VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Ţeny a kouření

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Ţeny a kouření Bakalářská práce Autor: Ludmila Adamcová Vedoucí práce: prof. MUDr. Jozef Novotný, PhD. (in Med.) Jihlava 2015

2

3 Anotace Bakalářská práce je zaměřena na škodlivost kouření u ţen. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá historií kouření, sloţení tabákového kouře, vlivu kouření na lidské zdraví, léčbu závislosti na nikotinu a prevencí kouření. V praktické části jsme dotazníkovou formou zjišťovali vliv kouření na ţeny a výsledky porovnali s muţi. Výsledky našeho šetření jsou velmi zajímavé jako řešení starého/nového problému. Klíčová slova Kouření, Nikotin, Závislost, Zdravotní důsledky Annotation Bachelor thesis is focused on the harm of smoking among women. The thesis are divided into theoretical and practical parts. The theoretical part deals with the history of smoking, composition of tobacco smoke, the effect of smoking on human health, the treatment of nicotine addiction and smoking prevention. In the practical part we are solving due to questionnaire the influence of smoking on women and the results compared with men. The results of our research are very interesting and solving old/new problem. Key word Smoking, Nicotine, Addiction, Health consequences

4 Poděkování Prvně bych chtěla poděkovat panu prof. MUDr. Jozefu Novotnému, PhD. (in Med.) za ochotu, trpělivost, vstřícnost a odborné vedení mé bakalářské práce. Poděkování patří také všem respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Na závěr musím poděkovat také mé rodině a blízkým za jejich podporu.

5 Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah Úvod 8 I. Teoretická část Stanovení cílů a hypotéz Cíl výzkumu Hypotézy Současné poznatky o tabáku a kouření Historie kouření a tabáku Historie cigaret Dnešní cigarety Elektronické cigarety (e-cigarety) Sloţení tabákového kouře Kouření Definice kuřáctví Kouření v České republice Pasivní kouření Vliv pasivního kouření Zdravotní následky kouření Závislost na nikotinu Terapie závislosti na tabáku Prevence závislosti na tabáku 25 II. Praktická část Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat 28

7 4.4. Výsledky výzkumu Diskuse Doporučení pro praxi Závěr Seznam příloh 59

8 Úvod Prvním známým portrétem ţeny s cigaretou je Lola Montez z roku V roce 1919 byla poprvé v USA reklama s ţenou prezentující tabákové výrobky (Mlčochová, 2013) Dnešní trh jiţ zcela nasytil potřeby kuřáků muţů a zaměřil se na ţeny. Začali se vyrábět tzv. lehké cigarety určené především pro ţeny. Jiţ v roce 1976 ve zprávě velké tabákové společnosti stojí: Kuřácké chování ţen a muţů je odlišné. U ţen je vyšší motivace ke kouření. Ţeny hůře zanechávají kouření. Je pro ně těţší přestat kouřit, protoţe jsou psychicky labilnější v porovnání s muţi. Jsou tedy vhodnou cílovou skupinou pro zahájení výroby cigaret určených speciálně pro ţeny s relativně vysokými dávkami nikotinu (Mlčochová, 2013). Aby pro ţeny bylo kouření lákavější, uţívá k tomu tabákový průmysl různé vyobrazení, většinou falešné. Mezi tato vyobrazení patří například, ţe kouření podporuje vitalitu, štíhlost, modernost, emancipaci, dokonalost a sexuální přitaţlivost ţen. Avšak je také spojeno s řadou onemocnění a zdravotních problémů. A představuje smrtelné riziko pro všechny uţivatele tabáku Nejde říci, ţe kouření působí na všechny stejně a to jak na muţe, tak na ţeny. Ţeny, i kdyţ vykouří méně cigaret tak účinek nikotinu je výraznější a to v důsledku toho, ţe nikotin se z těla vylučuje u ţen pomaleji neţ u muţů. Ţeny také na rozdíl od muţů prodělávají kaţdý měsíc hormonální změny, coţ vede k tomu, ţe jsou v tomto období mnohem citlivější na vnější podněty. Tím je daná vyšší dispozice ke stresu tudíţ před a během menstruace ţeny kouří obvykle častěji a více. Výraznými zdravotními důsledky jsou v oblasti reprodukce a během těhotenství, kdy kouření neohroţuje jen ţeny samotné, ale také samotný plod. Také menopauza u kuřaček přichází podstatně dříve. Ţeny, které kouří podstatně rychleji stárnou z důvodu ztráty elasticity kůţe, zhoršuje se kvalita pleti, vlasů, zubů (Mlčochová, 2013). Cílem bakalářské práce bude zjistit škodlivost kouření u českých ţen a porovnat procento kouřících ţen s muţi. Teoretická část objasní problematiku kouření včetně léčby a prevence nikotinové závislosti.. Bude rozdělena na několik po sobě jdoucích částí objasňující daná témata 8

9 vztahující se k problematice kouření. Čerpáno bude z odborné literatury zabývající se touto problematikou. Praktická část bude zpracována pomoci dotazníkového šetření, ve kterém bude zařazen i test nikotinové závislosti. Vyhodnocení tohoto šetření bude zobrazeno v tabulkách po jednotlivých otázkách s následným popisem výsledků. 9

10 I. Teoretická část 10

11 1. Stanovení cílů a hypotéz 1.1. Cíl výzkumu Zjistit škodlivost kouření u ţen a porovnat procento kouřících ţen s muţi Hypotézy 1. Předpokládám, ţe ţeny vykouří méně cigaret neţ muţi. 2. Předpokládám, ţe hlavním důvodem kouření u ţen budou osobní problémy a u muţů vliv kamarádů. 3. Předpokládám, ţe minimálně 10% ţen bude trpět poruchami menstruačního cyklu v důsledku kouření. 4. Předpokládám, ţe závislost na nikotinu bude mít u ţen lehčí formu neţ u muţů. 11

12 2. Současné poznatky o tabáku a kouření 2.1. Historie kouření a tabáku Historici se domnívají, ţe jako první pravděpodobně kouřili tabák indiáni, kteří začali tabák uţívat také pro medicínské účely a také během rituálů více jak před 2000 let (Anderson, 2006). Do Evropy přivezly tabák Kolumbovy lodě, čímţ se zaslouţili o rozšíření tabáku do Evropy. Nikotin dostal jméno po francouzském vyslanci ve Španělsku Jeanu Nicotovi. (Králíková, 2013) který jej v roce 1560 dovezl na francouzský královský dvůr, čímţ se pravděpodobně zaslouţil o seznámení Evropanů s tabákem (Králíková, 2013, Valíček, 2000) Historie cigaret Jedna z pověstí říká, ţe cigarety vynalezli ţebráci ţijící v Seville, kdyţ sbírali nedopalky doutníků a následně je balili do papírků. Hotové cigarety se pravděpodobně začali poprvé prodávat v Londýně v 19. století. Nepřímo souvisel s cigaretami také vynález barevné litografie (1870), který umoţnil atraktivní balení a sběratelské kartičky uvnitř krabiček, nebo také vynález zápalek (1852), které kouření velmi usnadnily. Mezi lety si Američan Bonsak nechal patentovat stroj na výrobu cigaret. Coţ způsobilo masivní šíření cigaret, a také začátek tabákové pandemie (Králíková, 2013). Od 60. let 19. století se kouření cigaret šířilo jako společenský návyk. Jiţ v polovině 20. století kouřil skoro kaţdý druhý člověk. K šíření kouření přispívala zvyšující se výroba cigaret a reklamní kampaně. Avšak po masívním rozšíření kouření následuje asi za let epidemie nemocí způsobené kouřením. (Rosolová, Petrlová, 2007) Dnešní cigarety Dnešní cigarety jsou zaměřeny především na to, jak dodat do mozku co největší mnoţství nikotinu a to co nejrychleji. Mezi více neţ 4000 sloučeninami, převáţně 12

13 cyklopentanoperhydrofenantreny, karcinogeny a také několik set aditiv: jednak pro rychlejší a vyšší vstřebávání nikotinu (například amoniak, nitrosaminy), ale také pro potlačení dráţdění a zápachu, pro ladné vinutí kouře, pro atraktivní chuť a mnoho dalších (Králíková, 2013) Elektronické cigarety (e-cigarety) Elektronická cigareta se objevila poprvé v roce 2004 v Pekingu z důvodu snahy sníţit pasivní kouření během příprav na letní olympijské hry v Pekingu v roce Byla patentována v roce 2005 a vyráběna od roku V ČR se objevila v roce Patří mezi ENDS/ENDD Electronic Nicotine Delivery Systems/ Electronic Nicotine Delivery Device. Pojmem ENDS se označují všechny podobné výrobky na stejném principu zahříváním tabákového extraktu se uvolňuje nikotin. Dodávají tedy do respiračního traktu nikotin, přičemţ k tomu není nutný tabák. WHO konstatuje, ţe ENDS mají potencionál uvolňovat nikotin, avšak vstřebávání a bezpečnost nebyly prokázány. Mají také potenciál vyvolat či udrţet závislost. Nikotin takto uvolněný do plic můţe mít jiné toxikologické, fyziologické a návykové aspekty. Není také zcela jasné, jaké další látky se takto do plic dostávají (Králíková, 2013) Sloţení tabákového kouře Tabákový kouř je dynamickým komplexem více neţ 4000 plynných a pevných látek, z nich je asi 100 kancerogenů (43 prokázaných kancerogenů, cca 60 kokancerogenů) (Králíková, 2013). Kouř je sloţen z plynů či z tuhých částic. Mezi tuhé částice řadíme nikotin, benzen a dehet. V plynné fázi je obsaţen oxid uhelnatý, čpavek, formaldehyd a další (Tyler, 2005) Nikotin ( C 10 H 14 N 2 ) Nikotin je alkaloid, který se vyskytuje v rostlině tabáku. Nikotin způsobuje závislost, zvyšuje tepovou frekvenci, krevní tlak a podporuje trávicí trakt. Otrava nikotinem zapříčiní výpadek funkce CNS a dochází k následnému udušení. Nikotin se z plic rychle vstřebává do krve, odkud je za 10 sekund dopraven do mozku, kde se spojí 13

14 s nikotinovými receptory, coţ způsobí vyplavení dopaminu a následně dojde k pocitu uspokojení (Silver, 2006) Dehet Dehet je pevnou sloţka cigaretového kouře, který se usazuje v plicích. Je karcinogenní a způsobuje ranní kuřácký kašel, který se zklidní po zapálení první ranní cigarety. Vyvolává chronické záněty dýchacích cest (Silver, 2006) Oxid uhelnatý (CO) V cigaretovém kouři se vyskytuje velké mnoţství CO. Oxid uhelnatý se váţe na hemoglobin, a tím dochází k špatnému přenosu kyslíku ke tkáním (Silver, 2006) Karcinogeny Karcinogeny jsou látky, které mohou způsobit nebo se podílet na vzniku zhoubného Novotvaru, V cigaretovém kouři je asi 100 karcinogenů. (Silver, 2006). Arsen (As) Je karcinogenem, který při delším uţívání způsobuje změny na pokoţce, poruchy srdce a cévního systému (Silver, 2006) Radioaktivní polonium ( 210 Po) Je radioaktivní kov. Kuřák za svůj ţivot vdechne tolik radioaktivních částic, jako by chodil kaţdý pátý den na RTG plic (Silver, 2006). Formaldehyd (CH 2 O) Bezbarvý, štiplavý plyn dráţdící sliznice. Dlouhodobé působení formaldehydu na dýchací cesty má za následek bronchitidy, u citlivých osob můţe způsobit i astma (Silver, 2006) 14

15 3. Kouření Kouření cigaret by mělo být chápáno v první řadě jako projev závislosti na nikotinu. Avšak všichni podpůrci cigaret jakoţto i výrobci tabákových produktů jsou proti tomuto tvrzení. Ve skutečnosti to nic nemění, nikotin způsobuje závislost a nejnovější studie dokonce ukazují, ţe je stejně návykový jako "tvrdé" drogy, například heroin nebo kokain (Nešpor, 2003) Definice kuřáctví Pravidelný kuřák kouří nejméně jednu cigaretu za den Příleţitostný kuřák- kouří, avšak méně jak jednu cigaretu denně Bývalý kuřák během ţivota vykouřil více neţ 100 cigaret, ale jiţ nekouří Nekuřák nekouří a během ţivota nevykouřil nikdy 100 a více cigaret 3.2. Kouření v České republice Podle údajů ÚZIS z roku 2011 v České republice je podle šetření 24,5 % denních kuřáků, 7,8 % příleţitostných kuřáků, 16,5 % bývalých kuřáků a 51,1 % osob, které nikdy nekouřily. Ve srovnání s rokem 2002 se podíl kuřáků v populaci zvýšil. Průměrný počet vykouřených cigaret u denních kuřáků je 16 ks u muţů a 12 ks u ţen. Vystavení tabákovému kouři uvnitř místnosti více neţ 1 hodinu denně doma se týká 9,1 % respondentů, ve veřejných budovách 6,4 % respondentů a na pracovišti 7,4 % z pracujících respondentů uvnitř místnosti (Lachová, 2011) Pasivní kouření Tabákový kouř, který vdechují i nekuřáci, je tvořen směsicí několika tisíc chemických látek. A více jak 40 látek, vdechovaných při pasivním kouření, způsobuje karcinogenní bujení. Nedobrovolnému pasivnímu kouření jsou pravděpodobně nejčastěji vystaveny děti, které mohou být poškozeny ještě před jejich narozením (Sovinová, Csémy, 2003; Ţaloudíková, Hrubá, 2005) 15

16 3.4. Vliv pasivního kouření Pasivní kouření je spojeno s řadou potíţí a také způsobuje velmi závaţné zdravotní důsledky, mezi něţ patří zejména: Dyskomfort z obtěţujícího zápachu spojený s vývojem chronického stresu. Dráţdění sliznic konjunktivy a respiračního traktu. Negativní vliv na vývoj imunitního systému dětí pobývajících v zakouřeném prostoru a s tím spojený častější výskyt bronchiálního astmatu. Podíl na vzniku chronické obstrukční plicní nemoci. Podíl na vzniku infarktu myokardu a zvýšení rizika vzniku ischemické choroby srdeční (změny v průtoku krve koronárním řečištěm jsou měřitelné jiţ po třiceti minutách pobytu nekuřáka v zakouřeném prostředí). Zvýšení rizika vzniku cévních mozkových příhod u nekuřáků. Podíl na vzniku karcinomů plic a samovolných abortů. Pasivní kouření má na lidské zdraví okamţitý i dlouhodobý vliv. K okamţitým účinkům patří podráţdění očí, nosu, hrdla a plic. U citlivějších jedinců vyvolává tabákový kouř bolesti hlavy, pocity nevolnosti a závrati. Pro astmatiky a alergiky představuje expozice tabákovému kouři okamţité ohroţení vyvoláním záchvatu. Pasivní kouření zatěţuje srdce a negativně ovlivňuje hospodaření organismu s kyslíkem. Mezi dlouhodobé účinky pasivního kouření patří zvýšené riziko výskytu nádorových a kardiovaskulárních onemocnění (Slezák, Ryška, 2006) Zdravotní následky kouření Zdravotní následky se projevují u ţen ve větším rozsahu neţ u muţů. Dle statistik přispívá kouření asi 30% úmrtnosti na zhoubné nádory, 25% k úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a asi 70% k úmrtnosti na CHOPN. V ČR umírá na následky kouření kaţdý 6. Člověk. Celosvětově to je zhruba 5 milionů úmrtí. Je evidentní dopad kouření na imunitní systém, nervový systém zejména na mozkovou činnost. Kuřáci také 1,7 x častěji trpí vředovou chorobou ţaludku a duodena. Kouření také urychluje stárnutí kůţe a zvýšenou tvorbou vrásek. Novější studie uvádějí, ţe kouření je spojené také se vznikem diabetes mellitus 2. typu (Mlčochová, 2013). 16

17 Zdravotní následky kouření u ţen Tělesné, psychosociální a behaviorální změny ţeny souvisejí s ovariálním cyklem a mají nepochybný vliv i na chování ţen kuřaček. Kouření a symptomatologie kuřácké abstinence doznávají během menstruačního cyklu jasných změn. Nejvíce kouří ţeny během menses a premenstruační fáze. Podání nikotinu stimuluje uvolňování dopaminu, norepinefrinu, beta-endorfinu a dalších neuroregulačních substancí, které hrají důleţitou roli v regulaci afektu či psychomotorických jevů. Tyto látky jsou také ovlivňovány menstruačním cyklem, je pravděpodobné, ţe kouření je pouţíváno ke kompenzaci nepříjemných pocitů, psychosociálních či kognitivních změn (Fousková, 2005). Dalším následkem působení tabáku na ţenský organismus je vyšší prevalence menstruačních nepravidelností, dřívější nástup menopauzy, vyšší incidence osteoporózy v menopauze. Nedozírné jsou následky kuřaček matek na zdraví a vývoj jejich dětí (Fousková, 2005). Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při WHO zhodnotila velký počet dostupných studií a uzavřela, ţe kouření je příčina maligní rakoviny děloţního hrdla. Nikotin a pro tabák specifické karcinogeny byly nalezeny v cervikálním hlenu kuřaček. Kouření můţe vést ke sníţené imunitní odpovědi v cervixu (Králíková, Himmerová, 2004) Dýchací systém Dýchací systém přichází jako první do kontaktu s tabákovým kouřem a proto bývá nejčastěji také nejvíce postiţen. Ranní kuřácký kašel Vznik ranního kuřáckého kašle je na podkladě nečistot a hlenu, které jsou vynášeny z plic za pomocí řasinek, které kmitají směrem ven. Jestliţe kuřák potáhne z cigarety, vlivem ciliotoxických látek v tabákovém kouři, který je pro řasinky jedovatý, se jejich pohyb asi na minutu zrychlí, ale pote se zcela zastaví asi na hodinu. U člověka kouřícího celý den, jsou řasinky zcela vyřazeny ze své funkce, tzn. hlen a nečistoty zůstávají v plicích. Celou noc, kdy člověk nekouří, řasinky vynášejí nečistoty a hlen z plic. Odkašlávání nastává ráno, kdyţ si kuřák zapálí a poté si snadněji odkašle. Přes den se cyklus opakuje. Řasinky jsou k látkám cigaretového kouře různě citlivé, 17

18 dlouhodobým kouřením mohou být poškozené, popřípadě vymizí docela. Kdyţ člověk přestane kouřit, se jejich funkce můţe (i nemusí) obnovit (Králíková, 2010). Chronická bronchitida Definována jako hypersekrece hlenu spolu s chronickým kašlem nejméně 3 měsíce v roce ve dvou po sobě následujících letech. Chronickou bronchitidu můţeme dále dělit na: 1) Jednoduchá (simplex) s hlenovou expektorací 2) Hlenohnisavá (mucopurulenta) 3) S obstrukcí (Klener, 2011) Obrázek 1 Chronická bronchitida Zdroj: Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) CHOPN je charakterizované obstrukcí dýchacích cest, která není plně reverzibilní. Onemocnění je progredující a spojeno s abnormální zánětlivou odpovědí plic na škodlivé částice a plyny. Chronická obstrukční plicní nemoc zahrnuje také chronickou bronchitidu a emfyzém. Chronická obstrukce, která je typická pro CHOPN, je způsobena kombinací onemocnění periferních bronchů (obstrukční bronchiolitida) a destrukcí parenchymu (emfyzém) (Klener, 2011; Musil, Kašák, Konštacký, 2012). 18

19 Do chronické obstrukční plicní nemoci dospěje jen % kuřáků (Musil, Petřík, Trefný a kol., 2005). Bronchopulmonální karcinom Bronchopulmonální karcinom je obvykle diagnostikován ve věku od 35 let do 85 let, avšak nejčastěji se vyskytuje ve věku od 55 let do 80 let. Mezi termín bronchopulmonální karcinom řadíme karcinom průdušek a karcinom plic. Nádory lokalizované v plicích často prorůstají do průdušek. Bronchogenní karcinom se nejčastěji dělí na malobuněčné karcinomy, které tvoří % a karcinomy nemalobuněčné, jeţ tvoří % (Adam, Vorlíček, Vaníček, 2002) Kardiovaskulární systém Ţeny, které kouří, mají aţ 3,5krát vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění neţli nekuřačky. Toto riziko je přímo úměrné počtu vykouřených cigaret (Mandovec,2008). Ateroskleróza Ateroskleróza je chronické zánětlivé onemocnění cévní stěny, jejíž struktura je alterována tvorbou ateromů (Souček, 2011). Ateroskleróza nejčastěji postihuje věnčité tepny a tepny dolních končetin. Můţe se také vyskytnout postiţení mozkových tepen. Je prokázána souvislost mezi kouřením cigaret a vznikem aterosklerózy. Při ateroskleróze dochází ke vzniku aterosklerotických plátů. Aterosklerotické pláty postupně zuţují průsvit tepny, tím dochází ke zhoršení průtoku krve tepnou. Na aterosklerotických plátech dochází ke shlukování trombocytů a také k tvorbě trombů, které mohou ucpat cévu. Ateroskleróza je nejčastěji příčinou tepenných chorob ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin, cévní mozkové příhody, tepenných aneuryzmat, stenóz renálních tepen aj. (Novák, 1980; Klener, 2011). 19

20 Obrázek 2 Postiţená céva aterosklerózou Zdroj: Ischemická choroba srdeční (ICHS) Definice ICHS je ischemie myokardu v důsledku patologického procesu v koronárním, řečišti (Sovová, Řehořová, 2004). Důleţitým kritériem pro riziko vzniku ICHS je věk zahájení kouření, délka kouření, počet vykouřených cigaret a také stupeň inhalace. Ţeny, kuřačky, které uţívající hormonální antikoncepci, mají téměř 10 krát vyšší riziko vzniku infarktu myokardu neţ ţeny nekuřačky (Kozák, 1988). Obrázek 3 Srdce poškozené kouřením Zdroj: 20

21 Reprodukční systém Reprodukční systém u žen Délka reprodukčního období u ţeny můţe být ovlivněna kouřením. Plodnost ţeny se rapidně sniţuje v posledních deseti letech před menopauzou, coţ znamená, ţe plodnost 35leté kuřačky je stejná jako plodnost 40leté nekuřačky. Pokud ţeny kuřačky přestanou kouřit, co nejdříve mohou zvýšit svou šanci na otěhotnění (Trewinnard, 2006). Reprodukční systém u mužů Kouřící muţi, mívají niţší četnost a horší kvalitu spermií. Spermie kuřáků mají abnormálně nízkou pohyblivost. Tak můţou nést poškozené spermie genetické vady. Avšak kdyţ muţ přestane kouřit, pozitivní efekt nekouření se přibliţně projeví aţ po půl roce (Trewinnard, 2006; Roztočil, 2011) Kouření a těhotenství Uţívání nikotinu během těhotenství je nebezpečné jak pro matku, protoţe nikotin sniţuje fetoplacentární perfuzi. Účinek nikotinu je závislý na počtu vykouřených cigaret, Kouření zvyšuje riziko hypotrofizace plodu, intrauterinního úmrtí, abrupce placenty a můţe vést k řadě problémů, jako jsou například pre-eklapsie, předčasný porod, vrozené vývojové vady plodu. Následně novorozenec můţe trpět silným abstinenčním syndromem a zvyšuje se riziko náhlého úmrtí novorozence (Roztočil, 2008) Závislost na nikotinu Závislost na nikotinu (nikotinismus), dle WHO diagnóza F 17, můţeme rozdělit na závislost psychickou/behaviorální/sociální a fyzickou. Člověka závislého na nikotinu můţeme označit tehdy, jestli vykouří nejméně cigaret denně a má potřebu si zapálit první cigaretu do hodiny od probuzení. V diagnostice nikotinové závislosti nám můţe pomoci Fagerströmův test nikotinové závislosti. Dle epidemiologických studií ţeny podléhají snáze závislosti na nikotinu a mají těţší průběh abstinenčního syndromu (Hrubá a kol., 2010). 21

22 Vznik kuřácké závislosti Kouření vyvolává trojí závislost: 1) Sociální závislost 2) Psychologickou závislost 3) Farmakologickou závislost Psychosociální závislost Sociální závislost vzniká v kolektivu přátel (kuřáků), do které se chce nekuřák začlenit. Psychická závislost se vyvíjí po opakujících se příleţitostech, k zapálení si cigarety. Po čase začíná závislost na cigaretu jako předmět, bez ohledu na její určení. Je to stav kdy převaţuje potřeba něco dělat, drţet, pozorovat. Psychosociální závislost je závislost na cigarety jako předmětu, není to závislost na nikotinu. Tady patří např. i rituál zapalování cigarety, nabízení cigaret, sledování kouře z cigaret apod. (Kimáková a kol., 2012) Fyzická (farmakologická, somatická) závislost Fyzická závislost je závislost na nikotin jako drogu. Vyvine se většinou do 2 let od začátku kouření a to asi u 85% kuřáků. Tato závislost je podobná jako při závislosti na kokain nebo heroin. Nikotin se váţe na acetylcholinové receptory mozkových buněk, přičemţ uvolňuje dopamin, katecholaminy, serotonin, kortikosteroidy, endorfiny a jiné. Přestoţe se nikotin dostává z plic do mozku téměř okamţitě (7-10 s), téměř okamţitě se také dostavuje uspokojující, stimulační efekt. Toto vysvětluje, proč kuřáci ve stresu nebo plnění náročných úloh sahají po cigaretě. (Kimáková a kol., 2012) Abstinenční syndrom je soubor příznaků projevujících se podráţděností, nesoustředěností, chutěmi po cigaretě, bolestí hlavy, úzkostí, neklidem, třesem, skleslostí a hladem. Vzniká uţ po jedné aţ dvou hodinách od poslední cigarety a je doprovázen i zaţívacími obtíţemi, poklesem srdečního tepu a krevního tlaku, změnami v elektrických impulsech mozku, objevují se i poruchy spánku. Míra abstinenčních příznaků a jejich délka jsou individuální a nejsou přímo úměrné závaţnosti závislosti na nikotinu. Nejhorší bývají zpravidla první tři týdny. V prvním týdnu jsou kuřáci ještě plni euforie, ale na konci 22

23 třetího týdne bývá většina tzv. na dně. Pak se obtíţe postupně zmírňují. Udává se, ţe průměrně trvají abstinenční příznaky kolem tří měsíců, ale i toto závisí na mnoha činitelích (Pešek, Nečesaná, 2008) Terapie závislosti na tabáku Řadíme zde psychoterapii a farmakologickou terapii Psychoterapie Psychoterapie je neoddělitelnou součástí léčby závislosti na tabáku. Přičemţ se vyuţívá verbálních, neverbálních a paraverbálních komunikačních technik, avšak nejvíce se uplatňuje kognitivně-behaviorální terapie. Bohuţel mnoho kuřáků, kteří se snaţí abstinovat od kouření, tento druh léčby podceňují a soustředí se především na farmakologické metody léčby, a to zpravidla nestačí. Psychoterapie pomáhá pacientům rozpoznat a vyvarovat se situacím, při kterých si nejčastěji zapálili cigaretu. Tato terapie je zaměřena na zvýšení sebedůvěry pacienta při odvykání a pomoci jak zvládnout stres a touhu si zakouřit. Psychoterapie trvá obvykle několik měsíců (Pešek, Nečesaná, 2008; Batra, George, 2011) Farmakoterapie Řadíme zde náhradní nikotinovou terapii (NNT). V České republice je NNT k dispozici ve 4 formách: ţvýkačka (2 a 4 mg), inhalátor (10 mg), náplast (5, 10 a 15 mg/16 h nebo 7, 14 a 21 mg/24 hodin) a sublingvální mikrotablety (2 mg) (Králíková, 2006). Studie prokázaly, ţe účinnost jednotlivých forem NNT se moc neliší. Důleţité je především dostatečné dávkování a dostatečně dlouhá doba uţívání. Prostředky náhradní nikotinové léčby dodávají tělu v době odvykání kouření čistý nikotin v dávce, která je menší neţ získávaná z kouření cigaret, ale tato náhradní dávka nikotinu stačí na potlačení abstinenčních příznaků. Navíc je výhodou to, ţe v této podobě se do těla dostává pouze nikotin v čisté formě, tj. bez dalších jedovatých látek jako je např. dehet (Pešek, Nečesaná, 2008). 23

24 Bupropion (Zyban SR) Bupropion je lék na předpis a původně slouţil jako antidepresivum. V USA se pouţívá od konce 20. století. V polovině 90. let si všimli, ţe pacienti s depresí léčení bupropionem nápadně často přestávají kouřit a ani letitým kuřákům uţ cigarety údajně nic neříkají. Studie účinnost potvrdila. Byla registrována stejná látka, bupropion, pod názvem Zyban SR, jako lék závislosti na tabáku vhodný i u kuřáků bez deprese. I kdyţ mechanizmus účinku není přesně jasný, předpokládá se, ţe souvisí se schopností bupropionu blokovat zpětné vstřebávání v synapsích dopaminu anebo noradrenalinu či serotoninu. Terapie bupropionrm by měla trvat alespoň 2 3 měsíce, můţe být ale i delší. Bupropion je u silných kuřáků moţné kombinovat s jakoukoli formou náhradní terapie nikotinem (Králíková, 2007). Vareniklin (Champix) Tento lék je také vázaný na lékařský předpis. Champix je nejnovějším a momentálně také nejúčinnějším lékem. Úspěšnost léčby ztrojnásobuje. Působí dvojím způsobem. Tím, ţe obsadí v mozku receptory namísto nikotinu, způsobuje stejně jako nikotin vyplavení dopaminu, a tedy zmírnění abstinenčních příznaků. Pokud si s vareniklinem zapálíte, nikotin se nemá kam navázat, protoţe receptory (= vazebná místa) jsou obsazené vareniklinem a obvyklý pocit odměny po potaţení se nedostaví (Králíková, 2007) Centra léčby závislosti na tabáku Jsou specializovanými pracovišti, která se soustřeďují jak na prevenci tak léčbu závislosti na tabáku. Tyto pracoviště jsou v rámci pneumologických nebo interních klinik, a to minimálně s jedním speciálně vyškoleným lékařem a jednou sestrou. Centrum léčby závislosti na tabáku na Vysočině je v Novém Městě na Moravě v nemocnici sv. Zdislavy Mostiště (Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, 2015). Telefonická linka pro odvykání kouření V České republice je zřízená Linka pro odvykání kouření na čísle: Funguje kaţdý všední den od 11:00-16:00. Na této lince vyškolení pracovníci 24

25 odpovídají na veškeré dotazy ohledně kouření. (Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, 2015) 3.8. Prevence závislosti na tabáku Aby byla prevence závislosti na tabáku úspěšná tak musí být tento program propracovaný. Musí zahrnovat zdravotnickou edukaci, veřejnou politiku a programy na šíření informací. Vzdělání by mělo probíhat v médiích, ve školách a zdravotnických institucích. (Sovinová, Csémy, 2003) Primární prevence Cílem primární prevence je v co největší míře zamezit vzniku neţádoucího jevu, ke kterému se prevence vztahuje. Popřípadě minimalizovat jiţ vzniklý jev. Do primární prevence řadíme: 1. Prevenci ve školách (preventivní programy) 2. Prevence poskytována lékaři či zdravotnickým personálem (např. projekt pro východní Evropu Sestry pomáhají přestat kouřit) 3. Prevence poskytována státem (zdanění tabákových výrobků, zákaz kouření, legislativa) (Sovinová, Csémy, 2003) Sekundární prevence Do sekundární prevence řadíme aktivity, které se snaţí v co nejvíce zabránit zdravotním, psychickým, sociálním a ekonomickým škodám způsobených kouřením. Cílem sekundární prevence je motivace kuřáků k odvyknutí a přistoupení na léčbu závislosti na nikotinu (Sovinová, Csémy,2003). Praktický postup pro lékaře a sestry Nejen v ordinacích primární péče, ale ve všech zdravotnických zařízeních je nutné dodrţovat jednoduchý seznam postupů, který zajišťuje pro všechny kuřáky dostatečně motivačně podloţené postupy a účinné moţnosti léčby závislosti na nikotinu. Tento systém se zaţil jako postup 4P nebo 4A. 25

26 1. Ptát se (ASK) systematická identifikace kuřáckého statusu všech uţivatelů tabáku při kaţdé návštěvě lékaře. 2. Poradit (ADVISE) naléhavá pobídka kaţdého kuřáka k zanechání kouření 3. Pomoci (ASSIST) Pomoci kuřákovi v odvykání 4. Připravit (ARRANGE) připravit schéma kontrolních sledování (Sovinová, Csémy, 2003). Světový den bez tabáku WHO Mottem letošního ročníku je: Stop ilegálnímu obchodování s tabákovými výrobky Světový den bez tabáku je 31.5 a v roce 2015 má připomínat účinné zásady kontroly tabáku a doporučuje: a. Zvyšovat povědomí o zdravotním dopadu nelegálních tabákových výrobků zejména na mladé osoby a osoby s nízkými příjmy vzhledem ke snadné dostupnosti a nízké ceně. b. Ukazovat, jak můţe účinná kontrola tabáku ilegálnímu obchodu s cigaretami zabránit - zejména vysoké tabákové daně a obrázková varování na obalech c. Demonstrovat, jak se tabákový průmysl podílí na ilegálním obchodu s tabákovými výrobky. d. Zdůrazňovat vyuţívání zisku z ilegálního obchodu s tabákem kriminálními skupinami k financování organizovaného zločinu včetně drog, zbraní a terorismu. Podporovat ve všech členských zemích Rámcové úmluvy o kontrole tabáku WHO ratifikaci a naplnění Protokolu o eliminaci nelegálního obchodování s tabákovými výrobky a jeho co nejrychlejší vejití v platnost zapojení relevantních činitelů (Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, 2015). 26

27 II. Praktická část 27

28 4. Metodika výzkumu Pro sběr informací jsem vyuţila kvantitativní výzkum formou dotazníku. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval 26 otázek, 15 otázek uzavřeného typu, 7 otázek polootevřeného typu a 4 otázek otevřeného typu. Byl určen pro kouřící respondenty a obsahoval i Fagerströmův test nikotinové závislosti otázky (Příloha 2). Na začátek dotazníku jsem zařadila údaje nutné ke statistickému zpracování, jako jsou věk, pohlaví či jestli je respondent kuřák nebo nekuřák Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkum byl určen pro kouřící osoby ve věkovém rozmezí rozdělených do skupin od 18 let a méně 46 let a více. Jako sledovaný vzorek respondentů byly osloveny osoby v mém okolí a v okolí mé rodiny (kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj a Středočeský kraj). Rozdáno bylo celkem 200 dotazníku, avšak správně vyplněných se vrátilo 180 dotazníků z toho 70 ţen kuřaček, 31 nekuřaček a 70 muţů kuřáků a 9 kuřáků. Nekuřáci odpovídali jen na otázky 1-4. Z celkového počtu 200 dotazníků byla návratnost 90 % Průběh výzkumu Výzkum probíhal v období od března 2015 do dubna Dotazník byl respondentům odevzdán osobně Zpracování získaných dat Ke zpracování získaných dat jsem pouţila počítačový program Microsoft Office Word 2010 pro text. A Microsoft Office Excel 2010 pro zpracování tabulek a matematické výpočty. Výsledky jsou uvedeny v absolutních číslech (n) a v procentech (%). 28

29 4.4. Výsledky výzkumu Otázka v dotazníku 1: Vaše pohlaví? Tabulka 1 Pohlaví respondentů Pohlaví N % Ţena Muţ Celkem Z celkového počtu respondentů 180 (100 %) bylo 79 muţů (44 %) a 101 ţen (56 %). Otázka v dotazníku 2: Váš věk? Tabulka 2 Věk respondentů Pohlaví Věk respondentů Ţena Muţ Celkem N % n % n % 18 let a méně 12 6, , let , , let 35 19, , let a více Celkem Tabulka 2 zobrazuje rozdělení respondentů podle pohlaví a věku. Respondenti byli rozděleni do čtyř věkových kategorií. Ve věku 18 let a méně se zúčastnilo 12 (6,5 %) ţen a 9 (5 %) muţů, ve věku let se zúčastnilo 32 (18 %) ţen a 23 (12,5 %) muţů, ve věku let se zúčastnilo 35 (19,5 %) ţen a 25 (14,5 %) muţů a ve věku 46 let a více se zúčastnilo 22 (12 %) ţen a 22 (12 %) muţů. 29

30 Otázka v dotazníku 3: Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Tabulka 3 Vzdělání respondentů Vzdělání Ţena Počet Muţ Celkem n % n % n % Základní střední bez maturity , ,5 Střední s maturitou 24 13, ,5 Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské Jiné Celkem Tabulka 2 zobrazuje rozdělení respondentů dle pohlaví a dosaţeného vzdělání. Základní vzdělání má 9 (5 %) ţen a 12 (6 %) muţů, středního vzdělání bez maturity má 25 (14 %) ţen a 19 (10,5 %) muţů, střední školu s maturitou má 24 (13,5 %) ţen a 18 (10%) muţů, vyšší odborné vzdělání má nejvíce respondentů a to 27 (15 %) ţen a 14 (8 %) muţů a vysokoškolské vzdělání má 16 (9 %) ţen a 16 (9 %) muţů. 30

31 Otázka v dotazníku 4: Kouříte? Tabulka 4 Kouříte Pohlaví ANO NE Celkem n % n % n % Ţena Muţ Celkem Z tabulky 4 vyplívá, ţe z respondentů, kteří byli zařazeni do průzkumu je 70 (50 %) ţen a 70 (50 %) muţů kouřících a 31 (17 %) ţen a 9 (5 %) muţů nekouřících. Otázky určené pro kuřáky Otázka v dotazníku 5 Kouřil nebo kouří někdo ve vaší rodině? Tabulka 5 Výskyt kouření v rodině respondentů Kouří nebo kouřil někdo ve Vaší rodině Pohlaví Celkem Ţena Muţ n % n % n % Ano 61 43, ,5 Ne 9 6, ,5 Celkem Tabulka 5 zobrazuje výsledky muţů a ţen, které jsou téměř totoţné, 61 (43,5 %) ţen odpovědělo, ţe někdo v jejich rodině koří nebo kouřil a 62 (44 %) muţů odpovědělo taktéţ. Jen 9 (6,5 %) ţen a 8 (6 %) muţů uvedlo, ţe v jejich rodině nikdo nekouří. 31

32 Otázka v dotazníku 6 Uveďte, proč kouříte. Tabulka 6 Důvod kouření Důvod kouření Kouří rodinný příslušník Ţena Pohlaví Muţ Celkem n % n % n % Osobní problémy , ,5 Vliv Kamarádů 23 16, ,5 Zvědavost ,5 11 7,5 Odlišit se od ostatních 2 1, ,5 Jiné Z tabulky 6 vyplývá, ţe nejčastějším důvodem kouření u ţen jsou osobní problémy 29 (21 %), dále následuje vliv kamarádů 23 (16,5 %), dalším důvodem je, ţe kouří rodinný příslušník 15 (11 %), 10 (7 %) ţen uvedlo, ţe jim kouření chutná, dalších 7 (5 %) ţen uvedlo, ţe je kouření uklidňuje a jen 6 (4 %) ţen kouří ze zvědavosti. U muţů je nejčastějším důvodem vliv kamarádů 49 (35 %), dalším nejčastějším důvodem je, ţe kouří rodinný příslušník 24 (17 %), 7 (5 %) muţů kouří, aby se odlišili od ostatních, další jsou osobní problémy 5 (3,5 %), zvědavost 5 (3,5 %), 5 (3,5 %) muţů uvedlo, ţe jim kouření chutná a 1 (0,5 %) muţe kouření uklidňuje. 32

33 Otázka v dotazníku 7 Věk kdy jste začal(a) kouřit. Tabulka 7 Počátek kouření respondentů Pohlaví Počátek kouření Ţena Muţ Celkem n % n % n % let 41 29, , let let ,5 5 3,5 12 let 1 0,5 1 0, let ,5 11 7,5 14 let Celkem Tabulka 7 zobrazuje počátek kouření u ţen a muţů. Ve věkovém rozmezí let začalo kouřit nejvíce muţů 45 (32,5 %) a ţen 41 (29,5 %). Ve věkovém rozmezí let začalo kouřit 15 (11 %) ţen a 11 (8 %) muţů. Jen 5 (3,5 %) muţů a ţádná ţena začali kouřit ve věkovém rozmezí let. 1 (0,5 %) muţ a 1 (0,5 %) ţena začali kouřit ve 12 letech. 6 (4 %) ţen a 5 (3,5 %) muţů začalo kouřit ve svých 13 ti letech a 7 (5 %) ţen a 3 (2 %) muţi začali kouřit v 14 ti letech. 33

34 Otázka v dotazníku 8 Jak brzy po probuzení si zapálíte svou první cigaretu? Tabulka 8 Zapálení první cigarety po probuzení Zapálení první cigarety po probuzení Pohlaví Celkem Ţena Muţ n % n % n % do 5 minut 1 0, ,5 za 6-30 minut za minut , ,5 po 60 minutách 34 24, , Celkem Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti, vyhodnoceného v tabulce. Z tabulky 8 vyplívá, ţe 1 (0,5 %) ţena a 6 (4 %) muţů si zapálí svou první cigaretu po probuzení do 5 minut. Za 6-30 minut si zapálí první cigaretu po probuzení 17 (12 %) ţen a 7 (5 %) muţů, za minut si zapálí svou první cigaretu 18 (13 %) ţen a 19 (13,5 %) muţů. Nejvíce muţů 38 (27,5 %) a ţen 34 (24,5 %) si zapálí svou první cigaretu po 60 minutách. 34

35 Otázka v dotazníku 9 Kolik cigaret denně vykouříte? Tabulka 9 Počet vykouřených cigaret za den Počet vykouřených cigaret za den Ţena Pohlaví Muţ Celkem n % n % n % 0-10 cigaret , , cigaret cigaret ,5 3 1,5 31 a více cigaret Celkem Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 9 vyplívá, ţe 50 (36 %) ţen a 40 (28,5 %) muţů vykouří 0-10 cigaret cigaret vykouří 20 (14 %) ţen a 25 (18 %) muţů, cigaret vykouří 2 (1,5 %) muţi a ţádná ţena a 31 a více cigaret vykouří 3 (2 %) muţi a ţádná ţena. Otázka v dotazníku 10 Kouříte i v případě nemoci? Tabulka 10 Kouření respondentů v nemoci Pohlaví Kouření a nemoc Ţena Muţ Celkem n % n % n % Ano Ne Celkem Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 10 vyplívá, ţe v případě nemoci nekouří většina respondentů 98 (70 %) a to 48 (34 %) ţen a 50 (36 %) muţů. 22 (16 %) ţen a 20 (14 %) muţů kouří i v případě nemoci. 35

36 Otázka v dotazníku 11 Kouříte i na zakázaných místech? Tabulka 11 Kouření respondentů na zakázaných místech Kouření v zakázaných místech Ţena Pohlaví Muţ celkem n % n % n % Ano 23 16, , Ne 47 33, , Celkem Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 11 vyplívá, ţe většina respondentů 94 (67 %) nekouří v zakázaných místech a to 47 (33,5 %) muţů a 47 (33,5 %) ţen. V zakázaných místech kouří 23 (16,5 %) ţen a 23 (16,5 %) muţů. Otázka v dotazníku 12 Kterou cigaretu by jste nerad(a) postrádal(a)? Tabulka 12 Postrádání cigarety Pohlaví Postrádání cigarety Ţena Muţ Celkem n % n % n % První ráno Kteroukoliv jinou Celkem Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 12 vyplívá, ţe 31 (22 %) ţen a 24 (17 %) muţů dělá problém postrádat první ranní cigaretu a 39 (28 %) ţenám a 46 (33 %) muţům by neradi postrádali kteroukoliv jinou cigaretu. 36

37 Otázka v dotazníku 13 Kouříte více během dopoledne nebo odpoledne? Tabulka 13 Četnost kouření respondentů dle denní doby Četnost kouření dle denní doby Pohlaví Celkem Ţena Muţ N % n % n % Dopoledne Odpoledne Celkem Tato otázka byla zařazena do testu nikotinové závislosti. Z tabulky 13 vyplívá, ţe většina respondentů 83 (59 %) kouří více během odpoledne a jen 57 (41 %) respondentů a to 25 (18 %) ţen a 32 (23%) muţů kouří více během odpoledne. Otázka v dotazníku 14 Jak silné cigarety preferujete? Tabulka 14 Síla preferovaných cigaret Síla preferovaných cigaret Ţena Pohlaví Muţ Celkem N % n % n % Extra slabé ,5 5 3,5 Slabé , ,5 Normální ,5 Silné ,5 Extra silné Celkem Z tabulky 14 vyplívá, ţe 32 (23 %) ţen a 55 (39 %) muţů více preferuje normální cigarety, extra slabé cigarety preferují 4 (3 %) ţeny a 1 (0,5 %) muţ, 29 (21 %) ţen a 1 (0,5 %) muţ preferují slabé cigarety, silné cigarety preferuje 5 (3 %) ţen a 10 (7 %) muţů a extra silné cigarety preferují 3 (2 %) muţi a ţádná ţena. 37

38 Otázka v dotazníku 15 Při jaké příleţitosti nejčastěji kouříte? Tabulka 15 Nejčastější příleţitost ke kouření Pohlaví Nejčastější příleţitost ke Celkem kouření Ţena Muţ n % n % n % V restauraci V baru Na diskotéce Ve stresové situaci Doma V práci/ ve škole Na veřejných prostorech (ulice) Příleţitostně Na tuto otázku bylo moţné odpovědět více moţnostmi. Tabulka 15 zobrazuje, ţe nejvíce ţen kouří ve stresové situaci 33 (24 %), poté u ţen následuje příleţitost ke kouření v baru 29 (21 %), 26 (19 %) ţen kouří nejčastěji v práci/ ve škole, 25 (18 %) ţen kouří nejčastěji na diskotéce a v restauraci. 16 (11 %) ţen kouří příleţitostně, 14 (10 %) ţen kouří nejčastěji doma a 8 (6 %) ţen kouří na veřejných prostorech. Muţi mají nejčastější příleţitost ke kouření v práci/ve škole 51 (36 %), další nejčastější příleţitost je na diskotéce 37 (26 %) muţů, poté v baru 35 (25 %) muţů, ve stresové situaci kouří 29 (21 %) muţů, doma kouří 23 (16 %) muţů, v restauraci kouří 17 (12 %) muţů, na veřejných prostorech kouří 12 (9 %) muţů a 5 (3 %) muţů kouří příleţitostně. 38

39 Otázka v dotazníku 16 Chtěl(a) byste přestat kouřit? Tabulka 16 Chtěl(a) by jste přestat kouřit Chtěl(a) byste přestat kouřit Ţena Pohlaví Muţ Celkem N % n % n % Ano Ne Celkem Z tabulky 16 vyplívá, ţe většina respondentů 105 (75 %) by chtěla přestat s kouřením a to 53 (38 %) ţen a 52 (37 %) muţů. 17 (12 %) ţen a 18 (13 %) muţů by nechtělo zanechat kouření. Otázka v dotazníku 17 Pokoušel(a) jste se někdy přestat s kouřením? Tabulka 17 Snaha přestat s kouřením Pohlaví Snaha přestat s Celkem kouřením Ţena Muţ n % n % n % Ano Ne Celkem Z tabulky 17 vyplívá, ţe většina respondentů 105 (75 %) z toho 56 (40 %) ţen a 49 (35 %) muţů se snaţilo přestat s kouřením, 14 (10 %) ţen a 21 (15 %) se nikdy nesnaţilo přestat s kouřením. 39

40 Otázka v dotazníku 18 Jaký důvod Vás přiměl k odvykání kouření? Tabulka 18 Důvod odvykání u respondentů Důvod odvykání kouření Ţena Pohlaví Muţ Celkem n % n % n % Těhotenství Rodina Partner 9 6, ,5 Vlastní rozhodnutí Cena cigaret Jiné 6 4, ,5 Na tuto otázku bylo moţné odpovědět více moţnostmi a na tuto otázku neodpovídali respondenti, kteří uvedli, ţe se nepokoušeli přestat s kouřením. Z tabulky 18 vyplívá, ţe nejčastějším důvodem odvykání kouření u ţen 34 (24 %) a u muţů 32 (23 %) bylo vlastní rozhodnutí, dalším nejčastějším důvodem u ţen bylo těhotenství 21 (15 %) a cena cigaret 21 (15 %), 9 (6,5 %) ţen uvedlo jako důvod odvykání partnera a 6 (4 %) ţen uvedlo jako důvod odvykání rodinu. 6 (4,5%) a 7 (5%) muţů uvedlo jako důvod odvykání kouření nemoc. 24 (17 %) muţů uvedlo, ţe důvodem odvykání byla cena cigaret, 10 (7 %) muţů uvedlo partnera jako důvod odvykání kouření a 3 (2 %) muţi uvedli rodinu jako důvod odvykání kouření. 40

41 Otázka v dotazníku 19 Jak/jakým způsobem jste se snaţil/a přestat kouřit? Tabulka 19 Způsob snahy přestat kouřit Pohlaví Způsob snahy přestat kouřit Ţena Muţ Celkem n % n % n % Přestal(a) jsem sám(a) (bez pomoci) Pomocí náhradní nikotinové terapie Vyhledal(a) jsem odbornou pomoc Jiné Celkem Na tuto otázku neodpovídali respondenti, kteří uvedli, ţe se nepokoušeli přestat s kouřením. Z tabulky 19 vyplívá, ţe 50 (36 %) ţen a 33 (24 %) muţů se snaţili přestat kouřit sami bez pomoci, 9 (6 %) ţen a 12 (9 %) muţů se snaţilo přestat pomocí náhradní nikotinové terapie a 2 (1 %) ţeny a 3 (2 %) muţi vyhledali odbornou pomoc. Otázka v dotazníku 20 Jakými zdravotními problémy trpíte? Tabulka 20 Zdravotní problémy respondentů (u ţen) Pohlaví Zdravotní problémy Ţena n % Ano Ne Nevím Ano Ne Nevím Ranní kašel ,5 1,5 Dušnost při námaze ,5 4,5 Chrapot Ţlutavé zbarvení prstů Bolesti hlavy ,5 4,5 Nechutenství Infarkt myokardu Hypertenze ,5 88,5 3 Poruchy menstruačního cyklu ,5 1,5 Chronická obstrukční plicní nemoc Nádorové onemocnění ,5 94 4,5 41

42 Na tuto otázku bylo moţné odpovědět více moţnostmi. Z tabulky 20 vyplívá, ţe ţeny nejčastěji trpí dušností při námaze 26 (37 %), poté následuje bolest hlavy 19 (27 %), 17 (24 %) ţen trpí ranním kašlem, 10 (14 %) ţen trpí poruchami menstruačního cyklu, nechutenstvím trpí 8 (11, 5%) ţen, 6 (8,5 %) ţen trpí hypertenzí, chrapotem a ţlutavým zbarvením prstů trpí 4 (6 %) ţen, 1 (1,5 %) měla nádorové onemocnění a ţádná z dotazovaných ţen netrpěla chronickou obstrukční plicní nemocí a infarktem myokardu. Tabulka 21 Zdravotní problémy respondentů (u muţů) Pohlaví Zdravotní problémy Muţ n % Ano Ne Nevím Ano Ne Nevím Ranní kašel ,5 73 1,5 Dušnost při námaze Chrapot Ţlutavé zbarvení prstů Bolesti hlavy ,5 4,5 Nechutenství ,5 4,5 Infarkt myokardu Hypertenze Poruchy menstruačního cyklu Chronická obstrukční plicní nemoc Nádorové onemocnění Na tuto otázku bylo moţné odpovědět více moţnostmi. Tak jako u ţen nejvíce muţů trpí dušností při námaze 35 (50 %), 26 (37 %) muţů trpí bolestmi hlavy, ranním kašlem a ţlutavým zbarvením prstů trpí 18 (26 %) muţů, 15 (21,5 %) muţů trpí chrapotem, 12 (17 %) muţů trpí hypertenzí, nechutenstvím trpí 10 (14 %) muţů, 4 (6 %) muţi trpí chronickou obstrukční plicní nemocí a 7 (5 %) muţů trpí nádorovým onemocněním. 42

43 Otázka v dotazníku 21 Co byste doporučil(a) nekuřákům? Tabulka 22 Doporučení respondentů nekuřákům Pohlaví Doporučení nekuřákům Ţena Muţ Celkem n % n % n % Nezačínat kouřit Nedát se ovlivnit kolektivem Vyhnout se pasivnímu kouření Celkem Z tabulky 22 zobrazuje, ţe kouřící respondenti nejčastěji doporučovali nekuřákům nezačínat kouřit 113 (81 %), dalších 25 (18 %) kuřáků uvedlo, aby se nekuřáci nedali ovlivnit kolektivem a 2 (1 %) kuřačky uvedly, aby se vyhnuly pasivnímu kouření. Otázka v dotazníku 22 Zdrţujete se tam, kde se nekouří nebo tam, kde se kouří? Tabulka 23 Prostředí respondentů Pohlaví Prostředí Ţena Muţ Celkem n % n % n % Tam kde se kouří Tam kde se nekouří Je mi to jedno Jiné Celkem Z tabulky 23 vyplívá, ţe 57 (40 %) muţům a 36 (26 %) ţenám je jedno, ve kterém prostředí se zdrţují. 21 (15 %) ţen a 5 (4 %) muţů se zdrţují tam, kde se nekouří a 13 (9 %) ţen a 8 (6 %) muţů se zdrţuje tam, kde se kouří. 43

44 Otázka v dotazníku 23 Víte, jaké jsou důsledky kouření? (uveďte jaké) Tabulka 24 Důsledky kouření dle respondentů Pohlaví Důsledky kouření Ţena Muţ Celkem n % n % n % Rakovina , ,5 Onemocnění srdce a cév 11 7,5 12 8, Onemocněné plic a dýchacího systému , ,5 Neplodnost ,5 6 4,5 Zhoršení finanční situace , ,5 Smrt 2 1,5 5 3,5 7 5 Otázkou 23 v dotazníku jsem si chtěla ověřit znalost kuřáku o důsledcích kouření, které měli uvést. Tabulka 24 ukazuje, ţe nejvíce respondentů odpovědělo, ţe důsledkem kouření je rakovina 53 (37,5 %) a to 20 (14 %) ţen a 33 (23,5 %) muţů, další nejčastější odpovědí bylo onemocnění plic a dýchacího systému 35 (25 %) z toho takto odpovědělo 19 (14 %) ţen a 16 (11,5 %) muţů. Onemocnění srdce a cév uvedlo 23 (16 %) respondentů a to 11 (7,5 %) ţen a 12 (8,5 %) muţů, 16 (11,5 %) respondentů z toho 4 (3 %) ţeny a 2 (1,5 %) muţi uvedlo, ţe důsledkem kouření je zhoršení finanční situace, 7 (5 %) respondentů uvedlo, ţe důsledkem kouření je smrt a to 2 (1,5 %) ţeny a 5 (3,5 %) muţů. 6 (4,5 %) respondentů uvedlo neplodnost a to 4 (3 %) ţeny a 2 (1,5 %) muţi. 44

45 Otázka v dotazníku 24 Je škodlivé pasivní kouření? Tabulka 25 Škodlivost pasivního kouření Pohlaví Škodlivost pasivního kouření Ţena Muţ Celkem n % n % n % Ano Ne Nevím Jiné Celkem Z tabulky vyplívá, ţe 60 (43 %) ţen a 47 (34 %) muţů si myslí, ţe je pasivní kouření škodlivé. 1 (1 %) ţena a 5 (4 %) muţů odpovědělo, ţe pasivní kouření není škodlivé a 9 (6 %) ţen a 18 (12 %) muţů neví, jestli je pasivní kouření škodlivé. 45

46 Otázka v dotazníku 25 Uveďte alespoň 5 nemocí, které způsobuje pasivní kouření. Tabulka 26 Nemoci způsobené pasivním kouřením dle respondentů Pohlaví Nemoci způsobené pasivním Celkem kouřením Ţena Muţ N % n % n % Alergie Astma Kašel , ,5 Dušnost ,5 31 4,5 Zánět průdušek 17 2, ,5 CHOPN Rakovina plic 39 5,5 25 3, Ateroskleróza 39 5, ,5 Hypertenze Ischemická choroba srdeční (ICHS) ,5 24 3,5 Infarkt myokardu (IM) 10 1,5 32 4, Cévní mozková příhoda (CMP) 10 1, ,5 Rakovina , ,5 Neplodnost Nevím 3 0, ,5 Celkem Nejčastějším onemocněním, které uváděli respondenti byl kašel 95 (13,5 %), dalších 81 (11,5 %) respondentů uvedlo astma, 80 (11,5 %) respondentů uvedlo jako onemocnění způsobené aktivním kouřením rakovinu a 64 (9 %) respondentů to upřesnilo na rakovinu plic, aterosklerózu uvedlo 60 (8,5 %) respondentů, 51 (7,5 %) respondentů uvedlo nevím, z čehoţ nejvíce muţů 48 (7 %), 47 (7 %) respondentů zařadilo do onemocnění také alergie, 42 (6%) respondentů uvedlo infarkt myokardu, 38 (5,5 %) respondentů uvedlo zánět průdušek, 35 (5 %) respondentů zařadilo do nemocí způsobené kouřením hypertenzi, 31 (4,5 %) respondentů uvedlo dušnost, 24 (3,5 %) respondentů uvedlo ICHS, neplodnost zařadilo do onemocnění 21 (3 %) respondentů, 17 (2,5 %) respondentů uvedlo CMP a 14 (2 %) respondentů uvedlo CHOPN. 46