MUDr. Šárka Poupìtová NETRAPTE SE PO ROZVODU

Transkript

1

2

3 UPOZORNĚNÍ Nìkteré èásti lidských pøíbìhù jsou vybrané z mé poradenské praxe. Identifikující okolnosti jsou však pozmìnìny z dùvodu ochrany klientù. Pokud nìkomu urèitý pøíbìh pøipomene konkrétního èlovìka, je to náhoda. Pokud nìkomu pøipomene nìkterý z pøíbìhù jeho vlastní situaci, náhoda to být nemusí.

4 MUDr. Šárka Poupìtová NETRAPTE SE PO ROZVODU Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: jako svou publikaci Odpovìdná redaktorka Zuzana Koutná Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 176 Vydání 1., 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod Grada Publishing, a.s., 2009 Obrázek na obálce profimedia.cz ISBN

5 Obsah 10 O AUTORCE 11 VÍTEJTE NA CESTĚ Trocha teorie PRÁVNÍ ROZVOD A PSYCHOROZVOD Rozvod a zátìž 21 Rozvod, ztráta, truchlení a hojení 22 Smysl psychorozvodu 24 Fáze psychorozvodu 34 Potøebné aktivní kroky 36 Uvíznutí 39 ODDĚLENÍ RODIČŮ A OCHRANA DĚTÍ 44 ODPOVĚDNOST ZA HOJENÍ Emoce a hojení ve vnitřním světě 49 PROSTĚ TO BOLÍ 49 Bolest ze ztrát a truchlení 51 Komplikace truchlení 5

6 Obsah 52 Nedivte se projevùm truchlení 53 Bolest starých zranìní 56 Bolest ze zraòování 59 Bolest pochopení 60 Bolest z konfrontace s vlastním stínem 63 ŠPATNĚ SE MI FUNGUJE, NEZVLÁDÁM PRÁCI A SVÉ POVINNOSTI 67 RADOST? CO TO JE? 69 JÁ TO BEZ NĚJ NEZVLÁDNU 72 JÁ TO NEZVLÁDNU 74 JÁ TO BEZ NÍ NEPŘEŽIJU 75 OKAMŽITĚ NA INTERNET! MÁM NOVÝ ÚŽASNÝ VZTAH A UŽ SE 78 NETRÁPÍM 82 TO PRÁZDNÉ MÍSTO 84 KDO ZA TO MOHL? 87 NĚCO MI DLUŽÍ! 88 NENÁVIST TO SILNÉ POUTO 6

7 Obsah 91 POMSTA? 93 ROZVEDENI NEROZVEDENI ANEB NEVER ENDING STORY 96 NĚJAK TRÁVÍM VÍC ČASU V HOSPODĚ 98 UJEDU PRYČ 99 POŘÁD PRACUJU 100 GENERÁLNÍ ÚKLID DOMA I V DUŠI POCITY VINY Pocity viny reálná vina odpovìdnost 106 Sebeobviòování jako strach z definitivní ztráty 107 Zbytnìlé svìdomí namísto zlosti 108 Pocity viny namísto truchlení 110 Pocity viny místo strachu 112 Problémy dìtí jako pøipomínka viny rodièe 117 Odèinìní a odpuštìní viny 119 JSEM TAK OSAMĚLÁ 129 DEPRESE 132 SEBEVRAŽDA? 7

8 Obsah 134 PROTIMUŽSKÉ A PROTIŽENSKÉ OBDOBÍ 135 CO TĚ NEZABILO, MOŽNÁ TĚ POSÍLÍ 137 UŽ SE NEBOJÍM Změny v kontaktu s vnějším světem 141 STAV: ROZVEDENÝ/Á 142 STABILIZACE NOVÉ SITUACE ZDROJE SYCENÍ Prostøedí 146 Volný èas 150 Spoleèenství, podpùrné vztahy, kontakty 150 Komunikace 151 Sycení v ženském a mužském svìtì 151 Hra s dìtmi 153 Kvalitní strava 154 Není nutné držet hladovku 155 UŽ NEJSME PARTNERY, ZŮSTÁVÁME RODIČI (ALE KDO TO MÁ VYDRŽET) 8

9 Obsah 157 DÍTĚ NENÍ PARTNER ODCIZENÍ DÍTĚTE S RODIČEM A HRA 158 O SYNDROM ODCIZENÍ 159 Válka rodièù a válka kolem odcizení 160 Dítì uprostøed konfliktu rodièù 161 Rodiè peèující o dítì 162 Odcizený rodiè 163 Posouzení a øešení problému 165 NOVÝ PARTNER 168 DĚTI A NOVÝ PARTNER 168 Poèáteèní seznamování 168 Co na to druhý rodiè? NOVÁ RODINA Co potøebuje v nové rodinì dítì? 172 Co potøebuje nový partner? 172 Narození nového dítìte do rekonstruované rodiny 175 ZÁVĚR 176 LITERATURA 9

10 O autorce O AUTORCE MUDr. Šárka Poupìtová (1969) Autorka je samostatnou manželskou a rodinnou poradkyní a rodinnou terapeutkou. Absolvovala výcvik v Rodinné terapii psychosomatických onemocnìní a v Transakèní analýze. Ve své praxi se od roku 1995 zabývá pøedevším manželským a rodinným poradenstvím. V letech pracovala v projektu Dítì má dva rodièe, zamìøeném na pomoc rodinám v tìžkých porozvodových situacích. V souèasnosti pracuje v soukromé praxi; kromì poradenství a terapie se zamìøuje na preventivní péèi o vztahy, protože vìøí, že prevence pomáhá pøedcházet tìžkým vztahovým problémùm. Vede kurzy zamìøené na podporu a rozvíjení partnerských a rodinných vztahù. 10

11 Vítejte na cestě VÍTEJTE NA CESTĚ Život mì jednou za èas nìèím pøekvapí. V souvislosti s touto knihou mi dal zažít zvláštní soubìh okolností. Dostala jsem nabídku k jejímu napsání v den, kdy jsem se rozlouèila se svojí životní láskou a vìdìla o trápení velmi mnoho. Že by bylo všechno zlé pøece jen obèas k nìèemu dobré? To se mému rebelujícímu Já stále ještì pøíèí uznat, ale mé tvoøivé Já už pochopilo, jaké dary ta bolest mùže pøinést napø. zkušenosti, o které je možné se podìlit. Mìla jsem za sebou dlouhé období, kdy jsem si nedovedla pøedstavit, jak by mohlo trápení z mého života odejít. V dobì, která tìsnì pøedcházela nabídce k napsání knihy, se mi zaèala v hlavì vynoøovat nesmìlá pøedstava, že to možné je. Nevynoøila se náhodou. Pøedcházelo tomu dlouhé hledání, jak pracuje moje duše, a zjištìní, že mì nìkteré její nevlídné èásti do trápení vedou. Potøebovala jsem se nauèit, jak se chránit pøed nebezpeènými a zraòujícími situacemi ve vztazích i ve vztahu k sobì. Dùležitým krokem bylo také definitivní vnitøní rozlouèení se se ztraceným partnerem a s posledními zbyteèky pøíjemného kontaktu s ním, jenž náš bolestný vztah stále udržoval. Kroky k rozlouèení byly pro mì tìžké a trvaly mi dlouho. Pomohla mi také podpora blízkých lidí, kteøí pøes všechnu moji skepsi, nedùvìru a nedostatek sil mìli se mnou trpìlivost a s vlídností mi dávali najevo, že mì mají rádi a vìøí, že mám nadìji žít spokojenì. Já jsem to pomalouèku zaèala sama sobì dovolovat a zkoušet, zda to pùjde. Zaèala jsem objevovat cestu z trápení ven a vytváøet ve svém životì prostor spokojenosti. Nešlo to hned. Bolest, úzkost, skepse, trápení a mnohé z toho, co budu popisovat v dalších kapitolách, se ještì mnohokrát vrátily. Ta bolest, pøestože jsem ji nenávidìla a nechtìla, mì donutila pochopit o sobì nìkteré vìci, které jsem si do té doby neuvìdomovala. Zjistila jsem, jak pøistupuji k sobì a ke svìtu, k blízkým vztahùm a jak nevìdomky napomáhám svému trápení. Jsem ráda, že jsem našla podporu, která mi pomohla to zmìnit. V této knize bych chtìla využít zkušeností svých klientù, pøátel i své osobní. Pøála bych si, aby pomohla lidem, kteøí se trápí po ztrátì manželství èi partnerského vztahu, k vìdomí, že se svým trápením nejsou (a nemusí 11

12 Vítejte na cestě být) sami. Že se nemusí za nìj stydìt, když uvidí, že postihuje mnoho lidí, i nás profesionály. Pøála bych si, aby pøispìla k posílení nadìje, že trápení mùže skonèit a mùže pøijít nové, lepší životní období, aby inspirovala ke krokùm, které k tomu mohou být nápomocné. Každý neprožívá rozvod stejnì. Neobsáhnu jistì všechny situace, které mohou po rozvodu nastat, a všechny druhy porozvodového trápení. Zamìøím se na ty, se kterými se setkávám pøi své práci nejèastìji. Výbìr je také ovlivnìn mojí osobní zkušeností s hojením po rozvodu a rozchodu. Pøi psaní této knihy jsem se hodnì nauèila o rovnováze. Znovu jsem si uvìdomila, jak jednotlivé èásti procesu hojení potøebují být vyvažovány ostatními. Žádná nefunguje jen sama o sobì. Myslím, že rovnováha rozdílných kvalit je obecný princip, dùležitý pro fungování vztahù, spoleènosti i celého svìta. Pokud je rovnováha porušena, objeví se problémy. V úvodních teoretických kapitolách jsem se pokusila shrnout informace o vyrovnávání se s rozvodem, které ze svých zkušeností považuji za dùležité. Není nezbytné zaèít ètení knihy od nich. Další èást knihy praktická o hojení ve vnitøním a vnìjším svìtì není psána systematicky. Také není nutné, aby ji ètenáø systematicky èetl. Každý si mùže vybrat, které kapitoly ho osloví a v jakém poøadí je bude èíst. Nìkteré z nich jsem úmyslnì pojmenovávala slovy, která slýchám od lidí po rozchodu. Pøi psaní používám nìkdy mužský, nìkdy ženský rod, nìkdy množné èíslo, abych tím pøipomínala, že se rozvodové i porozvodové starosti týkají jak žen, tak mužù. Jednotlivé kapitoly jsou doprovázeny pøíbìhy z praxe. Na poèátku se mi zdálo neuvìøitelné, že by mohlo být nìkdy lépe. Uvìøila jsem tomu, až když jsem to zažila na vlastní kùži. Šárka Poupìtová 12

13 Trocha teorie

14

15 TROCHA TEORIE 1. ČÁST PRÁVNÍ ROZVOD A PSYCHOROZVOD Rozvod není krátkodobý akt, ale èást životní cesty. Ta nebývá ani pøímá, ani jednoduchá. Není také bezbolestná, pøestože v nìkterých populárních knihách èi na internetu mùžeme najít øadu návodù na bezbolestný rozvod. Nìkteré kroky rozvodového procesu mohou být tìžké a bolestné. Pokud jimi projdeme, rána po rozvodu se zahojí a psychické bøemeno související s bývalým vztahem a jeho ztrátou pøestane ovlivòovat a zatìžovat náš aktuální život. Bolestná zkušenost pøinese své plody porozumìní, posílení a vnitøní svobody, které nám pomohou v dalším životì. I když je rozvodová cesta pro každého trochu jiná, má fáze, kterými je potøeba projít. Když je obejdeme, problémy v nové životní situaci nás vracejí ke krokùm, které jsou potøebné k zahojení. Napø. nedokonèený psychorozvod se mùže projevovat roky trvajícím strachem riskovat další partnerský vztah, obdobnými (èi naopak pøesnì opaènými) obtížemi v novém partnerském vztahu, konfliktní rodièovskou komunikací rozvedených partnerù, problémovým vztahem k sobì samému Rozvést se znamená projít jednak institucionalizovanými kroky právního rozvodu a jednak individuálním vnitøním procesem psychorozvodu. Oba procesy se obvykle jen èásteènì èasovì pøekrývají. Právní rozvod je institut, který slouží k vnìjšímu øešení situace oddìlení manželù, kteøí spolu již nechtìjí èi nemohou dále žít. Øeší zpùsob oddìlení bydlení, rozdìlení majetku, závazkù a následnou výchovu spoleèných nezletilých dìtí. Je také informací pro okolní svìt, že manželé už nepatøí k sobì nastala zmìna jejich stavu. Právní rozvod je však také krok dùležitý pro vnitøní proces psychorozvodu. Pokud se manželé rozejdou a neprojdou právním rozvodem, nemohou úspìšnì dojít ke konci psychorozvodu. A to i kdyby žili na opaèném konci zemìkoule. 15

16 1. ČÁST TROCHA TEORIE Psychorozvod je vnitøní psychický proces, v jehož prùbìhu se èlovìk vyrovnává se zánikem manželství a všemi jeho dùsledky. Pøi psaní této knihy mì pøekvapilo, jak dlouho mi trvalo, než jsem psychorozvod popsala tak, aby mi pøipadal srozumitelný. Opakovanì jsem se vracela k již napsanému, vkládala nové odstavce, ze kterých jsem po nìkolika dnech nìkteré èásti opìt vymazávala. Mnohokrát jsem pøesouvala vìty, než jsem našla, do které èásti textu je nejvhodnìjší je zaøadit. Nedaøilo se mi psát jednotlivé kapitoly postupnì za sebou. Èasto jsem se vracela k již napsaným, neboť mi ty následující postupnì ukazovaly, co v tìch pøedchozích chybí. Dostávala jsem se do situací, kdy to dál nešlo a musela jsem se pøestat vìnovat rozepsanému tématu, ale šlo pracovat na jiném. Opakovanì jsem hledala výstižná slova, která by nedávala pøíliš velký prostor pro neporozumìní. Myslím si, že prùbìh psychorozvodu je tomu podobný. Opakovanì se vracíme k nìkterým tématùm, dokud je nepochopíme èi nedokonèíme. Vracejí se nám pocity, o kterých jsme si mysleli, že je už prožívat nebudeme. Nìkdy je pro nás nìjaké téma pøíliš tìžké èi bolestné. Nìkdy nevíme, jak dál. Potøebujeme urèité téma na chvíli opustit 16

17 TROCHA TEORIE 1. ČÁST a vracíme se k nìmu až za nìjaký èas. Ale jsme schopni se mezitím vìnovat jinému, ménì bolestnému èi obtížnému tématu. Zažíváme, jak se pohled na manželství, rozvod, jeho pøíèiny a smysl postupnì promìòuje. Po roce bývá jiný než na zaèátku. Stojí to energii, èas a úsilí, než najdeme vnitøní klid a rozvodové období srozumitelnì zapadne do pochopení naší životní cesty. Psychorozvod zaèíná obvykle dlouho pøed podáním žádosti o rozvod (alespoò u jednoho z manželù) a pokraèuje ještì po soudním rozvodu manželství. Pokud oba partneøi již prošli vnitøním procesem psychorozvodu nebo alespoò jeho vìtší èástí, bývá právní rozvod obvykle krátkou záležitostí bez vážnìjších komplikací. Pokud se však proces psychorozvodu zastavil a jeden èi oba bývalí partneøi neudìlají nezbytné kroky k jeho dokonèení, projeví se to èasto komplikacemi právního rozvodu. Ten se pak mùže zmìnit na bitvu o majetek èi dìti, která nemusí skonèit ani vynesením soudního rozsudku. 17

18 * 1. ČÁST TROCHA TEORIE ROZVOD A ZÁTĚŽ Kniha Netrapte se po rozvodu je zamìøená na fázi dokonèení procesu psychorozvodu a stabilizaci èlovìka v nové životní situaci po rozvodu. Proè považuji za dùležité zamìøit se na toto období? Rozvod je zátìžová situace. Dokonce jedna z nejtìžších. Je psychology považován za druhou nejtìžší životní situaci hned po úmrtí blízké osoby (viz tabulka 1). Vyrovnání se s touto zátìží vyžaduje svùj èas, prostor a porozumìní. To bývá èasto obtížné pod tlakem vnìjších i vnitøních nárokù na fungování v práci, v domácnosti, v péèi o dìti Setkávám se pomìrnì èasto s lidmi v rozvodové a porozvodové situaci, kteøí považují za slabost èi selhání, že nìkolik mìsícù prožívají bolestné emoce a mají nižší výkonnost (popøípadì je zachování obvyklého výkonu stojí obrovské úsilí na úkor jejich odpoèinku a nìkdy i zdraví). Mají na sebe nároky, jako by byli ve stabilní a celkem spokojené životní situaci. Své pocity a potøeby týkající se hojení považují za nedùležité nebo dokonce nepøimìøené. Nezahojené rány jim pak ovlivòují další život i vztahy a pøinášejí nové problémy, kterým by šlo dobrou rekonvalescencí pøedejít. Zátìž zpùsobují ztráty (vztahové, psychické, majetkové) a zmìny (každodenního fungování, hospodaøení ). Nìkdy však rozvod pøináší i vìtší zmìny, jako napø. pøestìhování se do nového pùsobištì, kde se èlovìk musí zorientovat, vybudovat si nové opory, vztahy a znovu stabilizovat svùj život. Èím více zmìn rozvod obnáší, tím vìtší zátìž pøedstavuje. Zdálo by se, že ztrátám se vyhnou ti, kteøí (ať už z èirého sobectví, èi ze strachu) do vztahu neinvestovali. Neriskovali se naplno citovì angažovat ani se vztahem nespojovali své osobní cíle. Neinvestovali do nìj finance ani svoji péèi. Mohou mít pøi rozvodu pocit, že nejsou ztrátoví. Možná si ale neuvìdomili, že tím vztah uèinili neživotným. Že si bezpeènì znemožnili být ziskoví. Nedali sobì ani partnerovi nadìji vytvoøit vztah, ve kterém by mohli být spokojeni. Míru zátìže, kterou rozvodová situace pøináší, lze orientaènì odhadnout z údajù v tabulce 1. Pøináší zajímavé srovnání se zátìží jiných životních událostí. Autoøi tabulky Holmes, Raher (In: Vodáèková a kol., 2002) uvádìjí, že pokud souèet bodù za poslední rok života je 250 a více, jde o tak 18

19 TROCHA TEORIE 1. ČÁST vysokou míru zátìže, že se organismus èlovìka ocitá na hranici svých možností a rezerv. Hrozí krize. Jestli nastane a jak bude vypadat, závisí samozøejmì na tom, jak se vzájemnì propojí vyladìní organismu s vnìjšími stresujícími vlivy. K nejvýznamnìjším vnìjším stresorùm, které hrají nebo mohou hrát roli pøi rozvodu, patøí: 1. ztráta (rozchod, zrada, zklamání, nedostaví-li se, co bylo oèekávané, pøerušení vazby na døívìjší zdroje pomoci ), 2. zmìna (stavu rodinného, pracovního, zdravotního ), 3. volba mezi dvìma podobnými kvalitami (napø. mezi manželkou a milenkou). Tab. 1 Tabulka životních událostí Událost Body Úmrtí partnera/partnerky 100 Rozvod 73 Rozvrat manželství 65 Uvìznìní 63 Úmrtí blízkého èlena rodiny 63 Úraz nebo vážné onemocnìní 53 Sòatek 50 Ztráta zamìstnání 47 Usmíøení a pøebudování manželství 45 Odchod do dùchodu 45 Zmìna zdravotního stavu èlena rodiny 44 Tìhotenství 40 Sexuální obtíže 39 Pøírùstek nového èlena rodiny 39 Zmìna zamìstnání 39 Pokraèování 19

20 1. ČÁST TROCHA TEORIE Pokraèování Událost Body Zmìna finanèního stavu 38 Úmrtí blízkého pøítele 37 Pøeøazení na jinou práci 36 Závažné neshody s partnerem 35 Pùjèka vyšší než jeden prùmìrný roèní plat 31 Splatnost pùjèky 30 Zmìna odpovìdnosti v zamìstnání 29 Syn nebo dcera opouštìjí domov 29 Konflikty s tchánem, tchyní, zetìm, snachou 29 Mimoøádný osobní èin nebo výkon 28 Manžel, manželka nastupuje nebo konèí zamìstnání 26 Vstup do školy nebo její ukonèení 26 Zmìna životních podmínek 25 Zmìna životních zvyklostí 24 Problémy a konflikty s šéfem 23 Zmìna pracovní doby a pracovních podmínek 20 Zmìna bydlištì 20 Zmìna školy 20 Zmìna rekreaèních aktivit 19 Zmìna církve nebo politické strany 19 Zmìna sociálních aktivit 18 Pùjèka menší než prùmìrný roèní plat 17 Zmìna spánkových zvyklostí a režimu 16 Zmìny v širší rodinì (úmrtí, sòatky) 15 Zmìny stravovacích zvyklostí 15 Vánoce 12 Pøestupek (napø. dopravní) a jeho projednávání 11 20

21 TROCHA TEORIE 1. ČÁST ROZVOD, ZTRÁTA, TRUCHLENÍ A HOJENÍ Prohra je slovo, které snad nikdo nemá rád. Rozvod je prohra pro oba partnery. Nezáleží na tom, co k ní vedlo, zda nelítostné rány osudu, nesplnitelná oèekávání, neadekvátní zpùsoby, které uèinily z oèekávatelného nemožné, nebo jen každý z partnerù chtìl nìco jiného a nenalezli spoleènou øeè nebo se stalo pouhé nedorozumìní a nìkdo z nich ve správný èas nenaslouchal èi nepodal vysvìtlení. Prohra znamená, že se nám manželství nezdaøilo. Nezdaøilo se naplnit pùvodní pøání, byly zmaøeny hodnoty a investované úsilí. A to bolí. Bolest je tím vìtší, èím vìtší bylo pùvodní pøání spojené se vztahem, èím vìtší byly investice do spoleèného života, èím vìtší hodnoty byly rozchodem zmaøeny. Rozvod, jako každá ztráta, bolí. Potøebuje svùj èas a své kroky k hojení. Pokud se hojí bez komplikací, nemusí si z nìj rozvedení partneøi ani jejich dìti odnést trauma a nežádoucí následky do dalšího života. Pokud se hojení zkomplikuje, pøináší zánìt na duši èi na srdci vìtší rizika následného zraòování pro rozvádìjící se èi rozvedené partnery i jejich dìti. Pokud rozvodová rána bolí více, než je únosné, nebo se nehojí, vyplatí se ošetøit ji a peèovat o její hojení s pomocí odborníka. Obdobnì, jako když se nám podebere rána na tìle a nehojí se pomocí domácího ošetøení. Dùsledky zranìní se pak mohou stupòovat od dlouhodobé bolesti pøes rozšíøení zánìtu na další zdravé orgány a pokraèovat vyøazením postižených èástí tìla až k otravì krve ohrožující život. Následky tìlesného zánìtu jsou rizikové pro tìlesné zdraví, stejnì tak jako mùže být komplikované hojení zranìného srdce a duše rizikové pro duševní zdraví a zdraví našich vztahù. Hrozí riziko, že bolestné emoce pøevezmou vládu nad myšlením i chováním èlovìka. To je nebezpeèné, neboť pøíliš mocná bolest mùže vést èlovìka ke zraòování sebe èi druhých. Nìkdy i bez ohledu na to, že dotyèný zraòovat vìdomì nechce. 21

22 1. ČÁST TROCHA TEORIE SMYSL PSYCHOROZVODU Bolest není pøíjemná, proè nás tedy matka pøíroda vybavila nìèím takovým? Bolest pøi tìlesném zranìní má svùj hluboký smysl. Upozoròuje nás na to, že je nìjaký orgán v nepoøádku, a nutí nás s tím nìco dìlat. Nutí nás vzdálit se z dosahu toho, co bolest pùsobí, a pøedejít vìtšímu poškození. Pøi tìžším poranìní nás bolest omezí v pohybu, což je nejlepší prevence dalšího poškození. Kdybychom se zlomenou kostí bìhali, mohli bychom si potrhat svaly, nervy a cévy a zpùsobit si mnohem závažnìjší újmu (tøeba vykrvácení a smrt). Bolest je také vodítkem pro léèbu. Signalizuje nám, na co se pøi léèení tìla zamìøit. Nutí nás pouèit se ze situace. Nechceme zažívat nìco tak nepøíjemného, jako je bolest, a to nás vede ke snaze volit v budoucnu bezpeènìjší zpùsoby chování. Nic by nás tak dobøe nemotivovalo k takovým krokùm jako ona. 22

23 TROCHA TEORIE 1. ČÁST Bolest spojená s psychorozvodem má podobný smysl. Je jedním z vodítek v procesu hojení duše a vztahù, které pøináší: 1. Odpoutání partnerù. Umožòuje vzdálení od utrpení a rizik problémového nebo mrtvého vztahu èi od utrpení marného èekání na partnera, který už se nechce vrátit. Obnáší pøijetí skuteènosti, že naše partnerství opravdu skonèilo. Projeví se zmìnou postoje: Od svého bývalého partnera/partnerky už neèekám nic z toho, co patøí do partnerského vztahu. Nic si nedlužíme. Nepotøebujeme spolu nic partnerského vyrovnávat, øešit ani se mstít. K úplnému odpoutání partnerù je nezbytné dokonèení právního rozvodu. Pomùže vypoøádat závazky a uvolnit právní i nìkterá psychická pouta. 2. Oddìlení partnerství (které konèí) od rodièovství (které nadále žije). Dìti, pokud je spolu máme, jsou nerozdìlitelným spoleèným závazkem. Dìti potøebují pro svùj dobrý vývoj spolupráci rodièù. Tomuto kroku bude podrobnìji vìnována kapitola Oddìlení rodièù a ochrana dìtí. 3. Odstup od manželství a bilanci. Manželství skonèilo. Odstup napomáhá hojení. Z odstupu (èasového i prostorového) mùže vypadat pohled na manželství, jeho dary i problémy jinak, než když jsme uvnitø a vše se nás bezprostøednìji dotýká. Mùžeme také zahlédnout faktory, které se podílely na selhání manželství, z jiného úhlu pohledu. Zahlédnout je nìkdy pøinese úlevu, jindy to nemusí být pøíjemné. Pøináší nám to však šanci porozumìt i svému podílu na krachu vztahu a pøíštì jej neopakovat. 4. Nalezení nové identity. Identita je dùležitá psychická opora, která nám pomáhá k zakotvení v životì. Je odpovìdí na otázky: Kdo jsem? Jaký jsem? Ke komu patøím a jak? Co považuji za správné? Na èem stavím vìdomí vlastní hodnoty a sebevìdomí? Co chci? Za koho jsem odpovìdný? Vùèi komu jsem odpovìdný? Rozchodem bývá zpochybnìna osobní identita jsem taková, jako si myslím, nebo taková, jakou mì vidí odcházející partner? Také èást identity týkající se patøení do rodiny a manželství se rozvodem rozpadá. Ztrácím roli partnerky/ partnera a s ní spojené poslání, úkoly, vìdomí své hodnoty, potøebnosti, užiteènosti. Bortí se statut rodiny významné èásti sociální identity. Vše, co jsme do té doby spoleènì byli, naše rituály, svátky i každo- 23

24 1. ČÁST TROCHA TEORIE dennost, radosti i problémy. Zbortila se spoleèná koncepce života. Pro okolí pøestáváme být rodina, spoleèenská jednotka. Do nìjaké míry se také mìní rodièovské role (obzvláštì v pøípadech, kdy rodiè nemá dítì v péèi, má s ním omezený kontakt, nebo naopak když se rodiè peèující o dítì stane rodièem na plný úvazek ). Stojíme pøed nelehkým úkolem vytvoøit si novou, jinak fungující osobní i rodièovskou identitu v porozvodových podmínkách. FÁZE PSYCHOROZVODU Emoèní vyrovnání se s rozvodem mùže trvat rùznì dlouho. Hodnì záleží na výchozích podmínkách (napø. na tom, zda èlovìk z manželství odešel èi zda byl opuštìn, zda odchod partnera byla oèekávaná záležitost èi blesk z èistého nebe, jak složitý byl rozvod, jakou podporu má v širší rodinì a pøátelích, jaká je porozvodová situace, finanèní zajištìní, bydlení, jak je èlovìk osobnostnì uspoøádán, jaké má strategie pro vyrovnávání se s problémy). Prùmìrná doba vyrovnávání se s rozvodem se pohybuje mezi 1 2 lety. Jak je výše uvedeno, psychorozvod je proces, který má svùj vývoj. Pro úèely této knihy jsem chtìla vytvoøit jednoduchý popis, jak tento proces obvykle probíhá. To by uspokojilo pozùstatky mého medicínského zpùsobu myšlení. Snažila jsem se utøídit své zkušenosti i pátrat v psychologické literatuøe. Obecnì platný model procesu hojení duše jsem však neobjevila. Rùzní autoøi popisují jednotlivé fáze psychorozvodu trochu odlišnì. Odpovídá to zkušenostem z mé práce s klienty i mé osobní. Proces psychorozvodu nemá tak jasné obecné schéma jako hojení tìlesného zranìní. Tìlo se zøejmì chová mnohem standardnìji a medicína to má z hlediska popisu procesù hojení tìla jednodušší. To má své výhody i nevýhody. Nestaèí se øídit odborným doporuèením co je tøeba dìlat, ale vyžaduje to vìtší podíl vlastní aktivity zranìného pøi hledání cesty k zahojení. Na té ho mohou ostatní jen doprovázet. Nestaèí jen dodržovat režim, jako když si zlomíme nohu (2 3 dny klid na lùžku, nechodící sádra, následnì 10 týdnù chodící sádra, mírná zátìž, vitaminy, minerály, na konci 10. týdne rtg kontrola, rehabilitace, plná zátìž). Plnit 24

25 TROCHA TEORIE 1. ČÁST doporuèení k hojení duše bohužel nestaèí. Jednotlivé fáze hojení se nedají úplnì oddìlit, obvykle neprobíhají postupnì za sebou a více èi ménì se prolínají. Co však je pro hojení tìlesné i duševní rány pravidlem, je to, že následující stadium nemùže dobøe probìhnout, pokud není dobøe dokonèeno pøedchozí. Dokud není zastaveno krvácení, nemùže dobøe probíhat odstranìní mrtvých tkání a neèistot, neboť by to mohlo narušit krevní sraženinu, která chrání pøed ztrátou krve. Velká ztráta krve ohrožuje život. Dokud bílé krvinky neuklidí poranìný prostor od mrtvých bunìk, bakterií a vnìjších neèistot, není možné, aby dobøe srostly poranìné tkánì. Dokud poranìné tkánì dobøe nesrostou, není možné je zatížit pohybem, který by odpovídal zdravé tkáni, neboť by hrozilo další poškození. Stejnì tak pokud není dokonèené pøedchozí stadium hojení duše, nemohou se dobøe dohojit následující. Je potøeba vrátit se k nejnižším, nedokonèeným krokùm. A k tomu nás obvykle vracejí problémy, které jako by nám život z nepochopitelných dùvodù stále házel pod nohy. Na rozdíl od úrazu tìla nemáme k dispozici objektivizující vyšetøovací metody, které by nám poskytly pøesnìjší informace o postupu hojení. Neexistuje 25

26 1. ČÁST TROCHA TEORIE rentgen na duši. K hojení nestaèí jen dodržovat pasivnì doporuèení odborníkù. Je tøeba si tu cestu aktivnì projít (viz kapitola Odpovìdnost za hojení) a dopøedu mohu jen rámcovì zjistit, co mì mùže èekat. Mé praktické zkušenosti ukazují, že každý prochází touto èástí svého životního pøíbìhu jinak. Jako poradce mohu druhého tímto procesem nebo nìjakou jeho èástí vlídnì doprovázet. Co mohu udìlat, je být na to nìjaký èas s ním a rozumìt mu. Mohu mu poskytnout informace (o procesu hojení, prùbìhu právního rozvodu) a dát doporuèení (jak se slušnì rozejít, chránit dìti a fungovat dál jako rodièe), pokud je chce znát. Mohu mu poskytnout bezpeèný prostor pro vyjádøení jeho emocí èi pomoci najít bezpeèný zpùsob, jak je vyjádøit. Mohu s ním jeho emoce sdílet, podporovat ho v jejich vyjadøování. Mohu mu pomoci objevovat ty, které si neuvìdomuje, obává se jich nebo se stydí je vyjádøit. Pocity mnì i jemu poskytují urèitý kompas, podle kterého se lze orientovat v procesu hojení. Když mi to mùj klient dovolí, mohu jej také konfrontovat s tím, co jeho hojení komplikuje. Pro úèely této knihy si dovolím proces psychorozvodu rámcovì rozdìlit do 4 fází. Popis jednotlivých fází mùže pomoci zorientovat se v emocích a potøebách hojení. Jejich pøijetí je jeden z lékù potøebných k hojení duše. 1. Odmítání skuteènosti 2. Léèení bolesti 3. Dìlání, pøemýšlení, odpoutání a stabilizace 4. Vytváøení nové identity a nové koncepce života Popis každé fáze je zakonèen povolením, které pomáhá èlovìku projít daným stadiem. V popisu 1. a 2. fáze se více zamìøuji na partnery, kteøí si rozchod nepøáli (byli opuštìni nebo v pudu sebezáchovy utekli z destruktivního vztahu, pøestože partnery hluboce milovali a bylo obtížné je opustit). Uvedenými stadii psychorozvodu prochází samozøejmì i partneøi, kteøí vztah opouštìjí v souladu se svým pøáním. Mají výhodu v tom, že do procesu vstupují dobrovolnì, a pokud mìli dostatek èasu ke svému rozhodnutí postupnì dozrát, prošli si èástí psychorozvodu èi právním rozvodem již pøed odchodem z domova. Obvykle mají v životì podpory nezávislé na partnerovi. To jim usnadòuje oddìlení. Nìkdy však mívají potíže ve 2. fázi s pøiznáním 26

27 TROCHA TEORIE 1. ČÁST a vyjádøením bolestných emocí, které pak mohou zkreslovat obraz bilance vztahu (viz kapitola Pocity viny) a brzdit dokonèení psychorozvodu. ODMÍTÁNÍ SKUTEÈNOSTI Pokusím se pøipodobnit situaci duše, otøesené obtížnou životní událostí rozvodu, k otøesu mozku. Pøi vìtším úrazu hlavy se tìlo chrání tím, že vypne vìdomí. Otøesené nervové buòky jsou ve stavu, kdy nejsou schopny dobøe fungovat a pøenášet dobøe informace. Mohly by dodávat informace pøíliš zkreslené a mozek by pak mohl vyhodnocovat situaci neadekvátnì, volit øešení, která by jí neodpovídala a mohla by být nebezpeèná. Mozek se tím chrání pøed riziky špatného fungování a pøed vnímáním pøíliš velké bolesti, která by byla nesnesitelná. I ta by mohla vést k neadekvátnímu, destruktivnímu øešení. Vyøadí tedy z provozu uvìdomování si toho, co se dìje a jak to bolí. Vypne myšlení a vnìjší fungování. Stará se jen o zachování základních tìlesných funkcí a pøežití. Naše chytré tìlo totiž ví, jak moc dùležité je pøežít.aotosestará vždy na prvním místì. Tuto ochrannou reakci použije mozek na potøebnou dobu, která se odvíjí od míry bolesti a poškození. Pokud je úraz menší, jedná se o pár vteøin. Èím je otøes tìžší, tím hlubší a delší bezvìdomí mùže nastat. Pøi úrazu duše dochází k podobnému ochrannému mechanismu popírání skuteènosti. I duše má ochranný mechanismus èásteèné ztráty vìdomí reality, pokud je nìco z naší reality pøíliš bolestné. Napø. to, že náš vztah skonèil. Popírání umožòuje pøežít na základní úrovni a zabránit poškození z nadmìrného náporu emocí. Èím byla situace subjektivnì èi objektivnì bolestnìjší, tím trvá déle nebo je intenzivnìjší. Že se èlovìk nachází v tomto ochranném stadiu, lze poznat napø. podle toho, že situaci prožívá jako zlý sen, ze kterého se co nevidìt musí probudit, a žádá odcházejícího partnera: Dej mi ještì šanci, všechno bude jiné; trvale pozoruje chování partnera, hledá sebemenší náznaky, které by mohly znamenat jeho náklonnost, a snaží se s ním ještì jednou spát Pokud se partner již odstìhoval, tak vyhledává dùvody navázat s ním znovu kontakt. Každý den èeká, kdy pošle zprávu nebo zavolá. Topí se v myšlenkách, co by mìl udìlat jinak a èím by mohl situaci zachránit. Je pro nìj 27

28 1. ČÁST TROCHA TEORIE tìžké øíci okolí, co se stalo. Nadìje se støídá se zoufalstvím, vztek na partnera se vztekem na sebe. Pokud ještì nejsi pøipraven øíci si: Moje manželství opravdu skonèilo, vezmi si èas. Až budeš chtít jít dál a zbavit se utrpení, mùžeš tento bolestný krok udìlat. Nelze to však odkládat do nekoneèna, život by zùstal takovým utrpením, jakým je teï. LÉÈENÍ BOLESTI Emoce provázejí celý proces hojení, ale v jednotlivých fázích jsou rozdílné a mají jiný smysl. 28

29 TROCHA TEORIE 1. ČÁST Po otøesu mozku, když je z nejvìtší èásti zažehnáno ohrožení života, se èlovìk probere k vìdomí. Jeho tìlo je už dostateènì silné, aby mohlo dìlat další kroky k zotavení. Nervové buòky a utlumené èásti mozku se postupnì vzpamatovávají z otøesu, ale nefungují ještì optimálnì. Zranìný zaèíná vnímat, ale mùže být zmatený v otázkách, co se s ním dìje, kde je, kdo je. Myšlení a dìlání zatím ještì moc nefungují, ale intenzívnì cítí své pocity. Bolí ho hlava, má závratì, mùže omdlívat. Nezvládá nìkteré èinnosti. Má málo energie, která se spotøebovává na hojení. Mùže mít dokonce psychotické stavy a být nepøíèetnì agresivní, chovat se jako v deliriu nebo jako v záchvatu hysterie. Mùže mít výpadky pamìti na období pøed nebo po úrazu. Po otøesu duše, když už máme sílu unést, že náš vztah skonèil, zaèínáme vnímat bolest této skuteènosti. Ke slovu se také dostávají hlavnì emoce. Myšlení a dìlání zatím naplno nefunguje. Mùžeme být zmateni v otázkách, 29

30 1. ČÁST TROCHA TEORIE co se s námi dìje, kam jsme se to na své životní cestì dostali, kdo teï jsme. Máme málo sil, které se soustøeïují do hojení duše. Vyskytují se prudké výkyvy nálad, pocity zoufalství, bezmoci, bezradnosti, vztek, lítost, pocity ukøivdìní Emoce bývají z poèátku smìrované pøedevším vùèi expartnerovi (ať už je pøítomen, èi není). Co vše nám ten bídák provedl, jakej je nemožnej (dle svého doplòte patøiènì výstižná slova). V pozdìjší fázi pøevažuje v prožívání zamìøení se na sebe. Lítost, smutek, obavy, nejistota, pocity ménìcennosti, osamìlost. Èlovìk si pøipadá sám pro sebe jako cizinec a jeho vnitøní prožívání je hodnì vzdálené tomu, co se dìje ve vnìjší realitì. Žije ve svìtì své bolesti. Vzpomíná na krásné zážitky ze vztahu a myslí si: Nic takového už nikdy neprožiju. Obviòuje se: Kdybych udìlal pro náš vztah více Souží se pochybnostmi o sobì, které odpovídají realitì jen èásteènì nebo vùbec: Jsem moc tlustá, neatraktivní, hloupá, hysterická, nároèná, v posteli nejsem k nièemu, vydìlávám málo penìz, jsem slaboch Støídá se nenávist k partnerovi s nenávistí k sobì. Mohou se objevit tìlesné reakce, bolesti na hrudi, trávicí obtíže, slabost, problémy se spánkem Pohled do budoucnosti je zastínìný a zkreslený bouøí emocí. Mùže být plný obav a zoufalství: Nezvládám bìžné denní èinnosti, které jsem dosud bez problémù zvládala, bojím se, že nedokážu sama zvládnout svùj život, bojím se nocí, víkendù, samoty Postupnì se bouøe emocí utišuje a prožívání se pøibližuje reálné situaci. Jak se rána hojí, pøestáváme tolik vnímat bolest a více vnímáme okolní realitu. Pøes jizvu èi novou kùži už realita vypadá ménì bolestnì a nezvládnutelnì. Pokud jsme byli opuštìni, pøibližnì prvních 6 týdnù je hodnì tìžkých, pak dochází k postupnému vyrovnávání se. Opouštìjící nìkdy ztrácí ve fázi emocí svùj pùvodní náskok proti opuštìnému partnerovi. Nedokonèí procházení zlostí a lítostí nad svými ztrátami. Napø. kvùli pocitùm viny: Když jsem druhému tak ublížil, tak nemám právo se zlobit nebo se litovat. Nebo kvùli domnìnce, že když odchází, tak by mu to pøece nemìlo být líto. Považuje mylnì tyto emoce za zpochybnìní svého rozhodnutí odejít. K neprožití hojivých emocí mùže také pøispìt, když opouštìjící pøechází rovnou do nového vztahu. Neprožité emoce komplikují hojení. 30

31 TROCHA TEORIE 1. ČÁST Je dobøe, že jsi to pøežila. Je fajn, že jsi. Teï nemusíš nic dìlat! Mùžeš si vzít oddechový èas. Mùžeš jen být a prožívat. Dìlej to tak, aby to bylo bezpeèné pro tebe a tvé dìti. DÌLÁNÍ, PØEMÝŠLENÍ, ODPOUTÁNÍ A STABILIZACE Stav pacienta po otøesu mozku se v další fázi hojení stabilizuje. Fungování mozku se pøibližuje normálu. Z pacienta se stává èlovìk práce schopný. Obnovuje své fungování v životì, v práci, ve vztazích, zábavì Postupnì zkouší, co zvládne. Život mu ještì trochu komplikuje snížená psychická i fyzická výkonnost, závratì. Stav èlovìka po rozchodu, který prošel emoèním hojením, se také zaèíná stabilizovat. Bolestné emoèní stavy postupnì øídnou a ubírají na intenzitì. Zaèíná se více rozhlížet v nové situaci, zjišťuje její možnosti. Funguje v práci, v zajišťování existence. Krùèek po krùèku se odpoutává od života 31

32 1. ČÁST TROCHA TEORIE spojeného s bývalým partnerem. Myšlenky na návrat se už definitivnì vzdal. Zkouší nové vìci, navazuje více kontaktù s pøáteli. Zaèíná brát otìže svého života znovu aktivnì do rukou. Je schopen jasnìji pøemýšlet nad pøítomností, minulostí i budoucností. Prozkoumává možnosti, které má pøed sebou. Pøemýšlí nad pøíèinami krachu vztahu, svém podílu na nìm, souvislostmi s vlastním chováním. Mùžeš se úplnì odpoutat. Mùžeš prozkoumat svoji souèasnou situaci, podmínky, výhody a nevýhody. Mùžeš být zvìdavý a intuitivní, vyzkoušet nìco nového sám. Nemusíš se chovat, jako bys byl nemocný, smutný a vzteklý jen proto, aby se o tebe nìkdo staral. Mùžeš o sebe peèovat a nechat o sebe peèovat. 32

33 TROCHA TEORIE 1. ČÁST Mùžeš pøemýšlet, co se situací, experimentovat, nacházet hranice své i druhých. Mùžeš myslet za sebe a nemusíš se starat o druhé tím, že za nì budeš myslet. Mùžeš myslet, když cítíš, a cítit, když myslíš. Je dùležité vìdìt, co se s tebou dìje. Umíš cítit, co potøebuješ. Mùžeš dát na vìdomí, že máš vztek. Mùžeš se chovat tak, jak to odpovídá tvému pocitu, a pøesto dostávat pozornost a uznání. Pamatuj pøitom na své bezpeèí a na to, že tvoje svoboda konèí tam, kde bys nerespektoval práva druhého. VYTVÁØENÍ NOVÉ IDENTITY A NOVÉ KONCEPCE ŽIVOTA Èlovìk po nekomplikovaném otøesu mozku je plnì zdráv. Fungování nervových bunìk a veškeré funkce mozku se vrací k normálu. Pokud byl úraz tìžší, mùže zanechat trvalé následky, se kterými se smiøuje a uèí žít. Èlovìk si z úrazu bere pouèení. Mìní rizikové strategie svého chování, aby podobnému zranìní v budoucnosti pøedcházel. Nìkdy se také zamyslí nad hlubším smyslem úrazu, zda ho tøeba nezastavil v pøíliš rychlém a vyèerpávajícím životì, v opomíjení svých potøeb. Obdobnì se èlovìk po nekomplikovaném rozvodu vrací ve 4. fázi hojení do svého psychického, fyzického i sociálního normálu. Pokud byl rozvod komplikovaný (v pøedchozích stadiích došlo k vìtší traumatizaci èi komplikacím hojení), mùže vzniknout i na duši vìtší jizva s dlouhodobìjšími èi trvalými následky. S tìmi se uèí žít. V této fázi vnímáme realitu bez emoèní zátìže pøedchozích stadií. Oheò emocí dohoøel. Rozchod pøestane být prožíván jako trest za selhání, ale s porozumìním, že manželství dospìlo do problémù a dál nemohlo fungovat v podobì, ve které bylo. Rozchod nás nauèil nìco o našich silách, rozvinuli jsme nové schopnosti. Více si sebe ceníme. Reálnìji vidíme svùj podíl na obtížích a rozpadu vztahu. Nìkdy si také uvìdomíme svá stará 33

34 1. ČÁST TROCHA TEORIE zranìní, která s problémy ve vztahu souvisela. Nìkdy je díky rozvodové krizi zahojíme. Uvìdomujeme si také více sebe, nìkteré èásti své osobnosti, které se v bývalém vztahu málo projevovaly, napø. zapomenuté sny, touhy, opuštìné koníèky. Nìkteré mohou být zdrojem inspirace na další životní cestì. Mùžeme objevit i úplnì nové èásti svého Já, které jsme dosud neznali. Jsme svobodnìjší a více sami sebou. Pouèili jsme se z krizového vývoje a dìláme ve svém životì zmìny, které pomáhají snížit riziko problémù do budoucna a pøedcházet další bolestné ztrátì. Uèíme se opìt riskovat dùvìru ve vztazích. Naše rozhodování o budoucnosti a dalším partnerství je svobodnìjší než v pøedchozích stadiích pod tlakem nezahojených ran. Lépe si uvìdomujeme, co od partnerského vztahu èekáme, a naše oèekávání jsou více realistická. Mùžeš si vyzkoušet, kdo jsi. Mùžeš mít svùj názor na svìt. Mùžeš být takový, jaký jsi. Je pro tebe dobré, když si sám objevíš následky svého chování. Mùžeš rùst. POTŘEBNÉ AKTIVNÍ KROKY Nìkteré èásti rozvodové rány vyhojí èas spontánnì. Nìkteré však vyžadují aktivní léèebné kroky. Jinak hrozí, že se rána zanítí. Léèba zranìné duše po rozvodu se v trendu moderní doby trochu podceòuje. Nedáváme si èas, nìkdy ani nevíme, co je k hojení potøeba, nìkdy k hojivým krokùm nemáme dostateèné pochopení a podporu svého okolí. Co považuji za potøebné aktivní kroky k zahojení rozvodové rány? Pøiznání si skuteènosti, že manželství definitivnì skonèilo Dále již nebude fungovat, existovat, bez ohledu na to, že si tøeba jeden z partnerù jeho skonèení pøeje více a druhý ménì. Pøiznání si této bolestné reality neznamená rezignovanì se podvolit tlaku. Jde o vnitøní 34

35 TROCHA TEORIE 1. ČÁST pochopení a pøijetí, že je rozvod pro oba partnery (i dìti) menším zlem než udržení manželství. Rána na duši se nemùže zaèít hojit bez pøijetí tohoto faktu. Pro mì osobnì to byl jeden z nejtìžších krokù pøi mých rozchodech. Pomáhala mi slova z knížek B. Helingera (2000), která vám v trochu upravené podobì nabízím. Mnohokrát jsem si je øekla v duchu. Dokud mi drhla, vìdìla jsem, že ještì nejsem úplnì rozhodnutá se rozlouèit. Když jsem byla schopna øíci je nahlas i svému expøíteli, cítila jsem, že už tomu vìøím. Je mi líto, že se nám to nepovedlo. Pøijímám všechno dobré, co jsi mi dal. Bylo toho hodnì a vážím si toho. Vše, co jsem ti dala, dala jsem ti ráda a je tvoje. Pøijímám svùj podíl odpovìdnosti na tom, co se nám nepovedlo, a nechávám ti tvùj podíl. Prožití emocí Pøiznání konce otevírá cestu hojivým emocím truchlení. Pøedevším zlosti a lítosti. Dokud jsme v 1. stadiu, prožíváme obvykle zlost jen mìlce. Vìtšinou z ní máme obavy, neboť nás pøíliš vzdaluje od bývalého partnera. Prožití emocí je potøebné k zahojení rány na duši, vyrovnání se s touto životní ztrátou, k vyèištìní optiky, pøes kterou se díváme na svìt. Umožní nám odpoèinout si, nabrat trochu síly pro další kroky, projít strachem a pøekonat jej. Prožití hojivých emocí je další nezbytný krok k zahojení (viz kapitola Prostì to bolí). Stabilizace v nové životní situaci a bilance Stabilizace v nové životní situaci. Nezbytné zabezpeèení základních životních potøeb, bìžného provozu, péèe o dìti. Rekonstrukce životního stylu, vytvoøení nové osobní identity. Je samozøejmì dùležité, aby péèe o dìti byla pøimìøená jejich vìku a fungovala i v pøedchozích etapách rozchodu rodièù. Bilance. Co jsem vlastnì ztratil? Co mi zùstává? Co jsem dal a co jsem dostal? 35

36 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.