MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní ekosystém
|
|
- Erik Pospíšil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa Lesní ekosystém
2 Středoevropský les základní charakteristika lesní klima vs. klima bezlesí - stinnější: v lesním interiéru je snížena intenzita záření vlivem zástinu korunami stromů, druhy podrostu proto musejí tolerovat stín doubrava bučina březina únor říjen Archibold 1995
3 Středoevropský les základní charakteristika lesní klima vs. klima bezlesí - stinnější: v lesním interiéru je snížena intenzita záření vlivem zástinu korunami stromů, druhy podrostu proto musejí tolerovat stín; v opadavém lese ovšem existuje výrazná sezónnost Slavíková 1986
4 Středoevropský les základní charakteristika lesní klima vs. klima bezlesí - vyšší vzdušná vlhkost: stromy snižují výpar z půdy, zpomalené proudění vzduchu zase snižuje výměnu vzduchu se sušším bezlesím - ale nižší úhrn srážek vlivem intercepce (zachycení srážek vegetací) zachyceno korunami V Orlických horách činila intercepce ve smrkovém porostu v ročním průměru 210 mm (16 % srážek), v bukovém porostu jen 85 mm (7 % srážek). Kantor & Šach 2002 propuštěno zachyceno korunami propuštěno - smrčina - bučina intenzita sráţky Feucht 1936
5 Středoevropský les základní charakteristika lesní klima vs. klima bezlesí - teplotně stabilnější: maximální teploty nižší a minimální vyšší, zejména ve vegetačním období menší denní kolísání; teplota v koruně však může být během dne o několik stupňů vyšší než teplota okolního vzduchu. teplota povrchu půdy volné prostranství smíšený les hustá kultura douglasky Ellenberg 1996
6 Středoevropský les základní charakteristika lesní klima vs. klima bezlesí - vertikální gradient koncentrace CO 2, s odlišným průběhem během dne a noci. Ve dne dvojitý gradient od půdy a volné atmosféry, s minimem v oblasti maximální fotosyntetické produkce (tj. v korunách). V noci jednoduchý gradient s maximem nad povrchem půdy (intenzivní dýchání půdních dekompozitorů). F fotosyntéza R respirace (dýchání) PR půdní resprace R D respirace dekompozitorů RK respirace kořenů O opad A tok asimilátů do kořenů Slavíková 1986
7 Středoevropský les základní charakteristika lesní klima vs. klima bezlesí - zpomalené proudění vzduchu: jeden z hlavních faktorů, umožňujících vznik specifického lesního klimatu. Masa stromů vytváří bariéru, jež výrazně snižuje rychlost větru v lesním interiéru a naopak zvyšuje rychlost proudění nad lesem. Tento rozdíl je samozřejmě výraznější za olistění. Ellenberg 1996
8 Středoevropské lesní biomy Lesnatost ČR - potenciální více než 99 % - aktuální: 33,8 % (2008) Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky
9 Zastoupení různých typů lesa v potenciální vegetaci ČR Neuhäuslová et al. 2001,
10 Středoevropské lesní biomy Lesnatost ČR - potenciální více než 99 % - aktuální: 33,8 % (2008) Historický vývoj lesnatosti Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky
11 Klimatické podmínky středoevropských lesních biomů v globálním měřítku Slavíková 1986
12 horský jehličnatý les Klimatické podmínky středoevropských lesních biomů v ČR částečně limitujícím faktorem výskytu listnatých lesů v niţších polohách je nízký roční úhrn sráţek, nejvýraznější v oblastech sráţkového stínu (Libědice na Ţatecku 410 mm/rok) limitujícím faktorem výskytu listnatých, a posléze i jehličnatých lesů ve vyšších polohách je především nízká průměrná roční teplota, potaţmo krátké vegetační období ale roli hrají i další faktory, spjaté se specifickým horským klimatem (sníh, námraza, vítr, rychlé střídání teplot, vyluhované půdy aj.) alpínské bezlesí Neuhäuslová et al. 2001
13 Středoevropské lesní biomy Ve střední Evropě převažuje biom temperátních opadavých listnatých lesů. Ve vyšších polohách (výšková členitost je pro střední Evropu charakteristická) se ostrůvkovitě vyskytují horské jehličnaté lesy analogické boreální tajze. Jsou to klimaxová společenstva, nejsou tedy vázána na specifické lokální faktory prostředí (na rozdíl od mokřadů, luk nebo skalní vegetace). Základní charakteristika temperátní opadavý listnatý les - vazba na dostatečně vlhké temperátní klima, s relativně teplým a vlhkým létem a mírnou, ale často mrazivou zimou; - ochranu před zimou řeší klidovým obdobím > cyklický vývoj. boreální a horský jehličnatý les - vazba na boreálně temperátní klima s kratším létem a velmi chladnou zimou; - krátkost vegetačního období řeší stálezeleností (kromě modřínu), ochranu před zimou (tj. chladem a fyziologickým suchem) řadou morfologických a fyziologických adaptací (jehlicovité listy, mrazuvzdorné tracheidy, uzavíratelné průduchy.
14 Středočeský Budějovický Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Průměr krajů Současné zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin v lesích ČR 100% % 90% 80% 70% 60% listnaté jehličnaté 50% 40% 30% 20% 10% 0% To vše při celkové lesnatosti 33,5% a vyšší lesnatosti výše položených tajgových poloh.
15 acidofilní skalní bor hadcový bor podmáčená smrčina Středoevropské lesní biomy Vedle horských poloh, kde jsou zvýhodněny drsnými klimatickými podmínkami, se jehličnaté lesy vyskytují i na řadě neklimaxových, azonálních stanovišť, kde je oslabena konkurenceschopnost listnatých dřevin. - kyselá a podmáčená stanoviště od nížin do hor (březové bory, rašelinné bory s břízou pýřitou nebo smrkem, blatkové bory, podmáčené a rašelinné smrčiny); - extrémně kyselá nebo kyselá a suchá (často skalnatá) stanoviště nižších a středních poloh (acidofilní bory); - bazická, ale extrémně suchá (často skalnatá) nebo toxická stanoviště nižších a středních poloh (bazifilní a hadcové bory).
16 Opadavost a stálezelená jehličnatost jako dvě kompetující evoluční strategie: trade-off Opadavost je považována za primárně subtropickou adaptaci na sezónní sucho: opadavé stromy snižují spotřebu vody shazováním listí (evapotranspirace totiž jinak běží dost mechanicky a na její regulaci jsou třeba speciální adaptace). Jehličnatost je takovou speciální adaptací na efektivnější nakládání s vodou. K opadavosti se u listnatých dřevin fylogeneticky pojí výskyt trachejí v dřevní části cévního svazku. Tracheje díky své stavbě vedou vodu vzhůru stromem značnou rychlostí (1-60 m/h), což opadavým druhům umožňuje udržovat vysoké tempo fotosyntézy a tím konkurenčně potlačit jehličnany. Tato výhoda se však ztrácí v suchých oblastech a v oblastech, kde je růst listnáčů limitován dlouhou zimou. K jehličnatosti se fylogeneticky pojí výskyt tracheid, jež kvůli své stavbě vedou vodu mnohem pomaleji maximálně 0,5 m/h. Fotosyntéza je potom (i z dalších důvodů) méně efektivní. Tracheidy však, stejně jako jehlice, dobře odolávají mrazu, takže fotosyntéza může začít okamžitě po oteplení a rozmrznutí půdní vody (za dostatku vody může u některých druhů běžet i v hlubokém mrazu). Jehličnany mají navíc větší listový povrch než listnáče. Archibold 1995
17 Speciální adaptace drobnolistých listnáčů na nízké teploty: bříza a osika versus buk a dub Drobnolisté dřeviny stromovitého vzrůstu (bříza, osika) jsou spíše R-S stratégy a dlouhověkým jehličnanům v chladných oblastech většinou významně nekonkurují. Přesto s nimi koexistují, především v raných sukcesních stadiích boreálního lesa. Mrazuvzdornost si zajišťují fyziologickou adaptací, kterou sdílejí s jehličnany dehydratací buněk vodivých pletiv spojenou s tvorbou mimobuněčného ledu. Širokolisté druhy naproti tomu spoléhají na hluboké podchlazování vody v buňkách vodivých pletiv, které však funguje maximálně do teplot kolem -40 C. drobnolisté mrazuvzdorné Diferenciální tepelná analýza dvou severoamerických druhů širokolistých, silný mráz nesnášejících dřevin, a dvou druhů drobnolistých mrazuvzdorných dřevin. U druhů k mrazu citlivých (buk, dub) dochází při teplotách pod -40 C k letálnímu mrznutí buněčné vody, provázenému výrazným uvolňování tepla. širokolisté citlivé Archibold 1995
18 Středoevropské lesní biomy zastoupení ţivotních forem Archibold 1995
19 Středoevropské lesní biomy produkce, biomasa HABR DUB BUK listy větvičky větve dřevo kůra kmeny dřevo kůra stromy keře byliny opadanka kořeny stromů nadzemní podzemní a keřů podzemní části bylin celková Primární produkce (kg sušiny/ha) různých sloţek středoevropského smíšeného lesa. Archibold 1995
20 Středoevropské lesní biomy produkce, biomasa - listnaté i jehličnaté stromy C 3 rostliny - teplotní optimum fotosyntézy mezi 10 a 20 C - teplotní rozsah fotosyntézy: listnáče většinou 5 až 25 C jehličnany dolní teplotní kompenzační bod fotosyntézy u většiny druhů mezi -3 až -8 C (u Abies alba pozorováno až -18 C) - rychlost fotosyntézy (rychlost asimilace CO 2 ) silně závisí i na stáří listů, typu listů v rámci stromu (stinné vs. slunné listy) a, jako u ostatních rostlin, na dostupnosti světla (důležité je i spektrální složení), vody, živin, na koncentraci CO 2 aj.; - s ohledem na dostupnost výše uvedených zdrojů se tedy mění i produktivita stanoviště: Roční nadzemní produkce dubového lesa se měnila od kg/ha na živinami chudých jílech po kg/ha na aluviálních půdách. Peet 1981 ex Archibold 1995 Archibold 1995
21 Středoevropské lesní biomy produkce, biomasa Slavíková 1986
22 Středoevropské lesní biomy produkce, biomasa Slavíková 1986
23 Středoevropské lesní biomy produkce, biomasa Produkce a biomasa různých typů temperátních opadavých lesů... a jehličnatých lesů. Archibold 1995
24 Středoevropské lesní biomy koloběh základních ţivin CELKOVÁ RETENCE ŢIVIN STROMY sráţky BUK nadzemní zásoba ţivin HABR podkorunové sráţky NÁVRAT ŢIVIN listový opad DUB opad bylinného patra stok po kmeni podzemní zásoba ţivin CELKOVÝ PŘÍJEM ŢIVIN Koloběh hlavních ţivin ve středoevropském opadavém lese. Archibold 1995
25 Literatura Archibold O. W. 1995: Ecology of World Vegetation. Chapman & Hall. Ellenberg H. 1996: Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen. Ed. 5. Ulmer, Stuttgart. Feucht O. 1936: Der Wald als Lebensgemeinschft. Verlag Hohenlohesche Buchhandlung Ferd. Rau, Oehringen. Kantor P. & Šach F. 2002: Možnosti lesů při tlumení povodní. Lesnická práce 11. Kimmins J. P. 2004: Forest ecology, a foundation for sustainable forest management and environmental ethics in forestry. 3rd ed. Prentice Hall, Upper Sadle River. Slavík B. 1990: Fytokartografické syntézy ČR. 2. BÚ ČSAV, Průhonice. Slavíková J. 1986: Ekologie rostlin. SPN, Praha.
Středoevropský les ekologická charakteristika
Středoevropský les ekologická charakteristika Ve střední Evropě převažuje biom temperátních opadavých listnatých lesů. Ve vyšších polohách (výšková členitost je pro střední Evropu charakteristická) se
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Úvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)
schopnost ekologického kl ikéh systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismy (autoregulace) koeficient ekologické stability (KES) poměr ploch relativně stabilních proti plochám
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
70/Meteorologické prvky a les
70/Meteorologické prvky a les Biometeorologie = obor meteorologie zabývající se vlivy počasí nebo jednotlivých meteorologických prvků na živé organismy. 3. 1. Teplota 3. 1. 1. Teplotní poměry v přízemní
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3
Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová
Vlnový rozsah fotosynteticky aktivního záření ( nm) zhruba odpovídá viditelnému záření ( nm).
Světlo a ostatní záření Jako většina ekosystémů na Zemi, je i les fototrofní systém, závislý na produkci fotosyntetizujících organismů zde to jsou především cévnaté rostliny stromového vzrůstu. Vlnový
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.13.4._PŘ TÉMA: společenstva lesů ČÍSLO PROJEKTU:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina
4.2. Lesnictví Lesnictví představuje jeden ze základních pilířů primárního sektoru. Využívá tradičních přírodních zdrojů, od některých dalších sektorů prvovýroby se však vyznačuje dlouhotrvajícím hospodařením.
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem Pavel Rotter Ca Mg Lesní půda = chléb lesa = Prvek K význam pro výživu rostlin příznaky nedostatku podporuje hydrataci pletiv a osmoregulaci, aktivace enzymů ve
Biologické základy péče o stromy II.
Biologické základy péče o stromy II. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 PLETIVA VODIVÁ - lýko
Základy lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.
Přírodní společenstva v České republice: LES Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. PdF MU Brno Martin Chlumský 2 Cíle hodiny Společenstvo lesa Student / ŢÁK ZŠ:
Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
Minule http://user.mendelu.cz/kusbach LVS, lesní vegetační stupně Ekologické řady Edafické kategorie LVS, ekologické řady, edafické kategorie Z K B J L P G R Edafické kategorie L V S Výstupy LTKS Oblastní
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
Protimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
7/12. Vlhkost vzduchu Výpar
7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum
Volitelný předmět Habituální diagnostika
Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz 12. 12. 2012, B36 LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Využití dálkového průzkumu země při zjištění zdravotního stavu porostů Habituální diagnostika dalších
Předmět: Hospodářská úprava lesů II
Předmět: Hospodářská úprava lesů II Komplexní analýza přírodního prostředí 1.1 Přírodní prostředí a jeho složky Prostředí organizmu - vše co působí z okolního prostoru na organizmus faktory - abiotické
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický
Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811. ICT (Příroda a svět) III/2/PS/1/3/16. Společenství lesy
Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Číslo klíčové aktivity: Sada: Název DUM: Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (Příroda
Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule)
Intertropická zóna konvergence = pás oblačnosti a srážek, který se spolu se sluníčkem posouvá mezi obratníky (na snímku léto S polokoule) http://www.reportingclimatescience.com/wp-content/uploads/2016/05/itcz-across-pacific-ocean-800x600.jpg
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
Korespondenční soutěž Tajemství lesů
Korespondenční soutěž Tajemství lesů I. kolo Kategorie MLADŠÍ Tým: Škola: Třída: 1. Co je to les? Vysvětlete vlastními slovy. 2. Lesy ve světě. V závislosti na různých podmínkách (podnebí, hydrologické,
BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie
Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2620 (Biomy) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 12. 2. 2014
Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009
Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009 Lesní ochranná služba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Lesní hospodářství v Česku Celková rozloha lesů 2,63 mil. ha Lesnatost
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 8 Mikroskopická stavba
Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci
Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu
Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace
4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T - 4.3.9. Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) Obecné postavení rostlinstva v
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá
Výstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
Oddělení biomasy a vodního režimu
Sekce klimatických analýz Sekce ekosystémových analýz Sekce impaktových studií a fyziologických analýz Sekce inovací a intervenčních opatření Oddělení biomasy a vodního režimu Doc. Ing. Radek Pokorný,
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
Lekce 5C Biotické složky prostředí
1 Lekce 5C Biotické složky prostředí 1. živočichové (ochranné mechanismy rostlin, role zvířat v životních cykles rostlin, vliv velkých býložravců), 2. lesní společenstvo (koncepce společenstva, struktura
Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
Lesy ČR a vegetační stupňovitost
Lesy ČR a vegetační stupňovitost Lesy ČR - obecně Společenstvo rostlin, které se rozvíjí v těsném vztahu se živočichy a v závislosti na prostředí Vytváří lesní ekosystémy, tvoří nosný, stabilizační prvek
Škody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
APE Zeleň význam, funkce, problémy,
APE Zeleň význam, funkce, problémy, Tomáš Dostál, Jana Babuská, Jan Halík, Jan Pokorný B 602, dostal@fsv.cvut.cz Význam zeleně pohled prostorový klimatický enviromentální kulturní sociálně psychologický
Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu
Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Růst dřevin v podmínkách globální
Stromy. Řešení. Pracovní list
Stromy Anotace: seznamuje žáky s vnější a vnitřní stavbou stromu a se základními rozdíly mezi jehličnatými a listnatými, opadavými a Zároveň vysvětluje rozdíl mezi krytosemennými a nahosemennými rostlinami.
VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_301 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vegetační pásmovitost území ČR, lesní vegetační
, Brno Připravila: Hana Habrová. Přírodní poměry tropů
12. 5. 2011, Brno Připravila: Hana Habrová Přírodní poměry tropů Definice tropů strana 2 Geografické vymezení - tropy oblastí mezi obratníky (tj. 23 27 SŠ a JŠ). - slunce zde stojí dvakrát v roce (na obratnících
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 17 Dub Ing. Hana Márová
Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů
Ekologie lesa, stabilita lesních ekosystémů a faktory ovlivňující zdravotní stav lesů doc. Ing. Vít Šrámek, PhD. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i Tento projekt je spolufinancován
Rostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
Katedra pěstování lesů (KPL)
Katedra pěstování lesů (KPL) Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Prof. Ing. Ivo Kupka, CSc. Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. Doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.
Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 44 62 9,68 0,097 600,0 6,00 Ostatní 0,00
0 sumární sestava kraj: Hlavní město Praha.0.0 Sektor včelstev k.. k.0. a, 0,0 00,0,00 0 0 0 0,00 0,000 0,0,00 0, 0,,0,00 0 0, 0, 0,0,00, 0,,0,00 včelstev 0 včelstev včelstev 0 0 0 Vykoupeno medu v kg
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek
Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech
Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Základní pojmy Ekosystém strukturní a funkční celek, složený ze všech živých organismů a abiotického prostředí v daném
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační
LESNICTVÍ FUNKCE LESŮ
Ústav tvorby a ochrany krajiny Zemědělská 3 613 00 Brno LESNICTVÍ FUNKCE LESŮ Petr Kupec strana 2 Přednáška č. 2 Legislativní aspekty funkcí lesů ČR Lesní porosty hlavních dřevin v ČR Funkce lesů v krajině
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy
PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Jihomoravský kraj 20 404 121 24 347 144 26 808 158 21 681 126 26 547
PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy
PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Hlavní město Praha horní hranice horní hranice 27 047 155 27 668 166
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Lesy v Ceské Republice
Les kolem nás Lesy v Ceské Republice -Největší zastoupení mezi stromy na počet jedinců mají jehličnaté stromy, v přirozeném přírůstku mají větší zastoupení listnaté stromy. Druhové sloţení lesů v ČR: 1)Smrk
Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Předmět: Přírodověda, 5. ročník. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Autor materiálu:
Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:
Modřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
Modřín opadavý VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Modřín opadavý Larix decidua Miller Strom velkých rozměrů, opadavý jehličnan,
Podmínky a zdroje. Michal Hejcman
Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je
Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav
10. 5. 2009 Ekologická esej Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav Zpracoval: Jiří Lahodný Otázka č.2b Klimaxový biom Conisilva Klimaxový
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Anotace: VY_12_INOVACE_PRV2_2_02
VY_12_INOVACE_PRV2_2_02 Anotace: Šablona: I/2 Název: Téma: Autor: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Ročník: Materiál obsahuje prezentaci zaměřenou na poznávání listnatých
členění klimatologie
11/12 Klimatologie členění klimatologie obecná regionální aplikovaná klasická dynamická synoptická komplexní ekologická historická městská lesnická zemědělská topoklimatologie Příklad klimatotvorných faktorů
Úvod do lesnické typologie a fytocenologie
1 Úvod do lesnické typologie a fytocenologie 1) Typologie lesů České republiky 1.1) Historie V bývalé Československé republice se typologie lesů, jako disciplína zaměřená na lesnickou praxi, vyvinula zpočátku
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu
Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu Doc. Roman Gebauer; Ing. Roman Plichta, Ph.D.; Doc. Josef Urban Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav lesnické botaniky,
Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0513Vady dřeva I. vady struktury dřeva
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova Střední odborná škola Luhačovice
KŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY. Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne
KŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne 30.5.2018 Hmyzí kalamity v ČR IMISNÍ NÁSLEDNĚ KŮROVCOVÁ KALAMITA V 70. a 80. LETECH 20. st. ha Krušné
Od procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?
Od procesů k systému.....cesta tam a zase zpátky aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA? 1. a globální radiace 1. a globální radiace Larcher, 2003, 2-29 1. a globální radiace Larcher, 2003, 1-25;1-26 2. a vliv