Lékové profily. Metoprolol je selektivní blokátor β 1. Key words: metoprolol - adrenergic receptor - β 1. Obr. 1 Strukturní chemick vzorec metoprololu

Transkript

1 Lékové profily Doc. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. Doc. MUDr. Jindřich Špinar, CSc. II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno Farmakologická skupina Selektivní blokátor β 1 -adrenergních receptorû bez vnitfiní sympatomimetické aktivity (ISA). Stručná charakteristika Metoprolol je selektivní blokátor β 1 -adrenergních receptorû. Tato jeho selektivita není absolutní, pfii vy ím dávkování blokuje i β 2 -receptory. SniÏuje srdeãní frekvenci, srdeãní v dej v klidu i pfii námaze, vede k poklesu systolického tlaku zejména pfii námaze, brání reflexní ortostatické tachykardii. Metoprolol nemá vnitfiní sympatomimetickou aktivitu, ani aktivitu stabilizující membrány. SniÏuje spotfiebu kyslíku v myokardu pfii rûzn ch stupních fyzické aktivity, coï pfiíznivû ovlivàuje dlouhodobou terapii anginy pectoris. U pacientû po prodûlaném akutním infarktu myokardu sniïuje v znamnû dlouhodobou mortalitu. U stabilizovaného chronického srdeãního selhání (funkãní klasifikace NYHA II-III) metoprolol pfiidan kléãbû inhibitory ACE, event. diuretiky a digoxinem, sni- Ïuje v skyt náhlé smrti a zpomaluje progresi srdeãního selhání. V dûsledku v znaãného úãinku prvního prûchodu játry jsou po perorální aplikaci plazmatické koncentrace asi poloviãní proti podání intravenóznímu, pfii opakovaném podání aï 70%. Vazba na bílkoviny plazmy je nízká - asi 5-10 %, vyluãování se dûje po metabolizaci v játrech na neúãinné metabolity moãí. U v razn ch poruch jaterních funkcí je tfieba zváïit sníïení dávek. Mezi koncentracemi léãiva v plazmû a sníïením tepové frekvence po námaze je pfiím vztah. Souãasné podání potravy zvy uje biologickou dostupnost úãinné látky o %. Biologick poloãas eliminace je asi 3,5 hodiny. Hlavními indikacemi metoprololu jsou hypertenze, angina pectoris, stavy po Souhrn Vítovec J, Špinar J. Metoprololum. Remedia 2000;10: Metoprolol je selektivní blokátor β 1 -adrenergních receptorû, pfii vy ím dávkování blokuje i β 2 -receptory. SniÏuje srdeãní frekvenci, srdeãní v dej v klidu i pfii námaze, systolick tlak zejména pfii námaze, brání reflexní ortostatické tachykardii. Metoprolol nemá vnitfiní sympatomimetickou aktivitu, ani aktivitu stabilizující membrány. SniÏuje spotfiebu kyslíku v myokardu pfii rûzn ch stupních fyzické zátûïe, coï pfiíznivû ovlivàuje dlouhodobou terapii anginy pectoris. U pacientû po prodûlaném akutním infarktu myokardu sniïuje v znamnû dlouhodobou mortalitu. U stabilizovaného chronického srdeãního selhání (funkãní klasifikace NYHA II-III) metoprolol pfiidan k léãbû inhibitory ACE, event. diuretiky a digoxinem, sniïuje v skyt náhlé smrti a zpomaluje progresi srdeãního selhání. Metoprolol je indikován u hypertenze, anginy pectoris, akutního srdeãního infarktu, stabilizovaného chronického srdeãního selhání, arytmií, hypertyreózy a v profylaxi migrény. Klíčová slova: metoprolol - adrenergní receptory - β 1 -selektivní blokátor (bez ISA) - hypertenze - angina pectoris - akutní srdeãní infarkt - chronické srdeãní selhání - arytmie - hypertyreóza - profylaxe migrény. Summary Vítovec J, Špinar J. Metoprololum. Remedia 2000;10: Metoprolol is a β 1 -selective adrenergic receptor blocker. With higher doses both β 1 - and β 2 -receptors are blocked. Metoprolol decreases heart rate, cardiac output at rest and exertion, systolic pressure (particularly when exercising) and prevents orthostatic tachycardia. Metoprolol lacks both sympathomimetic and membrane stabilising activity. It decreases myocardial oxygen demand on various levels of activity, with a favourable effect in long-term therapy of angina pectoris. In patients with acute myocardial infarction the long-term mortality is significantly reduced. In case of stabilised chronic heart failure (functional classification NYHA II - III), metoprolol added to the treatment consisting of ACE inhibitors and, possibly, diuretics and digoxin, decreases the occurrence of sudden heart death and prevents the progression of cardiac insufficiency. Metoprolol is indicated in hypertension, angina pectoris, acute myocardial infarction, stabilised chronic heart failure, arrhythmia, hyperthyroidism and in the prophylaxis of migraine. Key words: metoprolol - adrenergic receptor - β 1 -selective blocker (without ISA) - hypertension - angina pectoris - acute myocardial infarction - chronic heart failure - arrhythmia - hyperthyroidism - prophylaxis of migraine. Obr. 1 Strukturní chemick vzorec metoprololu CH 3 H 3 C CH O 3 C 15 H 25 NO 3 m.h. 267,4 O OH H N 76

2 Léãivé pfiípravky, obsahující metoprolol, registrované v âr prodûlaném akutním infarktu myokardu, stabilizované chronické srdeãní selhání, arytmie, hypertyreóza, profylaxe migrény. Dávkování injekãní lékové formy: 5 mg i.v. rychlostí 1-2 mg za minutu. Obvykle b vá dostateãná dávka mg metoprololu. Dávkování perorální lékové formy: pfii srdeãním selhání je poãáteãní dávka od 12,5 mg - dávku titrujeme na 25, 50, 100 a 200 mg po 2-4 t dnech. V ostatních indikacích je obvyklá dávka 2x mg, u retardovan ch lékov ch forem mg. Kontraindikací jsou AV blokády II. a III. stupnû, symptomatická bradykardie pfied zahájením terapie, akutní srdeãní selhání, syndrom chorého sinu, asthma bronchiale, tûïká porucha periferního prokrvení s klidov mi bolestmi, event. trofick mi defekty, hypotenze se systolick m krevním tlakem pod 100 mm Hg a akutní srdeãní slabost. Relativní kontraindikací je stabilizovaná chronická obstrukãní plicní nemoc. Chemické a fyzikální vlastnosti Metoprolol je chemicky 1-[4-(2-methoxyethyl)fenoxy]-3-[(1-methylethyl)amino]-2-propanol. V lékov ch formách je obsaïen ve formû soli s kyselinou vinnou (metoprolol tartarat, metoprololi tartras) nebo s kyselinou jantarovou (metoprolol sukcinat, metoprololi succinas). Molekulová hmotnost: 267,38 (metoprolol) 684,82 (metoprololi tartras) 652,82 (metoprololi succinas) Sumární vzorec: C 15 H 25 NO 3 (metoprolol) C 34 H 56 N 2 O 12 [(C 15 H 25 NO 3 ) 2.C 4 H 6 O 6 ] (metoprololi tartras) C 34 H 56 N 2 O 10 [(C 15 H 25 NO 3 ) 2.C 4 H 6 O 4 ] (metoprololi succinas) Dávkování se uvádí v miligramech metoprolol tartaratu. Pfiitom platí, Ïe 1 mg metoprolol tartaratu odpovídá pfiibliïnû 0,953 mg metoprolol sukcinatu. Metoprolol tartarat (metoprololi tartras) je bíl krystalick prá ek (nebo bezbarvé krystaly), velmi snadno rozpustn ve vodû, snadno rozpustn v 96% ethanolu a v dichlormethanu a tûïce rozpustn v acetonu. Metoprolol sukcinat (metoprololi succinas) je bíl krystalick prá ek, snadno rozpustn ve vodû, mírnû rozpustn v 96% ethanolu, tûïce rozpustn v dichlormethanu a prakticky nerozpustn v acetonu. Mechanismus účinku Metoprolol je selektivní blokátor β 1 -adrenergních receptorû. Tato jeho selektivita není absolutní, pfii vy ím dávkování blokuje i β 2 -receptory. Podání vede ke sníïení srdeãní frekvence, ale i srdeãního v deje v klidu i pfii námaze, k poklesu systolického tlaku zejména pfii námaze, kzábranû reflexní ortostatické tachykardie. Léãivo nemá vnitfiní sympatomimetickou aktivitu, ani aktivitu stabilizující membrány. V klinick ch studiích prokázal metoprolol antihypertenzní úãinek v monoterapii nebo v kombinaci s diuretiky, v dávkách mg dennû. SniÏuje spotfiebu kyslíku v myokardu pfii rûzn ch stupních fyzické aktivity, coï pfiíznivû ovlivàuje dlouhodob klinick stav pacientû s anginou pectoris. Zvy uje toleranci námahy a sniïuje poãet anginózních záchvatû. U pacientû po prodûlaném akutním infarktu myokardu sniïuje v znamnû dlouhodobou mortalitu bez ohledu na to, zda terapie byla zahájena ihned po akutním infarktu myokardu, nebo aï po ãtyfiech t dnech. U chronického srdeãního selhání ischemické i neischemické etiologie nebo zpûsobené dilatovanou kardiomyopatií, které je stabilizováno léãbou inhibitory ACE, event. diuretiky a digoxinem (funkãní klasifikace NYHA II a III), má metoprolol pfiízniv vliv na sníïení úmrtnosti, a to jak náhlou smrtí, tak i v dûsledku progrese srdeãního selhání [1,2, 5,11,17,23,32,39,43,53,56,62,76,83,92]. Farmakodynamické vlastnosti Metoprolol blokuje agonistick úãinek katecholaminû na srdce (uvolàovan ch pfii zátûïi anebo stresu). To znamená, Ïe obvykl vzestup srdeãní frekvence, srdeãního v konu, staïlivosti srdce a krevního tlaku po akutním vzestupu koncentrace katecholaminû je metoprololem sniïován. V pfiípadû vysok ch koncentrací endogenního adrenalinu má metoprolol men í vliv na krevní tlak neï neselektivní β-blokátory. Metoprolol v terapeutick ch dávkách pfiitom ve srovnání s neselektivními β-blokátory ménû interferuje s bronchodilataãním úãinkem vyvolan m β 2 -sympatomimetiky [5,25,30,42,50,80,95]. Ve srovnání s neselektivními β-blokátory metoprolol ménû ovlivàuje uvolàování inzulinu, metabolismus cukrû a kardiovaskulární odpovûì na hypoglykémii. Krátkodobé studie prokázaly, Ïe meto- 77

3 ZÁKLADNÍ FARMAKOKINETICKÉ PARAMETRY METOPROLOLU parametr Tab. 1 hodnota absorpce (%) 95 biologická dostupnost F (%) maximální plazmatická 200 koncentrace c max (µg/l) čas dosažení c max 1,5-2,0 t max (h) plocha pod křivkou plazmatické koncentrace AUC (nmol.h/l) vazba na plazmatické 5-10 bílkoviny (%) rovnovážný distribuční 5,6 objem v ustáleném stavu V dss (l/kg) celková clearance Cl tot (ml/s) renální clearance 1,5 Cl ren (ml/s) biologický poločas 3-7 h eliminace t 1/2 (h) podíl vyloučený 5-10 v nezměněné formě f u (%) dialyzovatelnost nízká prolol mûïe mírnû zv it plazmatické koncentrace triglyceridû a sníïit koncentrace voln ch mastn ch kyselin. V nûkter ch pfiípadech byl pozorován mírn pokles HDL cholesterolu, av ak men í neï po podání neselektivních β-blokátorû. Ve studii s metoprololem, která trvala nûkolik let, bylo pozorováno v znamné sníïení plazmatické koncentrace celkového cholesterolu [37,78,94]. Hypertenze Podstatou antihypertenzního úãinku metoprololu je pfiedev ím pokles srdeãního v deje v dûsledku negativnû inotropního a negativnû chronotropního úãinku, ale také sníïení periferní cévní rezistence. Bylo také prokázáno, Ïe metoprolol inhibuje uvolàování reninu. Metoprolol sniïuje zv en krevní tlak v poloze vleïe i vstoje. Pfii zahájení léãby metoprololem mûïe b t pozorován krátkodob (nûkolik hodin) a klinicky nev znamn vzestup periferní cévní rezistence. V prûbûhu dlouhodobé léãby mûïe b t celková periferní rezistence sníïena jako dûsledek pfiíznivého vlivu na hypertrofii rezistenãních arterií. Dlouhodobá antihypertenzní léãba sniïuje hypertrofii levé komory, zlep uje její diastolickou funkci a plnící tlaky [13,17,36,41,42,74, 77,88,90,91]. Angina pectoris Antiischemick a antianginózní úãinek metoprololu je zpûsoben niï í spotfiebou kyslíku v myokardu pfii poklesu srdeãní práce (v dûsledku redukce srdeãní kontraktility, frekvence a dotíïení se sníïením periferní rezistence) [4,10,15,17,28, 66,83]. Arytmie Antiarytmogenní pûsobení metoprololu je dáno sníïením adrenergní aktivace sinusového uzlu a zpomalením vedení vzruchu síàokomorov m (atrioventrikulárním) uzlem. Metoprolol má pfiízniv vliv na srdeãní akci zejména u supraventrikulárních tachykardií nebo fibrilací síní a pfii komorov ch extrasystolách. Metoprolol je vhodn pro léãbu funkãních srdeãních poruch doprovázen ch palpitacemi a je téï indikován u neurogenní vazovagální synkopy [8,14,47,57, 59,67,81]. Infarkt myokardu Pfiíznivé ovlivnûní prognózy pacientû s infarktem myokardu metoprololem je zpûsobeno pfiedev ím jeho antiarytmick mi a antiischemick mi úãinky, men í podíl má jeho antiagregaãní a antitrombotické pûsobení. U nemocn ch s akutním infarktem myokardu sniïuje metoprolol mortalitu, pfiedev ím sníïením rizika náhlé smrti. Je to alespoà zãásti dûsledek preventivního pûsobení metoprololu na vznik fibrilace komor. Tento pfiízniv antifibrilaãní úãinek má dvojí vysvûtlení - vagov úãinek na elektrickou stabilitu myokardu a pfiím vliv na β 1 -adrenergní receptory v myokardu [7,29,31,37,38,39,54,60]. Farmakokinetické vlastnosti Metoprolol je po perorálním podání rychle a témûfi úplnû resorbován. Biologická dostupnost je zvy ována souãasn m pfiíjmem potravy o 30 aï 40 %. V dûsledku silného efektu prvního prûchodu játry (first pass effect) jsou v ak plazmatické koncentrace asi poloviãní proti podání intravenóznímu, pfii opakovaném podání aï 70%. Vrchol plazmatick ch koncentrací nastává asi za 1,5-2 hodiny po podání. Farmakokinetické parametry metoprololu, pfiedev ím míra presystémové biotransformace, vykazují znaãnou interindividuální variabilitu. Vazba na bílkoviny plazmy je nízká - asi 5-10 % (viz tab. 1). Metoprolol je rychle distribuován do periferních tkání a má pomûrnû velk distribuãní objem (3 aï 6 l/kg). Proniká hematoencefalickou bariérou a jeho koncentrace v mozkové tkáni nûkolikanásobnû pfievy ují plazmatickou koncentraci. Vy í koncentrace jsou nalézány také v plicích, játrech a ledvinách. Vyluãování metoprololu probíhá po metabolizaci v játrech na neúãinné metabolity moãí. Jen asi 10 % metoprololu je vylouãeno v nezmûnûné podobû. Zhor- ená funkce ledvin nemá vliv na rychlost eliminace vlastního metoprololu, ale eliminace jeho metabolitû je zpomalena. V znamná kumulace metabolitû byla pozorována u pacientû s glomerulární filtrací (GFR) 0,1 ml/s, ale bez vlivu na úãinek metoprololu. Jaterní cirhóza nebo jiné po kození funkce jater mûïe zv it biologickou dostupnost metoprololu, prodluïovat jeho biologick poloãas a sniïovat jeho clearance. Pacienti s portokavální anastomózou mají celkovou clearance metoprololu (Cl tot ) pfiibliïnû 0,3 l/min a biologickou dostupnost (v hodnotách AUC) aï estkrát vût í neï zdraví jedinci. Existuje pfiím vztah mezi koncentracemi a sníïením tepové frekvence po námaze. Biologick poloãas eliminace je asi 3,5 hodiny. V porovnání s konvenãními lékov mi formami se u retardovan ch forem prodluïuje absorpãní fáze a tím i délka úãinku. To vede i klep í sná enlivosti a vy í β 1 -selektivitû. Nová léková forma, tzv. ZOK, umoïàuje postupné uvolàování úãinné látky v gastrointestinálním traktu v prûbûhu 24 hodin, takïe je moïné podávat metoprolol 1x dennû. Úãinná látka je uloïena ve formû mikrotobolek (obsahujících metoprolol ve formû sukcinatu) obalen ch semipermeabilní polymerovou membránou. Nûkolik set tûchto mikrotobolek tvofií 1 tabletu ZOK. Tekutina proniká do jádra mikrokapsle, rozpou tí jej a nasycená tekutina proniká konstantní rychlostí pfies membránu do stfievního lumen. Tento proces pokraãuje, dokud zûstává roztok v mikrotobolce saturovan, coï trvá asi 20 hodin. Profil kinetiky je hodnocen jako nultého fiádu, tj. nezávisl na poãáteãní koncentraci. UvolÀování látky nezávisí ani na jin ch fyziologick ch faktorech ve stfievû, jako je ph, peristaltika nebo mnoïství potravy. Znamená to, Ïe plazmatické koncentrace jsou udrïovány po cel ch 24 hodin se zcela nepatrn m kolísáním. Po intravenózním podání metoprololu dochází bûhem 5-10 minut krychlé distribuci léãiva. Maximální plazmatické koncentrace je dosaïeno v prûbûhu 20 minut (t max ). Aãkoli profily plazmatick ch koncentrací vykazují znaãnou interindividuální variabilitu, je individuální reprodukovatelnost plazmatick ch koncetrací léãiva dobrá, a v dávkovém rozmezí 5-20 mg je lineárnû závislá na nitroïilnû podané dávce [1,2,11,17,21,22,23,43,46, 48,53,61,68,70,95]. Klinické zkušenosti Hypertenze Velké multicentrické studie prokázaly, Ïe pfii léãbû hypertenze β-blokátory, do- 78

4 chází kv znamnému poklesu úmrtnosti, pfiedev ím na cévní mozkové pfiíhody. Za nejpodstatnûj í mechanismus hypotenzního úãinku je povaïováno sníïení srdeãního v deje v dûsledku poklesu srdeãní frekvence a sníïení kontraktility myokardu. Antihypertenzní úãinnost β-blokátorû pfii monoterapii se udává kolem 40 % léãen ch pacientû se stfiednû tûïkou hypertenzí. Antihypertenzní úãinek byl prokázán ve v ech vûkov ch skupinách, lep ích v sledkû se v ak dosahuje u mlad ích pacientû. Pokles krevního tlaku je úmûrn jeho poãáteãní v i, mífie sympatické stimulace a plazmatické koncentraci katecholaminû. β-blokátory jsou úãinnûj í u hypertenze s vysokou plazmatickou reninovou aktivitou. Je zajímavé, Ïe o úspû nosti rozhodují i etnické rozdíly. Zdá se, Ïe u obyvatel ãerné pleti jsou β-blokátory ménû úãinné [11,13,36,41,42,55,74,77, 90,91,94,99]. Kombinace metoprololu a ostatních antihypertenziv Diuretika - mechanismus úãinku metoprololu a diuretik se li í a jejich vzájemn vliv se zesiluje. U pacientû, ktefií nereagují dostateãnû na léãbu β-blokátory, byla pozorována retence vody, která pûsobí proti jejich antihypertenznímu úãinku. I toto je racionálním zdûvodnûním této kombinace. Blokátory vápníkového kanálu dihydropyridinové řady - kombinace je v hodná, metoprolol brání tachykardii. Kombinace s verapamilem ani diltiazemem není vhodná, hlavnû pro sumaci bradykardizujícího a negativnû inotropního vlivu. Inhibitory ACE - kombinace není z pohledu antihypertenzního úãinku zcela vhodná. Na tuto kombinaci reagují dobfie pacienti s vysokou aktivitou sympatiku a zv enou plazmatickou reninovou aktivitou. Přímo působící vazodilatancia (dihydralazin, minoxidil) - metoprolol zamezí tachykardii, kterou tyto látky vyvolávají reflexnû podráïdûním baroreceptorû [13, 40,55,77,88]. Ischemická choroba srdeční Antianginózní úãinek β-blokátorû spoãívá pfiedev ím v potlaãení sympatoadrenergní aktivity, ãímï dojde ke sníïení srdeãní frekvence i srdeãní kontraktility. K jejich úãinku pfiispívá i souãasné sní- Ïení krevního tlaku. Pfii antianginózní terapii β-blokátory je vyuïíván i jejich antiarytmick úãinek. Mezi srdeãní frekvencí a antianginózním úãinkem je úzká korelace, nejlépe hodnotitelná vzestupem srdeãní frekvence pfii zátûïi. Velké mortalitní studie u pacientû s anginou pectoris a β-blokátory nebyly provedeny a zfiejmû jiï ani z etick ch dûvodû provedeny nebudou. Na v znam podávání β-blokátorû u pacientû s anginou pectoris tedy usuzujeme jednak z poinfarktov ch studií (které zahrnuly velk poãet nemocn ch s anginózními obtíïemi), jednak z men ích, vût inou ergometrick ch studií. β-blokátory jsou zvlá tû úãinné pfii vysokém sympatoadrenergním napûtí. Vût ina pacientû trpí záchvaty anginy pectoris pfii psychické ãi fyzické zátûïi, tedy za situace, kdy se zvy uje napûtí sympatiku, coï je jedním z teoretick ch zdûvodnûní velmi dobrého úãinku β-blokátorû [4,10,15,17,28,63,83,97]. Prognostick v znam nûmé ischémie je srovnateln s bolestivou formou anginózních záchvatû, a proto je její léãba nutná [10,66,78] a podávání β-blokátorû v této indikaci oprávnûné. β-blokátory pfii akutním infarktu myokardu jsou jednoznaãnû doporuãovány, pokud se nevyskytují kontraindikace (hypotenze, bradykardie, AV blokády). V ischemizované tkáni zanikají bunûãné struktury, ze kter ch se uvolàuje noradrenalin. Úzkost, strach i bolest vedou kmasivní aktivaci sympatiku. Ve studii MIAMI (Metoprolol In Acute Myocardial Infarction) byl pacientûm s akutním infarktem myokardu podáván metoprolol ãi placebo. Celkov pokles úmrtnosti po 15 dnech byl 13 %. Ve studii TIMI-II bylo sledováno podání metoprololu po trombol ze. Aãkoli jednoletá mortalita se v jednotliv ch skupinách neli ila, metoprolol podan i.v. v raznû sníïil akutní koronární úmrtnost a reinfarkty. Velmi málo informací je o podání β-blokátorû pfied a/nebo tûsnû po pfiímé angioplastice, pfiesto je jejich podání vût inou doporuãováno. Metaanal za studií s β-blokátory u akutního infarktu myokardu ukazuje, Ïe dochází k poklesu úmrtnosti o 14 %, poklesu nefatální srdeãní zástavy o 15 % a nefatálního infarktu o 18 %. Vzhledem k moïn m komplikacím by i.v. aplikované β-blokátory u akutního infarktu myokardu mûly b t podány aï v nemocnici [7,31,39,60, 62,64,98,100]. β-blokátory v sekundární prevenci po infarktu myokardu jsou zkoumány jiï nûkolik desítek let. Zaãátkem 80. let byla publikována i americká studie BHAT (Beta Blocker Heart Attack Trial), která sledovala skoro pacientû po dobu jednoho aï tfií let. Celková úmrtnost byla sníïena o 26 %. Pfii podrobnûj ím rozboru preventivních studií po infarktu myokardu zjistíme, Ïe nejvíce budou z léãby β-blokátory profitovat pacienti star í 60 let, trpící komorov mi extrasystolami a jin mi arytmiemi [37,54,96]. Arytmie Antiarytmick úãinek β-blokátorû je pfiedev ím v inhibici β-receptorû v myokardu. Blokáda postsynaptick ch receptorû potlaãuje arytmogenní pûsobení adrenalinu a noradrenalinu, inhibice presynaptick ch receptorû sniïuje uvol- Àování noradrenalinu. Antiarytmick úãinek β-blokátorû tedy v raznû závisí na aktivaci sympatiku. β-blokátory ovlivàují jak tvorbu, tak vedení vzruchu, a to pfiedev ím v sinusovém a síàokomorovém uzlu, kde sniïují prostup vápníku pfies membránu do bunûk. β-blokátory mohou potlaãovat reentry-tachykardie. Dlouhodob úãinek β-blokátorû se projevuje sníïením srdeãní frekvence, prodlouïením efektivní refrakterní fáze síní, prodlouïením A-H periody, sníïením Wenckebachova bodu ãi prodlouïením QT intervalu [8,57,59,67,81]. Na léãbu β-blokátory dobfie odpovídají tyto typy arytmií: Sinusová tachykardie, pfiedev ím hyperkinetick syndrom a sinusové tachykardie spojené se zv enou sympatoadrenergní aktivitou (stres, úzkost, hypertyreóza). SíÀové extrasystoly u pacientû s ICHS. Supraventrikulární tachykardie, vãetnû fibrilace a flutteru síní, kde β-blokátory zpomalují vedení v AV uzlu, málo úãinné jsou naopak v nastolení sinusového rytmu. WPW syndrom. Komorové arytmie reagují dobfie na β-blokátory, je-li jejich pfiíãina ve vysoké sympatické tonizaci srdce, pfiedev ím bûhem psychické ãi fyzické námahy. β-blokátory sniïují fibrilaãní práh a vulnerabilitu myokardu. Jsou plnû indikovány u extrasystol typu R na T, extrasystol v salvách a u polymorfních extrasystol. β-blokátory jsou indikovány v léãbû arytmií pfii hypertyreóze a intoxikaci digoxinem (nikoli u AV blokád a bradykardie). Chronické srdeční selhání V roce 1975 poprvé publikoval Waagstein a spol. práci o vlivu dlouhodobé blokády β-receptorû u dilatované kardiomyopatie u sedmi pacientû, u kter ch byla neinvazivnû sledována funkce levé komory. Studie prokázala zlep ení hemodynamick ch ukazatelû. Poté následovala v roce 1979 práce Swedberga a spol., ktefií ukázali v nerandomizované skupinû 24 pacientû, Ïe pokud kromû digoxinu a diuretik dostávali β-blokátor (metoprolol, practolol ãi alprenolol), vyskytovala se u nich niï í mortalita neï u retrospektivnû vybran ch kontrolních pacientû, ktefií byli léãeni pouze diuretiky a digoxinem. Waagstein a spol. v roce 1993 publikovali v sledky studie MDC (Metoprolol in Dilated Cardiomyopathy), která prokázala sníïení nutnosti srdeãní transplantace po metoprololu [38,76,85,86, 87]. Patofyziologick podklad neurohumorální aktivace u srdeãního selhání spoãívá pfiedev ím v nepfiíznivém pûsobení katecholaminû, které mají fiadu nepfiízniv ch úãinkû na myokard. β-blokátory sniïují spotfiebu kyslíku v myokardu, za- 79

5 Tab. 2 CHARAKTERISTIKA SOUBORU STUDIE MERIT-HF počet pacientů metoprolol=1 990 placebo=2 001 funkãní tfiída NYHA II - 41 % III - 56 % IV - 3 % srdeãní frekvence krevní tlak Tab. 3 braàují toxickému pûsobení katecholaminû, upravují hustotu (denzitu) β-receptorû v myokardu (tzv. up regulation ), potlaãují vznik maligních arytmií, sniïují neurohumorální stimulaci (katecholaminy, angiotenzin II, endotelin) a upravují srdeãní frekvenci, mají antiischemick úãinek, coï je v hodné zvlá tû u ischemické choroby srdeãní [18,20,24,33, 51,65,75,79,82,84,92,93]. V roce 1998 byla pfiedãasnû ukonãena pro velmi pfiízniv úãinek metoprololu mortalitní studie MERIT-HF, která sledovala vliv β 1 -selektivního blokátoru na srdeãní selhání [56]. Charakteristika souboru a v sledky studie MERIT-HF jsou uvedeny v tab. 2 a 3, a na obr. 2. Závûr studie MERIT-HF je jednoznaãn - sníïení mortality nemocn ch se stabilizovan m srdeãním selháním, a to jak náhlou smrtí, tak progresí srdeãního selhání, dále také zlep ení kvality Ïivota nemocn ch [56, 84,92]. 82/min ejekãní frakce 28 % 130/78 mm Hg pfiídatná léãba diuretika - 91 % inhibitory ACE - 90 % blokátory receptoru AT 1 pro angiotenzin II - 7 % digoxin - 63 % kyselina acetylsalicylová - 46 % hypolipidemika - 26 % prûmûrná doba sledování VÝSLEDKY STUDIE MERIT-HF úmrtnost pokles o celková 34 % kardiovaskulární 38 % úmrtí pro zhor ení 49 % srdeãního selhání náhlá smrt 41 % hospitalizace pokles o v echny hospitalizace 16 % hospitalizace pro 30 % zhor ení srdeãního selhání úmrtnost a hospitalizace 19 % 18 mûsícû Zařazení do současné palety léčiv Hypertenze: metoprolol patfií do iroké palety β-blokátorû, které se pouïívají jako léky prvé volby pro monoterapii. Akutní infarkt myokardu: dle medicíny zaloïené na dûkazech (evidence based medicine - EBM) je metoprolol jako pfiedstavitel β 1 -selektivních blokátorû jednoznaãnû indikován u nemocn ch po akutním srdeãním infarktu, kde v znamnû sniïuje riziko náhlé smrti. Ischemická choroba srdeční s bolestivou (angina pectoris) i nebolestivou formou (němá ischémie): metoprolol je také jedním se základních β-blokátorû, kter sniïuje frekvenci záchvatû anginy pectoris i epizody nûmé ischémie s prevencí náhlé smrti. Arytmie: metoprolol se ukázal úãinn m antiarytmikem v léãbû jak supraventrikulárních, tak i komorov ch arytmií, a téï je uïíván v léãbû neurogenní vazovagální synkopy. Chronické srdeční selhání: fiada men ích hemodynamick ch studií prokázala v hodnost a bezpeãnost metoprololu v této indikaci. Dle multicentrické, dvojitû slepé studie MERIT-HF, kde byl metoprolol srovnáván proti placebu, a která prokázala sníïení úmrtnosti jak na náhlou smrt, tak na progresi srdeãního selhání u pacientû funkãní klasifikace NYHA II, III u stabilizovaného chronického srdeãního selhání léãeného inhibitory ACE, diuretiky a event. digoxinem [34,71,72]. Dal í uïití metoprololu jsou migrenózní bolesti, tremor, palpitace [16,44,52]. Indikace Hypertenze jak v monoterapii, tak i v kombinaci s jin mi antihypertenzivy. Angina pectoris. Akutní infarkt myokardu. Chronické srdeãní selhání hemodynamicky stabilizované léãbou inhibitory ACE, event. diuretiky a/nebo digoxinem. Sekundární prevence ischemické choroby srdeãní. Arytmie, zejména supraventrikulární tachykardie, supraventrikulární a komorové extrasystoly, fibrilace a flutter síní. Léãba funkãních srdeãních poruch s palpitacemi. Doplnûk pfii léãení thyreotoxikózy. Profylaxe migrény. Kontraindikace Pfiecitlivûlost na metoprolol a pfiíbuzné látky, AV blokády II. a III. stupnû, v znamná bradykardie pfied zahájením terapie, akutní, nedostateãnû kompenzované srdeãní selhání, syndrom chorého sinu, tûïká porucha periferního prokrvení s klidov mi bolestmi, event. trofick mi defekty. Akutní infarkt myokardu s bradykardií pod 45/minutu, s AV blokádou I.-III. stupnû, hypotenzí se systolick m krevním tlakem pod 100 mm Hg a/nebo akutním srdeãním selháním. U vût iny pfiípravkû s obsahem metoprololu je mezi kontraindikacemi uvádûno i asthma bronchiale, protoïe terapie akutního záchvatu je pfii souãasné terapii metoprololem ménû úãinná a ohroïuje nemocného. Mezi relativní kontraindikace patfií i chronická obstrukãní choroba bronchopulmonální. Tito nemocní individuálnû reagují v skytem bronchiálních spasmû na rûzné dávky metoprololu, coï vede ãasto kpfieru ení terapie [11, 49,58,78,84]. Nežádoucí účinky Metoprolol je dobfie sná en a neïádoucí úãinky jsou obecnû mírné a reverzibilní. V mnoha registrovan ch pfiípadech nebyl zji tûn kauzální vztah k léãbû metoprololem. Frekvence v skytu neïádoucích úãinkû jsou definovány následovnû: velmi ãasto (10 %), ãasto (1-9,9 %), ojedinûle (0,1-0,9 %), vzácnû (0,01-0,09 %), velmi vzácnû (0,01 %). K nejzávaïnûj ím neïádoucím úãinkûm patfií prohloubení kardiodepresorického úãinku metoprololu, projevující se bradykardií a hypotenzí. Nejãastûji se objevujícími neïádoucími úãinky jsou únava, gastrointestinální projevy, pocit chladu v periferii a poruchy spánku. Vût ina tûchto pfiíznakû s pokraãující léãbou odeznívá, ale v pfiípadû pfietrvávání ne- Ïádoucích úãinkû je nutné pomyslet na moïnost, Ïe pacient je tzv. pomal m metabolizérem (asi 8 % populace) [3,35, 69,78]. 80

6 VÝSLEDKY STUDIE MERIT-HF CELKOVÁ ÚMRTNOST KARDIOVASKULÁRNÍ ÚMRTNOST % 20 sníïení rizika o 34% % 12 sníïení rizika o 38% placebo placebo metoprolol CR/XL 6 metoprolol CR/XL p = 0, p = 0,00003 sledování (mûsíce) sledování (mûsíce) % 20 NÁHLÁ ÚMRTÍ sníïení rizika o 41% ÚMRTÍ NA POKROČILÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ sníïení rizika o 49% 15 placebo % 4 placebo 3 10 metoprolol CR/XL 2 metoprolol CR/XL p = 0, p = 0,0023 sledování (mûsíce) sledování (mûsíce) Obr. 2 Kardiovaskulární systém: ãasto - bradykardie, posturální poruchy (velmi vzácnû doprovázené synkopou), studené konãetiny, palpitace; ojedinûle - pfiechodné zhor ení symptomû srdeãního selhání, AV blok 1. stupnû, edémy a bolest na hrudi; vzácnû - poruchy srdeãního vedení, srdeãní arytmie; velmi vzácnû - gangréna u pacientû s jiï existující tûïkou poruchou periferního prokrvení. Centrální nervov systém: velmi ãasto - únava; ãasto - závratû a bolest hlavy; ojedinûle - parestézie, svalové kfieãe. Gastrointestinální systém: ãasto - nauzea, bolest bfiicha, prûjem, zácpa; ojedinûle - zvracení; vzácnû - sucho v ústech. Hematologie: velmi vzácnû - trombocytopenie. Játra: vzácnû - abnormální hodnoty funkãních jaterních testû. Metabolismus: ojedinûle - pfiib vání na váze. Centrální nervov systém: ojedinûle - deprese, poruchy soustfiedûní, ospalost nebo naopak nespavost, nepfiíjemné noãní sny; vzácnû - nervozita, úzkost, impotence a sexuální poruchy; velmi vzácnû - amnézie/poruchy pamûti, zmatenost, halucinace. Respiraãní systém: ãasto - du nost pfii námaze, bronchospasmus. Smyslové orgány: vzácnû - poruchy vidûní, sucho v oãích a/nebo podráïdûní oãí, zánût spojivek; velmi vzácnû - huãení v u ích a poruchy chuti. KÛÏe: ojedinûle - rash (ve formû psoriasiformní vyráïky a dystrofick ch koïních lézí), zv ené pocení; vzácnû - vypadávání vlasû, velmi vzácnû - fotosenzitivita a zhor ení psoriázy. Lékové interakce Dohled vyïadují v ichni pacienti, ktefií uïívají souãasnû pfiípravky s obsahem β 1 -sympatolytik (napfi. oãní kapky), inhibitorû monoaminooxidázy a gangliople- 81

7 START LOW, GO SLOW - DÁVKOVACÍ SCHÉMA METOPROLOLU U CHRONICKÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ poãáteãní dávka 12,5-25 mg t den mg t den mg t den mg cílová dávka Tab mg gik, ale i léãiva uvedená dále [6,9,12, 19,26,27,45,89]. Je tfieba mít na zfieteli negativnû inotropní a negativnû chronotropní úãinek metoprololu v pfiípadech, kdy je uïíván souãasnû s blokátory vápníkov ch kanálu typu verapamilu a diltiazemu a/nebo antiarytmiky I. tfiídy. Kardiodepresivní úãinek metoprololu se zvy uje v kombinaci s inhalaãními anestetiky. Enzymové induktory a enzymové inhibitory (CYP 450 2D6) mohou ovlivàovat plazmatické koncentrace metoprololu. Plazmatická koncentrace metoprololu je sniïována rifampicinem a mûïe b t zv ena pfii souãasném podávání ciprofloxacinu, cimetidinu, hydralazinu apfii konzumaci alkoholu. Souãasná léãba indometacinem a jin mi inhibitory cyklooxygenázy mûïe sniïovat úãinek metoprololu. Pokud je pacientûm léãen m β-blokátory podáván souãasnû adrenalin, je úãinek kardioselektivních β-blokátorû na krevní tlak ménû v razn neï v pfiípadû neselektivních β-blokátorû. Dávkování inzulinu i perorálních antidiabetik u pacientû uïívajících metoprolol musí b t nûkdy upraveno, protoïe β-blokátory pfiekryjí varovné pfiíznaky nastupující hypoglykémie. Digoxin v kombinaci s metoprololem zpomaluje vedení v AV uzlu s moïnou bradykardií. Diltiazem a verapamil kromû hypotenze a srdeãního selhání pûsobí téï AV blokády vy ího stupnû. Také flunarizin s metoprololem mûïe vyvolat hypotenzi, bradykardii nebo srdeãní selhání. Metoprolol mûïe zv it plazmatickou koncentraci lidocainu o %. Náhlé vysazení moxonidinu pfii souãasném podávání β-blokátorû mûïe vést k hypertenzní reakci. Klasick, symptomatick rebound fenomen, charakteristick pro clonidin (bolesti hlavy, neklid, úzkost, pocení, tfies, palpitace, zãervenání, zvracení), nebyl po vysazení moxonidinu pozorován. Souãasné podávání nesteroidních antiflogistik (NSAIDs) a β-blokátorû mûïe vést ke zv ení krevního tlaku, to bylo pozorováno u flurbiprofenu (400 mg), ibuprofenu (více neï 400 mg dennû), indometacinu (více neï 50 mg dennû), naproxenu (1 000 mg dennû) a piroxicamu. Upozornění Podobnû jako jiná léãiva by také metoprolol mûl b t podáván v prûbûhu tûhotenství a laktace velmi uváïlivû. β-blokátory mohou vyvolávat bradykardii u plodu, novorozence a kojence. Pfii dodrïení terapeutické dávky je mnoïství metoprololu vyluãované do matefiského mléka zanedbatelné a pro kojence bezpeãné [73]. U ischemické choroby srdeãní by se léãba metoprololem nemûla ukonãovat náhle, ale postupnû v prûbûhu asi 1-2 t dnû, protoïe by mohlo dojít nejen ke zhor ení anginózních záchvatû, ale i vzniku akutního infarktu myokardu. V pfiípadû zhor ení obtíïí je vhodné podávání metoprololu opût zahájit. U nemocn ch s obstrukãní chorobou bronchopulmonální mûïe podání i tzv. selektivních β-blokátorû vést ke zv ení odporu v d chacích cestách. Je-li indikace β-blokátorû nutná, je tfieba nemocné peãlivû sledovat, a pfii zhor ení du nosti nebo v skytu bronchospasmu podat β 2 -stimulancia a terapii β-blokátorem ukonãit. V kaïdém pfiípadû je tfieba pouïívat nejniï í úãinnou dávku metoprololu. U patnû kompenzovaného diabetického pacienta na inzulinoterapii b vá nutné jednak upravit antidiabetickou terapii, jednak upozornit nemocného na moïnost maskování projevû hypoglykémie, která se projeví pouze zv en m pocením. U nemocn ch s metabolickou acidózou je tfieba velké opatrnosti. U feochromocytomu je moïno podávat β-blokátory aï po zahájení terapie α-blokátorem. U jaterních poruch je tfieba zváïit podávání niï ích dávek metoprololu. O terapii metoprololem by mûl b t uvûdomen anesteziolog pfii pfiípravû k operaãnímu zákroku, aby mohl zvolit anestetika s nejmen ími projevy negativní inotropie. Dávkování Konvenční léková forma Metoprolol tartarat je tfieba podávat ve dvou denních dávkách. Obvyklá poãáteãní dávka je 2x 50 mg dennû. Je moïno jej dle potfieby kombinovat s dal ími antihypertezivy, napfi. s hydrochlorothiazidem. Se zvy ováním dávek klesá β 1 -selektivita farmaka. V terapii anginy pectoris se podává mg metoprololu 2-3x dennû. V znamné zlep ení tolerance námahy i sní- Ïení poãtu anginózních záchvatû se dosahuje pfii udrïovací terapii mg dennû. Pfii potlaãení supraventrikulárních tachykardií jsou bûïné dávky 50 mg 2-3x dennû. Dávku je moïno zv it na 300 mg dennû v rozdûlen ch ãástech. U akutního infarktu myokardu je dûleïité vãasné podání léãiva, jakmile pominou pfiípadné kontraindikace u komplikovaného prûbûhu. Po podání injekãního metoprololu by se mûla podat asi za 15 minut dávka 50 mg metoprololu v perorální lékové formû a v následujících 2-3 dnech opakovat kaïd ch 6 hodin. BûÏná udrïovací dávka je 2x dennû mg. U funkãních srdeãních poruch s palpitacemi vût inou vystaãí dávka 100 mg jednou dennû ráno. Pfii profylaxi migrény a pfii symptomatickém podávání u hypertyreózy je doporuãená dávka mg dennû v rozdûlen ch dávkách ráno a veãer. Podávání metoprololu dûtem se pro nedostateãné zku enosti nedoporuãuje. U star ích nemocn ch je tfieba dávku pfiísnû individualizovat s ohledem na moïnost bradykardie nebo v razného poklesu krevního tlaku. U jaterních poruch je tfieba podávat dávky niï í. Retardované lékové formy Retardované formy (tzv. SR - obsahuje metoprolol tartarat a tzv. ZOK - obsahuje metoprolol sukcinat) jsou urãeny kaplikaci 1x dennû, doporuãuje se podání s ranním jídlem. V zásadû je tfieba podávat dávky s ohledem na potfiebu pacienta. Obvyklá poãáteãní denní dávka je 100 mg v jedné dávce, buì v monoterapii, nebo spolu s thiazidov m diuretikem. Dávku je moïno zv it v t denních nebo del ích intervalech, aï je dosaïeno dostateãné úpravy krevního tlaku. Se zvy ováním dávek klesá β 1 -selektivita léãiva. Hypertenze: pacientûm s mírnou hypertenzí se podává 50 mg 1x dennû. U pacientû, ktefií na tuto dávku neodpovídají, by mûla b t zv ena na mg 1x dennû nebo kombinována s jin mi hypotenzivy. Angina pectoris: mg 1x dennû. Dávka mûïe b t v závaïn ch pfiípadech je tû zv ena. Srdeãní arytmie: mg 1x dennû. V nutn ch pfiípadech mûïe b t dávka je tû zv ena. Infarkt myokardu: v úvodu 5 mg nitroïilnû a v udrïovací léãbû se podává obvykle 200 mg 1x dennû. Chronické srdeãní selhání: pfied zahájením podávání metoprololu je tfieba pacienta stabilizovat léãbou inhibitory ACE, event. diuretiky a digoxinem. Dávkovací schéma metoprololu, které se fiídí zásadou zaãni nízkou dávkou a zvy uj pomalu ( start low, go slow ) je uvedeno v tab. 4. Funkãní srdeãní poruchy s palpitacemi: 100 mg 1x dennû. Dávka mûïe b t v nutn ch pfiípadech zv ena. Profylaxe migrény: mg 1x dennû. 82

8 LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY, OBSAHUJÍCÍ METOPROLOL, REGISTROVANÉ V ČR název léková velikost výrobce země registrační exspirace přípravku forma orig. balení výrobce číslo Apo-Metoprolol 50 tbl x 50 mg Apotex Kanada 77/355/92-C 2 roky Apo-Metoprolol x 100 mg Betaloc 100 mg 100 x 100 mg Astra védsko 58/241/80-C 5 let Betaloc 1 mg/ml inj 5 x 5 ml/5 mg 58/171/82-C Betaloc SR 200 mg tbl ret 30 x 200 mg 58/121/84-C 100 x 200 mg Betaloc ZOK 100 mg 30 x 100 mg 58/015/98-C 3 roky 100 x 100 mg Corvitol 50 tbl 30 x 50 mg Berlin-Chemie SRN 77/075/97-C 50 x 50 mg 100 x 50 mg Corvitol x 100 mg 77/076/97-C 50 x 100 mg 100 x 100 mg Egilok 25 mg 60 x 25 mg Egis Maìarsko 58/450/99-C 2 roky Egilok 50 mg 60 x 50 mg 58/451/99-C 200 x 50 mg Egilok 100 mg 60 x 100 mg 58/028/99-C 200 x 100 mg Logimax mg* 30 x mg Astra védsko 58/075/98-C 3 roky 100 x mg Logimax mg* 30 x mg 58/076/98-C 100 x mg Metohexal x 50 mg Hexal SRN 77/505/96-C 50 x 50 mg 100 x 50 mg Metohexal x 100 mg 50 x 100 mg 100 x 100 mg Metoprolol 100 Stada 20 x 100 mg Stadapharm SRN 77/1253/93-C 100 x 100 mg Metoprolol 200 Stada tbl ret 50 x 200 mg 77/1252/93-C Metoprolol DH 50 mg tbl 100 x 50 mg Gerard Velká 77/400/93-C 5 let Diag Human Laboratoires Británie Metoprolol DH 100 mg Diag Human 100 x 100 mg Vasocardin x 50 mg Slovakofarma SR 41/207/99-C 2 roky Vasocardin x 100 mg (blistr) 41/025/90-C 50 x 100 mg (lékovka) * Logimax je kombinovan pfiípravek obsahující metoprolol a felodipin. Tab. 5 U pacientû vy ího vûku je tfieba dávku pfiísnû individualizovat, s ohledem na moïnost bradykardie nebo v razného poklesu krevního tlaku. U jaterních poruch je tfieba podávat dávky niï í. Tablety metoprololu se mají uïívat nerozkousané s trochou tekutiny souãasnû s jídlem. Tablety se nesmûjí drtit, ale je moïno je v oznaãené r ze rozlomit. Parenterální aplikace Srdeãní arytmie: úvodem se podá aï 5 mg metoprololu i.v. rychlostí 1-2 mg za minutu. Aplikace mûïe b t opakována v pûtiminutov ch intervalech, aï je dosaïeno uspokojivé odpovûdi. Obvykle b vá dostateãná dávka mg metoprololu. Dávky vy í neï 20 mg nejsou jiï terapeuticky pfiínosné. Infarkt myokardu: pfii akutní intervenci podáváme metoprolol i.v. co nejdfiíve, jakmile diagnostikujeme akutní infarkt myokardu. Léãbu metoprololem zahajujeme na koronární jednotce nebo jednotce intenzivní péãe, jakmile je pacient hemodynamicky stabilizován. Mûly by b t podány tfii dávky po 5 mg metoprololu ve dvouminutov ch intervalech 83

9 v závislosti na hemodynamickém stavu pacienta a za trvalého monitorování EKG, krevního tlaku a srdeãní frekvence. U pacientû, ktefií sná ejí plnou i.v. dávku metoprololu (15 mg), se 15 minut po i.v. aplikaci zahajuje perorální léãba metoprololem ( mg) po dobu 48 hodin. Jako udrïovací dávka se podává metoprolol 100 mg 2x dennû (ráno a veãer) nebo 1x dennû retardovaná léková forma mg. Předávkování Pfiedávkování metoprololem mûïe vyvolat tûïkou hypotenzi, sinusovou bradykardii, AV blok, selhání srdce, kardiogenní ok, zástavu srdce, bronchospasmus, poruchu vûdomí aï kóma, nauzeu, zvracení a cyanózu. Souãasné poïití alkoholu, jin ch antihypertenziv, chinidinu a barbiturátû mûïe zhor ovat celkov stav. První manifestace pfiedávkování se mohou objevit 20 minut aï 2 hodiny po po- Ïití léãiva. Léãba pfiedávkování: navození zvracení nebo v plach Ïaludku. Pokud nastala tûïká hypotenze, bradykardie a hrozí selhání srdce, podat intravenóznû ve 2-5minutov ch intervalech nebo jako kontinuální infuzi β 1 -sympatomimetikum (dobutamin), aï je dosaïeno Ïádoucího úãinku. Pokud není k dispozici, lze podat dopamin nebo intravenóznû atropin sulfat. Není-li dosaïeno Ïádoucího úãinku, lze podat jiná sympatomimetika, napfi. noradrenalin. Lze podat také podkoïnû glukagon v dávce 0,5-1 mg. Nûkdy mûïe b t vhodné zavedení doãasné kardiostimulace. K potlaãení bronchospasmu je vhodné podat intravenóznû β 2 -sympatomimetikum. Dávky léãiv (antidot) potfiebné k léãbû pfiedávkování metoprololem jsou mnohem vy í neï obvyklé terapeutické dávky. Balení (viz tab. 5) Literatura [1] Ablad B, Borg KO, Carlsson E, et al. A survey of the pharmacological properties of metoprolol in animals and man. Acta Pharmacol Toxicol 1975;36(suppl 5):7-17. [2] Agewall S, Kendall M. Treatment with beta-blockers the value of an even plasma concentration over 24 h. J Clin Pharm Ther 1997;22: [3] Ahmad S. Association of metoprolol and retroperitoneal fibrosis. Am Heart J 1996; 131: [4] Ahuja RC, Sinha N, Kumar RR, et al. Effect of metoprolol and diltiazem on the total ischaemic burden in patients with chronic stable angina: a randomized controlled trial. Int J Cardiol 1993;41: [5] Andersson B, Stromblad SO, Lomsky M, Waagstein F. Heart rate dependency of cardiac performance in heart failure patients treated with metoprolol. Eur Heart J 1999;20: [6] Andersson T, Lundborg P, Regardh CG. Lack of effect of omeprazole treatment on steady-state plasma levels of metoprolol. Eur J Clin Pharmacol 1991;40: [7] Anon. Effect of metoprolol on death and cardiac events during a 2-year period after coronary artery bypass grafting: The MACB Study Group. Eur Heart J 1995;16: [8] Arsura ED, Solar M, Lefkin AS, et al. Metoprolol in the treatment of multifocal atrial tachycardia. Crit Care Med 1987; 15: [9] Bailey RR, Neale TJ. Rapid clonidine withdrawal with blood pressure overshoot exaggerated by beta-blockade. Br Med J 1976;1: [10] Bech J, Madsen JK, Kelbaek H, et al. Metoprolol abolishes exercise-induced left ventricular dysfunction in patients with silent ischemia. Am J Cardiol 1996; 78: [11] Benfield P, Clissold SP, Brogden RN. Metoprolol. An updated review of its pharmacodynamic and pharmacokinetic properties, and therapeutic efficacy, in hypertension, ischaemic heart disease and related cardiovascular disorders. Drugs 1986;31: [12] Bennett PN, John VA, Whitmarsh VB. Effect of rifampicin on metoprolol and antipyrine kinetics. Br J Clin Pharmacol 1982; 13: [13] Bergstrand RH, Vedin JA, Wilhelmsson LE, et al. Comparative study of metoprolol and alpha-methyldopa in untreated essential hypertension. Eur J Clin Pharmacol 1976;10: [14] Biffi M, Boriani G, Sabbatani P, et al. Malignant vasovagal syncope: a randomised trial of metoprolol and clonidine. Heart 1997;77: [15] Borer JS, Comerford MB, Sowton E. Assessment of metoprolol, a cardioselective beta-blocking agent, during chronic therapy in patients with angina pectoris. J Int Med Res 1976;4: [16] Britt CW, Peters BH. Metoprolol for essential tremor. N Engl J Med 1979;301: [17] Brogden RN, Heel RC, Speight TM, et al. Metoprolol: a review of its pharmacological properties and therapeutic efficacy in hypertension and angina pectoris. Drugs 1977;14: [18] Cleland JGF, Vítovec J. Praktické pouïití betablokátorû v léãbû srdeãního selhání. Boehringer Mannheim 1998:1-15. [19] Conrad KA, Byers MJ III, Finley PR, et al. Lidocaine elimination: effects of metoprolol and of propranolol. Clin Pharmacol Ther 1983;33: [20] Constant J. A review of why and how we may use beta-blockers in congestive heart failure. Chest 1998;113: [21] âesk lékopis 1997, Metoprololi tartas [22] Darmansjah I, Wong E, Setiawati A, et al. Pharmacokinetic and pharmacodynamic properties of controlled release (CR/ZOK) metoprolol in healthy oriental subjects: a comparison with conventional formulations of metoprolol and atenolol. J Clin Pharmacol 1990;30:S39-S45 [23] De Stoppelaar FM, Stolk LM, Beysens AJ, et al. The relative bioavailability of metoprolol following oral and rectal administration to volunteers and patients. Pharm World Sci 1999; 21: [24] Di Lenarda A, De Maria R, Gavazzi A, et al. Long-term survival effect of metoprolol in dilated cardiomyopathy. The SPIC (Italian Multicentre Cardiomyopathy Study) Group. Heart 1998;79: [25] Di Lenarda A, Sabbadini G, Salvatore L, et al. Long-term effects of carvedilol in idiopathic dilated cardiomyopathy with persistent left ventricular dysfunction despite chronic metoprolol. The Heart- Muscle Disease Study Group. J Am Coll Cardiol 1999;33: [26] Doležal T. Lékové interakce antidiabetik a beta-blokátorû. Remedia 1997;7:293. [27] Ellis ME, Hussain M, Webb AK, et al. The effect of cimetidine on the relative cardioselectivity of atenolol and metoprolol in asthmatic patients. Br J Clin Pharmacol 1984;17:59S-64S. [28] Emanuelsson H, Egstrup K, Nikus K, et al. Antianginal efficacy of the combination of felodipine-metoprolol 10/100 mg compared with each drug alone in patients with stable effort-induced angina pectoris: a multicenter parallel group study. The TRAFFIC Study Group. Am Heart J 1999;137: [29] Everts B, Karlson B, Abdon NJ, et al. A comparison of metoprolol and morphine in the treatment of chest pain in patients with suspected acute myocardial infarction - the MEMO study. J Intern Med 1999;245: [30] Fenster PE, Quan SF, Hanson CD, et al. Suppression of ventricular ectopy with intravenous metoprolol in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Crit Care Med 1984;12: [31] Gardtman M, Dellborg M, Brunnhage C, et al. Effect of intravenous metoprolol before hospital admission on chest pain in suspected acute myocardial infarction. Am Heart J 1999;137: [32] Gilbert EM, Abraham WT, Olsen S, et al. Comparative hemodynamic, left ventricular functional, and antiadrenergic effects of chronic treatment with metoprolol versus carvedilol in the failing heart. Circulation 1996;94: [33] Goldstein S, Kennedy HL, Hall C, et al. Metoprolol CR/XL in patients with heart failure: A pilot study examining the tolerability, safety, and effect on left ventricular ejection fraction. Am Heart J 1999;138: [34] Gottlieb S. Carvedilol seems no better than metoprolol for heart failure. Br Med J 1999;318:1509A. [35] Graeber CW, Lapkin RA. Metoprolol and alopecia. Cutis 1981;28: [36] Hansson BG, Dymling JF, Hedeland H, et al. Long term treatment of moderate 84

10 hypertension with the beta 1-receptor blocking agent metoprolol. Eur J Clin Pharmacol 1977;11: [37] Herlitz J, Bengston A, Wiklund I, et al. Morbidity and quality of life 5 years after early intervention with metoprolol in suspected acute myocardial infarction. Cardiology 1988;75: [38] Herlitz J, Waagstein F, Lindqvist J, et al. Effect of metoprolol on the prognosis for patients with suspected acute myocardial infarction and indirect signs of congestive heart failure (a subgroup analysis of the Goteborg Metoprolol Trial). Am J Cardiol 1997;80:40-44J. [39] Hjalmarson A, Herlitz J, Malek I, et al. Effect on mortality of metoprolol in acute myocardial infarction. Lancet 1981;2: [40] Holmer SR, Hense HW, Danser AH, et al. Beta adrenergic blockers lower renin in patients treated with ACE inhibitors and diuretics. Heart 1998;80:45-8. [41] Horký K. Mají beta blokátory své místo v souãasné léãbû arteriální hypertenze? Vnitfi Lék 1996;42: [42] Hradec J, Král J, Petrášek J. The effect of metoprolol on left ventricular systolic and diastolic function in essential hypertension. Cor Vasa 1991;33: [43] Huang J, Chuang SK, Cheng CL, Lai ML. Pharmacokinetics of metoprolol enantiomers in Chinese subjects of major CYP2D6 genotypes. Clin Pharmacol Ther 1999;65: [44] Kangasniemi P, Andersen AR, Andersson PG, et al. Classic migraine: effective prophylaxis with metoprolol. Cephalalgia 1987;7: [45] Kelly JG, Salem SA, Kinney CD, et al. Effects of ranitidine on the disposition of metoprolol. Br J Clin Pharmacol 1985; 19: [46] Kendall MJ, Maxwell SRJ, Sandberg A, et al. Controlled release metoprolol: clinical pharmacokinetic and therapeutic implications. Clin Pharmacokinet 1991; 21: [47] Kluger J, Bazunga M, Goldman R, et al. Usefulness of intravenous metoprolol to prevent syncope induced by head-up tilt. Am J Cardiol 1998;82: [48] Koytchev R, Alken RG, Vlahov V, et al. Influence of the cytochrome P450 2D6*4 allele on the pharmacokinetics of controlled-release metoprolol. Eur J Clin Pharmacol 1998;54: [49] Krikorian RK, Quick A, Tal A. Angioedema following the intravenous administration of metoprolol. Chest 1994;106: [50] Kukin ML, Kalman J, Charney RH, et al. Prospective, randomized comparison of effect of long-term treatment with metoprolol or carvedilol on symptoms, exercise, ejection fraction, and oxidative stress in heart failure. Circulation 1999;99: [51] Kvasnička J. Budeme nemocné s mûstnav m srdeãním selháním léãit pozitivnû inotropními léky (digitalis), negativnû inotropními léky (betablokátory) nebo obûma? Cor Vasa 1997;39: [52] Ljung O. Treatment of migraine with metoprolol. N Engl J Med 1980;303: [53] Luzier AB, Killian A, Wilton JH, et al. Gender-related effects on metoprolol pharmacokinetics and pharmacodynamics in healthy volunteers. Clin Pharmacol Ther 1999;66: [54] Málek I. Ovlivnûní prognózy nemocn ch po infarktu myokardu dlouhodob m podáváním betablokátorû. âas Lék âes 1983;122: [55] Matinlauri IH, Vesalainen RK, Gronroos PE, et al. Response of serum total renin to ramipril and metoprolol in hypertensive patients. Scand J Clin Lab Invest 1998;58: [56] MERIT-HF Study Group. Effect of metoprolol CR/XL in chronic heart failure: Metoprolol CR/XL Randomised Intervention Trial in Congestive Heart Failure (MERIT- -HF). Lancet 1999;353: [57] Moller B, Ringqvist C. Metoprolol in the treatment of supraventricular tachyarrhythmias. Ann Clin Res 1979;11: [58] Mora-Fernandez C, Navarro JF, Macia M. Urticarial anaphylactoid reaction following metoprolol (letter). Clin Nephrol 1997;47:203. [59] Muller G, Deal BJ, Strasburger JF, et al. Usefulness of metoprolol for unexplained syncope and positive response to tilt testing in young persons. Am J Cardiol 1993;71: [60] Murray DP, Murray RG, Littler WA. The effects of metoprolol given early in acute myocardial infarction on ventricular arrhythmias. Eur Heart J 1986; 7: [61] Nellore RV, Rekhi GS, Hussain AS, et al. Development of metoprolol tartrate extended-release matrix tablet formulations for regulatory policy consideration. J Controlled Release 1998; 50: [62] Olsson G, Rehnqvist N, Sjogren A, et al. Long-term treatment with metoprolol after myocardial infarction: effect on 3 year mortality and morbidity. J Am Coll Cardiol 1985;5: [63] Packer M. Combined beta-adrenergic and calcium entry blockade in angina pectoris. N Engl J Med 1989;320: [64] Persson H, Eriksson SV, Erhardt L. Effects of beta receptor antagonists on left ventricular function in patients with clinical evidence of heart failure after myocardial infarction: a double-blind comparison of metoprolol and xamoterol: echocardiographic results from the metoprolol and xamoterol infarction study (MEXIS). Eur Heart J 1996;17: [65] Popovic Z, Miric M, Vasiljevic J, et al. Acute hemodynamic effects of metoprolol and/or nitroglycerin in patients with biopsy-proven lymphocytic myocarditis. Am J Cardiol 1998;81: [66] Portegies MCM, Sijbring P, Gobel EJAE, et al. Efficacy of metoprolol and diltiazem in treating silent myocardial ischemia. Am J Cardiol 1994;74: [67] Rehnqvist N. Clinical experience with intravenous metoprolol in supraventricular tachyarrhythmias: a multicentre study. Ann Clin Res 1981;13(suppl 30): [68] Rekhi GS, Nellore RV, Hussain AS, et al. Identification of critical formulation and processing variables for metoprolol tartrate extended-release (ER) matrix tablets. J Controlled Release 1999;59: [69] Ried LD, McFarland BH, Johnson RE, Brody KK. Beta-blockers and depression: the more the murkier? Ann Pharmacother 1998;32: [70] Sandberg A, Blomqvist I, Jonsson UE, et al. Pharmacokinetic and pharmacodynamic properties of a new controlledrelease formulation of metoprolol: a comparison with conventional tablets. Eur J Clin Pharmacol 1988;33:S9-S14. [71] Sanderson JE, Chan SK, Yip G, et al. Beta-blockade in heart failure: a comparison of carvedilol with metoprolol. J Am Coll Cardiol 1999;34: [72] Sanderson JE, Chan SKW, Yu CM, et al. Beta blockers in heart failure: a comparison of vasodilating beta blocker with metoprolol. Heart 1998;79: [73] Sandstrom B, Regardh CG. Metoprolol excretion in breast milk. Br J Clin Pharmacol 1980;9: [74] Scholze J, Klein G. Equivalent blood pressure reduction and tolerability with controlled-release metoprolol 50mg once daily and conventional metoprolol 50mg twice daily: a double-blind 8-week comparison in hypertensive patients. Clin Drug Invest 1996;11: [75] Staněk V. Betablokátory - nová strategie v léãbû chronické srdeãní slabosti. Cor Vasa 1997;37: [76] Swedberg K, Hjalmarson Ä, Waagstein F, Wallentin I. Prolongation of survival in congestive cardiomyopathy by beta-receptor blockade. Lancet 1979;i: [77] Špinar J, Vítovec J. Betablokátory v léãbû arteriální hypertenze. âas Lék âes 1998;137: [78] Špinar J. Betablokátory v léãbû kardiovaskulárních onemocnûní. SmithKline Beecham 1998:1-22. [79] Špinarová L, Špinar J. Beta blokátory v léãbû srdeãního selhání. Vnitfi Lék 1998;44: [80] Tafreshi MJ, Weinacker AB. Beta-adrenergic-blocking agents in bronchospastic diseases: a therapeutic dilemma. Pharmacotherapy 1999;19: [81] Tygesen H, Andersson B, Di Lenarda A, et al. Potential risk of beta-blockade withdrawal in congestive heart failure due to abrupt autonomic changes. Int J Cardiol 1999;68: [82] Van Campen LC, Visser FC, Visser CA. Ejection fraction improvement by betablocker treatment in patients with heart failure: an analysis of studies published in the literature. J Cardiovasc Pharmacol 1998;32(Suppl 1):S [83] Van der Does R, Hauf-Zachariou U, Pfarr E, et al. Comparison of safety and efficacy of carvedilol and metoprolol in stable angina pectoris. Am J Cardiol 1999;83: