APLIKACE METOD TERMICKÉ ANALÝZY VE VÝZKUMU PYROLÝZY BIOMASY
|
|
- Jindřiška Bártová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 APLIKACE METOD TERMICKÉ ANALÝZY VE VÝZKUMU PYROLÝZY BIOMASY Staf M., Ederová J., Buryan P, Schauhuberová M. Příspěvek shrnuje poznatky získané testováním pyrolýzy vybraných vzorků převážně odpadní biomasy ve dvou termoanalytických aparaturách. Jsou uvedeny výsledky experimentů prováděných na tandemovém spojení termováhy s hmotnostním spektrometrem a rovněž výsledky kalorimetrických měření získané s použitím diferenčního skenovacího kalorimetru DSC 131. V příspěvku je dále srovnán způsob výzkumu pyrolýzy spočívající v aplikaci termoanalytických metod s technikou založenou na externě vyhřívané retortě. Klíčová slova: biomasa, odpad, termogravimetrie, diferenční termická analýza, hmotnostní spektrometrie, diferenční skenovací kalorimetrie ÚVOD DO PROBLEMATIKY A CHARAKTERISTIKA METOD Na VŠCHT již několik let probíhá studium problematiky pyrolytické konverze tuhých odpadů na prakticky použitelná kapalná a plynná paliva. Ve výzkumu je důraz kladen na různé druhy odpadní biomasy. V letošním roce vstoupil celý projekt do nové fáze, když dosavadní postup založený na pyrolýze v externě ohřívané retortě byl doplněn o novou metodiku založenou na kombinaci několika technik termické analýzy. Na rozdíl od retortové aparatury je možné pomocí termoanalytických metod obdržet komplexní soubor informací popisujících chování zkoumaného materiálu v průběhu pyrolýzy, a to za zlomek času, který by byl potřeba při retortových zkouškách podobného rozsahu. Termická analýza navíc vyžaduje o několik řádů menší navážky vzorků, což může být výhodné např. při testování materiálů hygienicky či toxikologicky problematických. Na druhou stranu malé navážky kladou vysoké nároky na homogenitu a reprezentativnost testovaných vzorků. Pro účely výzkumu pyrolýzy biomasy byly ze širokého spektra termoanalytických metod zvoleny 3 postupy, které by měly být schopné poskytnout většinu informací potřebných pro velmi podrobný popis chování testovaných materiálů při pyrolýze na požadované produkty. Protože jsou principy termických analyzátorů zcela odlišné od dosud výlučně používaného způsobu pyrolýzy v retortě, bylo nutné v první fázi prověřit, zda údaje získané za použití obou zmíněných technik jsou srovnatelné. Jako termoanalytické metody byly zvoleny: termogravimetrická analýza (TG), diferenční termická analýza (DTA) a diferenční skenovací kalorimetrie (DSC). Přestože se jedná o metody historicky velmi staré, byly původně vyvinuty pro účely metalurgie, sklářství apod. a nikoli pro účely výzkumu termického rozkladu odpadů. V tomto případě jde tedy o jejich zcela nové a dosud velmi málo známé nasazení. Termogravimetrie je technika, při níž je vzorek zahříván zpravidla konstantní rychlostí, přičemž jsou kontinuálně zaznamenávány změny jeho hmotnosti. Výsledkem je křivka hmotnostní změny v závislosti na teplotě, která poskytuje informace o tepelné stabilitě a složení výchozího vzorku, meziproduktů a tuhého zbytku. V zásadě je možné pracovat buď v atmosféře inertní, která se vzorkem v průběhu ohřevu nereaguje, což je případ pyrolýzy. Nebo je možné používat atmosféru reaktivní, kterou může být např. vzduch, vodík, oxid uhličitý, případně jiné atmosféry. Zařízení pro provádění TG analýzy se nazývá termováha a zjednodušeně se jedná o velmi přesnou mikrováhu spojenou s elektrickou pecí. Rameno váhy, na které se umisťuje vzorek musí být upraveno tak, aby bylo možné vzorek řízeným způsobem ohřívat a současně snímat jeho teplotu, čas analýzy a aktuální hmotnost vzorku [1]. Diferenční termická analýza je technika, při níž jsou jako funkce teploty nebo času zaznamenávány tepelné efekty spojené s fyzikálními a chemickými pochody ve vzorku. Vzorek bývá ohříván konstantní rychlostí a pomocí tzv. diferenčního termočlánku je jeho okamžitá teplota porovnávána se zvoleným inertním standardem, který je ohříván naprosto stejným způsobem jako vzorek. Entalpické změny jsou zapříčiněny řadou dějů, jako je tání, vypařování, krystalizace, dehydratace, sublimace, oxidace, redukce, různé formy rozkladu apod. Tyto efekty mohou být buď endotermní nebo exotermní a jejich projevy mohou významně vypovídat o povaze zkoumaného vzorku. DTA je ve své podstatě metoda kvalitativní a neumožňuje tedy určit množství tepelné energie dodané vzorku nebo vzorkem uvolňované [2]
2 Diferenční skenovací kalorimetrie v podobě, v jaké byla používána při popisovaných testech, je obdobou DTA s tím, že zařízení je konstruováno pro vysoce přesné měření přenosu tepelné energie. DSC poskytuje reprodukovatelné křivky exo- a endotermních dějů, které je možné po integraci kvantifikovat. EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ A POSTUP Pro výzkum pyrolýzy tuhých odpadů byl zvolen moderní přístup, sdružující více analytických metod v jednom přístrojovém celku. Termický analyzátor používaný pro účely zde popisovaného výzkumu je tvořen tandemovým spojením vlastní termováhy a hmotnostního spektrometru (dále jen MS). Tento přístroj pak umožňuje simultánně provádět měření TG, DTA a zároveň díky MS v reálném čase analyzovat vznikající plynné produkty termického rozkladu. Základem analyzátoru je termováha Setsys Evolution od francouzské firmy Setaram sestávající z válcové pece vybavené grafitovým topným elementem a termočlánky umožňujícími dosahovat maximální provozní teploty 1600 C a vysoce přesné elektricky kompenzované dvouramenné mikrováhy. Inertní nosný plyn obohacený o termodegradenty je z reakčního prostoru pece odváděn spodní přírubou a dále je veden vyhřívanou vzorkovací trasou do hmotnostního spektrometru Omni Star německé firmy Pfeiffer Vakuum. Náčrt vzájemného zapojení jednotlivých prvků této laboratorní aparatury je pro názornost uveden společně s fotografiemi na obr. 1. Obr. 1 Sériové zapojení termováhy a hmotnostního spektrometru: 1 - tlaková láhev s nosným plynem (He), 2 - tlaková láhev s ochranným plynem (Ar), 3 - termováha, 4 - přívod chladicí vody, 5 -olejová vývěva na evakuaci pece, 6 - regulátor ohřevu interface termováha-ms, 7 - hmotnostní spektrometr, 8 - vyhřívaná vzorkovací trasa, 9 - počítač pro řízení a sběr dat, A - čelní pohled na termováhu dole s vývěvou a vpravo s regulátorem ohřevu interface a počítačem, B - čelní pohled na hmotnostní spektrometr vybavený vyhřívanou vzorkovací trasou Pro kvantitativní měření entalpických změn byl zvolen samostatný DSC přístroj typu DSC-131 rovněž od firmy Setaram. Používaný typ kalorimetru na jedné straně poskytuje vysoce přesné údaje, ale na rozdíl od termováhy Setsys je schopen pracovat jen za teplot do 700 C. Jak se však v průběhu experimentů ukázalo, není toto omezení pro popis pyrolýzního děje rozhodující, neboť většina procesů spojených s výraznou tepelnou výměnou probíhá při teplotách podstatně nižších než je uvedená konstrukční mez zařízení
3 Mezi zásadní otázky, které měly zodpovědět testy s použitím termoanalýzy, patřilo: 1) stanovit míru konverze zvolených materiálů na žádoucí produkty, 2) stanovit optimální teplotní rozsah procesu, 3) určit, zda lze změnou rychlosti ohřevu vzorků v určitém rozmezí pozitivně ovlivnit konverzi nebo složení uvolňovaného pyrolýzního plynu, který je hlavním žádaným produktem, 4) pomocí techniky DSC stanovit množství tepla, které je nutné v průběhu pyrolýzy vzorku dodat při různých rychlostech růstu teploty, 5) porovnáním výsledků získaných prováděním pyrolýzních testů v retortové aparatuře a v termoanalyzátoru zjistit do jaké míry se údaje z obou metod shodují. Po zkušenostech s řadou pyrolýzních testů prováděných v retortové aparatuře byly navrženy experimentální podmínky tak, aby zaručovaly, že budou zachyceny a zdokumentovány všechny fáze pyrolýzního děje. Podmínky laboratorních zkoušek byly následující: 1) teplotní rozsah při ohřevu vzorků v termováze C a u vybraných materiálů až 1300 C pro ověření řádného ukončení děje, 2) standardní navážka zkoumaných vzorků 10 mg analytického vzorku v platinovém kelímku o objemu 100 µl, 3) pracovní atmosféra v zařízení tvořená heliem za atmosférického tlaku a průtoku 20 ml.min -1, 4) základní testované rychlosti ohřevu 10, 20, 30 K.min -1 a u vybraných materiálů ještě 2 a 50 K.min -1, 5) rozsah relativních hmotností komponent měřených na MS Za uvedených podmínek byla testována vybraná skupina 12 vesměs odpadních materiálů, která zahrnovala 10 vzorků různé biomasy, 1 vzorek předsušeného čistírenského kalu a 1 srovnávací vzorek polyesterového prachu z recyklační linky zpracovávající použité PET lahve. Přehled všech testovaných vzorků je uveden v tabulce 1. Tab. 1 Vzorková základna Materiál Typ vzorku Obsah vlhkosti [% hm.] Obsah popela [% hm.] Odpad ze zpracování amarantu 7,0 9,9 Borové piliny 8,1 0,4 Bukové piliny Odpadní biomasa 8,0 1,2 Ječné plevy 8,3 6,9 Kakaové slupky 5,8 5,8 Kal ČOV Srovnávací vzorek 7,1 38 Kokosové vlákno 7,5 1,1 Odpadní biomasa Kukuřičné plevy 9,6 1,6 Polyethylentereftalát Srovnávací vzorek 0,1 0,1 Šťovík (odrůda Uteuša) Biomasa určená pro energetické účely 6,3 3,8 Arašídové slupky 6,8 1,2 Odpadní biomasa Rákos 6,6 3,9 NAMĚŘENÉ ÚDAJE A JEJICH VYHODNOCENÍ Protože jedním z úkolů aplikace termické analýzy bylo vzájemné porovnávání různých naměřených hodnot, bylo zejména v případě srovnávání specifických signálů MS nutné dodržovat při testech konstantní navážky vzorků a zmíněné parametry. Experimenty se v první řadě zaměřily na zodpovězení zásadní otázky, zda a nakolik je možné nahradit dosud převládající zdlouhavý retortový postup pyrolýzních zkoušek podstatně rychlejší a uživatelsky mnohem příznivější termoanalytickou metodikou. Srovnání bylo provedeno na dvou odlišných rovinách, a to v prvé řadě pomocí sledování průběhu hmotnostních úbytků pyrolyzovaných vzorků za srovnatelných podmínek v retortě a v termoanalyzátoru. Srovnání průběhu
4 pyrolytické konverze vybraných vzorků z hlediska hmotnostních změn je znázorněno na obr. 2. Druhý způsob srovnání vycházel ze sledování změn složení a tím i výhřevnosti produkovaného pyrolýzního plynu. Ve způsobu stanovování složení pyroplynu je principiálně největší rozdíl mezi oběma aparaturami. Zatímco přímé spojení termováhy s hmotnostním spektrometrem sleduje složení vznikajících produktů on-line, v případě retortového pyrolyzéru je nutné provádět ve vhodných intervalech odběry plynů do vzorkovnic a teprve následně podrobovat chromatografické analýze. Tato technická odlišnost byla uvažována jako možný hlavní zdroj rozdílů v porovnávaných výsledcích. Obr. 2 Porovnání průběhu pyrolýzy v termickém analyzátoru Setsys a v retortové aparatuře Prakticky bez výjimky bylo u všech testovaných vzorků zjištěno, že % obj. produkovaného pyroplynu tvoří směs CO, CO 2, CH 4, C 2 H 6 a H 2 v různém poměru závisejícím na aktuální teplotě a druhu vzorku. Při vyhodnocování naměřených hmotnostních spekter byl pak kladen důraz především na tyto majoritní složky, jejichž vzájemný poměr lze brát za rozhodující pro výhřevnost a tudíž i další energetické použití získaného plynu. Pro vzájemné porovnání produkce sledovaných komponent u více vzorků nebylo nutné signál příslušející jednotlivým složkám kvantifikovat, pokud byly důsledně dodržovány stejné podmínky jednotlivých experimentů a byly používány naprosto stejné navážky vzorků. Ukázka simultánního záznamu TG křivky vybraného vzorku je společně s křivkami signálu MS příslušejícího sledovaným plynným produktům uvedena na obr. 3. Na následujícím obr. 4 je pak ukázka grafu srovnávajícího signál jedné zvolené komponenty produkované při pyrolýze různých vzorků. Při hledání nejvhodnějších podmínek pyrolytické konverze je zdrojem velmi užitečných informací srovnání produkce jednotlivých složek pyrolýzního plynu při různých volených rychlostech ohřevu vzorků. V takto srovnávaných měřeních byly sice voleny stejné navážky vzorků a průtok nosného plynu tak, jako v ostatních případech, ale problém interpretace naměřených křivek pak spočíval v tom, že za stejný zvolený teplotní interval při stejném objemovém toku nosného plynu ale jiné rychlosti ohřevu protekl vždy jiný objem tohoto inertního plynu. Tak došlo při každém teplotním gradientu ke zředění proudu pyrolýzních zplodin v jiném poměru, což vedlo k úměrné změně koncentrace sledovaných komponent a tím i ke změně signálu MS detektoru. Před vlastním grafickým zpracováním naměřených hodnot bylo nutné provést korekci signálu na rozdílné podmínky. Na obr. 5 je uvedena ukázka grafického porovnání produkce jedné významné složky pyrolýzního plynu při několika volených rychlostech ohřevu vybraného materiálu
5 Stanovení kvantitativního složení pyrolýzních plynů s použitím přímého spojený termováhy a MS naráželo na problémy plynoucí z absence jakéhokoli separačního prvku mezi oběma zařízeními. Zatímco v chromatografickém přístroji je plynná směs po nastříknutí v koloně rozdělena v ideálním případě na jednotlivé chemické látky a tyto složky pak odděleně vstupují do MS detektoru, v případě přímého spojení TG-MS je na detektor přiváděna celá směs. Zde je namístě připomenout, že velikost poměru odezev MS nemusí být shodná s poměrem koncentrací složek v analyzované směsi. To je dáno 2 faktory. Molekuly vstupující do iontového zdroje detektoru jsou ionizovány, přičemž nevznikají jen tzv. molekulové ionty se stejnou relativní hmotností jako původní molekula, ale též řada více či méně stabilních fragmentů s nižší hmotností. Druhým faktorem je skutečnost, že zpravidla jedné hmotnosti odpovídá více než jedna chemická látka [3]. Obr. 3 Záznam křivek TG a MS vzorku ječných plev při rozkladu s růstem teploty rychlostí 10 C/min a s provedeným odečtem nulové linie MS Obr. 4 Porovnání křivek produkce metanu při pyrolýze s rychlostí ohřevu 20 K/min (v popisku osy x byly použity zkrácené názvy testovaných vzorků, tj. borovice = borové piliny, ječmen = ječné plevy)
6 Obr. 5 Vzájemné srovnání bezrozměrného korigovaného signálu metanu při pyrolýze bukových pilin různými rychlostmi Při kvantitativní analýze bylo tedy nutné používat poměrně složitý vyhodnocovací software vybavený rozsáhlými knihovnami hmotnostních spekter. Při kalibraci spektrometru bylo postupováno metodou vnějšího standardu, kdy na vstup termoanalyzátoru bez vloženého vzorku byla přiváděna směs obsahující všechny stanovované plynné komponenty o známé nízké koncentraci v nosném plynu. Takto byl stanoven obsah CO 2, CO, H 2, CH 4 a C 2 H 6. Při výpočtu výhřevnosti byly ostatní složky (dopočet do 100 %) brány jako suma C x H y. Touto generalizací sice vznikla určitá chyba, která však byla s ohledem na podrobné chromatografické analýzy plynů při retortových zkouškách považována za přijatelnou. Testy na DSC probíhaly se 3 základními rychlostmi ohřevu vzorku, a to 10, 20 a 30 K/min, přičemž vybrané vzorky byly testovány ještě s velmi malou rychlostí ohřevu 2 K/min a naopak maximální technicky možnou rychlostí 50 K/min. Přesto však nebylo možné dodržet úplnou shodu mezi metodikou TG-DTA a DSC, protože konstrukční mez používaného kalorimetru umožňovala ohřívat vzorky pouze do teploty 700 C. Přesto je tato konečná teplota považována za dostačující, protože, jak vyplývá z TG analýz, zaručuje konverzi materiálu v průměru převyšující 65 %. Provedením série zkoušek s tepelným rozkladem v systému DSC byly získány velmi důležité poznatky určující na kvantitativní úrovni množství tepla, které je třeba dodat danému vzorku odpadního materiálu, aby se tento rozložil na požadované kapalné a plynné produkty. Je však nezbytné zdůraznit, že se jedná pouze o teplo dodané samotnému vzorku vypočtené na základě měření entalpických toků mezi vzorkem a inertním standardem a vyjádřené pro jednotkovou hmotnost tohoto vzorku. Vypočtená hodnota tepla tedy vždy vyjadřovala přijatou energii danou tepelnou kapacitou testovaného materiálu, dále teplo potřebné k vypaření vlhkosti vzorku, sumu reakčních tepel převážně endotermních reakcí rozkladu organické hmoty a konečně teplo dodané produktům pyrolýzy při jejich ohřevu na konečnou teplotu, při níž opouštějí reakční prostor systému. SHRNUTÍ POZNATKŮ A VYVOZENÉ ZÁVĚRY V prvé řadě je třeba zdůraznit, že provedené srovnávací experimenty prokázaly velmi dobrou shodu mezi výsledky získanými pyrolýzními zkouškami prováděnými v retortové aparatuře a výsledky z termického analyzátoru, jak je doloženo na obr. 2. Provedením pyrolýzních zkoušek v termickém analyzátoru bylo zjištěno prakticky u všech druhů zkoumané odpadní biomasy, že je možné reálně převést na jiné než tuhé produkty % jejich hmotnosti. Ohřevem v teplotním rozsahu C za různých podmínek tohoto ohřevu bylo dále zjištěno, že rozklad probíhá
7 z hlediska změn hmotnosti i sledovaných tepelných efektů velmi podobně při gradientech K/min. Jiná situace však nastává při použití velmi pomalého ohřevu rychlostí 2 K/min, kdy rozklad probíhal zpočátku až do teploty 800 C stejně jako v jiných případech, ale poté nedošlo k jeho ukončení či výraznému zpomalení a po určité fázi bez úbytku hmotnosti následoval druhý stupeň rozkladu, který vedl k podstatnému zvýšení konverze i o více než 15 %. Dále bylo zjištěno, že pro dosažení obdobného navýšení konverze za použití vyšších rychlostí ohřevu je nutné podstatně zvýšit konečnou rozkladnou teplotu, jak bylo prokázáno provedením kontrolních měření v rozšířeném teplotním rozsahu C. Lze předpokládat, že zmíněné rozdíly v průběhu pyrolýzy jsou způsobeny tím, že při velmi pomalém ohřevu se vlivem reakční kinetiky začínají projevovat jiné mechanismy rozkladu. Průběh uvolňování plynných komponent je velmi podobný při srovnání vzorků obilných plev i dřevné hmoty. Naproti tomu výrazně se liší vývin plynů v případě čistírenského kalu, kde (s výjimkou metanu při pomalých rychlostech ohřevu) bylo dosahováno podstatně nižších výtěžků plynných produktů. Všechny plyny kromě vodíku dosahují maxima produkce v teplotním rozmezí C. Vodík naproti tomu začíná výrazně vznikat až při teplotách od 600 C výše a jeho produkce, jak bylo ověřeno, pokračuje i při teplotách nad 1200 C. Ze zkoumaných materiálů nejlépe produkuje metan kokosové vlákno a velmi dobře též energo-šťovík a amarantové plevy. V produkci oxidu uhelnatého vyniká rovněž kokosové vlákno a šťovík, ale výborného výtěžku dosahují i dřevěné piliny, zejména bukové. Vodík je pak nejvíce uvolňován při rozkladu kakaových slupek. Průměrná výhřevnost pyrolýzního plynu stanovená v maximu jeho produkce (tj. při teplotě okolo 400 C) dosahovala 14 MJ.m -3, což z tohoto plynu činí méně výhřevný, ale přesto energeticky využitelný plyn. Z porovnání křivek DTA získaných v průběhu ohřevu vzorků až do teploty 1000 C s křivkami DSC zahrnujícími ohřev pouze do teploty 700 C je vyplývá, že většina dějů spojených s výměnou tepla probíhá při teplotách nižších, než je uvedená konstrukční mez DSC. K dalším dějům spojeným s tepelnou výměnou dochází, jak bylo zjištěno měřením DTA, až při teplotách výrazně převyšujících 1000 C a tedy spadajících do oblasti, která již není považována za reálně použitelnou pro praktické využití pyrolýzy zkoumaných tuhých odpadů. Z uvedeného tedy plyne, že údaje DSC získané při ohřevu vzorků v teplotním rozsahu C jsou dostatečně reprezentativní pro zhodnocení pyrolýzy daných materiálů z hlediska tepelné výměny. V testované skupině vzorků se hodnota dodaného tepla při všech použitých rychlostech ohřevu pohybovala v rozmezí kj.kg -1. POUŽITÁ LITERATURA [1] LOMBARDI, G. (1980): ICTA For Berger Thermal Analysis, Rome, 16 s. [2] MACKENZIE, R., C. (1969): Differential Thermal Analysis, Academic Press, London, 102 s. [3] VOLKA, K. (1997): Analytická chemie. Vydavatelství VŠCHT, Praha, 213 s
8 - 36 -
KOMPLEXNÍ EXPERIMENTÁLNÍ PŘÍSTUP PŘI VÝZKUMU PYROLÝZY BIOMASY
KOMPLEXNÍ EXPERIMENTÁLNÍ PŘÍSTUP PŘI VÝZKUMU PYROLÝZY BIOMASY Marek Staf, Petr Buryan V příspěvku je stručně popsána metoda výzkumu pyrolýzy odpadní biomasy založená na kombinaci přímého spojení simultánního
VíceSTANOVENÍ VLASTNOSTÍ DEHTŮ PRODUKOVANÝCH PŘI PYROLÝZE BIOMASY
STANOVENÍ VLASTNOSTÍ DEHTŮ PRODUKOVANÝCH PŘI PYROLÝZE BIOMASY Marek Staf, Petr Buryan Příspěvek shrnuje poznatky o metodice stanovování důležitých parametrů kapalných organických produktů získaných pomalou
VíceExperimentální metody
Experimentální metody 05 Termická Analýza (TA) Termická analýza Fázové přeměny tuhých látek jsou doprovázeny pohlcováním nebo uvolňováním tepla, změnou rozměrů, změnou magnetických, elektrických, mechanických
VíceVliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých
VíceC5060 Metody chemického výzkumu
C5060 Metody chemického výzkumu Audio test: Start P01 Termická analýza Přednášející: Doc. Jiří Sopoušek Moderátor: Doc. Pavel Brož Operátor STA: Bc.Ondřej Zobač Brno, prosinec 2011 1 Organizace přednášky
VícePYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY
PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY Ing. Marek STAF, Ing. Sergej SKOBLJA, Prof. Ing. Petr BURYAN, DrSc. V práci byla popsána laboratorní aparatura navržená pro zkoušení pyrolýzy tuhých odpadů. Na příkladu pyrolýzy
VíceHODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
VíceTermická analýza. Pavel Štarha. Zdeněk Marušák. Katedra anorganické chemie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci
E-mail: pavel.starha@upol.cz http://agch.upol.cz E-mail: zdenek.marusak@upol.cz http://fch.upol.cz Termická analýza Pavel Štarha Zdeněk Marušák Katedra anorganické chemie Přírodovědecká fakulta Univerzita
VíceTermická analýza. Pavel Štarha. Katedra anorganické chemie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci
Termická analýza Pavel Štarha Katedra anorganické chemie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci E-mail: pavel.starha@upol.cz http://agch.upol.cz 01/27 1. část: Rozdělení metod termické
VíceZplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování
Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,
Více02 Termogravimetrická analýza Thermogravimetric Analysis (TGA)
Audio test: Termická analýza 02 Termogravimetrická analýza Thermogravimetric Analysis (TGA) Přednášející: Doc. Jiří Sopoušek Brno, prosinec 2011 1 Princip Měření změn hmotnosti vzorku vystaveného změnám
VíceLABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) Použití GC-MS spektrometrie
LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) C Použití GC-MS spektrometrie Vedoucí práce: Doc. Ing. Petr Kačer, Ph.D., Ing. Kamila Syslová Umístění práce: laboratoř 79 Použití GC-MS spektrometrie
VíceKlinická a farmaceutická analýza. Petr Kozlík Katedra analytické chemie
Klinická a farmaceutická analýza Petr Kozlík Katedra analytické chemie e-mail: kozlik@natur.cuni.cz http://web.natur.cuni.cz/~kozlik/ 1 Spojení separačních technik s hmotnostní spektrometrem Separační
VíceZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY
Energie z biomasy IX. odborný seminář Brno 28 ZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY Aleš Barger, Sergej Skoblja, Petr Buryan Energie z biomasy se dá získávat spalováním,
VíceÚloha 8. Termická analýza
Úloha 8. Termická analýza Doc. RNDr. Jiří Pinkas, Ph.D. Ústav chemie, Přírodovědecká fakulta, MU Brno Doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc. Ústav věd o Zemi, Přírodovědecká fakulta, MU Brno Metody termické analýzy
VíceVyužití faktorového plánování v oblasti chemických specialit
LABORATOŘ OBORU I T Využití faktorového plánování v oblasti chemických specialit Vedoucí práce: Ing. Eliška Vyskočilová, Ph.D. Umístění práce: FO7 1 ÚVOD Faktorové plánování je optimalizační metoda, hojně
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceTermochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.
Termochemie Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 http://tpm.fsv.cvut.cz/ Termochemie: tepelné jevy při chemických reakcích Chemická reakce: CH
VíceSol gel metody, 3. část
Sol gel metody, 3. část Zdeněk Moravec (hugo@chemi.muni.cz) V posledním díle se podíváme na možnosti, jak připravené materiály charakterizovat a také na možnosti jejich využití v praxi. Metod umožňujících
VíceVYUŽITÍ METOD TERMICKÉ ANALÝZY PRO STUDIUM TEPLOT FÁZOVÝCH PŘEMĚN REÁLNÝCH JAKOSTÍ OCELÍ VE VYSOKOTEPLOTNÍ OBLASTI
VYUŽITÍ METOD TERMICKÉ ANALÝZY PRO STUDIUM TEPLOT FÁZOVÝCH PŘEMĚN REÁLNÝCH JAKOSTÍ OCELÍ VE VYSOKOTEPLOTNÍ OBLASTI Karel GRYC a, Bedřich SMETANA b, Karel MICHALEK a, Monika ŽALUDOVÁ b, Simona ZLÁ a, Michaela
VíceMetody termické analýzy. 4. Diferenční termická analýza (DTA) a diferenční scanovací kalorimetrie (DSC)
4 Diferenční termická analýza (DTA) a diferenční scanovací kalorimetrie (DC) 41 Základní princip metody DTA Diferenční termická analýza (DTA) je dynamická tepelně analytická metoda, při níž se sledují
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. XXII. Název: Diferenční skenovací kalorimetrie
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. XXII Název: Diferenční skenovací kalorimetrie Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne: 15. května 2009 Odevzdal
VíceT0 Teplo a jeho měření
Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná
VíceTermochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ
Termochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ Jan KIELAR 1,*, Václav PEER 1, Jan NAJSER,1, Jaroslav FRANTÍK 1 1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Centrum ENET, 17. listopadu 15/2172,
VíceKrása fázových diagramů jak je sestrojit a číst Silvie Mašková
Krása fázových diagramů jak je sestrojit a číst Silvie Mašková Katedra fyziky kondenzovaných látek Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Praha Pár základích pojmů na začátek Co jsou fázové diagramy?
VíceLABORATOŘ OBORU I. Testování katalyzátorů pro přípravu prekurzorů vonných látek. Umístění práce:
LABORATOŘ OBORU I F Testování katalyzátorů pro přípravu prekurzorů vonných látek Vedoucí práce: Umístění práce: Ing. Eva Vrbková F07, F08 1 ÚVOD Hydrogenace je uplatňována v nejrůznějších odvětvích chemických
VíceÚSTAV CHEMIE A ANALÝZY POTRAVIN
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMIE A ANALÝZY POTRAVIN Technická 5, 166 28 Praha 6 tel./fax.: + 420 220 443 185; jana.hajslova@vscht.cz LABORATOŘ Z ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ
Víceenergetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.
Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava
VíceNovinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb.
Seminář KONEKO 16. 1. 2018 Novinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb. Ing. Robert Kičmer oddělení spalovacích zdrojů a paliv odbor ochrany ovzduší MŽP Obsah přednášky: Důvody
Vícecharakterizaci polymerů,, kopolymerů
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Fakulta chemické technologie Ústav polymerů Využit ití HiRes-TGA a MDSC při p charakterizaci polymerů,, kopolymerů a polymerních směsí Jiří Brožek, Jana Kredatusová,
VíceOvěření možnosti zpracování rašeliny pomocí termické depolymerizace
Ověření možnosti zpracování rašeliny pomocí termické depolymerizace Ing. Libor Baraňák Ph.D., ENRESS s.r.o Praha, doc. RNDr. Miloslav Bačiak Ph.D., ENRESS s.r.o Praha, Jaroslav Pátek ENRESS s.r.o Praha
VíceVLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU
VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU (zkoušky provedené ke 4.4.2012) STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ 1. Vlhkostní vlastnosti (frakce 2-4): přirozená vlhkost 3,0% hm. nasákavost - 99,3% hm. 2. Hmotnostní
VícePříloha k průběžné zprávě za rok 2015
Příloha k průběžné zprávě za rok 2015 Číslo projektu: TE02000077 Název projektu: Smart Regions Buildings and Settlements Information Modelling, Technology and Infrastructure for Sustainable Development
VíceÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU
2. Konference Klimatizace a větrání 212 OS 1 Klimatizace a větrání STP 212 ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz
VíceMetodický pokyn odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí
Metodický pokn odboru ochran ovzduší Ministerstva životního prostředí ke způsobu stanovení specifických emisních limitů pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající společně s palivem, jiné než spalovn
VíceZPŘESNĚNÍ TEPLOT SOLIDU A LIKVIDU U LOŽISKOVÉ OCELI POMOCÍ METOD VYSOKOTEPLOTNÍ TERMICKÉ ANALÝZY
ZPŘESNĚNÍ TEPLOT SOLIDU A LIKVIDU U LOŽISKOVÉ OCELI POMOCÍ METOD VYSOKOTEPLOTNÍ TERMICKÉ ANALÝZY Karel GRYC a, Bedřich SMETANA b, Michaela STROUHALOVÁ a, Monika KAWULOKOVÁ b, Simona ZLÁ b, Aleš KALUP b,
VíceSeparační metody v analytické chemii. Plynová chromatografie (GC) - princip
Plynová chromatografie (GC) - princip Plynová chromatografie (Gas chromatography, zkratka GC) je typ separační metody, kdy se od sebe oddělují složky obsažené ve vzorku a které mohou být převedeny do plynné
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba
Laboratoř plní požadavky na periodická měření emisí dle ČSN P CEN/TS 15675:2009 u zkoušek a odběrů vzorků označených u pořadového čísla symbolem E. Laboratoř je způsobilá aktualizovat normativní dokumenty
VíceVýzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru. Petr Svačina
Výzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru Petr Svačina I. Vliv difuze vodíku tekoucím filmem kapaliny na průběh katalytické hydrogenace ve zkrápěných reaktorech
VíceSTUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C
STUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C Aleš Barger, Siarhei Skoblia Pyrolýza je termickým rozkladem organické hmoty za nepřítomnosti vzduchu,
VíceMetody termické analýzy
Metody termické analýzy Termická analýza je soubor metod, při kterých je v definované atmosféře sledována některá vlastnost vzorku v závislosti na čase nebo teplotě, zatímco teplota vzorku je řízeným způsobem
VíceÚVOD DO TERMICKÉ ANALÝZY
FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ ÚSTAV ORGANICKÉ CHEMIE A TECHNOLOGIE ÚVOD DO TERMICKÉ ANALÝZY 6. 12. 2018, Pardubice Literatura Matthias Wagner, Thermal Analysis in Practice, 2009, METTLER TOLEDO Collected
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceKOPYROLÝZA UHLÍ A BIOMASY
KOPYROLÝZA UHLÍ A BIOMASY Lenka Jílková, Karel Ciahotný, Jaroslav Kusý, Jaroslav Káňa VŠCHT Praha, FTOP, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, Technická 5, 166 28 Praha 6 e-mail: lenka.jilkova@vscht.czl
VíceKolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?
TERMOCHEMIE Reakční entalpie při izotermním průběhu reakce, rozsah reakce 1 Kolik tepla se uvolní (nebo spotřebuje) při výrobě 2,2 kg acetaldehydu C 2 H 5 OH(g) = CH 3 CHO(g) + H 2 (g) (a) při teplotě
VíceStanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí
NÁVODY PRO LABORATOŘ PALIV 3. ROČNÍKU BAKALÁŘSKÉHO STUDIA Michael Pohořelý, Michal Jeremiáš, Zdeněk Beňo, Josef Kočica Stanovení vody, popela a prchavé hořlaviny v uhlí Teoretický úvod Základním rozborem
VíceMETODIKA NÁVRHU OHNIŠTĚ KRBOVÝCH KAMEN
METODIKA NÁRHU OHNIŠTĚ KRBOÝCH KAMEN Stanislav aněk, Pavel Janásek, Kamil Krpec, Josef Kohut Metodika konstrukčního návrhu ohniště, založená na spalovacích zkouškách, jenž byly provedeny na ýzkumném energetickém
VíceHmotnostní spektrometrie
Hmotnostní spektrometrie Podstatou hmotnostní spektrometrie je studium iontů v plynném stavu. Tato metoda v sobě zahrnuje tři hlavní části:! generování iontů sledovaných atomů nebo molekul! separace iontů
VíceAutokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
Více5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN
5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN Metody zkoumání fázových přeměn v kovech a slitinách jsou založeny na využití změn převážně fyzikálních vlastností, které fázovou přeměnu a s ní spojenou změnu struktury
VíceCentrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka - Kolokvium Božek 2012, Roztoky -
Popis obsahu balíčku WP3 Přizpůsobení motorů alternativním palivům a WP3: Přizpůsobení motorů alternativním palivům a inovativní systémy pro snížení znečištění a emisí GHG Vedoucí konsorcia podílející
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba
List 1 z 7 Laboratoř plní požadavky na periodická měření emisí dle ČSN P CEN/TS 15675:2009 u zkoušek a odběrů vzorků označených u pořadového čísla symbolem E. Zkoušky: Laboratoř je způsobilá poskytovat
VíceÚprava vlastností zemin vápnem a volné vápno obsahujícími produkty
Úprava vlastností zemin vápnem a volné vápno obsahujícími produkty Projekt TIPs názvem FR-TI4/714 Výzkum a inovace úprav horninového prostředí vápennými aditivy Fyzikálně mechanické, fyzikálně chemické
VícePelety z netradičních. Mgr. Veronika Bogoczová
Pelety z netradičních materiálů Mgr. Veronika Bogoczová Pelety z netradičních materiálů zvýšení zájmu o využití obnovitelných zdrojů energie rostlinná biomasa CO2 neutrální pelety perspektivní ekologické
VíceSorpce oxidu uhličitého na vápence pocházejících z různých lokalit České republiky
Sorpce oxidu uhličitého na vápence pocházejících z různých lokalit České republiky Lenka JÍLKOVÁ *, Veronika VRBOVÁ, Karel CIAHOTNÝ Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Fakulta technologie ochrany
VíceHmotnostní spektrometrie
Hmotnostní spektrometrie Princip: 1. Ze vzorku jsou tvořeny ionty na úrovni molekul, nebo jejich zlomků (fragmentů), nebo až volných atomů dodáváním energie, např. uvolnění atomů ze vzorku nebo přímo rozštěpení
VícePrůtokové metody (Kontinuální měření v proudu kapaliny)
Průtokové metody (Kontinuální měření v proudu kapaliny) 1. Přímé měření: analyzovaná kapalina většinou odvětvena + vhodný detektor 2. Kapalinová chromatografie (HPLC) Stanovení po předchozí separaci 3.
Více9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu
9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů
VíceMetodika stanovení kyselinové neutralizační kapacity v pevných odpadech
Metodika stanovení kyselinové neutralizační kapacity v pevných odpadech 1 Princip Principem zkoušky je stanovení vodného výluhu při různých přídavcích kyseliny dusičné nebo hydroxidu sodného a následné
VíceSESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA
SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA Jan Najser Základem nové koncepce pilotní jednotky zplyňování dřeva se suvným ložem je systém podávání paliva v závislosti na zplyňovací teplotě. Parametry
VíceZpráva ze vstupních měření na. testovací trati stanovení TZL č. 740 08/09
R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva ze vstupních měření na testovací trati stanovení TZL č. 740 08/09 Místo
VíceVodík jako alternativní ekologické palivo. palivové články a vodíkové hospodářství
Vodík jako alternativní ekologické palivo palivové články a vodíkové hospodářství Charakteristika vodíku vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru na Zemi je třetím nejrozšířenějším prvkem po kyslíku
VíceSPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ANORGANICKÉ CHEMIE TERMICKÁ ANALÝZA. Pavel Štarha, Zdeněk Trávníček
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ANORGANICKÉ CHEMIE TERMICKÁ ANALÝZA Pavel Štarha, Zdeněk Trávníček Olomouc 2011 OBSAH 1. Úvod a historie... 4 2. Metody termické analýzy...
VíceKONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ VLHKOSTI BIOMASY
KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ VLHKOSTI BIOMASY Pavel Janásek Existují přístroje a zařízení, které umožňují poměrně spolehlivě měřit vlhkost různých materiálů. Na druhou stranu kontinuální měření vlhkosti v biomase
VícePalivová soustava Steyr 6195 CVT
Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního
VíceHmotnostní měření malých průtoků tekutin v uzavřených kanálech
Hmotnostní měření malých průtoků tekutin v uzavřených kanálech Adámek, Milan 1 & Vavruša, Svatomír 2 1 Mgr., Ústav automatizace, FT-Zlín, VUT Brno, nám. T.G.M. 275, 762 72 Zlín adamek@zlin.vutbr.cz, http://ft3.zlin.vutbr.cz/adamek/home.htm
VícePrincipy chemických snímačů
Principy chemických snímačů Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Autor: Ing. Pavel Votrubec Název: VY_32_INOVACE_05_AUT_99_principy_chemickych_snimacu.pptx Téma: Principy chemických snímačů
VíceStanovení měrného tepla pevných látek
61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,
VíceStanovení fotokatalytické aktivity vzorků FN1, FN2, FN3 a P25 dle metodiky ISO :2013
Stanovení fotokatalytické aktivity vzorků FN, FN2, FN3 a P25 dle metodiky ISO 2297-4:23 Vypracováno za základě objednávky č. VSCHT 7-2-5 pro Advanced Materials-JTJ s.r.o. Vypracovali: Ing. Michal Baudys
VíceMěření při najíždění bloku. (vybrané kapitoly)
Měření při najíždění bloku (vybrané kapitoly) 1 Reaktor VVER 1000 typ V320 Heterogenní reaktor Palivo nízce obohacený kysličník uraničitý Moderátor a chladivo roztok kyseliny borité v chemicky čisté vodě
VíceVYUŽITÍ AKTIVÁTORŮ ABSORPCE MIKROVLNNÉHO ZÁŘENÍ PŘI TERMICKÉ DESORPCI
VYUŽITÍ AKTIVÁTORŮ ABSORPCE MIKROVLNNÉHO ZÁŘENÍ PŘI TERMICKÉ DESORPCI Pavel Mašín - Dekonta, a.s Jiří Hendrych, Jiří Kroužek, VŠCHT Praha Martin Kubal Jiří Sobek - ÚCHP AV ČR Inovativní sanační technologie
VíceVLIV VSTUPNÍCH SUROVIN NA KVALITU VYSOKOTEPLOTNÍ KERAMIKY
VLIV VSTUPNÍCH SUROVIN NA KVALITU VYSOKOTEPLOTNÍ KERAMIKY Miroslava KLÁROVÁ, Jozef VLČEK, Michaela TOPINKOVÁ, Jiří BURDA, Dalibor JANČAR, Hana OVČAČÍKOVÁ, Romana ŠVRČINOVÁ, Anežka VOLKOVÁ VŠB-TU Ostrava,
VíceStabilizovaný vs. surový ČK
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Materiálové a energetické využití stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středněteplotní pomalou pyrolýzou Michael
VíceTechnologie zplyňování biomasy
Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired
VíceMĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU
MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno
VíceSANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY METANU VE VAZBĚ NA STARÁ DŮLNÍ DÍLA
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin SANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY
VíceVliv olejů po termické depolymerizaci na kovové konstrukční materiály
Vliv olejů po termické depolymerizaci na kovové konstrukční materiály Ing. Libor Baraňák Ph. D, doc. Miroslav Bačiak Ph.D., ENRESS s.r.o., Praha baranak@enress.eu Náš příspěvek na konferenci řeší problematiku
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA 137/2006 Sb., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA 137/2006 Sb., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH ZADAVATEL Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. Sídlem Heyrovského nám. 2, 16206, Praha 6 IČ: 61389013 Jednající: RNDr.
VíceNávrh ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy. 2 Základní pojmy
Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2008, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formulář žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů Ministerstvo životního
VíceZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ
ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ Rok vzniku: 29 Umístěno na: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního ženýrství, Technická 2, 616 69 Brno, Hala C3/Energetický ústav
Více3. Termická analýza. Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253
3. Termická analýza Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 1 DMA Dynamicko-mechanická analýza měření tvrdosti a tuhosti materiálů měření viskozity vzorku na materiál je
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceJednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU SELENU METODOU ICP-OES
Strana 1 STANOVENÍ OBSAHU SELENU METODOU ICP-OES 1 Rozsah a účel Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu selenu v minerálních krmivech a premixech metodou optické emisní spektrometrie
VíceELEKTROTERMICKÁ ATOMIZACE. Electrothermal atomization AAS (ETA-AAS)
ELEKTROTERMICKÁ ATOMIZACE Electrothermal atomization AAS (ETA-AAS) FA nedosahuje detekčních mezí potřebných pro chemickou praxi (FA mg/l, ETA g/l). ETA: atomizátor obvykle ve tvaru trubičky (Massmannova
VíceKogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth
KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se
VíceTrysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy
Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy Jan HRDLIČKA 1, * 1 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 166 07 Praha 6 * Email: jan.hrdlicka@fs.cvut.cz
VíceMěření teploty tavení popelovin pomocí termo-gravimetrické analýzy
Měření teploty tavení popelovin pomocí termo-gravimetrické analýzy Jiří MOSKALÍK 1*, Ladislav ŠNAJDÁREK 2, Jiří POSPÍŠIL, 2 1 Vysoká Škola Báňská Technická Univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172, Ostrava-Poruba
VíceVysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin
Vysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin Karel Ciahotný Marek Staf Tomáš Hlinčík Veronika Vrbová Viktor Tekáč Ivo Jiříček ICCT Mikulov 2015 shrnutí doposud získaných
VíceMetody termické analýzy. 3. Termické metody všeobecně. Uspořádání experimentů.
3. ermické metody všeobecně. Uspořádání experimentů. 3.1. vhodné pro polymery a vlákna ermická analýza je širší pojem pro metody, při nichž se měří fyzikální a chemické vlastnosti látky nebo směsi látek
VíceSpojení hmotové spektrometrie se separačními metodami
Spojení hmotové spektrometrie se separačními metodami RNDr. Radomír Čabala, Dr. Katedra analytické chemie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova Praha Spojení hmotové spektrometrie se separačními metodami
VíceVALIDACE METODY AEROBNÍ OXIDACE ODPADŮ. Svatopluk Krýsl
VALIDACE METODY AEROBNÍ OXIDACE ODPADŮ Svatopluk Krýsl Svatopluk.Krysl@zuusti.cz 29.11.2012 1 Biologický odpad biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností,
VíceProvozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu
Provozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika
VíceA:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení)
A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A8B268P A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu
VíceLABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ. Stanovení těkavých látek
LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ Stanovení těkavých látek (metoda: plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickým detektorem) Garant úlohy: doc. Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D. 1 OBSAH
VíceTechnická specifikace přístrojů k zadávací dokumentaci Plynové chromatografy a analyzátory k pokusným jednotkám pro projekt UniCRE
Příloha č. 2 Technická specifikace přístrojů k zadávací dokumentaci Plynové chromatografy a analyzátory k pokusným jednotkám pro projekt UniCRE Část B AN1, AN2 Analyzátor pro stanovení oxidu uhelnatého,
Více1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu:
1 Pracovní úkol 1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu: (a) platinovýodporovýteploměr(určetekonstanty R 0, A, B). (b) termočlánek měď-konstantan(určete konstanty a, b,
VíceÚloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD
Jméno: Obor: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD Jednou ze základních operací v biochemické laboratoři je vážení. Ve většině případů právě přesnost a správnost navažovaného množství látky má vliv na výsledek
Více