Strategie území správního obvodu ORP Rakovník

Transkript

1 Strategie území správního obvodu ORP Rakovník v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a vodovodů a kanalizací Dokument je zpracován na období 2015 až 2024 Verze duben 2015 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B )

2 Obsah 1. Úvod Základní informace o strategii Stručná informace o městech a obcích správního obvodu Kontext vzniku a existence strategie Účel strategie proč byla zpracována Uživatelé strategie komu strategie slouží Vybrané relevantní významné strategické dokumenty Profil (základní charakteristika) území správního obvodu a souhrnná SWOT analýza Profil území správního obvodu Identifikace správního obvodu Stručná charakteristika území správního obvodu Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území Aktéři regionálního rozvoje Souhrnná SWOT analýza území správního obvodu Téma: Školství Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Popis základního a předškolního vzdělání správního obvodu (situační analýzy, finanční analýza), očekávaný vývoj Analýza rizik a další potřebné analýzy v oblasti školství SWOT analýza školství Souhrn výsledků analýz (analytické části) Návrhová část pro oblast školství Struktura návrhové části pro téma školství Vize a problémové oblasti (okruhy) Vize Problémové okruhy Nízká naplněnost základních škol Problematika dětí mladších tří let Popis cílů v jednotlivých oblastech Nízká naplněnost základní škol Problematika dětí mladších tří let Indikátory Pravidla pro řízení strategie

3 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Systém změn strategie Akční plán Závěr a postup zpracování Shrnutí Popis postupu tvorby strategie Přílohy Seznam zkratek Vazba na OP VVV PO3 a IROP SC Téma: sociální služby Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Popis sociálních služeb ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Analýza rizik a další potřebné analýzy SWOT analýza oblasti Souhrn výsledků analýz (analytické části) Návrhová část pro oblast sociálních služeb Struktura návrhové části Vize a problémové oblasti (okruhy) Vize Problémové okruhy Zvyšující se počet osob starších 65 let Neaktuálnost komunitního plánu sociálních služeb Problematika sociálně vyloučených skupin Popis cílů v jednotlivých oblastech Zvyšující se počet osob starších 65 let Neaktuálnost komunitního plánu sociálních služeb Problematika sociálně vyloučených skupin Indikátory Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Systém změn strategie Akční plán Závěr a postup zpracování Shrnutí

4 Popis postupu tvorby strategie Přílohy Grafické výstupy zpracované v rámci analytické části Téma: odpadové hospodářství Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Popis odpadového hospodářství ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Zařízení k nakládání s odpady Porovnání cenové hladiny ORP Rakovník s krajským a celorepublikovým průměrem Produkce odpadů Nakládání s odpady Finanční analýza hospodaření s odpady Analýza rizik a další potřebné analýzy SWOT analýza oblasti Souhrn výsledků analýz (analytické části) Návrhová část pro oblast odpadového hospodářství Struktura návrhové části Vize a problémové okruhy Vize Problémové okruhy Neexistence zařízení pro nakládání s odpady Popis cílů v jednotlivých oblastech Neexistence zařízení pro nakládání s odpady Neexistence zařízení pro nakládání s odpady Indikátory Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Systém změn strategie Akční plán Závěr a postup zpracování Shrnutí Popis postupu tvorby strategie Přílohy Seznam zkratek Tabulky a grafy

5 6. Téma: Rozvoj infrastruktury v oblasti vodovodů a kanalizací Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Zkvalitnění a optimalizace plánování rozvoje vodohospodářské infrastruktury Zkvalitnění a dořešení vodohospodářské infrastruktury Zlepšení podmínek pro malé obce s nízkými rozpočty Zvyšování bezpečnosti nebo řešení negativních vlivů na kvalitu vody Mezikrajská spolupráce Financování rozvoje vodohospodářské infrastruktury Legislativní určení řešeného problému Popis ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Situační analýza na území ORP Finanční analýza Očekávaný vývoj Analýza rizik a další potřebné analýzy SWOT analýza oblasti Souhrn výsledků analýz (analytické části) Návrhová část pro oblast volitelného tématu Struktura návrhové části Vize a problémové oblasti (okruhy) Problémové okruhy Nesystémové plánování rozvoje vodohospodářské infrastruktury Nedořešená vodohospodářská infrastruktura na území ORP Ohrožení kvality a množství vodních zdrojů Popis cílů v jednotlivých oblastech Indikátory Pravidla pro řízení strategie (implementační pravidla) Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Systém změn strategie Akční plán Závěr a postup zpracování Shrnutí Popis postupu tvorby strategie Přílohy Závěr, kontakty Přílohy

6 8.1. Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek Seznam obrázku Seznam grafů

7 1. Úvod 1.1. Základní informace o strategii Tab. č. 1 Základní informace o strategii Strategie území správního obvodu ORP Rakovník v oblasti předškolní Název strategie výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a vodovodů a kanalizací. Místní strategie (strategie správního obvodu ORP) tematického Kategorie strategie charakteru (pro oblast předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadové hospodářství a vodovodů a kanalizací) Řešené území Názvy obcí správního obvodu Zadavatel strategie Gestor tvorby strategie Správní obvod ORP Rakovník Počet obyvatel správního obvodu: Počet obcí ve správním obvodu: 83 Rozloha správního obvodu: 89627,3315 km² Města: Jesenice, Nové Strašecí, Rakovník Obce: Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár. Svaz měst a obcí České republiky v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Rakovník Koordinátor tvorby strategie Ing. Linda Polcarová Rok zpracování strategie Schvalovatel strategie Forma a datum projednání / schválení Shromáždění starostů SO ORP + ORP Rakovník; Svazek měst a obcí Rakovnicka Projednání na shromáždění starostů dne Schváleno na shromáždění starostů dne. Projednáno / schváleno usnesením DSO dne Číslo a datum aktualizace Zatím neproběhla aktualizace., První schválená aktualizace ze dne. Zákon o obcích č. 128/2000 Sb., Zákon o územním plánování č. 183/2000 Sb., Zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., Školský zákon č. Související legislativa 561/2004 Sb., Zákon o sociálních službách č.108/2006 Sb., Zákon o odpadech č.185/2001 Sb., Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Doba realizace strategie

8 Odpovědnost za implementaci Kontext vzniku strategie Stručný popis řešeného problému a obsahu strategie Shromáždění starostů SO ORP + ORP Rakovník, Svazek měst a obcí Rakovnicka Strategie byla zpracována v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Cílem projektu je posílit meziobecní spolupráci (MOS) v rámci právním řádem definovaného území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Projekt na území SO ORP Rakovník realizuje Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s městem Rakovník a se zapojenými obcemi v rámci SO. Strategie oblastí předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb a odpadového hospodářství byla zpracována Bc. Patricií Kovářovou. Strategie zvolené oblasti Vodovody a kanalizace byla zpracována Ing. Lucií Proškovou. Strategie byla zpracována na základě dat (sběr primárních a sekundárních dat) kvantitativní a kvalitativní analýzy. Následuje SWOT analýza, analýza cílových skupina a jejich potřeb vytvořeny expertním odhadem za podpory výsledků dotazníkového šetření a osobního průzkumu. Výstupem strategie je stanovení problémových okruhů a nastavení jejich cílů. Pro každý z cílů jsou následně nastaveny indikátory a na závěr akční plán realizace. V rámci projektu je zpracován souhrnný dokument, který obsahuje dílčí strategie ve 4 oblastech (3 povinné a 1 volitelná): 1. předškolní výchova a základní školství, 2. sociální služby, 3. odpadové hospodářství, 4. volitelné téma: Rozvoj infrastruktury v oblasti vodovodů a kanalizací na Rakovnicku Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.), ČSÚ 8

9 1.2. Stručná informace o městech a obcích správního obvodu Ve správním obvodu je celkem 83 obcí, z toho 3 mají statut města. Tab. č. 2 Obce správního obvodu dle abecedního pořadí Znak Údaje o obci Znak Údaje o obci Název obce: Bdín Název obce: Nové Strašecí Počet obyvatel: 62 Počet obyvatel: 5284 není Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ne Název obce: Branov Název obce: Nový Dům Počet obyvatel: 205 Počet obyvatel: 158 Zapojení do tvorby strategie: ano není Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Břežany Název obce: Olešná Počet obyvatel: 140 Počet obyvatel: 558 Zapojení do tvorby strategie: ano není Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Čistá Název obce: Oráčov Počet obyvatel: 892 Počet obyvatel: 385 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Děkov Název obce: Panoší Újezd Počet obyvatel: 193 Počet obyvatel: 292 není Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Drahouš Název obce: Pavlíkov Počet obyvatel: 88 Počet obyvatel: 1075 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano 9

10 Název obce: Hořesedly Název obce: Petrovice Počet obyvatel: 460 Počet obyvatel: 270 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Hořovičky Název obce: Pochvalov Počet obyvatel: 466 Počet obyvatel: 268 Zapojení do tvorby strategie: ne Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Hracholusky Název obce: Přerubenice Počet obyvatel: 74 Počet obyvatel: 67 Zapojení do tvorby strategie: ano není Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Hřebečníky Název obce: Příčina Počet obyvatel: 249 Počet obyvatel: 191 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Hředle Název obce: Přílepy Počet obyvatel: 592 Počet obyvatel: 202 Zapojení do tvorby strategie: ano není Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Hvozd Název obce: Pšovlky Počet obyvatel: 171 Počet obyvatel: 308 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Chrášťany Počet obyvatel: 656 Zapojení do tvorby strategie: ano není Název obce: Pustověty Počet obyvatel: 146 Zapojení do tvorby strategie: ano 10

11 Název obce: Janov Název obce: Račice Počet obyvatel: 123 Počet obyvatel: 155 Zapojení do tvorby strategie: ano není Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Jesenice Název obce: Rakovník Počet obyvatel: 1704 Počet obyvatel: Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Kalivody Název obce: Roztoky Počet obyvatel: 89 Počet obyvatel: 1122 není Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Karlova Ves Název obce: Ruda Počet obyvatel: 135 Počet obyvatel: 750 není Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Kněževes Název obce: Rynholec Počet obyvatel: 1074 Počet obyvatel: 887 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Kolešov Název obce: Řeřichy Počet obyvatel: 133 Počet obyvatel: 100 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Kolešovice Počet obyvatel: 822 Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Řevničov Počet obyvatel: 1399 Zapojení do tvorby strategie: ano 11

12 Název obce: Kounov Název obce: Senec Počet obyvatel: 602 Počet obyvatel: 242 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Kozojedy Název obce: Senomaty Počet obyvatel: 96 Počet obyvatel: 1142 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Krakov Název obce: Skryje Počet obyvatel: 133 Počet obyvatel: 166 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Krakovec Název obce: Slabce Počet obyvatel: 76 Počet obyvatel: 734 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Kroučová Název obce: Smilovice Počet obyvatel: 264 Počet obyvatel: 59 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Krty Název obce: Srbeč Počet obyvatel: 109 Počet obyvatel: 287 není Zapojení do tvorby strategie: ano není Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Krupá Název obce: Svojetín Počet obyvatel: 459 Počet obyvatel: 344 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano 12

13 Název obce: Krušovice Název obce: Sýkořice Počet obyvatel: 632 Počet obyvatel: 500 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Křivoklát Název obce: Šanov Počet obyvatel: 687 Počet obyvatel: 529 Zapojení do tvorby strategie: ne Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Lašovice Název obce: Šípy Počet obyvatel: 121 Počet obyvatel: 215 není Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Lišany Název obce: Švihov Počet obyvatel: 679 Počet obyvatel: 45 Zapojení do tvorby strategie: ano není Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Lubná Název obce: Třeboc Počet obyvatel: 1027 Počet obyvatel: 125 Zapojení do tvorby strategie: ano není Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Lužná Název obce: Třtice Počet obyvatel: 1850 Počet obyvatel: 463 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Malinová Název obce: Václavy Počet obyvatel: 79 Zapojení do tvorby strategie: ano Počet obyvatel: 64 Zapojení do tvorby strategie: ano 13

14 Název obce: Městečko Název obce: Velká Buková Počet obyvatel: 428 Počet obyvatel: 255 není Zapojení do tvorby strategie: ne Zapojení do tvorby strategie: ne není Název obce: Milostín Název obce: Velká Chmelištná Počet obyvatel: 298 Počet obyvatel: 60 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ne Název obce: Milý Název obce: Všesulov Počet obyvatel: 170 Počet obyvatel: 145 není Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Mšec Název obce: Všetaty Počet obyvatel: 902 Počet obyvatel: 317 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Mšecké Žehrovice Název obce: Zavidov Počet obyvatel: 540 Počet obyvatel: 320 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Mutějovice Název obce: Zbečno Počet obyvatel: 804 Počet obyvatel: 477 Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Nesuchyně Název obce: Žďár Počet obyvatel: 426 Zapojení do tvorby strategie: ne není Počet obyvatel: 97 Zapojení do tvorby strategie: ano 14

15 Název obce: Nezabudice Počet obyvatel: 71 Zapojení do tvorby strategie: ne Zdroj: ČSÚ, webové stránky obcí 1.3. Kontext vzniku a existence strategie Strategie byla zpracována v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Cílem projektu je posílit meziobecní spolupráci (MOS) v rámci právním řádem definovaného území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Projekt na území SO ORP Rakovník realizuje Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s městem Rakovník a se zapojenými obcemi v rámci SO. Z toho důvodu je Svaz zadavatelem strategie a Rakovník je gestorem tvorby strategie. Koordinátorem strategie je koordinátor meziobecní spolupráce Ing. Linda Polcarová. Strategie byla zpracována Bc. Patricií Kovářovou. Strategie byla zpracována na základě dat (sběr primárních a sekundárních dat) kvantitativní a kvalitativní analýzy vytvořené expertním odhadem za podpory výsledků dotazníkového šetření a osobního průzkumu. Následuje SWOT analýza, analýza cílových skupina a jejich potřeb. Výstupem strategie je stanovení problémových okruhů a nastavení jejich cílů. Pro každý z cílů jsou následně nastaveny indikátory a na závěr akční plán realizace Účel strategie proč byla zpracována Účelem strategie je vymezit a definovat ve 4 oblastech možnosti meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP, a to včetně návrhu možných řešení. Strategie má sloužit též k hledání dobrých praxí a prostoru pro úspory nákladů nebo zvýšení kvality v těchto 4 oblastech pomocí meziobecní spolupráce Uživatelé strategie komu strategie slouží Strategie je určena obcím správního obvodu, jejich občanům, voleným orgánům a zřízeným či založeným organizacím. Slouží také představitelům organizací a subjektů v rámci daného území správního obvodu - mikroregionům, MAS, ziskovému i neziskovému sektoru. K uživatelům strategie mohou patřit též stát a jeho organizace Vybrané relevantní významné strategické dokumenty V následující tabulce jsou uvedeny názvy vybraných významných strategických dokumentů včetně odkazů, kde je možné je získat. Nejsou zde uváděny všechny strategické dokumenty u obcí jsou zmíněny jen ty, které mají značný přesah mimo území obce nebo jsou svým charakterem pro některé z témat klíčové. Jedná se o všechny dokumenty, které se vztahují k území SO ORP. 15

16 Tab. č. 3 Relevantní významné strategické dokumenty Č. Název dokumentu Kde jej lze získat 1. Stát Strategie regionálního rozvoje ČR pro období Ministerstvo pro místní rozvoj - Strategický rámec udržitelného rozvoje 2. České republiky Ministerstvo životního prostředí Plán odpadového hospodářství ČR Středočeský kraj Strategie sociálního začleňování Ministerstvo práce a sociálních věcí - Národní program rozvoje vzdělávání v České republice - Bílá kniha Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období Kraj Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje Zásady územního rozvoje Středočeského kraje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - Středočeský kraj - Středočeský kraj - Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Středočeský kraj - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Středočeském kraji na období Středočeský kraj - Plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením Středočeského kraje na období Středočeský kraj - Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje v letech Středočeský kraj - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Středočeský kraj - Středočeský kraj

17 2. Profil (základní charakteristika) území správního obvodu a souhrnná SWOT analýza 2.1. Profil území správního obvodu Identifikace správního obvodu Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Rakovník se nachází v západní části Středočeského kraje. Sousedí s SO ORP Slaný, Kladno, Beroun, Rokycany, Kralovice, Podbořany, Žatec a Louny. Rozloha území k datu činila 930 km². Po přeřazení obce Lány z SO ORP Rakovník do ORP Kladno, v roce 2007, došlo ke snížení rozlohy na 896 km². Jedná se tak o druhé největší ORP Středočeského kraje. Velkou část území zaujímají zemědělské půdy a lesy. Zemědělská půda tvoří 53,5 % a lesy 37,3 % z rozlohy území. SO Rakovník se skládá z 83 obcí, což je druhý nejvyšší počet obcí ve Středočeském kraji. Statutem města se pyšní pouze tři obce Rakovník, Nové Strašecí a Jesenice. Statut městyse mají obce Kněževes, Křivoklát, Mšec, Pavlíkov, Senomaty a Slabce. Region lze administrativně členit dle území obcí s pověřeným obecním úřadem na tzv. obce II. stupně: Jesenice, Rakovník, Nové Strašecí a Křivoklát. Jesenice tvoří město včetně jeho pěti místních částí a vykonává státní správu pro katastrální území devíti obcí: Děkov, Drahouš, Hořovičky, Kolešov, Krty, Oráčov, Pšovlky, Švihov a Žďár, což ho řadí mezi obce s nejnižším počtem obcí pro výkon veřejné správy. Město Rakovník je obcí II. i III. typu a proto mimo výkonu veřejné správy pro obce Břežany, Chrášťany, Čistá, Hořesedly, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Janov, Kněževes, Kolešovice, Kounov, Krakov, Krakovec, Krupá, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Milostín, Mutějovice, Nesuchyně, Nový Dům, Olešná, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Příčina, Přílepy, Rakovník, Řeřichy, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Svojetín, Šanov, Šípy, Václavy, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, vykonává také státní správu v přenesené působnosti pro 83 obcí bývalého okresu Rakovník. Je největší obcí s POÚ v regionu. Městys Křivoklát má 2 místní části a pod jeho působnost spadají obce na katastrálním území Branov, Karlova Ves, Křivoklát, Městečko, Nezabudice, Pustověty, Račice, Roztoky, Sýkořice, Velká Buková, Zbečno. Je to obec s POÚ s druhým nejnižším počtem katastrálních území ve sledovaném regionu -11. Město Nové Strašecí svojí působností II. stupně zahrnuje území katastrů obcí Bdín, Kalivody, Kozojedy, Kroučová, Krušovice, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nové Strašecí, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc, Třtice, celkem 19 katastrální území. 17

18 Obr. 1 Mapa administrativního členění správního obvodu Zdroj: ČSÚ Území lze kromě běžného administrativního dělení rozčlenit podle místních mikroregionálních disparit, přírodních, historických a demografických podmínek. Nejčastěji používané dělení je dle dnes již ne zcela funkčních mikroregionů, které korespondují či korespondovaly s územními specifiky a zahrnovaly téměř všechny obce ze sledovaného území (mimo 2 obcí v roce 2004). Území dobrovolných sdružení obcí neboli mikroregion Balkán, mikroregion Čistá-Senomaty, svazek obcí Jesenicko, mikroregion Kněževes, mikroregion Křivoklát, mikroregion Poddžbánsko a mikroregion Novostrašecko. Některá z nich jsou funkční dodnes, jiná vývojem situace politické i ekonomické zanikla. Označení a dělení území však zůstává. Pro porovnání rozdělení území uvádíme mapu mikroregionů z roku 2008 a mapu mikroregionů z roku

19 Obr. 2 Mapa mikroregionů rok 2008 Zdroj: Integrovaná rozvojová strategie na území Rakovnicka JAK ŽÍT NA RAKOVNICKU příprava na programové období Obr. 3 Mapa mikroregionů rok 2014 Zdroj: Integrovaná rozvojová strategie na území Rakovnicka JAK ŽÍT NA RAKOVNICKU příprava na programové období

20 Stručná charakteristika území správního obvodu A. Obyvatelstvo a obce Tab. č. 4 Charakteristika území ORP Obce Počet obcí Počet částí obcí Počet katastrálních území Počet obcí se statutem města Počet obcí se statutem městyse x Pozemky Výměra v tis. ha Zemědělská půda Lesní pozemky Zastavěné plochy Hustota zalidnění (osoby/km²) 58,8 59,0 59,8 61,0 61,3 62,1 61,9 61,8 Zdroj: ČSÚ Výhodou územní charakteristiky obce s rozšířenou působností Rakovník je konstantní počet obcí na území ORP, která také koresponduje svým územím s bývalým okresem Rakovník. Jedinou změnou v počtu obcí tehdejšího okresu bylo odloučení obce Lány v roce Tím se území zmenšilo o 3402 ha a snížil se počet obyvatel o cca Počet obcí tak klesl z 84 na 83 obce, území ORP však zůstává nezměněno. V letech 2006 až 2008 díky přijetí zákona č. 234/2006 Sb., který umožnil určit/obnovit statut města a nově i městyse také z historického titulu obcím, které tento status měly již před rokem 1954, se na území Rakovnicka rozrostl počet obcí s novým titulem městys a také města. Městysů je celkem 6, a jejich počet je od roku 2008 konstantní. Město přibylo pouze jedno, k Rakovníku a Novému Strašecí přibylo město Jesenice, který titul opětovně získalo právě díky historickému statutu města z roku

21 Tab. č. 5 Demografický vývoj obyvatel v území ORP Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel celkem V tom: muži Věkové skupiny Zdroj: ČSÚ ženy V tom ve věku: Průměrný věk (celkem) 40,3 40,5 40,6 40,6 40,8 40,9 41,2 41,4 Index stáří (65+ / 0-14 v %) 100,6 102,1 104,9 106,4 108,2 108,6 110,6 115,3 Muži V tom ve věku: Průměrný věk 38,9 39,1 39,2 39,2 39,3 39,5 39,7 40,0 Index stáří (65+ / 0-14 v %) 80,0 81,2 83,6 84,3 85,2 85,8 87,3 92,3 Ženy V tom ve věku: Průměrný věk 41,6 41,8 41,9 42,0 42,2 42,3 42,6 42,9 Index stáří (65+ / 0-14 v %) 121,5 123,5 126,7 129,7 132,7 133,0 135,7 140,1 Migrace (přírůstek na 1000 obyv.) Celková 0,9 3,4 14,2 19,5 4,9 12,3 0,1-1,6 Přirozená -2,5-0,9-0,0 0,5-0,6 0,2-1,0-1,0 Stěhováním (mechanická) 3,4 4,3 14,2 19,0 5,4 12,2 1,1-0,5 Dle údajů k má region Rakovník celkem obyvatel, z toho mužů a žen. Genderové rozložení obyvatelstva je tak téměř rovnoměrné. Město Rakovník obývá obyvatel. Vývoj počtu obyvatel Rakovnicka částečně koresponduje s vývojem ve Středočeském kraji, kdy až do roku 2009 dochází k pozvolnému nárůstu počtu obyvatelstva. Avšak od roku 2010 se na území ORP Rakovník počet obyvatel již snižuje. Jde o pokles v řádech desítek i stovek obyvatel, naopak Středočeský kraj si nárůst obyvatelstva udržel. Správní území ORP Rakovník je populačně také nejmenším okresem Středočeského kraje a patří mezi obce s nejnižší hustotou zalidnění - méně než 70 obyvatel na km2, spolu s Příbramí a Benešovem. To je dáno především velkým počtem malých obcí s počtem obyvatel do 500 obyvatel, soustředěním průmyslu do příměstských oblastí a celkovou historickou a geografickou strukturou osídlení regionu (Sudety, zemědělské půdy, lesní porost, CHKO Křivoklátsko, atd.) a stěhováním za prací do blízkých měst mimo region. Průměrný věk obyvatel v Rakovnickém regionu k je 41,4 let. V porovnání s ostatními SO ORP Středočeského kraje se jedná o průměrnou hodnotu. Dle vedené statistiky Českého statistického úřadu počet živě narozených dětí v SO ORP Rakovník pozvolna klesá. V roce 2010 se zde narodilo 580 dětí a o dva roky později 548 dětí. V roce 2012 byla porodnost, v přepočtu živě narozených dětí na 1000 obyvatel, druhá nejnižší po Příbrami. Důvodem je především hospodářská krize, porodnost žen ve vyšším věku, 21

22 omezení počtu dětí na rodinu a stěhování produktivního obyvatelstva mimo region. Naopak úmrtnosti na 1000 obyvatel v Rakovnickém okrese byla v roce 2012 druhá nejvyšší ze všech území ORP Středočeského kraje. Vyšší úmrtnost byla pouze v Kutné Hoře. Důvodem je vyšší podíl úmrtí způsobených nemocemi oběhové soustavy (139 mužů a 165 žen), nádorovým onemocněním (78 mužů a 52 žen) a nemocemi dýchací soustavy (26 mužů a 17 žen). Graf 1 Celkový počet obyvatel správního obvodu v letech 2005 až 2012 Zdroj: Viz. Předchozí tabulka 22

23 Graf 2 Vývoj počtu obyvatel správního obvodu v letech 2005 až 2012 Zdroj: ČSÚ Graf 3 Vývoj počtu obyvatel ve Středočeském kraji v letech 2005 až 2012 Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel na území ORP Rakovník byl do roku 2010 na vzestupu. Tohoto roku dosáhl svého vrcholu a následně pozvolna klesá. V Rakovnickém regionu se zvyšuje počet osob starších 65 23

24 let a také index stáří obyvatel. Tato dvě fakta korespondují s celorepublikovým vývojem obyvatel. V roce 2012 je poprvé celkový přírůstek na 1000 obyvatel v záporném čísle. Je to výsledek celkově nižšího přirozeného přírůstku obyvatelstva (navzdory vyšší porodnosti) a také zápornou migrací, tedy odlivu občanů mimo region. Přirozený přírůstek je stále záporný a koliduje kolem nulové hodnoty, kromě roků 2008 a 2010, kdy díky vyšší porodnosti v porovnání s úmrtností dosáhl na kladnou hodnotu 0,5 respektive 0,2 na 1000 obyvatel. Kladné hodnoty celkového přírůstku na obyvatele jsou zapříčiněny stěhováním obyvatelstva do regionu. Především jde o stěhování mezi regiony ČR, zahraniční migrace má klesající tendenci. Vývoj migrace obyvatel okresu Rakovník je nejnižší v porovnání s ostatními územími ORP Středočeského kraje. Nicméně vývoj v regionu koresponduje s vývojem ve Středočeském kraji a kopíruje rekordní výsledky roku B. Občanská a technická vybavenost obcí správního obvodu Tab. č. 6 Stručná charakteristika školství v území ORP Typ zařízení Hodnota % z celkového počtu obcí má uvedené zařízení Počet obcí s MŠ % Počet obcí se ZŠ jen 1. stupeň Počet obcí se ZŠ 1. i 2. stupeň Počet středních škol: % % - obory gymnázií 2 2 % Komentář Čistá, Hořesedly, Hředle, Chrášťany, Jesenice (2), Kněževes, Kolešovice, Kounov, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lišany, Lubná, Lužná, Městečko, Mšec, Mutějovice, Nesuchyně, Nové Strašecí (4), Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Rakovník (8), Roztoky, Ruda (2), Rynholec, Řevničov, Senomaty, Slabce, Srbeč, Svojetín, Šanov, Všetaty, Zavidov Hředle, Chrášťany, Kněževes, Krušovice, Lišany, Olešná, Pavlíkov, Roztoky, Senomaty, Zbečno Čistá, Jesenice (2), Kolešovice, Kounov, Křivoklát, Lubná, Lužná, Mšec, Mutějovice, Nové Strašecí, Rakovník (4), Řevničov, Slabce, Šanov Gymnázium J. A. Komenského Nové Strašecí Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník 24

25 Typ zařízení -obory středních odborných škol a praktických škol -obory středních odborných učilišť a odborných učilišť Počet základních uměleckých škol Hodnota % z celkového počtu obcí má uvedené zařízení 9 5 % 4 5 % 2 2 % Komentář Integrovaná střední škola, Jesenice, Žatecká 1 Základní škola, Mateřská škola speciální a Praktická škola Jesenice Střední lesnická škola a Střední odborné učiliště, Křivoklát Střední odborné učiliště, Nové Strašecí, Sportovní 1135 Integrovaná střední škola, Rakovník, Na Jirkově 2309 Masarykova obchodní akademie Rakovník, Pražská 1222 Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Střední průmyslová škola, Rakovník, Gen. Kholla 2501/II Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník, příspěvková organizace Integrovaná střední škola, Jesenice, Žatecká 1 Střední lesnická škola a Střední odborné učiliště, Křivoklát Střední odborné učiliště, Nové Strašecí, Sportovní 1135 Integrovaná střední škola, Rakovník, Na Jirkově 2309 Počet konzervatoří 0 0 % - Počet jazykových škol 0 0 % - Počet vyšších odborných škol 0 0 % - Počet vysokých škol 0 0 % - Zdroj: ČSÚ, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Základní umělecká škola, Nové Strašecí, Komenského 189 Základní umělecká škola, Rakovník, Okružní 2331 Na území ORP Rakovník se ke školnímu roku 2012/2013 nachází 45 mateřských škol + 2 MŠ pro děti se speciálními potřebami (Jesenice, Rakovník) a 26 základních škol + 2 ZŠ pro žáky se 25

26 speciálními potřebami (Jesenice, Rakovník). Území se skládá především z malých obcí do 2000 obyvatel. Nejvíce obcí patří do skupiny s počtem obyvatel do 199. Jsou natolik malé, že se v nich nenachází žádná základní ani mateřská škola. V obcích s 200 až 499 obyvateli, kterých je na území Rakovnicka 24, funguje 10 mateřských škol a pouze jedna základní škola s prvním stupně. Třetí největší počet obcí je s počtem obyvatel od 500 do 999. Zde se nachází cekem 13 základních škol, z nichž 5 škol má pouze první stupeň výuky, a 16 mateřských škol. Každá z 8 obcí s počtem obyvatel od 1000 do 1999 má svou základní i mateřskou školu. Většina základních škol na území Rakovnicka je sloučených s mateřskou školou. Výhodou sloučených škol jsou především finanční úspory. Například sloučená Základní škola a Mateřská škola J. A. Komenského v Novém Strašecí, která patří do skupiny s počtem obyvatel , v současnosti zahrnuje 1 základní školu a 4 školy mateřské. V městě Rakovník jsou tři samostatné ZŠ. Gymnázia se na území ORP Rakovník nachází dvě, avšak pouze Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník nabízí variantu osmiletého studia. Základní umělecké školy jsou v regionu zřizovány dvě. Jedná se o Základní uměleckou školu Rakovník a Základní uměleckou školu Nové Strašecí. Od působí na našem území ORP svazková škola Základní škola a Mateřská škola Bez hranic, která slučuje MŠ Mšec, MŠ Řevničov, MŠ Srbeč, ZŠ Mšec a ZŠ Řevničov. Od zde zahájí svou činnost Lesní mateřská škola s názvem Dětský klubík Mája. Tab. č. 7 Stručná charakteristika oblasti "kultura a sport" v území ORP Typ zařízení Veřejná knihovna vč. poboček Hodnota % z celkového počtu obcí má uvedené zařízení % Stálá kina 8 10 % Divadlo 2 1 % Rakovník (2) Komentář Bdín, Branov, Děkov, Hořesedly, Hořovičky, Hracholusky, Hřebečníky (2), Hředle, Hvozd, Chrášťany, Čistá, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná (2), Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice (2), Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník (2), Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Třeboc, Václavy, Velká Buková, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno Jesenice, Křivoklát, Lužná, Mutějovice, Nové Strašecí, Rakovník, Slabce, Všetaty 26

27 Typ zařízení Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků) Galerie (vč. poboček a výstavních síní) Hodnota % z celkového počtu obcí má uvedené zařízení % 8 4 % Kulturní zařízení ostatní % Středisko pro volný čas dětí a mládeže 6 6 % Komentář Muzeum T. G. M. Rakovník, Pražská a Vysoká brána Rakovník, Nové Strašecí, Vlastivědné muzeum Jesenice, Památník J. Barranda, Pamětní síň Jaroslava Fraňka Nezabudice, Muzeum Čistecka, Památní síň Oty Pavla Branov, Skanzen Hamouzův statek Zbečno, Železniční muzeum Lužná, Vlastivědné muzeum Hředle, Muzeum lidových krojů Kněževes, Muzeum pivovarství Krušovice, Elektroskanzen Čechův mlýn ve Šlovicích, Muzeum veteránů Pavlíkov, Expozice Kounovské kamenné řady, Muzeum motocyklů Křivoklát Rabasova galerie Rakovník, Galerie Samson - Cafée Rakovník, Roubenka "Lechnýřovna" Rakovník, Výstavní síň Muzeum T. G. M. Rakovník, Nová síň Pod Vysokou branou Rakovník, Výstavní síň na radnici Rakovník, Výstavní síň Jiřího Anderleho Pavlíkov, Výstavní síň Křivoklát - Budy Břežany, Čistá (2), Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Krakov, Krakovec, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mutějovice, Nesuchyně, Nové Strašecí, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov (2), Pochvalov, Přerubenice, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Rakovník (6), Roztoky, Ruda, Řevničov, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Sýkořice, Šanov, Šípy, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty Jesenice, Křivoklát, Mšec, Nové Strašecí, Rakovník (2) Koupaliště a bazény 3 3 % Jesenice, Karlova Ves, Rakovník 27

28 Typ zařízení Hodnota % z celkového počtu obcí má uvedené zařízení Komentář -z toho kryté 2 2 % Jesenice, Rakovník Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) Tělocvičny (včetně školních) Zimní stadiony kryté i otevřené Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) % % Branov (2), Břežany, Čistá, Hořesedly, Hořovičky, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice (2), Karlova Ves, Kněževes, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakovec, Kroučová, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná (2), Malinová, Městečko, Milostín, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice (2), Nové Strašecí (2), Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník (4), Roztoky, Ruda, Rynholec, Řevničov (3), Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice (2), Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Velká Buková, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno Branov, Čistá, Hředle, Chrášťany, Jesenice, Kněževes, Kolešovice, Kounov, Krupá, Krušovice, Křivoklát (2), Lišany, Lubná, Lužná, Městečko, Milostín, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nové Strašecí (3), Olešná, Panoší Újezd, Pavlíkov, Rakovník (3), Roztoky, Ruda, Rynholec, Řevničov, Senec, Senomaty, Srbeč, Šanov, Šípy, Všetaty, Zbečno 2 2 % Nové Strašecí, Rakovník % Zdroj: ČSÚ, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Drahouš, Janov, Jesenice, Kounov, Krupá, Křivoklát, Lišany, Lužná (2), Mutějovice, Nové Strašecí, Pavlíkov, Pochvalov, Pšovlky, Pustověty, Rakovník (2), Řevničov, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Šanov, Velká Chmelištná 28

29 Nejfrekventovanějším kulturním zařízením jsou v regionu obecní a městské knihovny. Jsou ve více jak devadesáti procentech obcí. Bohužel vývoj informačních technologií a rozšíření internetu tomuto kulturnímu počinu příliš nesvědčí, proto především v obcích blízkých městům od provozování knihovny upouští, případně omezují provozní dobu. V lepším případě rozšiřují služby o veřejný internet, informační centrum a kopírovací služby, čímž uspokojují potřeby místního obyvatelstva i návštěvníků. Velmi zajímavý se jeví projekt sousedských knihovniček městyse Senomaty. Obecní knihovničky (poličky, domečky) se vyskytují na veřejných místech a jejichž obsah si může každý občan či návštěvník libovolně vypůjčit. Obec tak zatraktivní veřejné prostory a prostranství a zároveň řeší nedostatek skladovacích prostor pro nově darované či zakoupené knihy. Divadla jsou k dispozici pouze v obci s rozšířenou působností, ve městě Rakovník. Nabízí "velkou" divadelní scénu a také malé dětské divadélko, využívané převážně k loutkové scéně, případně besídkám. ČSÚ uvádí, že se v regionu nachází 8 stálých kin. Tato informace neodpovídá reálné situaci. Většina malých obecních kin byla zrušena, neboť zastaralá technika již nevyhovuje novým technologiím a nákladovost provozování kinosálů nebo venkovních kin je nad možnosti obcí. Bohužel ani města Nové Strašecí a Jesenice neudržela v provozu kina, která byla/jsou součástí obecního majetku. Jediný kinosál ve stálém provozu je v Rakovníku, stejně tak i venkovní letní kino. Naopak muzea a muzejní expozice zaznamenaly především v posledním desetiletí velký rozmach. Každá oblast nebo mikroregion se pyšní zajímavostmi pro ně typickými, proto se vyskytla příležitost pro rozvoj obecních i soukromých muzeí. Příkladem je muzeum pivovarnictví, železniční muzeum nebo kamenné řady. Muzejní prostory větších muzeí, především ve městech, mají kromě stálých expozic také krátkodobé výstavy a expozice, poskytují například průvodcovské služby, provozují informační centrum nebo odbornou knihovnu. Všechna muzea pak pořádají kupříkladu vzdělávací akce, besedy nebo kulturní akce. Galerie, výstavní síně jsou zastoupeny pouze ve městě Rakovník a městysi Křivoklát, kde je součástí Informační vzdělávací středisko Budy, které se zaměřuje na tématiku spojenou s ochranou přírody a přírodou všeobecně. Mezi střediska pro volný čas dětí a mládeže řadíme všechny domy dětí a mládeže a všechny samostatné stanice zájmových činností. Na území regionu ORP Rakovník jich je pouze 7 a z toho dvě jsou ve městě Rakovník. Zmíněné zařízení v obci Smilovice se nepodařilo nalézt a informaci tak potvrdit. Za ostatní kulturní zařízení jsou považovány kulturní domy, osvětové domy a sály, kulturní střediska atd. Pokryto je území 83 % obcí. Je to především pozůstatek budování KD v každé sebemenší obci, přičemž postačující byly a jsou sály místních pohostinství nebo sokoloven. Pro mnoho obcí, především těch malých, přestavuje údržba takového zařízení velkou finanční zátěž. Výsledné údaje o zařízeních v oblasti sportu ukazují na vysoké procento zabezpečení sportovního vyžití především pro děti a mládež. Sportovní a dětská hřiště jsou na území 96 % všech obcí, možnost sportovat i v zimním období mají děti či mládež ze 40 obcí (48 %), které mají na svém území zastřešenou tělocvičnu dostupnou pro veřejnost nebo pouze pro školní účely. Ve 24 obcích jsou ostatní zařízení pro tělovýchovu jako například: dráhy otevřené i kryté, sportovní haly (tělocvičné sály), kryté jízdárny, ledové plochy přírodní i umělé, herny, střelnice, a zařízení pro neorganizovanou tělesnou výchovu (areály zdraví a běžecké stezky). Otevřené stadiony jsou na území devíti obcí, kryté se však na území Rakovnicka nenalézají. Údaje o zimních stadionech jsou zastaralé, město Nové Strašecí již krytý zimní stadion neprovozuje. Pro venkovní koupání je možné využít nekrytých přírodních i umělých koupališť či bazénů ve 4 obcích. Zdroj sice uvádí krytý bazén ve městě Jesenice, ale tento bazén není již několik let v provozu, nicméně se v obci nalézá. 29

30 Tab. č. 8 Stručná charakteristika "zdravotnictví" veřejného i soukromého charakteru v území % z celkového Typ zařízení Hodnota počtu obcí má uvedené zařízení Komentář Ambulantní zařízení 1 1 % Oráčov Detašované pracoviště ambulantního zařízení Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře - gynekologa 2 1 % Rakovník (2) % % % 10 7 % Zařízení lékárenské péče 13 6 % Nemocnice 1 1 % Rakovník Čistá, Děkov, Hořesedly, Hořovičky, Jesenice, Kněževes, Kolešovice, Krušovice, Křivoklát, Lubná, Lužná, Mšec, Nové Strašecí (2), Pavlíkov, Petrovice, Rakovník (10), Řevničov, Slabce Čistá, Hořovičky, Jesenice, Kněževes (2), Kounov, Křivoklát, Lubná (2), Lužná, Mšec, Mutějovice, Nové Strašecí, Petrovice (2), Rakovník (6), Řevničov, Slabce, Svojetín Čistá, Jesenice, Kněževes, Kolešovice, Křivoklát, Lubná, Lužná, Mšec, Nové Strašecí (3), Rakovník (19), Slabce Jesenice, Křivoklát, Lužná, Nové Strašecí, Rakovník (5), Slabce Jesenice, Křivoklát, Nové Strašecí (2), Rakovník (8), Řevničov Odborné léčebné ústavy 0 0 % - Léčebna pro dlouhodobě 0 0 % - nemocné Ostatní lůžková zařízení 3 2 % Oráčov, Rakovník (2) Zdroj: ČSÚ V oblasti zdravotnictví je v Rakovnickém okresu nejvýznamnějším objektem nemocnice PRIVAMED Healthia s.r.o., Masarykova nemocnice v Rakovníku. Nemocnice poskytuje ambulantní a lůžkovou péči. Seznam oddělení nemocnice: Interní oddělení Chirurgické oddělení Gynekologicko-porodnické oddělení Centrální operační sály Anesteziologicko resuscitační oddělení (ARO) Radiodiagnostické oddělení (RDG) Rehabilitační oddělení Oddělení klinických laboratoří Patologie 30

31 Léčebna dlouhodobě nemocných (LDN) Dalším významným objektem je PRIVAMED Healthia s.r.o., Poliklinika Nové Strašecí, která však poskytuje pouze péči ambulantní. Síť praktických lékařů je rozšířena tím, že někteří lékaři mají samostatné ordinace ve více obcích Rakovnického regionu. Ostatní samostatná zařízení nebo detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení - Hořovičky, Mšec, Nové Strašecí (2), Rakovník (10); Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště samostatné ordinace) lékaře specialisty - Nové Strašecí (4), Rakovník (24), Řevničov; Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc - Nové Strašecí, Rakovník, Roztoky; Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci - Rakovník; Transfuzní stanice - Rakovník. Na sledovaném území ORP Rakovník zcela chybí nebo nejsou dostatečně zastoupeny následující služby: alternativní výuka v předškolním a základním vzdělávání, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, modernější koupaliště či bazén, baseballové hřiště pro již fungující baseballový klub, multifunkční hřiště nejen pro potřeby škol a školských zařízení. C. Ekonomická situace území, struktura ekonomiky území a trh práce Tab. č. 9 Ekonomická aktivita obyvatel území ORP Celkem muži ženy Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní v tom: z toho podle postavení v zaměstnání ze zaměstnaných zaměstnanci zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pracující důchodci ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem z toho nepracující důchodci žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Zdroj: ČSÚ Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je tvořeno z 55 % ženami a ze 45 % muži, výsledky odpovídají demografickému rozdělení obyvatelstva v regionu. Muži jsou zaměstnaní z 91 % a ženy z 89 %. Zde se projevuje genderový efekt v zaměstnanosti, ženy mají obtížnější pozici v pracovním uplatnění v období raného rodičovství, ale také v předdůchodovém věku. Ve výsledných číslech se počet nezaměstnaných žen oproti mužům neliší, v poměru však ano. Muži pracující na vlastní účet (podnikající) 2,6 krát převyšují počet žen podnikatelek. Tento trend je znát plošně po celém území ČR, v roce 2012 agentura ČEKIA uveřejnila výsledky rozdělení podnikajících fyzických i právnických osob podle věku a pohlaví a z téměř půl milionu podnikatelů ( ) bylo 85,3 % mužů a 14,6 % žen. Čísla v tabulce také ukazují, že muži v okrese Rakovník na "mateřskou dovolenou" nenastupují. Poměr obyvatelstva podle ekonomické aktivity či neaktivity je téměř roven jedné, neblaze se zde projevuje stárnutí obyvatelstva k nižšímu počtu narodivších se. Ačkoliv doposud doznívá boom Husákových dětí a jejich potomků, stav dětí/žáků a studentů pokrývá pouze polovinu stárnoucího neaktivního obyvatelstva. Tento trend má podle demografického průzkumu setrvalou tendenci. Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou jsou osoby 15leté a starší nebo osoby s nezjištěným 31

32 věkem, které nepatří do kategorie pracovních sil, tj. mezi zaměstnané a nezaměstnané ani do kategorie ekonomicky neaktivních osob. Ukazatel je výstupem ze zpracování sčítání lidu, domů a bytů. Tab. č. 10 Charakteristika dojíždění do škol a zaměstnání Vyjíždějící do zaměstnání a škol Celkem Vyjíždějící celkem vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce do jiné obce okresu v tom Zdroj: ČSÚ - sčítání lidu 2011 v tom do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí 77 vyjíždějící do škol v tom v rámci obce mimo obec Vyjížďka za zaměstnáním a do škol je nedílnou součástí života na Rakovnicku. Pokud jde o dojížďku do zaměstnání, 48 % ekonomicky aktivního zaměstnaného obyvatelstva za svojí prací dojíždí. Téměř 38 % dojíždí v rámci okresu, tedy do spádových měst a obcí, které nabízí více možností pro pracovní uplatnění (především město Rakovník, Nové Strašecí, Jesenice, Krušovice). Dojížďkou v rámci obce je postiženo 3005 obyvatel a jde o krátkou dojezdovou vzdálenost především ve městech nebo městských/obecních částech. Do jiného okresu nebo kraje, zde je převážně zastoupeno Kladno, Praha a Plzeň, dojíždí 3964 obyvatel, tj. 16,8 %. Pouhý zlomek procenta (77 obyvatel) dojíždí do zaměstnání mimo hranice ČR, známy jsou destinace Slovensko, Rakousko, Německo, případě státy Beneluxu. Díky snižování počtu venkovských škol s druhým stupněm a především s ohledem na umístění středních škol a učilišť ve spádových obcích, musí 57 % žáků a studentů do školy dojíždět. Ale "jen" 42 % z nich dojíždí do jiné obce/města. Bohužel ukazatele již neevidují, zda jde o obec v rámci regionu či nikoliv. Lze totiž předpokládat, že studenti středních škol a učilišť navštěvují školy i mimo sledované území, velmi frekventované jsou školy ve městech Praha, Kladno, Beroun, Plzeň, Hradec Králové. Tab. č. 11 Charakteristika domácností Hospodařící domácnosti podle typu Hospodařící domácnosti Hospodařící domácnosti celkem tvořené 1 rodinou v tom: Zdroj: ČSÚ - sčítání lidu 2011 v tom úplné bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné bez závislých dětí se závislými dětmi tvořené 2 a více rodinami 500 domácnosti jednotlivců vícečlenné nerodinné domácnosti

33 Na správním území obce s rozšířenou působností Rakovník se nachází 83 obcí, respektive 142 včetně jejich obecních částí. Jejich obyvatelé ( k ) jsou tvořeni domácnostmi. Průměrně tak připadá na každou domácnost 2,4 osoby. Obyvatelé regionu netvoří průměrně ani základní rodinu - dvě dospělé osoby a dítě. Navzdory tomu je v bývalém okrese domácností tvořených rodinou a 500 domácností tvořených více rodinami, tedy vícegenerační nebo sdružené domácnosti. Úplné rodiny bez dětí jsou páry, které již vychovaly své děti nebo naopak se připravují na rodičovství, případně bezdětné páry, ty zahrnují 30 % všech domácností, a vyrovnají se téměř domácnostem jedinců (30,9 %). Děti vyžadující péči mají ve své domácnosti jak úplné rodiny, tak neúplné rodiny (většinou tvořeny jedním rodičem a dětmi - převažují matky). Celkem je na území Rakovnicka 5814 domácností se závislými dětmi, tj. pouhých 26 %. Vše ukazuje na predikci demografického vývoje s udržitelnou nízkou nebo i klesající tendencí počtu nově narozených. Tab. č. 12 Charakteristika nezaměstnanosti v území ORP Nezaměstnanost Evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho (%): 20,71 19,87 21,23 24,82 25,70 22,47 17,92 16,10 17,24 - občané se zdravotním postižením z toho (%): 10,42 6,89 7,93 7,43 7,08 6,94 7,93 7,30 6,69 - absolventi z toho (%): 30,51 28,52 29,11 31,02 23,54 15,72 13,80 26,29 33,83 - osoby s délkou evidence nad 12 měsíců Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 9,4 12,5 8,1 3,4 2 2,7 14,2 31,8 28,4 19,9 Míra nezaměstnanosti (%) za ORP 8,53 7,99 7,54 6,61 5,5 6,01 9,65 10,26 9,73 9,4 Zdroj: ČSÚ Dle SMO data za rok 2012 nejsou zjistitelná z důvodu měnící se metodiky. Některá data za rok 2012 jsou však zveřejněna ve statistické ročence trhu práce ČR kvartál 2012: 9,10 % (2 797 osob) 2. kvartál 2012: 8,60 % (2 621 osob) 3. kvartál 2012: 8,80 % (2 672 osob) 4. kvartál 2012: 9,40 % (2 925 osob) kvartál 2013: 7,90 % (3 067 osob) 2. kvartál 2013: 7,10 % (2 774 osob) 3. kvartál 2013: 7,50 % (2 901 osob) 4. kvartál 2013: 8,00 % (3 057 osob) 33

34 Graf 4 Vývoj nezaměstnanosti okresu Rakovník v porovnání s vývojem v ČR Zdroj: MPSV Vývoj nezaměstnanosti v okrese Rakovník dle údajů MPSV je pod hranicí nezaměstnanosti v celé ČR. Její vývoj je znázorněn na uvedeném grafu. V roce 2012 byl stav nezaměstnanosti nad celorepublikovými čísly. První čtvrtletí roku 2013 kopíruje vývoj ČR a poté se křivka láme a mění se stav na úroveň pod celorepubliková čísla. Vývoj posledního sledovaného období tj. rok 2013 jasně ukazuje na rostoucí hodnoty nezaměstnanosti až na 8 %. Tento stav bude opět snížen ve druhém čtvrtletí s nástupem sezónních prací (zemědělství, stavebnictví, jiné řemeslné a dělnické práce). S nárůstem se naopak počítá se začátkem 3. kvartálu z důvodu registrace čerstvých absolventů středních škol na příslušný ÚP. Celkové údaje o evidovaných uchazečích mají od roku 2003 do roku 2007 (respektive 2008) klesající tendenci. Velmi neblaze se na zvýšení nezaměstnanosti v regionu projevilo uzavírání výrobních podniků keramických závodů RAKO a celkově dopad světové hospodářské krize. Vzhledem k tomu, že více jak polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu je zaměstnána u firem nad 25 zaměstnanců, tedy větších výrobních podniků a podniků služeb, na nichž se projevila hospodářská krize zejména v zahraničním obchodě, byly dopady hromadných propouštění velmi výrazné. Například společnost Lasselsberger celkově propustila v letech 2008 a 2009 téměř 400 zaměstnanců a zavřela dva výrobní podniky. I další významní zaměstnavatelé v území snižovali své počty, nešlo sice o hromadné snižování, v součtu šlo ale o několik set osob. Situaci na trhu práce částečně zachránilo nabírání zaměstnanců do pivovaru Krušovice, který během roku 2009 zvýšil počet zaměstnanců více než dvojnásobně z 307 na 703. Ne všichni noví zaměstnanci jsou však obyvateli okresu Rakovník. Po roce 2009 a projevu hospodářské krize se projevuje další fenomén a to délka nezaměstnanosti, nebo lépe délka registrace nezaměstnané osoby na příslušném úřadu. Počet dlouhodobě nezaměstnaných vzrostl až dvojnásobně oproti letům 2006, 2007 a Hodnota se přehoupla i přes historická maxima let předchozích a dlouhodobě se drží nad hodnotou 700 až 800 osob. Je všeobecně známo, že dlouhodobá strukturální nebo cyklická nezaměstnanost je projevem nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a pracovních sil. Bohužel při takovémto hromadném propouštění v jednom odvětví se zaměstnanci vyznačují stejnou/podobnou úrovní kvalifikace a zaměřením, určitým věkem, dovednostmi, zkušenostmi či pohlavím. Proto je pro tuto téměř jednolitou skupinu pak velmi obtížné hledat uplatnění v jiném oboru, neboť zaměstnavatelé hledají osoby s jinou kvalifikací. Tento stav se zjevně projevuje i na Rakovnicku, nejvíce nezaměstnaných osob má dokončené střední odborné vzdělání - vyučení, méně je osob se základním vzděláním a o polovinu méně než vyučených je osob s dokončeným středním vzděláním s maturitou. 34

35 Tab. č. 13 Charakteristika trhu práce v území ORP Ekonomické subjekty se sídlem na území ORP Ekonomické subjekty celkem fyzické osoby z toho zemědělští podnikatelé vyjádření v % 7 % 7 % 7 % 6 % 6 % 6 % 3 % 3 % 3 % 3 % právnické osoby z toho obchodní společnosti vyjádření v % 32 % 33 % 33 % 34 % 34 % 32 % 30 % 28 % 28 % 27 % Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%) zemědělství, 8,7 % 8,7 % 9,2 % 8,5 % 8,6 % 8,4 % 6,4 % 6,6 % 7,0 % 7,2 % lesnictví a rybářství průmysl celkem 13,2 % 13,1 % 13,1 % 12,9 % 12,5 % 12,1 % 11,9 % 11,7 % 11,8 % 11,7 % stavebnictví 11,0 % 11,3 % 11,5 % 11,9 % 12,0 % 12,0 % 12,3 % 12,3 % 12,1 % 12,0 % obchod, ubytování, stravování a pohostinství Zdroj: ČSÚ 34,3 % 33,2 % 32,7 % 32,5 % 32,3 % 31,8 % 32,1 % 31,9 % 30,9 % 30,5 % Výsledky hodnot uvedeného grafu z ČSÚ jsou zavádějící. Důvodem je změna v metodice evidovaných ekonomických subjektů, kdy do roku 2008 se uvádějí počty fyzických osob - zemědělských podnikatelů včetně samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku, po roce 2008 již nikoliv. Na sledovaném území je významnou spádovou oblastí město Rakovník, kde sídlí několik velkých firem specializujících se na výrobu spotřebního zboží, nebo automobilových komponentů. Dalšími spádovými oblastmi jsou město Nové Strašecí, obec Krušovice, město Jesenice i další bývalé střediskové obce s menšími zemědělskými či jinými výrobními společnostmi. Snadný přístup k pracovním místům v Praze může být i důvodem, proč zde přednost před podnikáním dostane zaměstnání i s nutností každodenního dojíždění. V minulosti se Rakovnicko muselo vypořádat s velkým omezením tradičního podniku pro výrobu keramiky. V současné době nejsou výrobní areály na periferii z velké části nijak využité. Velké firmy v regionu poskytují velký počet pracovních míst. Mezi významné a tradiční podniky se řadí dva největší pivovary v okrese Rakovník - Rakovnický Bakalář a pivovar Krušovice. Podnikání v zemědělství provází snižování počtu trvalých pracovních míst, jelikož se pořizuje nová a výkonnější technika, která dokáže lidskou sílu mnohdy nahradit. Na sezónní práci zemědělské firmy najímají levné pracovní síly i ze zahraničí (Slovensko, Ukrajina, Rumunsko). V obcích převažují drobní podnikatelé provozující klasická a lokálně žádaná řemesla. Po postupném poklesu počtu drobných podnikatelů začínají podnikatelé v některých obcích naopak přibývat. Ve většině obcí fungují základní služby, jako jsou obchody a stravovací zařízení. V závislosti na velikosti obce většinou roste 1 Podle Registru ekonomických subjektů 35

36 i spektrum dalších služeb. V posledních letech objevilo potenciál regionu několik nových podnikatelů věnujících se výrobě místních produktů. Tyto velice specifické oblasti podnikání jsou úzce spjaty s turistikou, jelikož zaručují návštěvníkům zažít něco nového a získat tak bohatší a pozitivnější povědomí o regionu. Místním obyvatelům je nabídnut produkt vyrobený v jejich rodném kraji a dost často s výrobcem navazují přátelské vztahy. Potenciál v podnikání s místními produkty je zde velký a stále málo využitý. Obce se ve větší míře k novým nápadům stavějí otevřeně a místní produkty by podpořily. D. Doprava Silniční doprava Region Rakovník má rozvinutou silniční síť. Na území se nachází silnice I., II. i III. třídy, které se prolínají a v městě Rakovník tvoří dopravní uzel ve spojení s okolními obcemi. Silniční doprava v regionu je velmi ovlivněna blízkostí hlavního města Prahy, se kterým však hraničně nesousedí. Hlavní dopravní spojkou mezi regionem Rakovník a Prahou je silnice I/6 neboli R 6, ve směru Praha - Karlovy Vary - Cheb - Německo, která prochází ve směru od východu na západ severní částí území ORP. Vzdálenost nájezdu na tuto silnici od města Rakovník je přibližně 10 km. Tab. č. 14 Délka silnic a dálnic podle SO ORP k v tom Délka silnic z toho Kraj, SO ORP silnice I. a dálnic dálnice rychlostní třídy silnice silnice II. třídy silnice III. třídy Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Prahavýchod Praha-západ Příbram Rakovník Zdroj: ČSÚ Hlavní silniční tahy II. a III. třídy jsou následující: 1. Severně vede silnice II/229 směr Lišany 2. Severovýchodně vede silnice II/237 směr Nové Strašecí 3. Severozápadně vede silnice II/227 směr Kněževes 4. Západně silnice II/228 směr Jesenice 5. Jihozápadně silnice II/229 směr Čistá 6. Jihovýchodně silnice II/227 směr Křivoklát 7. Silnice III/22912 směr Krakovec; 36

37 8. Silnice III/22913 směr Chrášťany Dlouhodobým záměrem je realizace obchvatu města Rakovník, který by odklonil tranzitní dopravu od města. Plán obchvatu je rozdělen na tři části, z toho je již část B 2 zrealizována. Další dva úseky jsou závislé na vyjasnění vlastnických vztahů a finančních prostředcích. Obr. 4 Vývoj nezaměstnanosti okresu Rakovník v porovnání s vývojem v ČR Zdroj: Rakovník, obchvat 1 Oznámení záměru podle 6 zákona 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 3 Dostavba R6 Tato dopravní tepna je součástí mezinárodní silniční sítě TEN-T a je po ní veden mezinárodní evropský tah SRN Pomezí nad Ohří Cheb Karlovy Vary Praha s označením E 48 a v úseku Cheb Karlovy Vary po ní navíc peážuje další evropský tah SRN Vojtanov Plzeň České Budějovice Třeboň Halámky Rakousko s označením E 49. Silnice I/6 přivádí mezinárodní automobilovou dopravu směřující do Spolkové republiky Německo na hraniční přechod Pomezí nad Ohří a prostřednictvím návazných úseků silnic I/21, I/25 a I/64 i k dalším významným hraničním přechodům ve Vojtanově, na Božím Daru a v Aši. Trasa silnice I/6 je v současné době vedena průtahy řady obcí, kde negativně působí jednak na kvalitu životního prostředí, jednak na bezpečnost silničního a pěšího provozu. Vzhledem k tomu, že ani technický stav, směrové a výškové řešení trasy neodpovídá zvyšujícím se nárokům na přepravní vztahy vyvolané rostoucím dopravním zatížením, zejména těžkou kamionovou dopravou, bylo rozhodnuto o postupné přestavbě stávající silnice I/6 na kapacitní čtyř pruhovou směrově dělenou rychlostní silnici. Zdroj: Web ŘSD komunikace R6, celkem zbývá dostavět 82 km, v současnosti se obnovila stavba v úseku Bošov - Lubenec, která byla zastavena v roce Podle předběžného plánu stávající vlády, která výstavbu R6 zařadila mezi dopravní priority, by měla výstavba od Nového Strašecí do Řevničova začít v roce Dostavbu rychlostní silnice podpořilo několik stovek občanů obcí podél komunikace a přilehlých obcí a měst prostřednictvím podpisu na petici. Starostové dotčených obcí se také obrátili na prezidenta Zemana a v otevřeném dopise ho žádali o pomoc při přípravě a vybudování zmíněné silnice. Pro účely dostavby R6 se pravidelně setkávají starostové dotčených obcí spolu se zástupci ŘSD, třech dotčených krajů, Pozemkového úřadu. Poslední schůzky se konaly právě na území obcí ORP Rakovník - Krupá a Hořesedly. 37

38 Železniční doprava Po celém regionu vede poměrně hustá železniční síť, přičemž město Rakovník je železniční spojkou do několika směrů. Po železničních tratích, které jsou pouze jednokolejné, jezdí osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky. Dopravu na všech tratích zajišťují České dráhy, a.s. Na území města Rakovník se nachází tří vlakové zastávky: Rakovník, Rakovník zastávka a Rakovník západ. Osobní vlaky a rychlíky jsou z Rakovníka vypravovány do Berouna, Prahy, Mostu, Bečova nad Teplou. Do Kralovic u Rakovníka jezdí pouze jeden vlakový spoj za den, což je velmi nedostačující. České dráhy navíc usilují o zrušení jeho přípoje ve směru Kralovice u Rakovníka Čistá, proti čemuž bojují starostové obcí na této trase. Z Lužné u Rakovníka je vypravován přímý vlakový spoj do Chomutova. Velkým problémem vlakové dopravy jsou zastaralé železniční zastávky a nádraží ve většině obcí a neustálé snižování počtu vlakových spojů. Autobusová doprava Autobusová doprava je rozdělena na místní, regionální a dálkovou. Místní autobusová hromadná doprava je začleněna do Středočeské integrované dopravy (SID) a poskytuje ji pouze společnost Anexia s.r.o. Je zajišťována třemi autobusovými linkami (310410, , ) do obcí Senomaty, Hostokryje, Lubná, Lužná a Lišany. Dopravní spojení těmito linkami je v týdnu dostatečné, o víkendu však nejezdí. Obyvatelé jsou tak odkázáni na jiné autobusové linky či vlakové spojení. Tab. č. 15 Seznam spojů místní autobusové hromadné dopravy na území ORP Rakovník Číslo linky Vedení linky Počet spojů v týdnu Počet spojů v sobotu Počet spojů v neděli Počet spojů jedoucí jen část trati Dopravce Rakovník - Senomaty, Hostokryje Anexia s.r.o Rakovník-Lubná Anexia s.r.o Lišany Lužná Rakovník - Lubná Anexia s.r.o. Zdroj: IDOS Jízdní řády Regionální veřejná autobusová doprava je zajišťována společností Anexia s.r.o., CS Trans, Lextrans bus s.r.o., ČSAD Kladno. Nejvíce vytížené jsou spoje z Rakovníka do hlavního města Prahy, které vyjíždí v dopravní špičce v průměru každou čtvrt až půl hodinu. Tab. č. 16 Seznam spojů regionální veřejné autobusové dopravy Číslo linky Vedení linky Kladno - Nové Strašecí - Ruda Rakovník Kladno-Nové Strašecí Řevničov-Rakovník/Vinařice Rakovník-Louny Rakovník-Kolešov Počet spojů v týdnu Počet spojů v sobotu Počet spojů v neděli Počet spojů jedoucí jen část trati /0 4/ (po, st, pá), 16 (út, čt) Dopravce ČSAD Kladno ČSAD Kladno, ICOM Slaný LEXTRANS BUS s.r.o. Anexia s.r.o Rakovník-Slabce-Skryje Anexia s.r.o Rakovník-Slabce Anexia s.r.o. 38

39 Číslo linky Vedení linky Rakovník-Lubná-Krakovec Slabce Rakovník-Řevničov-Nové Strašecí-Kladno Rakovník-Mutějovice Domoušice Počet spojů v týdnu Počet spojů v sobotu Počet spojů v neděli Počet spojů jedoucí jen část trati Dopravce Anexia s.r.o. Anexia s.r.o. Anexia s.r.o Rakovník-Řeřichy Anexia s.r.o. Rakovník-Hořesedly Hořovičky-Kolešov Anexia s.r.o. Rakovník-Nové Strašecí Praha (zastávkový) Anexia s.r.o. Rakovník-Nové Strašecí Praha (rychlík) Anexia s.r.o Rakovník-Lány-Praha Anexia s.r.o. Rakovník-Nové Strašecí,Pecínov,závod Anexia s.r.o. Rakovník-Nový Dům-Lány Nové Strašecí Anexia s.r.o. Rakovník-Nové Strašecí Tuchlovice Anexia s.r.o Rakovník-Kounov-Mutějovice Rakovník-Nové Strašecí Lány/Mšec Rakovník-Nové Strašecí Praha, Zličín 12 (po, út, čt), 11 (st, pá) (pá), 47 (po-čt) Anexia s.r.o. Anexia s.r.o. Anexia s.r.o Rakovník-Kroučová-Kozojedy Anexia s.r.o. Rakovník-Nový Dům-Roztoky Nezabudice Anexia s.r.o Rakovník-Čistá, Kůzová Anexia s.r.o Rakovník-Jesenice-Žďár Anexia s.r.o. LEXTRANS Rakovník - Čistá BUS s.r.o Rakovník-Petrovice-Řeřichy Anexia s.r.o Rakovník-Podbořany Anexia s.r.o Rakovník-Čistá-Kralovice Anexia s.r.o Rakovník-Olešná Anexia s.r.o Rakovník-Nezabudice- Hřebečníky, Týřovice Rakovník-Svojetín-Kounov- Nové Strašecí 6 (po, st), 4 (út, čt, pá) 5 (po, út, čt), 4 (st, pá) Anexia s.r.o. Anexia s.r.o Kounov-Krupá-Mutějovice Anexia s.r.o Rakovník-Slabce, Kostelík 10 (po, st, čt), 9 (út, pá) Anexia s.r.o. 39

40 Zdroj: IDOS Jízdní řády Dálková a mezinárodní autobusová spojení nejsou na území ORP Rakovník poskytována. Významnou roli při zajišťování dopravní obslužnosti obyvatelstva na území regionu Rakovnicko má Svazek pro dopravní obslužnost obcí Rakovnicka, do kterého je zapojeno k členských obcí. V roce 2006 došlo k velké rekonstrukci a modernizaci autobusového nádraží v Rakovníku, která se velmi povedla. Cyklistická doprava Region Rakovník je charakteristický svou rozsáhlou sítí cyklistických tras, které navíc dobře navazují na cyklotrasy v okolních regionech a vytváří tak celek, který není omezen hranicemi. Všechny cyklotrasy jsou značeny dopravními značkami pro cyklotrasy (žlutá cedulka nebo směrovka). Páteřní osou regionu je cyklotrasa Greenway Berounka Střela (kryje se s cyklotrasami číslo 351 a 303). Ta měří celkem 79,2 km, ovšem v území regionu prochází jen její část o délce 49,3 km. Začátek této cyklotrasy je v Roztokách u Křivoklátu, její konec pak v Manětíně (již mimo území ORP Rakovník). Mezi nejnovější cyklotrasy na Rakovnicku patří cyklostezka z Rakovníka do Olešné, která byla otevřena v květnu Plánováno je vybudování nové cyklostezky, která by měla vést z Rakovníka do Pavlíkova a posléze pak na Krakovec. S ideálními podmínkami pro cyklistiku souvisí na Rakovnicku i jedna z oblíbených kulturněsportovních akcí, Rakovnické cyklování, které se zde koná již od roku E. Těžba nerostných surovin, průmyslová výroba a stavebnictví, řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity, komerční služby a maloobchodní sféra, inovace Těžba nerostných surovin V 19. století se začaly na Rakovnicku otevírat uhelné doby. Těžila se zde železná ruda, síra, tuha, olovo, rtuť, zlato a stříbro. V současné době v okolí Rakovníka stále můžeme nalézt doly a lomy, ve kterých je nejvíce těženou horninou lupek. Hlavními těžebními společnostmi jsou České lupkové závody, a.s. v Novém Strašecí a Rako - Lupky, s.r.o., která sídlí v Lubné u Rakovníka. České lupkové závody, a.s. měly k roku zaměstnanců a vytěžily tun lupků. Jejich hlavním výrobním programem je hlubinná a povrchová těžba, výpal a prodej žáruvzdorných jílovců. Společnost Rako - Lupky, s.r.o. měla v roce 2012 celkem 16 zaměstnanců a vytěžila celkem tun lupků. Průmyslová výroba a stavebnictví Správní obvod ORP Rakovník je charakteristický svým chemickým, keramickým a automobilovým průmyslem. Firma Procter & Gamble vyrábí prací prášky, mýdlové detergenty a kosmetiku. Pro keramický průmysl je hlavní společností společnost Lasselsberger, s.r.o., která je největším výrobcem keramických obkladů a dlažeb v České republice. Největším poskytovatelem pracovních míst je však firma VALEO autoklimatizace k. s., která se zabývá výrobu topicích a klimatizačních jednotek a ovládacích panelů do automobilů. V roce 2012 měla firma celkem 848 zaměstnanců. Mezi další významné zaměstnavatele patří firma Eberspächer spol. s.r.o., která vyrábí tlumiče výfuků a katalyzátory, a firma ANEXIA s.r.o., která zajišťuje nákladní a osobní dopravu. Ukončení činnosti některé z těchto firem by pro Rakovnický region byl velký problém. Zástupcem strojírenského průmyslu je například společnost PERMON, která má v regionu dlouholetou tradici. Je zaměřena na vývoj, výrobu, prodej a servis pneumatického nářadí pro doly, lomy, stavitelství a slévárenství. I stavební průmysl zde má několik velkých zástupců. Jedná se především o stavební 40

41 firmu SALK, dopravní stavební firmu Froněk spol. s r.o., stavební firmu Černý a Stavební podnik, spol. s.r.o. Řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity S tradičními řemesly se můžeme setkat především na různých jarmarcích, trzích a výstavách. Mezi nejvyužívanější řemesla patří: kovářství, kamenictví, zámečnictví, opravy dopravních prostředků, truhlářství, zednické práce apod. Řemesla postupem času výrazně upadají, stávají se vzácnějšími, což vede ke zdražení poskytovaných služeb, nicméně ve venkovských oblastech jsou jedinci, kteří se snaží tradiční výrobu a výrobky zachovat a poskytovat velmi kvalitní produkty přímo z regionu. Pro tyto případy bylo založeno označení "To pravé z Rakovnicka", které je propagováno a podporováno MAS Rakovnicko. Komerční služby a maloobchodní sféra V Rakovnickém regionu dochází k poklesu počtu subjektů, a to především v oblasti maloobchodu. A to z důvodu vytlačování maloobchodu velkými obchodními řetězci, které se v našem regionu rozrůstají. Je tu však široké spektrum finančních, pojišťovnických a bankovních institucí, které nabízejí své služby pro celé spádové území. Inovace Podle nového pojetí inovací se rozlišují čtyři hlavní typy: produktové inovace (nově zavedené zboží nebo služby), procesní inovace (zlepšené produkce a dodavatelské metody), marketingové inovace (nové marketingové metody) a organizační inovace (nové organizační metody, organizaci pracovního místa nebo externích vztahů). Například inovace firmy VALEO klimatizace, která nabízí studentům možnost podílet se na inovaci automobilů. Další z významných rakovnických firem Lasselsberger, s.r.o. provádí inovaci svých obkladaček, a to jak v kvalitě výrobku, tak i v jejím designu. I firma Procter & Gamble provádí inovaci svých produktů. Snaží se držet krok s moderními produkty konkurence. Například práškové prací prostředky jsou z velké části nahrazovány tekutými. Tato společnost tedy musela zareagovat a vystavět novou výrobní halu právě na výrobu tekutého pracího prostředku. Dle sdělení Českého statistického úřadu měla velký vliv na inovace ekonomická krize, která zastavila jejich růst po celé ČR a to především v oblasti zavádění nových procesů. F. Ekologická situace a ochrana životního prostředí, zemědělství a lesnictví Ovzduší Z porovnání údajů z ČSÚ je patrné, že hodnoty ve správním obvodu Rakovník a ve Středočeském kraji jsou v oblastech tuhých emisí a oxidu uhelnatého srovnatelné. Hodnoty oxidu siřičitého a oxidu dusíku jsou v Rakovnickém regionu nižší. Tab. č. 17 Měrné emise (v tunách/km²) Tuhé Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Území Rakovník 0,3 0,3 0,7 0,6 0,2 0,3 1,5 1,3 Středočeský kraj 0,4 0,4 2,1 2,1 1,4 1,4 2,1 1,9 Zdroj: ČSÚ 41

42 Klima Celá oblast Rakovníka patří mezi suché oblasti. Leží ve srážkovém stínu západočeských pohoří, odkud přichází hlavní vzdušné proudění a nad teplou bezlesou kotlinou spadne jen málo vydatných dešťů. V roce 2012 byl roční srážkový úhrn v rozmezí mm. Průměrná roční teplota je 7-8 C. Oblast Křivoklátska a okolí řeky Berounky je teplejší než okolní krajina, zvláště v zimních měsících. Vyznačuje se vegetačním obdobím, které trvá od dubna do září, s průměrem teplot přes 14 C. Navíc se oblast nachází na okraji srážkového stínu Krušných hor, takže průměrné roční srážky činí jen 530 mm, ve vegetačním období je to pouze 350 mm. Povrchové vodstvo Nejvýznamnějším tokem, který protéká územím Rakovnicka, je řeka Berounka. Její délka v daném území je 42 km a vtéká do ní převážná většina povrchových vod našeho regionu. Dalšími významnými toky jsou Rakovnický potok, řeka Klíčava a Javornice. Rakovnický potok měří 48,4 km a má několik přítoků. Většina menších toků je na území Rakovnicka málo vodných, především v období letních měsíců, kdy téměř vysychají. Rakovnicko má tři záplavové oblasti území Berounky, Rakovnického potoku a území potoku Javornice. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah stanovuje na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. V Rakovnickém regionu se také nachází celá řada rybníků střední velikosti, zejména v okolí Jesenice a Mšece. Vodní nádrž Klíčava je významným zdrojem pitné vody pro Kladensko a záložním zdrojem pro skupinový vodovod. Byla postavena mezi lety Příroda K se zde nachází 4 národní přírodní rezervace, 10 přírodních památek a 21 přírodních rezervací. Nejvýznamnější přírodní památkou je Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, která byla založena roku Její rozloha je na území ORP Rakovník ha. Můžeme zde najít velké množství vzácných rostlin, živočichů a rozsáhlý lesní komplex. Již delší dobu se diskutuje nad přeměnou CHKO Křivoklátsko v národní park. Tento krok však nemá dostatečnou podporu ze strany obyvatel Křivoklátska. Na posledním společném jednání komisí byl tento návrh opět přijat negativně. K se zde nachází Ptačí oblast Křivoklátsko o rozloze ha. Slouží k zachování a obnově ekosystémů významných pro druhy ptáků v jejich přirozeném areálu, rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Zemědělství Podíl zemědělsky obhospodařovaných ploch patří mezi indikátory předpokládané ekonomické stability zemědělských subjektů. Nejvíce zemědělských subjektů má rozlohu v rozsahu 0 4,99 ha. V roce 2012 těchto subjektů bylo ve SO ORP Rakovník celkem 107. Mezi velké zemědělské společnosti patří LUPOFYT s.r.o., Zemědělské družstvo Senomaty, Družstvo Agrochmel Kněževes, Zemědělská společnost Chrášťany s.r.o., AGRO Mšec, společnost s ručením omezeným a další. Velkou rozlohu území tvoří chmelnice, které jsou typické pro tento region a mají mnohasetletou tradici. Velkým pěstitelem chmele je např. Rakochmel, s.r.o. (Kolešovice). Sídlí zde dva významné pivovary Tradiční pivovar v Rakovníku, a.s. a Heineken Česká republika, a.s. Menší pivovar s názvem Poddžbánský pivovar se nachází v Mutějovicích. Rakovnický chmel patří mezi chmele s nevyšší kvalitou. Chmelnice jsou soustředěny především v okolí Kněževeska, Poddžbánska a Novostrašecka. 42

43 Tab. č. 18 Rozloha chmelnic na území Rakovnicka Území ORP Rakovník Rozloha chmelnic (ha) Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Tab. č. 19 Úbytek ploch chmelnic na Rakovnicku Plochy v ha ORP Rakovník Rok Pěstitelské Nevysázené Ladem Sklizňová Z toho výsaz Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Dalšími surovinami, které se zde pěstují díky kvalitním písečným půdám, jsou především řepka olejka, obilí a brambory. Lesnictví Správní obvod Rakovník patří mezi obvody s vysokým podílem lesních ploch. Lesy zaujímají rozlohu téměř ha, což je skoro 40 % lesnatost. Nejvýznamnějšími lesními komplexy jsou křivoklátské lesy, lesy Džbánu a Jesenicka. Co se týče zastoupení typů dřevin, převažují zde jehličnany (65,76 %) nad listnatými dřevinami (33,28 %). Největší procentuální zastoupení mají lesy hospodářské. G. Technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, odpadové hospodářství, vodní hospodářství, ochrana před povodněmi a živelními pohromami) Energetická infrastruktura Podle údajů ERU je výroba energie ve středočeském kraji za rok 2012 rozdělena následovně: parní elektrárny 82,5 %, vodní elektrárny 12,2 %, plynové spalovací elektrárny 2,4 %; větrné elektrárny 0,1 %; fotovoltaické elektrárny 2,7 %. Celkově jde o 9250,7 GWh za rok, čímž se zařadí na 4. místo v ČR. Na území regionu Rakovnicko je vedeno elektrické vedení nadřazených soustav VVN 400 kv. Koridor E10 pro elektrické vedení 400 kv Výškov Chotějovice-Babylon a Výškov Řeporyje a dále zdvojení stávajících elektrické vedení VVN 400 kv v trasách V450 Výškov - Babylon, V410 Výškov Čechy střed a V451 Babylon - Bezděční, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Trasy vedení 220kV regionem neprocházejí. Zásobování regionu elektřinou zabezpečuje přenosová soustava 110kV a distribuční soustava 22kV. Na území se nacházejí dvě distribuční rozvodny 110/22 kv Lišany a Rakovník (dostavěna v r. 2006). Regionem prochází četné 43

44 trasy vedení 22kV, odbočkami z těchto linek jsou napájeny jednotlivé transformační stanice 22/0,4 kv, které zabezpečují zásobování území elektrickou energií. Na řece Berounce jsou umístěny malé vodní elektrárny o výkonu 150 až 340kW. Jde o soukromé elektrárny vyrábějící energii pro místní síť; Čechův mlýn - Šlovice 340kW, Roztoky - ve výstavbě, Nezabudice 220kW, Zvíkovec 150kW, Valentův mlýn -Sýkořice mimo provoz. Podle údajů ERU a ČAPOZE bylo na území vydáno 94 licencí pro provoz solárních elektráren. Plošně a výkonnostně největší jsou FVE Mutějovice 0,801 MW, FVE Krupá 0,845, Krupá II 1,184 MW, Kolešovice 1,311 MW, Senomaty 1MW, Pavlíkov 1,32 MW, FVE Ruda 0,5 MW. Ostatní elektrárny mají výkon nižší 0,5 MW a jsou instalovány především na objektech soukromých nebo firemních. Na Rakovnicku se nenachází žádná větrná ani parní elektrárna. Dálkovody V severozápadní části prochází koridor Ropovod DN 700 a DN 500 provozovaný společností MERO ČR, a.s DV2 Hospozín Rozvadov Waidhaus se zdvojením potrubí k ropovodu IKL mezi CTR Nelahozeves Rozvadov. V severní části území prochází tranzitní plynovod SRN-Hospozín DN 900. Plynovod má průměr 1400mm a přetlak 6,1MPa. Plynárenství Na plynovodu je v obci Krupá vnitrostátní předávací stanice (provozní tlak 1,7 2,5 MPa) s měřením plynu a předregulační stanice z VVTL n VTL a s trasovým uzávěrem. Na předávací stanici Krupá navazují VTL plynovody DN 200 Krupá-Rakovník-Lubná, Krupá-Podbořany, Krupá-Třeboc- Chlumčany, DN100 Krušovice, Lišany, Stochov, Lány, DN 80 Krupá, Kolešovice, Kněževes, Hořesedly, Olešná, Lubná, Rynholec. Plánované rozšíření distribuční sítě je v obci Řevničov. Plynofikace obcí na území ORP Rakovník je pouze 13 %. Teplárenství Zásobování teplem je pro potřeby bydlení a malou výrobu ve středních a menších sídlech zajištěno většinou lokálními zdroji a vytápěním. V oblasti zásobování teplem není jednotná koncepce, je využíváno místních teplovodních systémů s využitím zemního plynu, elektrické energie i tuhých paliv. Vodní hospodářství Zahrnuje zásobování pitnou a užitkovou vodou a odvádění a čištění splaškové odpadní vody. Vodovody a kanalizace jsou pro menší obce prioritním problémem. Stávající síť je stále ještě nedostatečná nebo nevyhovující. V současné době je pokrytí obcí vodovodem 71 % a kanalizací 25 %. Pro účely zajištění provozu sítí vodovodu a kanalizací se některé obce sdružují (DSO Kanalizace a voda Křivoklátsko) a případně spolu s místním provozovatelem zajišťují správu a řízení vodovodů a kanalizací (Vodohospodářské sdružení obcí Rakovnicka zspo). Taktéž čistírny odpadních vod nejsou v regionu v dostatečném počtu, pouze 22 %, tj. 18 obcí. Obce plánují v následném dotačním období výstavbu ČOV pro vlastní potřebu nebo i pro zajištění nakládání s odpadní vodou pro více obcí. V regionu působí několik firem spravující vodovody a kanalizace, největší je společnost Ravos, s.r.o. Na Rakovnicku se nachází záplavová území, pro která je nutné mít zpracovaný povodňový plán, tato povinnost se týká 27 obcí včetně jejich obecních částí, jejichž územím prochází některý ze záplavových toků (Berounka, Rakovnický potok, Zbirožský potok, Javornice). 44

45 Telekomunikace Území je pokryto z více jak 90 % sítí GSM, bílá/hluchá místa bez pokrytí se vyskytují především podél vodních toků (Berounka, Rakovnický, Šípský, Všetatský potok, říčky Ryšava, Trnava, Javornice) a také v katastrech obcí na severu a západě území (Vlkov, Děkov, Bedlno, Krakovec), dále v oblasti lesů CHKO Křivoklátsko. Na Rakovnicku je také síť mobilního připojení na internet ADSL; GPRS/EDGE, 3G a 4G, pokrývá 90 % území. Rychlostní internet HSPA je pouze ve městě Rakovník. Vysokorychlostní síť LTE se zde nevyskytuje. Místní rozhlas má velké procento obcí, bezdrátový rozhlas pak cca 15 % obcí. Na území se nevyskytují žádné televizní digitální ani analogové vysílače. Pokrytí televizním signálem zajišťují síť České televize, České radiokomunikace, Czech Digital group, Digital Broadcasting. Hluchá/bílá místa bez pokrytí se objevují na SV území v katastrech obcí Srbeč, Přerubenice a kolem řeky Berounky. Odpadové hospodářství Odpady jsou v regionu pouze tříděny a skládkovány, žádná zařízení na dotřiďování, spalování nebo jinou likvidaci zde nejsou registrována. V regionu jsou jedna registrovaná skládka v Rynholci. Dále jsou zde malé lokální skládky (například v obcích Kolešov, Krakov, Všetaty), sběrné dvory a výkupny a zařízení ke zpracování autovraků. Na Rakovnicku není žádná třídící či dotřiďovací linka. Největšími původci odpadů jsou společnosti působící v chemickém a potravinářském průmyslu. H. Rekreace, památky a cestovní ruch Rekreace Rakovnicko má na svém území velké množství přírodních krás a památek, které nabízejí turistům příjemné zážitky a vzpomínky na tuto oblast. Region je svým umístěním vhodný zejména na letní pobyty. Rekreační oblasti jsou v čistém přírodním prostředí, u vodních toků s řadou turistických cílů a památek. Nachází se zde mnoho středisek, která jsou k rekreaci určená (hotely, penziony, kempy a tábořiště). Součástí bývají i určitá sportovní a volnočasová zařízení. Ta se vyskytují především v místech s větším množství rekreačních středisek, jako je například Křivoklátsko nebo Jesenice a ve městech. Území Rakovnicka je také charakteristické velkým počtem rekreačních chat, především v okolí území řeky Berounky. Památky a turistické zajímavosti Na území regionu se nachází velké množství významných památek a turistických cílů. Největší počet památek na jednom území se nachází ve městě Rakovník. V roce 1992 bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou zónou. K nejvýznamnějším památkám patří Pražská a Vysoká brána, Chrám sv. Bartoloměje se zvonicí, městská radnice, bývalé židovské ghetto, Samsonův dům, Kostel Nejsvětější Trojice, barokní Mariánský sloup a židovský hřbitov, Muzeum T. G. Masaryka, Rabasova galerie. Na severu od obce s rozšířenou působností Rakovník se nachází významné Kamenné řady u Kounova. Významné archeologické nálezy jsou často nacházeny i v lokalitě mezi obcí Kolešovice a městysem Kněževes. Na jihu od města můžete nalézt Geologické muzeum a památník Joachima Barranda, Skryjská jezírka a hrad Krakovec. Na Křivoklátsku patří mezi nejvýznamnější památky hrad Křivoklát, dále Hamouzův statek, zřícenina Týřov či pamětní síň Oty Pavla. Na severovýchodě se nachází oblíbené Železniční muzeum v Lužné. A na Jesenicku se nachází Lovecký zámeček Svatý Hubert a Muzeum Jesenice. 45

46 Cestovní ruch Pěší turistika Region Rakovník má hustou síť turistických cest, které se nacházejí především v oblastech se zvýšeným cestovním ruchem, jako je například Křivoklátsko, okolí Rakovnického potoka či Jesenicko. Turistické cesty jsou doplňovány zajímavými a v krásné přírodě zakomponovanými naučnými stezkami, kterých naleznete v regionu několik: Naučná stezka Kounovské kamenné řady Naučná stezka Rakovník Naučná stezka Jesenicko Naučná stezka přírodní rezervací Brdatka Školní naučná stezka přírodovědná Křivoklát Naučná stezka Paraplíčko Naučná stezka u Eremita Naučná stezka Novostrašecko Naučná stezka Údolí ticha Vodácká naučná stezka Berounka Vodní turistika Vodní turistika je další z významných složek cestovního ruchu Rakovnicka. Díky většímu počtu rybníků a významných toků nabízí plavcům, návštěvníkům koupališť a vodákům vhodné podmínky. Řeka Berounka je hojně navštěvovaná vodáky. Po celé její délce v regionu se nachází kempy, tábořiště a rekreační chatky, které mohou vodáci využívat. Chloubou řeky Berounky je i vodácká naučná stezka, která byla otevřena v roce 1985 a doposud byla již dvakrát zrekonstruována. Stezka začíná u Zvíkovce, pokračuje chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko a končí v Karlštejně v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Její celková délka je 82 km a má celkem 14 zastávek s naučnými panely o řece Berounce, místní přírodě, historii nebo osobnostech. Cykloturistika Region Rakovník má rozsáhlou síť cyklistických tras, stezek a okruhů. Více pozornosti cykloturistice v regionu Rakovník je věnováno v kapitole doprava. Cestovní ruch po celém SO ORP Rakovník je dobře propagován Městským informačním centrem, Svazkem měst a obcí Rakovnicka a Místní akční skupinou Rakovnicko. Svazek měst a obcí Rakovnicka je významným koordinátorem rozvoje cestovního ruchu. V tomto směru se zabývá jednak projekty turistické infrastruktury, propagací a prezentací regionu a spolupracuje přitom s veřejnými i soukromými poskytovateli služeb pro návštěvníky Rakovnicka. Propagací cestovního ruchu se rovněž zabývají jednotlivé mikroregiony (Čistá Senomaty, Poddžbánsko, Kněževes, Novostrašecko, Balkán) a níže vypsaná informační centra a kanceláře: Informační centrum Nové Strašecí Informační centrum Poddžbánsko Informační a vzdělávací středisko Budy Informační a vzdělávací středisko Lesů České republiky Křivoklát Informační centrum v budově Vlastivědného muzea Jesenice Informační centrum hrad Křivoklát Expozice Kounovské kamenné řady Nedostatky v oblasti turistiky se vyskytují především v poskytovaných službách; ubytovací, stravovací, půjčovny, servisy a jiné doplňkové služby. Jejich počet je nedostatečný, nebo mají 46

47 nevyhovující úroveň a kvalitu. Nevýhodou je krátký interval návštěvy turistů, jedná se především o jednodenní nebo víkendové pobyty, což způsobuje právě nedostatky v poskytovaných službách a jejich nízkou úroveň, z důvodu krátkodobých a relativně nízkých příjmů z cestovního ruchu. Sezóna v regionu trvá pouhých 5 měsíců od května do září, i když se většina turistických cílů snaží sezónní dobu prodlužovat (např. hrad Křivoklát) Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území Následující tabulka uvádí počty obcí s platným územním plánem a strategickým plánem (programem rozvoje obce nebo jiným koncepčním dokumentem řešícím rozvoj) v rámci správního obvodu. Tab. č. 20 Územní a strategické plánování Název údaje Počet obcí s platným územním plánem Hodnota % z celkového počtu obcí % Počet obcí s plánem v přípravě 5 6 % Komentář Velké procento obcí správního území ORP Rakovník již má schválený územní plán, případně je již aktualizován. Obce, které mají územní plán v přípravě: Městečko, Příčina, Řeřichy, Šípy, Všetaty. Počet obcí se strategickým plánem (nebo programem rozvoje obce) 4 5 % Zdroj: Ústav územního rozvoje, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Obce, které mají vytvořený strategický plán nebo program rozvoje obce: Nové Strašecí, Mšec, Kolešovice, Rakovník V České Republice je ÚP vyhotovován na základě stavebního zákona 183/2006 Sb. Schválený územní plán se vyhlašuje (zveřejňuje) formou opatření obecné povahy (OOP) a vydává ho vyvěšením zastupitelstvo obce. Účinným se stává po uplynutí zákonné lhůty, kdy se OOP zároveň sejme. Ve většině případů se u územního plánu a jeho schválených změn jedná o krátké OOP s textem uvádějícím legislativní podklady a předmět schváleného plánu či jeho změn. Samotný územní plán je tvořen textovou částí, která obsahuje podrobný popis (výrok, odůvodnění, přílohy, apod.) a částí grafickou, kterou tvoří výkresová dokumentace, v současné době zhotovovaná v měřítku 1:5 000 nebo 1: Textová a výkresová část bývá přílohou předmětného OOP. Územní plán je vyhotoven na základě územně analytických podkladů, doplňujících průzkumů, vlastních podkladů a rozborů daného území, popřípadě územních studií. Podle zdroje je na správním území ORP Rakovník několik obcí bez schváleného a platného ÚP. Obec Městečko měla k schválené pořízení ÚP, ke dni však nebyl žádný záznam o návrhu na jeho pořízení. Obec Příčina schválila pořízení územního plánu v polovině roku 2013, plán je tedy v procesu zadání. OÚ Řeřichy má zpracovaný návrh na územní plán, obec Šípy ke dni vytvoření analýzy předkládá ÚP k projednání. V regionu má 18 obcí (22 %) již jednou pozměněn územní plán, ÚP šesti (7 %) obcí prošel druhou změnou, 3 obce schválily třetí změnu a město Rakovník má pozměněn územní plán již po deváté. Práce na zadání, tvorbě a schvalování územních plánů jednotlivých obcí probíhají průběžně od roku Před rokem 2000 se územní dokumentace vytvářela ve městech, menší obce se připojily k územnímu plánování po roce 2000, nejčastěji v roce

48 Obr. 4 Mapa obcí s vytvořeným ÚP nebo ÚPD Zdroj: Viz. Předchozí tabulka Členění podle působnosti stavebního úřadu (SÚ): SÚ Čistá: Břežany, Čistá, Řeřichy, Šípy, Václavy, Velká Chmelištná, Všesulov, Zavidov. SÚ Jesenice: Děkov, Drahouš, Hořovičky, Jesenice, Kolešov, Krty, Oráčov, Pšovlky, Švihov, Žďár. SÚ Křivoklát: Branov, Karlova Ves, Křivoklát, Městečko, Nezabudice, Pustověty, Račice, Roztoky, Sýkořice, Velká Buková, Zbečno, SÚ Nové Strašecí: Bdín, Kalivody, Kozojedy, Kroučová, Krušovice, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nové Strašecí, Pochvalov, Přerubenice, Ruda, Rynholec, Řevničov, Smilovice, Srbeč, Třeboc, Třtice. SÚ Rakovník: Hořesedly, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Kněževes, Kolešovice, Kounov, Krakov, Krakovec, Krupá, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Milostín, Mutějovice, Nesuchyně, Nový Dům, Olešná, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Příčina, Přílepy, Rakovník, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Svojetín, Šanov, Všetaty. Správní území obce s rozšířenou působností města Rakovník má zhotovenou Aktualizaci územně analytických podkladů, s poslední aktualizací v roce Cílem dokumentu je zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území dle vyhlášky včetně určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí spadajících do ORP Rakovník, zpracování kompletního rozboru s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb a s vyhodnocením vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Pro území ORP Rakovník je vytvořeno několik rozvojových strategických dokumentů: Integrovaná rozvojová strategie pro období , vytvořená Svazkem měst a obcí Rakovnicka, Strategický plán Leader zpracovaný MAS Rakovnicko, Strategii rozvoje , která 48

49 je zpracovávána Rakovnicko o.p.s. a Komunitní plán sociálních služeb z roku 2010 taktéž zpracovaný Svazkem měst a obcí Rakovnicka. Zmiňované strategie obsahují analýzu a priority k problémům celého území. Další rozvojové dokumenty byly vyhotoveny pro účely jednotlivých mikroregionů, bohužel dnes nejsou z větší části aktuální a práce na jejich aktualizaci spolu s činností některých DSO byla ukončena. Zde uvádíme strategické dokumenty doposud fungujících mikroregionů: Integrovaná rozvojová strategie venkovského mikroregionu Balkán z roku 2001, Integrovaná rozvojová strategie venkovského mikroregionu Kněževes z roku 2001, Strategie rozvoje Svazku obcí mikroregionu ČISTÁ- SENOMATY na období let , Integrovaná rozvojová strategie venkovského mikroregionu Kněževes z roku 2001, Strategie mikroregionu Poddžbánsko. S jednotlivě zpracovanými strategiemi nebo rozvojovými plány se lze setkat pouze u 4 měst a obcí; města Rakovník a Nové Strašecí, městys Mšec a obec Kolešovice. Specializované rozvojové dokumenty nebo projektové záměry vyhotovují také monotematická sdružení obcí nebo zájmová sdružení právnických osob fungující pro výkon některé z veřejných služeb, např. Svazek obcí Rakovnicka pro zajištění dopravní obslužnosti. Se zásadami územního rozvoje kraje je možné se seznámit na webových stránkách příslušného krajského úřadu. K dalším významným dokumentům z hlediska územního plánování patří: Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje; Zásady územního rozvoje Středočeského kraje; Dokumentace k rychlostní silnici R6; Aktualizace územně analytických podkladů pro území ORP Rakovník. Z územního plánování na úrovni obcí (územní plány jednotlivých obcí), kraje (zásady územního rozvoje) a státu (politika územního rozvoje) plynou následující významná omezení, příležitosti či limity. Příležitosti: modernizace a zkapacitnění rychlostní silnice R6, záměr vedení podzemní elektrizační soustavy, záměry na veřejně prospěšná opatření ÚSES. Limity: poddolovaná území v katastrálním území Rakovník, chráněné ložiskové území v katastrálním území Rakovník a Nové Strašecí, záplavová území podél toků (Berounka, Javornice, Šípský potok, Rakovnický potok, rybníky Jesenice), ložiska s archeologickými nálezy UAN I (kú Rakovník, Nové Strašecí, Šanov, Lubná, Pšovlky, Oráčov, Drahouš, Krupá, Mutějovice, Svojetín, Mšecké Žehrovice, Rousínov, Branov, Skryje, Karlova Ves, Sýkořice), chráněná území přírody a památné stromy, kameny, CHKO Křivoklátsko, NATURA 2000, PP Jesenicko, PP Džbán, PP Přílepská skála, PR Červená louka, PR Tankodrom. Územní systémy ekologické stability ÚSES kú Rakovník a Nové Strašecí, pásma hygienické ochrany ČOV (dle výskytu ČOV v území), památkové zóny městské i obecní, ochranná pásma elektrického vedení, dálkovodů (plynovod, ropovod), ochranná pásma úpraven vod, vodní nádrže i podzemní vody. 49

50 Obr. 5 Mapa limitů území ORP Rakovník Zdroj: GIS Středočeský kraj Správní obvod obce s rozšířenou působností Rakovník nemá žádné vnější další vazby na území na regionální a nadregionální úrovni, případně příhraniční spolupráce. Případně další vztahy. 50

51 Aktéři regionálního rozvoje Následující tabulka popisuje stručně klíčové aktéry rozvoje území správního obvodu. Tab. č. 21 Tabulka klíčových aktérů Název údaje Počet aktérů toho druhu Město Rakovník 1 Město Nové Strašecí, městys Mšec, obec Kolešovice Obce: Čistá, Senomaty, Jesenice, Kněževes, Krupá, Kroučová, Křivoklát, Slabce. Mikroregiony: SO Mikroregionu Čistá-Senomaty, SO Mikroregionu Balkán, SO Mikroregionu Kněževes, SO Mikroregionu Novostrašecko, Mikroregion Poddžbánsko, Kanalizace a voda Křivoklátsko, DSO, Svazek měst a obcí Rakovnicka, Svazek obcí okresu Rakovník pro zajištění dopravní obslužnosti Středočeský kraj 1 Stát Komentář Původně okresní město, nyní ORP, je přirozeným centrem území. Je zde velká průmyslová zóna a sídlí zde i největší zaměstnavatelé. Město Rakovník má vytvořen program rozvoje. Obce mají strategický plán nebo program rozvoje obce. Na území města Nové Strašecí se nachází průmyslová zóna. Jeho lokace pak umožňuje kratší dojezdovou dobu do hlavního města a také do blízkého Kladna. Obce Mšec a Kolešovice jsou aktivními aktéry MOS na lokální úrovni. Obce pečující o rozvoj svého území. Jsou přirozenými centry mikroregionů a DSO na jejich území, případně se aktivně zapojují do MOS v rámci dalších DSO. V jejich oblasti se nacházejí kulturně, historicky a turisticky významná místa nebo prvky. Mikroregiony s lokálními názvy jsou sdružení podporující spolupráci na více tématech na daném území. Realizovány jsou společné projekty ČOV, kanalizace, spolkové školy, sakrální památky, společné nákupy služeb, tisk turistických materiálů, spolupráce spolků a kulturní akce. SMOR je vícetematický svazek 59 obcí na území ORP Rakovník, taktéž realizuje projekty v oblasti ČR, poskytuje servisní činnost, realizuje školení, a pořádá společenské akce. SPDO je monotematickým spolkem pro zajištění dopravní obslužnosti na území 76 obcí ORP Rakovník. Správa silnic, zřizovatel středních škol, sociálních zařízení, muzeí a galerií. Velkou roli hraje Středočeský kraj při financování a správě zmíněných subjektů, objektů a jejich aktivit. Stát je důležitý např. z hlediska Politiky územního rozvoje- dostavba rychlostní komunikace R6, obchvat města Rakovník, z důvodu záměru na zřízení Národního parku na území CHKO Křivoklátsko. 51

52 Název údaje Státní instituce: Lesy ČR, CHKO Křivoklátsko, Národní památkový ústav, Státní okresní archiv Počet aktérů toho druhu MAS Rakovnicko o.p.s. 1 Významný zaměstnavatel: Valeo Autoklimatizace k.s., Anexia s.r.o., Eberspächer spol.s.r.o., Procter &Gamble Rakona, Lasselsberger s.r.o., Heineken ČR - Královský pivovar Krušovice, LOSL s.r.o., Elektromont Matějka a.s. Škola ZŠ a MŠ Bez hranic 1 Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) 3 8 Komentář Na území Rakovnicka je několik přírodních i historických zajímavostí a oblastí, které jsou dominantou regionu. Proto zde působí i státní instituce, které mají za úkol tyto objekty a oblasti spravovat. Státní archiv hraje velkou roli při archivaci dokumentů a také při šíření povědomí o historii území, publikační a expoziční činnosti. Aktér v oblasti regionálního rozvoje především podporuje cestovní ruch, turistiku, památky, v menší míře obecní infrastrukturu a vybavení spolků, podporu místních farmářů a podnikatelů. Do budoucna rozšíří svou působnost podle možností finančních zdrojů i na další oblasti. Podle údajů jsou tito zaměstnavatelé s největším podílem zaměstnanců na území ORP Rakovník. Kromě firmy LOSL a Elektromont Matějka, které jsou významnými zaměstnavateli ve městě Nové Strašecí. Výslednými počty však nemohou ostatním subjektům konkurovat. Chemický průmysl, keramický průmysl a pivovarnictví na Rakovnicku jsou odvětví s několikasetletou tradicí. Automobilový průmysl reprezentují především firmy Valeo a Eberspächer, které zde působí již několik let a podporují významně zaměstnanost. Zatím jediná spolková základní a mateřská škola na území Rakovnicka. Zřizovatel DSO Bez hranic má 4 členské obce a spravuje 3 ZŠ a 4 MŠ. Jsou pilotním projektem v této oblasti. Momentálně se připravuje další takový projekt na území obce Kolešovice. Pro potřeby realizace záměru meziobecní spolupráce na úrovni správního území ORP Rakovník existuje již od roku 2006 na Rakovnicku Svazek měst a obcí Rakovnicka. Sdružení si prošlo během své historie několika etapami, jeho vývoj; prvotní rozmach a následný útlum je poznamenaný mimo jiné ukončením především finanční podpory ze strany Kraje a státu. Nicméně se jeho činnost a také členská základna v posledních letech stabilizovala a SMOR bilancuje nad dosaženými cíli s ohledem na budoucí aktivity. Diskuse je vedena o ukončení či rozšíření jednotlivých činností, opětovném rozšíření členské základny, nabídkách adekvátních služeb atd. SMOR je a do budoucna my měl být důležitým aktérem podporujícím, rozvíjejícím meziobecní spolupráci a prostředek pro metodickou pomoc místním samosprávám, je tedy základnou pro meziobecní spolupráci na Rakovnicku. V současné době zahrnuje 58 obcí tj. téměř 70 % území. 52

53 Obr. 6 Mapa limitů území ORP Rakovník Zdroj: Svazek měst a obcí Rakovnicka 53

54 2.2. Souhrnná SWOT analýza území správního obvodu Silné stránky: 1. Blízkost hlavního města Prahy, krátká dojezdová doba a dobré dopravní spojení s městy Praha a Kladno 2. Výhodná poloha i v rámci dopravního spojení s Karlovarským krajem, hranicí SRN - rychlostní silnice R6. Dostatečná hustota silniční sítě v regionu 3. Rozvinutý chemický průmysl, dostatek pracovních příležitostí v automobilovém a potravinářském průmyslu 4. Počet fungujících dobrovolných svazků obcí, dlouhodobá meziobecní spolupráce v rozličných oblastech 5. Rozsáhlá síť cyklostezek, cyklotras a turistických a naučných tras 6. Hojně využívané poskytované sociální služby. Spolupráce mezi poskytovateli soc. služeb 7. Vytvořená síť škol a školských zařízení. Rozvinutá nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež 8. Velké množství turistických zajímavostí a památek, existence CHKO Křivoklátsko a dalších území Příležitosti: 1. Zlepšení dopravní obslužnosti díky dostavbě R6 2. Zvýšení atraktivity oblasti pro turisty při vyhlášení Národního parku Křivoklátsko 3. Obnova železniční trati Čistá - Kralovice Mladotice 4. Zvýšení efektivnosti využívání sociálních služeb v regionu prostřednictvím spolupráce mezi subjekty a obcemi 5. Výhodná poloha pro výstavbu průmyslových zón podél R6 Slabé stránky: 1. Zhoršující se demografická struktura obyvatelstva, odliv obyvatel z malých obcí, stárnoucí populace 2. Nedostavěná rychlostní silnice R6 a obchvaty obcí 3. Kolísavá nezaměstnanost s výsledky i nad republikovým průměrem 4. Absence nebo nedostatečná kapacita některých sociálních služeb (azylový dům, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež) 5. Nedostačující kapacita předškolních městských zařízení, nedostatečná nabídka programů celoživotního vzdělávání 6. Preference spalování tuhých paliv pro vytápění domácností především v menších obcích okresu. 7. Malý počet obcí se zavedenou kanalizací, vodovodem či ČOV, nízká plynofikace obcí v návaznosti na nízké využití plynu v domácnostech 8. Špatný stav železničních stanic, místních komunikací II. a III. třídy Hrozby: 1. Vylidňování malých obcí na území ORP Rakovník. Odliv lidských zdrojů za lepšími pracovními příležitostmi do blízkých měst 2. Díky demografickému vývoji vzrůstající poptávka seniorů po sociálních službách 3. Vysychání přirozených vodních zdrojů (Rakovnický potok, nejdelší tok v území 48km) 4. Disharmonie mezi rozvojem obcí a ochranou životního prostředí. Určitá omezení pro obyvatele obcí v důsledku vyhlášení NP Křivoklátsko 5. Snižující se počet dětí a žáků, především v MŠ a ZŠ malých obcí 54

55 6. Rozvoj malého podnikání ve venkovských oblastech, podpora řemesel, místních výrobků a farmaření 7. Zavádění systému třídění a recyklace odpadů, především BIO rozložitelných odpadů a kompostování 6. Vyčerpání kapacity skládek a omezení skládkování směsného odpadu 7. Nedostatek finančních prostředků pro dostavbu technické infrastruktury a zasíťování především venkovských oblastí a obecních částí Ve SWOT analýze jsou vypsané nejdůležitější všeobjímající body za celé území ORP Rakovník. Protože je každý mikroregion velmi specifický a má odlišné problémy a témata, bylo by vhodnější pohlížet na jednotlivé mikroregiony zvlášť. Nicméně tato SWOT analýza se snaží postihnout všeobecně silné a slabé stránky a také příležitosti a hrozby všech sledovaných oblastí a obsahuje minimálně jeden nejdůležitější poznatek u každé z nich. Další silné a slabé stránky, příležitosti a rizika sledovaných oblastí jsou rozepsané ve SWOT analýzách daných témat. 55

56 3. Téma: Školství 3.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Vytváření podmínek pro rozvoj výchovy a vzdělávání je jednou z významných aktivit obce, kterou jí umožňuje zákon o obcích. Za tím účelem obec pro poskytování předškolního vzdělávání a plnění povinnosti zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s trvalým pobytem na území obce zřizuje svou mateřskou školu, nebo se za určitých smluvních podmínek dohodne s jinou obcí, případně se svazkem obcí. Také pro základní vzdělávání buď zřizuje svoji základní školu, nebo se postará o plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Oblast školství se tak stává problémem, který nelze řešit pouze na území jedné obce. Jde o oblast, které se musí společně věnovat (např. i s ohledem na dojíždění za prací v celém spádovém regionu) jak malé obce tak střední a velká města. Populační vlny se dlouhodobě promítnou do rozvoje regionálního školství a jednotlivých územních celků. Vzhledem k demografickému vývoji mají zejména malé obce problémy s udržením potřebného počtu dětí ve školách. Je zde silná tendence posílat děti do lépe vybavených městských škol nebo jde jenom o proces, kdy dítě jede do školy s rodičem do místa jeho pracoviště. Dojíždění se však stává palčivým problémem nejen pro obce, rodiče a děti, ale i pro nejbližší města, která nemají ve svých školách dostatečnou kapacitu. V okolí velkých měst a příměstských oblastech je akutní otázkou k řešení otázka přeplněnosti mateřských škol. Ustanovení školského zákona také vymezuje povinnost obce zajišťovat ty výdaje škol a školských zařízení, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Obce jsou však často nuceny podporovat školy nad rámec svých povinností. Ač tedy nemají přímou povinnost na některé oblasti přispívat (např. platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, školní pomůcky), hledají finanční prostředky ve svých někdy opravdu napjatých rozpočtech, aby školám v jejich svízelné situaci pomohly. Bohužel, ani úprava v rámci zákona o rozpočtovém určení daní zdaleka nezohledňuje náklady potřebné na zázemí pro vzdělávání, a tak se čím dál častěji objevuje rozdíl mezi tím, co by škola potřebovala, a tím, co jí obec může poskytnout v rámci svých finančních možností. Pro kvalitu života obyvatel dané obce a území je důležitou oblastí také kultura a trávení volného času. Možnosti neformálních volnočasových aktivit a vlastní iniciativy obyvatel související s lokálními tradicemi se projevují spíše na venkově než ve velkých městech. Právě škola jako komunitní centrum zde sehrává velmi významnou roli. Právě meziobecní spolupráce by mohla přinést odpověď na otázku, jakými cestami a prostředky lze z pohledu zřizovatelů nejen udržet optimálně dimenzovanou síť škol, ale především jak pozitivně působit na zvyšování kvality a vybavenosti škol a školských zařízení včetně ovlivňování a zlepšování jejich rozvoje a úrovně vzdělávání v nich. Díky této spolupráci může navíc docházet k přeměně škol na kulturní, společenská a komunitní centra svých lokalit, kdy škola získá prostor a podmínky pro svou kreativitu a jako otevřené společenské centrum naplní širší vzdělávací a volnočasovou nabídku nejen pro žáky školou povinné, ale také pro ostatní občany. Meziobecní spolupráce může přispět k hledání nových řešení nejen v oblasti předškolní výchovy a základního školství s ohledem na kompetence obcí na úrovni území ORP. Jedná se o dlouhodobý proces budování důvěry a spolupráce v co nejvyšší míře mezi místní správou, školou, veřejností, společenskými skupinami a organizacemi o vytváření místního partnerství. Zapojení jednotlivců i veřejnosti do dílčích záměrů rozvoje obce nebo regionu, propojení jejich ekonomických, sociálních a 56

57 ekologických aspektů pak otevírá další možnosti rozvoje plnohodnotného života ve městech i na venkově. Základní legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů vymezuje kompetence a úkoly jednotlivých orgánů ve školství, a to jak orgánů samosprávy, tak i orgánů vykonávajících státní správu Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém. Vztahuje se na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb. Vyhlášky ke školskému zákonu Ostatní vyhlášky Vyhlášky k zákonu o pedagogických pracovnících Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy stanoví. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, upravuje výkon státní kontroly v České republice. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zařízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční. 57

58 Popis základního a předškolního vzdělání správního obvodu (situační analýzy, finanční analýza), očekávaný vývoj Obecné informace Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Rakovník se nachází v západní části Středočeského kraje. Sousedí s SO ORP Slaný, Kladno, Beroun, Rokycany, Kralovice, Podbořany, Žatec a Louny. Rakovnicko se skládá z 83 obcí, což je druhý nejvyšší počet obcí ve Středočeském kraji. Statutem města se pyšní tři obce Rakovník, Nové Strašecí a Jesenice. Statut městyse mají obce Kněževes, Křivoklát, Mšec, Pavlíkov, Senomaty a Slabce. Na území ORP Rakovník se ke školnímu roku 2012/2013 nachází 45 mateřských a 26 základních škol. Všechny klasické ZŠ a MŠ jsou na území zřizovány obcemi. Kraj je zřizovatelem pouze u dvou škol pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Na území Rakovnicka není žádná škola či jiné vzdělávací zařízení zřizováno soukromou osobou či církví. Většina základních škol je sloučena s mateřskými, což přináší určité finanční úspory. Školní jídelny a školní družiny a kluby jsou nedílnou součástí škol. Nachází se zde také dvě gymnázia, avšak pouze Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník je zahrnuto do analýzy, neboť je osmileté a nahrazuje část povinné školní docházky. V uplynulých letech přibýval počet dětí v mateřských školách a ubýval počet žáků v ZŠ. Tomu odpovídá i naplněnost kapacit škol. Problém s umístěním dětí do MŠ byl především v městech. Oproti tomu kapacity určitých základních škol v malých obcích nebyly naplněny ani z poloviny. Otázkou poté je možnost udržení fungování těchto škol. Nejvíce škol se nachází ve středu území, kde leží město Rakovník. Základní umělecké školy se na území SO ORP Rakovník nacházejí dvě, v Novém Strašecí a v Rakovníku. Aby byla rozšířena možnost jejich navštěvování, v Jesenici a Šanově byla zřízena odloučená pracoviště rakovnické ZUŠ. Pro detailnější informace o školách a školních zařízeních na území ORP Rakovník slouží následující tabulky a komentáře. Území Rakovnicka se skládá především z malých obcí do 2000 obyvatel. Větší počet obyvatel mají pouze obce Rakovník a Nové Strašecí, které se spolu s Jesenicí jako jediné pyšní statutem města. Nejvíce obcí patří do skupiny s počtem obyvatel do 199. Jsou natolik malé, že se v nich nenachází žádná základní ani mateřská škola. V obcích s 200 až 499 obyvateli, kterých je na území Rakovnicka 24, funguje 10 mateřských škol a pouze jedna základní škola s prvním stupněm. Třetí největší počet obcí je s počtem obyvatel od 500 do 999. Zde se nachází celkem 13 základních škol, z nichž 5 škol má pouze první stupeň výuky, a 16 mateřských škol. Každá z 8 obcí s počtem obyvatel od 1000 do 1999 má svou základní i mateřskou školu. Většina základních škol na území Rakovnicka je sloučena s mateřskou školou. Výhodou sloučených škol jsou především finanční úspory. Například sloučená Základní škola a Mateřská škola J. A. Komenského v Novém Strašecí, která patří do skupiny s počtem obyvatel , v současnosti zahrnuje 1 základní školu a 4 školy mateřské. Gymnázia se na území ORP Rakovník nachází dvě, avšak pouze Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník nabízí variantu osmiletého studia. Jiné školy a školská zařízení, která na našem území fungují, jsou Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník; Základní škola, Mateřská škola speciální a Praktická škola Jesenice, Základní umělecká škola Rakovník; Základní umělecká škola Nové Strašecí a Dům dětí a mládeže Rakovník. Všechny jsou zřizovány krajem. Od působí na našem území ORP svazková škola Základní škola a Mateřská škola Bez hranic, která slučuje MŠ Mšec, MŠ Řevničov, MŠ Srbeč, ZŠ Mšec a ZŠ Řevničov. Od zde zahájí svou činnost Lesní mateřská škola s názvem Dětský klubík Mája. Jedná se o předškolní vzdělávací zařízení, které se inspiruje myšlenkou lesních mateřských škol. Jeho právní forma je obecně prospěšná společnost a je určen pro děti ve věku od 3 do 6 let. Maximální počet dětí je 58

59 stanovený na 20. Jedná se zatím o jedinou alternativu oproti klasickým mateřským školám na území Rakovnicka. Tab. č. 22 Definice správního obvodu z pohledu předškolního a základního vzdělávání Skupina obcí s počtem obyvatel pro SO Rakovník do až až /2013 Počet obcí Počet ZŠ 1. a 2. stupeň Počet ZŠ jen 1. stupeň Počet MŠ Gymnázia Sloučené organizace (ZŠ+MŠ, ZŠ+SŠ, atd.) až až až až až až nad celkem Počet jiných zařízení /2012 Počet obcí Počet ZŠ 1. a 2. stupeň Počet ZŠ jen 1. stupeň Počet MŠ Gymnázia Sloučené organizace (ZŠ+MŠ, ZŠ+SŠ, atd.) Počet jiných zařízení

60 Skupina obcí s počtem obyvatel pro SO Rakovník do až až až / / Počet obcí Počet ZŠ 1. a 2. stupeň Počet ZŠ jen 1. stupeň Počet MŠ Gymnázia Sloučené organizace (ZŠ+MŠ, ZŠ+SŠ, atd.) až až až až až nad Počet jiných zařízení / / Počet obcí Počet ZŠ 1. a 2. stupeň Počet ZŠ jen 1. stupeň Počet MŠ Gymnázia Sloučené organizace (ZŠ+MŠ, ZŠ+SŠ, atd.) Počet jiných zařízení Zdroj: ČSÚ, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) celkem 2 K došlo ke změně hranic okresů. Obec Lány spadá do okresu Kladno, čímž ORP Rakovník ubyla základní i mateřská škola. 3 Do školního roku 2010/2011 se do jiných školních zařízení promítá Základní speciální škola Nové Strašecí, která v tomto školním roce ukončila svoji činnost. 4 Ve školním roce 2006/2007 došlo k ukončení činnosti druhého stupně Základní a Mateřské školy Kněževes, a tak škola byla přeřazena do základních škol pouze s 1. stupněm. 60

61 Tab. č. 23 Počty škol/školských zařízení v jednotlivých obcích ORP ORP Rakovník z toho Celkem Název obce ředitelství MŠ ZŠ ZUŠ SVČ ZŠ speciální / se speciálními třídami MŠ speciální / se speciálními třídami Gymnázia Celkem škol Bdín Branov Břežany Čistá Děkov Drahouš Hořesedly Hořovičky Hracholusky Hřebečníky Hředle Hvozd Chrášťany Janov Jesenice Kalivody Karlova Ves Kněževes Kolešov Kolešovice Kounov Kozojedy Krakov Krakovec Kroučová Krty Krupá Krušovice Křivoklát Lašovice Lišany Lubná Lužná Malinová Městečko Milostín Milý

62 ORP Rakovník Celkem Název obce ředitelství MŠ ZŠ ZUŠ SVČ z toho ZŠ speciální / se speciálními třídami MŠ speciální / se speciálními třídami Gymnázia Mšec Mšecké Žehrovice Mutějovice Nesuchyně Nezabudice Nové Strašecí Nový Dům Olešná Oráčov Panoší Újezd Pavlíkov Petrovice Pochvalov Přerubenice Příčina Přílepy Pšovlky Pustověty Račice Rakovník Roztoky Ruda Rynholec Řeřichy Řevničov Senec Senomaty Skryje Slabce Smilovice Srbeč Svojetín Sýkořice Šanov Šípy Švihov Třeboc Třtice

63 ORP Rakovník Celkem Název obce ředitelství MŠ ZŠ ZUŠ SVČ z toho ZŠ speciální / se speciálními třídami MŠ speciální / se speciálními třídami Gymnázia Václavy Velká Buková Velká Chmelištná Všesulov Všetaty Zavidov Zbečno Žďár Zdroj: ČSÚ, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Většina základních škol na území ORP Rakovník (celkem 20) je sloučena s mateřskou školou a mají společné ředitelství. V Novém Strašecí je společné ředitelství dokonce pro jednu základní školu a 4 mateřské školy. Od došlo ke sloučení MŠ Mšec, MŠ Řevničov, MŠ Srbeč, ZŠ Mšec a ZŠ Řevničov v rámci vzniku svazkové školy Základní a Mateřské školy Bez hranic. Tím došlo ke snížení počtu ředitelství, neboť v rámci těchto dvou mateřských a dvou základních škol je pouze jedno ředitelství. Základní umělecké školy se na Rakovnicku nacházejí dvě, jedna v Novém Strašecí a druhá v Rakovníku. Rakovnická ZUŠ má navíc odloučené pracoviště v obci Šanov a městě Jesenice. V Rakovníku se nachází jediné středisko volného času, a to Dům dětí a mládeže Rakovník. Dle jejich výroční zprávy má navíc odloučené pracoviště v Novém Strašecí. Na území ORP Rakovník se nachází dvě školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Nacházejí se v Rakovníku a Jesenici a obě jsou zřizované krajem. Gymnázia se na našem území nacházejí dvě, avšak pouze Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník nabízí variantu osmiletého studia, což nahrazuje část povinné školní docházky na základní škole. 63

64 Tab. č. 24 Pracovníci ve školství ORP Průměrný přepočtený počet pracovníků Typ školy, zařízení z toho celkem pedagogů nepedagogů 2012/2013 Mateřské školy 193,5 146,2 47,3 Základní školy 392,3 306,9 85,4 Školní družiny a kluby 39,6 39,6 0 Zařízení školního stravování 109, ,3 Celkem rok 2012/ ,7 492,7 242,1 2011/2012 Mateřské školy 185,6 140,5 45,1 Základní školy ,7 86,3 Školní družiny a kluby 38,4 38,4 0 Zařízení školního stravování Celkem rok 2011/ ,6 240,3 2010/2011 Mateřské školy 179,3 137,3 42 Základní školy 400,6 310,1 90,5 Školní družiny a kluby 36,4 36,4 0 Zařízení školního stravování 116, ,8 Celkem rok 2010/ ,2 483,8 249,4 2009/2010 Mateřské školy 175, ,6 Základní školy 398,1 306,8 91,3 Školní družiny a kluby Zařízení školního stravování 119, ,5 Celkem rok 2009/ ,2 476,7 252,5 2008/2009 Mateřské školy 171,3 128,4 42,9 Základní školy 398,9 309,2 89,8 Školní družiny a kluby 36,5 36,5 0 Zařízení školního stravování 118, ,5 Celkem rok 2008/ , ,1 2007/2008 Mateřské školy 166, ,4 Základní školy 403,7 312,6 91 Školní družiny a kluby 34,7 34,7 0 Zařízení školního stravování Celkem rok 2007/ ,7 473,3 248,4 64

65 Typ školy, zařízení 2006/2007 Průměrný přepočtený počet pracovníků celkem pedagogů z toho Mateřské školy 162,6 123,7 38,9 Základní školy ,5 94,5 Školní družiny a kluby 35,7 35,7 0 Zařízení školního stravování 114, ,6 Celkem rok 2006/ , ,9 2005/2006 Mateřské školy 162,4 123,3 39 Základní školy 413,6 317,3 96,3 Školní družiny a kluby 35,1 34,6 0,5 Zařízení školního stravování 118, ,1 Celkem rok 2005/ ,1 475,2 254 Zdroj: Výkazy MŠMT nepedagogů Na území ORP Rakovník se nevyskytuje žádné gymnázium, mateřská a základní škola se speciálními vzdělávacími potřebami ani středisko volného času, které by bylo zřizováno obcí. Všechny tyto instituce jsou na Rakovnicku zřizovány krajem, avšak ty nebyly předmětem tabulky. Z uvedených tabulek je zřejmé, že počet pracovníků v mateřských školách roste a to jak pedagogů, tak nepedagogů. Tento fakt se odvíjí od skutečnosti, že se zvyšuje počet dětí v mateřských školách. V základních školách je trend opačný. Pomalu vzrůstající nástup lze zaznamenat u pracovníků školních družin a klubů. Graf 4 Vývoj počtu pracovníků v MŠ a ZŠ Zdroj: Viz. Předchozí tabulka 65

66 Základní vzdělávání Tab. č. 25 Počet ZŠ za ORP Za ORP Rakovník Počet základních škol celkem úplné neúplné 2011/ /2013 Obec Kraj Církev Soukromá ZŠ Celkem Počet základních škol je na území ORP Rakovník neměnný. U škol zřizovaných obcí došlo ke změně pouze ve školním roce 2007/2008, a to z důvodu změny hranic území okresů. U škol zřizovaných krajem došlo v roce 2011 k ukončení činnosti jedné Základní speciální školy v Novém Strašecí. Na území se nachází celkem 62 % úplných ZŠ a 38 % neúplných ZŠ. Ve školním roce 2011/2012 došlo k úbytku jedné základní školy zřizované krajem. Jednalo se o Základní speciální školu v Novém Strašecí, která svou činnost ukončila k Za ORP Rakovník Počet základních škol celkem úplné neúplné 2007/ /2011 Obec Kraj Církev Soukromá ZŠ Celkem Ve školním roce 2007/2008 ubyla jedna úplná základní škola, a to z důvodu změny hranic okresů, ke které došlo Obec Lány, ve které se ZŠ nacházela, od tohoto data spadá do území ORP Kladno. Za ORP Rakovník Počet základních škol celkem úplné neúplné 2006/2007 Obec Kraj Církev Soukromá ZŠ Celkem Ve školním roce 2006/2007 došlo ke změně počtu úplných a neúplných škol. Bylo to dáno tím, že Základní škola Kněževes měla do i druhý stupeň ZŠ. 66

67 Za ORP Rakovník Počet základních škol celkem úplné neúplné 2005/2006 Obec Kraj Církev Soukromá ZŠ Celkem Zdroj: Výkazy MŠMT Tab. č. 26 Počet malotřídních ZŠ v jednotlivých obcích ORP ORP Rakovník Počet škol Z toho Název obce celkem jednotřídní dvoutřídní trojtřídní čtyřtřídní pětitřídní vícetřídní Celkem škol Čistá Hředle Chrášťany Jesenice Kněževes Krušovice Křivoklát Lišany Mutějovice Olešná Pavlíkov Rakovník Senomaty Slabce Šanov Zbečno Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) 67

68 Graf 5 Rozdělení malotřídních ZŠ ve sledovaném území Zdroj: Viz. Předchozí tabulka V Rakovnickém regionu bylo ve školním roce 2012/2013 celkem 57 % malotřídních škol. Nejvíce jich je dvoutřídních a vícetřídních. Vícetřídní malotřídní školy ve městech Jesenice a Rakovník jsou základní školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, které mají jak základní školu praktickou, tak základní školu speciální. ZŠ zřizované v ORP Tab. č. 27 ZŠ zřizované obcemi Školní rok Počet ZŠ Samost. ZŠ Počet běžných tříd Počet speciálních tříd Počet žáků Úv. pedag. Počet žáků na 1 pedag. Počet žáků na třídu Počet žáků na školu 2012/ , ,4 159,2 2011/ ,4 13,7 19,1 158,9 2010/ ,9 13,4 18,8 156,6 2009/ ,1 13,5 18,9 157,7 2008/ ,1 13,6 19,3 162,2 2007/ , ,7 166,9 2006/ ,9 14,3 20,1 171,6 2005/ ,7 14,7 20,5 180,6 Zdroj: Výkazy MŠMT Z tabulky je zřejmé, že na území Rakovnicka celkově ubývají žáci základních škol. Největší skok zaznamenáváme mezi školními roky 2006/2007 a 2007/2008. V důsledku toho se snižuje i počet tříd a pedagogických úvazků. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu dětí v mateřských školách můžeme očekávat mírný nárůst, který je již patrný v roce 2011/2012. Speciální třídy v základních školách se nacházely v Novém Strašecí, Rakovníku a v současné době stále ještě funguje v Kolešovicích. 68

69 Tab. č. 28 ZŠ zřizované krajem Školní rok Počet ZŠ Samost. ZŠ Počet běžných tříd Počet speciálních tříd Počet žáků Úv. pedag. Počet žáků na 1 pedag. Počet žáků na třídu Počet žáků na školu 2012/ ,3 2 5,1 6, / ,5 2 5,7 7, / ,7 3 5,7 7,5 52,7 2009/ ,2 3 5,7 7,6 60, / ,8 3 5, / ,3 3 5,4 8, / ,5 3 5,7 8,4 67,3 2005/ ,5 3 5,8 8,5 71 Zdroj: Výkazy MŠMT Na území Rakovnicka se nachází dvě školy zřizované krajem. Jedná se o školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, které se nachází ve městech Rakovník a Jesenice. Ve školním roce 2011/2012 došlo k úbytku jedné základní školy zřizované krajem. Jednalo se o Základní speciální školu v Novém Strašecí, která svou činnost ukončila k Počet dětí a v souvislosti s tím i počet pedagogických úvazků ubývá. V průměru všech let připadá na jednoho pedagoga necelých 6 žáků. 69

70 Tab. č. 29 Součásti základních škol v jednotlivých obcích ORP Počet V nich součástí Název obce základních škol celkem ZŠ MŠ ŠD (ŠK) ŠJ Jiné Celkem Čistá Hředle Chrášťany Jesenice Kněževes Kolešovice Kounov Krušovice Křivoklát Lišany Lubná Lužná Mšec Mutějovice Nové Strašecí Olešná Pavlíkov Rakovník Roztoky Řevničov Senomaty Slabce Šanov Zbečno Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Školní družina a školní jídelna jsou součástí všech základních škol v rakovnickém regionu. Mateřská škola je součástí 75 % ZŠ. Tato čísla jsou velmi uspokojující a vypovídají o kvalitě základních škol. Mezi jiné součásti ZŠ patří: tělocvičny, hřiště, čítárny, knihovny, internáty, rehabilitační místnosti, přípravné třídy, přírodní učebny, keramické dílny, rehabilitační bazény, cvičné byty, učebny šití, snoezelen a multimediální učebny. Tyto součásti zlepšují kvalitu výuky a trávení volného času žáků. 70

71 Tab. č. 30 Počty tříd a žáků v ZŠ zřizovaných obcí ve školním roce 2012/2013 v ORP ORP Rakovník Průměrný počet Průměrný počet Počet škol Počet tříd Počet žáků Název obce žáků na školu žáků na třídu Celkem Čistá ,7 Hředle Chrášťany Jesenice ,3 Kněževes ,3 Kolešovice ,2 Kounov ,5 Krušovice Křivoklát Lišany ,5 Lubná ,9 Lužná ,8 Mšec ,7 Mutějovice ,7 Nové Strašecí ,4 Olešná Pavlíkov ,7 Rakovník Roztoky ,2 Řevničov ,1 Senomaty ,5 Slabce Šanov ,3 Zbečno ,5 Zdroj: Výkazy MŠMT, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Tato tabulka popisuje počet tříd a žáků základních škol v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Rakovník. Na Rakovnicku se základní školy nachází v 31 % obcí. Oproti mateřským školám je to výrazně nižší číslo. Základní školy se nachází spíše ve větších obcích s vyšším počtem obyvatel. Od toho se odvíjí i počet tříd, kterých je ve všech obcích, městysech a městě Jesenice maximálně 10. Z toho vyplývá, že většina základních škol je neúplných, malotřídních nebo mají od každého ročníku jednu třídu. V městech Nové Strašecí a Rakovník je počet tříd mnohem vyšší. Každý ročník má zastoupení v několika třídách. Počet žáků se odvíjí především od spádovosti daných obcí. Průměrný počet žáků na třídu za celé ORP Rakovník je 15 žáků. 71

72 Tab. č. 31 Počet úplných a neúplných ZŠ v ORP ORP Rakovník Počet škol Počet úplných škol Počet neúplných škol Název obce Celkem Čistá Hředle Chrášťany Jesenice Kněževes Kolešovice Kounov Krušovice Křivoklát Lišany Lubná Lužná Mšec Mutějovice Nové Strašecí Olešná Pavlíkov Rakovník Roztoky Řevničov Senomaty Slabce Šanov Zbečno Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) 72

73 Graf 6 Podíl úplných a neúplných ZŠ ve sledovaném území Zdroj: Viz. Předchozí tabulka Na území ORP Rakovník se nachází celkem 28 základních škol. Dvě z toho jsou školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami zřizované krajem. Co se týče úplnosti a neúplnosti škol, více než polovina škol je úplných, to znamená, že mají první i druhý stupeň výuky. Nelze říci, že úplnost a neúplnost základních škol je ovlivněna velikostí obce. Tab. č. 32 Údaje o pracovnících ZŠ zřizovaných obcemi v ORP ORP Rakovník Přepočtení na plně zaměstnané celkem Celkem učitelé 295,9 241 V tom vyučující Zdroj: Výkazy MŠMT na 1. stupni 143,7 137,5 na 2. stupni 152,2 103,5 z toho ženy Tabulka pojednává o pracovnících základních škol zřizovaných obcemi. Těchto škol je na území ORP Rakovník celkem 26. Z tabulky je patrné, že ve školním roce 2012/2013 převládaly ve školství ženy, které mají všeobecně ve školství stále převahu. Nejvíce jich je především na prvním stupni základních škol. Na druhém stupni je žen méně i přes fakt, že celkový počet pedagogů na druhém stupni ve školním roce 2012/2013 byl vyšší než na prvním. 73

74 Tab. č. 33 Ostatní pedagogičtí pracovníci škol v ORP Asistenti pedagoga ORP Rakovník pro žáky se zdravotním postižením pro žáky se sociálním znevýhodněním Fyzické osoby Přepočtení na plně zaměstnané celkem z toho ženy celkem z toho ženy ,6 14, Psychologové 3 3 1,4 1,4 Speciální pedagogové 1 1 0,5 0,5 Výchovní poradci Zdroj: Výkazy MŠMT Tabulka popisuje počet ostatních pedagogických pracovníků na Rakovnicku, konkrétně asistentů pedagoga, psychologů, speciálních pedagogů a výchovných poradců. Z výsledků vyplývá, že nejčastějšími ostatními pedagogy jsou asistenti pedagogů pro žáky se zdravotním postižením. Ti fungují ve 13 základních a mateřských školách zřizovaných obcemi a ve dvou školách zřizovaných krajem pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Asistenti pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním a psychologové jsou pouze v Základní škole a Mateřské škole v Kolešovicích a ve dvou školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v Jesenici a Rakovníku. Z toho vyplývá, že na Rakovnicku se nachází pouze jedna klasická základní škola, ve které je psycholog, což je poměrně zarážející. Speciální pedagog vyučuje pouze ve škole pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v Rakovníku. Výchovní poradci působí v 18 základních a mateřských školách na Rakovnicku. Shodu údajů lze najít v pohlaví ostatních pedagogů. Téměř všichni jsou totiž ženy. Z toho plyne, že školství je stále spíše o ženském kolektivu. Tab. č. 34 Počet škol a žáků na jednoho přepočteného pracovníka v ORP Školní rok Počet škol Počet žáků Počet učitelů (přepočtený stav) Počet žáků na jednoho přepočteného pracovníka 2012/ ,2 13,2 2011/ ,9 13,1 2010/ ,6 12,8 2009/ ,3 12,7 2008/ ,9 12,8 2007/ ,2 13,1 2006/ ,4 13,4 2005/ ,2 13,9 Zdroj: Výkazy MŠMT Tabulka vypovídá o počtu žáků základních škol na jednoho přepočteného pracovníka. Ten zůstává na území Rakovnicka v průběhu let stále podobný. Nejmenší počet žáků byl ve školním roce 2010/2011, a to 12,8 žáků na jednoho přepočteného pracovníka. Nejvíce žáků na jednoho pedagoga bylo ve školním roce 2005/2006. Z výsledků vyplývá, že s ubývajícím počtem žáků ubývá i počet pedagogů. 74

75 Tab. č. 35 Počet absolventů ZŠ v ORP Žáci, kteří ukončili školní běžné speciální běžné docházku třídy třídy třídy V tom v ročníku v 6. ročníku v 7. ročníku v 8. ročníku v 9. ročníku v 10. ročníku Žáci, kteří přešli do ZŠ V tom z 5. ročníku ze 7. ročníku Žáci 1. r. s dodatečným odkladem PŠD Zdroj: Výkazy MŠMT 2005/ / / / / / / /2013 speciální třídy běžné třídy speciální třídy běžné třídy speciální třídy běžné třídy speciální třídy běžné třídy speciální třídy běžné třídy speciální třídy běžné třídy speciální třídy 75

76 Žáci základních škol nejčastěji ukončují školní docházku v běžném devátém ročníku. Tím získají status ukončené povinné školní docházky. Dle Školského zákona č. 561/2004 Sb., který nabyl účinnost , žáci mohou opakovat ročník pouze jednou na prvním stupni a jednou na druhém stupni. Na území ORP Rakovník žádný žák od školního roku 2005/2006 do 2012/2013 svou docházku neukončil na prvním stupni školy. Co se týče ukončení školní docházky na druhém stupni, z výsledků vyplývá, že čím vyšší ročník, tím více žáků docházku ukončuje. V šestém ročníku od školního roku 2005/2006 do 2012/2013 ukončilo docházku celkem 5 žáků. V sedmém ročníku ukončilo docházku již 30 žáků, přičemž většina byla z běžných tříd. V osmém ročníku ukončilo školní docházku dohromady 123 žáků, většina žáků byla rovněž z běžných tříd. Ukončení školní docházky v 10. ročníku se vyskytuje pouze u speciálních tříd základních škol. Na střední školu z pátého ročníku odchází v průměru 30 dětí ročně. Tím naplní přibližně jednu třídu víceletého gymnázia. Nejvíce dětí s dodatečným odkladem povinné školní docházky bylo ve školním roce Tab. č. 36 Přehled škol pro žáky se speciálním vzdělávacími potřebami v ORP Z toho zřízené ORP Rakovník Celkem krajem obcí církví soukromé Ředitelství celkem Z toho mateřská škola pro děti se zdravotním postižením Základní škola praktická Základní škola speciální Zdroj: Výkazy MŠMT Na území ORP Rakovník se nachází dvě školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Obě dvě jsou zřizované kraje. První z nich se nachází ve městě Rakovník. Celým názvem se jmenuje Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník, příspěvková organizace. Jak již název vypovídá, škola poskytuje svým žákům předškolní, základní a střední vzdělání. Součástí školy jsou: základní škola praktická, praktická škola dvouletá, základní škola speciální, přípravný stupeň ZŠ speciální, mateřská škola speciální, školní družina, školní klub a speciální pedagogické centrum. Druhá škola se nazývá Základní škola, Mateřská škola speciální a Praktická škola Jesenice. Součástí školy je mateřská škola, která však byla v činnosti pouze v letech 2007/ /2010. Ostatní roky nebyla otevřena. Dále je součástí základní škola praktická, základní škola speciální, rehabilitační třída a praktická škola s jednoletou a dvouletou přípravkou. Tyto dvě školy jsou dostačující pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na území Rakovnicka. 76

77 Tab. č. 37 Základní údaje o základním vzdělávání ve správním obvodu (1 i 2 stupeň ZŠ) v obcích ORP Rakovník Název údaje Hodnota % z celkového počtu Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2012/ obcemi % - jinými subjekty % Průměrný počet žáků celkem /2012 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi % - jinými subjekty % Průměrný počet žáků celkem Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2010/ obcemi % - jinými subjekty % Průměrný počet žáků celkem Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2009/ obcemi % - jinými subjekty % Průměrný počet žáků celkem Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2008/ obcemi % - jinými subjekty % Průměrný počet žáků celkem Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2007/ obcemi % - jinými subjekty % Průměrný počet žáků celkem Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2006/ obcemi % - jinými subjekty % Průměrný počet žáků celkem Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2005/ obcemi % - jinými subjekty % Průměrný počet žáků celkem Zdroj: Výkazy MŠMT 77

78 Tyto tabulky vypovídají o průměrných počtech dětí ve třídách základních škol zřizovaných obcí. Z hodnot je patrné, že počet žáků ve třídách má kolísavou tendenci. Do školního roku 2006/2007 počet žáků rostl, poté začal upadat a od roku 2010/2011 má opět vzrůstající hodnotu. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu dětí v mateřských školách můžeme očekávat, že počet žáků základních škol se bude také mírně zvyšovat. Tab. č. 38 Popis ZŠ v ORP za školní rok 2012/2013 Název ZŠ Obec Kapacita Počet žáků Volná místa Celkem za SO ORP Základní a Mateřská škola Čistá Čistá Základní a Mateřská škola Hředle Hředle Základní a Mateřská škola Chrášťany Chrášťany Základní škola, Mateřská škola speciální a Praktická škola Jesenice Jesenice Základní a mateřská škola Jesenice Jesenice Základní škola a Mateřská škola Kněževes Kněževes Základní škola a Mateřská škola Kolešovice Kolešovice Základní škola a Mateřská škola Kounov Kounov Základní škola a mateřská škola Krušovice Základní škola a Mateřská škola Křivoklát Krušovice Křivoklát Základní škola a Mateřská škola Lišany Lišany Základní škola a Mateřská škola Lubná Lubná Základní škola a mateřská škola Lužná Lužná Základní škola a Mateřská škola Mšec Mšec Základní škola Mutějovice Mutějovice Základní škola a mateřská škola J. A. Komenského v Novém Strašecí Nové Strašecí Základní škola a Mateřská škola Olešná Olešná Základní škola a mateřská škola Pavlíkov Pavlíkov základní škola Rakovník Rakovník základní škola Rakovník Rakovník základní škola Rakovník Rakovník Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník Rakovník Základní škola a mateřská škola V Zahrádkách, Roztoky Roztoky Základní škola Řevničov Řevničov Základní škola a Mateřská škola Senomaty Senomaty

79 Název ZŠ Obec Kapacita Počet žáků Volná místa Základní škola a Mateřská škola Slabce Slabce Základní škola a mateřská škola Šanov Šanov Základní škola Zbečno Zbečno Zdroj: Výkazy MŠMT, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Na území ORP Rakovník se nachází 26 základních škol zřizovaných obcí a 2 základní školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami zřizované krajem. Školy jsou na území rovnoměrně rozmístěné a každá škola má spádové obce, ze kterých do ní žáci dojíždějí. Celková kapacita všech základních škol na území ORP Rakovník je z 58 % zaplněna. Z toho vyplývá, že počet škol a jejich míst je až nad míru dostačující. Pokud by docházelo k dalšímu úbytku dětí, hrozilo by uzavírání škol z důvodu nedostatku žáků. 1. Základní škola v Rakovníku má od školního roku 2012/2013 zavedenou přípravnou třídu. Tab. č. 39 Očekávaný vývoj počtu žáků ve správním obvodu v ORP Volná místa Počet žáků správního obvodu Počet (kapacita počet žáků) Počet žáků / kapacita v % Kapacita všech ZŠ k Známý nárůst nebo úbytek kapacity k Známý nárůst nebo úbytek kapacity k Počet žáků k % Předpoklad ke konci roku % Předpoklad ke konci roku % Zdroj: Středočeský kraj Očekávaný vývoj počtu dětí v mateřských školách ve správním obvodu ORP Rakovník byl odhadnut dle vývoje počtu věkových skupin 0-4 a 5-9 ve Středočeském kraji v období let Prognóza je ovšem zpracována pro celé území Středočeského kraje a konkrétní vývoj v území ORP Rakovník v dalších letech může být tedy odlišný. Region Rakovnicka je v oblasti obyvatel atypický oproti jiným ORP Středočeského kraje. V následujících letech je ve Středočeském kraji očekáván markantní nárůst počtu dětí ve věku let. Ze 101,9 %, což je výchozí stav počtu dětí tohoto věku ve Středočeském kraji v roce 2013, až na 137 % dětí v roce Tento jev povede k navýšení počtu žáků základních škol. Vzhledem k tomu, že v roce 2013 byla kapacita základních škol na území ORP Rakovník naplněna z 59 %, nebude v následujících letech potřeba kapacity škol zvyšovat. Otázkou je však vývoj počtu dětí na území ORP Rakovník. Představitelé obcí území očekávají stálý pokles dětí předškolního i školního věku. V tom případě by bylo nutné vytvořit opatření, aby stávající základní školy byly zachovány. 79

80 Předškolní vzdělávání Tab. č. 40 Celkové počty MŠ dle zřizovatele v ORP Zřizovatel Počet MŠ Počet dětí celkem Počet běžných tříd 2012/2013 Počet dětí v běžných třídách Počet speciálních tříd Počet dětí ve speciálních třídách Obec Kraj Církev Soukromník Celkem: /2012 Obec Kraj Církev Soukromník Celkem: /2011 Obec Kraj Církev Soukromník Celkem: /2010 Obec Kraj Církev Soukromník Celkem: /2009 Obec Kraj Církev Soukromník Celkem: /2008 Obec Kraj Církev Soukromník Celkem:

81 Zřizovatel Počet MŠ Počet dětí celkem Počet běžných tříd 2006/2007 Počet dětí v běžných třídách Počet speciálních tříd Počet dětí ve speciálních třídách Obec Kraj Církev Soukromník Celkem: /2006 Obec Kraj Církev Soukromník Celkem: Zdroj: Výkazy MŠMT Na území Rakovnicka je poměrně velké množství mateřských škol zřizovaných obcí. Nachází se ve 42 % obcí celého území. Krajská MŠ zde v současné době funguje pouze jedna, a to Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník, příspěvková organizace. Jedná se o mateřskou školu speciální, která má dle vývoje stabilní počet tříd i dětí. V městě Jesenice se nachází také speciální mateřská škola s názvem Základní škola, Mateřská škola speciální a Praktická škola Jesenice. Ta však byla v činnosti pouze v letech 2007/ /2010, neboť ostatní roky nebyla otevřena. Trend zvyšujícího se počtu dětí v běžných třídách je z tabulek patrný. Z tohoto důvodu bylo ve školním roce 2012/2013 otevřeno v obci Ruda odloučené pracoviště místní MŠ a v Novém Strašecí ve školním roce 2011/2012 byla zřízena již čtvrtá mateřská škola. Především v Rakovníku je obtížné umístit dítě do mateřské školy, neboť kapacity jsou plně obsazeny. Doposud zde funguje preference přijímání dětí s trvalým pobytem. Pro rodiče pracující v Rakovníku, jejichž děti mají trvalý pobyt v okolních obcích, je tato situace obtížná. Otevírací doba mateřských škol totiž není vždy přizpůsobena pracovní době rodičů. Jedním z řešením by bylo prodloužit u školek dobu, kdy zde mohou být děti. Na našem území by byl vhodný, vzhledem k přeplněnosti mateřských škol, vznik nových mateřských škol, ať už obecních či například firemních. Na našem území totiž zatím žádná firemní mateřská škola neexistuje. Je potřeba uvést, že došlo ke změně hranic okresů. Obec Lány nyní spadá do území ORP Kladno, čímž na Rakovnicku ubyla jedna mateřská škola. 81

82 Graf 7 Vývoj počtu dětí v MŠ ve sledovaném území Zdroj: Viz. Předchozí tabulka Mateřské školy v ORP Tab. č. 41 MŠ zřizované obcí Školní rok Počet MŠ Samost. MŠ Počet běžných tříd /speciál. tříd Počet dětí Úv. pedag. Počet dětí na 1 pedag. úvazek Počet dětí na třídu Počet dětí na školu 2012/ , / ,6 13,2 23,9 41,9 2010/ ,9 23,6 41,2 2009/ ,8 12, ,6 2008/ ,4 12,9 22,6 38,4 2007/ ,2 12,7 22,4 36,5 2006/ ,7 12,7 22,8 36,3 2005/ ,7 12,7 22,5 35,9 Zdroj: Výkazy MŠMT Z tabulky je patrné, že se stále zvyšuje počet dětí navštěvujících mateřskou školu. V důsledku toho se zvyšuje i počet škol, jejich tříd a počet úvazků pedagogů. Tento fakt je v souladu s přibývajícím počtem obyvatel na území ORP Rakovník. Ve všech sledovaných letech je stejný počet dětí na 1 pedagogický úvazek, a to 12. Počet dětí na třídu se zvedl z 22 na 23 a počet dětí na školu se každým rokem zvyšuje. S tímto faktem je třeba pracovat a vytvářet nová místa v mateřských školách. 82

83 Tab. č. 42 MŠ zřizované Krajem Školní rok Počet MŠ Samost. MŠ Počet tříd /z toho spec. Počet dětí Úv. pedag. Počet dětí na 1 pedag. úvazek Počet dětí na třídu Počet dětí na školu 2012/ ,3 6,6 11, / ,3 6,6 11, / ,3 6, / ,3 9, / / , / ,8 11, / ,8 11,3 34 Zdroj: Výkazy MŠMT V rakovnickém regionu se nachází dvě mateřské školy zřizované krajem. První se nazývá Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník, příspěvková organizace. Ta poskytuje všestrannou péči předškolním dětem se speciálními vzdělávacími potřebami (dětem s různým druhem a typem zdravotního postižení, dětem se zdravotním znevýhodněním, dětem se sociálním znevýhodněním). V rámci vzdělávání je dětem poskytovaná fyzioterapie, individuální rehabilitace a logopedická péče. S ohledem na integraci sem dochází i děti zdravé. Druhá škola má název Základní škola, Mateřská škola speciální a Praktická škola Jesenice. Tuto školu mohou navštěvovat děti s mentálním a tělesným postižením, s vadami řeči, sluchu a kombinovanými vadami. Škola vlastní tělocvičnu, sluneční zahradu, rehabilitační bazén s míčky a spoustu rehabilitačních pomůcek. Tato mateřská škola však byla v činnosti pouze v letech 2007/ /2010. Ostatní roky nebyla otevřena, pravděpodobně z důvodu nedostatku dětí. Jak je v tabulce vidět, počty tříd, dětí a úvazků pedagogů se v průběhu let výrazně nemění. Údaje o pedagogických pracovnících v MŠ v ORP Tab. č. 43 Zřizované obcemi, případně krajem Školní rok Přepočtení pedagogové celkem Z toho nekvalifikovaní % nekvalifikovaných 2012/ ,3 25,5 17 % 2011/ ,9 23,5 16 % 2010/ ,3 13,6 10 % 2009/ ,8 11,2 8 % 2008/ ,4 11,3 8 % 2007/ ,2 8,4 7 % 2006/ ,7 7,7 6 % 2005/ , % Zdroj: Výkazy MŠMT V této tabulce se nachází údaje o pedagogických pracovnících v mateřských školách na území ORP Rakovník. Z tabulky je zřejmé, že se počet pedagogů zvyšuje. Největší skok je zaznamenám mezi školními roky 2011/2012 a 2012/2013. V tomto roce došlo ke vzniku nové mateřské školy, což může být jeden z faktorů tak vysokého nárůstu. Počet nekvalifikovaných pracovníků se výrazně zvyšuje. Oproti roku 2006/2007 se jejich počet zvýšil o jedenáct procent. 83

84 Tab. č. 44 Popis MŠ v ORP v školním roce 2012/2013 Název MŠ Obec Kapacita Počet dětí Celkem Základní a Mateřská škola Čistá Čistá Mateřská škola Hořesedly Hořesedly Základní a Mateřská škola Hředle Hředle Základní a Mateřská škola Chrášťany Chrášťany Volná místa Základní a mateřská škola Jesenice Jesenice Základní škola a Mateřská škola Kněževes Kněževes Základní škola a Mateřská škola Kolešovice Kolešovice Základní škola a Mateřská škola Kounov Kounov Mateřská škola Krupá Krupá Základní škola a mateřská škola Krušovice Krušovice Základní škola a Mateřská škola Křivoklát Křivoklát Základní škola a Mateřská škola Lišany Lišany Základní škola a Mateřská škola Lubná Lubná Základní škola a mateřská škola Lužná Lužná Mateřská škola Městečko Městečko Základní škola a Mateřská škola Mšec Mšec Mateřská škola Mutějovice Mutějovice Mateřská škola Nesuchyně Nesuchyně Mateřská škola Na Kocourku, Nové Strašecí Nové Strašecí Mateřská škola U Lesíka, Nové Strašecí Nové Strašecí Mateřská škola PZ Zahradní, Nové Strašecí Nové Strašecí Mateřská škola Rákosníček, Nové Strašecí Nové Strašecí Základní škola a Mateřská škola Olešná Olešná Mateřská škola Oráčov Oráčov Mateřská škola Panoší Újezd Panoší Újezd Základní škola a mateřská škola Pavlíkov Pavlíkov Mateřská škola Rakovník Rakovník Mateřská škola V Lukách Rakovník Rakovník Mateřská škola Vinohrady Rakovník Rakovník Mateřská škola Klicperova Rakovník Rakovník Mateřská škola Průběžná Rakovník Rakovník Mateřská škola V Parku Rakovník Rakovník Mateřská škola Šamotka Rakovník Rakovník Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník Základní škola a mateřská škola V Zahrádkách, Roztoky Rakovník Roztoky Mateřská škola Ruda u Rakovníka Ruda Základní škola a Mateřská škola Lubná - Kapacita budovy MŠ je 59 dětí. Kapacita celé MŠ je 69 dětí (10 míst v budově ZŠ pro dopolední činnosti) 84

85 Název MŠ Obec Kapacita Počet dětí Mateřská škola Ruda u Rakovníka 6 Ruda Mateřská škola Rynholec Rynholec Mateřská škola Úsměv Řevničov Základní škola a Mateřská škola Senomaty Senomaty Základní škola a Mateřská škola Slabce Slabce Mateřská škola Srbeč Srbeč Mateřská škola Svojetín Svojetín Základní škola a mateřská škola Šanov Šanov Mateřská škola Všetaty Všetaty Mateřská škola Zavidov Zavidov Zdroj: Výkazy MŠMT, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Volná místa SO OPR Rakovník měl ve školním roce 2012/2013 celkem 45 mateřských škol zřizovaných obcí a jednu mateřskou školu pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami zřizovanou krajem. MŠ jsou rovnoměrně rozloženy ve 42 % obcí Rakovnicka. Celková kapacita všech mateřských škol byla ve školním roce 2012/2013 z 98 % zaplněna. Z toho vyplývá, že ve většině škol je kapacita plně využita. Celkem v osmi MŠ byl dokonce přesah počtu dětí nad kapacitu školy, což označují záporná čísla. Buď se jedná o mateřské školy, které přijaly děti nad rámec kapacity, nebo se jedná o datovou chybu. Tab. č. 45 Očekávaný vývoj počtu dětí v MŠ v ORP Počet dětí v MŠ ve správním obvodu Počet Volná místa (kapacita počet dětí) Počet dětí / kapacita v % Kapacita všech MŠ k Známý nárůst nebo úbytek kapacity k Známý nárůst nebo úbytek kapacity k Počet dětí v MŠ k % Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku % Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku % Zdroj: Středočeský kraj, expertní odhad Očekávaný vývoj počtu dětí v mateřských školách ve správním obvodu ORP Rakovník byl odhadnut dle vývoje počtu věkových skupin 0-4 a 5-9 ve Středočeském kraji v období let Prognóza je ovšem zpracována pro celé území Středočeského kraje a konkrétní vývoj v území ORP Rakovník v dalších letech může být tedy odlišný. Na jedné straně je očekávaný pokles dětí ve věku 0-4 roky, na druhé straně je očekávaný mírný nárůst dětí ve věkové skupině 5-9 let. I z této skupiny je větší část žáků mateřských škol. Tento jev povede ke snížení zaplněnosti kapacity mateřských škol na Rakovnicku, avšak stále bude dostatečně obsazena. Pravděpodobně tak nebude potřeba mateřské školy rušit. 6 Odloučené pracoviště 85

86 Zařízení jeslového typu Tab. č. 46 Přehled zařízení jeslového typu ve sledovaném území Rozsah věku dětí Obec Instituce od (v měsících) do (v měsících) Kapacita Volných míst (k ) Celkem Rakovník Jesle Rakovník Rakovník Centrum Marco - Miniškolka Marco Hlídací agentura pro děti U Dráčka Rakovník Mateřské centrum Paleček Nové Strašecí Dětský klub Malých stromů Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Na území ORP Rakovník se nachází celkem 5 zařízení pro péči o děti do 3 let. Jediným zařízením, které je zřizováno obcí, jsou jesle v Rakovníku. Ostatní jsou zřizovány fyzickými osobami. Jesle v Rakovníku nabízejí celodenní provoz s kapacitou 20 dětí ve věku od 18 do 36 měsíců. Centrum Marco nabízí pestrou škálu pohybových aktivit v oblasti plavání, fitness a relaxace a to nejen pro děti, ale i dospělé. Hojně navštěvované jsou kurzy plavání pro kojence a batolata, plavecká přípravka pro předškolní děti a plavecká škola pro žáky. Další významnou činností je provozování miniškolky pro děti od 10 měsíců do 6 let. Byla zřízena jako protiváha státním mateřským školám. Miniškolku Marco navštěvují děti nepravidelně, proto je počet volných míst k odhadnut. Děti mají k dispozici nadstandardní vybavení - infrasaunu, bazén a kreativní dílnu. Často děti pobývají na zahradě či chodí na procházky. Agentura Dráček se zabývá hlídáním dětí od šesti neděl a výše. Děti mohou docházet na celý měsíc, den, hodinu nebo je možnost objednat si hlídací "tetu" domů na víkend či večerní hlídání. Proto je počet volných míst paní majitelkou odhadnut. Kromě hlídání nabízí i velké množství hudebních, tanečních a dalších kroužků nejen pro děti, ale i dospělé. Pořádají různé dobrodružné akce a výlety pro děti, mládež i dospělé. Mateřské centrum Paleček je občanským sdružením. Je určeno pro děti předškolního věku a jejich rodiče. Nabízí velké množství aktivit, například výtvarné a hudební kroužky, kurzy pro všestranný rozvoj dětí, tvořivé podvečery pro dospělé, besedy, burzy oblečení a hraček, jazykovou výuku pro děti i dospělé, půjčování dětských potřeb, cvičení s miminky a další. Mateřské centrum je otevřeno každý všední den. Pravidelní návštěvníci mohou využít členských výhod. Kapacitu a volná místa dle zakladatelky není možné určit. Dětský klub malých stromů je zřizován občanským sdružením Harmonická péče a výchova, o.s. a je provozován na dobrovolnické bázi. Schází se v chatě v chatové osadě u Nového Strašecí. Ve školním roce 2013/2014 je klub v provozu pondělky a úterky. Kapacita je 12 dětí, avšak s příchodem teplého počasí je možné kapacitu ještě o pár dětí rozšířit, neboť tráví většinu času venku a nejsou tak omezeny stísněnými prostory chatičky, kterou využívají. Věkový rozsah je 3 7 let pro děti, které zůstávají v klubu bez rodičů, a 0 7 pro děti, které se účastní programu s rodičem. Klub je založen na bázi waldorfského školství. 86

87 Ostatní - Jídelny, SVČ, družiny, kluby Tab. č. 47 Školní družiny a školní kluby v ORP ŠD a ŠK zřizované Počet oddělení Počet zapsaných účastníků z 1. stupně z 2. stupně celkem 2012/2013 Krajem Obcemi Církví Soukromou osobou Celkem Na území Rakovnicka se nachází nejvíce školních družin a klubů v rámci obecních základních škol. Pouze pět školních družin a klubů ve školním roce 2012/2013 je zřizovaných krajem. Ty jsou v rámci ZŠ pro žáky se speciálními potřebami. Oproti minulému školnímu roku vzrostl počet zapsaných účastníků z 1. i 2. stupně a přibyla jedna ŠD zřizovaná krajem. Od školního roku 2012/2013 funguje na 1. ZŠ Rakovník přípravná třída, ze které se do ŠD a ŠK zapsalo navíc 11 žáků. V časovém horizontu od školního roku 2005/2006 do 2012/2013 nedošlo k žádnému výraznému zvýšení či poklesu počtu oddělení školních družin a klubů. Z tabulek je však patrné, že se postupně zvyšuje počet žáků navštěvujících tato oddělení. Jedním z faktorů může být to, že jejich rodiče jsou v zaměstnání časově zaneprázdněni, a je nemyslitelné, aby své děti vyzvedávali ihned po školní výuce. ŠD a ŠK zřizované Počet oddělení 2011/2012 Počet zapsaných účastníků z 1. stupně z 2. stupně celkem Krajem Obcemi Církví Soukromou osobou Celkem Oproti předchozímu školnímu roku byl zvýšen počet oddělení ŠD a ŠK. Zvýšil se i počet zapsaných žáků. V tomto školním roce jich je skoro o 100 více než v předchozím. Snížil se však počet zapsaných žáků druhého stupně. ŠD a ŠK zřizované Počet oddělení 2010/2011 Počet zapsaných účastníků z 1. stupně z 2. stupně celkem Krajem Obcemi Církví Soukromou osobou Celkem

88 ŠD a ŠK zřizované Počet oddělení Počet zapsaných účastníků z 1. stupně z 2. stupně celkem 2009/2010 Krajem Obcemi Církví Soukromou osobou Celkem /2009 Krajem Obcemi Církví Soukromou osobou Celkem /2008 Krajem Obcemi Církví Soukromou osobou Celkem Z tabulky je patrné, že ve školním roce 2007/2008 byla zrušena dvě oddělení ŠD a ŠK zřizovaných obcí, přestože se zvýšil počet zapsaných účastníků jak prvního tak druhého stupně. U druhého stupně došlo k výraznému nárůstu. Stalo se tak i přes to, že v tomto školním roce došlo k úbytku 300 žáků základních škol oproti předchozímu roku. ŠD a ŠK zřizované Počet oddělení Počet zapsaných účastníků z 1. stupně z 2. stupně celkem 2006/2007 Krajem Obcemi Církví Soukromou osobou Celkem V tomto školním roce došlo k úbytku jedné ŠD či ŠK zřizované obcí. Co se týče zapsaných účastníků, v obecních ŠD a ŠK přibylo zapsaných žáků druhého stupně ZŠ a ubylo žáků prvního stupně. Ve ŠD a ŠK zřizovaných krajem je tomu naopak. 88

89 ŠD a ŠK zřizované Počet oddělení Počet zapsaných účastníků z 1. stupně z 2. stupně celkem 2005/2006 Krajem Obcemi Církví Soukromou osobou Celkem Zdroj: Výkazy MŠMT Ve školním roce 2005/2006 se na území Rakovnicka nacházelo pět ŠD a ŠK zřizovaných krajem. Jednalo se o součásti speciálních základních škol, neboť ve správním obvodu Rakovník nefunguje žádná jiná ZŠ zřizovaná krajem. Z tabulky je patrné, že ŠD a ŠK navštěvují především žáci prvního stupně, kterým je dávána přednost. Tab. č. 48 Údaje o pedagogických pracovnících ŠD a ŠK v ORP Vychovatelé ŠK a ŠD zřizované fyzický stav Ostatní pedag. pracovníci interní externí interní externí z toho ženy fyzický stav fyzický stav z toho ženy fyzický stav Krajem Obcemi Církví Soukromou osobou Celkem Zdroj: Výkazy MŠMT Z tabulky o pedagogických pracovnících školních družin a klubů vyplývá, že až na jednoho pracovníka jsou všechno ženy. Na Rakovnicku bylo ve školním roce 2012/2013 celkem 58 oddělení školních družin, z čehož lze vypočítat, že vychází 1,2 pedagoga na jedno oddělení školní družiny či školního klubu. Tab. č. 49 Počet ZUŠ podle zřizovatelů dle obcí v ORP Název obce Z toho zřizovaných krajem obcemi jiným zřizovatelem Celkem Jesenice Nové Strašecí Rakovník Šanov Zdroj: Výkazy MŠMT, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) V Rakovnickém regionu jsou zřizovány krajem dvě základní umělecké školy, v Novém Strašecí a v Rakovníku. Základní umělecká škola Nové Strašecí, Komenského 189 nabízí studium v oboru hudebním, literárně-dramatickém, tanečním a výtvarném. Škola organizuje studium určené převážně 89

90 pro žáky základní školy, může též organizovat studium pro dospělé. Pro výuku škola využívá celkem 16 učeben. Hudební obor 8, výtvarný obor 5, taneční obor 2 a literárně dramatický obor 1. Pro pořádání vlastních akcí má škola hudební sál, divadelní sál, pro specifičnost ve výuce jsou zřízeny dva nevelké taneční sály a pro výuku fotografie v rámci výtvarného oboru je zařízena fotokomora. Základní umělecká škola v Rakovníku poskytuje základy vzdělání v uměleckých oborech hudební, taneční, literárně-dramatický a výtvarný. Připravuje žáky pro vzdělávání na středních školách uměleckého zaměření a konzervatořích, popřípadě pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Kromě hlavní budovy v Rakovníku má škola ještě pobočky v Jesenici, ulice Školní 323 a v Šanově č. 91. Hlavní budova je součástí budovy 3. Základní školy v Rakovníku, což je velká výhoda. Tab. č. 50 Údaje o pedagogických pracovnících ZUŠ v ORP ZUŠ v obcích Pracovníci celkem fyzické osoby přepočtené osoby Celkem 61 45,1 Nové Strašecí 21 14,4 Rakovník 40 30,7 Zdroj: Výkazy MŠMT, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Graf 8 Podílu vyučovaných oborů na ZUŠ Nové Strašecí Zdroj: webové stránky jednotlivých ZUŠ 90

91 Graf 9 Podíl vyučovaných oborů na ZUŠ Rakovník Zdroj: webové stránky jednotlivých ZUŠ Základní umělecká škola Nové Strašecí, Komenského 189 má celkem 21 pracovníků. Pro výuku hudební činnosti má ZUŠ celkem 15 pracovníků. Literárně - dramatický obor vyučují dvě osoby, taneční obor 3 osoby a výtvarný obor rovněž 3 osoby. Základní umělecká škola Rakovník má celkem 40 pracovníků. Hudební obor zde vyučuje 32 pracovníků, taneční obor 2 pedagogové, literárně - dramatický obor vyučují rovněž 2 pedagogové a výtvarný obor 4 pedagogové. Tab. č. 51 Přehled středisek volného času podle zřizovatele v ORP Z toho zřizovaných Název obce krajem obcemi jiným zřizovatelem Celkem Rakovník Zdroj: Výkazy MŠMT, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Na Rakovnicku je krajem zřizováno jedno středisko volného času, a to Dům dětí a mládeže Rakovník. Jedná se o zařízení pro zájmové vzdělávání dětí, mládeže i dospělých. Hlavní činnosti DDM jsou v oblastech tělovýchovy, techniky, přírodovědy, estetiky a společenských věd. Mimo to pořádá mnoho příležitostných zájmových činností, jako jsou soutěže, dětské dny, výlety, akce, exkurze, prázdninové a víkendové akce a podobně. Dle výroční zprávy z roku 2012/2013 má DDM odloučené pracoviště v Novém Strašecí. Tab. č. 52 SVČ zřizované obcemi v ORP Název obce Počet zájmových útvarů (kroužků) žáci, studenti VOŠ Počet účastníků děti ostatní celkem Celkem Rakovník Zdroj: Výkazy MŠMT, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) 91

92 Graf 10 Počet účastníků středisek volného času Zdroj: Viz. Předchozí tabulka Dům dětí a mládeže Rakovník měl v roce 2012 celkem 66 zájmových útvarů. Zájmové útvary jsou nabízeny v oblastech tělovýchovy, techniky, přírodovědy, estetiky a společenských věd. V oblasti tělovýchovy se jedná o různé druhy sportů: tělovýchova a turistika, volejbal, florbal, cykloturistika, lední hokej, pozemní hokej, atletika, T-ball, šachy, kanoistika. V oblasti přírodovědy jsou kroužky týkající se: rybářství, chovatelství a ochranářství. Do oblasti techniky je zařazeno plastikové a letecké modelářství. Oblast estetiky a společenských věd: klub středověké vojenské historie, kytara, keramika, dramatický kroužek, výtvarný kroužek, lidové tance, paličkování, lidové techniky, country tance a street dance. Pobočka v Novém Strašecí nabízí kroužky cvičení pro děti, florbal, fotbal, karate, zumba, gymnastika, aerobic, power jóga, Thaj - ti, pohybová výchova, přírodovědný kroužek, country tance, street dance, jezdecký kroužek, výtvarný kroužek, ruční práce, modelářský a astronomický kroužek, angličtina. Největší počet účastníků je z řad žáků základních škol. Poté jsou to studenti středních a vyšších odborných škol, široká veřejnost a děti předškolního věku. Tab. č. 53 Údaje o pracovnících SVČ v ORP Pedagogičtí pracovníci SVČ v ORP celkem fyzický stav interní přepoč. stav externí fyzický stav celkem Ostatní pracovníci fyzický stav interní přepoč. stav Celkem , Rakovník 65,8 7 6, Zdroj: Výkazy MŠMT externí fyzický stav Dům dětí a mládeže v Rakovníku měl v roce 2012 celkem 59 pedagogických pracovníků a tři ostatní pracovníky. Pracují zde jak interní, tak externí pedagogové, ale realizuje se zde i několik dobrovolníků. V těchto číslech není zahrnuta pobočka v Novém Strašecí. 92

93 Tab. č. 54 Školní jídelny zřizované obcemi v ORP Počet ŠJ a Počet ORP Rakovník výdejen stravovaných žáků Z toho v Cílová kapacita kuchyně Celkem Čistá Hořesedly Hředle Chrášťany Jesenice Kněževes Kolešovice Kounov Krupá Krušovice Křivoklát Lišany Lubná Lužná Městečko Mšec Mutějovice Nesuchyně Nové Strašecí Olešná Oráčov Panoší Újezd Pavlíkov Rakovník Roztoky Ruda Rynholec Řevničov Senomaty Slabce Srbeč Svojetín Šanov Všetaty Zavidov Zbečno Zdroj: Výkazy MŠMT Ve správním obvodu ORP Rakovník se nachází 47 školních jídelen, 6 výdejen dovážejících stravu ze zařízení zapsaného do rejstříku a 1 výdejna dovážející stravu ze zařízení nezapsaného do rejstříku. Město Rakovník poskytuje školní a závodní stravování na základě koncesní smlouvy se MŠ ZŠ 93

94 společností SCOLAREST zařízení školního stravování spol. s.r.o. Toto stravování je určeno pro žáky a zaměstnance 1. základní školy, Rakovník, Martinovského 153, 2. základní školy, Rakovník, Husovo nám. 3 a Gymnázia Zikmunda Wintra, Rakovník, nám. J. Žižky 186 a pro širokou veřejnost. V současné době společnosti SCOLAREST zařízení školního stravování spol. s.r.o. končí smlouva a město Rakovník se rozhoduje, zda školní jídelnu nezřídit jako příspěvkovou organizaci. Největší část stravovaných tvoří žáci základních škol, poté široká veřejnost a nejmenší část tvoří děti v mateřských školách. Celkový počet stravujících je nižší než celková cílová kapacita kuchyně. Z toho vyplývá, že kapacita všech školních jídelen na území ORP Rakovník je dostačující. Nachází se zde však 12 obcí, ve kterých počet stravovaných přesahuje kapacitu kuchyně. V těchto případech by bylo vhodné projednat možnosti navýšení kapacity. Tab. č. 55 Údaje o pracovnících ve školních jídelnách dle zřizovatelů v ORP Pracovníci celkem Školní jídelny zřizované fyzické osoby přepočtené osoby Krajem 5 3,4 Obcemi ,1 Církví 0 0 Soukromé 0 0 Zdroj: Výkazy MŠMT Podle výkazů je patrné, že ve školních jídelnách, jak obecních tak krajských, jsou zaměstnávány osoby i na částečný úvazek. Vzhledem k malému počtu krajských školních jídelen (součástí speciálních MŠ a ZŠ) je podíl částečných úvazků větší než u jídelen zřizovaných obcemi. Většinou se jedná o osoby zaměstnané na pomocné a úklidové práce v provozu školní jídelny. 94

95 Financování Tab. č. 56 Celkové provozní výdaje ve správním obvodu na ZŠ, MŠ a jiná zařízení zřizovaných obcemi ZŠ/MŠ/jiné ZŠ (1. i 2. stupeň) Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč ZŠ (jen 1. stupeň) 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč MŠ Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Sloučené organizace (např. ZŠ+MŠ) 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč Jiné Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Celkem Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: Výkazy MF ČR Tabulka se týká celkových provozních výdajů na ZŠ, MŠ a jiná zařízení, která jsou zřizována obcemi. Mezi jiná zařízení na území Rakovnicka patří školní družiny, školní kluby a školní jídelny. Ostatní zařízení jsou zřizována krajem, což není předmětem tabulky. Data jsou získaná z výdajů obcí za jednotlivé roky, přičemž byly vyfiltrovány provozní náklady. Z dat je patrné, že provozní výdaje na všechna zařízení neustále stoupají. Na základních školách s 1. i 2. stupněm byly nejvyšší výdaje v roce 2011, což mělo vliv na celkové výdaje, které díky tomu vyrostly v tomto roce nejvýše. V mateřských školách byly nejvyšší výdaje v roce 2008 a v jiných zařízeních v roce

96 Tab. č. 57 Finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na přímé výdaje ve školství školám a školským zařízením zřízených obcemi v ORP v Kč Rok Mzdové prostředky celkem Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč platy Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Z toho ostatní osobní náklady Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Související odvody a ostatní neinvestiční výdaje Neinvestiční výdaje celkem Zdroj: Výkazy MŠMT Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Tabulka týkající se prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na přímé výdaje ve školách a školských zařízeních zřízených obcemi. Související odvody a ostatní neinvestiční výdaje jsou vypočítány pomocí vzorce - mzdové náklady*(odvody+fksp+oniv). Náklady na mzdové prostředky se každým rokem zvyšují. Výrazné nárůsty lze zaznamenat především od roku

97 Tab. č. 58 Ukazatele nákladovosti na přímé náklady ve vzdělávání v roce 2013 v ORP Druh školy, školského zařízení Přímé náklady na vzdělávání celkem (v Kč) Z toho náklady na jednotku výkonu* (v Kč) celkové náklady ONIV Předškolní vzdělávání Kč Kč 380 Kč Základní školy Kč Kč 431 Kč Gymnázia 0 Kč 0 Kč 0 Kč Stravování MŠ, ZŠ Kč 3416 Kč 38 Kč Školní družiny a kluby Kč 9235 Kč 101 Kč Základní umělecké školy 0 Kč 0 Kč 0 Kč Využití volného času 0 Kč 0 Kč 0 Kč Celkem použité finanční prostředky Kč Kč 950 Kč Zdroj: Výkazy MŠMT Tabulka nákladovosti přímých nákladů ve vzdělání je vypočítávána následujícím způsobem. Přímé náklady celkem jsou vypočítané z celkových platů ze státního rozpočtu*(odvody+fksp+oniv). Z toho náklady na jednotku výkonu - celkové náklady jsou podíl přímých celkových nákladů na dítě/žáka/strávníka. Z toho náklady na jednotku výkonu - ONIV jsou mzdové prostředky celkem *0,015/počet dětí/žáků/strávníků. Tab. č. 59 Financování z RUD v jednotlivých obcích ORP, které zřizují MŠ či ZŠ v roce 2013 V Kč Název obce Finanční prostředky z RUD Celkem Čistá Hořesedly Hředle Chrášťany Jesenice Kněževes Kolešovice Kounov Krupá Krušovice Křivoklát Lišany Lubná Lužná Městečko Mšec Mutějovice Nesuchyně Nové Strašecí Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 97

98 Název obce Olešná Oráčov Panoší Újezd Pavlíkov Rakovník Roztoky Ruda Rynholec Řevničov Senomaty Slabce Srbeč Svojetín Šanov Všetaty Zavidov Zbečno 7 Zdroj: Výkazy MF ČR V Kč Finanční prostředky z RUD Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 7 Odbor Legislativně správní SMO ČR poskytl toto stanovisko: Výňatek: Podle dat Ministerstva financí bylo k v České republice žáků mateřských, základních a speciálních škol zřizovaných obcemi. Pro rok 2013 byla celostátně predikována částka v rozpočtu na sdílené daně ve výši 129,24 mld. Kč. Pokud z této částky vyjádříme oněch 7 %, vyjde nám, že na obecní školy připadá v letošním roce 9,0468 mld. Kč. Tuto částku vydělíme oním celkovým počtem žáků v České republice, vyjde nám příspěvek na jednoho žáka zhruba 8 tisíc Kč, což odpovídá, podle provedených studií, celostátnímu průměrnému nákladu na žáka. V případě že má obec například 50 žáků, dostane tedy do svého rozpočtu prostřednictvím sdílených daní částku zhruba 400 tis. Kč. Výše těchto prostředků může být vyšší či nižší než náklady na provoz dané školy. Na základě těchto informací byly Finanční prostředky z RUD vypočítány počet žáků (2012/2013)*8000 Kč. Nejedná se o úplně přesná čísla, ale slouží to jako dostačující ukázka rozdílů (tedy toho, co do škol na provoz přijde a toho co je na provoz reálně potřeba). Jedná se pouze o školy zřizované obcí. 98

99 Tab. č. 60 Nezbytné investiční potřeby obcí v ORP týkající se ZŠ do roku 2023 Obec Rakovník Název a popis investice Víceúčelové studijní a společenské centrum Rakovník odhadovaný rok Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Orientační částka Kč Poznámka Víceúčelové centrum by se mělo nacházet v centru města na Husově náměstí. Výhodou by byla jeho blízkost se dvěma základními školami a gymnáziem. Součástí centra by mělo být oddělení dětské literatury, oddělení beletrie, čítárna, videopůjčovna, internetová kavárna, atelier - dílna pro veřejnost, dvorek s víceúčelovým využitím, oddělení naučné literatury, studovna, univerzální klubovna, víceúčelová přednášková místnost se salonky a depozitář. Jediná plánovaná investiční potřeba se týká víceúčelového centra v městě Rakovník. V dalších obcích jsou plánované pouze běžné opravy a modernizace škol, jako jsou například zateplení budov, úprava interiérů, výměna střešních krytin, výměna oken, modernizace sociálních zařízení a podobně. 99

100 Analýza rizik a další potřebné analýzy v oblasti školství Analýza cílových (dotčených) skupin Název dotčené skupiny Rodiče, kteří mají děti a žáky v MŠ, ZŠ Očekávání dotčené skupiny Rizika spojené se skupinou Způsob komunikace Opatření - alternativní způsoby výuky, alespoň zakomponování do klasického školství - zkvalitnění výuky cizích jazyků především na malých obcích - zlepšení prostředí pro výuku, využití nových pomůcek při výuce (např. interaktivní tabule, tablety, IT technologie) - neopouštět od tradičních výukových metod - podpora rozvoje samostatnosti, především na vyšších stupních ZŠ - lepší vybavení školních a okresních knihoven - nadměrná očekávání rodičů od školy - finanční omezení některých rodičů podílet se na spolufinancování výletů, školních pomůcek apod. - nespolupráce rodičů se školou - preference určitých pedagogů - vytváření nadměrných požadavků na dítě - nezájem rodičů o přípravu a prospěch jejich dětí - prostřednictvím třídních schůzek - nahlížení do elektronického informačního systému o prospěchu, absenci žáka a chování - pravidelnou korespondencí - osobní kontakt - sdružení rodičů a přátel školy - Pravidelná informovanost rodičů o školním vzdělávacím programu - možnost prezentace jednotlivých vyučujících - zřizovatelem vytvořený rezervní fond pro nízkopříjmové rodiny - zapojení rodičů do mimoškolních aktivit 100

101 Název dotčené skupiny Rodiče zájem o MŠ, ZŠ Děti v MŠ a žáci v ZŠ Očekávání dotčené skupiny Rizika spojené se skupinou Způsob komunikace Opatření - kvalitní výuka - dostatek volných míst - dostupnost škol v místě bydliště - individuální přístup pedagogů k dětem - možnost vhodného využití volného času po škole - kvalitní strava ve školní jídelně. - získání znalostí a dovedností - zábavná forma výuky - získání nových přátel - hodní učitelé - očekávání nových hraček a možnosti si s nimi hrát - preference určitých škol, především na základě osobního doporučení - neadekvátní požadavky - nedodržování povinné školní docházky obzvláště u nepřizpůsobivých a sociálně slabých rodin - problémové a agresivní chování - šikana - nezvládání výuky - odmítavý přístup ke škole. - prezentace školy na webových stránkách škol - výroční zprávy - dny otevřených dveří - publikační činnost - zápisy dětí do škol. - osobní kontakt dítěte/žáka s učitelem - prostřednictvím rodičů - hodnocením žáka - prezentace školy v různých médiích - školní vzdělávací program - počet škol dle demografického vývoje daného území - školní družiny, kroužky - pestrý a vyvážený jídelníček ve školních jídelnách - informování rodičů o výhodách místní školy - zvýšení bezpečnosti na školách - prevence patologických jevů - pokud žák nedodržuje povinnou školní docházku, je vhodná spolupráce s oddělením sociálně právní ochrany dětí 101

102 Název dotčené skupiny Pedagogové a další zaměstnanci Představitelé obce, která má ZŠ, MŠ Představitelé obce, kde škola ZŠ nebo MŠ není Partneři škol (sponzoři, sdružení rodičů, NNO, ) Očekávání dotčené skupiny Rizika spojené se skupinou Způsob komunikace Opatření - lepší platové ohodnocení - lepší možnosti pro sebevzdělávání - větší volnost při sestavování výuky - nedostatek žáků - zvýšení podpory ze strany kraje a státu - umístění jejich občanů do spádových škol - zviditelnění sponzorů na různých akcích škol, webových stránkách - spolupráce škol s NNO - nedostatečná kvalifikovanost pedagogů - neochota ke změnám - zastaralý způsob výuky - nedostatečná autorita u žáků - nízká kvalita škol - nedostatek financí - konkurenční boj mezi školami - pravidelné schůzky pedagogů - zvýšení platů pedagogům - pravidelné vzdělávání pedagogů - představení modernějších způsobů výuky a pomůcek - zvýšení prestiže pedagogů ve společnosti - pravidelná společná setkání - meziobecní spolupráce preference určitých škol ve sponzoringu - osobní jednání - společenské a kulturní akce - prezentace škol a vyzdvihování jejich kvalit Představitelé obcí SO ORP - viz. představitelé obcí, kde je/není ZŠ a MŠ - viz. představitelé obcí, kde je/není ZŠ a MŠ - viz. představitelé obcí, kde je/není ZŠ a MŠ - viz. představitelé obcí, kde je/není ZŠ a MŠ Kraje - zajištění povinné školní - nedostatečné - prostřednictvím zákonů a - zjišťování potřeb obcí 102

103 Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Rizika spojené se skupinou Způsob komunikace Opatření Stát docházky vůči státu financování škol vyhlášek Analýza cílových skupin zahrnuje všechny zainteresované skupiny oblasti předškolního a školního vzdělávání. Každá z nich má určitá očekávání od vzdělávání. Je potřeba se jimi zabývat a nastavovat vhodná opatření, kterými se předejde rizikům spojených s každou skupinou. 103

104 Registr rizik v oblasti školství správního obvodu ORP Rakovník Analýza rizik registr rizik v oblasti školství Hodnocení rizika Název opatření ke snížení Název rizika Pravděpod Dopad V=P*D významnosti rizika obnost Finanční riziko Nedostatek financí na běžný provoz a opravy Nedostatek financí na investice a vybavení Nedostatek financí na platy Organizační riziko Špatné rozmístění ZŠ, MŠ v rámci území Přebytek dětí mateřských škol (nepříznivý demografický vývoj) Nedostatek dětí základních škol (nepříznivý demografický vývoj) Rušení základních škol na malých obcích Rušení dopravních spojů zajišťující dopravu dětí do a ze ZŠ, MŠ Nevhodně stanovené normativy na ZŠ a MŠ ze strany kraje Navýšení rozpočtu obcím 2. Dotační tituly na rekonstrukce a opravy škol 1. Navýšení rozpočtu obcím 2. Dotační tituly na rekonstrukce a opravy škol 1. Navýšení platů pedagogům 1. Vznik svazkových škol 2. Vznik poboček škol v jiných obcích 1. Vznik nových tříd mateřských škol, vždy však s ohledem na demografický vývoj 1. Rušení druhých stupňů základních škol v malých obcích 1. Podpora malých škol ze strany obyvatel 1. Zřízení školního autobusu 2. Komunikace s dopravci 3. Plánování dopravních spojů s ohledem na školní výuku 1. Kooperace mezi obcemi zřizujícími ZŠ a MŠ a vytvoření komunikační platformy, která bude sloužit k vyjednávání stanovených normativů Vlastník rizika Obec zřizující ZŠ, MŠ Obec zřizující ZŠ, MŠ Stát Obce daného území Obce daného území Obce daného území Obce daného území Obce, kraj, Svazek obcí pro zajištění dopravní obslužnosti Obce daného území 104

105 Název rizika Právní riziko Změna legislativy, která povede k vynuceným investicím (např. zpřísnění hygienických předpisů) Reformy, které zhorší podmínky pro kvalitní výuku Technické riziko Špatný technický stav budov ZŠ, MŠ Zastaralé či nevyhovující vybavení Věcné riziko Hodnocení rizika Pravděpod Dopad V=P*D obnost Název opatření ke snížení významnosti rizika 1. Vytvoření rezervních fondů pro vynucené investice 2. Průběžné investice do vybavení a zařízení škol Připomínkování zákona Dotační tituly na opravu a rekonstrukci budov škol 1. Modernizace a rekonstrukce prostor a budov škol 2. Pořízení modernějších vybavení a pomůcek Špatné řízení školy Výměna vedení školy Nízká kvalita výuky Nezájem rodičů o umístění dětí do konkrétní ZŠ, MŠ Migrace mladých rodin do měst Personální rizika (aprobovanost, fluktuace, věk, ) Odborní pedagogové vyučující na více školách 2. Vytvoření školské rady, která by měla rozhodující slovo při výběru personálu 1. Motivace rodičů, aby žáci navštěvovali školu v místě bydliště 2. Podpora školy ze strany místních občanů 3. Svoz dětí do školy z okolních obcí zdarma 1. Propagace bytí na malých obcích 1. Pravidelné vzdělávání pedagogů 2. Přijímání pouze kvalifikovaných pracovníků Vlastník rizika Obce daného území Obce daného území Obec zřizující ZŠ, MŠ Obec zřizující ZŠ, MŠ Obec zřizující ZŠ, MŠ Konkrétní ZŠ, MŠ Konkrétní ZŠ, MŠ Společnost Konkrétní ZŠ, MŠ 105

106 Analýza rizik obsahuje všechna možná rizika, která mohou ohrozit oblast školství na území Rakovnicka. Ke každému jsou navrhnuta určitá opatření, která by mohla vést k jejich vyřešení či předcházení. Záleží na každém zřizovateli, jak se mu podaří těmto rizikům vyvarovat SWOT analýza školství Silné stránky: 1. Podpora škol zřizovatelem 2. Výborná atmosféra školy v malotřídním kolektivu 3. Zřízení svazkové školy Bez hranic 4. Zachování stávajících MŠ a ZŠ 5. Zřizování nových MŠ vzhledem k přibývajícímu počtu dětí 6. Dostatečně volné kapacity v základních školách 7. Dobré rozmístění škol 8. Vysoká kvalita škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 9. Školní družiny a školní jídelny u většiny škol 10. Průběžné vzdělávání pedagogů 11. Dostatečné volnočasové aktivity při základních školách 12. Kvalitní činnosti školních družin 13. Vysoký počet mateřských škol na území ORP Rakovník 14. Kvalitní základní umělecké školy 15. Fungování jeslí 16. Zájem rodičů o lesní školku 17. Kvalitní vybavení škol 18. Tradice škol Příležitosti: 1. Projekty pro školy 2. Zainteresovanost rodičů do dění školy 3. Přistěhování nových rodin s dětmi 4. Modernizace školy a výuky 5. Zřízení dalších svazkových škol 6. Přijímání nových a kvalifikovanějších pedagogů 7. Vznik třídy/školy s alternativní výukou 8. Posílení finančních toků na pomůcky a projekty 9. Větší podpora nadaných dětí 10. Zvýšení bezpečnosti na školách 11. Větší motivace učitelů, která povede k jejich spokojenosti a lepším pracovním Slabé stránky: 1. Konkurence a boj mezi městskými školami 2. Problematika dvouletých dětí 3. Absence 2. stupně základních škol 4. Málo projektů pro MŠ 5. Násilné zapojování škol do projektů, aby si zvýšily prestiž, případně získaly finance 6. Chybějící sportoviště u škol 7. Špatný technický stav budov základních a mateřských škol 8. Nemožnost alternativního vzdělávání dětí a žáků 9. Stárnutí pedagogů především v ZŠ 10. Uzavřené mateřské školy o letních prázdninách 11. Preference trvalého bydliště při umisťování dětí do mateřských škol 12. Nedostatek finančních prostředků na mzdy 13. Požadavky na finanční prostředky od rodičů především u nízkopříjmových rodin 14. Nízké pravomoci a autorita učitelů 15. Rostoucí agresivita a šikana ve školách 16. Nedostatek kvalifikovaných pedagogů na cizí jazyky v malých obcích 17. Nízký počet středisek volného času Hrozby: 1. Demografický úbytek dětí 2. Konkurence Rakovnických základních škol 3. Zápis dvouletých dětí do MŠ bez přizpůsobení počtu zaměstnanců, snížení počtu dětí ve třídách atd. 4. Necitlivé slučování škol proti vůli pedagogických sborů a veřejnosti 5. Nejistota ředitelů ve funkci 6. Rušení druhých stupňů základních škol v menších obcích 7. Rušení významných dopravních spojů do škol 8. Nedostatek financí na opravy škol, provoz škol a investice a platy zaměstnanců 9. Odchod učitelů z regionu za vyššími výdělky, 106

107 výkonům 12. Širší škála vzdělávacích a zájmových kroužků 13. Vznik nového střediska volného času 14. Odborní pedagogové učící na více školách, například cizí jazyky především do větších měst 10. Pokles výdajů státního rozpočtu na provoz škol SWOT analýza obsahuje nejdůležitější všeobjímající body v oblasti školství za celé ORP Rakovník. Vzhledem k tomu, že situace v oblasti školství je trochu odlišná v městech a malých obcích, bylo by vhodnější pohlížet na jednotlivé oblasti zvlášť Souhrn výsledků analýz (analytické části) Správní obvod ORP Rakovník leží v západní části Středočeského kraje. Skládá se z 83 obcí, přičemž tři obce mají statut města (Rakovník, Nové Strašecí a Jesenice) a šest obcí statut městyse (Kněževes, Křivoklát, Mšec, Pavlíkov, Senomaty a Slabce). Ve školním roce 2012/2013 se na území Rakovnicka nacházelo 45 mateřských škol, 26 základních škol a dvě základní školy pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Zřizovatelem klasických základních a mateřských škol je na tomto území pouze obec a většina mateřských a základních škol je sloučená. Na území Rakovnicka se nenachází žádná církevní ani soukromá škola. Počet základních škol se na území Rakovnicka od školního roku 2005/2006 výrazně nezměnil. Pouze ve školním roce 2007/2008 došlo k úbytku jedné školy, a to z důvodu změny hranic okresů, kdy obec Lány byla přiřazena okresu Kladno. Výrazná změna nastala , kdy na území Rakovnicka vznikla první svazková škola s názvem Základní škola a Mateřská škola Bez hranic. Tato škola slučuje MŠ Mšec, MŠ Řevničov, MŠ Srbeč, ZŠ Mšec a ZŠ Řevničov a jedná se o unikátní projekt na tomto území. V rámci návrhové části dokumentu bude probírána možnost vzniku další svazkové školy. Podpořila by se tím meziobecní spolupráce v oblasti školství a mohlo by dojít k určitým finančním úlevám obcí. Co se týče malotřídnosti škol, na území Rakovnicka je 57 % základních škol malotřídních. Jedná se většinou o školy v malých obcích, které se tímto způsobem snaží udržet svou základní školu v činnosti. S ohledem na jejich malý počet žáků by kapacitně nenaplnily třídy všech stupňů vzdělávání. Počet dětí v základních školách do školního roku 2010/2011 výrazně ubýval a ubýval i počet pedagogů. Od tohoto školního roku však počet žáků začal pozvolna stoupat a s ohledem na demografický vývoj by nárůst měl pokračovat. Pro obce je tento fakt pozitivní zprávou, neboť by tak nemuselo docházet k uzavírání škol a jejich počet by mohl být zachován. Další změna, která v průběhu let nastala, se týká úplnosti škol. Základní škola Kněževes má od školního roku 2006/2007 pouze první stupeň vzdělávání. V Rakovnickém regionu je celkem 64 % škol úplných a zbytek jsou školy neúplné. Jedná se o obce, ve kterých není možné udržet oba stupně vzdělávání. Na základních školách s ubývajícím počtem žáků ubýval i počet pedagogů. Za povšimnutí rovněž stojí procentuální podíl žen v pedagogických zařízeních. Na území Rakovnicka 81 % pedagogů základních škol tvoří právě ženy. Zaměstnání ve školství je tedy stále dominantou žen. Školní jídelny a školní družiny a kluby jsou nedílnou součástí škol. Jsou zřizovány při většině škol, což zvyšuje jejich kvalitu. Mateřské školy se nachází v 45 % obcí rakovnického regionu. Počet dětí v průběhu školních let 2005/2006 až 2012/2013 rostl, a tak v důsledku toho byly zřizovány nové MŠ v Novém Strašecí a na Rudě a od zahájí svou činnost Lesní mateřská škola s názvem Dětský klubík Mája 107

108 v Rakovníku. Jedná se zatím o jedinou alternativu oproti klasickým mateřským školám na území Rakovnicka. Dle demografického vývoje bude počet dětí v předškolním věku pozvolna klesat, avšak s ohledem na současnou naplněnost mateřských škol by to nemělo ohrozit jejich fungování. Zdejší rodiče dětí v předškolním věku řeší naplněnost mateřských škol především ve městě Rakovník, kde mají stále přednost děti s trvalým bydlištěm na území města. Rovněž otevírací doba je pro pracující rodiče nedostačující. Její prodloužení by pro rodiče bylo přínosné. Školy pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se nachází ve městě Rakovník a Jesenice. Skládají se ze základní školy speciální, základní školy praktické a mateřské školy speciální. Obě jsou jako jediné školy zřizovány krajem. Kapacity těchto základních škol jsou dostačující a kapacita mateřské školy v Rakovníku byla až na jedno volné místo ve školním roce 2012/2013 plně obsazena. Mateřská škola pro děti se SVP v Jesenici byla otevřena pouze v letech Ostatní roky byla zavřena pravděpodobně z důvodu nedostatku dětí. Počet žáků v těchto školách klesá, což může být dáno zvyšující se integrací dětí do běžných škol nebo celkovým poklesem žáků se SVP na území Rakovnicka. Obě školy mají kvalitní úroveň a dostačující počet odborně vzdělaných pedagogů. Z výsledků analýzy vyplývá, že současný stav škol pro děti a žáky se SVP je dostačující a vyhovuje potřebám regionu. Gymnázium se nachází v městě Rakovník a Nové Strašecí. Pouze Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník nahrazuje výuku na druhém stupni základní školy a tudíž pouze toto gymnázium je součástí analýzy. Základní umělecké školy se na našem území nacházejí dvě, v Novém Strašecí a v Rakovníku. Obě mají široké spektrum zaměření a nabízejí žákům a studentům kvalitní výuku. Nejširší nabídka kroužků je v hudebním oboru. Aby byla základní umělecká škola pro žáky lépe přístupná, byla zřízena odloučená pracoviště rakovnické ZUŠ v Šanově a Jesenici. Dům dětí a mládeže v Rakovníku je jediným registrovaným střediskem volného času na území Rakovnicka. Odloučené pracoviště má v Novém Strašecí. DDM navštěvují především žáci základních škol, avšak je otevřeno i pro širokou veřejnost. S ohledem na velikost území by bylo vhodné zřídit další zařízení, například na bázi nízkoprahovosti. Výsledky dotazníkového šetření prokázaly jako jednoznačně největší problém dostupnost škol, dále špatný technický stav budov a zachování školy jako takové (nízký počet žáků). S ohledem na meziobecní spolupráci by bylo vhodné na území Rakovnicka podpořit vznik další svazkové školy a tím vyřešit zmiňované problémy s dostupností, nákladovostí provozu a udržitelností škol vůbec. Obce ve svých odpovědích vyjádřily ochotu spolupracovat v oblasti optimalizace naplnění tříd, nabídce zájmových činností a mimoškolních aktivit a také při řešení nezájmu rodičů o dění ve škole. Prohloubení jejich zájmu o dění ve škole lze podpořit vytvořením sítě komunitních škol. 108

109 3.2. Návrhová část pro oblast školství Struktura návrhové části pro téma školství Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma Školství, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti školství. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma školství. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců obcí, svazků, škol, sociálních služeb a městského úřadu z území ORP. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma školství. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňujících periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní střechou návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma školství. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. Vedle určení budoucího směřování vývoje může vize také sloužit jako marketingový nástroj území. Je doplněna o slogan, který bude využíván pro propagaci území jako celku dovnitř (občanům, 109

110 politikům, školám, podnikatelům) a navenek (turistům, potenciálním investorům, složkám veřejné správy). První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku. Vize Problémové okruhy Cíle NÁVRHOVÁ ČÁST Indikátory Projekty, opatření, aktivity AKČNÍ PLÁN Struktura problémových oblastí a cílů v tématu Školství je uvedena v níže uvedeném schématu. Tab. č. 61 Struktura problémových oblastí a cílů Síť mateřských a základních škol reaguje na potřeby a počty žáků v regionu Školství Nízká naplněnost základních škol Problematika dětí mladších tří let Podporovat vznik svazkových a komunitních škol, či sdílení pedagogických i nepedagogických pracovníků škol Podporovat alternativní výukové metody, tím zatraktivnit a přilákat zájemce o jiné způsoby výchovy do místních škol Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku

111 Vize a problémové oblasti (okruhy) Vize Správní obvod ORP Rakovník má nastavenu efektivní spolupráci obcí. Síť mateřských a základních škol reaguje na potřeby a počty žáků v regionu. Komunitní plánování sociálních služeb zohledňuje potřeby všech dotčených obcí. Plánování v odpadovém hospodářství a nakládání s komunálním odpadem odráží požadavky regionu. Poskytování podpory kooperujícím obcím při výstavbě, rozvoji či provozování vodohospodářské infrastruktury Problémové okruhy Nízká naplněnost základních škol Na území ORP Rakovník ve školním roce 2012/2013 bylo v provozu celkem 26 základních škol a dvě speciální základní školy. Celková kapacita byla naplněna z 58 %. V 9 základních školách nebyla kapacita naplněna ani z poloviny. V případě, že by nadále docházelo k poklesu dětí, mohla by být ohrožena existence menších škol. V následující tabulce je zobrazena naplněnost základních škol na Rakovnicku ve školním roce 2012/2013. Tab. č. 62 Naplněnost ZŠ v ORP Rakovník Název ZŠ Obec Kapacita Počet žáků Volná místa Celkem za SO ORP Základní a Mateřská škola Čistá Čistá Základní a Mateřská škola Hředle Hředle Základní a Mateřská škola Chrášťany Chrášťany Základní škola, Mateřská škola speciální a Jesenice Praktická škola Jesenice Základní a mateřská škola Jesenice Jesenice Základní škola a Mateřská škola Kněževes Kněževes Základní škola a Mateřská škola Kolešovice Kolešovice Základní škola a Mateřská škola Kounov Kounov Základní škola a mateřská škola Krušovice Krušovice Základní škola a Mateřská škola Křivoklát Křivoklát Základní škola a Mateřská škola Lišany Lišany Základní škola a Mateřská škola Lubná Lubná Základní škola a mateřská škola Lužná Lužná Základní škola a Mateřská škola Mšec Mšec Základní škola Mutějovice Mutějovice Základní škola a mateřská škola J. A. Komenského v Novém Strašecí Nové Strašecí Základní škola a Mateřská škola Olešná Olešná Základní škola a mateřská škola Pavlíkov Pavlíkov základní škola Rakovník Rakovník

112 Název ZŠ Obec Kapacita Počet žáků Volná místa 2. základní škola Rakovník Rakovník základní škola Rakovník Rakovník Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Rakovník Základní škola a mateřská škola V Zahrádkách, Roztoky Rakovník Roztoky Základní škola Řevničov Řevničov Základní škola a Mateřská škola Senomaty Senomaty Základní škola a Mateřská škola Slabce Slabce Základní škola a mateřská škola Šanov Šanov Základní škola Zbečno Zbečno Zdroj: Výkazy MŠMT, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Příčiny Správní obvod ORP Rakovník je nejméně osídleným územím Středočeského kraje. Dalším významným faktorem nízké naplněnosti venkovský škol je ten, že rodiče své děti raději vozí do městských škol (Rakovník, Nové Strašecí), kde sami pracují. Tyto školy mají většinou i atraktivnější zázemí a větší využití volného času v podobě kroužků a dalších aktivit. Důsledky V následující tabulce se nachází očekávaný vývoj s předpoklady na konec roku 2018 a Bohužel, statistiky se netvoří pro jednotlivá území ORP z důvodu nepřesnosti dat, a tak je vývoj počítán z předpokládaného vývoje pro celý Středočeský kraj. Nelze tak na vývoj 100 % spoléhat, neboť jak bylo na začátku psáno, správní obvod ORP Rakovník je velmi specifickým a nejméně obydleným územím celého kraje. Ředitelé škol a zřizovatelé, kteří si vytváří své demografické vývoje, sdělili, že školní rok 2014/2015 je posledním rokem s vyšším počtem žáků. Následující roky už bude počet dětí klesat. Tab. č. 63 Očekávaný vývoj počtu žáků ve správním obvodu v ORP Volná místa Počet žáků správního obvodu Počet (kapacita počet žáků) Počet žáků / kapacita v % Počet žáků k % Předpoklad ke konci roku % Předpoklad ke konci roku % Zdroj: Středočeský kraj V případě, že by počet dětí nadále ubýval, bude hrozit uzavření některých škol z důvodu nenaplněnosti. Vhodným řešením je školu pro rodiče a žáky nějakým způsobem zatraktivnit. Ať už formou zřízení alternativní výuky na škole, svážením dětí z okolních obcí školním autobusem či zřízení svazkové školy, která poté lépe dosáhne na zákonné limity počtu dětí Problematika dětí mladších tří let V rámci fokusní skupiny, které se zúčastnili ředitelé mateřských a základních škol, motivující starostové a realizační tým projektu meziobecní spolupráce, byl vytyčen problém týkající se 112

113 umisťování dětí mladších tří let do mateřských škol. Představitelé ZŠ a MŠ se shodli na tom, že tlak rodičů je poměrně silný, ale že z důvodu stávajícího počtu zaměstnanců a vybavení mateřských škol nelze dvouleté děti rozsáhle přijímat. V současné době jsou kapacity mateřských škol naplněny, avšak od příštího roku bude tento problém potřeba řešit. Z velké části totiž kapacitu tříd tvoří předškolní děti, které následující školní rok odejdou do základních škol. Děti mladší tří let by mohly vyplnit kapacitu škol, ale v současné době se tomu z různých důvodů ředitelé brání. Pro děti mladší tří let je zřizováno zařízení pro děti mladší tří let, které se dříve nazývalo jesle. Ty se ve správním obvodu ORP Rakovník nachází jedny, ve středu území ve městě Rakovník. Jejich kapacita je plně využita. V případě stále rostoucího zájmu rodičů by bylo vhodné založit dětskou skupinu, kam by děti mladší tří let mohly docházet, případně vybudovat v rámci území obcí další takové zařízení. To by však bylo finančně náročné a je otázkou, zda by byly za několik let stále využívány. Příčiny Příčinou je zákonné umožnění rodičů umisťovat děti mladší tří let do mateřských škol. Také nastavením rodičovské dovolené na různou délku doby (méně než tři roky dítěte) vzniká tento problém. Rodiče by často chtěli nastoupit do zaměstnání ještě před završením tří let věku dítěte, ale potřebují někam své děti umístit. V současné době mateřské školy přijímají 2,5 leté děti v minimální míře, neboť jejich kapacity nejsou dostačující a ani na to nemají vytvořené podmínky. Důsledky Děti mladší tří let mají specifické potřeby, na které je potřeba vyškolený personál, úprava prostředí a provozních podmínek. Je potřeba více pedagogických pracovníků, menší dětské skupiny, jiné hračky, kočárky, přebalovací pulty, nočníky apod. Některé děti v batolecím věku ještě pijí sunar, nejsou schopny se samy obléci, najíst, mohou stále nosit plenkové kalhotky. Pro tyto potřeby nejsou současné mateřské školy vybaveny. Rodiče tak nebudou moci nastoupit do zaměstnání a mateřské školy budou muset přizpůsobit své provozní podmínky i pro děti mladší tří let Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1 Cíl 1.1 Popis cíle Nízká naplněnost základní škol Podporovat vznik svazkových a komunitních škol, či sdílení pedagogických i nepedagogických pracovníků škol V souvislosti s demografickými změnami a úbytkem počtu dětí, resp. žáků ve školách se ve venkovských obcích objevuje potřeba racionalizovat náklady související s provozem školy. Jedním z řešení je vytvoření tzv. svazkové školy, tedy jednoho subjektu, který zastřeší jednotlivé školy působící v mikroregionu (svazku obcí). Školský obvod pak tvoří všechny obce daného svazku. Hlavní výhodou je úspora nákladů na ekonomické zajištění provozu škol (účetnictví, mzdová agenda), které je vykazováno souhrnně pouze za jeden subjekt. V případě pracovní neschopnosti pedagogů lze zajistit náhradu operativněji a bez administrativních překážek. Svazková škola, jako relativně velký subjekt, je také schopna zaměstnat pedagogy s více specializovanou kvalifikací (např. v oblasti jazyků nebo informačních technologií), případně také asistenta pedagoga, který 113

114 Hlavní opatření Název indikátorů k hodn.cíle Správce cíle by působil ve všech sdružených školách. Stejné je to také u škol, které sdílejí pedagogické či jiné odborné pracovníky (logoped, výchovný poradce atd.). I ti mohou zajistit kvalitní specializované pedagogy i nepedagogy. Od roku 2014 v regionu působí svazková škola Bez hranic, od nichž je možné čerpat zkušenosti. A.1 Analýza regionu Analýza regionu s ohledem na demografický vývoj počtu žáků škol. Vymezení a určení mikroregionů s existencí potenciálu pro založení svazkové školy. A.2 Právní analýza Zmapování potenciálu některého z již existujících DSO pro účely svazkové školy. B.1 Finanční analýza Kalkulace finančních úspor vycházejících z nové formy školské právnické osoby a ekonomických výhod pro dotčené školy C.1 Iniciace vzniku škol Ve vymezených regionech iniciovat diskusi zástupců obcí a představitelů škol o záměru vytvořit svazkovou školu. Vytvořit veřejnou informativní kampaň k problematice udržení škol formou svazkové školy. 1 Počet žáků v základních školách na území ORP Rakovník 3 Zřízení svazkové školy, počet obcí zapojených do zřízení komunitních škol, počet škol, které si vzájemně sdílí pracovníky Ředitelka svazkové školy Bez hranic. Problémový okruh 2 Cíl 2.1 Problematika dětí mladších tří let Podporovat alternativní výukové metody, tím zatraktivnit a přilákat zájemce o jiné způsoby výchovy do místních škol Popis cíle Alternativní školství označuje zvláštní typ škol, které vyučují žáky jinak než tradiční herbartovské školy. Klasické školství je postaveno na principech vzdělávání co nejvíce žáků formou masových výukových metod, především z důvodu úspory finančních nákladů na žáka. Alternativní školství se obecně snaží udržet poměr učitel:žák nízký, většinou 1:10 nebo méně. Objem výuky je přizpůsobován možnostem žáků, pro které vzniká individuální studijní plán. Nižší počet žáků nebo smíšené třídy menších venkovských škol jsou pro tyto principy velmi vhodné. Alternativní pedagogické metody dále umožňují lépe integrovat žáky s mentálním postižením. Alternativní výuka nemůže být do budoucna považována za hlavní vzdělávací proud, ale je dozajista možnou volbou pro jednotlivé školky i školy v regionu, které budou bojovat o svoji existenci. Do takto vedené třídy jsou rodiče ochotni děti dopravit i na delší vzdálenost a také se aktivně podílet na fungování školy (finančně, materiálně, osobně). Hlavní opatření - Zmapování situace v regionu s ohledem na demografický vývoj počtu žáků. - Zjištění postoje vedení místních škol k alternativnímu vzdělávání. - Vytvoření informačních a vysvětlujících materiálů pro rodiče, kteří by se potenciálně o alternativní způsob výuky a vzdělání zajímali. 114

115 Název indikátorů k hodn. cíle Správce cíle - Aktivizace skupiny rodičů, kteří by měli zájem o alternativní vzdělávání dětí. - Iniciace jednání zástupců rodičů se zástupci škol a vedením obcí vhodných pro aplikaci alternativní pedagogiky. - Nalezení vhodného subjektu pro zavedení alternativních metod. - Metodická a administrativní podpora při realizaci záměru. 2 Počet nově vzniklých zařízení, která budou přijímat děti mladší tří let 4 Vznik alternativní třídy mateřské či základní školy na Rakovnicku Manažerka meziobecní spolupráce Svazku měst a obcí Rakovnicka Indikátory Problémový okruh Nízká naplněnost základních škol Číslo indikátoru 1 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Počet žáků v základních školách na území ORP Rakovník Počet Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán Skutečnost 4276 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Cílem indikátoru je změřit vývoj počtu dětí na základních školách. Pokud by počet dětí klesal, určité školy by měly problém se svou udržitelností. Již v současné době některé školy fungují na výjimku. Plánované hodnoty jsou vztažené na Středočeský kraj, což není moc vypovídající. ORP Rakovník je specifickým územím Středočeského kraje. Souhrnný počet žáků ve všech základních školách na území ORP Rakovník. Výkazy MŠMT, sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Problémový okruh Problematika dětí mladších tří let Číslo indikátoru 2 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Počet nově vzniklých zařízení, která budou přijímat děti mladší tří let Počet Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán 1 1 Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Kapacita mateřských škol na území Rakovnicka je až na malé výjimky naplněna. Vzhledem k tomu, že zákon umožňuje rodičům být na rodičovské dovolené pouze dva roky, nastává problém, kam tyto děti umístit. Mateřské školy nemají pro tyto děti volnou kapacitu ani potřebné podmínky a personál. Počet nově vzniklých zařízení, která budou přijímat děti mladší tří let na území Rakovnicka Komunikace s řediteli škol, informace z regionu 115

116 Cíl Podporovat vznik svazkových a komunitních škol, či sdílení pedagogických i nepedagogických pracovníků škol Číslo indikátoru 3 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Zřízení svazkové školy, počet obcí zapojených do zřízení komunitních škol, počet škol, které si vzájemně sdílí pracovníky Počet Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán 1 komunitní škola 2 svazkové školy, 2 komunitní školy, sdílení pedagogů v rámci škol Skutečnost Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: 1 Svazková škola Bez hranic, sdílení pedagogů pouze v rámci svazkové školy Bez hranic, komunitní škola žádná. Cílem strategie je v případě zájmu obcí vytvořit svazkovou či komunitní školu, přinejmenším alespoň sdílet pedagogy v rámci více škol. Tyto kroky vedou k větším možnostem udržení školy v případě malého počtu žáků. V případě svazkové školy a sdílení pedagogů navíc k finanční úspoře. Počet vzniklých svazkových či komunitních škol. Počet škol, které navzájem sdílí pedagogy. Informace z regionu, komunikace s řediteli škol Cíl Podporovat alternativní výukové metody, tím zatraktivnit a přilákat zájemce o jiné způsoby výchovy do místních škol Číslo indikátoru 4 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Vznik alternativní třídy mateřské či základní školy na Rakovnicku Počet Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán 1 třída mateřské školy 1 třída mateřské školy a jedna třída základní školy Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Na území Rakovnicka vzešel od rodičů zájem o možnost alternativně vzdělávat své děti. Následně byl tento požadavek projednáván na setkání ředitelů mateřských a základních škol, které bylo pořádáno v rámci tohoto projektu. Určitý zájem projevili i ředitelé jednotlivých škol. Zavedení alternativní výuky by totiž mohlo navíc napomoci k udržení existence škol. Počet vzniklých tříd s alternativní metodou výuky Informace z regionu, komunikace s řediteli škol 116

117 3.3. Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení. Složení řídící skupiny Volení zástupci regionů (mikroregionů) působící v Radě Svazku měst a obcí Rakovnicka Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli. Správci cílů Číslo cíle Název cíle Správce cíle 1.1 Podporovat vznik svazkových a komunitních škol, či sdílení pedagogických i nepedagogických pracovníků škol 2.1 Podporovat alternativní výukové metody, tím zatraktivnit a přilákat zájemce o jiné způsoby výchovy do místních škol Ředitelka svazkové školy Bez hranic Manažerka meziobecní spolupráce Svazku měst a obcí Rakovnicka Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle. Gestoři indikátorů Číslo indikátoru Název indikátoru Gestor indikátoru 1 Počet žáků v základních školách na území ORP Rakovník 2 Počet nově vzniklých zařízení, které budou přijímat děti mladší tří let 3 Zřízení svazkové školy, počet obcí zapojených do zřízení komunitních škol, počet škol, které si Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka 117

118 vzájemně sdílí pracovníky. 4 Vznik alternativní třídy mateřské či základní školy na Rakovnicku Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou. Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace Zodpovědná osoba/subjekt Termín Koordinace aktivit implementačních Návrh projektů do akčního plánu Výběr projektů do akčního plánu Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok manažer strategie správci cílů průběžně každoročně v čtvrtletí řídící skupina každoročně dle termínů přípravy rozpočtu manažer strategie každoročně dle termínů přípravy rozpočtu gestoři indikátorů manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů řídící skupina každoročně v 1. čtvrtletí každoročně v čtvrtletí každoročně v 2. čtvrtletí Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny. 118

119 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Čtvrtletí Příprava Realizace Vyhodnocení Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r Akční plán na r Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti. Vzor tabulky akčního plánu Cíl Název projektu Náklady Zdroj financování Termín realizace Nositel projektu Připravenost Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže 119

120 Název projektu konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní 120

121 a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity) Závěr a postup zpracování Shrnutí Mateřské a základní školy jsou nedílnou součástí obcí, na jejichž území se nachází. Jejich síť je na území ORP Rakovník tvořena 45 mateřskými, 26 základními a 2 speciálními školami. Školy jsou v obci základní občanskou vybaveností a v obci udržují život. Zachování škol je hlavním tématem všech představitelů obcí, které je zřizují. ORP Rakovník se potýká s problémem nízké naplněnosti základních škol a to především na menších obcích. Je třeba, aby žáci navštěvovali školu v místě bydliště a neodcházeli do škol městských, kde je přeci jenom větší volnočasové vyžití a rodiče odvoz dítěte spojí s cestou do zaměstnání. Jednou z možností, jak udržet školy v činnosti i přes nelibý demografický výhled, je zatraktivnit jejich činnost, případně založit školu svazkovou, která by měla mít menší problém se svou udržitelností. Tyto dva návrhy jsou součástí strategie dokumentu a snahou Svazku měst a obcí Rakovnicka bude těchto cílů dosáhnout Popis postupu tvorby strategie Strategie byla zpracovávána realizačním týmem projektu Meziobecní spolupráce, který zaštiťoval Svazek měst a obcí Rakovnicka. Tým se řídil harmonogramem projektu Meziobecní spolupráce, který závazně určoval jednotlivé fáze postupu tvorby strategie a dalších náležitostí. Projekt Meziobecní spolupráce na území Rakovnicka započal , kdy byl vybrán realizační tým. Následovalo jeho seznámení s projektem a proškolení. Od února začal sběr dat a informací k analýze a následné provedení kvantitativní analýzy za tři nosná témata. Výstupy byly předány motivujícím starostům k připomínkování a případné připomínky byly zapracovány. K byla zaslána kompletní analýza a nástin variantních řešení Svazu měst a obcí České republiky. Nástiny variantních řešení byly projednávány na 1. oficiálním shromáždění představitelů obcí a byly prvním podkladem k vytvoření strategie. Na jednotlivá nosná témata byly vypracovány oponentské posudky a jednotlivé připomínky byly zapracovány do byl přijat tematický expert na volitelné téma (Rozvoj technické infrastruktury v oblasti vodovodů a kanalizací na území Rakovnicka), které bylo zvoleno na Sněmu Svazku měst a obcí Rakovnicka. Do konce září byla zpracována jeho analytická část a následně strategická. Finální dokument se čtyřmi strategiemi byl Svazu měst a obcí ČR odeslán k připomínkování a následné úpravě byl dokument ve finální podobě. 121

122 3.5. Přílohy Seznam zkratek SO Správní obvod ORP Obec s rozšířenou působností ZŠ Základní škola MŠ Mateřská škola ZUŠ Základní umělecká škola SŠ Střední škola ŠD Školní družina ŠK Školní klub ŠJ Školní jídelna o.s. Občanské sdružení SVČ Středisko volného času DDM Dům dětí a mládeže MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy RUD Rozpočtové určení daní SVP Speciální vzdělávací potřeby DSO Dobrovolný svazek obcí OP VVV PO3 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) - prioritní osa 3 IROP SC 2.4 Integrovaný regionální operační program (IROP) specifický cíl Vazba na OP VVV PO3 a IROP SC 2.4 Vazba na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) - prioritní osa 3 (PO 3) Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Na základě jednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy odborem přípravy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání - najdou uplatnění některé výstupy souhrnných dokumentů projektu meziobecní spolupráce v podporovaných oblastech a aktivitách prioritní osy 3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, jako např. podpora budování kapacit pro inkluzivní vzdělávání, vytváření kapacit pro rozvoj základních pre/gramotností v mateřských a základních školách, podpora budování kapacit pro pedagogický leadership na úrovni školy a území včetně rozvoje spolupráce školy, rodičů a mimoškolního vzdělávání, nebo podpora krajského akčního plánování s vazbou na místní akční plány. Vazba na Operační program Integrovaný regionální operační program (IROP) specifický cíl 2.4 Uplatnění najdou některé výstupy souhrnných dokumentů projektu meziobecní spolupráce a to zejména v oblastech budování infrastruktury mateřských škol, podpora krajského akčního plánování s vazbou na místní akční plány s potřebami rozvoje infrastruktury pro podporu polytechnického vzdělávání nebo připojení k internetu anebo konektivita celých škol. 122

123 4. Téma: sociální služby 4.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Z pohledu obcí je zajištění sociální péče jednou z významných aktivit, kterou v rámci výkonu samostatné působnosti plní. Tato oblast je velmi široká, finančně náročná a je neustále kladen důraz na zvyšování kvality těchto služeb. Co se týče financování, veřejné zdroje zcela určitě nebudou přibývat, zatímco počet uživatelů těchto služeb bude, vzhledem k demografickému vývoji, spíše narůstat. Při reformě veřejné správy, konkrétně při ukončení činnosti okresních úřadů k , například převzaly mnohé obce zřizovatelské kompetence k části pobytových zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Do dnešní doby se neustále potýkají s financováním těchto zařízení. V rámci sociální reformy bylo také přeneseno břemeno zajištění poskytování sociálních služeb ve zvýšené míře na obce, a to bez dostatečného finančního zajištění. Vývoj společnosti a demografický vývoj vyžadují kvalitativní změnu sociálních služeb a flexibilitu jejich spektra. Takto zásadní a rozsáhlé změny vyžadují dlouhodobá koncepční řešení, která berou v úvahu i širší souvislosti. Z tohoto důvodu je oblast sociálních služeb vhodným tématem pro spolupráci obcí. Společně lze nastavit efektivnější systém nejen z pohledu ekonomického, ale také humánního. Meziobecní spolupráce na tomto poli může přinést vhodné strategie k řešení sociální problematiky, může vhodným způsobem podpořit přirozený rozvoj regionu místního území. Obec je v této oblasti nejen v postavení poskytovatele a subjektu, který finančně přispívá ostatním poskytovatelům sociálních služeb, ale také koordinátora spolupráce s neziskovým sektorem, podnikatelskými strukturami a zájmovými sdruženími. Vhodně nastavenými strategiemi, programy, projekty je možné předejít sociální exkluzi některých skupin obyvatel, podpořit sociální začlenění již vyloučených skupin a saturovat oprávněné potřeby cílových skupin. Nezanedbatelným bonusem spolupráce v regionu může být rozvoj tzv. sociální ekonomiky, jejíž koncept přináší nová a moderní řešení aktuálních témat, kterými jsou například integrace osob sociálně vyloučených, rozvoj místních zdrojů apod. Jeden z předpokladů, z nichž sociální ekonomika vychází, je, že stát není schopen finančně ani organizačně zajistit všechny sociální potřeby občanů. Sociální ekonomika je sociálně odpovědná, podporuje sociální soudržnost, směřuje k boji proti chudobě a sociální exkluzi. Vzhledem k finanční náročnosti a proměnlivosti požadavků na spektrum sociálních služeb je žádoucí, aby byla vytvořena optimální síť sociálních služeb v regionu odpovídající skutečným potřebám. V této oblasti je celá řada problémů a témat, které je vhodné řešit společně, v rámci meziobecní spolupráce. Nemusí se však vždy jednat přímo o sociální služby ve smyslu zákona o sociálních službách, neoddiskutovatelný přínos je i v rozvoji služeb návazných či souvisejících. Smyslem projektu rozvoje meziobecní spolupráce není tvorba komunitních plánů rozvoje sociálních služeb nebo jejich nahrazování. Cílem je najít vhodné téma pro meziobecní spolupráci, které přispěje k místnímu rozvoji, aniž by byly narušeny již funkční principy či schémata. Základní legislativa V roce 2006 byly schváleny zákony, které zásadním způsobem transformovaly sociální oblast a poskytování sociálních služeb v ČR. V současné době je poskytování sociálních služeb v České republice upraveno těmito základními právními předpisy: 123

124 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, kterým jsou upraveny podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Kromě toho zákon upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v této oblasti, včetně kontroly kvality poskytovaných sociálních služeb, předpoklady pro výkon činností v sociálních službách a předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka. vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v níž je mj. stanoven rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb, maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních služeb, způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby, obsah a hodnocení plnění standardů sociálních služeb atd Popis sociálních služeb ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Analýza sociálních služeb obsahuje výčet sociálních zařízení na území správního obvodu ORP Rakovník. Následuje jejich detailní popis a výčet jednotlivých služeb, které poskytují. Součástí analýzy je taktéž finanční analýza a předpokládaný očekávaný vývoj v sociálních službách. Tab. č. 64 Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP Druh zařízení sociálních služeb Počet zařízení Centra denních služeb 0 Denní stacionáře 1 Týdenní stacionáře 1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 Domovy pro seniory 3 Domovy se zvláštním režimem 2 Chráněné bydlení 1 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Zařízení pro krizovou pomoc 0 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 0 Noclehárny 0 Terapeutické komunity 0 Sociální poradny 4 Sociálně terapeutické dílny 0 Centra sociálně rehabilitačních služeb 0 Pracoviště rané péče 0 Intervenční centra 0 Služby následné péče 0 Ostatní 7 Celkem 20 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb 124

125 V Rakovnickém regionu se dle Registru poskytovatelů sociálních služeb nachází celkem 20 zařízení sociálních služeb, které jsou v tabulce rozdělené podle jejich typů. Oproti reálnému stavu Registr uvádí jako zařízení sociálních služeb PRIVAMED Healthia s.r.o., Nemocnici s poliklinikou Rakovník, která však dle jejich sdělení neposkytuje žádnou sociální službu. Registr poskytovatelů sociálních služeb v porovnání s daty z Českého statistického úřadu se vyskytují určité odlišnosti. Data ČSÚ jsou registrována k a uvádějí celkem 13 typů zařízení sociálních služeb v území ORP Rakovník. V následujícím seznamu jsou vypsány a komentovány jejich odlišnosti od Registru poskytovatelů sociálních služeb. Centrum denních služeb v Rakovníku - Registr poskytovatelů sociálních služeb neuvádí žádné Denní stacionář v Rakovníku Týdenní stacionář v Srbči 3 Domovy pro osoby se zdravotním postižením v Jesenici, Roztokách a Zavidově - Registr poskytovatelů sociálních služeb uvádí pouze Domov Domino v Zavidově 3 Domovy pro seniory v Kolešovicích, Novém Strašecí a Rakovníku Chráněné bydlení v Rakovníku - Registr poskytovatelů sociálních služeb uvádí jako chráněné bydlení Dětský domov a Školní jídelnu Nové Strašecí 2 Sociální poradny v Rakovníku - Registr poskytovatelů sociálních služeb uvádí 4 sociální poradny (Centrum psychologicko - sociálního poradenství Středočeského kraje, Nadační fond na podporu rozvoje hospicového hnutí v ČR Umění doprovázet, Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Krajská organizace Středočeského kraje a VIDA centrum Rakovník) Sociálně terapeutická dílna v Rakovníku - Registr poskytovatelů sociálních služeb sociálně terapeutickou dílnu neuvádí Tab. č. 65 Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP dle vlastního šetření (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) Druh zařízení sociálních služeb Počet zařízení Centra denních služeb 0 Denní stacionáře 1 Týdenní stacionáře 1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 3 Domovy pro seniory 4 Domovy se zvláštním režimem 0 Chráněné bydlení 1 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Zařízení pro krizovou pomoc 0 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 0 Noclehárny 0 Terapeutické komunity 0 Sociální poradny 4 Sociálně terapeutické dílny 0 Centra sociálně rehabilitačních služeb 0 Pracoviště rané péče 0 Intervenční centra 0 125

126 Druh zařízení sociálních služeb Počet zařízení Služby následné péče 0 Ostatní 14 Celkem 28 Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Tabulka mapuje výčet typů zařízení sociálních služeb, které na území Rakovnicka opravdu působí. Zdrojem informací byl Komunitní plán sociálních služeb na Rakovnicku a vlastní znalost území. V níže uvedeném seznamu jsou všechny jmenovitě vypsány a zařazeny podle typu vykonávané sociální služby. V ostatních druzích zařízení jsou zařízení, která poskytují sociální služby dle zákona, ale nejedná se přímo o zařízení sociálních služeb dle dikce zákona o sociálních službách. Seznam poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Rakovník dle vlastního šetření Denní stacionář Domov Ráček o.p.s. Týdenní stacionář Týdenní stacionář Dobromysl Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domov Domino, poskytovatel sociálních služeb Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Domov pro osoby se zdravotním postižením Leontýn - Organizace je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy Domov pro seniory Domov Kolešovice, poskytovatel sociálních služeb Domov Na Zátiší Rakovník Domov seniorů Nové Strašecí Domov se zvláštním režimem ALMA MATER, o.p.s. Chráněné bydlení Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí Sociální poradny Centrum psychologicko - sociálního poradenství Středočeského kraje Nadační fond na podporu rozvoje hospicového hnutí v ČR Umění doprovázet Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Krajská organizace Středočeského kraje VIDA centrum Rakovník Ostatní Pobočka FOD Rakovník Jiří Brabec, s.r.o. - rodinné služby Pečovatelská služba obec Mutějovice Dům s pečovatelskou službou, Lhota pod Džbánem Dům s pečovatelskou službou v Řevničově Dům s pečovatelskou službou v Jesenici Okresní pečovatelská služba Nové Strašecí, o.p.s. Pečovatelská služba Rakovník Pečovatelská služba Androméda Svaz diabetiků ČR, Rakovník OS Český červený kříž 126

127 Agentura domácí zdravotní péče - Cesta domů Svaz zdravotně postižených Rakovník Čistecké sdružení zdravotně postižených Zařízení sociálních služeb na Rakovnicku v souvislosti s cílovými skupinami Cílové skupiny byly rozděleny podle Komunitního plánu sociálních služeb na Rakovnicku. Nejvíce sociálních služeb na území Rakovnicka je zaměřeno na seniory a osoby se zdravotním postižením. Osob v letech 65+ bylo v roce 2012 na území ORR Rakovník více než devět tisíc a staly se druhou nejpočetnější skupinou území, po osobách ve věku let. Jejich počet bude nadále zvyšovat, a tak bude růst i poptávka po službách typu pečovatelská služba, domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Celorepublikovým trendem je, aby senioři zůstávali co nejdéle ve svém přirozeném prostředí a svůj nepříznivý zdravotní stav kompenzovali službami terénní péče. Je však třeba, aby byly zachovány všechny typy zařízení, neboť potřeby klientů jsou různorodé. Osoby se zdravotním postižením mohou na území Rakovnicka využít služeb denního či týdenního stacionáře, domovů pro osoby se zdravotním postižením, pečovatelské služby terénní i pobytové či sociálního poradenství. Počet zařízení sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu je dostačující a pozitivně lze hodnotit i jejich rozmanitost. Celorepublikovým cílem je transformace pobytových služeb na zařízení, která by osoby se zdravotním postižením podporovala k životu v běžném prostředí. Neboť pobyt v ústavu je omezuje v možnosti začlenění do běžného života společnosti a nutí je podřídit se pravidlům zařízení. Dále jsou omezeni v právu na vlastní volbu a soukromí. S ohledem na tato fakta by bylo vhodné alespoň částečně řešit deinstitucionalizaci i na území Rakovnicka, ať už formou chráněného bydlení, rozšíření denních stacionářů nebo osobní asistencí pro osoby se zdravotním postižením. Další cílovou skupinou jsou rodina, děti a mládež. Pro ně se v Rakovnickém regionu nachází pouze pobočka Fondu ohrožených dětí, Centrum psychologicko - sociálního poradenství Středočeského kraje a pro děti bez rodin Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí. Nenachází se zde žádné nízkoprahové zařízení, které by nabídlo této cílové skupině kvalitní využití volného času. Ostatní zařízení sociálních služeb jsou na bázi sociálního poradenství a svazů pro zdravotně postižené. Pro osoby bez domova, sociálně vyloučené či nezaměstnané se na území Rakovnicka nenachází žádné zařízení poskytující vhodnou sociální službu. Vývoj nezaměstnanosti je na území Rakovnicka mírně pod průměrem celorepublikového vývoje a hlavní roli v práci s touto skupinou hraje kontaktní pracoviště Úřadu práce v Rakovníku. Jeho úkolem je vést evidenci nezaměstnaných, poskytovat informace o volných pracovních místech, vyplácí podporu v nezaměstnanosti a zabezpečuje rekvalifikaci. Sociální podnikání v současné době nenabízí žádná firma či subjekt, přestože se zde nachází několik velkých zaměstnavatelů nadnárodních společností (jako je například Procter&Gamble, LASSELSBERGER, s.r.o., Valeo Autoklimatizace k.s. či Eberspächer spol. s r. o.). Žádná z těchto společností sociální podnikání nenabízí. Dokonce propouští své kmenové zaměstnance a nechává si je pouze na odborných místech a probíhá outsourcing z personálních agentur. Možnost sociálního zaměstnávání by byla v současné době pouze na úrovni obcí. Zařízení sociálních služeb jsou dostupná především ve spádovém městě Rakovník. Pro občany, kteří za službami dojíždět nemohou, jsou dostupné terénní pečovatelské služby, které jsou na území celkem rovnoměrně rozmístěny. 127

128 Zařízení sociálních služeb se sídlem mimo území ORP Rakovník, avšak působící v rámci ORP Zařízení sociální služby sídlící mimo území ORP Rakovník zde působí pouze jedno, a to Tísňová péče Areíon, která sídlí v Praze. Tísňová péče Života 90 je komplexní sociální služba, jejímž hlavním cílem je ochránit zdraví a životy seniorů a zdravotně postižených lidí. Zřizovatelem této sociální služby je Jan Lorman. Tab. č. 66 Počet jednotlivých typů sociálních služeb dle dat MPSV Druh sociální služby Počet Typ sociální služby Sociální poradenství 5 Služby sociální péče Služby sociální prevence Osobní asistentství 0 Pečovatelská služba 5 Tísňová péče 0 Průvodcovské a předčitatelské služby 0 Podpora samostatného bydlení 0 Odlehčovací služby 2 Centra denních služeb 1 Denní stacionáře 1 Týdenní stacionáře 1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 Domovy pro seniory 3 Domovy se zvláštním režimem 3 Chráněné bydlení 2 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 1 Raná péče 0 Telefonická krizová pomoc 0 Tlumočnické služby 0 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Kontaktní centra 0 Krizová pomoc 0 Intervenční centra 0 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 0 Noclehárny 0 Služby následné péče 0 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 2 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 1 Sociálně terapeutické dílny 1 Terapeutické komunity 0 Terénní programy 0 Sociální rehabilitace 0 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Zařízení sociálních služeb mohou poskytovat více druhů služeb. K jejich přehledu slouží tato tabulka uvádějící všechny typy sociálních služeb působících v ORP Rakovník dle Registru 128

129 poskytovatelů sociálních služeb. Oproti reálnému stavu se liší v následujících typech sociálních služeb: Sanatorium sv. Kryštofa a sv. - činnost tohoto zřízení ještě nebyla zahájena a PRIVAMED Healthia s.r.o., Nemocnice s poliklinikou Rakovník, která dle jejich sdělení neposkytuje žádnou sociální službu. Ani data z Českého statistického úřadu nejsou relevantní. ČSÚ uvádí pouze následující výčet sociálních služeb, které na našem území fungují, což je oproti reálnému stavu malé procento služeb. denní stacionář týdenní stacionář 3 domovy pro osoby se zdravotním postižením 3 domovy pro seniory chráněné bydlení sociálně terapeutická dílna Tab. č. 67 Počet jednotlivých typů sociálních služeb působících v rámci ORP dle vlastního šetření (resp. poskytující služby pro obyvatele ORP) Typ sociální služby Služby sociální péče Služby sociální prevence Druh sociální služby Sociální poradenství 6 Osobní asistentství 0 Pečovatelská služba 7 Tísňová péče 1 Průvodcovské a předčitatelské služby 0 Podpora samostatného bydlení 0 Odlehčovací služby 4 Centra denních služeb 1 Denní stacionáře 1 Týdenní stacionáře 1 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 3 Domovy pro seniory 4 Domovy se zvláštním režimem 2 Chráněné bydlení 2 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 0 Raná péče 0 Telefonická krizová pomoc 0 Tlumočnické služby 1 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Kontaktní centra 0 Krizová pomoc 0 Intervenční centra 0 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 0 Noclehárny 0 Služby následné péče 0 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 2 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 1 Počet 129

130 Sociálně terapeutické dílny 1 Terapeutické komunity 0 Terénní programy 0 Sociální rehabilitace 0 Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Následující výčet zahrnuje všechny druhy sociálních služeb, které jsou v Rakovnickém regionu poskytovány. Sociální poradenství poskytují: Centrum psychologicko - sociálního poradenství Středočeského kraje Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí Sociální a odborné poradenství pro terminálně nemocné, jejich rodiny a blízké Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Krajská organizace Středočeského kraje VIDA centrum Rakovník Svaz zdravotně postižených Rakovník Pečovatelskou službu poskytují: Pečovatelská služba Rakovník Jiří Brabec, s.r.o. - Rodinné služby Okresní pečovatelská služba Nové Strašecí, o.p.s. Pečovatelská služba Androméda Pečovatelská služba obec Mutějovice Dům s pečovatelskou službou v Jesenici Dům s pečovatelskou službou v Řevničově Tísňovou péči poskytuje: Tísňová péče Areíon, která sídlí mimo území ORP Rakovník Odlehčovací služby poskytují: Domov Domino, poskytovatel sociálních služeb Domov Ráček, o.p.s. Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Domov seniorů Nové Strašecí Centrum denních služeb poskytuje: Pečovatelská služba Rakovník Denní stacionář poskytuje: Domov Ráček, o.p.s. Týdenní stacionář poskytuje: Týdenní stacionář Dobromysl Domov pro osoby se zdravotním postižením poskytuje: Domov Domino, poskytovatel sociálních služeb Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Domov pro osoby se zdravotním postižením Leontýn Domov pro seniory poskytují: Domov Kolešovice, poskytovatel sociálních služeb Domov Na Zátiší Rakovník Domov seniorů Nové Strašecí Domov se zvláštním režimem ALMA MATER, o.p.s. Domov pro osoby se zvláštním režimem poskytují: 130

131 Domov se zvláštním režimem ALMA MATER, o.p.s. Domov seniorů Nové Strašecí Chráněné bydlení poskytují: Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí Domov Ráček, o.p.s. Tlumočnické služby poskytuje: Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Krajská organizace Středočeského kraje Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi poskytují: Dětský domov a Školní jídelna Nové Strašecí Pobočka FOD Rakovník Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče poskytuje: Dětský domov a Školní jídelna Nové Strašecí Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením poskytuje: Svaz zdravotně postižených Rakovník Sociálně terapeutické dílny poskytuje: Domov Ráček, o.p.s. Druhy služeb, které nelze zařadit do žádné z kategorií: 4 Domy s pečovatelskou službou (Lhota pod Džbánem, Rakovník, Řevničov, Jesenice) Svaz zdravotně postižených Rakovník zapůjčuje kompenzační pomůcky a pořádá zdravotní cvičení a masáže Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Krajská organizace Středočeského kraje zapůjčuje kompenzační pomůcky Svaz diabetiků pořádá zdravotně výchovné akce a preventivní pobyty OS Český červený kříž pořádá kurzy první pomoci Agentura domácí zdravotní péče - Cesta domů poskytuje domácí zdravotní péče Čistecké sdružení zdravotně postižených zapůjčuje kompenzační pomůcky, pořádá kulturní a společenské akce pro osoby se zdravotním postižením Pečovatelská služba Androméda zapůjčuje kompenzační pomůcky Tab. č. 68 Zařízení sociálních služeb dle zřizovatele dle dat MPSV Zřizovatel Druh služby MPSV kraj obec církev FO jiný Posuzovaný správní obvod Rakovník Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Sociální poradny Ostatní Celkem Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Zařízení sociálních služeb může zřizovat kraj, obec, církev, fyzická osoba či jiné právní formy. Na Rakovnicku je nejvíce zařízení sociálních služeb, které zřizuje jiná právní forma (o.p.s., sdružení, 131

132 s.r.o., nadační fond). Druhou největší skupinu tvoří zařízení zřizované krajem, poté až zařízení zřizovaná obcí a fyzickou osobou. Na Rakovnicku se nevyskytuje žádná sociální služba zřizovaná církví. Tabulka vychází ze zařízení sociálních služeb vedených v Registru poskytovatelů sociálních služeb. Kraj zřizuje následující zařízení sociálních služeb: Sociální poradny: Centrum psychologicko - sociálního poradenství Středočeského kraje Chráněné bydlení: Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí Domov pro osoby se zdravotním postižením: Domov Domino, poskytovatel sociálních služeb Domov pro seniory: Domov Kolešovice, poskytovatel sociálních služeb Domov pro seniory: Domov Na Zátiší Rakovník Domov pro seniory: Domov seniorů Nové Strašecí Obec zřizuje následující zařízení sociálních služeb: Pečovatelská služba obec Mutějovice Okresní pečovatelská služba Nové Strašecí, o.p.s. Pečovatelská služba Rakovník Jiný právní formy: Obecně prospěšná společnost Domov se zvláštním režimem ALMA MATER, o.p.s. Denní stacionář: Domov Ráček o.p.s. Sdružení Pobočka FOD Rakovník Pečovatelská služba Androméda Sanatorium sv. Kryštofa a sv. Josefa Týdenní stacionář: Týdenní stacionář Dobromysl Sociální poradny: Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Krajská organizace Středočeského kraje Sociální poradny: VIDA centrum Rakovník Svaz zdravotně postižených Rakovník Společnost s ručením omezeným Jiří Brabec, s.r.o. - rodinné služby Nadační fond Sociální poradny: Nadační fond na podporu rozvoje hospicového hnutí v ČR Umění doprovázet Tab. č. 69 Počet sociálních služeb dle zřizovatele dle dat MPSV Typ sociální služby MPSV kraj obec církev FO jiný Sociální poradenství Pečovatelská služba Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení

133 Typ sociální služby MPSV kraj obec církev FO jiný Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Celkem Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Následující soupis popisuje typy sociálních služeb v Rakovnickém regionu dle zřizovatele. Tabulka vychází z Registru poskytovatelů sociálních služeb. Nejvíce typů sociálních služeb je zřizováno jinou právní formou (o.p.s., sdružení, s.r.o., nadační fond). Druhý největší počet typů je zřizován krajem. Kraj Sociální poradny: Centrum psychologicko - sociálního poradenství Středočeského kraje Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí Odlehčovací služby: Domov Domino, poskytovatel sociálních služeb Domov pro osoby se zdravotním postižením: Domov Domino, poskytovatel sociálních služeb Domov pro seniory: Domov pro seniory: Domov Kolešovice, poskytovatel sociálních služeb Domov pro seniory: Domov Na Zátiší Rakovník Domov pro seniory: Domov seniorů Nové Strašecí Domov se zvláštním režimem: Domov seniorů Nové Strašecí Chráněné bydlení: Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí Obec Pečovatelská služba Pečovatelská služba obec Mutějovice Okresní pečovatelská služba Nové Strašecí, o.p.s. Pečovatelská služba Rakovník Jiný Obecně prospěšná společnost Domov se zvláštním režimem ALMA MATER, o.p.s. Denní stacionář, sociálně terapeutická dílna, odlehčovací služba, chráněné bydlení: Domov Ráček o.p.s. Sdružení Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi: Pobočka FOD Rakovník 133

134 Pečovatelská služba: Pečovatelská služba Androméda Domovy se zvláštním režimem: Sanatorium sv. Kryštofa a sv. Josefa Týdenní stacionář: Týdenní stacionář Dobromysl Sociální poradny: Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Krajská organizace Středočeského kraje Sociální poradny: VIDA centrum Rakovník Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením: Svaz zdravotně postižených Rakovník Společnost s ručením omezeným Pečovatelská služba: Jiří Brabec, s.r.o. - rodinné služby Nadační fond Sociální poradny: Nadační fond na podporu rozvoje hospicového hnutí v ČR Umění doprovázet 134

135 Tab. č. 70 Přehled financování zařízení sociálních služeb v roce 2012 Druh služby Druh zařízení dotace MPSV dotace kraj dotace obec Finanční prostředky (v Kč) příspěvek zřizovatele úhrady uživatelů sponzorské dary jiné finanční zdroje finanční prostředky celkem Denní stacionáře Kč 0 Kč Kč 0 Kč Kč Kč Kč Kč Týdenní stacionáře Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč Kč Kč Kč Kč Domovy pro osoby se Kč zdravotním postižením Kč Kč 0 Kč Kč Kč Kč Kč Domovy pro seniory Kč Kč 0 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Sociální poradny Kč 0 Kč Kč Kč Kč 0 Kč Kč Kč Ostatní Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Celkem za všechna zařízení Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Tabulka popisuje financování zařízení sociálních služeb, které jsou vedené v Registru poskytovatelů sociálních služeb. Je však zřejmé, že nejvíce financí do zařízení plyne z příspěvků zřizovatele a úhrad uživatelů. Domovy pro seniory patří mezi nejvíce finančně náročná zařízení. I z toho důvodu je třeba podporovat rozvoj terénních služeb, neboť je to ekonomicky výhodnější a senioři mohou zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí. Tabulka nezahrnuje financování následujících zařízení sociálních služeb: Domov Na Zátiší Rakovník, Domov se zvláštním režimem ALMA MATER, o.p.s. a Jiří Brabec, s.r.o. - rodinné služby. Údaje ze zařízení Domov seniorů Nové Strašecí jsou získané z Výroční zprávy Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí a Sociální a odborné poradenství pro terminálně nemocné, jejich rodiny a blízké zahájil činnost sociální služby až v roce Proto nemohou data za rok 2012 uvést. Ne všechny údaje byly dohledatelné a některá zařízení nevyplnila vše. Ostatní druhy zařízení nejsou na území Rakovnicka zřizovány. 135

136 Tab. č. 71 Kapacita zařízení sociálních služeb (počet klientů, kontaktů, intervencí, lůžek, hovorů) ve správním obvodu ORP Rakovník Druh zařízení sociálních služeb Pobytová Ambulantní Terénní klienti lůžka klienti intervence klienti lůžka Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Chráněné bydlení Sociální poradny Ostatní Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Níže uvedená zařízení mají kapacitu rozdělenou do více typů sociálních služeb: Denní stacionář Ráček o.p.s. - 3 lůžka v odlehčovací službě a 4 lůžka v chráněném bydlení (pobytová lůžka) - 23 klientů sociálně terapeutické dílny a 28 klientů denního stacionáře (ambulantní klienti) Domov seniorů Nové Strašecí - 26 lůžek v domově se zvláštním režimem (pobytová lůžka) - 75 lůžek v domově pro seniory (pobytová lůžka) Pečovatelská služba Rakovník - 2x 30 ambulantních klientů, neboť má pečovatelská služba dvě pobočky - 14 klientů Centra denních služeb (ambulantní klienti) - 2x 270 terénních klientů, neboť má pečovatelská služba dvě pobočky Evidovaný počet neuspokojených žadatelů v roce 2012 Žádná z registrovaných sociálních služeb, která poskytuje terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením na území ORP Rakovník, neodmítla svého žadatele. Dle jejich sdělení se vždy v průběhu roku na všechny dostalo. Tab. č. 72 Počet uživatelů (klientů) v zařízeních sociálních služeb v roce 2012 Denní stacionáře Sociální poradny Týdenní stacionáře Posuzovaný správní obvod - celkem Posuzovaný správní obvod - celkem Děti a mládež do 18 let Dospělí Děti a Dospělí Děti a Dospělí mládež mládež do muži ženy muži ženy muži ženy do 18 let 18 let Domov pro osoby se zdravotním postižením Děti a mládež do 18 let muži ženy Domov pro seniory Děti a mládež do 18 let muži ženy Děti a mládež do 18 let Ostatní muži ženy

137 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Tabulky vypovídají o počtu klientů v zařízeních sociálních služeb za rok Neuvedené druhy zařízení údaje o počtu klientů neuvedla nebo nejsou na území Rakovnicka zřizovány. Klienti jsou rozdělení podle věku a pohlaví. Děti a mládež nejvíce využívají služeb sociální poradny, které jsou celkově nejvyužívanější službou v rámci celého území. Sociální poradny nejsou jako jediné specifické, tudíž je navštěvuje velké množství uživatelů. Téměř dvakrát více navštěvují sociální služby ženy než muži. Dobrovolnické projekty Na území ORP Rakovník nebyl v letech 2010,2011 a 2012 realizován žádný akreditovaný dobrovolnický projekt. V regionu jsou realizované dva dobrovolnické programy, avšak realizují je zařízení působící mimo území Rakovnicka. Jedná se o Dobrovolnické centrum Kladno a Dobrovolnický program Amélie, o.s. Dobrovolnické centrum Kladno má dva programy realizující na území Rakovnicka. Prvním z nich je Program dobrovolníci v Masarykově nemocnici Rakovník. Funguje konkrétně na oddělení LDN od roku Spočívá především v individuálních návštěvách dobrovolníků u klientů na pokoji. Zásadním cílem projektu je udržení a rozvoj sociálních kontaktů, podpora duševní a emoční pohody klientů, ale i nácvik sebeobsluhy a rehabilitace poškozených psychomotorických, řečových či paměťových funkcí nad rámec standardně poskytovaných služeb zdravotnickým zařízením. Dalším je program "Senior", který je realizován v Domově pro seniory v Rakovníku. Program Senior významným způsobem přispívá k bio-psycho-sociální pohodě klientů Domova pro seniory. Vede k aktivizaci klientů a zlepšení jejich motorických schopností, paměti, logiky, ale především jim pomáhá zpříjemnit jejich poměrně stereotypní pobyt v zařízení. Dobrovolníci v programu Senior pomáhají klientům aktivně a smysluplně trávit čas, který v zařízení mají, čímž přispívají i k vytvoření příjemnější atmosféry v zařízení Domova pro seniory, které by pro klienty mělo být opravdovým domovem. Dle informací z internetových stránek Domova pro seniory v současné době do domova dochází jedna dobrovolnice. Dobrovolnický program Amelie je určen pro onkologicky nemocné a jejich blízké. Je vytvořen na bázi dobrovolnictví. Poskytuje Centrum Amelie Rakovník, Klub Amelie, pravidelné neformální posezení v České chalupě v Rakovníku, pravidelné Nordic walking vycházky, výlety a rekondice. Prostory pro pravidelné setkávání poskytuje Masarykova nemocnice v Rakovníku. Následující výčet zařízení poskytují dobrovolnickou službu na základě zákona: Společenství Androméda navštěvují dobrovolníci, jak individuálně, tak v rámci celých firem a společností. Pomáhají především s prací na areálu. Dobrovolnictví v Domově Kolešovice spočívá v duchovních setkání a volnočasových aktivitách, které dobrovolníci připravují uživatelům domova. Domov Krajánek navštěvují dobrovolníci, kteří pomáhají uživatelům při procházkách, poskytují jim osobní doprovod, vyplňují jim volný čas různými aktivitami, předčítají jim a naslouchají. Do Domova seniorů Nové Strašecí dochází dobrovolníci, kteří dávají podporu seniorům v rámci soběstačnosti a aktivizace. V současné době se v Domově seniorů rozbíhá projekt spolupráce mezi Domovem seniorů Nové Strašecí, poskytovateli sociálních služeb a Gymnáziem J. A. Komenského Nové Strašecí. Projekt se týká dobrovolnictví studentů Gymnázia J. A. Komenského v Domově seniorů Nové Strašecí. Zatím se do projektu zapojilo 10 studentů Gymnázia. Jejich dobrovolnická činnost bude především spočívat v komunikaci s klienty, jejich pomoci klientům při 137

138 sociálním začleňování, četbě klientům, částečné organizaci jejich volného času, zejména v odpoledních hodinách a o víkendech. Domov Ráček o.p.s. Rakovník nepravidelně navštěvují různí dobrovolníci, kteří se zapojují do činnosti stacionáře a vyplňují uživatelům volný čas. Nejedná se však o dobrovolnickou činnost dle zákona. Očekávaný vývoj S ohledem na demografický vývoj obyvatelstva dochází k postupnému zvyšování počtu osob starších 65 let i ve Středočeském kraji. Dle Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve Středočeském kraji na období vzroste počet těchto osob v roce 2025 až na 268 tisíc, přičemž v roce 2009 jich bylo na území Středočeského kraje 181 tisíc. Přibývá i počet osob starších 85 let. Kraj definuje, že s výhledem na tyto prognózy bude třeba rozšiřovat sociální služby pro seniory, především terénní pečovatelské služby, které umožní být osobám co nejdéle ve svém přirozeném prostředí. Dále vznik nových domovů pro seniory a rozšiřování kapacity již existujících a rozšiřování domovů se zvláštním režimem, neboť s prodlužujícím se věkem roste i počet osob s demencí a dalšími degenerativními onemocněními. 138

139 Analýza rizik a další potřebné analýzy Analýza cílových (dotčených) skupin Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Rizika spojené se skupinou Způsob komunikace Opatření Široká veřejnost Uživatelé sociálních služeb Zaměstnanci sociálních zařízení - Dostupná síť sociálních služeb - Adekvátní kvalita sociálních služeb - Možnost nadstandartní péče - Kvalitní služby - Dostupnost služby - Dostupná cena služby - Vyřešení jeho problému - Odpovídající finanční ohodnocení - Dobré personální vedení - Dobré pracovní podmínky a zázemí pro výkon zaměstnání - Pocit uspokojení ze zaměstnání - Malá informovanost - Nezájem o sociální služby, v případě, kdy ji nepotřebují - Nezájem o službu - Neochota za službu hradit - Zneužívání příspěvku na péči - Odchod ze zaměstnání (například nedostatečné finanční ohodnocení) - Nedostatečná kvalifikace - Špatné odhadnutí potřeb uživatelů - Syndrom vyhoření - Informační letáky - Propagační akce - Doporučení lékařů či pracovníků úřadu práce - Doporučení blízkých - Dny otevřených dveří - Prostřednictvím pracovníků zařízení - Uživatelé komunikující mezi sebou - Prostřednictvím rodinných příslušníků a blízkých - Prostřednictvím ošetřujících lékařů - Pravidelné schůzky pracovníků - Supervize - Informovanost občanů o dostupných službách - Sledování potřeb občanů - Kontrola využívání příspěvku na péči - Další vzdělávání pracovníků - Motivace pracovníků - Pravidelné porady mezi vedoucími pracovníky a zaměstnanci 139

140 Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Rizika spojené se skupinou Způsob komunikace Opatření Představitelé obce, která má na svém KÚ sociální službu Představitelé obce, která nemá na svém KÚ sociální službu Poskytovatelé sociálních služeb - Zájem a využití sociální služby - Finanční podpora ze strany státu a zřizovatele - Zabezpečení poskytované služby všem občanům dané obce - Dostupnost sociálních služeb i pro občany dané obce - Možnost poskytování služeb občanům terénní formou - Dostatek finančních prostředků na provoz a chod zařízení - Zájem uživatelů o danou sociální službu - Zvýšená podpora ze strany státu, kraje a obcí - Soustředění jedné cílové skupiny využívající sociální službu na daném území - Snaha upřednostňovat obyvatele daného KÚ při poskytování sociální služby - Časově náročná a snížená možnost umístění nebo využití služeb občanem - Nezájem o sociální oblast u představitelů obcí, jejichž občané si službu zajišťují sami - Nedostatečná kvalita poskytované sociální služby - Nedostatečná/nadměrná kapacita zařízení - Osobní jednání představitele obce s vedoucím pracovníkem sociálního zařízení - Poskytování výročních zpráv a akčních plánů ze strany poskytovatele služby vůči veřejnosti prostřednictvím zástupce obcí - Setkávání a jednání s představiteli okolních obcí a zástupci sociálních služeb - Komunikace poskytovatelů zařízení s potencionálními uživateli, veřejností a zástupci obcí prostřednictvím propagačních materiálů, výročních zpráv, médií a osobní prezentace - Opatření vyplývající z koncentrace jedné cílové skupiny (uživatelů sociální služby) na daném území např. bezbariérovost služeb obce - Jasná specifikace kritérií k přijetí uživatelů do daného sociálního zařízení - Jasná specifikace kritérií k přijetí uživatelů do daného sociálního zařízení - Analýza potřeb občanů dané lokality - Implementace standardů kvality podle požadavků inspekce poskytování sociálních služeb 140

141 Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Rizika spojené se skupinou Způsob komunikace Opatření Kraj Stát - Dostupnost sociálních služeb na jednotlivých územích ORP - Zajištění kvality poskytovaných služeb - Poskytování sociálních služeb všem občanům - Naplňování Zákona 108/2006 Sb. O sociálních službách - Neochota a nedostatek finančních prostředků pro zřizování nových zařízení - Omezená podpora zařízení, která nejsou zřizována krajem - Nedostatečné nebo zkreslené informace o potřebách občanů z jednotlivých území - Nedostatečné financování sociálních služeb - Reformy vedoucí ke zhoršení chodu zařízení - Pravidelná jednání představitelů ORP se zástupci kraje - Komunitní plánování sociálních služeb na území ORP - Prostřednictvím zákonů a vyhlášek - Výroční zprávy - Žádosti o dotace - Nutnost komunitního plánování sociálních služeb jednotlivých obcí - Finanční podpora sociálních zařízení nezřizovaných - Možnost zapojení se do Národního plánu sociálních služeb formou připomínkování a návrhů, potažmo na sociální reformy - Úzká komunikace mezi krajskými úřady a MPSV 141

142 Analýza rizik registr rizik v oblasti sociálních služeb Název rizika Hodnocení rizika Název opatření ke snížení významnosti rizika Vlastník rizika Finanční riziko Nedostatek financí na běžný provoz a opravy Nepravidelnost finančních zdrojů Pravděpodobnost (P) Dopad (D) V = P*D Nedostatek financí na platy Organizační riziko Špatné rozmístění sociálních služeb na území Rakovnicka Demografický vývoj stárnutí populace Zhoršování zdravotního stavu v důsledku stárnutí Využití dotací či jiných finančních prostředků 2. Fundraising 3. Vytvoření finanční rezervy 4. Zajištění finančních prostředků z vlastní činnosti, například prostřednictvím chráněných dílen 1. Vytvoření komunitního plánu 2. Pokrytí území terénními službami Zřizovatel sociální služby Zvýšit počet služeb pro danou cílovou skupinu Zvýšit počet služeb pro danou cílovou skupinu a zajištění adekvátní zdravotní péče Obce daného území - Nekorespondování nabídky služeb s poptávkou Nevhodné nastavení nové sociální služby Analýza potřeb uživatelů daného území Analýza potřeb uživatelů daného území Zřizovatel sociální služby Zřizovatel sociální služby 142

143 Název rizika Hodnocení rizika Název opatření ke snížení významnosti rizika Vlastník rizika Nedostatek koordinace a spolupráce zřizovatelů sociálních služeb v regionu Právní riziko Změna legislativy, která povede k vynuceným investicím (např. zpřísnění hygienických předpisů) Pravděpodobnost (P) Dopad (D) V = P*D Úzká komunikace nejenom v rámci komunitního plánování sociálních služeb 2. Koordinační schůzky ohledně rozsahu a kvality poskytovaných sociálních služeb 1. Vytváření rezervního fondu pro neplánované investice Zřizovatel sociální služby Zřizovatel sociální služby Právní formy nereflektující proces deinstitucionalizace Úprava zákonů a vyhlášek, aby reflektovaly tento proces Stát Věcné riziko Špatné řízení sociální služby Výběr vedoucích pracovníků podle předchozích referencí 2. Průběžný audit poskytování služeb 3. Hodnocení vedoucích pracovníků na základě dosažených výsledků Zřizovatel sociální služby Syndrom vyhoření pracovníků Pravidelná supervize 2. Dodržování osobní hygieny 3. Rovnoměrné rozložení pracovních činností Pracovníci sociálních služeb Personální rizika (aprobovanost, fluktuace, věk, ) Výběr pracovníků na základě jejich vzdělání, předchozích zkušeností a referencí 2. Vhodné pracovní podmínky pro zaměstnance Zřizovatel sociální služby 143

144 Analýza rizik obsahuje všechna možná rizika, která mohou ohrozit fungování sociálních služeb na území Rakovnicka. Záleží na každém zařízení, jak se mu podaří se těmto rizikům vyvarovat. 144

145 Další potřebné analýzy Zaměřenost obcí území ORP Rakovník na určité cílové skupiny Aktivity obcí na území ORP Rakovník jsou dle dotazníkového šetření nejvíce zaměřené na skupinu dětí a mládeže a rodiny s dětmi. Pro tuto cílovou skupinu se však na území Rakovnicka nachází pouze tři zařízení sociálních služeb: Centrum psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje, Dětský domov a Školní jídelna, Nové Strašecí a Pobočka FOD Rakovník. Obce pro skupinu dětí a mládeže většinou pořádají volnočasové aktivity, kroužky apod., což nepatří do sociálních služeb. Nejméně řešenou skupinou jsou osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené. Pro tyto osoby se na území nenachází žádné azylové bydlení, noclehárny, kontaktní centra, terénní programy a podobně. Proto by bylo vhodné se na následující skupinu zaměřit. Ať už by se jednalo o nějaké možnosti bydlení či sociální služby, které by jim pomohli v jejich tíživé situaci. Standardně jsou řešeni senioři a osoby se zdravotním postižením. Pro ně se na území Rakovnicka nachází největší počet sociálních zařízení, ať už se jedná o domovy pro seniory, pečovatelskou službu, chráněné bydlení, denní a týdenní stacionáře a podobně. Tab. č. 73 Tabulka výsledků dotazníkového šetření obcí Skupina osob Neřeší Řeší málo Řeší standardně Řeší významně Řeší velmi významně Děti a mládež Mladí lidé po ukončení studia Nezaměstnaní Rodiny s dětmi Senioři Skupiny osob sociálně vyloučených nebo ohrožených Sociálně slabí (nízké příjmy) Zdravotně postižení Jiné Zdroj: Dotazníkové šetření č. 2 vyplňováno představiteli obcí Graf 11 Podpora jednotlivých skupin prostřednictvím sociálních služeb obcí Zdroj: Viz. Předchozí tabulka 145

146 Finanční analýza výdajů obcí na sociální služby v jednotlivých letech Tab. č. 74 Celkové výdaje obcí na sociální služby za jednotlivá období. Rok Výdaje obcí na sociální služby Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: Výdaje obcí s rozšířenou působností Graf 12 Výdaje obcí na sociální služby Zdroj: Viz. Předchozí tabulka Tabulka a graf znázorňují finanční prostředky, které poskytly obce zařízením sociálních služeb. Značné navýšení je mezi roky 2006 a V tomto rozmezí došlo k reformě sociálních služeb, kdy vzešel v platnost Zákon o sociálních službách, Zákon o hmotné nouzi apod. V roce 2011 nastala další reforma, kdy došlo k přechodu výplaty dávek na Úřady práce (příspěvek na péči a dávky hmotné nouze). Peníze na tyto dávky šli z rozpočtu státu a byli účelově vázané. 146

147 SWOT analýza oblasti SWOT analýza popisuje silné a slabé stránky poskytování sociálních služeb na území Rakovnicka a naznačuje možné příležitosti a rizika, která by mohla ovlivnit dostupnost a kvalitu sociálních služeb. Silné stránky: 1. Vytvořený Komunitní plán Rakovnicka pro celé území ORP 2. Přístavba Domova pro osoby se zvláštním režimem Pohoda 3. Vysoká kvalita zřizovaných pečovatelských služeb 4. Bezbariérovost úřadů, škol a další občanské vybavenosti 5. Prezentace sociálních služeb prostřednictvím Adresáře poskytovatelů sociálních služeb na Rakovnicku 6. Velký rozsah poskytovaných služeb Centrem psychologicko - sociálního poradenství Středočeského kraje Příležitosti: 1. Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb a realizace vyplývajících opatření 2. Rozšíření terénních pečovatelských služeb do více obcí 3. Deinstitucionalizace sociálních služeb, především služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením 4. Spolupráce poskytovatelů a zřizovatelů sociálních služeb a podílení se na budoucím plánování 5. Získání nových finančních prostředků (fondy, granty, apod.) 6. Rozšíření dobrovolnictví do všech možných sfér sociálních služeb 7. Vznik volnočasových aktivit pro seniory 8. Smysluplné využívání příspěvku na péči příjemci 9. Zřízení bezplatného dluhového poradenství Slabé stránky: 1. Nerovnoměrné rozmístění sociálních služeb na území ORP 2. Nejisté toky finančních prostředků do sociálních služeb a nedostatečná finanční podpora ze strany státu, kraje a zřizovatelů 3. Absence sociálního bydlení 4. Absence nízkoprahového zařízení pro děti a mládež 5. Absence azylového domu v okolí ORP Rakovník 6. Neexistence dobrovolnictví, z pohledu Zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách 7. Nízký počet bezbariérových autobusů 8. Nízká propagace sociálních služeb ze strany zřizovatelů a obvodních lékařů Hrozby: 1. Demografický vývoj stárnutí populace 2. Nedostatečné a nepravidelné financování sociálních služeb ze strany zřizovatele, kraje a státu 3. Nedostatečná/nadměrná kapacita poskytované sociální služby 4. Nereflektování potřeb občanů při plánování sociálních služeb 5. Ukončení činnosti některé ze sociálních služeb 6. Nevyužívání příspěvku na péči k hrazení potřebných služeb a péče 147

148 Souhrn výsledků analýz (analytické části) Správní obvod ORP Rakovník se nachází na západě prstence Středočeského kraje a skládá se z 83 obcí. K se zde nachází se celkem 20 registrovaných sociálních služeb. Dalších 8 sociálních služeb působí na území ORP Rakovník bez registrace. I přesto jsou pro obyvatele Rakovnicka velmi důležité, neboť poskytují návazné či související sociální služby. Tísňová péče Areíon je jediná služba zřizovaná mimo území, konkrétně sídlí v hlavním městě Praze. Ve středu regionu leží město Rakovník, ve kterém se nachází velká část poskytovaných sociálních služeb, v procentuálním vyjádření celkem 44 % služeb. V městě Novém Strašecí je poskytováno 19 % typů sociálních služeb. V menších obcích do 1999 obyvatel, kterých je na území Rakovnicka 81, se pouze v deseti obcích nachází nějaký typ sociální služby. Z těchto dat vyplývá, že občané okolních obcí města Rakovník musejí za sociálními službami dojíždět, případně využít terénní pečovatelské služby. Ty jsou významné především pro seniory a osoby se zdravotním postižením, pro které je s ohledem na zdravotní stav dojíždění nemožné. Do spádového města Rakovník občané jezdí rovněž na úřady, za odbornými lékaři, do supermarketů a podobně, takže s návštěvou města spojí více záležitostí. Dopravní dostupnost města je dobrá jak osobní, tak i autobusovou či vlakovou dopravou. V roce 2009 se na území ORP Rakovník zrodila myšlenka vytvoření komunitního plánu pro celý region Rakovnicka. Zpracováním komunitního plánu, který byl vypracován na období , byl pověřen Svazek měst a obcí Rakovnicka. Hlavním důvodem k jeho vytvoření bylo plánování sociálních služeb dle potřeb místních občanů. Pro účely komunitního plánování na Rakovnicku byly ustanoveny tři pracovní skupiny: pracovní skupina pro seniory, pro osoby zdravotně znevýhodněné a pracovní skupina pro rodinu, mládež a prevenci sociálně patologických jevů. Mezi hlavní navrhované priority, které z plánu vzešly ve skupině seniorů, byly: rozvoj terénních služeb a osobní asistence, neboť senioři chtějí čím dál tím více zůstávat ve svém přirozeném prostředí, výstavba hospiců v regionu, zvýšení dostupnosti a kvality sociálních služeb, zajištění pečovatelské služby v malých obcích, vzdělávání pro seniory. Další prioritou byl vznik domova se zvláštním režimem, což bylo v roce 2012 splněno. V rámci Domova pro seniory v Novém Strašecí byl přistavěn Domov pro osoby se zvláštním režimem Pohoda. Priority týkající se osob se zdravotním postižením byly: informovanost osob se zdravotním postižením, zajištění podpůrných aktivit pro zdravotně postižené, podpora rozvoje kvality osob se zdravotním postižením, zaměstnávání těchto osob a podpora jejich soběstačnosti. V rámci pracovní skupiny děti, mládež rodina a prevence sociálně patologických jevů bylo prioritou zajištění volnočasových aktivit, podpora a rozvoj rodinných center, zlepšení pracovních podmínek pro matky s dětmi a prevence sociálně patologických jevů. V rámci komunitního plánu byl rovněž vytvořen Adresář poskytovatelů sociálních služeb na Rakovnicku, který je kvalitním zdrojem informací pro cílové skupiny a jejich blízké a umožňuje jim tak zorientovat se v nabízených službách daného území. V současné době je komunitní plán pouze podkladovým materiálem pro případné budoucí aktivity. V rámci návrhové části projektu meziobecní spolupráce bude navrhnuta jeho aktualizace a vytvoření akčního plánu, neboť bez toho se jedná pouze o dokument, který ztrácí svůj význam. Nejvíce sociálních služeb v regionu je zaměřeno na seniory a osoby se zdravotním postižením. Vzhledem k demografickému vývoji je zřejmé, že populace stárne a bude čím dál tím větší poptávka po těchto službách. A to především po službách terénní pečovatelské služby a pobytových zařízení. Výhodou pečovatelské služby je, že klientovi umožňuje zůstat ve svém domácím prostředí a zajišťuje mu životní potřeby. Každý klient však vyhledává jiný typ služeb, proto by bylo vhodné rozšířit síť poskytování terénní péče na co největší území a zvýšit kapacitu pobytových zařízení. Absolutně zde není řešena problematika sociálně vyloučených skupin. Nenachází se zde žádné sužby, které by jim 148

149 byly ku pomoci v jejich tíživé situaci. Sociálně slabé skupiny obyvatel obývají soukromé ubytovny, jejichž nájmy jsou s ohledem na příjmy těchto osob vysoké. Je zde absence jakéhokoliv sociálního bydlení, které by pro ně bylo vhodnou alternativou na přechodné období. Výčet zřizovatelů sociálních služeb na území Rakovnicka je rozsáhlý. Nejčastěji se zde však nachází sociální služby jiné právní formy, jako jsou například obecně prospěšná společnost, nadace, sdružení a podobně. Dále jsou zde zařízení zřizovaná krajem a obcemi. Žádná z poskytovaných sociálních služeb neuvedla, že by v roce 2012 evidovala nějaké neuspokojené žadatele o službu. Dle jejich sdělení se většinou snaží potřeby žadatelů uspokojovat průběžně. U domů s pečovatelskou službou a domovů pro seniory je to pravděpodobně z důvodu, že vedou čekací listinu, podle níž se uvolněná lůžka obsazují. Na území ORP Rakovník nebyl v letech 2010, 2011 a 2012 realizován žádný projekt zaměřený na dobrovolnickou činnost. Působí zde však Dobrovolnické centrum Kladno, které realizuje Program dobrovolníci v Masarykově nemocnici Rakovník a dobrovolnický program Amelie, o. s., který je určen pro onkologicky nemocné a jejich blízké. V rámci příležitostí do budoucna by bylo vhodné dobrovolnickou službu na území Rakovnicka rozšířit, neboť se jedná o velmi dobrou formu sociální péče. Na základě analýzy týkající se výdajů obcí na sociální služby na území Rakovnicka je zřejmé, že v letech došlo k výraznému snížení celkových výdajů na oblast sociálních služeb. V následujících letech výdaje obcí na sociální služby stoupaly, avšak k výraznému poklesu došlo opět v roce Obce logicky nejvíce přispívají na sociální služby, které samy zřizují. Z šetření bylo od zástupců místních obcí zjištěno, že pokud obce řeší nějaký problém se sociálními službami (44 % uvedlo, že žádné problémy neřeší), tak jde o nedostatek financí směřujících do sociální oblasti, dále chybějící možnosti dostupného bydlení a nedostatečnou kapacitu služeb pro seniory. Rozložením nákladů na financování sociální služby mezi více obcí lze do jisté míry vyřešit problém s jejich nedostatkem. Zástupci obcí mají zájem spolupracovat s ostatními obcemi např. při rozšiřovaní aktivního zapojení seniorů do veřejného života (denní centra, senior kluby, vzdělávání a osvěta), podporou udržení seniorů a osob se zdravotním postižením v přirozeném prostředí (terénní pečovatelská služba, odlehčovací služba, domácí hospic, půjčování pomůcek a poradenství), při vytváření a koordinaci nových pracovních míst (lze využít pro sociální podnikání). Svoji podporu také vyjádřili záměrům v oblasti ambulantních a terénních služeb, rozvoji dobrovolnictví a neformální péče, a sociálnímu podnikání. 50 % obcí se kladně vyjádřilo k možnosti zajišťování pečovatelské služby jako služby zřizované přímo obcí, což lze využít pro budování meziobecní spolupráce v návaznosti na úsporu finančních prostředků. Naopak 38 % dotazovaných obcí vyjádřilo nesouhlas s poskytováním jakýchkoliv sociálních služeb prostřednictvím obce! Je to výzva pro formování MOS v této oblasti, nastavit lepší procesy a prostřednictvím komunitního plánování vysvětlit důležitost účasti obce na sociálních službách. Lze říci, že velmi nelichotivé jsou výsledky dotazu na existenci komunitního plánu sociálních služeb. Jak je uvedeno výše v roce 2010 byl Svazkem zpracován KPSS pro celé území ORP Rakovník, o jeho existenci má ponětí pouze 38 %, potažmo až 61 %, protože tito respondenti zaškrtli odpověď, že KPSS existuje pro více obcí (definice: správní obvod ORP, byla možná pro některé dotazované nedostatečně srozumitelná). 5 obcí uvedlo, že vytváří pro své území nový komunitní plán sociálních služeb. V tuto chvíli je nutné navázat na stávající dokument, aktualizovat jej a doplnit o akční plán, tak aby bylo možné ho průběžně vyhodnocovat. Je dobré uchovat výsledky spolupráce a stavět dále na jejich základech a vytvářet nové příležitosti k projektům MOS. 149

150 4.2. Návrhová část pro oblast sociálních služeb Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma Sociální služby, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti sociálních služeb. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců obcí, svazků, škol, sociálních služeb a městského úřadu z území ORP. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma sociálních služeb. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní střechou návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl 150

151 ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku. Vize Problémové okruhy Cíle NÁVRHOVÁ ČÁST Indikátory Projekty, opatření, aktivity AKČNÍ PLÁN Struktura problémových oblastí a cílů v tématu Sociální služby je uvedena v níže uvedeném schématu. 151

152 Struktura problémových oblastí a cílů Komunitní plánování sociálních služeb zohledňuje potřeby všech dotčených obcí. Sociální služby Zvyšující se počet osob starších 65 let Vytvořit síť terénních sociálních služeb Neaktuálnost komunitního plánu sociálních služeb Aktualizace a vytvoření akčního plánu Komunitního plánu sociálních služeb na Rakovnicku Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku Problematika sociálně vyloučených skupin Zajištění podmínek pro integraci sociálně vyloučených osob zahrnující sociální služby a rozšířené možnosti ubytování Vize a problémové oblasti (okruhy) Vize Správní obvod ORP Rakovník má nastavenu efektivní spolupráci obcí. Síť mateřských a základních škol reaguje na potřeby a počty žáků v regionu. Komunitní plánování sociálních služeb zohledňuje potřeby všech dotčených obcí. Plánování v odpadovém hospodářství a nakládání s komunálním odpadem odráží požadavky regionu. Poskytování podpory kooperujícím obcím při výstavbě, rozvoji či provozování vodohospodářské infrastruktury Problémové okruhy Zvyšující se počet osob starších 65 let Stárnutí populace začíná být problémem v celé České republice. S prodlužujícím se věkem narůstá počet osob, které již samy nezvládají péči o vlastní osobu a vyžadují pomoc svého okolí. Pro tyto případy existuje několik řešení, jak jim pomoci. Buď mohou být osoby umístěny do některého z pobytových zařízení, nebo jim může být poskytována péče v jejich přirozeném prostředí. Druhý způsob je v současné době celorepublikovým trendem. Je snaha, aby senioři zůstávali co nejdéle ve svém přirozeném prostředí. K tomuto účelu slouží terénní pečovatelské služby, které klientům se sníženou soběstačností poskytují potřebnou péči a umožňují jim tak žít v přirozeném prostředí domova. Pečovatelská služba poskytuje pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, odvoz k lékaři apod. Osob v letech 65+ bylo v roce 2013 na území ORR Rakovník více než 9 tisíc a staly se druhou nejpočetnější skupinou území, po osobách ve věku let. Dle demografického výhledu Českého statistického úřadu bude počet těchto osob dále přibývat a tím bude růst i poptávka po službách typu pečovatelská služba, domovy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. 152

153 Příčiny Častější dlouhověkost Vyspělost země Nízká porodnost je příčinou nevyváženosti těchto dvou věkových skupin V následujícím grafu lze vidět počet osob starších 65 let na území Rakovnicka. Graf 13 Počet osob starších 65 let na území ORP Rakovník Zdroj: Středočeský kraj Důsledky V následující tabulce lze vidět budoucí procentuální zastoupení osob starších 65 let ve Středočeském kraji. Tab. č. 75 Výhled zastoupení osob starších 65 let ve Středočeském kraji Rok Zdroj: Středočeský kraj Počet osob 65+ ve Středočeském kraji 15,8 % 19,3 % 21,8 % 25,5 % 29,2 % Na území Rakovnicka se nachází 10 sociálních služeb, které poskytují terénní pečovatelskou službu. Do budoucna bude potřeba reagovat na poptávku, která se s největší pravděpodobností bude zvyšovat. Proto by bylo vhodné vytvořit pracovní místo pro terénního sociálního pracovníka, který by fungoval v rámci vymezeného území, a obce by se spolupodílely na jeho financování. Zvyšující se poptávka po terénních sociálních službách, převis klientů či nepokrytá území terénními službami by mohly být zjištěny aktualizací komunitního plánu sociálních služeb. 153

154 Neaktuálnost komunitního plánu sociálních služeb Komunitní plánování sociálních služeb je základním předpokladem efektivního poskytování sociálních služeb v dané obci či regionu. Ve správním území ORP Rakovník se začalo plánovat v roce Výsledkem je komunitní plán platný pro období , přičemž jeho hlavní funkcí je efektivní naplánování sociálních služeb tak, aby odpovídaly potřebě občanů. Plán má sloužit především poskytovatelům a uživatelům služeb, představitelům obcí, měst, krajů a dalším zájemcům z řad veřejnosti. Od doby vzniku komunitního plánu na Rakovnicku nedošlo k žádné jeho aktualizaci, není vytvořen akční plán apod. Vzhledem k tomu, že jeho vytvoření stálo určité finanční prostředky, bylo by vhodné na něm nadále pracovat a rozvíjet ho. Je třeba vytvořit časový harmonogram postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodržet, a způsob, jakým bude komunitní plán sledován, vyhodnocován a případně měněn. Příčiny Časové období, pro které byl komunitní plán na Rakovnicku vytvořen, letošním rokem končí. Nedostatečné plnění nastavených priorit a opatření Důsledky Neaktualizování komunitního plánu může vést ke špatnému plánování sociálních služeb. To může mít podobu přeplněné kapacity určitých služeb, zbytečně nově vznikající sociální služby, chybějící potřebné sociální služby apod. Vzhledem k možnému získání dotačních titulů by bylo vhodné, aby komunitní plán byl aktualizovaný. Může totiž sloužit jako podklad k získání finančních prostředků Problematika sociálně vyloučených skupin Osobami ohroženy sociálním vyloučením jsou osoby s nižším vzděláním, nezaměstnaní, handicapovaní, romští občané apod. Na území Rakovnicka není žádným způsobem řešena problematika sociálně vyloučených skupin a jejich možnosti ubytování. Iniciativa k řešení ubytování těchto osob vzešla ze strany starostů, kteří mají tyto osoby mezi svými občany. Vhodné by bylo řešit otázku ubytování těchto osob. V současné sobě se mohou ubytovávat na soukromých ubytovnách, jejichž ceny a stav však není moc příznivý např. pro samoživitelku s dítětem. V blízkém okolí se nenachází ani žádné azylové bydlení, které by mohlo být těmto osobám nabídnuto. Příčiny Dle dotazníkového šetření prováděného mezi představiteli obcí ORP Rakovník bylo zjištěno, že nejméně řešenou skupinou jsou osoby ohrožené sociálním vyloučením. Chybí zde jakákoliv pomáhající sociální služby, možnosti sociálního bydlení apod. Důsledky Neřešení problematiky sociálně vyloučených skupin může vést ke vzniku sociálně vyloučených lokalit, trestné kriminalitě či dalším sociálním patologiím. Poskytnutí odborných služeb a možností vhodného ubytování může předejít těmto důsledkům. 154

155 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1 Cíl 1.1 Zvyšující se počet osob starších 65 let Vytvořit síť terénních sociálních služeb Popis cíle Na území ORP Rakovník funguje 5 terénních pečovatelských služeb, které poskytují své služby po celém území ORP Rakovník. Jedná se o Pečovatelskou službu Rakovník, Okresní pečovatelskou službu Nové Strašecí, o.p.s., Pečovatelskou službu obce Mutějovice, Pečovatelskou službu Androméda a Rodinné služby Jiří Brabec, s.r.o. Všechna tato zařízení poskytují terénní služby nejen v obci, ve které sídlí, ale i v jejím okolí. Stále se však naleznou obce, které nejsou pokryty žádnou terénní pečovatelskou službou. Dalším faktorem pravděpodobně vzrůstající potřebnosti této služby je demografický vývoj, podle kterého můžeme očekávat stále se zvyšující počet osob starších 65 let. Cílem je vytvořit síť těchto služeb tak, aby pokrývaly celé území ORP Rakovník. V rámci meziobecní spolupráce by mohla být navýšena kapacita některého zařízení, kdy by se obce formou finančních příspěvků spolupodílely na hrazení mzdy pracovníkovi. Nebo by přímo obec zřídila pracovní místo pro terénního pracovníka. S tím však souvisí mnoho povinností týkající se například školení pracovníka, pořízení automobilu, různých pomůcek k výkonu práce apod. Záleží na obcích, která z variant bude pro jednotlivé obce přijatelnější. Hlavní opatření - Analýza území z pohledu potřebnosti terénních sociálních služeb s ohledem na demografický vývoj. - Iniciace jednání s poskytovateli sociálních služeb a zjištění kapacit jejich služeb. - Iniciace zřízení pracovní pozice terénního pracovníka nebo navázání spolupráce poskytovatele a obce formou písemné smlouvy. Název indikátorů k hodnocení cíle Správce cíle 5 Počet osob starších 65 let na Rakovnicku 8 Poptávka po terénních sociálních službách Ředitelka Domova s pečovatelskou službou Rakovník Problémový okruh 2 Cíl 2.1 Popis cíle Neaktuálnost komunitního plánu sociálních služeb Aktualizace a vytvoření akčního plánu Komunitnímu plánu sociálních služeb na Rakovnicku Plánování sociálních služeb vede ke správnému rozložení sociálních služeb s ohledem na jejich potřebnost a poptávku. Komunitní plánování sociálních služeb na Rakovnicku bylo realizováno v časovém období V rámci něho byla nastavena opatření, na kterých je třeba nadále pracovat. V letošním roce končí jeho platnost, a tak jedním z cílů strategie je jeho aktualizace a vytvoření akčního plánu. Akční plán by detailně popisoval postup, jak jednotlivých nastavených opatření dosáhnout. V rámci aktualizace by byla aktualizována 155

156 Hlavní opatření analytická část komunitního plánu, která spočívá v popisu všech sociálních služeb fungujících na území Rakovnicka a jejich činnosti. K tomu by byla využita zpracovaná analýza sociálních služeb, která byla vytvořena v rámci projektu Meziobecní spolupráce. Komunitní plán by poté byl předložen Radě města a ta by se následně rozhodla, kam povedou další kroky v oblasti sociálních služeb. A Legislativní opatření A.1 Usnesení Sněmu Svazku měst a obcí Rakovnicka o aktualizaci komunitního plánu. B Finanční opatření B.1 Získání finančních prostředků na pracovníka, která bude komunitní plán vytvářet např. z příspěvků členských obcí či z dotačních příspěvků. Název indikátorů k hodnocení cíle Správce cíle C Věcná opatření C.1 Vybrání vhodného pracovníka, který bude komunitní plán vytvářet s dostatečnou znalostí dané problematiky. 6 Zaktualizovat komunitní plán sociálních služeb pro území ORP Rakovník a vytvořit jeho akční plán 9 Aktualizace komunitního plánu Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Problémový okruh 3 Cíl 3.1 Problematika sociálně vyloučených skupin Zajištění podmínek pro integraci sociálně vyloučených osob zahrnující sociální služby a rozšířené možnosti ubytování Popis cíle Dle dotazníkového šetření prováděného mezi zástupci obcí bylo zjištěno, že se skupinami ohroženými sociálním vyloučením se na Rakovnicku mnoho obcí nezabývá. V regionu se nenachází žádné azylové bydlení, noclehárny, kontaktní centra, terénní programy a podobně. Proto by bylo vhodné se na následující skupinu zaměřit. Ať už by se jednalo o nějaké možnosti bydlení či sociální služby, které by těmto občanům pomohly v jejich tíživé situaci. Hlavní opatření - Zjištění potřeb sociálně vyloučených skupin - Zjištění skutečné potřeby sociálních bytů - Získání finančních prostředků na vznik služeb a možností ubytování formou např. dotačních příspěvků Název indikátorů k hodnocení cíle Správce cíle 7 Problematika sociálně vyloučených skupin 10 Zajištění podmínek pro integraci sociálně vyloučených osob zahrnující sociální služby a rozšířené možnosti ubytování Starostka obce Pustověty 156

157 Indikátory Problémový okruh Zvyšující se počet osob starších 65 let Číslo indikátoru 5 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Počet osob starších 65 let na Rakovnicku Počet Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán Skutečnost 9544 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Zvyšující se počet osob starších 65 let je problémem celé České republiky. V případě velkého nárůstu seniorů v území ORP Rakovník se bude zvyšovat poptávka po sociálních službách. Proto je třeba tento vývoj sledovat a v případě potřeby navyšovat kapacity poptávaných služeb. Hodnota indikátoru se zjistí sledováním demografického vývoje. ČSÚ, Středočeský kraj Problémový okruh Neaktuálnost komunitního plánu sociálních služeb Číslo indikátoru 6 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Zaktualizovat komunitní plán sociálních služeb pro území ORP Rakovník a vytvořit jeho akční plán Aktualizovaný komunitní plán a vytvořený akční plán Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán Komunitní plánování na Rakovnicku Skutečnost Komunitní plánování na Rakovnicku Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Komunitní plánování na Rakovnicku V letošním roce končí platnost Komunitního plánování na Rakovnicku. Proto je třeba s ním nadále pracovat, aktualizovat ho a vytvořit jeho akční plán, který ho upřesní v krátkodobém časovém horizontu. Pro sociální oblast je důležité mít služby naplánované dle poptávky klientů a dle specifik území. Vytvořena aktualizace komunitního plánu ANO/NE, vytvořen akční plán komunitního plánu ANO/NE Komunitní plán sociálních služeb území ORP Rakovník 157

158 Problémový okruh Problematika sociálně vyloučených skupin Číslo indikátoru 7 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Vznik nových sociálních služeb a možností ubytování pro sociálně vyloučené skupiny Počet nově vzniklých služeb či možností ubytování Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán 1 2 Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Sociálně vyloučené skupiny jsou na území Rakovnicka nejméně řešenou skupinou v sociální oblasti. Z tohoto důvodu je třeba se touto skupinou obyvatel zabývat ať už formou poskytování potřebných služeb či pro ně dostupným ubytováním. Záleží na zjištění potřeb cílové skupiny. Vzniklá sociální služba či dostupné ubytování pro sociálně vyloučené osoby Informace z regionu od zástupců obcí a poskytovatelů sociálních služeb Cíl Vytvořit síť terénních sociálních služeb Číslo indikátoru 8 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Poptávka po terénních sociálních službách Počet Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán Navýšení kapacit terénních pečovatelských služeb dle potřeb klientů Skutečnost Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Terénní sociální služby se nachází v 5 obcích ležících na území ORP Rakovník. Navýšení kapacit terénních pečovatelských služeb dle potřeb klientů V případě zvyšujícího se počtu seniorů je nutné vytvořit síť služeb tak, aby odpovídala její poptávce. V případě zvyšující se poptávky po terénních službách by došlo ke zvýšení kapacit již fungujících služeb. Poptávka po terénních sociálních službách ku kapacitě těchto služeb Komunikace s poskytovateli terénních sociálních služeb, ČSÚ 158

159 Cíl Aktualizace a vytvoření akčního plánu Komunitnímu plánu sociálních služeb na Rakovnicku Číslo indikátoru 9 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Aktualizace komunitního plánu Aktualizace Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán Skutečnost Komunitní plánování sociálních služeb na Rakovnicku Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Aktualizovaný komunitní plán pro období a vytvořený jeho akční plán Aktualizovaný komunitní plán pro období a vytvořený jeho akční plán V letošním roce končí platnost Komunitního plánování na Rakovnicku. Proto je třeba s ním nadále pracovat, aktualizovat ho a vytvořit jeho akční plán, který ho upřesní v krátkodobém časovém horizontu. Pro sociální oblast je důležité mít služby naplánované dle poptávky klientů a dle specifik území. Vytvořena aktualizace komunitního plánu ANO/NE, vytvořen akční plán komunitního plánu ANO/NE Komunitní plánování sociálních služeb na Rakovnicku Cíl Zajištění podmínek pro integraci sociálně vyloučených osob zahrnující sociální služby a rozšířené možnosti ubytování Číslo indikátoru 10 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Vznik sociální služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením či nabídka sociálního bydlení Počet Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán 1 2 Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Sociálně vyloučené skupiny jsou na území Rakovnicka nejméně řešenou skupinou v sociální oblasti. Z tohoto důvodu je třeba se touto skupinou obyvatel zabývat ať už formou poskytování potřebných služeb či pro ně dostupným ubytováním. Záleží na zjištění potřeb cílové skupiny. Vzniklá sociální služba či dostupné ubytování pro sociálně vyloučené osoby Informace z regionu od zástupců obcí a poskytovatelů sociálních služeb 159

160 4.3. Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení. Složení řídící skupiny Volení zástupci regionů (mikroregionů) působící v Radě Svazku měst a obcí Rakovnicka Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli. Správci cílů Číslo cíle Název cíle Správce cíle 1.1 Vytvořit síť terénních sociálních služeb 2.1 Aktualizace a vytvoření akčního plánu Komunitnímu plánu sociálních služeb na Rakovnicku 3.1 Zajištění podmínek pro integraci sociálně vyloučených osob zahrnující sociální služby a rozšířené možnosti ubytování Ředitelka Domova s pečovatelskou službou Rakovník Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Starostka obce Pustověty Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle. 160

161 Gestoři indikátorů Číslo indikátoru Název indikátoru Gestor indikátoru 5 Počet osob starších 65 let na Rakovnicku 6 Zaktualizovat komunitní plán sociálních služeb pro území ORP Rakovník a vytvořit jeho akční plán 7 Vznik nových sociálních služeb a možností ubytování pro sociálně vyloučené skupiny 8 Poptávka po terénních sociálních službách Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka 9 Aktualizace komunitního plánu Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka 10 Vznik sociální služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením či nabídka sociálního bydlení Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou. Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace Zodpovědná osoba/subjekt Termín Koordinace aktivit implementačních Návrh projektů do akčního plánu Výběr projektů do akčního plánu Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok manažer strategie správci cílů průběžně každoročně v čtvrtletí řídící skupina každoročně dle termínů přípravy rozpočtu manažer strategie každoročně dle termínů přípravy rozpočtu gestoři indikátorů manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů řídící skupina každoročně v 1. čtvrtletí každoročně v čtvrtletí každoročně v 2. čtvrtletí 161

162 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. 162

163 Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Čtvrtletí Příprava Realizace Vyhodnocení Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r Akční plán na r Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti. Vzor tabulky akčního plánu Cíl Název projektu Náklady Zdroj financování Termín realizace Nositel projektu Připravenost Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se 163

164 bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity) Závěr a postup zpracování Shrnutí Sociální služby poskytují pomoc občanům v jejich tíživé životní situaci. Jejich počet a typ poskytované sociální služby je dán jednotlivými potřebami obyvatel. Na území Rakovnicka je dle dat MPSV k registrováno 20 sociálních služeb, plus dalších 8 sociálních služeb působí na území bez registrace. Nejvíce jsou zaměřené na seniory a osoby se zdravotním postižením (Domovy pro seniory, Domovy pro osoby se zdravotním postižením, pečovatelské služby apod.). Sociální služby na Rakovnicku mají nejčastěji podobu obecně prospěšných společností, sdružení, nadačních fondů apod. Dalších 6 zařízení je zřizováno Středočeským krajem. S ohledem na demografický vývoj je jasné, že bude narůstat poptávka po službách pro seniory a to především po terénních pečovatelských službách a po lůžkách v domovech se zvláštním režimem, kterých je po celé České republice nedostatek. Analýza potřeb obyvatel by mohla být provedena současně s aktualizací Komunitního plánu sociálních služeb, jehož platnost končí v roce Podle zaktualizované analýzy by byla 164

165 nastavována následná opatření, která je potřeba prosazovat. Analýza služeb, která vznikla v rámci tohoto dokumentu, by mohla být v aktualizaci komunitního plánu využita Popis postupu tvorby strategie Strategie byla zpracovávána realizačním týmem projektu Meziobecní spolupráce, který zaštiťoval Svazek měst a obcí Rakovnicka. Tým se řídil harmonogramem projektu Meziobecní spolupráce, který závazně určoval jednotlivé fáze postupu tvorby strategie a dalších náležitostí. Projekt Meziobecní spolupráce na území Rakovnicka započal , kdy byl vybrán realizační tým. Následovalo jeho seznámení s projektem a proškolení. Od února začal sběr dat a informací k analýze a následné provedení kvantitativní analýzy za tři nosná témata. Výstupy byly předány motivujícím starostům k připomínkování a případné připomínky byly zapracovány. K byla zaslána kompletní analýza a nástin variantních řešení Svazu měst a obcí České republiky. Nástin variantních řešení byly projednávány na 1. oficiálním shromáždění představitelů obcí a byl prvním podkladem k vytvoření strategie. Na jednotlivá nosná témata byly vypracovány oponentské posudky a jednotlivé připomínky byly zapracovány do byl přijat tematický expert na volitelné téma (Rozvoj technické infrastruktury v oblasti vodovodů a kanalizací na území Rakovnicka), které bylo zvoleno na Sněmu Svazku měst a obcí Rakovnicka. Do konce září byla zpracována jeho analytická část a následně strategická. Finální dokument se čtyřmi strategiemi byl Svazu měst a obcí ČR odeslán k připomínkování a následné úpravě byl dokument ve finální podobě. 165

166 4.5. Přílohy Grafické výstupy zpracované v rámci analytické části Graf přílohy č. 1: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Graf přílohy č. 2: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Graf přílohy č. 3: Počet vybraných typů sociálních služeb v rámci ORP Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb 166

167 Graf přílohy č. 4: Počet vybraných typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Graf přílohy č. 5: Podíl zařízení sociálních služeb v ORP dle zřizovatele Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Graf přílohy č. 6: Podíl sociálních služeb v ORP dle zřizovatele Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb 167

168 Graf přílohy č. 7: Podíl financování zařízení sociálních služeb v ORP Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb Graf přílohy č. 9: Počet uživatelů (klientů) ve vybraných zařízeních sociálních služeb v roce 2012 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb 168

169 5. Téma: odpadové hospodářství 5.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Odpadové hospodářství je jednou z mnoha problematik, které v současné době většina obcí a měst řeší v samostatné působnosti. Jedná se hlavně o povinnosti obcí a měst jako původců odpadů a také povinnosti při zajištění nakládání s odpady, zajištění jeho financování a mnohé další. Obce jsou dle zákona o odpadech původci odpadů od jejich občanů. Mají tedy povinnosti při zajištění svozu odpadů, zajištění sběrných míst pro odkládání odpadů, zajištění veškerých nádob na odpad (i tříděný), zajištění dalšího nakládání s odpadem apod. Obce a města mají povinnost zajistit nakládání s: odpady pocházejícími od občanů žijících na jejich území, odpady vzniklými při jejich samotné činnosti, odpady pocházejícími od malých firem a živnostníků zapojených do jejich systému odpadového hospodářství. Nakládání s odpady hradí obce z finančních prostředků, zahrnutých v jejich rozpočtech (příjmy z poplatků od občanů, příjmy od živnostníků, zapojených do systému odpadového hospodářství obce, odměny za zajištění tříděného sběru (EKO-KOM, a.s.), odměny za zajištění zpětného odběru výrobků (kolektivní systémy) apod. Obce jsou samosprávnými subjekty, které mají širokou míru pravomocí v nastavení systému svého odpadového hospodářství a v oblasti nakládání s odpady. Meziobecní spolupráce by mohla být dobrým nástrojem ke zlepšení komunikace v území, propojení jednotlivých potřeb obcí, společnému řešení problémů, úspoře finančních prostředků a v neposlední řadě k posunu v naplňování cílů Plánu odpadového hospodářství ČR. Základní legislativa Výčet nejdůležitějších právních předpisů ČR, souvisejících s problematikou odpadového hospodářství, je uveden níže. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, v platném znění Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, v platném znění Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění NV č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, v platném znění Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, v platném znění Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB, v platném znění Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, v platném znění 169

170 Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky, v platném znění Identifikace problémů Problémy v odpadovém hospodářství se liší velikostí obcí. Na území Rakovnicka se nachází dva sběrné dvory, a to ve městě Rakovník a Nové Strašecí. Problémem je jejich omezení na přijímání odpadů pouze od občanů daného města bez okamžité úhrady za odložený odpad na sběrném dvoře. Z toho plyne neochota občanů okolních obcí hradit zvlášť odevzdání odpadů, nevnímají totiž, že občané, pro které je sběrný dvůr primárně určen, hradí možnost odložení odpadů ve sběrném dvoře z poplatků, které odvádí městu nebo z městského rozpočtu. V některých sběrných dvorech není vůbec možný příjem odpadu od občanů jiných obcí. Občané okolních obcí si příjem odpadů hradí, avšak v některých sběrných dvorech to není vůbec možné. Obce se snaží tento problém kompenzovat pravidelným přistavováním velkoobjemných kontejnerů. Sběrný dvůr v Rakovníku se potýká s velkým problémem zneužívání občany jiných obcí, kteří si vypůjčují, v některých případech i za úplatek, občanské průkazy místních občanů, aby mohli svůj odpad do sběrného dvora odvézt. Další problém, se kterým se potýkají města v území, je vykrádání popelnic na tříděný odpad občany a následný prodej odpadu do výkupen odpadů. Dalším problémem, který trápí 35 % dotazovaných obcí, je vznik černých skládek a jejich následná likvidace. Ty jsou zakládány především trhovci, rekreanty a malými podniky. Především v rekreačních oblastech (Křivoklátsko, Jesenicko) s tímto problémem obce bojují. Snaží se nastavit poplatky za sběr a svoz odpadu rekreantům tak, aby tomu předešly. Vysoké ceny za svoz odpadů trápí 29 % obcí. Špatnou dostupnost nebo nedostatečnou vybavenost území zařízeními k nakládání s odpady považuje za problém 20 %. Jedná se především o menší obce, které nemají na svém území či v blízkosti sběrný dvůr či sběrné místo. A dostupnost nádob na separovaný odpad je horší než ve městech. 41 % dotazovaných zmínilo, že nemá žádné problémy, které by museli v rámci odpadového hospodářství řešit. Starostky a starostové jsou ochotni podle vlastních názorů domluvit se na spolupráci v oblasti úspor prostředků vynakládaných na odpadové hospodářství při osvětě a komunikační kampani směrem k občanům, či při posilování vyjednávací pozice vzhledem k poskytovatelům služeb. Méně hlasů pak bylo pro spolupráci při řešení problematiky BRO (třídění, svoz, nakládání), realizaci projektů zařízení k nakládání s odpady (třídící linky, kompostárny, překladiště), nicméně ji lze považovat za vhodné téma pro další meziobecní projekty. Svazky obcí, které již spolupracují v oblasti odpadového hospodářství na území ORP a typ spolupráce Na území ORP Rakovník neexistuje žádný svazek zaměřený na spolupráci v odpadovém hospodářství. V rámci meziobecní spolupráce dochází ke společnému vyjednávání se svozovými společnostmi a nastavování svozových tarifů v rámci více obcí. To probíhá formou poptávání a kalkulace tarifů v rámci území mikroregionu. Svozová společnost poté dělá smlouvy jednotlivě obcím. Například část mikroregionu Balkán poptávala svozové společnosti společně. Do budoucna by bylo vhodné spolupráci rozšířit do oblasti zřizování a provozování sběrných míst a dvorů. Například sběrné místo v Kolešovicích má smlouvu s obcemi Chrášťany, Hořovičky a Svojetín. Občané těchto obcí mohou na sběrné místo vozit své odpady. 170

171 Popis odpadového hospodářství ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Soubor následujících tabulek a grafů vypovídá o stavu odpadového hospodářství na území správního obvodu ORP Rakovník. Data v následujících tabulkách identifikují nakládání s odpady, které je ohraničeno územní jednotkou správního obvodu ORP. Hodnoty tedy odrážejí pouze množství odpadů, využitého či odstraněného na území ORP, a to v zařízeních k tomuto určených a situovaných pouze na území ORP. Z dat proto nelze odvozovat komplexní nakládání s odpady z území ORP zvláště v situacích, kdy se odpad využívá nebo odstraňuje mimo území ORP, ve kterém byl vyprodukován. Toto platí pro všechny tabulky, týkající se nakládání s odpady, uvedené níže Zařízení k nakládání s odpady Kapitola pojednává o zařízení k nakládání s odpady, která jsou pro území ORP Rakovník významná. Ať už se jedná o místní, či o koncová zařízení zřizovaná v okolních správních územích. Největší vliv na odpadové hospodářství na území Rakovnicka mají dva fungující sběrné dvory v městě Rakovník a Nové Strašecí, obecní sběrná místa a především skládka EKOLOGIE s.r.o. Sběr a svoz odpadů, poplatky Tab. č. 76 Svozové společnosti fungující na území ORP Rakovník Adresa provozu v území ORP Č. Svozové společnosti na území ORP Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ 1. Becker Bohemia s.r.o. Nádražní 787 Kralovice Marius Pedersen s.r.o. Dukelských hrdinů 2330 Rakovník Městský podnik služeb Kladno, spol. 3. Smečenská 381 Kladno s.r.o. 4. Rumpold-P s.r.o. Karlovarská 20 Kamenné Žehrovice AVE odpadové hospodářství s.r.o. Valdecká 826 Hořovice PATOK a.s. U Porcelánky 2903 Louny Jiří Cozl Masarykovo náměstí 123 Zbiroh Technické služby Nové Strašecí, s.r.o. Lipová 1172 Nové Strašecí EKOLOGIE s.r.o. Školní 418 Lány Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) 171

172 Tab. č. 77 Svozové společnosti fungující v nejbližším okolí ORP Rakovník Svozové společnosti v nejbližším Adresa provozu mimo území ORP Č. okolí (mimo území ORP) Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ 1. Skládka Vrbička s.r.o. Partyzánská 93 Podbořany Bouška Jaromír Bedřicha Smetany 465 Podbořany Technické služby Beroun, s.r.o. Viničná 910 Beroun Středočeské komunální služby, s.r.o. Nám. Starosty Pavla 13 Kladno CZ EKOLOGIE Holding Kladno Kleinerova 1504 Kladno RS-services, Jana Černohubá Petra Bezruče 128 Stochov - Slovanka Technické služby Slaný s.r.o. Nejtkova 1709 Slaný Lukra Lubenec, spol. s.r.o. Chyšská 44 Lubenec Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Svozové společnosti jsou dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, oprávněny nakládat s odpady a provádět jejich sběr a svoz do příslušného zařízení k nakládání s odpady. Svozové společnosti většinou vlastní několik druhů svozových vozidel, velkokapacitní kontejnery a další techniku, potřebnou k výkonu nabízených služeb. Rovněž zajišťují kontejnery a nádoby pro občany daných obcí. Každá obec si zajišťuje svoz komunálního odpadu sama a to za individuálních podmínek a cen. Smlouvu se svozovou společností může uzavřít přímo obec nebo občané, což je méně časté. Samotný svoz odpadu realizuje smluvená svozová společnost. Na území Rakovnicka funguje 9 svozových společností, které zajišťují svoz odpadu. Z toho pouze dvě sídlí přímo na území ORP, a to Marius Pedersen s.r.o. a Technické služby Nové Strašecí, s.r.o. Tyto dvě společnosti sváží komunální odpad dvou největším městům území (Rakovník a Nové Strašecí). Nejčastější svozovou firmou je Becker Bohemia s.r.o., která sídlí v blízkosti území ORP, v Kralovicích (56 obcí území ORP využívá tuto svozovou společnost). Tato společnost provozuje i třídící linku a kompostárnu v Kralovicích. Svozové společnosti, působící na území ORP, pochází z nejbližšího okolí, a to zejména z ORP Podbořany, Kladno, Beroun a Slaný. Každá obec si vyhláškou samostatně upravuje výši místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Ta se odvíjí od toho, zda je určen na osobu či nádobu a jak často svoz probíhá. Obce využívají formu výběru poplatku jak známkovým systémem tak místně. Jsou i obce, které to mají kombinovaně. Výše poplatku se na území Rakovnicka pohybuje od 0 Kč do 800 Kč. Průměrná výše poplatku je tedy 400 Kč. 25 obcí, které nám výši poplatku sdělily, má 71 % poplatek nad průměrnou hodnotou a 5 % obcí pod průměrnou hodnotou. Celkové náklady na odpadové hospodářství ORP Rakovník vychází dle Institutu URMO na Kč za obyvatele. V porovnání s ostatními kraji a celorepublikovými náklady se jedná o průměrnou hladinu. 8 Obce ze svého rozpočtu ročně doplácí na občana určitou částku. V průměru se výše doplatku pohybuje okolo 400 Kč na občana. Z obcí, které nám výši doplatku na občana sdělily, má 18 % doplatek nad průměrnou hodnotou a 82 % obcí pod průměrnou hodnotou. Ostatní obce území ORP mají buď známkový systém či nám svou výši doplatku nesdělily. 8 Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR (za rok 2012); Institut URMO; Praha

173 Porovnání cenové hladiny ORP Rakovník s krajským a celorepublikovým průměrem Data a údaje zde uvedená jsou čerpána ze studie Institutu URMO, Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR za rok 2012, vydané v Praze v roce Veškeré ukazatele jsou v podstatě vyjádřením nákladů obcí, které uhradí včetně DPH, případně i speciálních poplatků (zákonný poplatek za skládkování) poskytovatelům služeb v oblasti nakládání s odpady. Je třeba zdůraznit, že uvedené hodnoty reprezentují průměrné náklady a mohou se lišit od nákladů konkrétních obcí. Výše nákladů na odpadové hospodářství závisí na mnoha faktorech. Náklady obcí jsou ovlivněny: místními podmínkami (hustota osídlení a druh zástavby, vzdálenost k zařízením pro nakládání s odpady, způsob sběru a svozu odpadů apod.) a rozsahem systému (směsný komunální odpad (SKO), tříděný odpad, nebezpečný odpad, objemný odpad, provoz sběrného dvora, bioodpady apod.), Způsobem cenotvorby služeb v odpadovém hospodářství zajišťovaným odpadovými firmami (cena za komplexní službu, cena na 1 obyvatele, cena na tunu, cena na km, kombinace cen Ukazatele charakterizující náklady spojené s odděleným sběrem využitelných odpadů v obcích za rok 2012 Hlavní skupinu odděleně sbíraných využitelných komunálních odpadů tvoří odpady papíru, plastů (většinově jako směsný plast), skla (sběr barevného a čirého skla), nápojových kartonů. Náklady na tříděný sběr v sobě zahrnují v praxi zajištění sběru (včetně pronájmu a údržby sběrné sítě), svozu (přemístění odpadů z nádob do svozového automobilu, případně doprovodný úklid stanovitě), přepravy (přeprava odpadů do zařízení většinou se jedná o dotřiďovací linku nebo případně mezisklad odpadové firmy) a v řadě případů i zajištění úpravy odpadů. Středočeský kraj vykazoval ve sledovaném období 2012 náklady ve výši 5023 Kč/t a 176,4 Kč/obyvatele. 9 Průměrná hodnota nákladů všech krajů (včetně hlavního města Prahy) je 4376 Kč/t. Středočeský kraj se ocitl na nelichotivém druhém (respektive třetím) místě krajů s nevyššími náklady na tříděný odpad. Tabulce vévodí hlavní město Praha, které je však svojí strukturou a hustotou obyvatel špatně porovnatelným regionem, druhé místo patří Ústeckému kraji. Z hlediska optimální organizace tříděného sběru jsou na tom nejlépe obce na Vysočině, v Karlovarském kraji a Olomouckém kraji. Středočeský kraj má i v porovnání s republikovým průměrem 4678,6 Kč/t a 148,8 Kč/obyv. vyšší náklady na tříděný sběr využitelných odpadů. Výsledek je mimo jiné ovlivněn vybaveností území zařízeními pro nakládání s odpady, jejich vlastnictvím privátním nebo komunálním sektorem, cenovou politikou firem nabízejících služby v daném regionu a také krajskou koncepcí odpadového hospodářství, která stanovuje významné cíle v oblasti nakládání s odpady. ORP Rakovník má v porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností ve Středočeském kraji druhou nejvyšší hladinu jednotkových nákladů tj. Kč/t na tříděný sběr v území. Její hladina se pohybuje mezi 4477 až 5357 Kč/t. Ve Středočeském kraji je 11 území ORP (z 26) s touto cenovou hladinou, jde tak o nejpočetnější skupinu, viz. obrázek č Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR (za rok 2012); Institut URMO; Praha

174 2013 Obr. 7 Jednotkové náklady (Kč/t) na tříděný sběr využitelných odpadů v území ORP za rok 2012 Zdroj: Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR (za rok 2012); Institut URMO; Praha V souvislosti s tříděním odpadu je uváděna také výtěžnost tříděného sběru využitelných odpadů v kg na obyvatele, tedy efektivita využití tříděného odpadu. Z hlediska optimálního nastavení systému třídění využitelných odpadů jsou na tom nejlépe obce a města ve velikostní skupině od 4 tis. do 20 tis. obyvatel, kdy je při nižších jednotkových nákladech dosahována vysoká výtěžnost tříděného sběru využitelných odpadů. Vysoké jednotkové náklady jsou v nejmenších obcích do 500 obyvatel. Což je skupina obcí a měst, která tvoří více jak 71% území ORP Rakovník. Výsledkem je výtěžnost tříděného sběru v hladině 31,1 až 35,6 Kg/obyvatele na území Rakovnicka. Jde tak o podprůměrnou hodnotu a druhou nejhorší hladinu výtěžnosti v kraji. V souvislosti s vysokou cenovou hladinou a nízkou výtěžností není ORP Rakovník územím s optimálním nastavením organizace tříděného odpadu. Zde je nutné provést zásadní změny vedoucí ke zvýšení výtěžnosti a třídění odpadu. Náklady na nakládání se směsným komunálním odpadem v obcích zahrnují náklady spojené se sběrem, svozem, přepravou a odstraněním směsných komunálních odpadů. V nákladech na sběr se mohou projevit náklady na pronájem sběrných nádob, které nejsou ve vlastnictví obce. V nákladech svozu jsou zahrnuty náklady svozu nádob v zástavbě a odvoz odpadu na koncové zařízení bez překládky. V nákladech na přepravu mohou být zohledněny náklady související s překládkou odpadů do velkokapacitních souprav, které odpad přepraví do koncových zařízení (skládka, spalovna). Odstranění je zajišťováno na skládkách určených pro komunální odpad, kterých bylo v roce 2012 provozováno 148 na území ČR. Menší část směsných komunálních odpadů je energeticky využita ve třech spalovnách komunálních odpadů (Praha, Brno, Liberec), které splňují všechny parametry pro energetické využití odpadů. Náklady na likvidaci směsného komunálního odpadu tvořily za rok 2012 dle údajů EKO- KOM,a.s. průměrně necelých 58 % (47 68 %) z celkových nákladů na OH v obci. Jedná se tedy o nákladově nejvýznamnější položku. Průměrný náklad na sběr, svoz, přepravu a odstranění/energetické využití SKO činil v roce 2012 cca Kč/t, tedy 529,5 Kč/obyvatele při průměrné produkci SKO 207,8 kg/obyvatel/rok. 174

175 Středočeský kraj se s průměrnou hodnotou 2270 Kč/t pohybuje sice pod průměrem celé ČR, avšak hodnoty na obyvatele; cenová hladina 595,6 Kč/ obyv. a měrná produkce 262,4 kg/obyv. jsou v řádu desítek vyšší než průměrné celorepublikové hodnoty. Vyšší čísla v ceně na obyvatele vykazuje pouze hlavní město Praha, a hodnota průměrné produkce SKO ve Středočeském kraji je celorepublikově nejvyšší! Ukazuje to na nejhůře nastavený systém v oblasti produkce SKO na obyvatele. Z hlediska optimální organizace nakládání s SKO (sběr, svoz, přeprava, odstranění) jsou na tom nejlépe obce v Olomouckém, Královéhradeckém kraji a v Kraji Vysočina. Náklady na sběr, svoz a odstranění SKO podle území ORP jsou uvedeny v cenových hladinách v následující mapě. Na území obce s rozšířenou působností Rakovník se hladina nákladů pohybuje v průměrných celorepublikových číslech, v rozmezí od 2258 do 2440 Kč/t. V této hadině se pohybuje 7 území ORP ve Středočeském kraji. O něco vyšší náklady na SKO má 5 území a nejvyšší cenu pak hlavní město Praha, ORP Čáslav a ORP Mnichovo Hradiště. Naopak nižší hodnoty než území Rakovnicka má 12 ORP v kraji. Tento efekt může být způsoben strukturou obcí jednotlivých ORP, kdy obce a města s počtem obyvatel od 500 do 4000 mají nejnižší jednotkové náklady na sběr, svoz a odstranění SKO. Naopak vysoké ceny jsou v obcích nad 50tisíc obyvatel Obr. 8 Náklady na sběr, svoz a odstranění SKO v jednotlivých ORP v ČR, rok 2012 Zdroj: Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR (za rok 2012); Institut URMO; Praha 175

176 Vybavenost území (zařízení k nakládání s odpady, sběrná místa, komunitní kompostárny aj.) Tab. č. 78 Sběrné dvory na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č Provozovatelé zařízení Marius Pedersen Technické služby Nové Strašecí s.r.o. 10 Obec Jesenice 11 Ulice a číslo popisné Dukelských Hrdinů 2330 Lipová 1172 Obec ZÚJ Roční maximální kapacita [t] Průměrně využitá roční kapacita [t] Provozovatel/ vlastník (O, S) Rakovník S Nové Strašecí O Smetanova Jesenice O Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Obr. 9 Mapa sběrných dvorů na území ORP Rakovník Sběrný dvůr Rakovník Sběrný dvůr Jesenice Obce, které mohou využívat sběrný dvůr v Jesenici Sběrný dvůr Nové Strašecí Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) 10 Dle sdělení jednatele společnosti má sběrný dvůr následující: 2 velkoobjemné kontejnery na elekroniku, 1 na papír, 1 na bioodpad, 1 na pneumatiky, 1 na železo, 2 na směsný komunální odpad, 1 na nábytek, 1 na plasty, 1 na menší elektroniku, menší kontejner na plast a na sklo, vyhrazené místo na suť a stavební odpad, jednou za čas nechají přistavit kontejner na nebezpečný odpad. Roční a průměrná kapacita nebyla sdělena. Kontejnery vyváží pravidelně. 11 Sběrný dvůr ve fázi přípravy projektu. 176

177 Sběrné dvory jsou na Rakovnicku celkem dva. Ostatní obce pravidelně přistavují velkoobjemové kontejnery, do kterých mohou občané odpady svážet. Občané a firmy mohou do sběrných dvorů svážet nebezpečný odpad, objemný odpad, odpad ze zeleně, stavební odpad, elektrozařízení a další. Rakovnický sběrný dvůr slouží občanům s trvalým pobytem v městě Rakovník a právnickým a fyzickým osobám, které za uložení odpadu platí. Sběrný dvůr Rakovník zajišťuje občanům okolních obcí i bezplatný zpětný odběr některých výrobků, jako jsou například pneumatiky, oleje, elektrické akumulátory, zářivky. Sběrný dvůr v Novém Strašecí je určen pro fyzické osoby s trvalým pobytem ve městě, s výjimkou fyzických osob oprávněných k podnikání. Rozsah sbíraných komodit ve sběrných dvorech je k nalezení v přílohách dokumentu. V Jesenici je v současné době výstavba sběrného dvora ve fázi výběrového řízení. Již má však nasmlouvaných několik okolních obcí, které budou rovněž sběrný dvůr využívat. Viz. mapa sběrných dvorů. Z výsledků vyplývá, že vhledem k velikosti území a počtu obcí jsou 3 sběrné dvory opravdu nedostačující. Zřízení a provozování je však pro obce finančně náročné. Obce, které nevyužívají sběrné dvory, jsou odkázány na využívání velkokapacitních kontejnerů. Vhodným řešením této situace je přistavování velkokapacitních kontejnerů, což je uskutečňováno v pravidelných intervalech (jednou, dvakrát do roka apod.). V rámci meziobecní spolupráce by bylo vhodné a ekonomicky méně náročné zřídit sběrný dvůr pro více obcí, anebo smluvně zapojit ke stávajícímu provozu sběrného dvora okolní obce ve vzdálenosti přibližně 10 km. Tab. č. 79 Sběrná místa na území ORP, současný stav Č. Provozovatelé zařízení Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Roční maximální kapacita [t] Průměrně využitá roční kapacita [t] Provozovatel/ vlastník (O, S) 1. Obec Krušovice Na Brance Krušovice O 2. Becker Bohemia, s.r.o. 3. Becker Bohemia, s.r.o. Kolešovice Kolešovice S/O Václavské náměstí 124 Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Kněževes S/O Sběrná místa zajišťují v obcích funkci sběrných dvorů, ale nejsou povoleným zařízením dle zákona o odpadech. Sběrné místo v obci Kolešovice je určeno pro občany dané obce a pro obce, které mají s Kolešovicemi uzavřenou smlouvu. Jedná se o obce Chrášťany, Hořovičky a Svojetín. Ostatní sběrná místa slouží pouze občanům, kteří mají hlášený trvalý pobyt v jeho místě. 177

178 Tab. č. 80 Výkupny odpadů na území ORP, současný stav Č. Provozovatelé zařízení 1. AKM oil s.r.o. Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo Obec ZÚJ popisné Roztoky u Křivoklátu 217 Roztoky u Křivoklátu Provozovatel/ vlastník (O, S) 2. APA Real s.r.o. Hokov 79 Hořovičky S 3. Darrin Stratton Milostín Milostín S 4. Demonta T, s.r.o. Kněževes 238 Kněževes S 5. Ing. Jaroslav Vachata 6. BATELKA s.r.o. Sportovců 232 Čistá S Ottova parcela č. 671 Rakovník KOTTO, s.r.o. Areál dolu ČSA Rynholec S 8. KOVOŠROT LORENZ, s.r.o. 9. Martin Rosůlek Maxim s.r.o. Trade Odpady - Chlumčák s.r.o. Recycling - kovové odpady a.s. Roztoky u Křivoklátu 128 Rakovnická 354 Roztoky u Křivoklátu Lišany S Areál dolu ČSA Rynholec S Karlovarská 84 Dukelských hrdinů 1650/5 Nové Strašecí Rakovník S S S S S Poznámky Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - úprava olejů. Mobilní zařízení ke sběru a výkupu ostatního odpadu. Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy) - dočasný sklad. Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu. Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy) - dočasný sklad. Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy) - dočasný sklad. Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 178

179 Č Provozovatelé zařízení TOMEX s.r.o. TRADE Vladimír Kalous - Kalmet Městský podnik služeb Kladno s.r.o. 16. TRAK spol. s.r.o. Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Provozovatel/ vlastník (O, S) Husova 535 Řevničov S Rakovnická 96 U stadionu Dukelských hrdinů 1991 Nové Strašecí Nové Strašecí Rakovník Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd S S S Poznámky Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy) Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). Zařízení na využívání a odstraňování odpadů. Zařízení ke zpracování autovraků. Výkupny odpadů na území ORP Rakovník se zaměřují především na výkup kovů, autovraků a stavebních materiálů. Jedná se o nestabilní prvek v odpadovém hospodářství, protože odpad vykupují pouze, když je o něj na trhu zájem. Mají z hlediska odpadového hospodářství diskutabilní význam. Kapacity výkupen je velmi obtížně zjistit. Jedná se o soukromé subjekty, které je obtížné kontaktovat, případně dané informace nevedou či nechtějí poskytnout. Rovněž je závislá na frekvenci naplnění sběrných nádob a na jejich vývozu. Častějším vývozem se kapacita zvětšuje. Popis způsobu sběru a nakládání s jednotlivými druhy odpadů Všechny obce ve správním obvodu ORP Rakovník separují papír, plast a sklo. Rozrůstá se počet obcí, které separují i kompozitní obaly a biologicky rozložitelný odpad. A to i v menších obcích regionu. Sběr nebezpečných odpadů probíhá formou sběrných dvorů, pokud ho obec má, nebo mobilním sběrem, který mají obce povinnost 2x ročně uspořádat. V městě Rakovník, Jesenice a i okolních obcích jsou občanům k dispozici kontejnery na textil. Zpětný odběr elektrozařízení, zářivek a baterií je možný ve sběrných dvorech, na sběrných místech. Zpětný odběr baterií a žárovek je umožněn i u určitých obchodníků. Sběr kovů je prováděn prostřednictvím sběrných míst/dvorů, případně výkupen odpadů. Občané menších obcí mohou několikrát ročně donést kovový odpad na obcí určené místo, ze kterého je následně hromadně odvezen. Směsný komunální odpad a tříděný odpad je na území ORP Rakovník sbírán do kontejnerů či formou pytlového sběru. Ten je používán především v menších obecních částech, kde nejsou kontejnery na tříděný odpad, a v rekreačních oblastech, kde si chataři pytle kupují, viz. Křivoklátsko, Jesenicko. Technické vybavení žádná obec na Rakovnicku nevlastní. Kontejnery jsou pořizovány od společností, které svoz odpadu zajišťují. Pozitivně lze hodnotit vypracované plány odpadového hospodářství pro město Rakovník a Nové Strašecí. Do budoucna by bylo vhodné plán vytvořit pro celé území ORP Rakovník. V současné době to však zástupci obcí nepovažují za prioritu a za věc, která by byla přínosem pro region. 179

180 Tab. č. 81 Třídící linky v blízkosti území ORP, současný stav Adresa provozu mimo území ORP Provozovatelé Č. zařízení Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ 1. Becker Bohemia s.r.o. 2. RUMPOLD-P s.r.o. Roční maximální kapacita [t] Průměrně využitá roční kapacita [t] Provozovatel /vlastník (O, S) Poznámky Nádražní 878 Kralovice S Třídí papír a plast. p.č.100/3, 614,614/68,1176 k.ú. Kamenné Žehrovice Kamenné Žehrovice S Třídí papír, plast a kompozitní obaly. 3. SKS - separace s.r.o. nám. Starosty Pavla 13 Kladno S Třídí papír a plast. 4. LKT saaz trade s.r.o. Masarykova 351 Žatec Nezjištěno co linka třídí. 180

181 Tab. č. 82 Koncová zařízení (třídící linky pro separovaný odpad, využívané obcemi území ORP), současný stav Adresa provozu Provozovatelé Výčet všech obcí území ORP, která využívají tato koncová Č. zařízení Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ zařízení RUMPOLD-P s.r.o. Becker Bohemia s.r.o. 3. SKS s.r.o. 4. SPL a.s. Recycling p.č.100/3, 614,614/68,1176 k.ú. Kamenné Žehrovice Kamenné Žehrovice Nádražní 878 Kralovice nám. Starosty Pavla 13 Kladno Chudeřice u Bíliny Bílina AMT s.r.o. Dubno Kalová pole Příbram Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Branov, Děkov, Hředle, Kalivody, Kroučová, Krušovice, Lašovice, Lubná, Milý, Městečko, Mšec, Mšecké Žehrovice, Nesuchyně, Račice, Rakovník, Řevničov, Srbeč, Sýkořice, Třtice, Velká Buková Břežany, Čistá, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Krakov, Krakovec, Krty, Křivoklát, Lišany, Lužná, Malinová, Milostín, Mutějovice, Nezabudice, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Roztoky, Ruda, Řeřichy, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Svojetín, Šanov, Šípy, Švihov, Václavy, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár Bdín, Kozojedy, Krupá, Nové Strašecí (do ), Rynholec, Smilovice, Třeboc Bdín, Kozojedy, Krupá, Nové Strašecí (do ), Rynholec, Smilovice, Třeboc Bdín, Kozojedy, Krupá, Nové Strašecí (do ), Rynholec, Smilovice, Třeboc Provozovatel /vlastník (O, S) S S S S S Poznámky Papír, plast, kompozitní obaly Papír, plast Papír, plast Sklo Papír, plast, sklo Na území ORP Rakovník se nenachází žádná třídící linka odpadů. Odpad se dotřiďuje a materiálově zpracovává mimo území ORP. Poté se s roztříděnými druhotnými surovinami většinou obchoduje na mezinárodním druhu. 181

182 Nejbližší třídící linka druhotných surovin se nachází v městě Kralovice. Její roční kapacita je vyšší než tun zpracovaných tříděných surovin (papír a plast). Kompozitní obaly jsou tříděny pouze v RUMPOLD-P s.r.o., který sídlí v Kamenných Žehrovicích. Sklo je tříděno na linkách v Bílině a Příbrami. Tab. č. 83 Zařízení pro nakládání s BRO na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č. Provozovatelé zařízení Ulice a číslo Obec ZÚJ popisné 1. SETRA, spol. s.r.o 2. Zemědělské družstvo Senomaty 3. Tarpo spol. s.r.o. 4. Heineken Česká republika, a.s. Kompostárna Pavlíkov Hostokryje Pražská ulice 346 Provozovatel/vlastník (O, OK, S) Poznámky Pavlíkov S - Hostokryje u Rakovníka S Kněževes S U Pivovaru 1 Krušovice S Bioplynová stanice zemědělského druhu o výkonu 1000 kw. Uvedena do provozu v roce Vstupními surovinami je kukuřičná siláž a GPS. Bioplynová stanice ELTOP Tarpo v Kněževsi s elektrickým výkonem 736 kw a tepelným 960kW. Jedná se o bioplynovou stanici zemědělského druhu. Bioplynová stanice průmyslového druhu. Instalovaný elektrický výkon má 990 kw a tepelný výkon 1236 kw. 5. CHMEL spol. s.r.o. Pochvalov 16 Pochvalov CHMEL spol. s r.o. Bioplynová stanice zemědělského druhu. 6. EKOLOGIE s.r.o. Rynholec 347 Rynholec S Skládkový bioplyn, jehož licence je platná od roku Instalovaný elektrický výkon má 716 kw a tepelný výkon 443 kw. 7. STAVOTHERM, stavební společnost, s.r.o. 8. ČOV Rakovník Zavidov 10 Zavidov Františka Diepolta 1870 Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) STAVOTHERM, stavební společnost, spol. s r.o. Bioplynová stanice Zavidov je technologické zařízení pro zpracování drůbežího hnoje, jako obnovitelného zdroje energie. Rakovník S Druh čistička odpadních vod. 182

183 Tab. č. 84 Zařízení pro nakládání s BRO v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav Č. Provozovatelé zařízení Adresa provozu mimo území ORP Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Roční maximální kapacita [t] Průměrně využitá roční kapacita [t] Provozovatel /vlastník (O, OK, S) Poznámky 1. Becker Bohemia s.r.o. Nádražní 878 Kralovice S Kompostárna 2. ECOWOOD s.r.o. 442/2 Unhošť S Kompostárna Ivanka Nováčková - SYRINGA Městský podnik služeb Kladno, spol. s r.o. Úložiště biologického odpadu Kryry Úložiště biologického odpadu Podbořany Bioplynová kogenerační jednotka Vrbička Parc.č. 1297/1.1297/6 a 1929/1 k.ú. Dubí u Kladna Kladno S Kompostárna 2292/3 Libušín S Kompostárna Náměstí Míru 166 Kryry OK 12 Areál bývalé skládky u Kafilerky Podbořany OK 13 Partyzánská 93 Podbořany S, O Skládkový bioplyn 8. Skládka Vrbička Partyzánská 93 Podbořany S, O TS Beroun Viničná 910 Beroun O Překladiště pro kompostárnu v Unhošti. 10. FEMME a.s. Bezděkov 116 Žatec S Kompostárna 12 V obci Kryry v rámci sběrného dvora funguje místo, kam se ukládají zbytky veřejné zeleně a biologicky rozložitelný odpad soukromých osob. Po rozložení se využívá na hnojení veřejných ploch. 13 V areálu je úložiště biologicky rozložitelného odpadu, kam se ukládá biologicky rozložitelný odpad a zbytky veřejné zeleně. Vzniklý kompost se dále zpracovává pro hnojení veřejných ploch. 14 Od roku 2014 se na skládku začíná svážet biologicky rozložitelný odpad. Samotná skládka bude sloužit pouze jako překladiště, kde si BRO sveze jiná společnost. 183

184 Č. Provozovatelé zařízení 11. AGRO ENERGO a.s. Adresa provozu mimo území ORP Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Areál Žihelského statku Roční maximální kapacita [t] Průměrně využitá roční kapacita [t] Provozovatel /vlastník (O, OK, S) Poznámky Žihle S BPS zemědělské 12. KAHOS, spol. s r.o. Chadalíkova 405 Slaný S - Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Tab. č. 85 Koncová zařízení (zařízení pro nakládání s BRO z obcí řešeného území ORP), současný stav Č. Provozovatelé zařízení Adresa provozu Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Provozovatel/vlastník (O, OK, S) 1. Becker Bohemia s.r.o. Nádražní 878 Kralovice S 2. Skládka Vrbička Partyzánská 93 Podbořany S,O Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) 184

185 Kompostárnu Becker Bohemia s.r.o. v Kralovicích využívá následující výčet obcí: Břežany, Čistá, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Krakov, Krakovec, Krty, Křivoklát, Lišany, Lužná, Malinová, Milostín, Mutějovice, Nezabudice, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Řeřichy, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Svojetín, Šanov, Šípy, Švihov, Václavy, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár. Od roku 2014 se na skládku začíná svážet biologicky rozložitelný odpad. Becker Bohemia s.r.o. rozmístil do obcí, s nimiž uzavřel smlouvu, kontejnery na BRO. Samotná skládka bude sloužit pouze jako překladiště, kde si BRO sveze jiná společnost. Skládku Vrbička na separaci BRO využívají tyto obce: Břežany, Čistá, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Krakov, Krakovec, Krty, Křivoklát, Lišany, Lužná, Malinová, Milostín, Mutějovice, Nezabudice, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Řeřichy, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Svojetín, Šanov, Šípy, Švihov, Václavy, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár. Převážnou část biologicky rozložitelného odpadu lze využít k dalšímu materiálovému či látkovému využití. Obsahuje totiž rostlinné živiny a organické látky, které je vhodné využít jako přírodní hnojivo či jako bioplyn. BRO vzniká v obcích především při údržbě místní zeleně, jeho tříděním v domácnostech a jako vytříděný odpad kuchyňského charakteru. Tento druh odpadu je poté vhodné z co největší části využít k dalším účelům, ať už ke kompostování nebo k výrobě dalších produktů. Na území ORP Rakovník se nachází kompostárna v městysi Pavlíkov. Provozuje ji společnost SETRA, spol. s.r.o., která se zabývá zpracováváním BRO a k tomuto účelu má několik pracovišť na využití odpadů po celém území České republiky. V blízkosti území Rakovnicka je zřízena ještě jedna kompostárna. Nachází se v Kralovicích a provozuje ji společnost Becker Bohemia s.r.o. Slouží ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Zajišťuje regionům Plzeň-sever, Rokycany a Rakovník možnost efektivního zpracování BRO, které jsou zde produkovány, bez ohledu na to, zda pocházejí z veřejných prostranství, od občanů či od právnických nebo podnikajících fyzických osob. V zemědělství, potravinářství nebo při chovu hospodářských zvířat vzniká velké množství biologicky rozložitelného odpadu, který lze efektivně využít k výrobě bioplynu. K výrobě bioplynu dochází v bioplynových stanicích, kterých je na území Rakovnicka celkem sedm. Některé jsou zřízeny v rámci zemědělských družstev, jiné v rámci čističek odpadních vod a některé jsou určeny k využití skládkového plynu, případně jsou průmyslového charakteru. Zemědělské bioplynové stanice jsou pro obce využitelné pouze tehdy, budou-li mít souhlas k nakládání s odpady. Jinak jsou pro obce nevyužitelné. Závisí také na tom, zda jsou provozovatelé ochotni zpracovávat BRKO. V okolí ORP Rakovník se nachází poměrně velké množství zařízení, určených ke zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Ať už se jedná o kompostárnu, bioplynovou stanici či jiné uložiště. Kontejnerový systém na sběr BRO je řešen především ve větších obcích a postupně se začíná více využívat. 185

186 Tab. č. 86 Spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů mimo území ORP, současný stav Adresa provozu mimo území ORP Roční Průměrně maximální využitá Č. Provozovatelé zařízení Ulice a číslo Obec ZÚJ kapacita roční popisné [t] kapacita [t] 1. Českomoravský cement a.s. - Závod Králův Dvůr - Radotín 2. AVE Kralupy s.r.o. K cementárně 1261/25 O. Wichterleho 810 Praha Kralupy nad Vltavou Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Kralupy nad Vltavou Typ zařízení (spalovna NO, OO, PrO); zařízení pro energetické využití odpadů ZEVO (KO, NO, OO) Zařízení na spoluspalování odpadu Provozovatel /vlastník (O, S) S Poznámky Provozovna Radotín Spalovna S - V Rakovnickém regionu se nenachází žádná spalovna ani zařízení pro energetické využití odpadů. Nejbližší ZEVO se nachází v hlavním městě Praze a v Kralupech nad Vltavou. Tab. č. 87 Skládky odpadů provozované na území ORP, současný stav Č. Provozovatelé zařízení Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Typ skládky z hlediska ukládaných odpadů (OO, NO, IO) 1. EKOLOGIE s.r.o. Lom Babín II., k.ú. Rynholec Rynholec OO Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Stav skládky Volná kapacita skládky se pohybuje v objemu cca tis. m 3 Provozovatel/vlastník (O, S) S 186

187 Tab. č. 88 Nejbližší skládky odpadů v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav Adresa provozu Typ skládky z hlediska Č. Provozovatelé zařízení ukládaných odpadů Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ (OO, NO, IO) Stav skládky Provozovatel/vlastník (O, S) 1. REAL ECO TECHNIK, spol. s r.o. k.ú. Vrapice Kladno IO - S Skládka bude zaplněna 2. Skládka Vrbička, s.r.o. Partyzánská 93 Podbořany OO, IO S, O cca do roku ZDIBE s.r.o. Stašov 147 Zdice OO V provozu S Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Tab. č. 89 Koncová zařízení (skládky a zařízení pro energetické využití odpadů z obcí řešeného ORP), současný stav Č. Provozovatelé zařízení Adresa provozu Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Provozovatel/vlastník (O, S) 1. Ekologie s.r.o. Lom Babín II., k.ú. Rynholec Rynholec S 2. Skládka Vrbička, s.r.o. Partyzánská 93 Podbořany S 3. Skládka Uhy spol. s.r.o. Uhy Velvary S 4. Rumpold-p, s.r.o. Karlovarská třída 20 Kamenné Žehrovice S Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Skládky odpadů jsou velmi důležitým prvkem v systému nakládání s odpady. Dochází na nich k odstraňování téměř veškerého směsného komunálního odpadu. Skládkování je nejrozšířenější způsob nakládání se směsným komunálním odpadem zvláště proto, že v ČR dosud nejsou dostatečné kapacity k jiným způsobům nakládání s ním. Výčet obcí území ORP Rakovník, které využívají tato koncová zařízení: 1. Ekologie s.r.o. Bdín, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Křivoklát, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Milý, Milostín, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí (do ), Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Rakovník, Račice, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár 187

188 2. Skládka Vrbička, s.r.o. Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Křivoklát, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Milý, Milostín, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Rakovník, Račice, Roztoky, Ruda, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Srbeč, Svojetín, Šanov, Šípy, Švihov, Třtice, Václavy, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár 3. Skládka Uhy spol. s.r.o. Bdín, Kozojedy, Krupá, Nové Strašecí (do ), Rynholec, Smilovice, Třeboc 4. Rumpold-p, s.r.o. Branov, Hředle, Krušovice, Lašovice, Městečko, Račice, Sýkořice, Velká Buková 188

189 Ve správním obvodu ORP Rakovník se nachází jedna skládka odpadů firmy EKOLOGIE s.r.o. Firma provozuje moderní řízenou skládku tuhých komunálních odpadů v Rynholci. Skládka se nachází v bývalém lomu Babín jih, čímž splňuje jeden z požadavků, aby splývala s okolním prostředím. V největší míře je na skládce ukládán směsný komunální odpad, poté v menší míře objemné odpady, směsné obaly, demoliční a inertní odpady. Svozovými oblastmi tohoto zařízení jsou zejména regiony měst Kladno, Rakovník, Slaný a Beroun. Skládka Vrbička, s.r.o. v Podbořanech je podle způsobu technického zabezpečení zařazena do skupiny skládek S-OO3 a je určena pro odpady kategorie ostatní odpad, jejichž přijetí na skládku nelze hodnotit na základě volného výluhu (např. komunální odpad) a pro odpady kategorie ostatní odpad, jejichž výluh nepřekračuje limitní hodnoty výluhové třídy číslo II. a přílohy č. 2, vyhlášky č. 294/2005 Sb. Skládka Uhy spol. s.r.o. v katastru obce Uhy vybudovala rakouská společnost Assamer and H (dále AH), která zároveň těžila v přilehlém dobývacím prostoru písek. Provozovala ji její dceřiná společnost Skládka UHY s.r.o., a to od roku Společnost AH v roce 2008 došla k závěru, že dobývací prostor je již téměř vyčerpán a celý areál včetně skládky prodala společnosti A.S.A. Poslední skládkou, na kterou je odvážen odpad z území Rakovnicka je skládka Rumpold p, s.r.o. Ta se nachází v Kamenných Žehrovicích a využívají ji obce, kterým tato společnost sváží odpad. Obr. 10 Mapa koncová zařízení Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Mapa znázorňuje tok odpadů ze správního území ORP Rakovník. 1. znázorňuje třídící linku Becker Bohemia s.r.o. dojezdová vzdálenost 29 km. 2. znázorňuje třídící linku SPL Recycling a.s. dojezdová vzdálenost 59 km. 3. znázorňuje skládku Uhy spol. s.r.o. dojezdová vzdálenost 48 km. 189

190 4. znázorňuje třídící linku SKS s.r.o. dojezdová vzdálenost 36 km. 5. znázorňuje skládku EKOLOGIE s.r.o. dojezdová vzdálenost 18 km. 6. znázorňuje třídící linku a skládku RUMPOLD-P s.r.o. dojezdová vzdálenost 25 km. 7. znázorňuje třídící linku AMT s.r.o. dojezdová vzdálenost 68 km. 8. znázorňuje zařízení pro BRO a skládku Vrbička dojezdová vzdálenost 35 km. Černé skládky odpadu a ekologické zátěže, současný stav na území ORP Černé skládky rychle vznikají, ale velmi pomalu se odstraňují, protože odstraňování černých skládek zákon o odpadech neřeší. Jelikož u takto založené černé skládky není znám její původce, nelze tedy postihovat konkrétní osobu, a tudíž není ani komu uložit nápravná opatření k jejich odstranění. Pouze lze zjistit vlastníka pozemku a vyzvat ho k úklidu na jeho vlastním pozemku. Vlastníkovi pozemku však tento úklid nelze nařídit rozhodnutím. Zjistí-li se původce černé skládky, musí existovat minimálně dva svědci, kteří potvrdí původce. Jedná-li se o fyzickou osobu, jde o přestupek, který se řeší podle zákona o přestupcích (neoprávněné založení skládky nebo odkládání odpadu mimo vyhrazené místo). Pokud se zjistí, že jde o fyzickou osobu oprávněnou k podnikání nebo právnickou osobu, bude se postupovat podle zákona o odpadech a to řeší odbor životního prostředí. Prvním impulzem pro tvorbu černé skládky je například i odhození igelitového pytle při krajnicích komunikace či v prostorách lesa, houští atd. Důležité je tedy šířit prostřednictvím osvěty povědomí o možnostech odkládání odpadu, včetně objemného a nebezpečného, na místa k tomu určená (sběrná místa a dvory) a umožnit občanům přístup k těmto zařízením, případně zajistit svoz objemného či nebezpečného odpadu. Na sledovaném území existují černé skládky různého rozsahu. O jejich existenci však vědí většinou pouze místní obyvatelé, potažmo zástupci obcí. Evidence jejich počtu a lokalizace si vedou pouze větší města, která také vytvářejí preventivní opatření např. v rámci svých strategií a plánů odpadového hospodářství. Menší obce oficiální evidenci nevedou a úřad o území ORP získává informace především od zástupců obcí, případně vlastním průzkumem. Počty a stav těchto skládek se mění velmi rychle, stejně tak jako se zakládají divoké skládky. Jejich likvidace je naopak náročnější na čas a finanční prostředky, které musí obce vynakládat z vlastních zdrojů. Pro tyto účely je možné vytvářet rezervní fondy z rozpočtu obce, ale u menších obcí dochází k likvidaci např. vlastními silami. Na zrušení černých skládek obsahujících nebezpečný odpad či jiné druhy ekologicky nebezpečného odpadu si obce sjednávají odborné firmy. Města sledovaného území vynakládají na likvidaci černých skládek ročně průměrně statisíce korun. Zákon o odpadech - 79 odst. 1 písm. f) říká, že obecní úřad obce s rozšířenou působností, hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby (je-li neznámá, hradí náklady ORP a to na celém území obce s rozšířenou působností). Bylo by tedy vhodné zajistit dotační prostředky pro obce např. z Krajského úřadu právě na likvidaci těchto černých skládek, neboť obce velmi obtížně hledají volné prostředky. Co se týče ekologických zátěží, jde např. o rekultivace, případně zlikvidování starých uzavřených skládek, např. skládka města Nové Strašecí Na Okrouhlici. Pro tyto případy je možné využít dotačních prostředků ze SFŽP ČR Operační program životního prostředí. V minulosti (v r. 2004) došlo k uzavření a rekultivaci velké skládky na k.ú. obce Kounov, kam byl svážen odpad z města Rakovník. Její rekultivace přišla město na cca 10 mil. Kč, z toho 60 % pokryla dotace ze SFŽP. Dalšími v minulosti ukončenými skládkami byly Skládka TKO Slabce, TKO Kolešovice, Mšec a Nezabudice. Skládky na soukromých pozemcích jsou záležitostí soukromého vlastníka (např. skládka v k.ú. Lišany 190

191 odtěžena a dnes je zde louka) a obec může pro případ řešení odstranění skládky využít přestupkového zákona. Staré ekologické zátěže jsou evidovány také KÚ Středočeského kraje, který vede inventarizační seznam těchto zátěží podle priority a zdroje nebo kategorie zátěže. Kategorie zátěží jsou uvedeny v tabulce a jejich umístění včetně priority v názorné mapce. Obr. 11 Staré ekologické zátěže Zdroj: Staré ekologické zátěže, Geologický informační systém Středočeského kraje V roce 2013 je podle údajů kraje na území 13 zátěží se střední prioritou tj. žluté označení, 27 zátěží je s nízkou prioritou, tedy nízkým rizikem ekologické havárie (zeleně označeno). Jedna uvedená zátěž je označena červeným kroužkem a vyžaduje přednostní řešení. Jedná se o problematiku jímacího území Rakovnického potoka BRANO-ATESO, kde je podle údajů kraje velká pravděpodobnost překročení přípustných koncentračních limitů. Oproti výsledkům z roku 2006 tak došlo ke snížení celkového počtu ekologických zátěží o pouhé 4 lokality. V mapě je patrný také výskyt ekologických zátěží i v oblasti CHKO Křivoklátsko, viz šrafované území, kde se nachází dokonce 4 zátěže se střední prioritou. Červeně značené místo v k.ú. Rakovník je podle zjištění stará ekologická zátěž jímacího území Rakovnického potoka, tuto zátěž v současnosti řeší Vodohospodářské sdružení obcí Rakovnicka s dalšími zainteresovanými úřady a zástupci (MěÚ Rakovník, ČIŽP OI Praha, Ravos s.r.o., MŽP). Byl proveden doprůzkum této zátěže a výsledky analýzy ukázaly, že; - Velice náročné geologické podmínky zájmového území a značné kolísání hladiny podzemní vody vnáší neuspokojivou pravděpodobnost účinnosti sanačního zásahu např. aplikací nanofe. - Sanační zásah by znamenal odstavení prameniště z dodávky surové vody, což není reálné pro konkrétní podmínky zásobování lokality pitnou vodou. - V současné době jsou naměřené limity znečištění vody daleko pod hranicí přípustných hygienických limitů. 191

192 Tudíž není nutné provádět zásadní sanaci, nýbrž soustavně území monitorovat a vyhodnocovat stav znečištění. Jako variantu sanace lze uvažovat instalaci stripovací stanice do technologie stávající úpravny vody. Tab. č. 90 Tabulka s přehledem území s potenciální ekologickou zátěží na území Středočeského kraje Zdroj: Středočeský kraj Tabulka je z roku 2006, nicméně její údaje jsou ve větší míře aktuální; 4 průmyslové areály (při městech Rakovník a Nové Strašecí), 38 skládek, 2 sklady PHM, a jedna dále nespecifikovaná ekologická zátěž. 192

193 Tab. č. 91 Další zařízení pro nakládání s odpady v území ORP a blízkosti území ORP Č. Provozovatelé zařízení 1. AKM oil s.r.o. 15 Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo popisné Roztoky u Křivoklátu 217 Obec Roztoky u Křivoklátu 2. APA Real s.r.o. Hokov 79 Hořovičky ZÚJ Provozovatel /vlastník (O, S) S S Poznámky Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - úprava olejů. Mobilní zařízení ke sběru a výkupu ostatního odpadu. 3. České lupkové závody, a.s. Pecínov 1171 Nové Strašecí S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - rekultivace vytěžených prostor. 4. Darrin Stratton Milostín Milostín S Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy) - dočasný sklad. 5. Demonta T, s.r.o. Kněževes 238 Kněževes S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 6. EKOLOGIE s.r.o. Lom Babín II., k.ú.rynholec Rynholec S Skládka ostatního odpadu. 7. Froněk, spol. s.r.o. Lubná 125 Lubná S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - obalovna drtí. 8. Ing. Jaroslav Vachata Sportovců 232 Čistá S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 9. BATELKA s.r.o. Ottova parcela č. 671 Rakovník S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu. 10. KOTTO, s.r.o. Areál dolu ČSA Rynholec S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 11. KOVOŠROT LORENZ, s.r.o. Roztoky u Křivoklátu 128 Roztoky u Křivoklátu S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 15 Roční maximální kapacita 3000 t, průměrně využitá roční kapacita 1500 t. 193

194 Č. Provozovatelé zařízení Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Provozovatel /vlastník (O, S) Poznámky 12. Martin Rosůlek Rakovnická 354 Lišany S Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy) - dočasný sklad. 13. Maxim Trade s.r.o. Areál dolu ČSA Rynholec S Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy) - dočasný sklad. 14. Městský podnik služeb Kladno s.r.o. U stadionu Nové Strašecí S Dočasný sklad - nebezpečné odpady. 15. NZPK spol.s.r.o. Pískovna Šanov Šanov S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - rekultivace vytěžených prostor. 16. Odpady - Chlumčák s.r.o. Karlovarská 84 Nové Strašecí S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 17. Petr Kabele Huřviny, parc.č.1152/3 a 842/1 Rakovník S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - recyklace stavebního odpadu. 18. RAKO-LUPKY, spol. s.r.o. Huřviny 39 Rakovník S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - mechanicko-biologická ČOV. 19. RAVOS, s.r.o. Nábřeží Dr. E. Beneše 2506 Rakovník S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - rekultivace vytěžených prostor. 20. Recycling - kovové odpady a.s. Dukelských hrdinů 1650/5 Rakovník S Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 21. TOMEX TRADE s.r.o. Husova 535 Řevničov S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 22. Vladimír Kalous - Kalmet Rakovnická 96 Nové Strašecí S Zařízení na využívání a odstraňování odpadů - sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 23. Vladimír Kalous - Kalmet Rakovnická 96 Nové Strašecí S Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 194

195 Č. 24. Provozovatelé zařízení JIKAR - TREND s.r.o. Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo popisné Parcela č.709/1 a 156 Obec Petrovice ZÚJ Zdroj: Sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) Provozovatel /vlastník (O, S) S Poznámky Sběr a výkup ostatního odpadu (kovy). 195

196 Produkce odpadů Produkce odpadů V této části se analýza zabývá zjištěním produkce odpadů od všech původců v ORP (rok , zdroj: Veřejná databáze GROUP ISOH, dostupná na a dále identifikací odpadů, jejichž původcem je obec (rok 2012, zdroj: ISOH (MŽP, CENIA), EKO-KOM, a.s.). Tabulky obsahují data za jednotlivé roky. V příloze lze najít jejich úplnou podobu včetně výpočtů. Tab. č. 92 Produkce ostatních odpadů (dále jen OO) a produkce nebezpečných odpadů (dále jen NO) za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 Produkce odpadů [t] Produkce odpadů (OO) ostatních Produkce nebezpečných odpadů (NO) Celková produkce (OO a NO) DZ pro produkci odpadů 2000 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH , , , , , , , , , , , , , , , , , ,37 Produkce ostatních odpadů na Rakovnicku v průběhu let mírně vzrůstá. V roce 2010 došlo k výraznému navýšení z toho důvodu, že v roce 2009 byla upravena metodika vykazování dat. Nebezpečné odpady jsou odpady, které vykazují alespoň jednu nebezpečnou vlastnost uvedenou v zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech a dalších zákonech. Jedná se o vlastnosti, které mohou mít negativní vliv na zdraví osob, zvířat a na životní prostředí. Produkce nebezpečných odpadů má na území ORP Rakovník klesající tendenci. Je to dáno tím, že dříve neexistovaly tak velké možnosti nakládání s nebezpečnými odpady. Dalším faktorem je, že občané se postupně zbavují starých předmětů. I zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech má na klesající tendenci vliv. V paragrafu 38 uděluje povinnost zpětného odběru výrobků. Přenáší povinnost na výrobce tak, aby zajistil nakládání s výrobky po ukončení jejich funkčnosti. Zpětný odběr se týká olejů, pneumatik, zářivek a výbojek, elektrospotřebičů, autovraků, baterií a akumulátorů. V určité míře toto nařízení zabraňuje vzniku černých skládek. ORP Rakovník se podařilo snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o více než 50 %. Tím byl splněn jeden z požadavků Plánu odpadového hospodářství. Celková produkce odpadů má vzrůstající tendenci i přes to, že v roce 2011 mírně klesla. Největší vliv na tento výkyv měla produkce stavebních a demoličních odpadů. Dále odpady ze zařízení na zpracování odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku, z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely a komunální odpady včetně složek z odděleného sběru. Se stoupajícím počtem obyvatel narůstá i produkce odpadů. Tento fakt lze vidět i v datech měrné produkce odpadů. Celkovou produkci odpadů nejvíce ovlivňuje podnikový sektor, tedy výkyvy 196

197 jsou závislé na produkci z podnikové sféry. Správnímu obvodu Rakovník se tak nedaří plnit cíl Plánu odpadového hospodářství, který apeluje na snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. Tab. č. 93 Celková a měrná produkce ostatních, nebezpečných a všech odpadů, jejichž původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka Počet obyvatel k (ČSÚ) Celková produkce NO [t] Měrná produkce NO [kg/obyv.] Celková produkce OO [t] Měrná produkce OO [kg/obyv.] Celková produkce všech odpadů (NO+OO) [t] Měrná produkce všech odpadů (NO+OO) [kg/obyv.] ORP Rakovník ,02 11, ,73 644, ,75 656,31 Středočeský kraj ,36 13, ,61 680, ,97 694,08 Zdroj: Databáze ISOH (MŽP, CENIA) V tabulce 99 je zobrazena produkce odpadů za rok 2012, jejichž původcem je obec (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Produkce všech odpadů od obcí tvoří 46 % z celkové produkce odpadů, vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Produkce nebezpečných odpadů od obcí tvoří 11 % z produkce nebezpečných odpadů vyprodukovaných všemi původci v ORP. Z těchto hodnot je patrné, že 54 % z celkové produkce odpadů bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP. Největší množství nebezpečných odpadů pochází z produkce podnikatelských subjektů. Jak je z tabulky zřejmé, v porovnání s průměrnými hodnotami za Středočeský kraj vykazuje ORP nižší měrnou produkci nebezpečných odpadů a nižší měrnou produkci ostatních odpadů, které byly vyprodukovány v obcích. Z hlediska měrné produkce všech odpadů se ORP pohybuje pod průměrnou hodnotou za kraj. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 0,75 kg vyšší hodnoty měrné produkce nebezpečných odpadů a o 113,5 kg vyšší hodnoty měrné produkce všech odpadů, které byly vyprodukovány obcemi. 197

198 Tab. č. 94 Produkce odpadů podle jednotlivých skupin Katalogu odpadů a vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění na území ORP za období Číslo Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] skupiny Název skupiny odpadů odpadů Odpady z geologického průzkumu, 01 těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene 1 205,74 344,82 54,00 30,52 222,00 02 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin 1 955, , , , ,46 03 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, 0,31 0,05 7,75 46,83 28,23 papíru a lepenky 04 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního 4,32 3,06 2,14 1,55 2,20 průmyslu 05 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z 122,26 0,00 0,00 0,00 0,78 pyrolytického zpracování uhlí 06 Odpady z anorganických chemických procesů 0,06 0,00 0,00 0,07 306,00 07 Odpady z organických chemických procesů 1 321,73 825,01 233,71 218,23 314,76 08 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), 9,48 4,43 6,88 9,70 3,96 lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 09 Odpady z fotografického průmyslu 4,79 0,58 0,63 0,72 2,10 10 Odpady z tepelných procesů 1 481,44 498, ,15 676, ,94 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z 11,45 6,67 0,42 5,16 0,38 hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů 146,10 429,06 425,24 612,50 427,28 a plastů 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 445,94 243,85 298,74 409,81 358,70 05 a 12) 14 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) 2,55 1,83 8,24 7,02 7,41 198

199 Číslo Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] skupiny Název skupiny odpadů odpadů Odpadní obaly, absorpční činidla, 15 čisticí tkaniny, filtrační materiály a 5 508, , , , ,16 ochranné oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 3 135, , , , ,83 Stavební a demoliční odpady 17 (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) , , , , ,70 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s 18 výjimkou kuchyňských odpadů a 82,82 81,69 198,24 84,68 120,60 odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 3 881, , , , ,51 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné 20 živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru , , , , ,33 50 Odpady vzniklé z elektroodpadů 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Celková produkce odpadů [t] , , , , ,33 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 199

200 Na území ORP Rakovník mělo v roce 2012 největší množstevní zastoupení těchto pět skupin odpadů: 1. Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Stavební a demoliční odpady vznikají při zřizování staveb, jejich údržbě, při změnách již dokončených staveb a odstraňování staveb. V České republice a ostatních zemích EU tvoří stavební a demoliční odpady asi 1/4 z celkové produkce všech druhů odpadů. Největšími producenty stavebního a demoličního odpadu jsou na území Rakovnicka podniky. Dříve některé firmy produkci těchto odpadů neuváděly. Vliv na to má i rostoucí množství výstaveb nových domů či modernizace domů starších. Odpad ze staveb dříve mnohdy končil na černých skládkách. 2. Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru. Růst komunálního odpadu má souvislost se spotřebním způsobem života. Na produkci odpadů má vliv i obalová část odpadů, kdy jsou výrobky baleny do různých obalů, aby byly ochráněny před znečištěním či poškozením. Největší vliv na produkci komunálního odpadu (zejména směsného) mají občané. 3. Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené U podniků se pravděpodobně zvýšila kontrolní činnost nad nakládáním s těmito druhy odpadů. Producenty mohou být například autoservisy, autodopravci včetně servisních dílen, průmyslové podniky typu VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s., Eberspächer, spol. s r.o. a společnost Procter&Gamble. 4. Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin Jedná se především o odpady ze zemědělství. 5. Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely. Na území Rakovnicka přibývá obcí s čističkami odpadních vod. Dalším z faktorů je, že občané mají povinnost předkládat doklady o vyvážení odpadních vod z jímky ke kontrole. Významný podíl mají rovněž odpady ze zařízení k nakládání s odpady. Celková produkce KO na území ORP za období podrobně Na území Rakovnicka mají největší zastoupení tyto druhy komunálních odpadů: 1. Směsný komunální odpad Směsný odpad má stále největší zastoupení v komunálních odpadech. Jedná se o zbytkový odpad po vytřídění využitelných složek. Bohužel stále mnoho občanů odpad netřídí, a tak je jeho podíl velký. 2. Papírové a lepenkové obaly Na zvyšující se produkci papírových a lepenkových obalů má vliv mnoho faktorů. Nejvýznamnější z nich je celorepublikový rozvoj třídění odpadů v domácnostech i podnicích. Rozšiřuje se hustota sítě kontejnerů na tříděný odpad. Podnikatelé získávají odměny za odevzdání odpadů. Výrobky jsou často baleny do kartónů, papíru a chráněny tak před znečištěním či poškozením. 3. Kovy Kovy jsou na území Rakovnicka odebírány především ve sběrných dvorech a výkupnách sběrných surovin. Jedná se o těžký a mnohdy objemný materiál. Vliv na vysoký podíl tohoto odpadu může mít i ukončování činnosti zemědělských družstev a následné rozebírání sídel. 200

201 4. Objemný odpad Produkce objemného odpadu je trvale vysoká. Dochází k obměně domácností, kdy se lidé zbavují starého nábytku. 5. Plastové obaly Jedná se zejména o odpady z podniků. Na zvyšující se produkci má vliv mnoho faktorů. Nejvýznamnější z nich je celorepublikový rozvoj separování. Rozšiřuje se hustota sítě kontejnerů na separovaný odpad. Podnikatelé získávají odměny za odevzdání odpadů. Postupně dochází k nahrazování skla plastovými obaly. Tab. č. 95 Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (dále jen SKO)) za období Produkce odpadů [t] Celková produkce odpadů , , , , ,37 Celková produkce KO , , , , ,73 Celková produkce SKO , , , , ,49 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Celková produkce odpadu na území ORP má kolísavou tendenci. V roce 2010 měla nejvyšší hodnotu a to z důvodu, že v roce 2009 byla upravena metodika vykazování dat. Proto nelze objektivně porovnávat data do roku 2009 a roky následné. K největšímu výkyvu došlo u skupiny 17 stavební a demoliční odpady a dále pak u skupiny 20 u směsného komunálního odpadu viz tab. č Podíl směsného komunálního odpadu na celkové produkci komunálního odpadu se od roku 2008 snížil o 10 %. Jedním z možných důvodů snížení je oddělené shromažďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) a důslednější třídění odpadů. Cílem Plánu odpadového hospodářství je snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. Na území ORP Rakovník k tomu zatím nedochází. Hodnoty měrné produkce stále kolísají. V následující části o produkci odpadů, jejichž původcem je obec (hodnocení produkce KO a SKO, separovaných odpadů) se objevují data ze dvou databází. Hodnoty jsou vyjádřeny z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH) MŽP a z databáze společnosti EKO-KOM, a.s. Tyto databáze vznikají rozdílným způsobem sběru dat, jejich výpočtu a kontrolních mechanismů. Do ISOH se informace sbírají komplexně, tedy za všechny odpady vyprodukované v území ČR, včetně způsobů nakládání s těmito odpady, jednou ročně, dle ohlašovací povinnosti stanovené zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Databáze tvořena prostřednictvím ohlášených údajů, ke kterým jsou vytvořeny dle dané metodiky dopočty odpadů těch subjektů, které nemají ohlašovací povinnost nebo ohlašovací povinnost nesplnily apod. Co se týče výpočtu produkce odpadů, data z ISOH jsou sečtena z produkce obcí (způsob nakládání A00 a AN60) a od všech občanů (způsob nakládání BN30, partner = občan obce), kteří odevzdali odpad v zařízení k tomu určeným (tedy ve sběrných dvorech, sběrných místech, výkupnách odpadů apod.). Dále jsou v produkci započítány odpady od subjektů, zapojených do systému sběru a nakládání s odpady obce (tzn. malých firem a živnostníků). Kontrolní mechanismy probíhají v několika stupních (kontroly vykazovaných množství předávaných odpadů, výkyvy v časové řadě apod.) nad veškerým objemem ohlášených dat (od všech ohlašovatelů) a v časové řadě. 201

202 Informace sdělované společnosti EKO-KOM, a.s. především za účelem řízení systému zpětného odběru obalů, včetně stanovení finančních odměn obcím, se sbírají čtvrtletně formou Výkazu o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných, využitých a odstraněných obcí. Jedná se o veškeré odděleně sbírané využitelné komunální odpady, se kterými obec nakládá v rámci svého systému odpadového hospodářství (sběrná síť nádob, pytlový sběr, sběrné dvory, sběrná místa, výkupny, školní sběry, mobilní sběry apod.) Na rozdíl od databáze ISOH získává EKO- KOM, a.s. údaje od všech obcí v ČR jednotlivě (více než 97 % obcí ČR). Databáze EKO-KOM tedy nepracuje s dopočtenými údaji jako ISOH, ale s absolutními údaji za všechny obce. Dalším podkladem pro hodnocení je Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, který se sbírá jednou ročně. Kontrolní mechanismy poté v databázi probíhají nad sbíranými daty o produkci jednotlivých druhů vytříděných odpadů a nad vybranými daty, např. o směsném komunálním odpadu (tedy v užším výběru dat, než u MŽP) v časové řadě. V rámci hodnocení produkce odpadů od obcí lze použít obě databáze, ty však vykazují některé odlišnosti kvůli výše zmíněným faktům. Odlišnost je dána zejména množstvím odpadů vykazovaných do ISOH při výkupu odpadů (zejména kovy, částečně papír). Je ale potřeba poznamenat, že výkup odpadů je v praxi velmi obtížně kontrolovatelný a obce nemohou žádným zásadním způsobem ovlivňovat nebo plánovat nakládání s odpady, které jsou předmětem komerčního prodeje. Tab. č. 96 Celková a měrná produkce komunálního a směsného komunálního odpadu, jehož původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka Počet obyvatel k Celková produkce KO ( ) [t] Měrná produkce KO [kg/obyv.] Celková produkce SKO (200301) [t] Měrná produkce SKO [kg/obyv.] Měrná produkce SKO [kg/obyv.] EKO-KOM, Zdroj dat ČSÚ MŽP, CENIA MŽP, CENIA MŽP, CENIA MŽP, CENIA a.s. ORP Rakovník ,57 352, ,33 230,95 226,17 Středočeský kraj ,44 419, ,99 261,84 261,87 Zdroj: Databáze ISOH (MŽP, CENIA), EKO-KOM, a.s. V tabulce 100 je zobrazena produkce komunálních odpadů (KO) za rok 2012, vyprodukovaných v obci (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Produkce KO od obcí tvoří 65 % celkové produkce KO v území ORP. Produkce SKO z obcí tvoří 78 % z celkové produkce SKO vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Z těchto hodnot je patrné, že 35 % z celkové produkce KO bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP a nejsou zapojeni do systému sběru a nakládání s KO obce, tyto odpady se tedy zařazují do odpadu podobného komunálnímu. Vyhodnotíme-li data z ISOH, měrná produkce KO od obcí v ORP je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce SKO je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 16,77 kg nižší hodnoty měrné produkce KO a o 20,7 kg vyšší hodnoty měrné produkce SKO, které byly vyprodukovány v obcích. Pokud porovnáme hodnoty z databáze ISOH a hodnoty vykazované společností EKO-KOM, 202

203 a.s., ty se liší kvůli způsobu sběru a výpočtu dat, jak je popsáno výše. Odlišnost je dána zejména tím, že v hodnotách z ISOH započítáni producenti odpadů (malé firmy a živnostníci), kteří jsou zapojeni do systému sběru a nakládání s odpady v obci. Tab. č. 97 Separovaný sběr odpadů na území ORP za období Katalogové Produkce číslo tříděného odpadů [t] odpadu Papír , , , , , ,73 Sklo , ,10 784,97 950, , ,27 Plast , ,75 868, , , ,97 Nápojové kartony ,77 5,32 22,45 10,36 36,18 Celkem separovaný sběr 5 277, , , , ,15 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Data o separovaném sběru odpadů jsou zahrnuty hodnoty produkce odpadů jak obcí, tak podniků a firem. Není zde pouze produkce od obcí. Velkou část odpadů tvoří právě odpady z podniků a firem. Produkce tříděného odpadu na území ORP každým rokem stoupá. Nejvíce tříděným odpadem je papír. Zvyšující produkce je dána propagací třídění, osvětovou činností, větší dostupností nádob na tyto druhy odpadů, ale také způsobem balení výrobků a surovin v průmyslových a výrobních odvětvích. Dále také tím, že spotřeba materiálů jako je papír a plast stále stoupá. Veškeré výrobky jsou baleny do ochranných obalů převážně z plastu a papíru. Cílem obalových materiálů je dosáhnout co největší ochrany výrobků. Potraviny jsou balením chráněny před bakteriemi a jiným znečištěním. U výrobků nebiologického původu se balením předchází poškození či znečistění. Tab. č. 98 Celková a měrná produkce separovaného sběru odpadu, jehož původcem je obec (evidovaná a dopočtená produkce vytříděných odpadů), rok 2012 Územní jednotka ORP Rakovník Počet obyvatel k (ČSÚ) Celková produkce za ORP [t] Měrná produkce za ORP [kg/obyv.] Měrná produkce za kraj [kg/obyv.] Papír (150101, ) 1 193,00 21,53 33,38 Plast (150102, ) 702,35 12,68 12,36 Sklo (150107, ) 702,85 12,68 12, Nápojové (150105) 21,50 0,39 0,32 kartony Kovy (200140, ) 1 371,71 24,76 24,46 Zdroj: Databáze ISOH (MŽP, CENIA) V tabulce 102 je zobrazena produkce tříděného sběru za rok 2012, vyprodukovaného v obcích (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Údaje pochází z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH). Produkce papíru od obcí tvoří 24 %, produkce skla tvoří 62 %, produkce plastů tvoří 44 % a produkce nápojových kartonů tvoří 59 %, z celkové produkce těchto odpadů, vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Z těchto hodnot je patrné, že většinu 203

204 vytříděných odpadů vyprodukovaných na území ORP tvoří odpady od právnických osob a podnikatelských subjektů (zejména obalové odpady). Měrná produkce papíru je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce plastů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Dále pak měrná produkce skla je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce nápojových kartonů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce kovů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Z hlediska porovnání jednotlivých druhů tříděného odpadu jsou hodnoty za ORP vzhledem k průměrným hodnotám za ČR nižší u papíru, kovů a vyšší u skla, plastů, nápojových kartonů. Průměrné hodnoty měrné produkce vytříděných odpadů v ČR jsou u papíru 29,56, skla 10,96, plastů 10,01, nápojových kartonů 0,28 a kovů 40,61 kg/obyv. Třídění v ORP je tedy ve srovnání s krajskými a celorepublikovými průměry na dobré úrovni. Obce jsou ke třídění odpadu finančně motivovány ze strany společnosti EKO-KOM, a.s. Tato autorizovaná obalová společnost provozuje systém sběru a recyklace obalových materiálů. Obce na území Rakovnicka tuto společnost hojně využívají, neboť se jim tak snižují náklady na svoz odpadu a snižuje se tak i produkce směsného odpadu. Svozové společnosti jednou za čtvrt roku vystaví obci přehled svezeného odpadu a vzorovou kalkulaci cen za svezený odpad. Obec poté vystaví fakturovou částku přímo společnosti EKO-KOM, a.s. Svozová společnost RUMPOLD-P s.r.o. využívá zápočtový systém. Přibývá počet obcí, které mají kontejnery na nápojové kartony, což ovlivňuje růst jejich produkce. Dříve tyto obaly končily ve směsném komunálním odpadu. Nízká produkce vytříděných nápojových kartonů je ale mimo méně rozšířenou sběrnou síť způsobena také menší měrou použití těchto obalů na potravinové výrobky. V obcích Rakovnického ORP se dále třídí bioodpad, textil, elektroodpady, kovy a hliníkové obaly. Představitelé obcí se snaží nabídnout svým občanům možnost tyto druhy odpadů třídit a rovněž se snaží zlepšit dostupnost sítě k třídění odpadů. V lékárenských zařízeních jsou přijímány nevyužité léky či léky s prošlou exspirací. V některých obchodech a nákupních střediscích se nacházejí speciální boxy na staré baterie či žárovky. Tab. č. 99 Měrná produkce separovaného sběru odpadu ze systému organizovaného obcí, rok 2012 Územní jednotka ORP Rakovník Počet obyvatel k (ČSÚ) Měrná produkce za ORP [kg/obyv.] Měrná produkce za kraj [kg/obyv.] Papír (150101, ) 10,70 17,46 Plast (150102, ) 12,05 12,42 Sklo (150107, ) 12,27 11, Nápojové (150105) 0,40 0,35 kartony Kovy (200140, ) 0,51 6,71 Zdroj: EKO-KOM, a.s. V tabulce 105 je zobrazena produkce tříděného sběru za rok 2012, jehož producentem je obec (tedy odpadů od obcí a jejich občanů) podle databáze EKO-KOM, a.s., která popisuje výsledky tříděného sběru organizovaného obcí. Při porovnání údajů z databáze ISOH a EKO-KOM, a.s. se některé hodnoty liší. Důvod spočívá v různých metodách výpočtu jednotlivých měrných produkcí, kdy je v produkci odpadů z ISOH počítáno s veškerými vytříděnými odpady na území ORP včetně těch, 204

205 které byly odevzdány občany obce mimo systém sběru odpadů obce (jedná se především o výkupny, které nejsou zapojeny do systému sběru odpadů obce). V hodnotách ze zdroje EKO-KOM, a.s. jsou započítány jen ty odpady, které byly vytříděny v rámci systému sběru odpadů organizovaných obcí. Největší rozdíly vykazují komodity papír a kovy, jak je vidět z porovnání s tabulkou výše, což de facto potvrzuje hypotézu o rozdílu hodnot způsobeného produkcí odpadů od občanů z výkupen, které nefungují v rámci systému obce. Porovnáním hodnot z databáze EKO-KOM, a.s. lze zjistit, že měrná produkce papíru je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce plastů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Dále pak měrná produkce skla je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce nápojových kartonů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce kovů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Z hlediska porovnání jednotlivých druhů tříděného odpadu jsou hodnoty měrné produkce tříděných odpadů vzhledem k průměrným hodnotám za celou ČR nižší u papíru, kovů a vyšší u skla, plastů, nápojových kartonů. Přičemž průměrné hodnoty měrné produkce vytříděných odpadů v ČR jsou u papíru 18,08, skla 9,72, plastů 10,97, nápojových kartonů 0,32 a kovů 19,98 kg/obyv. Třídění v ORP je tedy ve srovnání s krajskými a celorepublikovými průměry na horší úrovni, což potvrzuje i předcházející tabulka. Tab. č. 100 Produkce odděleného sběru využitelných komodit KO podle velikostních skupin obcí v kraji, rok 2013 Popisky řádků Nápojový Celkový Papír Plast Sklo Kov karton součet [kg/obyv. [kg/obyv. [kg/obyv. [kg/obyv. [kg/obyv. [kg/obyv. ] ] ] ] ] ] Středočeský kraj 17,01 12,95 11,52 0,40 5,61 47,50 (0 až 500 obyv. včetně) 9,71 14,30 13,47 0,29 0,34 38,11 (501 až 1000 obyv. včetně) 11,35 14,47 12,39 0,36 0,62 39,18 (1001 až 4000 obyv. včetně) 15,73 14,83 12,94 0,43 1,35 45,28 (4001 až obyv. včetně) 19,01 13,66 11,73 0,51 4,94 49,86 (10001 až obyv. včetně) 25,32 11,04 9,95 0,38 24,05 70,73 (20001 až obyv. včetně) 11,69 9,41 9,29 0,57 1,95 32,91 (50001 až obyv. 34,51 7,52 včetně) 6,33 0,11 2,96 51,43 Celkový součet - ČR 18,2 10,1 11,1 0,3 17,6 57,3 Zdroj: EKO-KOM, a.s. Z hlediska velikostních skupin obcí ve Středočeském kraji produkují nejméně tříděného odpadu občané v obcích od do obyvatel. Obce s takovýmto počtem obyvatel se však na území ORP Rakovník nevyskytují. Nejvíce odpadu vytřídí občané v obcích od do obyvatel. Této velikostní skupině odpovídají v ORP město Rakovník. Co se týče hustoty sběrné sítě, má v ORP hodnotu 116 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo (obsahuje kontejner na papír, plast a sklo). Sběrná síť je v porovnání s průměrnou hodnotou v kraji hustější, přičemž hustota sběrné sítě ve Středočeském kraji je 140 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo a průměrná hodnota za ČR je 148 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo. V porovnání podobných ORP dle počtu obyvatel v kraji (např. ORP Benešov) vykazuje ORP Rakovník nižší hustotu sběrné sítě. Lze tedy říci, že hustota sběrné sítě v ORP je průměrná. 205

206 Tab. č. 101 Identifikace pěti hlavních druhů BRO na území ORP za období Katalogové Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Název druhu biologicky číslo rozložitelného odpadu odpadu Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 0,00 11, , , , , , , , , Kaly z čiření vody 0,00 0,00 200,00 980,00 922, Kaly z čištění komunálních 2212,95 407,98 727,98 601,64 762,31 odpadních vod Biologicky rozložitelný odpad 73,75 61,88 530,80 563,13 699,40 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Tabulka byla sestavena na základě identifikovaných pěti množstevně nejvíce zastoupených druhů BRO za rok 2012 na území ORP (vyjma: papírové a lepenkové obaly, papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet, směsný komunální odpad a objemný odpad). V Rakovnickém regionu bylo vyprodukováno v největším množství těchto pět druhů biologicky rozložitelných odpadů: 1. Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku Produkce zvířecího trusu, moči, hnoje a dalších odpadů je největší na Rakovnicku. ORP patří mezi zemědělské oblasti. Zemědělská činnost se rozšiřuje a eviduje se výroba zemědělských činností. V činnosti je zde také několik bioplynových stanic, které produkci tohoto druhu odpadu také navyšují. 2. Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Produkce tohoto druhu odpadu je druhá nejčastější na území. Pod surovinami nevhodnými ke spotřebě či zpracování si můžeme představit například zkažené nebo záruční lhůtou prošlé potraviny živočišného původu, kousky rohů, zvířecí srst, peří, atd. 3. Kaly z čiření vody Kaly z čiření vody jsou produkcí čističek odpadních vod. Těch na území Rakovnicka stále přibývá, a tak se zvyšuje produkce kalů. 4. Kaly z čištění komunálních odpadních vod Kaly jsou přirozeným odpadem z čistění odpadních vod. Jedná se o nežádoucí složky vody. Následně mohou být upravovány, čímž se zabrání nepříznivému dopadu na životní prostředí a lidské zdraví. Obce stále častěji budují vlastní čističky odpadních vod, a tak dochází ke zvyšování produkce kalů. 5. Biologicky rozložitelný odpad Vliv na rozšíření produkce má především rozšíření kontejnerů na bioodpad v obcích a s tím související vznik kompostáren a bioplynových stanic. Nutno podotknout, že v roce 2009 došlo k úpravě metodiky vykazování dat. Z tohoto důvodu od roku 2010 došlo k tak výraznému navýšení produkce. 206

207 Tab. č. 102 Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období Produkce BRO a BRKO [t] Celková produkce BRO , , , , ,90 z toho celková produkce BRKO , , , , ,15 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH V tabulce č. 106 (Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období ) jsou do produkce BRKO zahrnuty takové druhy komunálních odpadů, které jsou biologicky rozložitelné nebo v sobě zahrnují určitý podíl biologicky rozložitelné složky. Jedná se katalogová čísla , , , , , , , , , Tato skupina BRKO je ve výpočtech zahrnuta jako součást BRO (tedy druhy odpadů zahrnuté jako komunální biologicky rozložitelné odpady příp. odpady v sobě zahrnující určitý podíl biologicky rozložitelné složky a dále katalogová čísla BRO z jiných skupin katalogu odpadů (např. zemědělství, potravinářství apod.). Tato tabulka zobrazuje souhrnnou produkci BRKO, bez ohledu na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu. Přepočet na obsah biologicky rozložitelné složky odpadu byl proveden podle Zpracování metodiky matematického vyjádření soustavy indikátorů OH a je uveden v Příloze č. 2 - Celková produkce KO na území ORP za období podrobně. Data v této tabulce primárně vystihují, jaký podíl zaujímají z celkové produkce BRO odpady komunální (tzv. BRKO). Zavedené systémy sběru BRKO v obcích, kde se produkce odpadů dostává do evidence (tj. vyjma domácího kompostování a komunitního kompostování v obcích), se pak odrážejí jako evidovaná produkce pod katalogovým číslem biologicky rozložitelný odpad (viz Příloha č. 2 - Celková produkce KO na území ORP za období podrobně). V souvislosti s cíli POH ČR (Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995) je žádoucí zvyšování využití BRKO, čímž se sníží podíl BRKO ukládaného na skládky. Zvýšením produkce BRKO (zejména ) dojde k lepšímu třídění a jednoduššímu materiálovému využití těchto odpadů. Interpretace dat se odvíjí rovněž od zavedených systémů domácího a komunitního kompostování, kdy nárůst odpadu nemusí být patrný. BRO jsou odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Jedná se zejména o odpady ze zemědělství, lesnictví, potravinářství, odpady z průmyslů, ze zpracování dřeva a další. BRKO tvoří odpad z kuchyní a stravoven, oleje, dřevo, odpad ze zahrad, parků a hřbitovů, uliční smetky a další. Jeho původci jsou především občané a obce mají povinnost s těmito odpady nakládat. Do produkce BRO i BRKO byl započítán SKO, který má na těchto hodnotách vysoký podíl. SKO obsahuje okolo 48 % biologicky rozložitelné složky v odpadu. Mimo jiné je do BRO i BRKO započítán i objemný odpad. Na území stoupá produkce BRO i BRKO. Měrná produkce se zvyšuje s ohledem na přibývající počet obyvatel. V roce 2012 zde byla měrná produkce BRO 540 kg na obyvatele a měrná produkce BRKO 353 kg na obyvatele. Velký vliv na růst produkce těchto dvou skupin odpadů má to, že v obcích jsou dostupné kontejnery na BRKO a odpad již nekončí na skládkách či zahradách občanů. 207

208 Tab. č. 103 Celková a měrná produkce biologicky rozložitelného komunálního odpadu a odpadu kat. č biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec, rok 2012 Celková Celková produkce Měrná produkce Počet Měrná produkce biologicky biologicky Územní obyvatel produkce BRKO rozložitelného rozložitelného jednotka k BRKO (vybrané kódy odpadu (200201) odpadu (200201) 2012 (ČSÚ) [kg/obyv.] sk. 20) [t] [t] [kg/obyv.] ORP Rakovník ,92 282,09 607,50 10,96 Středočeský kraj ,80 346, ,93 30,48 Zdroj: Databáze ISOH (MŽP, CENIA) V tabulce 107 je zobrazena celková a měrná produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) a odpadu katalogového čísla biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec, za rok Produkce BRKO od obcí tvoří 80 % celkové produkce BRKO v území ORP vyprodukovaných všemi původci. Z těchto hodnot je patrné, že 20 % z celkové produkce BRKO bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP a nejsou zapojeni do systému sběru a nakládání s KO obce. Měrná produkce BRKO, vyprodukovaného obcemi, je v porovnání s krajskou hodnotou nižší. Co se týče měrné produkce odpadu , ta je v porovnání s krajskou hodnotou nižší. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 6,06 kg nižší hodnoty měrné produkce BRKO a o 8,57 kg nižší hodnoty měrné produkce odpadu , které byly vyprodukovány v obcích. 208

209 Nakládání s odpady Data v následujících tabulkách identifikují nakládání s odpady, které je ohraničeno územní jednotkou správního obvodu ORP. Hodnoty tedy odrážejí pouze množství odpadů, využitého či odstraněného na území ORP, a to v zařízeních k tomuto určených a situovaných pouze na území ORP. Z dat proto nelze odvozovat komplexní nakládání s odpady z území ORP zvláště v situacích, kdy se odpad využívá nebo odstraňuje mimo území ORP, ve kterém byl vyprodukován. Toto platí pro všechny tabulky, týkající se nakládání s odpady, uvedené níže. Tab. č. 104 Nakládání s odpady celkově na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 Hlavní způsoby nakládání s odpady [t] DZ pro produkci, využití a skládkování odpadů Využití Materiálové využití Celkem vybrané způsoby využití , , , , , ,09 Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce [ %] 124,55 173,40 303,65 181,59 237,03 284, , , , , , ,09 Podíl využití odpadů z celkové produkce [ %] 123,29 173,40 303,65 181,59 237,03 284,54 Celková produkce odpadů , , , , , ,37 Odstranění Skládkování , , , , , ,00 Celkem vybrané způsoby odstranění , , , , ,00 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Z výsledků je patrné, že vzrůstá materiálové využití a klesá skládkování. Za nárůstem materiálového využití stojí zvyšující se možnosti separovat jednotlivé druhy odpadů. Snižování skládkování je v souladu s cílem POH. Od roku 2000 do roku 2010 se skládkování snížilo o 50 %. Problém však je, že v tabulce se promítá odpad skládkovaný pouze na území ORP Rakovník. Část odpadu z území ORP se skládkuje i v jiných regionech konkrétně na skládce Vrbička, s.r.o. (ORP Podbořany), skládce Uhy spol. s.r.o. (ORP Slaný) a Rumpold-p, s.r.o. (ORP Kladno). Hodnoty v tabulkách ukazují na materiálové využití odpadů původem z jiných ORP, a to proto, že výrazně převyšují hodnoty vyprodukovaného odpadu na území ORP. Nejvíce se na území Rakovnicka materiálově využívají tyto druhy odpadů: 209

210 1. Vytěžená hlušina - využití odpadů na terénní úpravy s výjimkou využívání kalů 2. Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin - využití odpadů, které vznikly pod označením R1 až R10 3. Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků - využití odpadů na terénní úpravy s výjimkou využívání kalů 4. Zemina a kamení - využití odpadů na terénní úpravy s výjimkou využívání kalů 5. Popílek ze zpracování uhlí - předúprava odpadu k aplikaci Případné ostatní druhy odpadů se materiálově využívají v zařízení pro nakládání s odpady mimo území ORP Rakovník. Ke skládkování na území Rakovnicka dochází na jediné skládce území, a to EKOLOGIE s.r.o. v Rynholci. Dále jsou odpady odváženy ke skládkování do jiných ORP (Podbořany, Kladno a Slaný). Nejvíce se na území ORP Rakovník skládkuje: 1. Směsný komunální odpad 2. Směsné stavební a demoliční odpady 3. Objemný odpad 4. Směsné obaly 5. Stavební materiály obsahující azbest Energetické využití, spalování ani jiné uložení na území Rakovnicka není realizováno. 210

211 Tab. č. 105 Nakládání s komunálními odpady (dále jen KO) a se směsným komunálním odpadem (dále jen SKO) na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění DZ pro cíle POH ČR - diference oproti roku 2000 produkci a Způsob nakládání využití KO Nakládání s odpady [t] 2000 KO SKO Využití Materiálové využití Celkem vybrané způsoby využití 870, , , , , ,75 Podíl materiálového využití KO z celkové produkce KO [ %] 5,02 6,21 24,79 16,15 17,65 11,56 800, , , , , ,75 Podíl celkového využití KO z celkové produkce KO [ %] 4,62 6,21 24,79 16,15 17,65 11,56 Celková produkce KO [t] , , , , , ,73 Odstranění Odstranění Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Skládkování , , , , ,85 Celkem vybrané způsoby odstranění , , , , ,85 Skládkování , , , , ,40 Celkem vybrané způsoby odstranění , , , , ,40 211

212 Na území ORP Rakovník se materiálově využívají následující druhy komunálního odpadu: 1. Uliční smetky 2. Kovy 3. Biologicky rozložitelný odpad 4. Vyřazené elektrické a elektronické zařízení 5. Olej a tuk Nejčastěji materiálově využívaný odpad jako je papír, plast a sklo se využívá mimo území ORP Rakovník, neboť se zde nenachází žádná třídící linka. Z komunálního odpadu se nejvíce skládkuje: 1. Směsný komunální odpad 2. Objemný odpad 3. Směsné obaly 4. Biologicky rozložitelný odpad 5. Odpad z čistění kanalizace Skládkování je uskutečňováno na území ORP Rakovník na skládce EKOLOGIE s.r.o. a poté mimo region na skládkách Vrbička, s.r.o. (ORP Podbořany), skládce Uhy spol. s.r.o. (ORP Slaný) a Rumpold-p, s.r.o. (ORP Kladno). Na Rakovnicku není možnost odstranění odpadů formou spalování, energetického využití či jiného uložení. Z výsledků tabulek vyplývá, že odstranění formou skládkování na území SO ORP ubývá. Otázkou je, zdali se tomu tak skutečně děje. Data jsou totiž omezena pouze na nakládání s odpady na území ORP a nezohledňují skládkování mimo dané území. Svozové společnosti stále častěji odváží odpad na skládky mimo ORP Rakovník, neboť to vyjde cenově výhodněji. Hodnoty v tabulkách však ukazují na skládkování odpadů původem z jiných ORP, a to proto, že výrazně převyšují hodnoty vyprodukovaného odpadu na území ORP. Výrazný pokles skládkování nastal v roce Tab. č. 106 Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období Způsob Nakládání se Katalogové nakládání s separovaným číslo tříděného jednotlivými sběrem [t] odpadu komoditami Papír Plast , , Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Materiálové využití 6,49 0,00 0,20 11,29 0,00 Odstranění 15,74 1,60 1,52 1,12 8,14 Materiálové využití 0,00 0,00 0,48 5,98 0,00 Odstranění 9,22 8,66 10,64 14,06 22,14 Papír, sklo, plast a nápojové kartony jsou nejčastějšími separovanými odpady na území ORP Rakovník. Jejich produkce se stále zvyšuje. Z výsledků je však patrné, že na Rakovnicku se skládkují pouze nevyužitelné papírové a plastové odpady. Navíc do roku 2011 probíhalo materiálové využití papíru a plastu formou předúpravy odpadu, u papíru navíc prodeje odpadu jako druhotné suroviny. Na území Rakovnicka se nenachází žádná třídící linka ani další zařízení pro materiálové využití, energetické využití a odstraňování skla a nápojových kartónů. K tomuto způsobu nakládání jsou využívány třídící linky v kamenných Žehrovicích, Kralovicích, Kladně, Bílině a v Příbrami. Dle 212

213 sdělení svozových společností jsou následně separované odpady často rozprodány do dalších specializovaných společností, i mimo hranice České republiky. 213

214 Tab. č. 107 Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO) na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 1995 Nakládání s BRO a BRKO [t] BRO BRKO Způsob nakládání DZ pro skládkování BRKO Využití Materiálové využití 308, , , , ,98 Odstranění Skládkování (původní hmotnost odpadu) , , , , ,21 Využití Materiálové využití 0, , ,24 926,97 585,53 Odstranění Skládkování Původní hmotnost odpadu , , , , ,47 Hmotnost odpadu přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu , , , , , ,55 Počet obyvatel v území ORP Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Produkce BRO byla na Rakovnicku v roce ,90 tun. Z toho byla ,15 tun produkce BRKO. BRO, BRKO, SKO a objemný odpad se na území Rakovnicka pouze skládkuje a vytříděný bioodpad materiálově využívá. Z BRO se na území Rakovnicka materiálově využívají (kompostují) kaly z čištění komunálních odpadních vod, samotný biologicky rozložitelný odpad se přeupravuje. Z BRO se skládkuje směsný komunální odpad, objemný odpad, BRO a kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod. Materiálové využití BRKO na území Rakovnicka probíhá formou předúpravy. Z BRO se skládkuje směsný komunální odpad, který v sobě obsahuje průměrně 48 % biologicky rozložitelné složky, dále objemný odpad, BRO a Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven. S ohledem na jedinou kompostárnu v území jsou tyto údaje odpovídající. BRO se nejčastěji odváží na skládku Vrbička v Podbořanech a kompostárnu Becker Bohemia s.r.o. v Kralovicích. Tříděním BRKO se odpad odklání od skládkování a je vhodné jej materiálově využít. 214

215 Finanční analýza hospodaření s odpady Tab. č. 108 Náklady na odpadové hospodářství v letech v území ORP Rakovník Paragraf Název 3721 Sběr a svoz nebezpečných odpadů 3722 Sběr a svoz komunálních odpadů 3723 Sběr a svoz ostatních odpadů (jiných než nebezpečných a komunálních) Náklady v Kč/rok Kč Kč Kč Kč 060 Kč 770 Kč Kč Kč Kč 3724 Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů Kč Kč Kč 3725 Využívání a zneškodňování komunálních odpadů 3726 Využívání a zneškodňování ostatních odpadů Kč Kč Kč Kč Kč Kč 3727 Prevence vzniku odpadů 0 Kč 0 Kč 0 Kč 3728 Monitoring nakládání s odpady 0 Kč 0 Kč 0 Kč 3729 Ostatní nakládání s odpady Celkové náklady Kč Kč Kč Kč Kč Kč Neinvestiční výdaje obcí na odpadové hospodářství představují položku rozpočtu obcí, která se spotřebovává na běžné nebo provozní náklady obce spojené s odpadovým hospodářstvím. Každá obec je povinna zajistit sběr, svoz a nakládání s komunálními odpady. Tyto náklady představují významnou položku v rozpočtu obce. Tabulka vypovídá o neinvestičních nákladech na odpadové hospodářství za celé ORP Rakovník v letech Jak lze vidět, k velkému vzrůstu nákladů došlo u sběru a svozu nebezpečných odpadů a u využívání a zneškodňování komunálních odpadů. Následující grafy slouží k porovnání výdajů v ORP s průměrnými výdaji ve Středočeském kraji a celé České republice. Graf 14 Neinvestiční výdaje na sběr a svoz KO Zdroj: Benchmarking ORP Rakovník 215

216 Z grafu je patrné, že výdaje na sběr a svoz komunálního odpadu ORP Rakovník jsou nižší, než je průměrná úroveň ve Středočeském kraji za celé sledované období. Můžeme pozorovat, že zatímco průměrné náklady kraje vzrostly ve sledovaných letech přibližně o 20, respektive 40 korun na obyvatele za rok, výdaje v ORP Rakovník mezi roky 2010 a 2011 dokonce klesly o zhruba 7 korun. V roce 2012 náklady sice vzrostly, ale stále jsou o 73 Kč nižší, než je průměr kraje. Jak výdaje ORP Rakovník tak i celého kraje jsou ovšem nad celorepublikovým průměrem. Graf 15 Celkové neinvestiční výdaje obcí na odpady Zdroj: Benchmarking ORP Rakovník V oblasti celkových neinvestičních výdajů je situace pochopitelně podobná. Ve srovnání s průměrem Středočeského kraje náklady ORP Rakovník rostou znatelně pomaleji a jsou o několik desítek korun nižší, přičemž největší rozdíl cen vidíme v roce

217 Analýza rizik a další potřebné analýzy a) Analýza cílových (dotčených) skupin Č. Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Rizika spojená se skupinou Způsob komunikace Opatření 1. Občané a ostatní původci odpadů 2. Velké průmyslové podniky 3. Turisté - Kontejnery na tříděný odpad co nejblíže jejich bydlišti - Co nejnižší poplatky za komunální odpad - Pravidelná a dostačující četnost svozu - Maximální možná využitelnost odpadů - Co nejnižší cenové náklady na nakládání s odpady - Dostupnost odpadkových košů - Čistota okolí odpadkových košů a jejich pravidelný vývoz - Neplacení poplatků komunální odpad - Vytváření černých skládek - Neochota a nezájem separovat odpad z různých důvodů (např. velká vzdálenost kontejnerů, nevidění perspektivy v třídění, apod.) - Vytváření nepořádku kolem kontejnerů - Špatné třídění odpadů (např. vyhazování plastových obalů do kontejneru na papír) - Nedodržování zákona - Vysoká produkce odpadů - Netřídění odpadů - Ekologická zátěž životního prostředí - Zbavování se odpadků mimo místa k tomu určená - Prostřednictvím médií, místního tisku - Předávání informací a diskuze představitelů obce s občany v pravidelných intervalech (např. jednou ročně) - Informační letáky "Jak třídit" - Jednání představitelů obcí se zástupci podniků - Informační letáky - Vývěsky obcí - Právní postihy neplatičů za svoz komunálního odpadu - Preventivní opatření proti vzniku černých skládek (osvěta, dostatečné množství kontejnerů, sběrná místa, apod.) - Analyzovat vhodnost rozmístění sběrných nádob - Pravidelný úklid v okolí sběrných míst a kontejnerů - Osvěta občanů o třídění odpadů - Provádění kontroly orgány k tomu určenými či obcemi - Pravidelné kontroly a monitoring podniků (například Českou inspekcí životního prostředí či obcemi) - Dostatečná síť odpadkových košů a jejich vhodné umístění - Kontrola čistoty v okolí odpadkových košů 217

218 Č. Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Rizika spojená se skupinou Způsob komunikace Opatření 4. Představitelé obcí SO ORP 5. Svozové společnosti 6. Majitelé sběrných dvorů a míst, kompostáren, skládek a dalších zařízení pro nakládání s odpady - Optimalizace výdajů spojených s odpadovým hospodářstvím - Spolupráce se svozovými společnostmi a majiteli zařízení pro nakládání s odpady - Uspokojení požadavků vlastních občanů - Finanční příspěvky státu a kraje na odpadové hospodářství - Získání zakázky - Maximalizace zisku - Minimalizace nákladů na nakládání s odpady - Naplnění maximální kapacity zařízení - Maximalizace zisku - Minimalizace nákladů na nakládání s odpady - Nedostatek finančních zdrojů na oblast odpadového hospodářství - Pokuty obcím za nedodržování zákona - Nedodržování smlouvy a provozního řádu - Porušování zákona - Finanční nadhodnocování svých služeb - Nezodpovědný přístup pracovníků - Konkurenční boj mezi svozovými společnostmi - Nedodržování zákona - Znečišťování životního prostředí zastaralými technologiemi - Nedostatečná/nevyužitá kapacita sběrných míst, sběrných dvorů, skládek a - Jednání představitelů obcí mezi sebou - Komunikace představitelů obcí s představiteli svozových společností - Komunikace představitelů svozových společností s představiteli obcí - Běžné komunikační kanály - Komunikace majitelů zařízení pro nakládání s odpady s představiteli obcí - Meziobecní spolupráce - Integrovaný plán odpadového hospodářství - Kontroly a případné sankce za nedodržování smlouvy - Změna svozové společnosti - Meziobecní spolupráce - Kontroly a případné sankce za nedodržování smlouvy - Obnova a inovace technologií - Vybudování nových sběrných míst či zařízení pro nakládání s odpady 218

219 Č. Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Rizika spojená se skupinou Způsob komunikace Opatření jednotlivých zařízení 7. Kraj a stát - Dodržování zákonů a vyhlášek - Snižování skládkování odpadů - Zvyšování produkce separovaných odpadů - Změna legislativy, která by měla negativní dopad na financování odpadového hospodářství obcí - Komunikace státu s krajem - Pravidelná setkávání představitelů kraje se zástupci obcí - Zákony a vyhlášky týkající se produkce a nakládání s odpady - Plán odpadového hospodářství - Pravidelné kontroly a monitoring Analýza slouží k definování jednotlivých cílových skupin (dotčených či zainteresovaných), zjištění jejich předpokládaných očekávání a k definování rizik spojených s těmito skupinami a s jejich očekáváním. Dále pak slouží k nalezení vhodného způsobu komunikace a nalezení případných opatření k minimalizaci rizik při zapojení těchto cílových skupin. Mezi hlavní cílové skupiny v odpadovém hospodářství patří obce, jejich představitelé a jejich občané a dále společnosti, které poskytují služby v oblasti odpadového hospodářství. 219

220 b) Analýza rizik v oblasti odpadového hospodářství Č. Skupina rizik Název rizika Hodnocení rizika P D V = P*D Zvyšující se náklady obcí na Finanční riziko odpadové hospodářství Občané nerespektují poplatky za svoz odpadu Nedostatek financí na investice a vybavení Název opatření ke snížení významnosti rizika 1. Meziobecní spolupráce 2. Zvýšení poplatků za svoz odpadů 3. Změna svozové společnosti Vlastník rizika Obec Vymáhání sankcí Obec Využívání dotačních titulů a fondů z EU 2. Průběžné modernizování vybavení Obec 1. Výdaje na mimořádné záležitosti (např. odstraňování černých skládek) Vytvoření si finančních rezerv 2. Prevence - zajištění sběrných dvorů a míst, osvěta občanů 3. Sankce a medializace 4. Vyhrazení části rozpočtu na odstraňování černých skládek na území obce 5. Spolupráce s městskou policií, fotopasti Obec 2. Organizační riziko Neexistence zařízení na nakládání s odpady typu třídící linky, zařízení na energetické využití odpadů, spalovny a jiné Využití dotací a fondů z EU k vybudování potřebných zařízení 2. Vznik překladiště na odpady Území ORP Ukončení činnost některých zařízení nakládajících s odpady na území Rakovnicka Podpora a preference zařízení na území Rakovnicka Provozovatel zařízení 220

221 3. Právní riziko Změna legislativy, která povede k vynuceným investicím nebo zvýšení provozních nákladů Pravidelná komunikace státu se zástupci krajů či obcí 2. Vytváření si finančních rezerv Obec 4. Technické riziko Nedostatečná/nevyužitá kapacita sběrných dvorů, sběrných míst, skládek apod Vznik nových/ukončení činnosti sběrných dvorů, skládek, sběrných míst apod. 1. Prevence - zajištění sběrných dvorů a míst, osvěta občanů 3. Sankce a medializace 4. Spolupráce s městskou policií, fotopasti Provozovatel zařízení 5. Věcné riziko Vznik nových černých skládek či rozšiřování těch stávajících Ekologická zátěž životního prostředí Separace odpadů 2. Odstraňování černých skládek 3. Kontrola podniků, jakým způsobem nakládají s odpady Obec Obec Definice rizika je převzata z Metodiky přípravy veřejných strategií: Riziko je nebezpečí vzniku události, která může negativně ovlivnit dosažení stanovených cílů. Jedná se o budoucí událost, která má náhodnou povahu (tj. může, ale nemusí nastat a mít negativní dopad) a není ani nemožná, ani jistá. Riziko spojujeme s negativními vlivy, nepříznivými dopady a ztrátami a chápeme jej jako synonymum nebezpečí, hrozby, úskalí a nejistoty. Protipólem rizika je příležitost, která je spojována s příznivými vlivy a dopady. Hodnocení významnosti rizik je založeno na hodnocení očekávané pravděpodobnosti výskytu jednotlivých rizik a jejich dopadu (materiálního i nemateriálního) na dosažení cílů strategie. Pravděpodobnost (v tabulce sloupec P ) i dopad (v tabulce sloupec D ) se hodnotí na škále 1 až 5: hodnota 1 představuje velmi malý dopad (resp. velmi malou pravděpodobnost) a hodnota 5 velmi velký dopad (resp. velmi vysokou pravděpodobnost). Významnost rizika pak bude součinem pravděpodobnosti a dopadu. Hodnota významnosti se bude pohybovat mezi 1 a 25. Vlastníci jednotlivých rizik jsou osoby odpovědné za řízení a monitorování daného rizika (průběžné přehodnocování významnosti rizik a identifikace reálného výskytu dané rizikové události). 221

222 SWOT analýza oblasti Silné stránky: 1. Zvyšování produkce tříděných odpadů a odpadů biologicky rozložitelných 2. Široká síť svozových firem 3. Rozšiřování druhů kontejnerů na separovaný odpad a nárůst jejich množství 4. Rozšiřování separace odpadů i do malých obcí 5. Meziobecní spolupráce při vyjednávání se svozovými společnostmi 6. Snižující se skládkování odpadů 7. Snižující se produkce nebezpečných odpadů 8. Vytvořený plán odpadového hospodářství v Rakovníku a Novém Strašecí Příležitosti: 1. Snížit množství netříděného odpadu 2. Snížit množství odpadu ukládaného na skládkách 3. Zřízení zařízení pro nakládání s odpady 4. Vytvořit centrální systém pro nakládání s odpady 5. Meziobecní spolupráce ve zřizování a provozování sběrných míst/dvorů 6. Vznik integrovaného plánu odpadového hospodářství na území ORP Rakovník 7. Využití fondů a dotací EU 8. Vznik komunitních kompostáren Slabé stránky: 1. Stále se zvyšující produkce odpadů 2. Neexistence zařízení k nakládání s odpady či překladiště pro nakládání s odpady, třídící linky, spalovny, zařízení pro energetické využití odpadů, jiných zařízení pro nakládání s odpady 3. Vykrádání popelnic na tříděný odpad občany a následný prodej odpadu do sběrných dvorů 4. Velká vzdálenost kontejnerů na tříděný odpad pro občany v malých obcích 5. Černé skládky a ekologické zátěže na území Rakovnicka 6. Skupina občanů, kteří neplatí poplatky za svoz odpadu 7. Zneužívání sběrných dvorů občany okolních obcí, kteří si vypůjčují, v některých případech i za úplatek, občanské průkazy místních občanů, aby mohli svůj odpad do sběrného dvora odvézt Hrozby: 1. Rostoucí náklady na nakládání s odpady 2. Občané a podniky zbavující se odpadu nepovoleným způsobem (vznik či růst černých skládek) 3. Nepřipravenost obcí na případné legislativní změny 4. Zvyšující se počet neplatičů za svoz odpadu 5. Staré ekologické zátěže SWOT analýza slouží k identifikaci silných a slabých stránek daného území (vnitřní vlivy z hlediska území), příležitostí a rizik (vnější vlivy z hlediska území). Na základě SWOT analýzy je komplexně vyhodnocena situace na území ORP. Vzhledem k tomu, že situace v této oblasti je odlišná v městech a malých obcích, bylo by vhodnější pohlížet na jednotlivá území zvlášť. Očekávaný vývoj S ohledem na výsledky analýzy lze očekávat neustálé zvyšování celkové produkce odpadů. Celorepublikově se očekává se zvýšení poplatků za skládkování odpadu, což by se promítlo i do cen, které lidé platí obcím za svoz odpadu. Rovněž lze očekávat větší třídění odpadu a snaha o co nejvyšší materiálové využití a co nejnižší skládkování. Od mají obce nově povinnost dle vyhlášky č. 321/2014 Sb. o zajištění odděleného soustřeďování složek komunálního odpadu zajistit místa na oddělené soustřeďování minimálně pro 222

223 biologické odpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku. Nově mají obce tak povinnost zajistiti celoročně místa pro oddělené soustřeďování kovů. Od roku 2024 dojde dle nově připravované legislativy k zákazu směsného komunálního odpadu a využitelných složek odpadu. Jedná se o reakci na doporučení Evropské komise, aby došlo ke snížení množství odpadů na skládkách a povinnosti separace odpadů. Současně by tak mohlo dojít ke zvýšení poplatků za skládkování Souhrn výsledků analýz (analytické části) Území ORP Rakovník leží v západní části Středočeského kraje. Skládá se z 83 obcí, z nichž tři mají statut města a 6 městyse. Nejvíce obcí má počet obyvatel v rozmezí V odpadovém hospodářství jsou určité rozdíly mezi městy a menšími obcemi. Ve městech jsou větší možnosti třídění odpadů, nachází se zde sběrné dvory a kontejnery na separovaný odpad jsou lépe dostupné a ve větším množství. Situace v malých obcích se však postupně zlepšuje. Rozšiřuje se spektrum druhů nádob na separaci a zlepšuje se i jejich dostupnost. Významnou skupinou v odpadovém hospodářství jsou svozové společnosti. Těch na území Rakovnicka funguje devět, přičemž nejrozšířenější svozovou společností na území je firma Becker Bohemia s.r.o., která sídlí mimo území OPR Rakovník, v Kralovicích. Tato společnost zajišťuje svoz odpadu celkem 56 obcím v regionu. Výši a druh poplatku od občanů za svoz odpadu si každá obec určuje sama. Některé obce mají stanovenou výši poplatku na občana, ten se hradí jednou ročně. Jiné obce mají známkový systém, který se odvíjí od četnosti svozu a množství nádob. V průměru však celkové náklady na odpadové hospodářství ORP Rakovník vychází dle Institutu URMO na Kč za obyvatele. V porovnání s ostatními kraji a celorepublikovými náklady se jedná o průměrnou hladinu. Na území Rakovnicka se nachází dva sběrné dvory, a to v Rakovníku a Novém Strašecí. V Jesenici v současné době probíhá projektování výstavby sběrného dvora. Sběrné dvory ještě doplňují sběrná místa, která jsou zřizována obcemi a výkupny odpadů zřizované soukromými subjekty. Zařízení pro nakládání s SKO je na území Rakovnicka pouze jedno. Jedná se o skládku EKOLOGIE s.r.o. v Rynholci. Dále jsou ke skládkování využívány zařízení v ORP Podbořany, Slaný a Kladno. Biologicky rozložitelný odpad se materiálově využívá pouze v kompostárně SETRA, s.r.o., která sídlí v Pavlíkově a v bioplynových stanicích. Ty jsou však využívány pouze zemědělskými družstvy, neboť nemají souhlas k nakládání s obecními odpady. Většina BRO je tak zpracovávána v ORP Kralovice a Podbořany. Separovaný odpad jako je papír, plast a sklo je zpracováván pouze mimo území ORP Rakovník. A to především v Kralovicích, Kamenných Žehrovicích, Kladně, Bílině a v Příbrami. Záleží na svozové společnosti, s kým má sjednanou smlouvu. Na území Rakovnicka se nenachází ani žádná spalovna či zařízení na energetické využití odpadů. Z tohoto důvodu je v návrhové části řešeno zřízení zařízení pro nakládání s odpady, ať už na krajské úrovni či obecní. S ohledem na to, jak velké území Rakovnicko je a že se většina odpadu zpracovává mimo území, by bylo vhodné zde nějaké zařízení vybudovat. Z vývoje produkce komunálního a separovaného odpadu vyplývá, že je ovlivněna počtem obyvatel na území Rakovnicka, neboť s přibývajícím počtem obyvatel vzrůstá i celková produkce odpadů. Výrazný vliv mají samozřejmě i firmy, společnosti a nárůst používání obalového materiálu. U celkové produkce se nejvíce odráží stavební a demoliční odpad. Produkce KO od obcí tvoří 65 % 223

224 celkové produkce KO v území ORP. Produkce SKO z obcí tvoří 78 % z celkové produkce SKO vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Z těchto hodnot je patrné, že 35 % z celkové produkce KO bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP a nejsou zapojeni do systému sběru a nakládání s KO obce, tyto odpady se tedy zařazují do odpadu podobného komunálnímu. Pozitivní informací je, že se zvyšuje produkce tříděného odpadu a měrná produkce BRO. Je to dáno kvalitní celorepublikovou osvětovou činností, zlepšením dostupnosti nádob na tříděný odpad a jejich množstvím. Stejně tak se zvyšuje materiálové využití odpadů. K výraznému poklesu od roku 2000 došlo u skládkování, což je pozitivní informace Návrhová část pro oblast odpadového hospodářství Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma Odpadové hospodářství, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti odpadového hospodářství. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma odpadového hospodářství. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců obcí, svazků, škol, sociálních služeb a městského úřadu z území ORP. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma odpadového hospodářství. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní střechou návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit 224

225 jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma odpadového hospodářství. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku. Vize Problémové okruhy NÁVRHOVÁ ČÁST Cíle Indikátory Projekty, opatření, aktivity AKČNÍ PLÁN Struktura problémových okruhů a cílů v tématu Odpadové hospodářství je uvedena v níže uvedeném schématu. 225

226 Struktura problémových okruhů a cílů Plánování v odpadovém hospodářství a nakládání s komunálním odpadem odráží požadavky regionu. Odpadové hospodářství Neexistence zařízení pro nakládání s odpady Vytvořit překládací stanici na území Rakovnicka ve spolupráci s krajským úřadem Vznik zařízení pro nakládání s KO vedoucí ke snížení skládkování na regionální úrovni Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku Vize a problémové okruhy Vize Správní obvod ORP Rakovník má nastavenu efektivní spolupráci obcí. Síť mateřských a základních škol reaguje na potřeby a počty žáků v regionu. Komunitní plánování sociálních služeb zohledňuje potřeby všech dotčených obcí. Plánování v odpadovém hospodářství a nakládání s komunálním odpadem odráží požadavky regionu. Poskytování podpory kooperujícím obcím při výstavbě, rozvoji či provozování vodohospodářské infrastruktury Problémové okruhy Neexistence zařízení pro nakládání s odpady Ve správním obvodu ORP Rakovník se nenachází žádný zpracovatelský průmysl, který by nakládal s odpady. Významným činitelem v nakládání s odpady je zde pouze skládka EKOLOGIE s.r.o., jejíž volná kapacita se pohybuje v objemu cca tis. m 3. Další využívané skládky se nachází již mimo území ORP Rakovník. Řešení problémového okruhu na úrovni kraje V rámci fokusní skupiny, která byla vedena s odborníky na odpadové hospodářství Městského úřadu Rakovník, vzešlo, že by bylo vhodné zde vybudovat překládací stanici směsného komunálního odpadu, který by posléze byl hromadně odvážen do zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). Tento návrh již byl řešen v rámci Technickoekonomické analýzy integrovaného systému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji. V analýze byla navržena varianta založená na technologii přímého energetického využívání SKO v jedné lokalitě Středočeského kraje - energetické využití odpadu je vlastně jeho spalování se ziskem tepelné energie a s jejím dalším využitím. Nespalitelný zbytek je pak ukládán na skládky nebo dále zpracováván, jako např. na výrobu výplně sádrokartonů apod. Tepelná energie je využitelná přímo nebo je transformována na elektrickou energii. Nespalitelný a nevyužitelný zbytek je cca 25 % ze zpracovaného odpadu. Z pohledu nakládání s odpady je varianta energetického využití v ZEVO dle odborníků v odpadovém hospodářství nejvýhodnější a nejšetrnější k životnímu prostředí. V případě využití jednoho ZEVO připadá v úvahu Mělník (vzdálený cca 70km od Rakovníka), kde by tento způsob mohl nahradit spalování nekvalitního hnědého uhlí v současných elektrárnách. Podmínkou je však dohoda s provozovatelem, který musí 226

227 zajistit vhodnou úpravu. Při této variantě je však nutné vybudovat síť překládacích stanic, kde by odpady byly překládány do rozměrnějších přepravních prostředků ze sběrových vozidel. Pro vybudování těchto míst by bylo možné využít i místa stávajících skládek nebo MBÚ. Ve správním území ORP Rakovník by se jako vhodná jevila skládka EKOLOGIE s.r.o. v Rynholci. Tento systém znamená sice větší dopravní zatížení, ale při dopravě do Mělníka se dají využit i jiné alternativy dopravy než je doprava po silnicích - železniční, lodní. Jednoznačnou výhodou je trvalé využití vyrobené energie. Na území ORP Rakovník by tak měla být vybudována překládací stanice směsného komunálního odpadu. Obce by mohly investovat peníze do jejího společné vybudování, překladiště by posléze zůstalo v jejich majetku a svozové společnosti by za jeho využívání platily nájemné. Současná cena za skládkování ve Středočeském kraji, jak uvádí analytická část studie, je v průměru okolo 1400 Kč za tunu SKO, někde i výše. Varianta může zlevnit nakládání se směsným komunálním odpadem na Kč/t. Překladiště je rovněž přínosné z environmentálního hlediska. V případě realizace dojde k úspoře neobnovitelných, fosilních paliv. Dle analýzy Středočeského kraje navíc dojde k výraznému zlepšení ovzduší a k redukci skládkování, a tím nebude nutno budovat nové kapacity a neporostou s tím související nároky na zábor půdy. 16 V následující mapě je možné vidět, jak by mohly být překládací stanice a energetické zařízení po Středočeském kraji rozmístěny. Obr. 12 Možná místa pro překládací stanice Zdroj: Technickoekonomické analýzy integrovaného systému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji 16 Citováno z Technickoekonomické analýzy integrovaného systému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji. Zpracované firmou FITE a.s. Dostupné na: 227

228 Příčiny V současné době byla zařízení pro nakládání s odpady v dostupné vzdálenosti. Avšak s měnící se legislativou a zákazem skládkování od roku 2024 je potřeba připravit ORP Rakovník na budoucí změny v nakládání se směsným komunálním odpadem. Bude třeba minimalizovat množství SKO, aby byly ušetřeny náklady na dopravu odpadu do koncového zařízení, ať už to bude skládka, nebo ZEVO. Důsledky Důsledkem bude prodražování systému a nepřipravenost při změně způsobu nakládání s odpady při postupném uzavírání skládek a ukončování skládkování v roce Proto je třeba reagovat a včas připravit možná řešení. V případě zřízení překládací stanice a následného energetického využití odpadu by toto vedlo ke snížení množství odpadu ke skládkování. V případě, že nedojde k realizaci projektu na úrovni Kraje, je nutné vyhledat nové prostředky k řešení situace v odpadovém hospodářství přímo v regionu. Řešení problémového okruhu na úrovni regionu Po nabytí platnosti požadavku Plánu odpadového hospodářství ČR na nutnost využívání větší části produkovaných odpadů budou obce postaveny před skutečnost, že v regionu neexistuje zařízení na třídění a využívání SKO, a nutnost přepravy veškerého SKO do vzdálených zařízení. Výsledkem bude pochopitelně zvyšující se cena za dopravu odpadu i jeho zpracování v důsledku neekonomického a nesystematického nakládání s odpady v regionu. Ani společnosti, které v regionu působí v oblasti s nakládání s odpady, zatím nehledají či nenašli řešení pro následující období, důvodem může být i vyplývající nárůst nákladů. V ČR bylo v roce 2012 ukládáno na skládky 53,7 % vyprodukovaného KO. Na území ORP Rakovník byla v roce 2012 celková produkce KO 30218,73 tis tun, skládkováno bylo 66,6 % KO, z toho byl SKO 56,9 %. Tudíž skládkována je více jak polovina vyprodukovaného odpadu. Vývoj produkce odpadů má tendenci mírného růstu. Tendence skládkování jsou v místě ORP klesající, ale jde o čísla, která nezahrnují skládkování odpadu pouze z regionu, ale zahrnuje odpady i z okolních ORP, která sváží odpad na místní skládku (Ekologie s.r.o.). Nepříjemně se také projevují poměrová čísla u materiálového využití tříděného odpadu, kdy od roku 2009 do 2012 klesá poměr materiálového využití vytříděného odpadu ku celkové produkci KO z 24,79 % na 11,56 % viz. tabulka č Pochopitelně negativní vliv na klesající čísla má také nárůst celkového SKO, ale i tak bude nezbytné mimo jiné podpořit třídění (dotřídění SKO) a materiálové využití odpadů. Za nejvíce ekonomické a efektivní řešení lze považovat zbudování zařízení pro nakládání s odpady, které zajistí snižování produkce SKO tříděním. Pro tento záměr bude nutné v regionu vyvinout úsilí a komunikační činnost a vytvořit platformu pro spolupráci obcí i v této dosud opomíjené oblasti. 228

229 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1 Cíl 1.1 Neexistence zařízení pro nakládání s odpady Vytvořit překládací stanici na území Rakovnicka ve spolupráci s krajským úřadem Popis cíle Hlavním cílem odpadového hospodářství je vybudování překládací stanice na území ORP Rakovník, která by sloužila jako překladiště pro směsný komunální odpad. Jeho realizace je však závislá na krajském záměru, který spočívá ve zřízení překládacích stanic po celém území Středočeského kraje a svážením odpadu do zařízení v Mělníku. To by se přetransformovalo na zařízení pro energetické využití. Pozitiva překládací stanice jsou především ve snížení nákladů na dopravu odpadu k energetickému využití. V budoucnu se rovněž počítá s regulací skládkování směsného komunálního odpadu. Překládací stanice a následné energetické využití odpadu by tak bylo vhodným řešením. Hlavní opatření - Analýza vhodného místa na vybudování překládací stanice (vytipování vhodné lokality) - Vytvoření komunikační platformy zainteresovaných obcí - Zahájení jednání o záměru se zástupci kraje - Vytvoření společné smlouvy - Vytvoření legislativních podmínek pro vznik zařízení (změna územního plánu dotčených obcí, schválení územního plánu, výběrové řízení na provozovatele zařízení a následně smlouva o provozování) - Získání finančních prostředků z evropských nebo národních zdrojů + dofinancování ze zdrojů obcí případně provozovatele Název indikátorů k hodnocení cíle Správce cíle 9 Vznik zařízení pro nakládání s odpady na území ORP Rakovník 10 Vybudovaná překládací stanice na území ORP Rakovník Vedoucí odboru správy majetku MÚ Rakovník Problémový okruh 1 Cíl 1.2 Popis cíle Neexistence zařízení pro nakládání s odpady Vznik zařízení pro nakládání s KO vedoucí ke snížení skládkování na regionální úrovni Na území ORP Rakovník v současné době neexistuje žádné zařízení na nakládání s odpady - třídící nebo dotřiďovací linka či kompostárna. KO je tedy odvážen vždy přímo od producentů na skládku či překladiště, ale již mimo region. Vzhledem k blížícímu se roku 2024, kdy vejde v platnost omezení skládkování, je nutné reflektovat na potřeby regionu a účinně separovat v maximálně možné míře vyprodukovaný KO v území. Pokud nevznikne některé ze zmiňovaných zařízení ve spolupráci se Středočeským krajem, bude nutné situaci řešit přímo za účasti partnerů v regionu. Prvním krokem je vytipování a připravení lokality pro umístění třídící linky či kompostárny, vyhledání partnerů 229

230 projektu a zajištění legislativních kroků nutných k realizaci záměru. Hlavní opatření - Vytipování lokality pro umístění zařízení na třídění nebo materiálové využití KO ve spolupráci s obcemi. - Projednání zamýšlené lokality s odborníky a také se zástupci svozových společností. Označení vhodných lokalit. - Kroky vedoucí k legalizaci záměru. - Projednání lokality a projektového záměru v zastupitelstvech dotčených obcí. - Zanesení projektu do územního plánu obce/í a jeho následné schválení. Název 11 Počet obcí využívající zařízení pro nakládání s KO indikátorů k hodnocení cíle Správce cíle Vedoucí odboru správy majetku MÚ Rakovník Indikátory Problémový okruh Neexistence zařízení pro nakládání s odpady Číslo indikátoru 9 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Vznik zařízení pro nakládání s odpady na území ORP Rakovník Ano/ne Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán 0 1 Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Na území Rakovnicka se nenachází žádné zařízení pro nakládání s odpady. Vznik takovéhoto zařízení by mohl vést k finanční úspoře za svoz odpadu a ke snížení skládkování. Vznik zařízení pro nakládání s odpady na území ORP Rakovník ANO/NE Středočeský kraj, Odbor správy majetku MÚ Rakovník Cíl Vytvořit překládací stanici na území Rakovnicka ve spolupráci s krajským úřadem Číslo indikátoru 10 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Vybudovaná překládací stanice na území ORP Rakovník Počet obcí využívající překládací stanici na území ORP Rakovník Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán 0 56 Skutečnost 0 Popis měřítka: Na území Rakovnicka se nenachází žádné zařízení pro nakládání s odpady. Středočeský kraj má vytvořenou strategii, která spočívá ve vybudování překládacích stanic na celém území Středočeského kraje a 230

231 Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: následném energetickém využití svezeného odpadu v zařízení v Mělníku. Jedna překládací stanice by tak měla vzniknout na území Rakovnicka. Předpokládaný počet zapojených obcí je minimálně 56. Číslo reflektuje počet obcí, které využívají nejrozšířenější svozovou společnost regionu. Celkový počet obcí z celého území ORP Rakovník Středočeský kraj, Odbor správy majetku MÚ Rakovník Cíl Vznik zařízení pro nakládání s KO vedoucí ke snížení skládkování na regionální úrovni Číslo indikátoru 11 Název indikátoru Zařízení pro nakládání s KO Měrná jednotka Počet obcí využívající zařízení pro nakládání s KO Správce měřítka Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Roky Plán 0 30 Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Celkový počet obcí z celého území ORP Rakovník Zdroj čerpání dat: Odbor správy majetku MÚ Rakovník 5.3. Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení. Složení řídící skupiny Volení zástupci regionů (mikroregionů) působící v Radě Svazku měst a obcí Rakovnicka Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím 231

232 indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli. Správci cílů Číslo cíle Název cíle Správce cíle 1.1 Vytvořit překládací stanici na území Rakovnicka ve spolupráci s krajským úřadem 1.2 Vznik zařízení pro nakládání s KO vedoucí ke snížení skládkování na regionální úrovni Vedoucí odboru správy majetku MÚ Rakovník Vedoucí odboru správy majetku MÚ Rakovník Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle. Gestoři indikátorů Číslo indikátoru Název indikátoru Gestor indikátoru 9 Vznik zařízení pro nakládání s odpady na území ORP Rakovník 10 Vybudovaná překládací stanice na území ORP Rakovník Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka 11 Zařízení pro nakládání s KO Manažer/ka Svazku měst a obcí Rakovnicka Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou. Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace Zodpovědná osoba/subjekt Termín Koordinace aktivit implementačních Návrh projektů do akčního plánu Výběr projektů do akčního plánu Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok manažer strategie správci cílů průběžně každoročně v čtvrtletí řídící skupina každoročně dle termínů přípravy rozpočtu manažer strategie každoročně dle termínů přípravy rozpočtu gestoři indikátorů manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů každoročně v 1. čtvrtletí každoročně v čtvrtletí 232

233 Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok řídící skupina každoročně v 2. čtvrtletí Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. 233

234 Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Čtvrtletí Příprava Realizace Vyhodnocení Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r Akční plán na r Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti. Vzor tabulky akčního plánu Cíl Název projektu Náklady Zdroj financování Termín realizace Nositel projektu Připravenost Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se 234

235 bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity). 235

236 5.4. Závěr a postup zpracování Shrnutí Odpadové hospodářství je jedna z oblastí, které mají obce za povinnost řešit. Vzhledem k tomu, že na území Rakovnicka se nachází velký počet obcí s počtem obyvatel do 499 a poté 3 města, lze zde nalézt určité odlišnosti mezi těmito typy obcí. Ve městech jsou lépe dostupné kontejnery na separovaný odpad, občanům jsou k dispozici sběrné dvory. U sběrných dvorů je škoda, že není využita meziobecní spolupráce, aby je mohli využívat i občané okolních obcí. U nově vznikajícího sběrného dvoru v městě Jesenici již tomu tak bude. Významným aktérem v odpadovém hospodářství jsou svozové společnosti. Na území Rakovnicka se jich realizuje devět a nejrozšířenější společností je firma Becker Bohemia s.r.o. Ta sváží odpad z většiny obcí na území Rakovnicka. Odpad z území je následně zpracováván především v okolních obcích s rozšířenou působností. Na území Rakovnicka se nachází pouze skládka odpadů EKOLOGIE s.r.o., jedna kompostárna a bioplynové stanice. Vybudování zařízení pro nakládání s odpady na území ORP Rakovník je jednou z oblastí, kterou strategie v odpadovém hospodářství řeší. Záleží však na Středočeském kraji, jak bude v této oblasti postupovat. V současné době je tento záměr vypracován v Technickoekonomické analýze integrovaného systému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji. Obce by se mohly finančně podílet na vybudování překládací stanice, která by posléze mohla zůstat v jejich majetku Popis postupu tvorby strategie Strategie byla zpracovávána realizačním týmem projektu Meziobecní spolupráce, který zaštiťoval Svazek měst a obcí Rakovnicka. Tým se řídil harmonogramem projektu Meziobecní spolupráce, který závazně určoval jednotlivé fáze postupu tvorby strategie a dalších náležitostí. Projekt Meziobecní spolupráce na území Rakovnicka započal , kdy byl vybrán realizační tým. Následovalo jeho seznámení s projektem a proškolení. Od února začal sběr dat a informací k analýze a následné provedení kvantitativní analýzy za tři nosná témata. Výstupy byly předány motivujícím starostům k připomínkování a případné připomínky byly zapracovány. K byla zaslána kompletní analýza a nástin variantních řešení Svazu měst a obcí České republiky. Nástin variantních řešení byly projednávány na 1. oficiálním shromáždění představitelů obcí a byl prvním podkladem k vytvoření strategie. Na jednotlivá nosná témata byly vypracovány oponentské posudky a jednotlivé připomínky byly zapracovány do byl přijat tematický expert na volitelné téma (Rozvoj technické infrastruktury v oblasti vodovodů a kanalizací na území Rakovnicka), které bylo zvoleno na Sněmu Svazku měst a obcí Rakovnicka. Do konce září byla zpracována jeho analytická část a následně strategická. Finální dokument se čtyřmi strategiemi byl Svazu měst a obcí ČR odeslán k připomínkování a následné úpravě byl dokument ve finální podobě. 236

237 BRKO BRO CENIA ČR ČSÚ DZ EU ISSaR KO MOS MŽP NO OH OO OPŽP ORP PO PrO POH SC SKO ZEVO ŽP 5.5. Přílohy Seznam zkratek biologicky rozložitelný komunální odpad biologicky rozložitelný odpad Česká informační agentura životního prostředí Česká republika Český statistický úřad datová základna Evropská unie Informační systém statistiky a reportingu komunální odpad meziobecní spolupráce Ministerstvo životního prostředí nebezpečný odpad odpadové hospodářství ostatní odpad operační program životního prostředí obec s rozšířenou působností prioritní osa odpady pocházející z průmyslu Plán odpadového hospodářství specifický cíl směsný komunální odpad zařízení pro energetické využití odpadů životní prostředí Vzhledem k dostupnosti datových zdrojů v oblasti odpadového hospodářství nebylo možno pracovat v časové řadě 2008 až 2012 s daty o produkci a nakládání s odpady, které pochází pouze od obcí a jejich občanů. Proto tabulky obsahují data o produkci a nakládání s odpady jak od obcí a jejich občanů, tak od firem a společností produkujících odpady v ORP. Měrné produkce na obyvatele ORP jsou pak počítány z produkce jednotlivých druhů odpadů od obcí i firem a společností. Nejsou tedy ukazatelem, který znázorňuje, kolik odpadů produkuje občan jako takový, ale spíše odrazem míry produkce jednotlivých druhů odpadů za celé ORP, vyjádřené na jednoho obyvatele. Hodnoty datové základny za rok 1995 a 2000 (v tabulkách zkráceně DZ ) za území ORP jako správní celek neexistují. Vzhledem k tomu, že do roku 2001 neexistoval současný Katalog odpadů, byla datová základna stanovena pouze teoreticky na základě výpočtu. Důvodem přepočtu datové základny za území ORP je fakt, že relevantní data (konkrétní datové základny pro porovnání s Plánem odpadového hospodářství České republiky (dále jen POH ČR) za roky 2000 a 1995 jsou veřejně dostupná pouze za celou ČR. Datová základna pro území ČR byla proto upravena přepočtovým koeficientem daným poměrem průměrné produkce odpadů na území ORP za roky 2008 až 2012 vůči průměrné produkci odpadů za ČR za roky 2008 až Vzhledem k provedeným přepočtům datové základy a metodice získání dat je hodnocení z hlediska plnění cílů POH ČR pouze ORIENTAČNÍM UKAZATELEM. Datová základna pro území ORP je tedy hypotetickým odhadem pro prodloužení časového trendu a možnosti porovnání hodnot v delší časové řadě. Tyto orientační hodnoty byly vypočteny pouze pro potřeby tohoto projektu a nelze s nimi porovnávat plnění cílů POH ČR. Vypočtená hodnota datové základny území ORP se nemusí přibližovat skutečné situaci v letech 1995 a Dále je důležité připustit, že zvolené vymezení území (ORP) je pro hodnocení plnění cílů POH 237

238 ČR nevypovídající (zvláště pak pro hodnocení nakládání s odpady). Jsou proto vždy slovně hodnoceny jen trendy, které se projevují v období

239 Tabulky a grafy Tabulka přílohy č. 1 Rozsah sbíraných komodit sběrných dvorů v Rakovníku a Novém Strašecí Kód Kategorie Název odpadu Marius Pedersen TS města Nové Strašecí N Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky ANO / N Nehalogenovaná organická činidla k impregnaci dřeva ANO / N Anorganická činidla k impregnaci dřeva ANO / N Jiné dehty ANO / N Upotřebené filtrační hlinky ANO / N Kyselina sírová a kyselina siřičitá ANO / N Hydroxid vápenatý ANO / N Hydroxid amonný ANO / N Anorganické pesticidy, činidla k impregnaci dřeva a další biocidy ANO / N Upotřebené aktivní uhlí (kromě odpadu uvedeného pod číslem ) ANO / N Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy ANO / N Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy ANO / N Halogenované filtrační koláče, upotřebená absorpční činidla ANO / N Jiné filtrační koláče, upotřebená absorpční činidla ANO / N Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy ANO / N Halogenované destilační a reakční zbytky ANO / N Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky ANO / N Kaly z barev nebo z laků obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky ANO / N Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látky ANO / Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky ANO / N O Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem ) ANO / O Úlet železných kovů ANO / N Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků) ANO / N Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků) ANO / N Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny ANO / N Syntetické řezné oleje ANO / N Upotřebené vosky a tuky ANO / N Kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky ANO / 239

240 Kód Kategorie Název odpadu Marius Pedersen TS města Nové Strašecí N Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej ANO / N Chlorované hydraulické minerální oleje ANO / N Nechlorované hydraulické minerální oleje ANO / N Syntetické hydraulické oleje ANO / N Snadno biologicky rozložitelné hydraulické oleje ANO / N Chlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje ANO / N Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje ANO / N Syntetické motorové, převodové a mazací oleje ANO / N Jiné motorové, převodové a mazací oleje ANO / N Minerální chlorované izolační a teplonosné oleje neuvedené pod číslem ANO / N Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje ANO / N Syntetické izolační a teplonosné oleje ANO / N Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje ANO / N Kaly z odlučovačů oleje ANO / N Kaly z lapáků nečistot ANO / N Olej z odlučovačů oleje ANO / N Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje ANO / N Směsi odpadů z lapáku písku a z odlučovačů oleje ANO / N Topný olej a motorová nafta ANO / N Jiná halogenovaná rozpouštědla a směsi rozpouštědel ANO / N Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel ANO / O Papírové a lepenkové obaly ANO / O Plastové obaly ANO / O Dřevěné obaly ANO / O Kovové obaly ANO / O Kompozitní obaly ANO / O Směsné obaly ANO / O Skleněné obaly ANO / O Textilní obaly ANO / N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné ANO / N Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob ANO / 240

241 Kód Kategorie Název odpadu Marius Pedersen TS města Nové Strašecí Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí N tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami ANO / O Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem ANO / O Pneumatiky ANO / N Olejové filtry ANO / N Brzdové kapaliny ANO / N Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky ANO / O Železné kovy ANO / O Neželezné kovy ANO / O Plasty ANO / O Sklo ANO / N Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly až a a ANO / N Anorganické odpady obsahující nebezpečné látky ANO / N Organické odpady obsahující nebezpečné látky ANO / O Organické odpady neuvedené pod číslem ANO / N Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky ANO / N Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky ANO / N Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky ANO / N Olověné akumulátory ANO / N Nikl-kadmiové baterie a akumulátory ANO / O Alkalické baterie (kromě baterií uvedených pod číslem ) ANO / N Odděleně soustřeďované elektrolyty z baterií a akumulátorů ANO / O Beton ANO / O Cihly ANO / O Tašky a keramické výrobky ANO / Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod O číslem ANO / O Dřevo ANO / O Sklo ANO / O Plasty ANO / N Asfaltové směsi obsahující dehet ANO / 241

242 Kód Kategorie Název odpadu Marius Pedersen TS města Nové Strašecí N Uhelný dehet a výrobky z dehtu ANO / O Železo a ocel ANO / O Směsné kovy ANO / N Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky ANO / N Izolační materiál s obsahem azbestu ANO / N Stavební materiály obsahující azbest ANO / O Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem ANO / Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky ANO / N O Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly , a ANO / O Ostré předměty (kromě čísla ) ANO / O Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv (kromě čísla ) ANO / N Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce ANO / O Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem ANO / O Ostré předměty (kromě čísla ) ANO / N Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce ANO / N Chemikálie sestávající z nebezpečných látek nebo tyto látky obsahující ANO / N Pevné odpady z čištění odpadních plynů ANO / N Upotřebené aktivní uhlí z čištění spalin ANO / N Popel a struska obsahující nebezpečné látky ANO / N Kotelní prach obsahující nebezpečné látky ANO / N Odpad z pyrolýzy obsahující nebezpečné látky ANO / N Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky ANO / O Odpady z lapáků písku ANO / N Roztoky a kaly z regenerace iontoměničů ANO / N Směs tuků a olejů z odlučovače tuků neuvedená pod číslem ANO / N Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky ANO / O Upotřebené aktivní uhlí ANO / O Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu neuvedené pod číslem ANO / 242

243 Kód Kategorie Název odpadu Marius Pedersen TS města Nové Strašecí O Papír a lepenka ANO ANO O Sklo ANO ANO O Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven ANO / O Oděvy ANO / O Textilní materiály ANO ANO N Rozpouštědla ANO / N Kyseliny ANO / N Zásady ANO / N Fotochemikálie ANO / N Pesticidy ANO / N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť ANO / N Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky ANO / O Jedlý olej a tuk ANO / N Olej a tuk neuvedený pod číslem ANO / N Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky ANO / O Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem ANO / N Detergenty obsahující nebezpečné látky ANO / O Detergenty neuvedené pod číslem ANO / O Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem ANO / N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie ANO / O Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem ANO ANO Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly N a ANO / O Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly , a ANO ANO N Dřevo obsahující nebezpečné látky ANO / O Dřevo neuvedené pod číslem ANO ANO O Plasty ANO ANO O Kovy ANO ANO O Odpady z čištění komínů ANO / O Biologicky rozložitelný odpad ANO ANO O Zemina a kameny ANO ANO 243

244 Kód Kategorie Název odpadu Marius Pedersen TS města Nové Strašecí O Jiný biologicky nerozložitelný odpad ANO / O Směsný komunální odpad ANO ANO O Odpad z tržišť ANO / O Uliční smetky ANO ANO O Objemný odpad ANO ANO Zdroj: Středočeský kraj 244

245 Tabulka přílohy č. 2 Produkce ostatních odpadů (OO) a produkce nebezpečných odpadů (NO) za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění DZ pro Podíl produkce jednotlivých let k datové cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 produkci základně 2000 [ %] odpadů Produkce odpadů [t] Produkce ostatních odpadů (OO) , , , , , ,18 62,94 61,40 96,78 81,85 Produkce nebezpečných odpadů (NO) Celková produkce (OO a NO) 9 197, , , , , ,19 70,91 61,28 63,84 51,31 Změna produkce NO oproti DZ 2000 [ %] -29,09-38,72-36,16-48, , , , , , ,37 64,23 61,82 93,91 79,14 Změna produkce odpadů oproti DZ 2000 [ %] -35,77-38,18-6,09-20,86 Podílové ukazatele [ %] Podíl ostatních odpadů na celkové produkci odpadů 88,17 89,38 92,72 93,05 92,72 Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů 11,83 10,62 7,28 6,95 7,28 Měrné produkce odpadů na obyvatele [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce všech odpadů (OO a NO) 1 027,77 970, , , ,44 Měrná produkce OO 906,17 867, , , ,31 Měrná produkce NO 300,20 121,60 103,06 106,84 85,05 103,12 Podíl měrné produkce NO k DZ 2000 [ %] 40,51 34,33 35,59 28,33 34,35 Změna měrné produkce NO oproti DZ 2000 [ %] -59,49-65,67-64,41-71,67-65,65 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 245

246 Graf přílohy č. 1 Celková produkce odpadů, produkce OO a NO na území ORP za období Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 246

247 Tabulka přílohy č. 3 Celková produkce KO na území ORP za období podrobně Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Papír a lepenka (BRKO) O 917,58 553,99 700,37 794,03 855, Sklo O 409,44 137,00 378,71 593,89 726, BRO z kuchyní (BRKO) O 86,25 120,22 138,00 123,02 117, Oděvy (BRKO) O 1,51 0,00 0,00 0,00 0, Textilní materiály (BRKO) O 3,82 3,64 34,51 22,31 65, * Rozpouštědla N 0,09 0,01 0,18 0,00 0, * Kyseliny N 0,00 0,02 0,00 1,36 0, * Zásady N 0,00 0,00 0,00 0,00 0, * Fotochemikálie N 0,00 0,00 0,00 0,00 0, * Pesticidy N 0,00 0,00 0,00 0,00 0, * Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť * Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky N N 0,39 0,09 0,21 0,04 0,42 32,07 12,49 24,69 15,85 0, Jedlý olej a tuk (BRKO) O 1,80 1,52 1,42 1,52 12, * Olej a tuk neuvedený pod číslem * Barvy, tiskařské barvy, lepidla N N 1,55 1,40 1,04 0,73 0,41 12,59 8,44 14,59 13,63 15, Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 247

248 Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu * Detergenty obsahující nebezpečné látky N 11,30 28,50 43,00 38,00 18, Detergenty neuvedené pod O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 číslem * Nepoužitelná cytostatika N 0,00 0,00 0,00 0,00 0, * Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem N 0,06 0,01 0,41 0,16 1, * Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie N 0,08 0,01 0,03 0,02 0, Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem * Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly , a O N O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 19,43 1,62 1,22 0,08 0,09 27,33 21,26 71,96 7,54 17,17 248

249 Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu * Dřevo obsahující nebezpečné látky N 0,0, 0,00 0,00 0,00 0, Dřevo neuvedené pod číslem O 0,00 6,77 0,00 0,00 13, (BRKO) Plasty O 70,23 73,75 91,66 310,45 353, Kovy O 29,51 942, , , , Odpady z čištění komínů O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Další frakce jinak blíže neurčené O Biologicky rozložitelný odpad (BRKO) O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 73,75 61,88 530,80 563,13 699, Zemina a kameny O 119, , , ,85 518, Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad (BRKO) O O 0,00 1,32 0,00 0,00 0, , , , , , Odpad z tržišť (BRKO) O 0,00 1,44 0,00 0,00 0, Uliční smetky O 0,12 15,14 0,00 104,99 198, Kal ze septiků a žump O 396,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpad z čištění kanalizace O 0,00 93,26 41,12 3,25 126, Objemný odpad (BRKO) O 537,35 96,80 687, , , Komunální odpady jinak blíže neurčené Papírové a lepenkové obaly O O 0,85 0,20 0,00 0,00 0, , , , , ,24 249

250 Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Plastové obaly O 731,52 794, ,52 978, , Dřevěné obaly O 258,00 676,86 700,53 472,73 514, Kovové obaly O 0,12 0,01 0,00 0,58 3, Kompozitní obaly O 4,77 5,32 22,45 10,36 36, Směsné obaly O 1 055, , ,40 360,21 581, Skleněné obaly O 629,66 647,97 571,89 407,88 414, Textilní obaly O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, * Obaly obsahující zbytky N nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 227,53 278,40 297,79 185,48 165, * Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob N 4,30 4,65 6,99 6,08 6,12 Celková produkce KO , , , , ,73 Celková produkce BRKO (vybrané kódy ze sk. 20), původní hmotnost odpadu [t] Hmotnost BRKO přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu [t] Zdroj: Online databáze GROUP ISOH , , , , , , , , , ,35 250

251 Tabulka přílohy č. 4 Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (SKO)) za období Produkce odpadů [t] Meziroční změna [ %] 2008/ / / /2012 Celková produkce odpadů , , , , ,37-3,75 51,93-15,73 15,73 Celková produkce KO , , , , ,73-18,17 54,10-11,52 18,73 Celková produkce SKO , , , , ,49-35,83 63,96-17,67 28,82 Podílové ukazatele [ %] Podíl KO na celkové produkci odpadů 41,38 35,18 35,69 37,47 38,44 Podíl SKO na produkci KO 64,15 50,30 53,52 49,80 54,04 Měrné produkce odpadů [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce KO 425,32 341,29 523,39 458,64 544,50 Měrná produkce SKO 272,84 171,68 280,14 228,43 294,24 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 251

252 Graf přílohy č. 2 Podíl KO a podíl SKO na celkové produkci odpadů na území ORP za období Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 252

253 Tabulka přílohy č. 5 Separovaný sběr odpadů na území ORP za období Katalogové číslo Produkce odpadů [t] tříděného odpadu Meziroční změna [ %] 2008/ / / /2012 Papír , , , , , ,73-9,78 22,36 20,11 8,56 Sklo , ,10 784,97 950, , ,27-24,46 21,10 5,38 13,83 Plast , ,75 868, , , ,97 8,28 30,99 13,38 22,78 Nápojové kartony ,77 5,32 22,45 10,36 36,18 11,53 321,99-53,85 249,23 Celkem separovaný sběr 5 277, , , , ,15-9,91 24,06 16,16 12,37 Měrné produkce odpadů [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce tříděného papíru 63,99 56,62 68,94 82,01 89,03 Měrná produkce tříděného skla 19,37 14,35 17,30 18,05 20,55 Měrná produkce tříděného plastu 14,95 15,87 20,69 23,23 28,52 Měrná produkce tříděných nápojových kartonů 0,09 0,10 0,41 0,19 0,65 Měrná produkce tříděného odpadu 98,40 86,94 107,34 123,48 138,75 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 253

254 Graf přílohy č. 3 Separovaný sběr odpadů na území ORP za období Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 254

255 Tabulka přílohy č. 6 Celková produkce BRO na území ORP za období podrobně Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Kaly z praní a z čištění O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpad rostlinných pletiv O 249,90 158,65 245,68 0,00 8, Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo O 0,00 11, , , ,42 vzniku Odpady z lesnictví O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z praní a z čištění O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 0,00 6,00 6,00 0,00 0,00 O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 5,70 14,74 6,74 8,81 2, Odpady jinak blíže neurčené O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z čištění odpadních vod v místě jejích vzniku O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Zemina z čištění a praní řepy O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 vzniku Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O 4,28 5,05 4,83 4,83 0,00 255

256 Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 1,43 1,26 4,17 3,50 1,99 O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 16,90 16,30 19,73 35,09 32, Odpad z destilace lihovin O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku O 1 576, , , , ,60 O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpadní kůra a korek O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem O 0,00 0,90 7,75 46,61 28, Odpadní kůra a dřevo O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 0,31 0,05 0,00 0,22 0, Odpadní kaustifikační kal O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 256

257 Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně povrchové vrstvy z mechanického třídění Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpadní klihovka a štípenka O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpady z nezpracovaných textilních vláken O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Odpady ze zpracovaných textilních vláken O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Papírové a lepenkové obaly O 2 514, , , , , Dřevěné obaly O 258,00 676,86 700,53 472,73 514, Organické odpady neuvedené pod číslem O 0,14 0,14 0,24 2,07 0, Dřevo O 39,52 57,06 22,68 12,64 29, Kompost nevyhovující jakosti O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Extrakty z anaerobního zpracování O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 komunálního odpadu 257

258 Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Kaly z čištění komunálních odpadních vod O 2 212,95 407,98 727,98 601,64 762, Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky O 8,48 36,14 23,00 48,91 66, Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 O 97,54 0,00 0,00 44,46 0,00 O 2,00 250,00 0,00 2,00 0, Kaly z čiření vody O 0,00 0,00 200,00 980,00 922, Kaly z dekarbonizace O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Papír a lepenka O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Dřevo neuvedené pod číslem O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Papír a lepenka, s výjimkou papíru s O 917,58 553,99 700,37 794,03 855,49 258

259 Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] vysokým leskem a odpadu z tapet Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven O 86,25 120,22 138,00 123,02 117, Oděvy O 1,51 0,00 0,00 0,00 0, Textilní materiály O 3,82 3,64 34,51 22,31 65, Jedlý olej a tuk O 1,80 1,52 1,42 1,52 12, Dřevo neuvedené pod číslem O 0,00 6,77 0,00 0,00 13, Biologicky rozložitelný odpad O 73,75 61,88 530,80 563,13 699, Směsný komunální odpad O , , , , , Odpad z tržišť O 0,00 1,44 0,00 0,00 0, Kal ze septiků a žump O 396,00 0,00 0,00 0,00 0, Objemný odpad O 537,35 96,80 687, , ,83 Celková produkce BRO , , , , ,90 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 259

260 Graf přílohy č. 4 Identifikace pěti hlavních druhů BRO na území ORP za období Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Graf byl sestaven na základě identifikovaných pěti množstevně nejvíce zastoupených druhů BRO za rok 2012 na území ORP (vyjma: papírové a lepenkové obaly, papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet, směsný komunální odpad a objemný odpad). 260

261 Tabulka přílohy č. 7 Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období Meziroční změna [ %] Produkce BRO a BRKO [t] / / / /2012 Celková produkce BRO , , , , ,90-32,58 60,52-4,08 22,11 z toho celková produkce BRKO , , , , ,15-37,03 70,85-12,69 28,34 Podílové ukazatele [ %] Podíl BRKO na celkové produkci BRO 68,76 64,23 68,36 62,22 65,40 Měrné produkce odpadů [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce BRO 440,76 291,39 465,48 442,20 539,91 Měrná produkce BRKO 303,08 187,16 318,21 275,14 353,10 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 261

262 Graf přílohy č. 5 Podíl množství BRKO na množství BRO na území ORP za období Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 262

263 Tabulka přílohy č. 8 Nakládání s odpady celkově na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis DZ pro stavu plnění cílů POH ČR - produkci, diference oproti roku 2000 využití a Hlavní způsoby nakládání s odpady [t] Využití Materiálové využití Celkem vybrané způsoby využití skládkování odpadů Podíl nakládání s odpady v jednotlivých letech k DZ 2000 [ %] , , , , , ,09 89,41 150,70 136,92 150,61 Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce [ %] 124,55 173,40 303,65 181,59 237,03 284, , , , , , ,09 90,33 152,24 138,32 152,15 Podíl využití odpadů z celkové produkce [ %] 123,29 173,40 303,65 181,59 237,03 284,54 Celková produkce odpadů , , , , , ,37 Odstranění Skládkování , , , , , ,00 66,68 52,35 49,51 21,56 Celkem vybrané způsoby odstranění Zdroj: Online databáze GROUP ISOH , , , , ,00 263

264 Graf přílohy č. 6 Nakládání celkově na území ORP za období , využití a odstranění Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 264

265 Tabulka přílohy č. 9 Nakládání s komunálními odpady (KO) a se směsným komunálním odpadem (SKO) na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 2000 Nakládání s odpady [t] KO Využití Způsob nakládání Materiálové využití Celkem vybrané způsoby využití DZ pro produkci 2008 a využití KO 2000 Podíl nakládání s odpady v jednotlivých letech k DZ 2000 [ %] , , , , , ,75 162,64 531,52 533,52 515,92 Podíl materiálového využití KO z celkové produkce KO [ %] Změna materiálového využití KO oproti DZ 2000 [ %] 5,02 6,21 24,79 16,15 17,65 11,56 62,64 431,52 433,52 415,92 800, , , , , ,75 176,96 578,32 580,50 561,35 Podíl celkového využití KO z celkové produkce KO [ %] 4,62 6,21 24,79 16,15 17,65 11,56 Meziroční změna [ %] Celková produkce KO [t] , , , , , , / / / /2012 Odstranění SKO Odstranění Skládkování Celkem vybrané způsoby odstranění Skládkování Celkem vybrané způsoby odstranění Zdroj: Online databáze GROUP ISOH , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,40-3,64-7,74-63,63-5,81-3,64-7,74-63,63-5,81-0,34-9,65-62,16-7,91-0,34-9,65-62,16-7,91 265

266 Graf přílohy č. 7 Nakládání s KO na území ORP za období , využití a odstranění KO Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 266

267 Tabulka přílohy č. 10 Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období Nakládání separovaným sběrem [t] se Katalogové číslo tříděného odpadu Papír , Plast , Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Způsob nakládání s jednotlivými komoditami Materiálové využití Meziroční změna [ %] 2008/ / / /2012 6,49 0,00 0,20 11,29 0,00-100, ,00-100,00 Odstranění 15,74 1,60 1,52 1,12 8,14-89,83-5,00-26,32 626,79 Materiálové využití 0,00 0,00 0,48 5,98 0, ,83-100,00 Odstranění 9,22 8,66 10,64 14,06 22,14-6,07 22,86 32,14 57,47 267

268 Graf přílohy č. 8 Materiálové využití separovaného odpadu na území ORP za období Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 268

269 Tabulka přílohy č. 11 Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 1995 Nakládání s BRO a BRKO [t] BRO Způsob nakládání DZ pro skládkování BRKO / 2009 Meziroční změna [ %] Využití Materiálové využití 308, , , , , ,20-32,40-17,29-11,08 Odstranění Využití Skládkování (původní hmotnost odpadu) 2009/ / , , , , ,21-0,88-5,92-61,57-7,14 Materiálové využití 0, , ,24 926,97 585, ,95-29,42-32,15-36, / 2012 Podíl skládkování a měr. skládkování k DZ 1995 [ %] Původní hmotnost odpadu , , , , , BRKO Odstranění Skládkování Hmotnost odpadu přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu , , , , , ,55 221,14 204,53 80,34 74,87 269

270 Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Měrné skládkování - pro porovnání s cílem POH (přepočteno na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu) Měrné skládkování BRKO přepočtené na obsah biologicky rozložitelné složky [kg.obyv.-1] 148,00 838,11 814,88 750,02 291,77 271,89 550,59 506,77 197,14 183,71 Procentuální změna měrného skládkování BRKO na obyvatele oproti DZ 1995 [ %] 450,59 406,77 97,14 83,71 270

271 Graf přílohy č. 9 Podíl množství BRKO na množství BRO a skládkování BRKO na území ORP za období Zdroj: Online databáze GROUP ISOH 271

272 Tabulka přílohy č. 12 Produkce ostatních odpadů (dále jen OO) a produkce nebezpečných odpadů (dále jen NO) za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu Podíl produkce jednotlivých let k plnění cílů POH ČR - diference oproti DZ pro produkci datové základně 2000 [%] roku 2000 odpadů 2000 Produkce odpadů [t] Produkce ostatních odpadů (OO) , ,65 Produkce nebezpečných odpadů (NO) Celková produkce (OO a NO) , , , ,18 62,94 61,40 96,78 81, , , , , , ,19 70,91 61,28 63,84 51,31 Změna produkce NO oproti DZ 2000 [%] -29,09-38,72-36,16-48, , , , , , ,37 64,23 61,82 93,91 79,14 Změna produkce odpadů oproti DZ 2000 [%] -35,77-38,18-6,09-20,86 Podílové ukazatele [%] Podíl ostatních odpadů na celkové produkci odpadů 88,17 89,38 92,72 93,05 92,72 Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů 11,83 10,62 7,28 6,95 7,28 Měrné produkce odpadů na obyvatele [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce všech odpadů (OO a NO) 1 027,77 970, , , ,44 Měrná produkce OO 906,17 867, , , ,31 Měrná produkce NO 300,20 121,60 103,06 106,84 85,05 103,12 Podíl měrné produkce NO k DZ 2000 [%] 40,51 34,33 35,59 28,33 34,35 272

273 Tabulka přílohy č. 13 Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (dále jen SKO)) za období Produkce odpadů [t] Meziroční změna [ %] 2008/ / / /2012 Celková produkce odpadů , , , , ,37-3,75 51,93-15,73 15,73 Celková produkce KO , , , , ,73-18,17 54,10-11,52 18,73 Celková produkce SKO , , , , ,49-35,83 63,96-17,67 28,82 Podílové ukazatele [ %] Podíl KO na celkové produkci odpadů 41,38 35,18 35,69 37,47 38,44 Podíl SKO na produkci KO 64,15 50,30 53,52 49,80 54,04 Měrné produkce odpadů [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce KO 425,32 341,29 523,39 458,64 544,50 Měrná produkce SKO 272,84 171,68 280,14 228,43 294,24 273

274 Tabulka přílohy č. 14 Separovaný sběr odpadů na území ORP za období Katalogové Meziroční změna [%] Produkce číslo tříděného odpadů [t] 2008/ / / /2012 odpadu Papír , 3 432, , , , ,73-9,78 22,36 20,11 8, Sklo , 1 039,10 784,97 950, , ,27-24,46 21,10 5,38 13, Plast , 801,75 868, , , ,97 8,28 30,99 13,38 22, Nápojové 4,77 5,32 22,45 10,36 36,18 11,53 321,99-53,85 249, kartony Celkem separovaný sběr 5 277, , , , ,15-9,91 24,06 16,16 12,37 274

275 Tabulka přílohy č. 15 Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období Meziroční změna [%] Produkce BRO a BRKO [t] / / / /2012 Celková produkce BRO , , , , ,90-32,58 60,52-4,08 22,11 z toho celková produkce BRKO , , , , ,15-37,03 70,85-12,69 28,34 Podílové ukazatele [%] Podíl BRKO na celkové produkci BRO 68,76 64,23 68,36 62,22 65,40 Měrné produkce odpadů [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce BRO 440,76 291,39 465,48 442,20 539,91 Měrná produkce BRKO 303,08 187,16 318,21 275,14 353,10 275

276 Tabulka přílohy č. 16 Nakládání s odpady celkově na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 Hlavní způsoby nakládání s odpady [t] Využití Materiálové využití Celkem vybrané způsoby využití DZ pro produkci, využití a skládkování odpadů Podíl nakládání s odpady v jednotlivých letech k DZ 2000 [ %] , , , , , ,09 89,41 150,70 136,92 150,61 209,23 Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce [ %] 124,55 173,40 303,65 181,59 237,03 284, , , , , , ,09 90,33 152,24 138,32 152,15 211,37 Podíl využití odpadů z celkové produkce [ %] 123,29 173,40 303,65 181,59 237,03 284,54 Celková produkce odpadů , , , , , ,37 Odstranění Skládkování , , , , , ,00 66,68 52,35 49,51 21,56 19,34 Celkem vybrané způsoby odstranění , , , , ,00-21,50-5,41-56,45-10,31 276

277 Tabulka přílohy č. 17 Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO) na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 1995 Nakládání s BRO a BRKO [t] BRO Způsob nakládání DZ pro skládkování BRKO / 2009 Meziroční změna [ %] Využití Materiálové využití 308, , , , , ,20-32,40-17,29-11,08 Odstranění Využití Skládkování (původní hmotnost odpadu) 2009/ / / , , , , ,21-0,88-5,92-61,57-7,14 Materiálové využití 0, , ,24 926,97 585, ,95-29,42-32,15-36,83 Podíl skládkování a měr. skládkování k DZ 1995 [ %] Původní hmotnost odpadu , , , , , BRKO Odstranění Skládkování Hmotnost odpadu přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu , , , , , ,55 221,14 204,53 80,34 74,87 277

278 Měrné skládkování BRKO přepočtené na obsah biologicky rozložitelné složky [kg.obyv. -1 ] Měrné skládkování - pro porovnání s cílem POH (přepočteno na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu) 148,00 838,11 814,88 750,02 291,77 271,89 550,59 506,77 197,14 183,71 Počet obyvatel v území ORP Zdroj: Online databáze GROUP ISOH Kód odpadu Přepočtový koeficient BRO v KO ukládaném na skládky, 2000 (2001) Kód odpadu Přepočtový koeficient BRO v KO ukládaném na skládky, 2000 (2001) , , , , , , , , , ,30 278

279 6. Téma: Rozvoj infrastruktury v oblasti vodovodů a kanalizací 6.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Výběr volitelného tématu reflektuje současnou potřebu obcí na území ORP Rakovník řešit problémy s vodohospodářskou infrastrukturou na většině území regionu. Třetina obcí v území je bez veřejného vodovodu a dvě třetiny bez splaškové kanalizace. Problém v území je také s kapacitou na čistírnách odpadních vod a nedostatečnými vodními zdroji v některých lokalitách. Malé obce často řeší problém získáním finančních prostředků ať už na obnovu či samotnou výstavbu vodohospodářské infrastruktury. Území ORP postrádá plán rozvoje, který by se zaměřil na možnosti sdružených investic do vodohospodářské infrastruktury. V současném Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů (PRVKÚK) pro region Rakovnicka je dávána přednost samostatným investicím jednotlivých obcí, které jsou v některých případech i protichůdné. V případě vhodných podmínek je finančně příhodnější a efektivnější pro výstavbu i provoz napojení sousedních obcí na jednu čistírnu nebo vodohospodářskou infrastrukturu než budovat dvě samostatné soustavy Zkvalitnění a optimalizace plánování rozvoje vodohospodářské infrastruktury V současné době jsou na úrovni krajů vedeny Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů, tzv. PRVKUK. Ten je zpracováván na základě 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Cílem PRVKUKu by mělo správně být stanovování výchozí osnovy nejvhodnějšího rozvoje vodohospodářské infrastruktury, tj. zásobování pitnou vodou, odvádění a odstraňování odpadních vod. K aktualizaci PRVKUKu dochází jednou ročně k na žádost obce, v jejímž území se má vodohospodářská infrastruktura nacházet či některého z dalších dotčených subjektů, jimiž jsou Středočeský kraj, vlastník, provozovatel nebo zřizovatel vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo zdravotnictví. Zákon č. 274/2001 Sb., hovoří o tom, že v případě změny PVRKUK je nutné doložit mimo jiné i doklady o projednání s osobami stanovenými v 4 odst. 3 zákona, kterých se tato navrhovaná změna PRVKUK týká, tj. s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací, s Ministerstvem zemědělství, s příslušným vodoprávním úřadem, s příslušným správcem povodí, případně i s Ministerstvem životního prostředí nebo s Ministerstvem zdravotnictví podle ustanovení v 4 odst. 3 zákona, pokud tato projednání byla vedena předem. Při podávání žádostí o změnu PRVKUK žadatelé o změnu preferují především vlastní zájmy. Schvalovací proces je nastaven na schvalování individuální záměrů bez ohledu na případnou vhodnost spolupráce v regionu. Z legislativního ani personálního hlediska není možné od Středočeského kraje vyžadovat důslednou kontrolu Zkvalitnění a dořešení vodohospodářské infrastruktury Lokalizace nových kvalitních a vydatných vodních zdrojů je nutná především pro potřeby průmyslu a výroby, otázka vodních zdrojů je zmíněna v jedné z následujících kapitol. Řešením by mohlo být propojení obecních vodovodů s dalším vodovodem, resp. skupinovým vodovodem s kvalitnější pitnou vodou v místech, kde je to z finančního a technického hlediska možné. 279

280 V současnosti za stavu dostatečných vodních zdrojů by byla příhodnější varianta vyvarovat se budoucímu nedostatku vodních zdrojů a neoddalovat nutné budoucí investice, které budou s postupujícím časem vždy finančně náročnější. Dalšími problémy řešenými v území jsou nedostatečné kapacity na ČOV. Tvoření dalších volných kapacit a rozšiřování stávajících ČOV pro svážení kalů a splašků z domovních žump by mělo být jednou z priorit Zlepšení podmínek pro malé obce s nízkými rozpočty V řešené oblasti se nachází mnoho obcí, v kterých žije kolem 150 a méně obyvatel. V těchto místech, kde vodohospodářská infrastruktura zcela chybí, je její zbudování bez reálné ekonomické návratnosti. Ačkoli se v tabulkách určujících příjemce dotací tyto malé obce nevyskytují, potřeba výstavby vodovodní i kanalizační sítě je v těchto obcích neméně důležitá. Řešením může být vhodnější nastavení dotační politiky a následná administrativní podpora malých obcí s nedostatečným vybavením personálem. V územích se skalnatým podložím řeší otázky nedostatku pitné vody i problém s likvidací odpadních vod. Náklady spojené s výstavbou v těchto místech mnohonásobně převyšují možnosti jednotlivých obcí. Z důvodu nemožnosti zohlednění místních podmínek je z finančního hlediska nemožné výstavbu vodohospodářské infrastruktury v těchto místech realizovat Zvyšování bezpečnosti nebo řešení negativních vlivů na kvalitu vody Problémem v některých lokalitách ORP Rakovník je pitná voda s překračujícími kvalitativními limity, a to s výskytem radonu ve spodních vodách. Dalším nejčastěji vyskytovaným problém v kvalitě vody je vysoké množství dusičnanů. To je způsobeno intenzivní zemědělskou produkcí v území ve většině regionu. Používání přírodních či umělých hnojiv, které se mohou infiltrovat do blízkých vodních zdrojů, by bylo vhodné regulovat. Na přítomnosti dusičnanů v pitné vodě krom intenzity hnojení má vliv i složení a vlastnosti půd Mezikrajská spolupráce V okrajových obcích území ORP je situace naléhavější nejen s ohledem na malou velikost obcí, ale především z důvodu nedostatečné mezikrajské spolupráce. Obec ukrytou v lesích, jejímž nejbližším sousedem je obec ve vedlejším kraji, kolikrát ani nenapadne možnost spojení sil právě s obcí v sousedním kraji. Důležité pro obce je tedy dostatečná informovanost a administrativní podpora Financování rozvoje vodohospodářské infrastruktury Možnosti financování vodohospodářské infrastruktury jsou v určité míře z evropských, státních, krajských či obecních rozpočtů. Otázkou zůstává problematika dotací, jež upřednostňuje některé obce před ostatními, a znění dotačních titulů pro následující dotační období VLASTNÍ ZDROJE Optimálním řešením pro obce by bylo využití vlastních obecních rozpočtů a naspořených financí pro realizaci rozvoje a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury. Výdaje malých obcí nedovolují v mnohých případech naspořit náležitý finanční obnos na výstavbu infrastruktury a nezbývá než se spolehnout na některou z uvedených dotací. 280

281 ZDROJE KRAJSKÉ V případě řešeného ORP Rakovník je možné o krajské dotace žádat na Krajském úřadu Středočeského kraje, který má vypsané následující dotační tituly. Středočeský Fond hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof - Podpora hejtmana - Zmírnění následků živelních katastrof Středočeský Fond rozvoje obcí a měst Dotace se poskytuje do výše maximálního podílu 95 % z celkových uznatelných nákladů projektu/akce v daném roce (minimální spoluúčast příjemce dotace (dále jen Příjemce ) je stanovena na 5 % z celkových uznatelných nákladů projektu/akce). Je nutné dodržet minimální spoluúčast Příjemce. Majetek pořízený či zhodnocený s účastí dotace musí sloužit po dobu pěti let od data ukončení realizace projektu k účelu, na který byla dotace poskytnuta. Středočeský Fond životního prostředí a zemědělství ZDROJE STÁTNÍ Ze státní pokladny je možností obcí žádat dotaci přímo na Ministerstvu zemědělství, které má stanovené podmínky následovně: Celková výše nevratné podpory poskytnutá ze všech zdrojů zúčastněných na spolufinancování akce nepřekročí 80 % z nákladů stavební a technologické části akce. Investor provede výběrového řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Investor je povinen s ohledem na principy 3 E (hospodárnost, účelnost a efektivnost) realizovat pouze otevřená zadávací řízení podle 27 zákona č. 137/2006 Sb., Investor bude při jednání s dodavateli prosazovat nejúspornější řešení. Změna vlastnictví investičního majetku, který vznikl realizací akce s účastí podpory poskytnuté podle Pravidel, je možná po dobu 10-ti let od data poskytnutí poslední části podpory poskytnuté před kolaudací stavby pouze se souhlasem Mze. Dalšími eventuálními možnostmi jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj ZDROJE EU Programové období o Cíl Investice pro růst a zaměstnanost. Tento bod by měl zajistit dostatečné financování výzkumů a vzdělávání, podpory zaměstnanosti, zlepšení dopravy a životního prostředí atd. o Cíl Evropská územní spolupráce. V novém programovém období je předpoklad prohloubení spolupráce s pohraničními sousedy a rozvoj v hraničních regionech. Fondy Evropské unie V programovém období bylo alokováno pro Českou republiku přibližně 26,7 mld., které bylo možné čerpat z následujících fondů, z nichž se každý orientuje na jistou část stanovených cílů. Regionální politika EU Prvním zmíněným fondem je Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF). Tento fond podporuje výzkum a vývoj, zkvalitňováni dopravní infrastrukturu a ochranu životního prostředí. 281

282 Významný je tento fond i důležitostí financování podnikatelských projektů či podpora příhraničních regionů. Dalším fondem je Evropský sociální fond (ESF), který má být nástrojem pro podporu vzniku nových pracovních míst. Z tohoto fondu je možné financovat zkvalitňování pracovních míst, financovaní vzdělávání či rekvalifikačních kurzů a také posilovaní zaměstnanosti menšinových skupin obyvatelstva. Posledním fondem, z kterého je možné čerpat finance na podporu projektů v oblasti životního prostředí a budování a obnovy infrastruktury je Fond soudržnosti Legislativní určení řešeného problému Mezi základní vodohospodářskou legislativu, jež je nutné při další práci respektovat, patří níže uvedené zákony a vyhlášky. 128/2000 Zákon o obcích (ve znění pozdějších předpisů) 254/2001 Zákon o vodách (vodní zákon) (ve znění pozdějších předpisů 76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004Sb.) 274/2001 Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) 183/2006 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 137/1998 Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu ve znění pozdějších předpisů (491/2006, 502/2006) 137/1999 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů 178/2001 Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci (ve znění pozdějších předpisů NV 523/2002 a NV 441/2004) 428/2001 Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/201 Sb. (ve znění pozdějších předpisů 146/2004Sb.) 431/2001 Vyhláška Min. zemědělství o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci 432/2001 Vyhláška o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu (ve znění vyhl. 195/2003Sb a 620/2004 Sb.) 140/2003 Vyhláška o plánování v oblasti vod 501/2006 Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území 268/2009 Vyhláška o technických požadavcích stavby Popis ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Řešeným územím je oblast obce s rozšířenou působností (ORP) Rakovník. Správní obvod Rakovník se rozprostírá v západním výběžku Středočeského kraje, kde hraničí s kraji Plzeňským a Ústeckým. Přiléhá k obvodům Slaný, Kladno a Beroun. Rakovnicko je charakteristické svým podílem lesů, který je jedním z nejvyšších v kraji. Plocha regionu se nachází z většiny v povodí Berounky a zbývající částí 86,58 km 2 na území povodí Ohře. Nejvýznamnějším vodním tokem v regionu je Berounka a Rakovnický potok, který pramení u obce Drahouš ve výšce 569 m n.m., ústí zleva do Berounky pod Křivoklátem v nadmořské výšce 235 m n.m., a délka toku je 48,4 km. Největšími přítoky Rakovnického potoka jsou zleva Kolešovický a Lišanský potok. 282

283 Řešené ORP se rozprostírá na území o ploše km 2 jako druhý největší obvod v kraji a čítá 83 obcí. Pouze ve dvou obcích, resp. městech žije více než obyvatel, dalších osm obcí má počet obyvatel v rozmezí Na území se nachází více než dvě třetiny obcí s počtem obyvatel pod 500. Tab. č. 109 Vývoj počtu obcí v ORP Rakovník v letech Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel na území ORP Rakovník ke konci roku 2012 byl , podle nejnovějších informací z roku 2014 bylo k 1.1. na území ORP Rakovník evidováno obyvatel. V posledních letech došlo k nárazovému zvýšení počtu obyvatel v roce 2008, od té doby je přírůstek obyvatel v klesajícím trendu, s tím že v roce 2012 byl přírůstek dokonce v záporných číslech. Tab. č. 110 Přírůstek obyvatel v ORP Rakovník Zdroj: ČSÚ Situační analýza na území ORP Informace z veřejné databáze ČSÚ k vodnímu hospodářství Podle údajů Českého statistického úřadu je k roku 2013 na veřejnou vodovodní síť napojeno ve Středočeském kraji, kde se nachází naše řešené území ORP Rakovník, 83,7 % všech obyvatel, což je společně s Plzeňským krajem, kde je připojeno 83,3 % obyvatel, nejméně na území České republiky. Na kanalizační síť je napojeno pouze 67,3 % obyvatel na území Středočeského kraje, což je vůbec nejmenší podíl na území celé ČR. Vodohospodářská infrastruktura ve Středočeském kraji je podle těchto údajů nejvíce pod průměrem ČR. Nejen na základě těchto údajů je patrná důležitost řešení vodohospodářské infrastruktury v území. 283

284 Podíl obyvatel zásobovaných vodou a napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu v roce2013 Graf Percentage 16 Podíl obyvatel of the population zásobovaných supplied with water vodou and a connected napojených to public na sewerage kanalizaci systems: pro by veřejnou region, 2013 potřebu v roce ,8 82,8 100,0 98,8 89,5 83,7 67,3 100,0 96,7 97,6 95,0 94,3 95,4 95,4 93,8 91,8 90,8 85,8 86,9 88,4 83,3 80,9 82,0 76,5 79,0 73,2 68,2 92,1 99,8 82, Česká republika Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský % Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů - Population supplied with water supply systems Zdroj: ČSÚ Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci - Population living in houses connected to sewerage systems Ve Středočeském kraji je množství objemu vyrobené vody, tedy vody čerpané či dodávané do sítě, na pátém místě v ČR. Nejvyšší množství vody je vyrobeno v Hlavním městě Praha, Moravskoslezském, Jihomoravském a Ústeckém kraji. Objem vody fakturované ve Středočeském kraji převažuje nad objemem vody vyrobené především z důvodu dodávání vyrobené vody do kraje z pražské vodárenské sítě. Množství vody dodávané domácnostem ve Středočeském kraji je v poměru k množství vody vyrobené nejvyšší ze všech krajů ČR. Toto je dáno především umístěním průmyslových provozů vyžadující velké dodávky vody mimo území středních Čech. Graf 17 Množství Amount of drinking vyrobené water produced, pitné vody, of total water fakturované invoiced and vody of water celkem invoiced a vody fakturované to households in the CR: by region, 2013 domácnostem v ČR v roce Množství vyrobené pitné vody, fakturované vody celkem a vody fakturované domácnostem v ČR v roce mil. m 3 - Million m Zdroj: ČSÚ Voda vyrobená - Water produced Voda fakturovaná celkem - Total water invoiced Voda fakturovaná domácnostem - Water invoiced to households 284

285 Co zákazníky vodárenských společností vždy nejvíce zajímá, je cena za vodné a stočné. Průměrná cena vodného v České republice podle ČSÚ k roku 2013 byla 33,7 Kč/m 3, průměrná cena stočného pak 29,2 Kč/m 3. Ve Středočeském kraji se cena za vodné nachází nad průměrem ČR, na 36,3 Kč/m 3. U stočeného je pak cena naopak mírně pod průměrem ČR a to na ceně 29,0 Kč/m 3. Cena vodného a stočného v námi řešeném regionu ORP Rakovník bude řešena v jedné z následujících částí této práce. Graf 18 Průměrná cena za 1 m 3 fakturované v ČR vody v roce a průměrná 2013 cena za 1 m 3 odváděných odpadních Average price per 1 m vod v ČR v roce of invoiced water and per 1 m 3 of discharged wastewater in the CR: by region, Průměrná cena za 1 m 3 fakturované vody a průměrná cena za 1 m 3 odváděných odpadních vod Kč/ m 3 - CZK/ m ,3 36,3 36,7 36,2 34,8 33,7 31,8 30,6 29,2 29,0 27,3 26,8 25,3 37,1 36,9 37,5 31,3 32,9 31,2 30,0 33,2 29,4 30,2 23,7 31,3 27,7 33,5 30,4 28,4 28, Česká republika Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Průměrná cena za 1m 3 fakturované vody - Average price per 1m 3 of invoiced water Průměrná cena za 1m 3 odváděných odpadních vod - Average price per 1 m 3 of discharged wastewater Zdroj: ČSÚ Spotřeba vody na území ORP Spotřeba vody je množství vody, které se skutečně odebere z vodovodní sítě za určité období, spotřebuje se, vypaří nebo se stává součástí výrobků, ale bezprostředně se nevypouští do recipientu. V posledních letech se lidé stále více přiklánějí ke snižování spotřebovaného množství vody a to buď z důvodu šetření s tak vzácným zdrojem, nebo z druhého důvodu, že chtějí ušetřit. S rostoucí cenou vody dochází ke snižování potřeby vody na obyvatele. Od roku 1989 množství spotřebovávané vody v domácnostech neustále klesá až na dnešní úroveň. Zároveň dochází ke zvyšování počtu lidí, jež jsou na vodovodní a kanalizační síť připojeni, což alespoň částečně kompenzuje snižující spotřebu vody na obyvatele. Za rok 2013 bylo k realizaci na území ORP Rakovník určeno m 3 vody, z toho se jednalo o vodu převzatou z m 3 a vodu předanou z m 3. Průměrná spotřeba vody v ORP Rakovník byla za rok 2013 téměř 119 litrů na osobu a den. V případě, že bychom počítali pouze vodu určenou pro domácnosti, klesla by nám průměrná spotřeba vody na území Rakovnicka na pouhých 75 l/os./den. K tomuto razantnímu poklesu vede především ten důvod, že ačkoli je na vodovodní síť napojeno obyvatel, v některých obcích, kde využívali občané soukromé studny, u svých vodních zdrojů zůstali a pouze si nechali zřídit vodovodní přípojku. Odběry vody domácnostmi v těchto místech jsou tedy minimální. Rozdíl mezi celkovou spotřebou vody a spotřebou domácností je tvořen spotřebou v zemědělství a průmyslem. 285

286 Na většině území ORP Rakovník je pitná voda dodávána především pro potřeby domácností. Tomu odpovídá i graf 18 níže, kde je průměrná spotřeba vody domácností rovna celkové průměrné spotřebě vody nebo se jí přibližuje. Výjimkami v grafu jsou obce Děkov, Rakovník, Nový Dvůr (Řeřichy) a Šípy. V obci Šípy je velká část dodávané vody určená pro zemědělskou výrobu. V Rakovníku bylo pro domácnosti určeno v roce 2013 celkem 480,9 tis. m 3 vody, do zemědělství 5,5 tis. m 3, do průmyslu 269,7 tis. m 3 a do ostatních odvětví 263,8 tis. m 3 vody. Obcemi s nejnižší spotřebou vody v domácnostech na obyvatele jsou Kněževes, Krupá, Pavlíkov, Petrovice, Pustověty, Ruda, Řevničov a Hostokryje, kde se průměrná spotřeba vody pohybuje pod úrovní 50 l/os./den. Naopak nejvyšší spotřeba vody na obyvatele je v obci Karlova Ves, kde je spotřeba vody přesahuje 170 l/os./den. Dále následují Týřovice (Hřebečníky), Nový Dvůr (Chrášťany) a Nový Dvůr (Řeřichy), kde se spotřeba vody blíží hodnotě 150 l/os./den. Graf 19 Průměrná spotřeba vody v ORP Rakovník v roce 2013 Zdroj: zpracování dle MUPE Cena vody Aspekty, které by měly být zohledněny při tvorbě ceny vody, jsou například vnímání spravedlivé ceny, cenové dostupnosti, transparentní cenotvorba, stanovení efektivní alokace a udržitelnosti užívání zdroje. Cena vody je určována a regulována Zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláškou č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů a Cenovým rozhodnutím cenových orgánů (např. Ministerstvo financí). Cenotvorba je složitým procesem, při němž dochází ke kalkulaci oprávněných provozních nákladů a připočtení přiměřeného zisku. Oprávněnými provozními náklady, které jsou zahrnuty do ceny vodného, jsou např. nájemné (placené vlastníkovi vodovodu), poplatky státu (za surovou vodu), přímé náklady (chemikálie, materiál, ), režijní náklady (pojištění, daně, ), osobní náklady (mzdy), opravy, odpisy. Z nákladů tvoří největší položku odpisy vodohospodářského majetku, které odpovídá přibližně 40 % všech nákladů. K ceně se dále připočítává tzv. přiměřený zisk určený podle pravidel Cenového věstníku Ministerstva financí ČR. Přiměřený zisk by se měl dále společně s odpisy investovat do oprav a rozvoje vodohospodářského majetku. Na to, aby docházelo ke správnému investování zisku, dohlíží stát prostřednictvím finančního ředitelství. V případě pochybení či vyššího než plánovaného zisku hrozí sankce. Cena vody je dál navýšena o sníženou sazbu daně z přidané hodnoty. Na základě smluvních podmínek mezi provozovatelem a vlastníkem vodohospodářské infrastruktury může i vlastník jistým způsobem konečnou cenu vodného a stočného ovlivnit. K omezování růstu cen vede kromě vlastníka také doporučení Světové zdravotnické organizace a Světové banky o určení cenového stropu, který je určený na 2 % průměrného příjmu domácností. 286

287 Téma kolem cen vody je často neprávem medializováno. Ceny vody se v posledních dvou desetiletích sice značně navýšily, ale za nárůst cen nemůže tolik hamižnost vodárenských společností jako zastavení státního dotování cen a předání vodovodní infrastruktury obcím a městům v téměř havarijních stavech, což s sebou nese značné finanční nároky na rekonstrukce sítí. Ačkoli se náklady na opravy sítí promítají do cen vodného a stočného a tyto finanční prostředky nejsou zanedbatelné, na obnovu vodovodních či kanalizačních řadů, výstavbu nové či rekonstrukci staré čistírny odpadních vod, obnovy čerpacích stanic a vodojemů samotné vodné a stočné pokrýt nestačí. V těchto případech, kdy vodovodní infrastrukturu vlastní obce či města, je možné využít k financování obnovy či výstavby nejrůznější dotace a finance z fondů Evropské unie. [7] Cena vody na území ORP Rakovník Podle informací z provozní evidence bylo v roce 2013 zásobeno pitnou vodou obyvatel na území ORP Rakovník, kteří spotřebovali 1 885,914 tis. m 3 vody. Průměrná cena vody v roce 2013 na území ORP Rakovník byla 29,58 Kč/m 3. Přičemž nejnižší cenu vodného měli obyvatelé Všesulova a Šípů, kde byla cena vodného pouhých 12 Kč/m 3. Oproti tomu nejvyšší cena vodného se účtuje obyvatelům obcí Rynholec, Ruda a Nové Strašecí a to 50,49 Kč/m 3. Na kanalizační síť bylo v roce 2013 napojeno celkově obyvatel ve dvaceti obcích, které čítají dohromady obyvatel. Cena za stočné byla nejnižší, resp. prakticky nulová v Krušovicích a v Oráčově, kde je kanalizace určena pouze pro areál věznice a přilehlé soukromé dvojdomky. Stočné do 20 Kč za m 3 bylo ještě v obcích Čistá a Rynholec. Nejvyšší cenu za stočné platili v roce 2013 obyvatelé města Nové Strašecí, kteří jsou napojeni na stokovou síť společnosti Vodárny Kladno Mělník, a.s., ti zaplatili za 1 m 3 vypuštěné splaškové vody 37,15 Kč. O něco méně - 36,8 Kč zaplatili obyvatelé sousední obce Ruda. Graf 20 Průměrné vodné a stočné v ORP Rakovník v roce 2013 Zdroj: zpracování dle MUPE Z předchozího grafu je na první pohled patrná stejná cena vodného v různých obcích. Jedná se o stejnou cenu v obcích se shodným provozovatelem. Vodárenské společnosti obvykle uplatňují věcně usměrněnou cenu. Vodné a stočné je postaveno na principu solidární ceny vody, tzn. jednotné ceny vodného a stočného pro všechny odběratele na celém území působnosti vodárenských společností bez ohledu na skutečné náklady v daném místě. To znamená, že v každém místě regionu se stejným provozovatelem vodohospodářské infrastruktury, je zaručena stejná cena vodného 287

288 a stočného, bez ohledu na velikost města či obce, na dostupnost zdroje vody, na vzdálenost od čistírny odpadních vod nebo na investiční potřeby města či obce do vodárenské infrastruktury. V následujících grafech je pak patrný vývoj ceny vodného a stočné v regionu dle jednotlivých obcí. Obce, jejichž vodohospodářskou infrastrukturu provozuje společnost RAVOS či Středočeské vodárny, jsou pro zjednodušení zahrnuty do jednoho sloupce, ceny v obcích se stejným provozovatelem jsou totožné. 288

289 Graf 21 Vývoj stočného v ORP Rakovník, Zdroj: zpracování dle MUPE 40 Kč Kč/m Graf 22 Vývoj vodného v ORP Rakovník, Zdroj: zpracování dle MUPE

290 o o o o o Vlastnictví a provozování infrastruktury Provozování vodohospodářské infrastruktury v ČR je možné realizovat pěti různými způsoby: Obec si provozuje infrastrukturu sama (odpovědnost za provozování a výběr vodného a stočného zůstává na příslušné obci nebo městu); Vlastnický (infrastrukturu provozuje na základě smlouvy organizace zřízena a 100 % ovládána jedním vlastníkem); Smíšený (vlastník a provozovatel vodohospodářského majetku je jedna a táž právnická osoba); Oddílný (s majetkovou účastí jiných subjektů než pouze vlastníka infrastruktury); Kombinovaný způsob (typicky provozní smlouva mezi smíšenou společností a jejím akcionářem a zároveň vlastníkem). Provozování vodárenských společností v České republice nejčastěji bývá zajištěno vlastníky vodohospodářské infrastruktury, tedy městy a obcemi, prostřednictvím vlastních provozních společností nebo jsou zajištěny soukromými společnostmi. V ČR funguje několik mezinárodních společností, které ovládají většinu trhu v Česku. Nejvýznamnější společností je Veolia Voda, Ondeo, Energie AG, Aqualia, Vodárenská a.s. a Gelsenwasser AG. Obr. 13 Provozovatelé vodovodů a kanalizací v jednotlivých regionech Zdroj: Centrum.cz Provozování vodovodů a kanalizací vlastními společnostmi, jež jsou v majetku obcí, je pro obce a města výhodné z důvodu zjednodušení rozdělení práv a povinností, kdy se nemusí rozdělovat kompetence mezi vlastníka, resp. správce a provozovatele sítě. Zároveň peníze vybírané z vodného a stočného jsou jednodušeji investovány zpět do vodovodní a kanalizační sítě. Způsob provozování vodárenské infrastruktury prostřednictvím soukromé společnosti se ukázal v poslední době jako problematický také z pohledu vyplácení dotací z fondů EU. Délka smluv s vodárenskými společnostmi je totiž jedno z hodnotících kritérií pro získání dotace. U smluv do konce roku 2020 mají obce nárok na evropské dotace ve výši max. 60 % způsobilých výdajů, u smluv 290

291 do konce roku 2022 pak 30 % způsobilých výdajů. U delších smluv nemají obce na evropské dotace nárok. Vlastnictví a provozování vodohospodářské infrastruktury na území ORP Rakovník Na území ORP Rakovník se nachází několik významných vlastníků vodohospodářské infrastruktury. Vlastníky vodovodní sítě jsou Vodohospodářské sdružení obcí Rakovnicka, Severočeská vodárenská společnost, a.s., Vodárny Kladno-Mělník, a.s. a Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech. Kanalizační síť v některých obcích vlastní mimo výše zmíněných navíc Kanalizace a voda Křivoklátsko, dobrovolný svazek obcí. V mnohých obcích je vlastníky vodovodů a kanalizací však sama obec. K provozování vodohospodářské infrastruktury na Rakovnicku je především využíván oddílný systém, kdy se provozovatel liší od vlastníka sítí. Nejvýznamnějším a největším provozovatelem na Rakovnicku je společnost RAVOS, s.r.o., která je vlastněna společností Středočeské vodárny, a.s. a od roku 2008 také většinově společností Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Dalšími významnými provozovateli v regionu jsou také Středočeské vodárny, a.s. a Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. Kanalizační síť v obcích navíc provozují i společnosti Kanalizace a voda Křivoklátsko, dobrovolný svazek obcí, Technické služby Nové Strašecí, s.r.o. či Vězeňská služba ČR. V mnohých obcích je vodovodní i kanalizační síť provozována samotnými obcemi. Největší podíl v regionu v provozování vodohospodářské infrastruktury má společnost RAVOS, s.r.o., která provozuje vodovody v 38 obcích a kanalizaci v osmi lokalitách. Rakovník se svými 15,5 tisíci obyvateli tvoří největší spotřebiště společnosti RAVOS, s.r.o. Společnost v roce 2013 zásobovala pitnou vodou celkem obyvatel okresu Rakovník. Průměrná spotřeba vody v roce 2013 v lokalitách zásobovaných společností RAVOS, s.r.o. vypočtená z vody fakturované čila 132 l/osobu a den, v domácnostech byla spotřeba 79 l/ osobu a den. Kanalizaci provozovala společnost v roce 2013 v 8 lokalitách (Rakovník včetně lokality Šamotka, Haná, Senomaty, Lubná, Pavlíkov, Roztoky, Jesenice a Řevničov) s trvale bydlícími obyvateli, kde bylo na kanalizační síť napojeno obyvatel, což odpovídá 96 %. Obce Hořovičky a Děkov vložily svoji vodovodní síť do vlastnictví akciové společnosti Severočeská vodárenská společnost, a.s. a provozování infrastruktury zde zajišťuje společnost Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Většinovým majitelem společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. je společnost VEOLIA VODA, a.s., která vlastní 50,1 % akcií, dalším velkým akcionářem společnosti je Severočeská vodárenská společnost a.s. s vlastnictvím 49,1 %. Obce Mšec, Nové Strašecí a Rynholec mají vloženou vodovodní síť do majetku společnosti Vodárny Kladno Mělník, a.s. Těmto obcím plus obcím Ruda, Svinařice a Mšecké Žehrovice provozuje vodovodní síť společnost Středočeské vodárny, a.s. Tato společnost, jež vznikla v roce 2000 je z 34 % vlastněna společností VEOLIA VODA, S.A., z 32 % společností Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. a podílem 34 % akcií společností Severočeská vodárenská společnost, a.s. Vlastnické vztahy jsou nejproblematičtější ve městě Nové Strašecí, kde jsou vlastníci kanalizační sítě dva, takže zde operují i dva různí provozovatelé, kteří nemají infrastrukturu rozdělenou podle části města, ale mají ji rozdrobenou podle ulic. Ve městě je tedy zcela obvyklá situace, že lidé v sousedních ulicích mají jinou cenu za stočné. Ti, kteří jsou připojeni na stokovou síť ve vlastnictví společnosti Vodárny Kladno Mělník, a.s., platili v roce 2013 za stočné 37,15 Kč/m 3 a ti zákazníci, kteří jsou připojeni na stokovou síť ve vlastnictví Města Nové Strašecí, platili 31,2 Kč/m

292 Obr. 14 Vlastnictví vodovodních a kanalizačních sítí v obcích Zdroj: sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) 292

293 Obr. 15 Provozovatelé vodovodních a kanalizačních sítí v obcích Zdroj: sekundární zdroje (výroční zprávy, webové stránky, atd.) 293

294 Zdroje pitné vody na území ORP Rakovník Zdroje vody určené pro zásobování území ORP Rakovník jsou převážně podzemní. Jediným čistě povrchovým zdrojem pitné vody je vodní dílo Klíčava, jež byla určena především pro zásobování Kladna a okolí. V současné době však zásobuje obce napojené na vodárenskou soustavu KSKM (vodovod Kladno-Slaný-Kralupy-Mělník) i v rakovnickém regionu. Na skupinový vodovod KSKM jsou napojeny obce Mšec, Mšecké Žehrovice, Nové Strašecí, Ruda, Rynholec a Sýkořice. Ze směsi podzemní a povrchové vody jsou zásobeny obce Třtice, Roztoky a Křivoklát. Ve většině případů se jedná o vodovodní zdroje ve vlastnictví vlastníků vodovodní infrastruktury v obcích a nejedná se o vodu předanou. Velké množství podzemních vodních zdrojů provozuje společnost RAVOS s.r.o., jsou jimi zdroje v Branově, Jesenici, Kalivodech, Kněževsi, Kostelíku, Lhotě pod Džbánem, Lužné, Novém Dvoru u Řeřich, Povlčíně, Račicích, Rakovníku, Řevničově, Slabcích, Týřovicích, Zbečně a Nesuchyni. Přehled vodních zdrojů v provozu společnosti RAVOS, s.r.o. je uveden níže. Seznam stávajících vodních zdrojů v ORP Rakovník: Název zdroje [název stavby pro úpravu vody] 294

295 Ochranná pásma vodních zdrojů byla hojně stanovována v letech 1983 až Nejnověji stanoveným ochranným pásmem je ochranné pásmo kolem vrtu HV-4 pro vodovod v Kněževsi a ochranné pásmo vrtů pro vodovod v Řevničově, a to z roku Podzemní vodní zdroje mají obvykle první ochranné pásmo vodního zdroje čtvercového půdorysu či kruhového se středem ve zdroji o straně (resp. poloměru) m. Důležitější vodní zdroje mohou mít první ochranné pásmo ve tvaru čtverce o hraně 50 m. Nejrozsáhlejší ochranné pásmo vodního zdroje má vodní zdroj Klíčava, kde je vyhlášeno i III. ochranné pásmo. Ochranné pásmo vodního zdroje zasahuje do katastrálních území Ruda u Nového Strašecí plochou 584,45 ha, Městečko u Křivoklátu plochou 379,3 ha, Nové Strašecí plochou 119,60 ha, Řevničov plochou 16,69 ha a Lhota u Kamenných Žehrovic (není již součástí ORP Rakovník) plochou 447,26 ha. Další velkou plochu zabírá v území ochranné pásmo prameniště Rakovnický potok, jež je patrné z Obr. 14. V povodí Lišanského potoka a částečně i jeho přítoků (Chrášťanský potok, Olešná) je vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje pro zásobování Rakovnicka pitnou vodou. Obr. 16 Ochranné pásmo prameniště Rakovnický potok Zdroj: VÚV Upravitelnost ve většině zmíněných vodních zdrojů odpovídá kategorii A1, což koresponduje s jednoduchou fyzikální úpravou a desinfekcí, např. rychlé filtraci a desinfekci, prosté pískové filtrace, chemické nebo mechanické odkyselení či odstranění plynných složek provzdušňováním. Ve Slabcích a Lužné je kategorie upravitelnosti A3, tato kategorie označuje intenzivní fyzikální a chemickou úpravu. Přehled vodních zdrojů v provozu společnosti RAVOS, s.r.o. a jejich základní popis je uvedený v řádcích níže. Nejvýznamnějším vodním zdrojem pro potřeby regionu je Prameniště Rakovnický potok, jehož součástí je ÚV Rakovník. Do úpravny je voda přiváděna z pramenišť, které byly postupně budovány v období od 40-tých do 70-tých let. Vydatnost prameniště je při optimálních podmínkách 70 l/s (min. 64 l/s, max. 82 l/s). 295

296 Prameniště Rakovnický potok tvoří 19 vrtů nebo studní. Využívá se 10 ti vrtů: V1 2,5 l/s, V2 9,0 l/s, V4 1,2 l/s, V6 7,0 l/s, V8 8,0 l/s, V9 14,4 l/s, V10 10,5 l/s, V70 (artézský vrt) 7,0 l/s a SE-10 A 2,0 l/s. Dalším významným používaným zdrojem vody je prameniště Lišany, které je umístěno severně od Rakovníka. Prameniště je tvořeno osmi vrty s celkovou vydatností 40 l/s. S ohledem na kvalitu vody se prameniště v současné době nevyužívá. V následujících lokalitách se řeší budoucnost vodních zdrojů, jež jsou v současné době nevyužívané. Jedná se o lokalitu Kněževes, kde je úpravna vody z důvodu nadbytečnosti mimo provoz. V Lužné je úpravna vody mimo provoz, využívá se pouze vodojem v rámci objektu. Dalšími lokalitami jsou Nesuchyně, Chlum, Nový Dvůr u Chrášťan, Janov a Roztoky. 296

297 Tab. č. 111 Přehled vodních zdrojů v provozu společnosti RAVOS, s.r.o. VODOVOD Branov Jesenice Kalivody TYP ODBĚRNÉHO OBJEKTU POVOLENÍ K POČET OCHRANNÉ ODBĚR PODZEMNÍCH VOD ODBĚRU KATEGORIE TRVALE PÁSMO upravitel. prům.l/s max. l/s m 3 /rok platnost ZÁS.OBYV. ze dne vrt BR-1 0,4 0, jímací zářezy Za Vrškem 0,2 0, jímací zářezy Račihrad, u dolního VDJ, nad horním 1,0 1, vrt Je-1 1,2 2, pramenní jímka se zářezy 0,1 0, studna se zářezem 0,1 0, Kněževes vrt HV-4 3,0 5, studna 0,2 0, Kostelík jímací zářezy Litkov 0,1 0, A Lhota pod Džbánjímací zářez 0,2 0, A vrt L1 1,8 2, A1 Lužná vrt L4 0,2 4, A3 studna S 2 (Zikmunďačka) 0,3 0,5 600 kopaná studna 0,01 0, A Nový Dvůr u Řeřvrt ND-2 0,3 0, ,8 4, A1 SV Povlčín jímací zářez jímací zářez Račice studna vrt V70 (artézský vrt) 0,2 8,0 0,5 9, A vrt V1 0,8 1, Rakovník vrt V4A 5,0 6, SV Rakovník-jih vrt V6 3,0 5, SV Rakovník vrt V7 6,0 7, sever SV Senomaty vrt V8 9,0 10, A vrt V9 12,0 16, vrt V10 12,0 14, ,3 0, A Roztoky vrt RK 1 (Beraník) vrt Ř-3 1,0 2, vrt R-1 (V Hoře) 0,1 0, A Řevničov vrt RN-1 (Mero) 0,5 0, Slabce vrt HJ 1 0,5 1, A ,1 0, A1 Týřovice jímací zářez Zbečno studna 0,1 0, vrt Z-1 0,3 0, A1 jímací zářezy Zajícův Luh, 0,4 0, Havrań, Na Studánce doplňkový 0,8 1, zdroj pro Nesuchyně jímací zářez 1021 Řevničov nádraží vrt 0,3 0, A1 214 A A A A ODBĚR POVRCHOVÝCH VOD Roztoky studny S1,S2 1,5 3, na dobu trvání vodních děl Zdroj: RAVOS 297

298 Srážkový stín na území ORP Rakovník Proměnlivost srážek můžeme vyjádřit odchylkami od procent normálu. Již historicky je zaznamenáno, že nejnižší roční úhrn srážek byl v České republice naměřen na stanicích Velké Přítočno (r. 1933) a Skryje, Písky (u Rakovníka) (r. 1950), a to 247 mm, přičemž roční úhrn srážek tam činil 50 %, resp. 47 % průměru. Obě dvě místa jsou na jihovýchod od Rakovníka a patří do nejsušší oblasti republiky. Dle údajů z Povodí Berounky jsou na Rakovnicku nejnižší srážky v celém povodí a to průměrně mm. Místa ležící na závětrné straně hor jsou podstatně sušší (např. tzv. srážkový stín Krušných hor Žatecko, Rakovnicko, Kladensko, Dolní Poohří) než návětrné svahy pohoří. Na dvou níže uvedených mapách od ČHMÚ jsou znázorněny srážkové úhrny. Na první mapě z let a na druhé z let Obr. 17 Srážkové úhrny na území ČR v letech Zdroj: ČHMÚ Na následující, novější, mapě je znázorněn průměrný roční úhrn srážek v mm mezi roky 1961 až Mapu vytvořil ČHMÚ. Obr. 18 Srážkové úhrny na území ČR v letech Zdroj: ČHMÚ 298

299 Na území povodí Rakovnického potoka byla také zpracována studie za účelem návrhu minimalizace hrozeb daných klimatickými změnami, které mají vliv především na množství vody v regionu. Výstupem této práce pak bylo vytvoření několika nových retenčních prostorů, které by plnily účel nadlepšování průtoků v potocích během sušších období. Toto řešení bylo navrženo z důvodu možného postupného budování a rozmělnění nákladů na výstavbu do delšího období. Součástí projektu bylo i navržení zavodnění Černého potoka vodami z dolu společnosti RAKO-LUPKY spol. s r.o. K přípravě akumulačních nádrží zatím nedochází, čerpání vody z dolu a nalepšování průtoku v Černém potoce se realizuje. Mapa s navrženými vodními nádržemi je uvedena na Obr.17. Obr. 19 Vodní nádrže vytipované v povodí Rakovnického potoka Zdroj: VÚV Srážkový stín, resp. trend ubývání vody v území se může dříve či později negativně projevit i ve využívaných podzemních zdrojích. Jedná se tedy o problematiku, kterou je potřeba řešit v širším měřítku Vodovod v obcích V řešené oblasti ORP Rakovník je umístěno 144 vodovodních sítí v 61 obcích a jejich místních částech, celkově na 83 katastrálních územích. Z celkového počtu 83 obcí v regionu je pitnou vodou z veřejného vodovodu zásobováno 2/3 (přesně řečeno 65,6 %) obcí. Počet obyvatel s trvalým pobytem v připojených obcích nebo jejich částech byl k celkem , z nich 90,7 %, což odpovídá obyvatelům, bylo zásobeno z veřejného vodovodu. Z celkového počtu obyvatel území ORP Rakovník je 81,1 % obyvatel zásobováno z veřejných vodovodů. Za rok 2013 bylo k realizaci určeno m 3 vody, z toho se jednalo o vodu převzatou z m 3 a vodu předanou z m

300 Graf 23 Poměr vody fakturované v ORP Rakovník (tis. m3/rok) Zdroj: zpracováno dle MUPE Množství vody fakturované rok od roku klesá, což koresponduje s výše uvedenou informací o zvyšující se ceně vodného a stočného a s tím související snižující se spotřebou pitné vody z veřejných zdrojů. V grafu je patrný snižující trend a pokles množství fakturované vody. Nízké množství fakturované vody v roce 2007 je způsobeno chybějícími údaji v majetkové a provozní evidenci. Celková délka vodovodních řadů na území ORP Rakovník byla v roce 2013 podle majetkové evidence 462,19644 km (přepočtená délka 409,58328 km). Největší část vodovodní sítě je tvořena potrubím do průměru DN 100, jehož délka byla 278,5 km, potrubí do v dimenzi od DN 100 do 300 bylo na území vedeno v délce 180,8 km a pouze necelé tři kilometry vodovodu byly vedeny v potrubí do DN 500. Materiálově je trubní vedení řešeno plastovým potrubím v délce 306 km či případně kovovým potrubím o délce 140 km. Pro představu město Nové Strašecí má na svém území vodovodní řady o délce 23,7 km. Na území ORP Rakovník se nachází 66 vodojemů určených k akumulaci vody o objemu ,6 m 3. Čerpacích stanic k zvýšení tlaku na vodovodní síti se nachází na území pouze 48 kusů a počet vodovodních přípojek na území ORP je ks. Kvalita vody v obcích Na vodovodních řadech na území ORP Rakovník bylo v roce 2013 provedeno 256 rozborů odebraných vzorků na 156 kontrolních místech na síti. Kvalitativně je dodávaná voda na většině území ORP v pořádku a bez překročení limitů. Z celkového počtu rozborů došlo k překročení limitu MH,NMH u sedmi vzorků a překročení limitu NMH v deseti vzorcích. K mikrobiologickým a biologickým rozborům bylo odebráno celkem na území ORP 224 vzorků a k fyzikálně chemickým rozborům 236 vzorků. Na třetí výjimku u pitné vody z důvodu překročení nejvyšší mezní hodnoty ukazatelů, konkrétně dusičnanů, byl provozován do roku 2013 vodovod v Kalivodech a v Křivoklátu. Provoz v těchto vodovodních sítích splňuje nyní požadavky vyhlášky č. 252/2004 Sb. 300

301 Ztráty a poruchy na vodohospodářské infrastruktuře Z důvodu životnosti materiálů, nepříznivých klimatických podmínek či neopatrných zemních pracích v blízkosti vodohospodářské infrastruktury může dojít k poruchám či haváriím na vodovodní síti a následným ztrátám vody. Množství poruch na vodovodní síti v průběhu posledních osmi let na území ORP Rakovník se drží standardně kolem 130 poruch za rok. Výjimku tvořil rok 2012, kdy množství poruch za rok bylo téměř dvojnásobné než v ostatních letech, což zapříčinily především arktické mrazy v únoru Celých 94 poruch bylo v roce 2012 zaznamenáno na území města Rakovník. V grafech je také jasně patrný propad v roce 2007, který je způsoben nekompletními informacemi v majetkové a provozní evidenci. Pro rok 2007 nejsou k dispozici informace od společnosti RAVOS, s. r. o. Graf 24 Množství poruch v ORP Rakovník Zdroj: zpracováno dle MUPE Graf 25 Porovnání vody fakturované a ztrát na trubní síti na území ORP Rakovník (tis. m3/rok) Zdroj: zpracováno dle MUPE Na území ORP Rakovník docházelo v roce 2013 podle provozní evidence ke ztrátám ,165 l vody na 1 km vodovodní sítě za den. Při celkové délce 462,196 km vodovodních řadů (přepočtená délka 409,583 km) došlo během roku 2013 ke ztrátě m 3 vody. Množství celkově vyrobené vody v roce 2013 bylo m 3. Ztráty na vodovodních sítích na území ORP tak činily 9,3 %. V celkovém měřítku není množství ztrát na vodovodní síti zvlášť závažné vzhledem k tomu, že 301

302 průměrné ztráty na území ČR se vyskytují někde kolem 20 %. V případě, že si zobrazíme jednotlivé obce, je již pohled na ztráty vody v některých sítích patrnější. Nejpodstatnější roli hrají ztráty ve vodovodní síti v obcích Hořesedly, Kalivody, Povlčín, Račice, Řevničov, Senec a Sýkořice. V těchto obcích množství ztrát na vodovodní síti dokonce převyšoval v roce 2013 množství vody fakturované. Oproti tomu nejnižší, resp. téměř žádné ztráty na vodovodní síti vykazují obce Hředle, Karlova Ves, Kounov, Častonice, Lišany, Pšovlky, Srbeč, Šanov, Šípy, Třtice, Všesulov a Zavidov. Na kanalizační síti v ORP Rakovník, jež čítá délku 191,79 km, se v roce 2013 vyskytlo 84 poruch. Nejvíce poruch celkem 48 se řešilo v Rakovníku, 12 poruch se objevilo v Řevničově a 9 v Jesenici. Graf 26 Porovnání vody fakturované a ztrát v trubní síti na území ORP Rakovník v roce 2013 Zdroj: zpracováno dle MUPE Pozn. Pro úplnost v grafech i textu schází informace o existenci vodovodní sítě v majetku a správě obce Drahouš, jež je jedna z nejnovějších v regionu. Data jsou čerpána z MUPE z roku 2013, kdy tato vodovodní síť nebyla ještě hotová Odkanalizování obcí V regionu bylo podle majetkové evidence k evidováno 31 stokových sítí a 8 přiváděcích řadů ve dvaceti obcích. Ze obyvatel žijících v oněch obcích je na stokovou síť napojeno obyvatel, což odpovídá 74 % v těchto obcích. V obci Třtice mají čistě tlakovou kanalizaci a v dalších pěti obcích (Rynholec, Nové Strašecí, Mšecké Žehrovice, Krušovice a Olešná) se nachází tlakové řady v kombinaci s gravitačními. Ve 13 obcích je umístěna jednotná stoková síť a v 15 obcích se nachází oddílná stoková síť. Celkové množství vypouštěných odpadních vod do stokové sítě bez vod srážkových v roce 2013 na území ORP Rakovník bylo 1633,29 tis. m 3. Z toho 1356,84 tis. m 3 tvořily vody splaškové a 232,323 tis. m 3 tvořily vody průmyslové. Celkové množství odpadních vod odvedených na čistírny odpadních vod bylo v roce 2013 na území ORP 3472,924 tis. m 3. Vedení stokových sítí je řešeno především v plastovém (85,5 km) a kameninovém potrubí (70,9 km). 30,9 km kanalizace je vedeno v betonovém potrubí. Většina potrubí je také v dimenzi 302

303 menší než DN 300 a to 126,2 km z celkové délky 191,8 km. Na území regionu se nachází 7627 ks kanalizačních přípojek. Z celkových 83 obcí v území ORP je odkanalizováno 20 obcí. V sedmi obcích je v současné době realizována výstavba kanalizační sítě, v některých se nachází kanalizační síť v projektové přípravě. V čtyřech případech malých obcí, kde je zástavba rozeseta na větší ploše a realizace kanalizace by byla nad finanční možnosti obce, přistoupilo vedení obcí na finanční podporu výstavby individuálních domovních čistíren. Ve zbývající části obcí se řeší likvidování splaškových vod bezodtokými jímkami a jejich vyvážením na nejbližší ČOV, jejich kapacita je však pro potřeby obcí nedostatečná. Reálná potřeba navyšování kapacit navážecích míst na ČOV pro potřeby vyvážení domovních jímek však v současné době není. V níže uvedeném grafu je znázorněno materiálové rozložení potrubí stokových sítí v roce Rozdělení je na základě jednotlivých stokových systémů (proto se objevují některé obce vícekrát). Z uvedeného je patrné, že nejrozsáhlejší stoková síť se nachází na území města Rakovník, kde je délka stokové sítě 53,4 km. Celková délka kanalizačních řadů v Novém Strašecí je 23,3 km. Graf 27 Materiálové rozdělení stokové sítě v jednotlivých obcích Zdroj: zpracováno dle MUPE V posledních letech se tempo rozšiřování kanalizační sítě zrychlovalo. V roce 2010 bylo vybudováno 4,8 km kanalizační sítě, v roce 2011 přibylo 10,3 km, v roce 2012 dokonce 13,0 km sítě. Oproti tomu v roce 2013 přibyl pouze necelý kilometr kanalizace. Podle kanalizačního řádu Rakovník z listopadu 2008 patří mezi nejvýznamnější producenty průmyslových odpadních vod v Rakovníku následující společnosti: 303

304 počet EO Procter & Gamble, Rakona a.s. výroba pracích prášků MPD plus, s.r.o. výroba detergentů CZECH BREWERY - Rakovník, a.s. pivovar PROAGRO Nymburk, a.s. masná výroba TRITON spol. s r.o. prádelna, čistírna Čistírny odpadních vod a jejich kapacita Na území ORP Rakovník se v současné době nachází devatenáct fungujících čistíren odpadních vod. Dalších sedm čistíren je ve výstavbě a dalších šest v projektové přípravě. Několik dalších obcí má výstavbu ČOV v plánu. V převážné většině případů se jedná o ČOV určené výhradně pro obec, v níž se ČOV nachází nebo bude nacházet. Důvodem je především to, že náklady spojené s výstavbou čistírny bývají tak vysoké, že málokterá obec je ochotna zainvestovat do vyšší kapacity pro sousední obec, aniž by byla jistota, že sousední obec by onu vyšší kapacitu využila. Podle majetkové evidence ČOV ORP Rakovník bylo k datu na ČOV napojeno EO. Přičemž největší je v regionu ČOV Rakovník, na kterou bylo připojeno EO. V obci Čistá a Křivoklát se nachází kořenové čistírny odpadních vod. V obci Čistá je kořenová ČOV určena pro území obce, v Křivoklátě je pak KČOV určena výhradně pro účely národní kulturní památky hradu Křivoklát. Aktuálně obě obce řeší končící platnost povolení k provozování KČOV. Vývoj zlepšujícího se stavu vybavenosti regionu čistírnami odpadních vod je znázorněn v níže uvedených grafech. Od roku 2006 se počet ekvivalentních obyvatel napojených na ČOV v ORP Rakovník navýšil o celých 77 %. Před osmi lety bylo na ČOV napojeno EO a v roce 2013 to bylo již EO. Tento nárůst je způsoben především průmyslovou výrobou v regionu. Počet připojených obyvatel se navýšil za posledních osm let pouze o necelých 10 %. Graf 28 Počet EO na ČOV v ORP Rakovník "Projektované parametry - kapacita (ekvivalentní obyvatelé)" "Počet ekvivalentních obyvatel připojených na ČOV" Zdroj: zpracováno dle MUPE V grafech patrný propad v roce 2007 je způsoben pravděpodobně nekompletními informacemi v majetkové a provozní evidenci, kterou mají povinnost vlastníci nebo provozovatelé vodárenské infrastruktury každý rok dodávat na MěÚ Rakovník. V roce 2007 nejsou k dispozici informace od společnosti RAVOS k čistírnám Rakovník, Jesenice, Pavlíkov a Roztoky. Na území ORP Rakovník bylo v roce 2013 evidováno celkem 19 čistíren, které využívají způsobu čištění mechanicko biologického. K odstraňování dusíku dochází na 12 ČOV, fosforu na šesti a dočištění se řeší na čtyřech ČOV. K úpravě kalu dochází pouze na čtyřech čistírnách v regionu, 304

305 většina ČOV odváží neupravený kal na ČOV Rakovník. Plynové hospodářství se také nachází pouze na ČOV Rakovník. Způsob čištění je znázorněn v níže uvedených grafech. Graf 29 Způsob čištění odpadních vod na ČOV Zdroj: zpracováno dle MUPE "Způsob čištění odpadní vody, odstranění dusíku" 12 "Způsob čištění odpadní 8 10 vody, odstranění fosforu" 6 "Způsob čištění odpadní "Způsob čištění odpadní 8 vody, vody, jiné" mechanické" 4 6 "Způsob čištění odpadní "Způsob vody, čištění mechanické" odpadní 2 4 vody, mechanickobiologické" "Způsob čištění odpadní vody, mechanickobiologické" Způsob čištění 18 V níže uvedeném grafu je znázorněn stav zvyšujícího se množství čištěné vody na ČOV v ORP Rakovník. Graf 30 Množství vody na ČOV celkem (včetně srážkových a balastních) Zdroj: zpracováno dle MUPE Celkové množství vody přivedené na čistírny se každoročně zvyšuje nejen z důvodu zvyšujícího se počtu napojených ekvivalentních obyvatel, ale také z důvodu většího množství srážkových vod za poslední roky. Toto je patrné právě z následujícího grafu. Kde v roce 2013 bylo zaznamenáno na ČOV dokonce větší množství srážkových vod než splaškových. Údaje jsou uvedeny celkově pro celé území ORP Rakovník. 305

306 Graf 31 Typ vody na ČOV Zdroj: zpracováno dle MUPE Každoroční zvyšování množství znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV bylo v roce 2013 zastaveno pravděpodobně z důvodu naředění splaškových vod s vodami srážkovými, kterých bylo více. Množství znečištění odpadních vod na ČOV dosáhlo i hranice tun za rok. Od roku 2011 nastal trend snižování množství vypouštěného znečištění do recipientu. V roce 2011 atakovalo znečištění téměř hranici 350 t/rok a v roce 2013 to bylo již jen 270 t/rok. Graf 32 Znečištění odpadních vod na přítoku (vlevo) a na odtoku (vpravo) do/z ČOV v ORP Rakovník Zdroj: zpracováno dle MUPE Pozn. V grafech je patrný propad v roce 2007, který je způsoben nekompletními informacemi v majetkové a provozní evidenci. Pro rok 2007 nejsou k dispozici informace k čistírnám Rakovník, Jesenice, Pavlíkov a Roztoky Soukromé subjekty s vlastní vodohospodářskou infrastrukturou Na území ORP Rakovník se nachází hned několik velkých subjektů, jež hospodaří s vlastními vodovodními zdroji se značnou vydatností, s vodohospodářskou infrastrukturou a čistírnami 306

307 odpadních vod. Znalost jejich kapacit a vhodnosti využití pro případnou potřebu je zmíněna v následujících řádcích. V roce 2008 byl pro odběr vody z vlastních zdrojů z vrtané studně na pozemku p.č. 1173/6 v k.ú. Rakovník za účelem odběru užitkové vody k doplňování požární nádrže o 450 m 3, v hydrogeologickém rajónu č. 513 Rakovnická pánev povolen odběr společnosti Zemědělské zásobování a nákup Rakovník a.s. (dnes AgroZZN, a.s.) s následujícími stanovenými limity: Maximální průtok Maximální měsíční odběr Průměrný roční odběr 0,5 l.s m m 3 Společnost LASSELSBERGER, s.r.o. a její závod RAKO III využívá surovou podzemní vodu čerpanou z důlní jámy, o hloubce 160 m, umístěnou ve svém výrobním areálu v Lubné, kterou dále upravuje na kvalitu pitné vody. Do důlní jámy, která je zdrojem vody pro areál, přitéká voda z nedalekých dolů, jež jsou v majetku společnosti RAKO-LUPKY. Množství čerpané vody pro závod RAKO III bylo v roce 2013 cca m 3. Společnost LASSELSBERGER má ve svém areálu vlastní podnikovou ČOV o kapacitě 500 EO, kde jsou přečištěny veškeré odpadní splaškové vody z provozu, hygienického zařízení sociálního zázemí zaměstnanců i přilehlého bytového domu a vypouštěny dále do Černého potoka. Produkce splaškových odpadních vod odpovídá potřebě pitné vody, a to průměrná denní produkce 5,4 m 3 /den, měsíční produkce 117 m 3 /měs. a roční produkce 1404 m 3 /rok. Jeden z největších zaměstnavatelů v regionu společnost VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s. Rakovník, který zaměstnává 777 zaměstnanců, ke své výrobě nevyžaduje žádnou vodu vyjma hygienického zázemí pro zaměstnance. Nejedná se tedy o stěžejního zákazníka vodárenské společnosti. Věznice Oráčov je napojena na vodní zdroj v majetku obce Oráčov, voda čerpaná pro obec i věznici je upravována na úpravně vody v majetku věznice. Věznice má i další vlastní vodní zdroje, ale ty neumožňují další navyšování spotřeby vody. V majetku věznice je také čistírna odpadních vod určená pro areál věznice a přilehlé dvojdomky v části obce Čížkov, její kapacita je 850 EO, což odpovídá potřebě věznice při její plné naplněnosti. Umístěním ČOV nad obcí není pravděpodobné napojení obce Oráčov na tuto ČOV. Královský pivovar Krušovice a.s. je vlastníkem rozsáhlých podzemních vodních zdrojů v katastru obce Lužná. Pivovarské zdroje jsou uvedeny v následující tabulce. V roce 2011 bylo povolené množství čerpané vody 7,9 l/s. Tab. č. 112 Přehled vodních zdrojů Královského pivovaru Krušovice Zdroj: Pivovar Krušovice V areálu pivovaru se také nachází největší čistírna odpadních vod v regionu ORP Rakovník, ta je určená pro potřeby pivovaru a zároveň slouží i pro přečištění splaškových vod z obce Krušovice. ČOV je o kapacitě EO (rep EO) dostačující, neumožňuje však velké napojování nových 307

308 lokalit. Technologická obnova vystrojení ČOV je podmiňována zpřísňující legislativou související s čištěním odpadních vod. Společnost RAKO-LUPKY spol. s r.o. provozuje doly pro těžbu žáruvzdorného jílovce a pro možnost využití podzemních prostor pro těžbu, je nutné z těchto prostor čerpat velké množství podzemní vody, a to v objemu průměrně 10,9 l/s (informace z dokumentu Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka). Odčerpávaná voda je v současné době vypouštěna do Černého potoka. Vlastník dolů by ocenil možnost dodávání podzemní vody po potřebné úpravě na vodu pitnou do některého blízkého spotřebiště. Samotný areál je napojen na vodovod ve správě společnosti RAVOS, s.r.o. a je vybaven vlastní žumpou Informace ze Zásad územního rozvoje kraje a územních plánů měst Pro území Středočeského kraje je nutné podle Článku 2 Příloha č. 1 Obecně závazné vyhlášky Středočeského kraje č. 7/2006 chránit území pro veřejně prospěšné stavby, kterými jsou na úseku vodního hospodářství přivaděče pitné vody (skupinové vodovody). Město Nové Strašecí plánuje v zóně G Severozápad soustředěnou zástavbu, jejíž požadavky na technickou infrastrukturu dále rozebírá. Více informací je však zmíněno ve strategickém plánu města, což je uvedeno v následující kapitole. V územním plánu města Jesenice je využito stávajícího funkčního systému zásobování pitnou vodou a navrhuje zřízení nových vodovodních soustav pro místní části Chotěšov a Podbořánky, k čemuž lze využít přivaděčů z Kralovic. S plánem souvisí vymezené plochy pro případ zřizování vodojemu a čerpacích stanic v případě potřeby. V územním plánu je dále zmíněna potřeba rekonstrukce vodovodní sítě, osazení hydrantů a doplnění akumulace v místní části Bedlno. V dalších místních částech, Kosobody, Soseň, se dále počítá s využitím vlastních zdrojů. V případě nových lokalit pro bydlení město počítá s vybavením místa splaškovou kanalizací a v případě více než čtyř rodinných domů i s výstavbou dešťové kanalizace. ÚP dále zmiňuje potřebu vybudování oddílné kanalizace a rekonstrukce stávající a preferování zasakování dešťových vod v nezpevněných površích. Návrh předpokládá zařízení monoblokovými ČOV pro místní části Podbořánky a Chotěšov. 308

309 Obr. 20 Územní plán města Rakovník Zdroj: MÚ Rakovník Územní plán města Rakovník je v přípravě. Ze zadání územního plánu z dubna roku 2014 je patrný požadavek na navržení nesledujícího rozvoje urbanizovaných ploch výhradně v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na zastavěné území a s cílem efektivně využívat stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Nebudou vymezovány nové zastavitelné plochy v izolovaných polohách bez vazby na zastavěné území. Největší míra a nejvyšší intenzita rozvoje se předpokládá na území kompaktního města a v bezprostřední vazbě na něj. V současnosti je zásobování vodou v převážné části města bez závažnějších problémů. Do budoucna je nutno posílit propojení úpravny vody s vodojemem Zátiší a současně vyřešit zásobování průmyslové zóny západ. Mechanicko biologická čistírna odpadních vod s kapacitou 45 tis. EO byla vybudována v roce 1970, od té doby byla několikrát rekonstruována, v současnosti vyhovuje požadavkům na čistotu vypouštěných vod. Pro další modernizaci v návaznosti na zpřísňování požadavku je účelné počítat i s rozšířením plochy ČOV Informace ze strategických dokumentů Ve městě Nové Strašecí je ve Strategickém plánu rozvoje města uvedena prioritní oblast Čisté a zdravé město, kde v rámci Zlepšování životního prostředí je uvedeno Opatření Z. 1.2 Revitalizace vodních toků a veřejných vodních zdrojů a v rámci prioritní oblasti Město otevřené a dostupné je zmiňováno Opatření D. 1.2 Dostavba a rekonstrukce technických sítí, a to z důvodu, že v některých oblastech intravilánu města není technická infrastruktura kompletní. Strategický plán rozvoje města Rakovník do roku 2022 předpokládá zvýšení počtu obyvatel o 0,3 % a proto ani zásadní zvyšování poptávky na spotřebu vody neočekává. Větší požadavky na odběr vody lze předpokládat u průmyslových podniků (Procter & Gamble Rakona). V dokumentu se 309

310 dále uvádí, že majoritní podíl realizovaných akcí v rámci vodohospodářské infrastruktury má VSOR, jejímž členem město je. Strategický plán dále zmiňuje, že od je povinností osob dokladovat likvidaci odpadních vod v souladu s vodním zákonem (i v případě bezodtokých jímek), což by mělo vést k postupnému zlepšování čistoty vodních zdrojů. Město dále počítá s modernizací a rozšířením stávající kanalizační sítě. V lokalitě Nad Prádelnou umístěnou mezi Bulovnou a zastavěným územím města, která je největší rozvojová plocha ve vlastnictví města, se předpokládá vybudování páteřní kanalizace. Ve strategickém plánu se dále zmiňuje: Dle Plánu oblasti povodí Berounky jsou navržena opatření, kdy v rámci rozvojových lokalit nové zástavby má převažovat oddílný kanalizační systém. Splašková voda má být likvidována v ČOV a dešťová voda bude odváděna do již vybudované dešťové kanalizace nebo do vodních toků. Obr. 21 Ochranná pásma vodních zdrojů ze strategického dokumentu Zdroj: MÚ Rakovník Realizované záměry v oblasti vodohospodářské infrastruktury je nutné posuzovat společně s prostředky vynaloženými Vodohospodářským sdružením obcí Rakovnicka (viz výše). Letošní záměry jsou zacíleny převážně na přípravu projektové dokumentace, po jejímž vyhotovení bude následovat samotná realizace výstavby či rekonstrukce. Další revitalizace pak probíhají především v návaznosti na probíhající investiční akce na infrastruktuře. Jejich realizace je však podmíněna množstvím volných financí, které budou zřejmě na vyšší úrovni, než jsou náklady na samotné zpracování projektové dokumentace. Při potenciálních finančních problémech tak může dojít k časové prodlevě plánovaných záměrů. Následně může tato skutečnost zpomalit plánovaný rozvoj města z důvodu podmíněnosti vybudování kanalizace v rozvojových lokalitách. Čistota vod je ovlivňována i odkanalizováním okolních obcí. Na Rakovnicku je velice málo odkanalizovaných obcí (11 % obcí odkanalizovaných příp. s ČOV). Z těchto důvodů dochází k likvidaci odpadních vod na ČOV Rakovník z dalších obcí. Nízký podíl odkanalizování obcí také způsobuje zhoršování kvality vody v tocích. Z uvedeného důvodu je potřeba doplnit stávající kanalizační síť s upřednostněním vazby obcí na ČOV v Rakovníku tak, aby byly eliminovány negativní dopady na současnou jakost povrchových a podzemních vod. V této souvislosti lze uvést, že existence zranitelné oblasti ve vazbě na nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o ustanovení zranitelných oblastí a akčním programu, neřeší vyvážení odpadních vod z jednotlivých jímek na plochy polí. Zabývá se pouze hnojivy podle zákona o hnojivech (č. 156/1998 Sb.). Vyvážení odpadních vod na pole je zakázáno. Přesto je zde identifikován problém znečištění povrchových a podzemních vod z plošných zdrojů (dle Plánu oblasti povodí Berounky). Důvodem je zřejmě splach ze zemědělských pozemků. 310

311 Hrozbou je proto zanášení splachů z polí z okolí Rakovnického a Lišanského potoka. Proto i v případě revitalizace povrchových toků nelze zcela jednoznačně zaručit zlepšení jakosti vod Finanční analýza Běžné a kapitálové výdaje Situace v ČR Pokud vezmeme v úvahu rozdělení běžných a kapitálových výdajů státního rozpočtu, je z níže uvedeného grafu patrná jasná převaha běžných výdajů nad kapitálovými. V těchto výdajích jsou zahrnuty všechny transfery veřejným rozpočtům a příspěvkovým organizacím. Graf 33 Běžné a kapitálové výdaje státního rozpočtu Zdroj: SMO ČR V níže zobrazené tabulce jsou uvedeny souhrnné údaje k územním rozpočtům obcí v roce 2013, kde jsou uvedeny i běžné a kapitálové výdaje obcí. Výsledek hospodaření obcí v ČR bylo pro rok 2013 s přebytkem v rozpočtu, a to v úrovni téměř 17,9 mld. Kč, což odpovídá 7 % objemu celkových příjmů obcí. Příjmy obcí v roce 2013 se pohybovaly v hodnotě 261,1 mld. Kč. Množství kapitálových příjmů i množství nedaňových příjmů oproti předchozímu roku poklesl, celkem o 1,9 mld. Kč. Dotace se sice zvýšily, nicméně jen o 0,2 mld. Kč. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech obcí se oproti předchozímu roku se zvýšil o tři procentní body a podíl všech ostatních položek se o jeden procentní bod snížil. 311

312 Tab. č. 113 Hospodaření obcí v ČR za rok 2013 Zdroj: SMO ČR Situace v ORP Rakovník V případě řešeného ORP Rakovník a zvoleného tématu získáme informace o tom, že od roku 2003 do roku 2012 kapitálové výdaje v oblasti vodovodů a kanalizací značně převahují nad běžnými výdaji ve stejné oblasti. V posledních letech výdaje na obnovu vodohospodářské infrastruktury klesají, což je patrné ze snižující se hodnoty kapitálových výdajů v tabulce. Tab. č. 114 Rozdělení výdajů v ORP Rakovník (v tis. Kč) běžné , , , , , , , , , ,13 kapitálová , , , , , , , , , ,59 Zdroj: Výdaje obcí SMO V další uvedené tabulce je uvedeno rozdělení výdajů mezi vodovod a kanalizaci. Tab. č. 115 Rozdělení výdajů v ORP Rakovník (v tis. Kč) vodovod 6 625, , , , , , , , , ,93 běžné kanalizace 9 920, , , , , , , , , ,20 vodovod 9 625, , , , , , , , , ,80 kapitálová kanalizace , , , , , , , , , ,79 Zdroj: Výdaje obcí SMO Dále z dostupných zdrojů je patrné vždy období, kdy je preferovaná výstavba vodovodu (období let ) nebo kanalizace v období od roku Vývoj rozdělení běžných a kapitálových výdajů v daném období v ORP Rakovník v oblasti vodovodů a kanalizací je znázorněn i na grafu 33 a

313 Graf 34 Rozdělení výdajů v ORP Rakovník (v tis. Kč) běžné kapitálová Zdroj: Zpracováno dle výdaje obcí SMO Z běžných výdajů hrají v dané oblasti největší roli položky týkající se odměňování za práci a související odvody (položky 5011, 5021, 5031, 5032), platby za energie jako elektřina, voda, pohonné hmoty (položky 5151, 5154, 5156), nájemné, konzultační, poradenské a právní služby (položky 5164, 5165, 5166) a výdaje za opravy a udržování (položka 5171). Nejdůležitějšími kapitálovými výdaji obcí jsou investice do pořizování dlouhodobého hmotného majetku, a to do staveb a strojů (položky 6121, 6122) a do pozemků (6130). V roce 2004 bylo na území ORP Rakovník investováno do staveb, jež jsou součástí kanalizační sítě 90 mil. Kč, do vodovodní sítě 16 mil. Kč. Oproti tomu v roce 2011 bylo do kanalizační sítě na území ORP Rakovník investováno pouze 50 mil. Kč a do vodovodní sítě 13 mil. Kč. Běžné výdaje v odvětví postupně rostou, jejich růst je však zapříčiněn především inflací a není tedy tak razantní, jako výkyvy v kapitálových výdajích území. Graf 35 Rozdělení výdajů v ORP Rakovník vodovodu a kanalizace (v tis. Kč) vodovod běžné kapitálová kanalizace běžné kapitálová Zdroj: Zpracováno dle výdaje obcí SMO Přehled výdajů jednotlivých obcí k tématu není relevantní, jelikož správu a údržbu zajišťuje ve většině obcí provozovatel vodohospodářské infrastruktury. Navíc v mnohých obcích není Závěrečný 313

314 účet k dohledání. Investice do infrastruktury obce realizují ve většině případů pouze s podporou některých dotačních programů Očekávaný vývoj Trend klesajícího počtu obyvatel platí pro celý region ORP Rakovník. Do roku 2022 se předpokládá zvýšení počtu obyvatel o 0,3 % v městě Rakovník, což nevede k předpokladu zvyšování poptávky na spotřebu vody. V malých obcích dochází k vylidňování a stárnutí obyvatelstva. Celkově na území ORP se předpokládá snižující se počet obyvatel. Spotřeba vody má klesající trend, což většinou úzce souvisí s cenou vody, která rok od roku roste, především z důvodu 80 % fixních nákladů. Ceny energií nezadržitelně rostou, což se právě propisuje i do ceny vody. Graf 36 Poměr vody fakturované v ORP Rakovník (tis. m 3 /rok) Zdroj: Zpracováno dle MUPE Legislativa na vypouštění odpadních vod do recipientů se postupně zpřísňuje, vede k tomu i zlepšující se povědomí o vlastnostech vody a dokonalejší technologie odstraňování nečistot. Zpřísňování zákonů se předpokládá i v následujících obdobích. 314

315 Analýza rizik a další potřebné analýzy Analýza cílových (dotčených) skupin: Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Rizika spojené se skupinou Způsob komunikace Opatření Obyvatelé obcí Představitelé obce, která má VH infrastr., člen VSOR Představitelé obce, která má VH infrastr., chtějí rekonstrukci či rozšíření Kvalitní pitné levné vody. Levné vypouštění odpadních vod. Podpora ze strany vodohospodářského sdružení, jak finanční tak odborná. Spolehlivé a kvalitní dodávky pitné vody, resp. odvádění odpadních vod. Nedostatek finančních zdrojů na obnovu a rozšíření. Nepřipojení na kanalizační síť, nevyvážení žump. Malý odběr pitné vody, prodražení investice obce. Nelegální napojení. Ztráta zájmu a informovanosti o vlastním majetku. Nedostatek finančních zdrojů na obnovu a rozšíření. Setkání občanů v přípravné fázi. Zjištění zájmu. Setkávání představitelů obcí a provozovatelem (RAVOS). Setkávání představitelů obcí, provozovateli a vlastníky VI (ZD soukromé společnosti, ). Oslovení možných investorů. Kvalitní projektová připravenost investice. Zjištění zájmu. Průběžné obnovy VH infrastr. v daných obcích. Meziobecní spolupráce. Provozovatel VH infrastr. Dostatečný zisk z provozování, nízké provozní náklady. Zastaralá infrastruktura, ztráty na trubní síti. Setkávání představitelů obcí a provozovatelem. Monitorování sítě. Představitelé obce, která má VH infrastr., provozují samy Trvale fungující infrastruktura s nízkými provozními náklady. Nedostatečná údržba. Nízká cena vodného a stočného. Pochopení potřeby finančních rezerv. Dostatečné nastavení ceny vodného a stočného. Představitelé obce, kde VH infrastr. není Využití vlastních studní. Vybudování vodohospodářské infrastruktury. Připojení na sousední obec. Nedostatečné finanční zdroje. Setkávání představitelů obcí a provozovateli. Oslovení možných investorů. Meziobecní spolupráce. Kraje Stát Dodržování limitů k vypouštění odpadních vod. A povolení limitů k čerpání podzemních a povrchových vod. Nedostatečné financování infrastruktury. Prostřednictvím zákonů a vyhlášek. Vypisování dotačních titulů. Zjišťování potřeb obcí. 315

316 Analýza cílových skupin zahrnuje všechny zainteresované skupiny oblasti vodohospodářské infrastruktury. Každá z nich má určitá očekávání od plánování, výstavby i provozování. Je potřeba se jimi zabývat a nastavovat vhodná opatření, kterými se předejde rizikům spojených s každou skupinou. Registr rizik v oblasti vodovodů a kanalizací správního obvodu ORP Rakovník: Název rizika Finanční riziko Nedostatek financí na běžný provoz a opravy Nedostatek financí na investice Organizační riziko Nesystémové plánování rozvoje Hodnocení rizika P D V=P.D Špatné rozmístění ČOV Nedostatek připojených obyvatel Nedostatek kvalitních vodních zdrojů Právní riziko Změna legislativy, která povede k vynuceným investicím (např. zpřísnění limitů) Technické riziko Název opatření ke snížení významnosti rizika 1. Zvýšení vodného a stočného 2. Tvoření havarijního fondu 1. Meziobecní spolupráce 2. Dotační tituly na rekonstrukce a opravy 1. Vyžadování souladu s PRVKUK 2. Úprava legislativy 1. Společná investice 2. Výstavba ČS 1. Kontrolní mechanizmy 2. Dostatečná příprava projektu 1. Vytvoření/rozšíření ochranných pásem u stávajících zdrojů 2. Hledání nových zdrojů 3. Meziobecní spolupráce 1. Vytvoření rezervních fondů pro vynucené investice 2. Průběžné investice do infrastruktury a technologie Vlastník rizika Obec Obec Obec, stát Obce daného území Obec Obec, provozovatel Obce daného území Špatný technický stav infrastruktury Dotační tituly na opravu a rekonstrukci 2. Zvýšení vodného a stočného Obec, provozovatel Nedostatečná kapacita na ČOV Věcné riziko Modernizace a rekonstrukce stávajících 2. Výstavba nových ČOV Obec, resp. VSOR Špatné provozování Změna provozovatele Obec 316

317 Analýza rizik obsahuje všechna možná rizika, která mohou ohrozit oblast vodního hospodářství na území Rakovnicka. Ke každému jsou navrhnuta určitá opatření, která by mohla vést k jejich vyřešení či předcházení. Záleží na každém zřizovateli, jak se mu podaří těmto rizikům vyvarovat SWOT analýza oblasti Silné stránky Silnými stránkami, kterými můžeme v regionu disponovat a které lze využít pro další rozvoj vodohospodářské infrastruktury, jsou zkušenosti s výstavbou a provozováním různých typů čistíren odpadních vod. Na území ORP Rakovník se nachází několik velkých vodohospodářských společností, které disponují dostatkem kvalitních pitných zdrojů a jejichž přivaděče se nachází v relativní blízkosti k řešeným lokalitám, což může být kvalifikováno jako silná stránka regionu. Pozitivem regionu je několik organizací, jež vlastní vodohospodářskou infrastrukturu, kterou poskytují či mohou v budoucnu poskytnout sousedním obcím. V Krušovicích funguje spolupráce obce s pivovarem a v Oráčově spolupráce s věznicí. Zároveň se v lokalitě nachází velké společnosti, jejichž potřeba vody je dostatečně velká, že umožňuje výstavbu nové vodohospodářské infrastruktury s finanční návratností a při spojení soukromé investice je pro obce výstavba finančně přijatelnější Slabé stránky Mezi slabé stránky řešené lokality na území ORP Rakovník je především velké množství malých obcí, které od sebe dělí velké vzdálenosti. Problémem budoucnosti přes klesající spotřebu vody je nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody. V případě, že by některý ze současných podniků v regionu chtěl rozšířit výrobu nebo by přišel na území nový investor, je reálný nedostatek vody. V současné době řešeným problémem, který trápí většinu obcí bez vlastní kanalizace a čistírny odpadních vod, je nedostatečná kapacita na čistírnách v regionu. Slabou stránkou obcí je také nízká dotace lidí na úřadech, které by řešily stále složitější legislativu Příležitosti Pro řešení problému je možné využít právě situace, kdy velké množství obcí není připojeno na vodohospodářskou infrastrukturu a existuje možnost manévrování. Existující spolupráce starostů a vodohospodářských společností bude nutné prohloubit a využít pro další rozvoj, stejně tak umístění významných společností v regionu s potřebou vody vyžadující investice lze zužitkovat pro spolupráci. Nejpodstatnější je zájem o projekt ze strany vedení obce, starostů a samotných občanů meziobecní spolupráci realizovat. Příležitostí je i plánovaná výstavba dálnice spojující Prahu a Karlovy Vary, která povede regionem. Výstavba dálnice bude vyžadovat související investice, což může obcím přivést finanční zdroje k výstavbě vodohospodářské infrastruktury Hrozby Mezi nejvýznamnější hrozby realizace projektu jsou vstupní finanční prostředky, které obce samy nemají a malé obce, které infrastrukturu aktuálně řeší, se nachází mimo dotační tituly. Reálnou hrozbou je také obměna starostů a vedení úřadů s tím, že noví starostové mohou mít jiný názor nebo negativní postoj nepodporující meziobecní spolupráci. 317

318 Požadavky při čerpání dotací pro další dotační období nejsou ještě pevně stanoveny a obce nevědí, co je čeká a zda budou moci o dotace na vodohospodářskou infrastrukturu žádat. Při realizaci infrastruktury v malých obcích je vždy přepočet na jednoho obyvatele vyšší než v obcích a městech s kumulací obyvatel v jednom místě, důsledkem toho jsou vyšší náklady na výstavbu a s tím spojené vyšší vodné a stočné. I v případě úspěšné realizace projektu a výstavby infrastruktury není úspěch stále zaručen, v případě nespolupráce občanů, nevyužití nové infrastruktury či dokonce nelegální vypouštění může vést k dalšímu finančnímu zatěžování obecních rozpočtů. Silné stránky: 1. VSOR, správce VH infrastruktury 2. Přivaděče, velké vodohospodářské společnosti v blízkosti regionu 3. Zdroje a ČOV ve vlastnictví soukromých subjektů (spolupráce s obcí) 4. Velkoodběratelé (pivovar, průmysl ) 5. Zkušenosti s různými typy ČOV Příležitosti: 1. Spolupráce starostů a vodohospodářských společností 2. Významné společnosti v regionu 3. Výstavba dálnice v regionu 4. Zájem o projekt ze strany vedení obcí 5. Velké množství nepřipojených obcí Slabé stránky: 1. Vzdálenosti mezi obcemi 2. Finanční náročnost investic 3. Malé obce na velké ploše 4. Nedostatek zdrojů s kvalitní pitnou vodou 5. Nedostatečné kapacity na ČOV 6. Nedostatečná legislativa Hrozby: 1. Vstupní finanční prostředky 2. Zpřísnění/změny legislativy 3. Požadavky při čerpání dotací 4. Nesystémové plánování VH infrastruktury 5. Zvýšení vodného a stočného 6. Nezájem občanů (napojení na vodov., kanal. síť) 7. Ilegální vypouštění splašků 8. Obměna vedení obce po volbách SWOT analýza obsahuje nejdůležitější všeobjímající body v oblasti vodohospodářské infrastruktury za celé ORP Rakovník Souhrn výsledků analýz (analytické části) Na většině území ORP Rakovník je pitná voda dodávána především pro potřeby domácností. Množství spotřebovávané vody v domácnostech neustále klesá až na dnešní úroveň. Zároveň dochází ke zvyšování počtu lidí, jež jsou na vodovodní a kanalizační síť připojeni, což alespoň částečně kompenzuje snižující spotřebu vody na obyvatele. K provozování vodohospodářské infrastruktury na Rakovnicku je především využíván oddílný systém, kdy se provozovatel liší od vlastníka sítí. Nejvýznamnějším a největším provozovatelem na Rakovnicku je společnost RAVOS, s.r.o., jejímž největším spotřebištěm je město Rakovník se svými 16,3 tisíci obyvateli. Dalšími provozovateli vodovodní sítě v regionu jsou Středočeské vodárny, a.s. a Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. a kanalizační síť v obcích navíc provozují i společnosti Kanalizace a voda Křivoklátsko, dobrovolný svazek obcí a Technické služby Nové Strašecí, s.r.o. Zdroje vody určené pro zásobování území ORP Rakovník jsou převážně podzemní. V území je ze 41 vodních zdrojů registrován pouze jeden povrchový zdroj a tím je vodní nádrž Klíčava umístěná v Lánské oboře. Tento vodní zdroj má také největší plochu ochranného pásma vodního zdroje. 318

319 V ORP Rakovník je umístěno 144 vodovodních sítí v 61 obcích a jejich místních částech. Z celkového počtu 83 obcí v regionu je pitnou vodou z veřejného vodovodu 65,6 % obcí. Na území ORP Rakovník se nachází 66 vodojemů určených k akumulaci vody o objemu ,6 m 3. Čerpacích stanic k zvýšení tlaku na vodovodní síti se nachází na území pouze 48 kusů a počet vodovodních přípojek na území ORP je ks. V regionu bylo podle majetkové evidence k evidováno 31 stokových sítí a 8 přiváděcích řadů ve dvaceti obcích. V sedmi obcích je v současné době realizována výstavba kanalizační sítě, v některých se nachází kanalizační síť v projektové přípravě. Celkové množství vody přivedené na čistírny se každoročně zvyšuje, i z důvodu zvyšujícího se počtu napojených ekvivalentních obyvatel. V regionu se také nachází několik soukromých subjektů využívající vlastní vodohospodářskou infrastrukturu nebo mají k dispozici dostatečné vodní zdroje. Většina takových společností má zájem s obcí v regionu spolupracovat, takovouto příležitost je vhodné využít. Hrozbou, kterou není možné z pozice obcí ovlivnit, je zpřísňování legislativy související s vodohospodářskou infrastrukturou. Změny jsou přijímány na základě požadavků z Evropské unie Návrhová část pro oblast volitelného tématu Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma Rozvoj infrastruktury v oblasti vodovodů a kanalizací na Rakovnicku, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti sociálních služeb. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců z území ORP. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma sociálních služeb. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. 319

320 Základní střechou návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku. Vize Problémové okruhy Cíle NÁVRHOVÁ ČÁST Indikátory Projekty, opatření, aktivity AKČNÍ PLÁN Struktura problémových oblastí a cílů v tématu Rozvoj infrastruktury v oblasti vodovodů a kanalizací na Rakovnicku je uvedena v níže uvedeném schématu. 320

321 Struktura problémových okruhů a cílů Poskytování podpory kooperujícím obcím při výstavbě, rozvoji či provozování vodohospodářské infrastruktury. Rozvoj infrastruktury v oblasti vodovodů a kanalizací na Rakovnicku Nesystémové plánování rozvoje vodohospodářské infrastruktury Zavést společný systém plánování vodohospodářské infrastruktury Nedořešená vodohospodářská infrastruktura na území ORP Zpracování přípravy pro realizaci společných projektů v oblasti vodohospodářské infrastruktury Návrhová část bude zpracována ve druhém pololetí roku Ohrožení kvality a množství vodních zdrojů Zpracování přípravy pro realizaci společných projektů v oblasti vodohospodářské infrastruktury Stanovení, resp. rozšíření ochranných pásem u vodních zdrojů Vize a problémové oblasti (okruhy) Správní obvod ORP Rakovník má nastavenu efektivní spolupráci obcí. Síť mateřských a základních škol reaguje na potřeby a počty žáků v regionu. Komunitní plánování sociálních služeb zohledňuje potřeby všech dotčených obcí. Plánování v odpadovém hospodářství a nakládání s komunálním odpadem odráží požadavky regionu. Poskytování podpory kooperujícím obcím při výstavbě, rozvoji či provozování vodohospodářské infrastruktury Problémové okruhy Nesystémové plánování rozvoje vodohospodářské infrastruktury 1. Věcné argumenty Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /dále jen zákon/ v 4 odst. 6 stanoví, že při zpracování, projednání a schválení změny Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území Středočeského kraje do roku 2015 /dále jen Plán/ se postupuje podle odstavců 1 až 5 v 4 tohoto zákona. Zákon č. 274/2001 Sb., hovoří o tom, že v případě změny PVRKUK je nutné doložit mimo jiné i doklady o projednání s osobami stanovenými v 4 odst. 3 zákona, kterých se tato navrhovaná změna PRVKUK týká, tj. s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací, s Ministerstvem zemědělství, s příslušným vodoprávním úřadem, s příslušným správcem povodí, případně i s Ministerstvem životního prostředí nebo s Ministerstvem zdravotnictví podle ustanovení v 4 odst. 3 zákona, pokud tato projednání byla vedena předem. V zákoně ani v Zásadách pro změny schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území Středočeského kraje do roku 2015 není obsažen požadavek na vyjádření sousedních obcí k plánované změně PRVKUK, čímž by bylo možné předejít neefektivním investicím. 321

322 Typickým příkladem nesystémové podpory vodohospodářské infrastruktury je současná výstavba kanalizace v Kněževsi a rozšíření kanalizace v Kolešovicích. Obce jsou od sebe vzdáleny pouhých 2,2 km a v nejbližším místě, kde bude vedena kanalizace pouhých 1,3 km. Ačkoli se zde přímo nabízí varianta výstavby společné ČOV pro obě obce a následně kanalizační sítě pro každou obec samostatně, nebylo zde možné najít dostatečnou vůli ke spolupráci mezi sousedními obcemi a finance pro společnou investici. Obec Kolešovice proto nakonec v roce 2008 dostavěla vlastní ČOV ve svém katastrálním území s kapacitou pro vlastní území obce. Pro výstavbu kanalizace v obci bylo využito především dotací. Obec Kněževes řeší výstavbu vlastní ČOV v současné době z vlastních finančních zdrojů. 1,3 m Obr. 22 Schéma vzdálenosti koncových úseků kanalizace 2. Příčiny problému V současné době platná legislativa neupřednostňuje možnost meziobecní spolupráce. Každá obec si může nechat schválit změnu PRVKUK téměř v jakémkoli formátu, pouze se zohledněním nákladů na realizaci. Z Krajského úřadu nemůže tedy bez podpory v zákoně vzejít požadavek na prioritní řešení vodohospodářské infrastruktury formou meziobecní spolupráce. 3. Důsledky neřešení problému Neefektivní přerozdělování finančních prostředků do míst, kde je možné využít levnější (při přepočtu na obyvatele všech spolupracujících obcí) řešení technické infrastruktury, dále znevýhodňuje ostatní obce, které nemají možnost zvolit variantu společné investice. Vodohospodářská infrastruktura zůstane tedy dále v mnoha obcích pouze na papíře. 4. Strom problémů 322

323 Nedořešená vodohospodářská infrastruktura na území ORP 1. Věcné argumenty Z celkového počtu 83 obcí v regionu je pitnou vodou z veřejného vodovodu zásobováno 2/3 (přesně řečeno 65,6 %) obcí. Z celkového počtu obyvatel území ORP Rakovník je 81,1 % obyvatel zásobováno z veřejných vodovodů. Co se kanalizační sítě týče, tak v regionu bylo podle majetkové evidence k evidováno 31 stokových sítí a 8 přiváděcích řadů ve dvaceti obcích, což znamená, že dvě třetiny obcí je bez splaškové kanalizace. Problém v území je také s kapacitou na čistírnách odpadních vod. Graf 37 Poměr připojených obyvatel Zdroj: Zpracováno dle MUPE 2. Příčiny problému Důvodem nedořešené vodohospodářské infrastruktury v obcích v regionu je především dán nedostatkem finančních zdrojů. V malých obcích s malými obecními rozpočty není dostatečný prostor pro investice takového rozsahu, jakým vodohospodářské infrastruktura je. V případě podání žádosti 323