Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko

Transkript

1 Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko období Aktualizace květen-červenec

2 Vypracoval: Regionální sdružení Šumava, z.s.p.o. Stachy Stachy IČO: DIČ: CZ

3 Obsah: 1. Úvod Zadání Zpracovatel Cíle zpracování dokumentu Geneze vzniku Metodika zpracování dokumentu Vymezení působnosti Svazku obcí Domažlicko Historie dosavadních koncepčních dokumentů a materiálů Situační analýza Poloha, přírodní podmínky Poloha Přírodní podmínky Obyvatelstvo, osídlení Osídlení Obyvatelstvo Bytový fond Sociální infrastruktura Školství Zdravotnictví Sociální péče Kultura Dopravní a technická infrastruktura Doprava Technická infrastruktura Vodní hospodářství Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem a teplem Využití alternativních zdrojů energie Spoje Odpadové hospodářství Ekonomika Ekonomická základna a její vývoj Trh práce Nabídka pracovních sil Nabídka volných pracovních míst Průmysl Zemědělství Územní předpoklady pro rozvoj obcí ve Svazku Domažlicko

4 2.6 Cestovní ruch Infrastruktura cestovního ruchu Ubytovací zařízení Stravovací zařízení Sportovní vybavenost Informační systém Kulturně historické předpoklady Střediska cestovního ruchu a rekreace Životní prostředí Ochrana přírody a krajiny Ochrana ovzduší Ochrana vod Ochrana půd SWOT analýza Strategická část Vize Rozvojové oblasti, opatření a aktivity 70 1 Oblast: Cestovní ruch v návaznosti na ŽP Oblast: Technická a dopravní infrastruktura Oblast: Dlouhodobá stabilizace obyvatelstva občanská vybavenost a služby Oblast: Informovanost, vzdělávání a metodická pomoc členským obcím Organizační zajištění činnosti svazku Řízení Organizační struktura Finanční řízení svazku Monitoring a aktualizace strategie Řešitelský tým Pracovní skupina Projekty

5 1 Úvod 1.1 Zadání Strategie rozvoje Svazku Domažlicko je strategický dokument, který slouží společnému řešení problémů obcí v tomto území. Předkládaná strategie je koncepční materiál, který si klade za cíl popsat klíčové jevy, analyzovat je a navrhnout dlouhodobé cíle a směry pro rozvoj daného území. Celý dokument vznikl z iniciativy Svazku českých měst a obcí v česko - bavorském příhraničním prostoru Domažlicko. Nejdůležitějším motivem, který vedl k jejímu zpracování, bylo vymezení rozvojových os daného území a především možnost získat potřebné finanční prostředky pro realizaci konkrétních projektů. 1.2 Zpracovatel Tato aktualizace strategického dokumentu byla zpracována Regionálním sdružením Šumava, z.s.p.o. se sídlem Stachy a jeho externími spolupracovníky. Důvodem pro zadání byla potřeba provedení nové aktualizace základního koncepčního dokumentu, jehož tvorba bude opět motivovat hledání a stanovení základních směrů a projektů pro sociálně ekonomický rozvoj zájmového území. Na přípravě strategie se významně spolupodíleli k tomu vyčleněné osoby tvořící Pracovní skupinu, manažer Svazku a také starostové členských obcí. 1.3 Cíle zpracování dokumentu Nová strategie je koncipována jako dokument, který má za úkol formulovat nové klíčové problémy obcí a ve vzájemné shodě jasně vytýčit a definovat globální a strategické cíle, rozvojové priority svazku jako celku včetně opatření k jejich dosažení. K naplňování stanovených cílů slouží projektové záměry na projektových listech, které jsou takto v souladu s novou strategii rozvoje a jsou rovněž podkladem a podpůrným nástrojem pro zdůvodňování potřeb finančních dotací ze státních zdrojů, operačních programů a strukturálních fondů EU. Materiál je zpracován pro výhledové období let , tj. jako střednědobý rozvojový dokument svazku. Při zpracování a prezentaci byl ve shodě s programovými principy EU kladen důraz na konsensus samosprávy, státní správy, podnikatelského sektoru a veřejnosti. 1.4 Geneze vzniku Svazku Domažlicko Sdružení obcí v česko - bavorském příhraničním prostoru Domažlicko vzniklo v roce 1992 jako Sdružení obcí v česko - bavorském příhraničním prostoru Střed. Vymezení analyzovaného území se vygenerovalo během procesů v devadesátých letech. Zmíněný subjekt původně vznikl jako česko bavorský příhraniční prostor Střed Mitte. Projekt Střed Mitte je ve svém důsledku konkretizací společné koordinační studie rozvoje česko bavorského pohraničí, která byla na české straně schválena usnesením vlády České republiky ze dne 29. dubna

6 Předmět činnosti vyplývá ze zaměření Mezinárodního pracovního sdružení. Svazek Domažlicko definuje problémy, navrhuje jejich řešení, provádí potřebná možná opatření a organizuje různé akce v oblastech jako je hospodářský rozvoj, sociální problémy atd. Druhý člen je podobné sdružení bavorských měst a obcí. Prostor česko bavorského příhraničí byl dříve rozdělen do tří částí, pro které byly zpracovány dílčí koncepce rozvoje: trojzemí Česká republika Svobodný stát Sasko Svobodný stát Bavorsko (euroregion Egrensis Karlovy Vary, Sokolov, Tachov, Cheb), trojzemí Česká republika Svobodný stát Bavorsko Rakouská republika (euroregion Šumava Klatovy, Prachatice, Český Krumlov) a Koncepce rozvoje česko bavorského příhraničního prostoru Střed, pro území ležícími mezi oběma výše uvedenými oblastmi. Území Střed bylo vymezeno na české straně okresem Domažlice, na bavorské straně okresy Schwandorf a Cham. Uvedené studie představovaly společnou dlouhodobou strategii rozvoje celého území Čech a Bavorska a byly východiskem pro další rozpracování jednotlivých projektů a dalších činností zajišťujících rozvoj území. Sdružení obcí česko bavorského příhraničního prostoru Střed má v současnosti nový název Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko. Důvodem bylo rozšíření o další členské obce. Území Svazku Domažlicko nyní patří k Euroregionu Šumava, který v současnosti tvoří okresy Český Krumlov, Prachatice, Klatovy, Domažlice. V souvislosti se dřívějším zpracováním Koncepce rozvoje česko bavorského příhraničního prostoru Střed se sice uvažovalo o vytvoření euroregionu Střed, činnost tohoto euroregionu však nebyla nikdy zahájena a celé území česko bavorského příhraničního prostoru Střed je součástí výše uvedeného euroregionu Šumava. Zpracování rozvojových koncepcí pro zmíněná území předcházel vznik pouze euroregionů Egrensis a Šumava. Právě tento fakt umožňuje členským obcím z Domažlicka v současnosti čerpat finanční prostředky z Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR Svobodný stát Bavorsko a dříve z předvstupního fondu EU - Phare CBC, který byl určen na podporu příhraničních euroregionů. Výhoda oproti vnitrozemským mikroregionům spočívá nejen v této finanční pomoci, ale i v osvojení metodologie při zpracování projektů podle norem EU. K prvnímu výraznějšímu oživení činnosti Sdružení došlo v roce 1999 v souvislosti se zahájením zpracování rozvojové strategie a realizace projektu regionálního informačního systému. Dne byla schválena změna názvu na: Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru "Domažlicko". Zkrácený název: "Svazek Domažlicko". 6

7 Popis změn: Na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, byla v roce 2001 schválena členskými obcemi změna zakladatelské smlouvy, stanov a jednacího řádu. Dobrovolný svazek obcí "Střed" se sídlem v obci Babylon měl v té době 25 členů. V roce 2003 byl shromážděním členů schválen dodatek zakladatelské smlouvy o změně názvu svazku na "Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko", zkrácený název Svazek Domažlicko. Jak je patrné z přehledu členských obcí, na činnosti svazku se účastní pouze obce okresu Domažlice. Svazek však dále spolupracuje s Chodskou ligou, mikroregionem Radbuza a také s obcemi okresu Tachov, zejména prostřednictvím Místní akční skupiny Český les (viz. Pravidelná je spolupráce s městem Furth im Wald, zejména při přípravě a realizaci společných přeshraničních projektů. K má svazek Domažlicko 43 členů s více než 43 tis. obyvateli. 1.5 Metodika zpracování dokumentu Zpracování strategie regionálního rozvoje nemůže být pojímána normativně, tzn. nelze stanovit a nařídit cílový optimální či zákonitý stav, neboť současný ekonomický a sociální vývoj je diskontinuální a vyznačuje se neustálými změnami. Rozvojová studie by měla především vyjadřovat celkovou a etapově členěnou pružně reagující strategii, zaměřenou na podporu a stimulování žádoucích vývojových trendů. Postup zpracování vycházel z osvědčené metodologie zahrnující zpracování situační analýzy území, následně analýzy slabých a silných stránek, příležitostí a ohrožení (SWOT analýzy), definování strategických cílů a oblastí vč. formulace jejich opatření. Strategie je zaměřena na definici krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů a směrů a rovněž se soustřeďuje i na určení způsobu implementace; tj. odpovídá na otázku jak organizačně, technicky a finančně zajistit realizaci konkrétních výstupů projektů. Shrnutí: Dokument se skládá ze čtyř nových hlavních částí. První analytická část obsahuje souhrnnou aktualizovanou situační analýzu. Druhá část zahrnuje SWOT analýzu sledovaného území včetně identifikování MISE, VIZE a Prioritních oblastí. Třetí část dokumentu je zpracována již jako návrhová, strategická s podrobným definováním strategických cílů, ze kterých vyplývá čtvrtá část - prioritní projektové záměry svazku na projektových listech. Úvodním východiskem pro zpracování situační analýzy je podrobné shrnutí dosavadních zpracovaných koncepčních dokumentů na úrovni kraje a zejména územního vymezení okresu. Při zpracování situační analýzy bylo nutné úzce spolupracovat se zástupci státních institucí, podnikatelů a zejména místní samosprávy. 7

8 Pro důslednou analýzu daného území je situační analýza členěna do následujících kapitol: 1. Dosavadní koncepční dokumenty a jejich shrnutí 2. Poloha a přírodní podmínky 3. Obyvatelstvo a osídlení 4. Sociální infrastruktura 5. Doprava a technická infrastruktura 6. Ekonomika 7. Cestovní ruch 8. Životní prostředí SWOT analýza (analýza slabých, silných stránek, příležitostí a ohrožení) představuje nástroj k hodnocení území a aktivit v něm probíhajících, stanovení rozvojových trendů, stanovení mise, následné vize a určení prioritních oblastí. Strategická (návrhová) část by měla na základě poznatků SWOT analýzy, stanovené vize a určených prioritních oblastí stanovit strategické cíle jednotlivých oblastí dalšího rozvoje a v neposlední řadě by měla pomoci připravit a formovat prostředí, které umožní dosažení stanovených cílů a tedy realizaci navržené strategie. Nadstavbovou částí rozvojového dokumentu je tzv. programový dodatek. Proces jeho tvorby spočívá ve sběru a shromažďování projektových záměrů v podobě projektových listů přiřazených k dané prioritní oblasti. Cílem programového dodatku je vytvořit akční plán, který stanovuje plán práce pro období jednoho až tří let při naplňování strategie rozvoje území s ohledem na okamžité podmínky dané nezbytností aktivit, dostupností příslušných finančních a personálních zdrojů, dále pak vnějšími okolnostmi. 8

9 1.6 Vymezení působnosti Svazku obcí Domažlicko Při počátku zpracování novelizace strategie bylo členem Svazku Domažlicko následujících 43 obcí: Babylon, Blížejov, Bělá nad Radbuzou, Čermná, Česká Kubice, Domažlice, Draženov, Hlohovčice, Holýšov a část Dolní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Chodov, Chrastavice, Kanice, Koloveč, Křenovy, Luženičky, Meclov, Milavče, Miřkov, Močerady, Mutěnín, Nemanice, Nevolice, Osvračín, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Velký Malahov, Zahořany Z výčtu členů svazku, který je zanesen v mapce okresu Domažlice je patrné, že Svazek Domažlicko z hlediska územního vymezení začíná být sourodé území s převažující členskou základnou a rovnoměrným rozptýlením po celém okrese. Stále se však vyskytují takzvaná bílá místa v území nečlenských obcí a zejména je takto patrná jižní část území. Tento fakt musel být akceptován při zpracování celé rozvojové strategie a v mnoha případech je v analytické i návrhové části charakterizováno širší území, do kterého jsou zahrnuty i nečlenské obce Svazku Domažlice. 9

10 1.7 Historie dosavadních koncepčních dokumentů a materiálů Strategie rozvoje Plzeňského kraje V únoru 1999 byl dokončen dokument Strategie rozvoje Plzeňského kraje, který na podnět Ministerstva pro místní rozvoj ČR zpracovala Regionální rozvojová agentura Most ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Západní Čechy. Tato strategie byla zpracována jako střednědobý rozvojový dokument v rámci plzeňského kraje pro činnost budoucí krajské samosprávy s výhledem Z poznatků Strategie Plzeňského kraje vyplývá, že území Svazku Domažlicko leží v příhraničním prostoru s nízkou hustotou osídlení se zachovalým životním prostředím a disponuje příznivými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Z pohledu strategie prochází sledovaným územím tzv. Domažlická regionální osa, ve vazbě státní silnice I. třídy č. 26 a z větší části i železniční trať Plzeň Domažlice Česká Kubice. Na této významné rozvojové ose leží mimo jiné největší města, která jsou členy svazku. Jedná se o Holýšov, Staňkov, Horšovský Týn a Domažlice. Koncepce rozvoje česko bavorského příhraničního prostoru Střed Zadavatelem této studie bylo Bavorské státní ministerstvo pro rozvoj země a otázky životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky v souvislosti se zpracováním koncepce rozvoje česko bavorského příhraničí. Zpracování koncepce, která byla dokončena v průběhu roku 1996, se ujala Technická univerzita Chemnitz Zwickau a Institut regionálního a územního plánování, s.r.o., Karlovy Vary. Řešené území zahrnuje český okres Domažlice, bavorské okresy Cham a Schwandorf a tři severně položené obce Eslam, Moosbach a Tännesberg z okresu Neustadt. Dokument je členěn na analytickou a návrhovou část. Vyvrcholením práce jsou rozpracované modelové projektové záměry a další sebrané projekty. Cílem materiálu je metodou prostorového plánování naznačit nastupující změny v území a iniciovat konkrétní projekty jako impulsy pro rozvoj společného prostoru. V analýze stavu je sledované území i přes extrémně vysoké rozdíly ve výchozí úrovni pojímáno jako jeden region nerozdělený státní hranicí. Těžištěm rozvojového konceptu je 14 modelových projektů, které byly odsouhlaseny příslušnými orgány na české i bavorské straně. Každý projektový záměr obsahuje definici projektu, popis projektu, umístění a předpokládané finanční náklady projektu. Navrhované modelové projekty mají vždy přeshraniční efekt, a jsou navrhovány v různých oblastech (ekonomika, infrastruktura, kultura, cestovní ruch, životní prostředí atd.). Studie rozvoje okresu Domažlice V roce 1993 byla v zadání Ministerstva hospodářství ČR zpracována poradenským a prognostickým družstvem Geo Delphi Studie rozvoje okresu Domažlice 10

11 Hlavním cílem zpracování rozvojové studie bylo zhodnotit dosažený stav a rozvíjet předpoklady okresu Domažlice, specifikovat jeho problémy v měnících se podmínkách (včetně podmínek pro kooperaci s bavorskou částí společného regionu Střed Mitte ), odhalit silné a slabé stránky okresu, formulovat základní směry a cíle dlouhodobého rozvoje a zpracovat katalog opatření k jejich realizaci včetně návrhů konkrétních projektů. Územní plán velkého územního celku okresu Domažlice Návrh územního plánu VÚC okresu Domažlice byl dokončen v dubnu roku Jeho zpracovatelem je Terplan a.s., hlavním řešitelem byl ing. Miroslav Cihlář. Vlastní řešené území je dáno administrativními hranicemi okresu Domažlice. V návrhu územního plánu je sledované území charakterizováno jako specifická příhraniční oblast, proto je při hodnocení kladen důraz nejen na regionální, ale i na geopolitické faktory. Z těchto důvodů jsou vybrané aktivity navrhovány v souvislosti s přeshraniční spoluprácí. V úvodu dokumentu je znázorněno prostorové uspořádání okresu s vymezením funkčních zón a rozvojových os. Návrhové období územního plánu VÚC Domažlice je uvažováno do roku Programy sociálně ekonomického rozvoje obcí Programy zpracovával Referát regionálního rozvoje Domažlice. Tyto programy byly zpracovávány postupně pro jednotlivé obce okresu Domažlice za účelem komplexně analyzovat situaci a tím pomoci najít potenciál k jejich rozvoji Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském regionu byl zpracován v období od února 2002 do prosince Zadavatelem bylo Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, zpracovatelem dokumentu bylo sdružení společností Institut Rozvoje Podnikání, s. r. o., Enterprise plc a Respond & Co, s. r. o. Hlavními potenciálními podněty pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji jsou v různých částech regionu přírodní hodnoty, relativně málo narušené životní prostředí, historické zázemí a kulturní památky rozptýlené po celém kraji. Velkou předností je příhraniční poloha v sousedství Německa. Součástí Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji je Akční plán. Struktura Akčního plánu vychází z členění podle časového horizontu a podle jednotlivých marketingových celků. Dle zadání jsou v rámci Akčního plánu zpracovány opatření a projekty pro časový horizont do dvou let, tj. pro roky 2003 a Pro období šlo jen o záměry, které by se časem měly transformovat do konkrétních projektů. Analýza potřeb a možností rozvoje členských obcí Svazku Domažlicko v plánovacím období EU Tento dokument byl vytvořen v červnu roku 2007 v projektu BAK* / Plzeňský kraj za spolufinancování Evropské unie. Obsahuje analýzu území a zásobník projektů pro navrhované grantové období. * BAK Budování Absorpční kapacity / projekt Plzeňského kraje 11

12 2 Situační analýza 2.1 Poloha, přírodní podmínky Poloha Jak již bylo uvedeno v kapitole Vymezení svazku, je znovu nutno zdůraznit, že analyzovaná oblast zasahuje takřka do všech částí okresu Domažlice, proto při charakteristice polohy a přírodních podmínek se často uvádí okresní měřítko. Řešené území, respektive okres Domažlice, leží v jihozápadní části Plzeňského kraje a patří mezi pohraniční okresy západních Čech. Jeho jihozápadní hranici tvoří státní hranice s Bavorskem (okresy Schwandorf a Cham). Na severu hraničí územně okres Domažlice s okresem Tachov, dále pak s okresem Plzeň - jih na východě a s okresem Klatovy na jihovýchodě. Vzhledem ke své poloze se území dlouholetým působením železné opony dostalo na okraj hospodářského zájmu. Po změně politického systému a po otevření hranic došlo k zásadnímu zlepšení geografické polohy a celé území začalo těžit s blízkosti hospodářsky silného Bavorska. 12

13 Největšími sídly svazku jsou města Domažlice, Holýšov, Staňkov, Bělá nad Radbuzou a Horšovský Týn. Tato sídla leží zároveň na významné rozvojové dopravní ose nadregionálního významu Cham Furt im Wald Domažlice Horšovský Týn Holýšov - Plzeň. Touto osou prochází páteřní komunikace okresu Domažlice, kterou je silnice I. třídy č. 26 (Plzeň Domažlice Folmava) a z velké části i železniční trať č. 180 (Plzeň Domažlice Česká Kubice). Hlavním centrem jsou Domažlice, které mají výhodnou geografickou a dopravní polohu. Domažlice svými funkcemi ovlivňují prakticky celé území okresu. Okres Domažlice je vzhledem k ostatním někdejším okresům z hlediska vnějších vazeb poměrně kompaktní území. Nejdůležitější vnější vazby jsou na centra vyššího řádu směřují nadregionálním koridorem směrem na Plzeň a dále pak na Prahu. Jihovýchodní část okresu má vzhledem ke své poloze vazby na město Klatovy. V severní části existují zejména pracovní vazby na Bor u Tachova (Vysočany) a v severovýchodní části na Stod. Vazby na sousední Bavorsko jsou důležité především z hlediska existence výhodně placených pracovních příležitostí Přírodní podmínky Oblast se nachází ve zvlněné pahorkatině s průměrnou výškou okolo 450 m nad mořem. Z hlediska geomorfologické stavby tvoří jeho hranici na jihozápadě Všerubská vrchovina, táhnoucí se v délce 20 km při státní hranici. Tento geomorfologický útvar je přechodem mezi Šumavou a Českým lesem. Skládá se ze Všerubské brány s nejvyšším vrcholem Jezvinec 736 m n. m a druhou částí je pak Kdyňská brázda. Pokračováním na západní hranici okresu je Čerchovský les patřící do horského masivu Českého lesa. Nejvyšší horou v části Českého lesa je Čerchov 1042 m n. m. Dále se táhne skupina zvaná Haltrava tvořící dlouhé souvislé pásmo vyšších vrcholků. Na severozápadní hranici okresu se dále rozkládá skupina Plešská s nejvyšším vrcholem Zvon 859 m n. m. Úpatí Českého lesa lemuje Podčeskoleská pahorkatina. Zmíněné geomorfologické útvary patří do Šumavské soustavy. Českomoravská soustava vyplňuje východní část okresu a zahrnuje geomorfologické celky Merklínská pahorkatiny a Chudenická vrchovina (Branžovský hvozd). Z regionálně geologického hlediska tvoří hraniční horské pásmo moldanubikum Českého lesa s převahou migmatizovaných pararul. Podčeskoleská pahorkatina, Všerubská vrchovina a převážná část Branžovského hvozdu jsou budovány fylity, svory, dvojslídnými pararulami a amfibolity domažlického krystalinika, které k severovýchodu pozvolně přechází do barrandienského algonkia. Nejvýznamnějším vodním tokem sledovaného území je řeka Radbuza, patřící k povodí Berounky a pramenící u osady Závist v Českém lese. Významným přítokem, který posiluje Radbuzu v jejím horním toku a ústí do ní u Horšovského Týna je Trhanovský potok. Dalším silnějším přítokem Radbuzy je říčka Zubřina, pramenící v Čerchovské části Českého lesa se soutokem u Staňkova. 13

14 Přibližně 90% území okresu náleží do mírně teplé klimatické oblasti (MT 3 MT 11 s průměrnými teplotami 6 7 oc), mírně vlhké s poměrně studeným zimním obdobím. Zbytek území vrcholové partie Českého lesa spadá do oblasti chladné (CH 7 s chladným a vlhkým létem, úhrnem srážek kolem 1000 mm a s průměrnou roční teplotou 5 oc). Zhruba 36% rozlohy oblasti Domažlicka zaujímají lesní porosty, což převyšuje zhruba o 6% krajský i republikový ukazatel. Zastoupení zemědělské půdy (55,1%) a z ní orné půdy (67,1%) se v okrese pohybuje na úrovni krajského a republikového ukazatele. 2.2 Obyvatelstvo, osídlení Osídlení Osídlení řešeného území bylo a je ovlivňováno třemi hlavními faktory geomorfologickými poměry, polohou v širším kontextu osídlení včetně dopravních vztahů z ní plynoucích a vysokou zaměstnaností v zemědělství a lesnictví. Velice nepříznivou situaci vytváří skutečnost, že bezmála polovina sídel neměla už v roce 1990 ani 50 trvale bydlících obyvatel. Lze očekávat, že se od té doby tento stav spíše zhoršil než zlepšil. Zhruba dvě třetiny sídel tedy trvale obývá méně než 100 osob, ale žije v nich zhruba 10 % obyvatelstva. To je více než výmluvným důkazem o vysokém stupni roztříštěnosti osídlení sledovaného území. Z hlediska provozně správního je tato situace značnou komplikací s nepříznivým dopadem na ekonomické podmínky obcí. Naproti tomu stupeň urbanizace ve čtyřech městech žije přes 65 % obyvatelstva - odpovídá průměru neměstských okresů. Provedená analýza vývoje osídlení za období 1970 až 2001 zřetelně prokazuje, že obecně bylo a dosud je tempo růstu sídla přímo úměrné jeho velikosti. Tendence ke koncentraci populace do větších sídel byla dlouhodobě dominantním rysem vývoje osídlení. Zatím se však její průběh odrazil spíše v poklesu trvale žijících osob v malých sídlech než v celkové racionalizaci systému osídlení. Změny po roce 1990 přinesly zpomalení růstu měst v důsledku omezení bytové výstavby, ale nevedly k racionálnímu rozvoji malých sídel. Centralizace osídlení je vázána především k výrobním aktivitám do prostoru Holýšova Horšovského Týna a zvláště okresního města Domažlic. Při hranicích s okresy Tachov i Klatovy je osídlení velmi řídké s výraznou orientací na zemědělství. Ve větší části Domažlicka se poměrně rovnoměrně vyskytují méně významná menší sídla bez výraznějších specifických funkcí a rozvojových předpokladů. Příhraniční území je stále ještě výrazně poznamenáno vysídlením a čtyřicetiletým uzavřením širokého hraničního pásma. 14

15 Pro představu dalšího rozvoje svazku je velice důležité zvážit rozvojové předpoklady jednotlivých sídel a stanovit jejich základní rozvojové kategorie s ohledem na jejich dosavadní kvalitu a tendence jejího vývoje. Výchozí platformu hodnocení tvořily kvalitativní ukazatele získané ve sčítání Následně byla do tohoto hodnocení promítnuta další hlediska poloha sídla, jeho dostupnost, spádové poměry, zájem o rekreační využití apod. Staletý progresivní vývoj osídlení byl narušen druhou světovou válkou. Nejdříve částečným odchodem české populace v roce 1938 a zejména odsunem Němců po roce Následně po roce 1948 začala negativně působit uzavřenost v příhraničním území Českého lesa a Všerubského mezihoří. V dalším vývoji docházelo k potlačování významu venkovského osídlení a přednostnímu růstu městských sídel. Ve formování struktury osídlení by měl být brán zřetel mimo dosud uváděné faktory také na racionálně a cílevědomě vytvářenou síť center osídlení. Hlediskem nemůže být pouhý počet obyvatel sídla, ale také síla jejich ekonomické základny, obslužné funkce, územní předpoklady rozvoje a dosavadní vývojové tendence. Tato síť by svým hierarchickým uspořádáním měla zabezpečovat potřeby spádových okruhů jednotlivých center osídlení a tím přispívat k vytváření příznivých životních podmínek pro obyvatele. Počet obyvatel v letech v býv. okrese Domažlice a ve městě Domažlice Počet obyvatel okres Domažlice Domažlice Pro další rozvoj osídlení řešeného prostoru existují prakticky pouze limity dané chráněnými přírodními a krajinnými tvary všeho druhu včetně jejich ochranných pásem a zátopovými oblastmi vodních toků. 15

16 Z hlediska vnitřní stability je třeba posuzovat sídelní strukturu i v její kompaktnosti na řešeném území. Mimořádně aktuální je tento pohled na svazek, jehož území je značně rozlehlé a nespojité. Podle správního vymezení obcí k měl okres Domažlice 86 obcí se 248 částmi obcí. V porovnání s minulým sčítáním se ve správním vymezení obcí neprojevily výrazné změny (počet obcí se snížil o 2, počet částí obcí se zvýšil o 1). V sedmi městech okresu Domažlice k bydlelo trvale obyvatel, tj. 54,4% z celkového počtu obyvatel. V posledních deseti letech zaznamenaly největší úbytek obyvatel - 12% obce s obyvateli, naopak největší přírůstek obyvatel 10,8% obce s obyvateli. Níže je uvedeno současné územně správní uspořádání České republiky, jak platí od Tvoří je kraje (vyšší územně samosprávné celky), okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností a obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. VÚSC PLZEŇSKÝ KRAJ se sídlem v Plzni Okres Domažlice (Západočeský kraj) DOMAŽLICE Domažlice: Babylon, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Draženov, Hradiště, Chocomyšl, Chodov, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Luženičky, Milavče, Mrákov, Nemanice, Nevolice, Pasečnice, Pec, Pelechy, Postřekov, Srbice, Stráž, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Únějovice, Zahořany, Ždánov Kdyně (mimo území Svazku): Brnířov, Chodská Lhota, Kdyně, Kout na Šumavě, Libkov, Loučim, Mezholezy (dříve okres Domažlice), Němčice, Nová Ves, Pocinovice, Spáňov, Úboč, Úsilov, Všepadly, Všeruby Poběžovice: Bělá nad Radbuzou, Drahotín, Hora Svatého Václava, Hostouň, Hvožďany, Mnichov, Mutěnín, Nový Kramolín, Otov, Pařezov, Poběžovice, Rybník, Vlkanov HORŠOVSKÝ TÝN Horšovský Týn: Blížejov, Horšovský Týn, Křenovy, Meclov, Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn), Mířkov, Semněvice, Srby, Velký Malahov, Vidice Staňkov: Čermná, Hlohová, Hlohovčice, Močerady, Osvračín, Poděvousy, Puclice, Staňkov HOLÝŠOV Holýšov: Dolní Kamenice, Horní Kamenice, Kvíčovice, Neuměř, Černovice, Čečovice, Všekary, Štichov, Bukovec 16

17 2.2.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo okresu Domažlice tak jako celého prostoru při západní hranici Čech prošlo v uplynulých šedesáti létech značně netypickým až pohnutým vývojem. Po mnichovských dohodách z roku 1938 odešla ze zabraných sudetských území valná většina českého obyvatelstva. Po skončení války došlo z těchto území k odsunu německého obyvatelstva a následnému doosídlování pohraničí. Tyto překotné změny zasáhly pochopitelně i řešené území svazku. V létech 1930 až 1950, či spíše 1938 až 1950 ubyla v tomto území jedna čtvrtina veškerého obyvatelstva. Postiženy byly všechny obce s vyjímkou Holýšova, jehož rozvoj byl odstartován právě válečnými investicemi do zbrojního průmyslu, Babylonu, ovlivněného předválečným rozvojem rekreačních funkcí, a Trhanova, kde patrně došlo k větší koncentraci českého obyvatelstva ze sudetského okolí. Poválečné dosídlování pohraničí byl dlouhodobý proces přinášející častou obousměrnou migraci, takže celkový počet obyvatelstva se do roku 1970 prakticky nezměnil. V tomto období však začíná docházet k urychlení koncentrace do sídel městského typu, především do Holýšova a Horšovského Týna. Výrazný růst zaznamenala i obec Postřekov, zatím co Domažlice vcelku stagnovaly. Poněkud odlišný trend nastal ve vývoji počtu obyvatel jednotlivých obcí po roce V tomto období došlo k absolutnímu poklesu obyvatelstva. Zarážející je pokles počtu obyvatel ve dvou do té doby nejlépe se rozvíjejících měst Domažlic a Holýšova. Pokles obyvatel Domažlic osob převyšuje celkový úbytek obyvatel. I když vezmeme v úvahu růst Horšovského Týna a Poběžovic celkem o 106 osob můžeme konstatovat, že růst se v tomto období přesunul do venkovských sídel. Příčinou je pravděpodobně takřka zastavení výstavby bytových domů. Z toho logicky vyplývá, že bydlení si lze snáze opatřit v menších sídlech, pro které bylo charakteristické podstatně nižší využití bytového fondu. Tento faktor by však měl mít omezené trvání. Výhledově musí i výstavba bytových domů dosáhnout úrovně, která by uspokojila zájemce o tento typ bydlení a celková situace v pohybu obyvatelstva by se stabilizovala znovu na obecných zákonitostech, které v daných podmínkách povedou dále ke koncentraci obyvatelstva a vyšší urbanizaci. I přes vcelku příznivou věkovou strukturu obyvatelstva klesala po roce 1990 porodnost tempem obdobným celorepublikovému, takže už v polovině devadesátých let počet zemřelých začal převyšovat počet narozených. Oproti přirozené měně měla migrace podstatně vyšší objem, ale právě ta je velice citlivá na možnosti získat vyhovující podmínky pro bydlení. Tyto možnosti se ve městech značně zhoršily, což pravděpodobně vedlo k přesunu proudu přistěhovalých do menších sídel. Domažlický okres se počtem obyvatel (stav k ) řadí na třetí místo s nejnižším počtem obyvatel (po okresech Rokycany a Tachov) v Plzeňském kraji. V porovnání s minulým sčítáním se zvýšil počet obyvatel o 115, klesala úmrtnost i porodnost, snížil se počet přistěhovalých a vystěhovalých. 17

18 V průběhu uplynulých deseti let klesala porodnost (počet živě narozených dětí na obyvatel středního stavu) z 12,7 v roce 1991 na 8,7 v roce V roce 2001 se živě narodilo 512 dětí, což v porovnání s rokem 1991 představovalo absolutní snížení o 234 dětí, tj. 31,4%. Snížená porodnost se projevila nepříznivě v růstu stárnoucí populace. Počet dětí ve věkové skupině 0-14 let se v absolutní míře snížil z v roce 1991 na v roce 2001, tj. o 22,0%. Důkazem růstu stárnoucí populace se stal rostoucí index stáří a průměrný věk obyvatel. Index staří vzrostl z 83,6 v roce 1991 na 108,4 v roce (Index stáří vyjadřuje podíl osob III. generace prarodičovské (60 a více let) a I. generace dětské (0-14 let)). Průměrný věk se zvýšil z 36,1 v roce 1991 na 38,4 v roce V roce 2001 se počet zemřelých v porovnání s rokem 1991 snížil o 162 osob, tj. o 21,3% (počet zemřelých v roce 2001 dosáhl 597 osob, v roce 1991 zemřelo 759 osob). V časové řadě let 1991 až 2001 se úmrtnost (počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu) snížila z 12,9 v roce 1991 na 10,1 v roce Z hlediska dlouhodobého vývoje přispívá ke snižování počtu zemřelých m. j. lepší lékařská péče a zlepšování podmínek životního prostředí. V rozmezí let 1991 až 2001 byly zaznamenány nejvyšší hodnoty kojenecké úmrtnosti (počet zemřelých dětí ve věku dní na živě narozených dětí za stejné období) 11,0 (rok 1995) a 11,2 (rok 1996). V roce 1991 činila kojenecká úmrtnost 9,4. Od roku 1997 kojenecká úmrtnost postupně klesala. V roce 2001 dosáhla kojenecká úmrtnost nejnižší hodnoty 2,0. Příznivý vývoj byl i ve vývoji potratovosti, což dokazuje snížení počtu potratů na obyvatel středního stavu z 11,5 (rok 1991) na 4,1 (rok 2001). V absolutní míře počet potratů klesal z 678 (rok 1991) na 244 (rok 2001). V časové řadě let 1991 až 2001 se příliš neměnil počet sňatků. Na obyvatel středního stavu připadlo 6,4 sňatků v roce 1991 a 5,3 sňatků v roce Stabilní zůstal i ukazatel rozvodovosti. Na obyvatel středního stavu připadlo 2,64 rozvodů v roce 1991 a 2,62 rozvodů v roce Ztráta obyvatelstva přirozenou měrou v roce 1991 představovala 13 osob, v roce 2001 klesla na 85 osob. Tento vývoj nepříznivě ovlivnil nižší počet živě narozených dětí, naopak pokles počtu zemřelých způsobil, že se úbytek obyvatel nesnížil ještě výrazněji. V roce 2001 se do okresu Domažlice přistěhovalo 548 obyvatel, v porovnání s rokem 1991 se počet přistěhovalých snížil o 235 osob, tj. o 30,0%. Největší počet přistěhovalých (802 osob) zaznamenal okres Domažlice v roce V dalších letech se počet přistěhovalých pohyboval v rozmezí obyvatel. V roce 2001 se z okresu Domažlice vystěhovalo 518 obyvatel, tj. o 365 osob méně než v roce Největší počet vystěhovalých zaznamenal okres v letech 1991 až V dalších letech se pohyboval počet vystěhovalých v rozmezí obyvatel. Zatímco v roce 1991 představovalo migrační saldo úbytek 100 osob, v roce 2001 dosáhlo přírůstek 30 osob. Kladné migrační saldo bylo ovlivněno nižším počtem vystěhovalých obyvatel. Celkový populační přírůstek (rozdíl mezi počátečním stavem obyvatelstva daného území a koncovým stavem obyvatelstva téhož území; je tvořen součtem přirozeného a migračního přírůstku) dosáhl záporné hodnoty jak v roce 1991 (113 osob), tak v roce 2001 (55 osob). Z menších obcí se v průběhu roku zvýšil přírůstek trvale bydlících obyvatel v České Kubici (50 osob), který souvisel s rozvojem tržních služeb typických pro hraniční oblasti a s výstavbou rodinných domů. Největší absolutní 18

19 úbytek trvale bydlících obyvatel se projevil v Domažlicích (471 osob), který byl spojen s výstavbou rodinných domů v okolních obcích a s vystěhováním obyvatel Domažlic do těchto lokalit. Třetí obcí v pořadí podle největšího úbytku trvale bydlících obyvatel (109) se stal Horšovský Týn, příčina tohoto úbytku spočívala v omezeném množství pracovních příležitostí. Počty obyvatel obcí svazku a věkové složení k : Obec název kód Celkem v tom ve věkové skupině Muži v tom ve věkové skupině Ženy v tom ve věkové skupině Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Domažlice Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračín Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Malahov Zahořany Zdroj: Český statistický úřad,

20 Obyvatelstvo členských obcí podle druhu pobytu a podle obcí Výměra v ha Počet trvale bydlících obyvatel z toho ) cizinci s dlouhodobým pobytem dočasně nepřítomní narození v obci současného bydliště Domažlice Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračín Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Mahalov Zahořany ) včetně cizinců s dlouhodobým pobytem Zdroj: Český statistický úřad,

21 Uvedený předpoklad dalšího vývoje počtu obyvatelstva plně odpovídá Prognóze územního plánu velkého územního celku okresu Domažlice (Terplán Praha, 1999), kde se počítá se stagnací počtu obyvatel při další vnitřní koncentraci do významných center. Vzhledem k tomu, že v řešeném území se nacházejí tři ze čtyř dosud se dynamicky rozvíjejících měst, je reálné uvažovat i o malém přírůstku celkového počtu obyvatel. Pro sledování kvalitativních stránek populace je citelný nedostatek aktuálních údajů, takže je nutné i dnes vycházet z výsledků SLDB 01 a brát v úvahu předpokládaný vývoj v devadesátých letech. Zjevně nejdůležitější z kvalitativních hledisek je věková struktura obyvatelstva, která je základním předpokladem pro další průběh jeho přirozené měny. Ucelený pohled na kvalitu věkového složení obyvatelstva poskytuje uvedený strukturní ukazatel, tj. počet dětí do 15 let věku na 100 osob starších 60-ti let. Enormně prudký pokles porodnosti v devadesátých letech však přinesl rychlý obrat k horšímu. Hodnota strukturního ukazatele klesla o 22 % a svojí hodnotou 101,2 signalizuje určitou destabilizaci. Nedojde-li ke zvýšení porodnosti, bude se úbytek přirozenou měnou dále zvyšovat. Dalším poklesem této kvality věkové struktury obyvatelstva je v prvé řadě ohrožena životaschopnost nejmenších sídel. Dalším aspektem je vzdělanostní struktura obyvatelstva podle nejvyššího dokončeného vzdělání. V tomto směru neexistuje objektivní měřítko, a proto je nutno vycházet z porovnání s vyššími územními jednotkami. Jak dokládá porovnání s vyššími územními jednotkami neexistuje výrazný rozdíl ani oproti relacím Západočeského kraje i České republiky. Nicméně více než jedna třetina občanů starších 15-ti let, která dosáhla pouze základní vzdělání, je velkou nevýhodou pro další dynamický rozvoj. Jedná se ovšem o disproporci republikovou, která je známá a dlouhodobě sledovaná. Lze však předpokládat, že v průběhu devadesátých let došlo k podstatnému kvalitativnímu posunu, který neutěšený stav výrazně zlepšil. Z hlediska vlastní reprodukce lze skladbu obyvatelstva i přes klesající porodnost stále ještě hodnotit v rámci ČR jako mírně nadprůměrnou. Zachování alespoň současné stagnační úrovně bude do značné míry záviset na migračních vztazích. Zachování kladného migračního salda je ovšem podmíněno zvýšením výstavby bytů, především v bytových domech. 21

22 Struktura obyvatelstva členských obcí podle vzdělanosti: v tom nejvyšší ukončené vzdělání Celkem základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Domažlice Babylon Bělá nad Radbuzou Blížejov Čermná Česká Kubice Díly Drahotín Draženov Hlohovčice Holýšov Horšovský Týn Hostouň Chodov Chrastavice Kanice Koloveč Křenovy Luženičky Meclov Milavče Mířkov Močerady Mutěnín Nemanice Nevolice Osvračín Pasečnice Pec Pelechy Poběžovice Poděvousy Postřekov Puclice Rybník Semněvice Srbice Srby Staňkov Stráž Tlumačov Trhanov Újezd Velký Mahalov Zahořany Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Složení obyvatel v rámci územního vymezení okresu Domažlice 22

23 Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Zdroj: Český statistický úřad,

24 Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Kvalita populace jako zdroje pracovní síly je poznamenána vysokým zastoupením zemědělství a s tím spojenými nižšími kvalifikačními požadavky. Tento stav bude nutno systematicky zlepšovat prosazováním dalšího vzdělávání a rekvalifikačními kurzy zaměřenými podle tendencí vývoje ekonomiky okresu Bytový fond Současné informace o bytovém fondu jsou po stránce kvantitativní a zejména kvalitativní zcela nedostačující. Je tedy nutno vycházet z výsledků sčítání v roce 2001 a další vývoj pouze odhadovat. Lze konstatovat, že ani údaje obcí o nově postavených a zvláště pak o zaniklých bytech nejsou vždy zcela věrohodné. Vzhledem k mírně nadprůměrnému zastoupení rodinných domků, oproti republikovým hodnotám, odpovídají uvedené výsledky současným českým poměrům. Vzhledem k tomuto faktu je hodnota 8% soužití domácností odpovídající relací. 24

25 Základní údaje o domovním fondu podle obcí Trvale obydlené domy Neobydlené domy Okres,obec z toho rodinné domy počet v % průměrné stáří domu v letech celkem z toho sloužící k rekreaci Domažlice ,1 45, Babylon ,7 37, Bělá nad Radbuzou ,1 53, Blížejov ,6 48, Čermná ,0 61, Česká Kubice ,2 51, Draženov ,7 37, Hlohovčice ,0 46, Holýšov ,2 48, Horšovský Týn ,1 46, Hostouň ,2 51, Chodov ,3 40, Chrastavice ,9 40, Kanice ,8 47, Koloveč ,8 48, Křenovy ,8 47,2 9 - Luženičky ,4 39, Meclov ,0 47, Milavče ,3 43, Mířkov ,6 51, Močerady ,1 53, Mutěnín ,2 58, Nemanice ,9 68, Nevolice ,0 39,2 8 3 Osvračím ,5 51, Pasečnice ,4 39, Pec ,6 55, Pelechy ,0 39,0 6 2 Poběžovice ,1 46, Poděvousy ,8 52, Postřekov ,8 39, Puclice ,0 50, Rybník ,5 46,7 9 4 Semněvice ,8 63, Srbice ,5 59, Srby ,1 51, Staňkov ,6 48, Stráž ,9 46,4 6 5 Tlumačov ,6 42, Trhanov ,0 43, Újezd ,1 41, Velký Mahalov ,2 60, Zahořany ,6 40, Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Také základní relace mezi počtem obyvatelstva a počtem bytů se pohybují na úrovni vyšších územních celků včetně republiky.využití bytového fondu bylo možno hodnotit jako vcelku dobré. Ukazuje se, že využití bytů roste s velikostí a významem sídla 25

26 Základní údaje o bytovém fondu podle obcí Okres,obec Trvale obydlené byty z toho v rodinných domech počet v % celkem Neobydlené byty sloužící k rekreaci z toho obydlené přechodně Domažlice , Babylon , Bělá nad Radbuzou , Blížejov , Čermná , Česká Kubice , Draženov , Hlohovčice , Holýšov , Horšovský Týn , Hostouň , Chodov , Chrastavice , Kanice , Koloveč , Kout na Šumavě , Křenovy , Luženičky , Meclov , Milavče , Mířkov , Močerady , Mutěnín , Nemanice , Nevolice , Osvračím , Pasečnice , Pec , Pelechy , Poběžovice , Poděvousy , Postřekov , Puclice , Rybník , Semněvice , Srbice , Srby , Staňkov , Stráž , Tlumačov , Trhanov , Újezd , Velký Mahalov , Zahořany , Zdroj: Český statistický úřad, 2005 Obecně se konstatuje, že většina negativních rysů stavu a vývoje bytového fondu se ostře koncentruje do malých a velmi malých sídel. 26