které jsou významné svou uměleckou kvalitou i závažností témat. Během přednášky bude promítnuto okolo deseti delších ukázek, na nichž se přednášející pokusí ukázat základní principy řemesla. Lektoři Ing. Martin Řezníček (pedagog KDT FAMU a investigativní novinář) a Mgr. Martin Kohout (sociolog a student KDT) Rebelové bez svatozáře Easy Rider & Co. Přednáška je z velké části zaměřena na životní i profesionální dráhu amerických nehrdinských hrdinů Marlona Branda, Jamese Deana či Montgomeryho Clifa. Dále se podíváme na charakter revolty v americké kinematografii padesátých, šedesátých a sedmdesátých let 20. století v konkrétních reakcích na tzv. americký sen. Porovnáme konjunkturu motorek, drog a hippies v amerických snímcích z druhé poloviny šedesátých let v konfrontaci s kvalitní filmovou tvorbou na podobná témata. Zevrubně se budeme věnovat též výkladu o genezi, natáčení, charakteru a diváckém i kritickém ohlasu nonkonformní westernové a drogové balady Dennise Hoppera Easy Rider. Bezstarostnou jízdou se dostaneme k podrobné charakteristice nejzajímavějších road movies z první poloviny sedmdesátých let a k vývoji a útlumu společenského kriticismu a étosu nezávislosti v americké kinematografii daného období. Přednášku doplní četné exkursy jak do profesionálního, tak i do osobního života amerického herce a režiséra Jacka Nicholsona, který velmi inspirativně navazuje na již zmíněné herecké ikony, a to především na Marlona Branda. Mgr. Vladimír Hendrich, Ph.D. (programový pracovník Městské knihovny v Praze, pedagog FAMU) 7

5 8 Noc černá nejen tmou I. IV. Tato čtyřdílná přednáška bude věnována žánru film noir ve světle slavných filmových adaptací proslulých románů Samuela Dashiella Hammetta, Raymonda Thorntona Chandlera, Jamese Mallahana Caina a Ernesta Hemingwaye, tvůrců tzv. drsné literární školy. Přednáška bude doplněna nejenom o filmové ukázky, ale též o inspirativní promluvy historika amerického filmu Věroslava Háby, jehož pár konkrétních charakteristik zmiňovaných spisovatelů, filmových režisérů i samotného žánru si pustíme z CD. První část přednášky je zaměřena na detektivní prózy S. D. Hammetta a jejich filmové adaptace. Soustředit se budeme též na některé nejzajímavější aspekty Hammettovy kariéry úspěšného hollywoodského scenáristy a na kvality i slabiny slavného filmového zpracování Hammettova románu Maltézský sokol. Tuto část zakončí úvaha o Hammettově přínosu novodobé filmové estetice. Protagonistou druhého dílu je jeden z nejoblíbenějších autorů americké drsné detektivní školy R. T. Chandler. V přednesu Lukáše Hlavici si z CD záznamu pustíme načtené filmově charakteristické ukázky ze dvou Chandlerových románů. Budeme se věnovat některým problematickým aspektům jeho scenáristické práce pro Hollywood, spolupráci s B. Wilderem i komplikovanému vztahu s A. Hitchcockem. Dále se budeme zabývat filmovými adaptacemi několika jeho románů a též problémy s tehdejší americkou cenzurou. Závěr bude patřit specifikám satirizujícího filmu Roberta Altmana Dlouhé loučení, natočeného podle Chandlerova románu. Ve třetí části přednášky se budeme nejprve věnovat charakteru temných psychologických love stories J. M. Caina. Poté se pokusíme objasnit některá základní specifika pojmu film noir jeho genezi, rozvoj a souvislosti s literárním stylem J. M. Caina, jehož příběhy v sobě otevřeně spojují problematiku násilí a sexu. Cain narozdíl od Hammetta či Chandlera nepsal detektivky, ale drsné krimipříběhy. Stručně zhodnotíme první filmové adaptace Cainových románů nejprve ve Francii, v Itálii a posléze i v Hollywoodu. Podrobněji budeme hovořit zejména o dvou proslulých románech Pošťák zvoní vždy dvakrát (1934), jenž se dočkal několika filmových adaptací, a Pojistka smrti (1936). Na závěr si připomeneme Cainův komplikovaný osobní i profesionální vztah s R. Chandlerem i B. Wilderem. Závěrečná část přednášky je věnována Ernestu Hemingwayovi. Řeč bude nejprve o analogiích, které existují v jeho tvorbě a v tvorbě nejlepších autorů drsné prózy, dále o tzv. kritériích drsnosti a o tom, jak se s tím vyrovnával Hollywood. Následovat bude exkurs do charakteru Hemingwayova přátelství s několika významnými osobnostmi filmového průmyslu a dojde i na hodnocení filmových adaptací jeho románů Sbohem, armádo a Komu zvoní hrana. Posléze se budeme soustředit na téma Hemingway a film noir a na jeho slavný drsný román Mít a nemít, který byl několikrát zfilmován. Závěr přednášky bude patřit kritické reflexi tří filmových adaptací slavné povídky Zabijáci (1927). Mgr. Vladimír Hendrich, Ph.D. (programový pracovník Městské knihovny v Praze, pedagog FAMU) Filmová analýza pro začátečníky Hlavním cílem je nastínit základy a význam filmové analýzy jako nástroje k snadnějšímu a důkladnějšímu pochopení filmového díla. 1. Význam filmové analýzy Důležité je pochopit, k čemu může být běžnému divákovi filmová analýza užitečná. Vymezení cílů a prostředků filmové analýzy. 2. Základní složky filmu Nastínění základní filmové terminologie. Ukázky jejího praktického použití a způsobu práce s filmovou ukázkou. 3. Různé přístupy k analýze filmu Ukázka analýzy na konkrétních příkladech filmů především současné produkce. Analýza jako argumentační základ pro zasvěcenou diskuzi o filmu. Účastníci se aktivně zapojí do analýzy, která je výsledkem společné diskuze a formálního rozboru. 4. Případová studie Dle požadavků účastníků a možností pořadatelů může být do kurzu zahrnuta projekce celého filmu a jeho komplexní analýza. David Čeněk (filmový historik, asistent na Katedře filmových studií FF UK, festivalový dramaturg) 9

6 Filmová analýza pro pokročilé Hlavním cílem je ukázat, jak filmová analýza umožňuje pochopit filmové dílo a jeho dějiny v maximální možné šíři estetické i historické. David Čeněk (filmový historik, asistent na Katedře filmových studií FF UK, festivalový dramaturg) 1. Rozdělení analýzy Na základě diskuze s účastníky jsou vysvětleny detailnější způsoby rozboru filmového díla s ohledem na jeho formu a estetické vyznění. 2. Složky filmového rozboru jako nezbytná součást vnímání uměleckého díla Podrobný výklad o vývoji hlavních filmových profesí, které spoluurčují výslednou podobu filmu - střihač, kameraman, režisér, scenárista, zvukař/ ruchař, filmový architekt, výtvarník dekorací a kostýmů. Výklad je doplněný řadou ukázek, jejichž analýza probíhá v součinnosti s účastníky kurzů tak, aby si měl každý možnost prakticky vyzkoušet použití vykládaných jevů a pojmů. 3. Případová studie Dle požadavků účastníků a možností pořadatelů může být do kurzu zahrnuta projekce celého filmu a jeho komplexní analýza. David Čeněk (filmový historik, asistent na Katedře filmových studií FF UK, festivalový dramaturg) Surrealismus, dadaismus, futurismus vliv uměleckých směrů na film Kurz základů odborného úvodu k filmu 1. Vymezení definice lektorského úvodu jeho historie Na základě diskuze s účastníky jsou vysvětleny detailnější způsoby rozboru filmového díla s ohledem na jeho formu a estetické vyznění. 2. Metodologické přístupy k přípravě odborných úvodů k filmovým projekcím Odborný úvod k filmu má mnoho podob, které závisí na jeho kontextu (druhu projekce, typ diváků aj.). Existuje mnoho názorů na to, jak má odborné uvedení filmu vypadat. Je důležité adekvátně stanovit základní aspekty konkrétního uvádění a dle nich se rozhodnout pro způsob přípravy. 3. Praktická část Účastníci předvedou vlastní připravený úvod, jehož prezentace bude nafilmována. Následná projekce záznamu poslouží jako zpětná vazba, přičemž do analýzy výstupu se zapojí všichni účastníci. David Čeněk (filmový historik, asistent na Katedře filmových studií FF UK, festivalový dramaturg) 1. Definice pojmů Zařazení jednotlivých směrů do kontextu filmových dějin a vymezení pojmů (surrealismus, dadaismus, futurismus) vůči kinematografii Surrealismus, dadaismus, futurismus Rozbor jednotlivých směrů, analýza jejich vlivů na kinematografii. Na základě projekcí především surrealistických a dadaistických filmových děl budou účastníci seznámeni s případovou studií, která ilustruje ovlivnění kinematografie estetickým uměleckým směrem, který vznikl mimo kinematografii. 11

7 12 13

8 Program se koná v kině Ponrepo, Bartolomějská 11, Praha1 Koordinátor projektu Alexandra F. Lipovská E: ponreposkolam@nfa.cz T: vzdelavani.nfa.cz 14 15

9 16