OBRATLOVCI NAVRŽENÉ PØÍRODNÍ REZERVACE SVATOMARIÁNSKÉ ÚDOLÍ

Transkript

1 VÈ. SB. PØÍR. - PRÁCE A STUDIE, 13 (2006): ISBN: OBRATLOVCI NAVRŽENÉ PØÍRODNÍ REZERVACE SVATOMARIÁNSKÉ ÚDOLÍ Vertebrates of the Svatomarianské údolí, move Nature rezerve in Protected lanscape area Železné hory František BÁRTA Správa CHKO Železné hory, Námìstí 317, Nasavrky, zelhory@schkocr.cz Úvod Znalost pøírodních složek urèitého území je pøedpokladem pro navržení takového území za zvláštì chránìné. Sledované území je navrženo za pøírodní rezervaci pøevážnì z dùvodu ochrany geomorfologických jevù v èásti toku Doubravy. Jedná se o meandrující tok s pøirozenými bøehovými nátržemi a jevy v korytì jako jsou peøeje, kamenné jesepy, tùnì. Jednotlivé jevy se zde mìní v èase a prostoru, a to závislosti na zmìnách prùtoku vody v korytì øeky. Øeka si zde tak uchovala svoji jedineènost a dynamiku. Vlastní tok je pak doprovázen pøírodì blízkými i pozmìnìnými spoleèenstvy rostlin. Nedílnou souèástí území jsou i obratlovci. Mnohé druhy se zde pravidelnì vyskytují a jsou na území trvale vázáni. Jiné druhy se zde vyskytují pøi migracích nebo je pro nì území pouze potravinovou základnou. Popis území Území leží západnì od obce Libice nad Doubravou v jižní èásti CHKO Železné hory. Tvar území je protáhlý a zaujímá tok øeky Doubravy a oba bøehy. Pravý bøeh toku je ve vìtší èásti totožný s hranicí navržené rezervace. Pouze cca 300 metrù je rozšíøeno o údolní nivu pod hrází rybníka Stavenov. Levý bøeh toku je naopak v horní a støední èásti rozšíøen o porosty olšin a smíšených lesù. Pouze dolní èást je témìø totožná s hranicí navržené rezervace. Geomorfologický popis území provedly Vodní zdroje s.r.o. Chrudim v roce Území je souèástí regionálního biocentra Hradištì a navazuje na regionální biokoridor Doubrava. Metodika Pro sledování obratlovcù byly zvoleny metody, které jsou doporuèeny Metodikou (AOPK Praha 2005). Pro sledování drobných zemních savcù nebyla však použita metoda odchytu do živolovných pastí, ani metoda odchytu do sklapovacích pastí, používaná pøed schválením zákona na ochranu zvíøat proti týrání. Dùvodem vylouèení této metody je pøedevším skuteènost, že odchyt a manipulace podle zákona na ochranu zvíøat proti týrání je již pokusem, který musí být pøedem projednán a odsouhlasen. Tato procedura také vyžaduje èasovì dlouhé období, vèetnì ustavení etické komise a proškolení pracovníkù. Proto byl výskyt drobných savcù sledován na základì nálezù pobytových stop. U jednotlivých druhù byl sledován i vztah k lokalitì. Každý druh byl ochranáøsky vyhodnocen a na základì vyhlášky è. 395/92 Sb. mu byla pøiøazena i kategorie zvláštì chránìného druhu (oznaèení ): K kriticky ohrožený, S silnì ohrožený, O ohrožený druh. 203

2 Navržené území bylo navštìvováno opakovanì od 1.3. do Dále bylo použito starších ústních informací, terénních zápiskù a literatury (napø. Bárta 2000, 2004). Použité metody Ryby (Pisces) byla použita závìreèná zpráva z odlovù provedených Švátorou (2004). Obojživelníci (Amphibia) byla použita metoda pøímého pozorování a odchytu z dùvodu determinace. Doplòkovì byla použita akustická metoda. Plazi (Reptilia) byla použita metoda pøímého sledování. Ptáci (Aves) pro tuto skupinu bylo použito více metod. Odchyt do nárazových sítí byl použit pro druhy žijící v blízkosti vod. Pøímé pozorování za použití dalekohledu 12x50 po celé období sledování. Doplòkovì byla použita metoda vyhledávání stop a hnízdiš. Savci (Mammalia) pøevažující metoda byla pøímého pozorování. Ta byla doplnìna vyhledáváním stop a pobytových znaèek. Výsledky Ryby (Pisces) Soupis druhù je proveden na základì zprávy Výsledky ichtyologického prùzkumu lokality Doubrava u Rochòovce, zpracované dr. Švátorou dne , která podává pøehled druhù odlovených v území na dvou místech dne Pstruh obecný (Salmo trutta) druh s pravidelným, avšak nepoèetným výskytem v celém toku. Plotice obecná (Rutilus rutilus) druh s pravidelným, avšak málo poèetným výskytem v celém toku. Jelec proudník (Leuciscus leuciscus) druh s pravidelným, avšak nejménì poèetným výskytem v celém toku. Jelec tlouš (Leuciscus cephalus) pravidelnì a nejpoèetnìji se vyskytující druh v celém toku. Støevle potoèní (Phoxinus phoxinus) pravidelnì a málo poèetnì se vyskytující druh v celém toku. Jen o málo poèetnìjší výskyt než jelec proudník. O. Hrouzek obecný (Gobio gobio) druh s pravidelným výskytem v celém toku. Møenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus) pravidelnì. Nepoèetnì se vyskytující druh v celém toku. Okoun øíèní (Perca fluviatilis) náhodný výskyt v poètu 1 kusu na obou odchytových stanovištích. Jedná se zøejmì o druh vyskytující se díky úniku z rybníkù v povodí. Vranka obecná (Cottus gobio) druh s pravidelným a druhým nejpoèetnìjším výskytem v celém toku. O. Obojživelníci (Amphibia) Èolek horský (Triturus aplestris) vzácnì byl zastižen ve støední èásti území, a to a Poèetnìji se vyskytuje tìsnì za hranicí navrženého území, kde se rozmnožuje v malém rybníèku a v nefunkèním koupališti. S. Ropucha obecná (Bufo bufo) pravidelnì zjiš ovaným druhem, který se rozmnožuje pøi severozápadním okraji navrženého území, v okraji rybníka Stavenov. O. 204

3 Rosnièka zelená (Hyla arborea) druh vyskytující se pøí okraji navrženého území. Dne byly zaznamenány akustické projevy 2 samcù pøi severním okraji. Rozmnožování zøejmì probíhá v nedalekém rybníce Stavenov. S Skokan hnìdý (Rana temporaria) byl opakovanì odchycen v území. Rozmnožování však probíhá v blízkém rybníce Stavenov a v nefunkèním koupališti. Plazi (Reptilia) Slepýš køehký (Anguis fragilis) velmi vzácný druh, zjištìn pouze pøi dvou návštìvách. S. Užovka obojková (Natrix natrix)- v území zøejmì pouze zimuje a v ostatním období roku se zdržuje u rybníka Stavenov. Opakovanì byla zjištìna na bøehu tohoto rybníka, který je hranicí navrženého území. O. Ptáci (Aves) Èáp èerný (Ciconia nigra) opakovanì byly v prùbìhu mìsícù èerven až srpen nalézány stopy u toku øeky. Je zøejmé, že druh je v území potravnì vázán. S. Kachna divoká (Anas platyrhynchos) druh, který v okraji území hnízdí (nález snùšky ). Nalezeny byly i stopy v bahenních nánosech øeky Doubravy. Krahujec obecný (Accipiter nisus) druh pravidelnì do území zaletující pøi lovu potravy. V roce 2004 nalezeno hnízdo asi 300 metrù od navrženého území. S. Kánì lesní (Buteo buteo) druh pravidelnì do území zaletující za potravou. Opakovanì pozorován lov na travnaté nivì Doubravy. Poštolka obecná (Falco tinnunculus) druh sporadicky zaletující za potravou. Pisík obecný (Actitis hypoleucos) druh zjištìný pouze S. Holub høivnáè (Columba palumbus) pravidelnì hnízdící druh v odhadovaném poètu 3 až 4 párù. Hrdlièka divoká (Streptopelia turtur) pravidelnì hnízdící druh v poètu 2 až 3 párù. Kukaèka obecná (Cuculus canorus) v období od 15.kvìtna do 15.èervna pravidelnì akusticky zjištìna její pøítomnost. Puštík obecný (Strix aluco) na základì akustického zjištìní lze usuzovat na pøítomnost 1 páru. Ledòáèek øíèní (Alcedo atthis) pravidelnì se vyskytující a hnízdící druh. Pøímo v území nalezeny dvì hnízdní nory. S. Krutihlav obecný (Jynx torquilla) pozorován 26.8., a to zøejmì již v dobì podzimního tahu. S. Žluna zelená (Picus viridis) zjištìna jako hnízdní druh v dutinì olše v bøehovém porostu ve støední èásti navrženého území. Datel èený (Dryocopus martius) akusticky zjištìn opakovanì od záøí. Zøejmì se jedná o mladé ptáky, kteøí hledají potravu a nový biotop. 205

4 Strakapoud velký (Dendrocopos major) pravidelnì se vyskytující a hnízdící druh. Poèet hnízdních párù je v rozmezí 5 až 6. Strakapoud malý (Dendrocopos minor) zjištìn opakovanì v poètu 1 páru. Konipas horský (Motacilla cinerea) pravidelnì se vyskytuje podél toku a hnízdí v poètu 2 párù. Konipas bílý (Motacilla alba) pravidelnì zaletuje za potravou a hnízdí v blízkosti území, a to jak na stavbách, tak v budkách. Skorec vodní (Cinclus cinclus) druh zaletující mimo hnízdní období a pøetahující z hnízdiš na zimovištì. Pravidelnì pozorován, avšak nehnízdící. Støízlík obecný (Troglodytes troglodytes) pravidelnì hnízdící druh v poètu 4 až 5 párù. Pìvuška modrá (Prunella modularis) pravidelnì hnízdící druh v poètu 4 až 5 párù. Èervenka obecná (Erithacus rubecula) pravidelnì hnízdící druh v poètu 5 až 7 párù. Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) pravidelnì zaletuje za potravou z blízkého hnízdištì. Kos èerný (Turdus merula) pravidelnì hnízdí v poètu 6 až 8 párù. Drozd kvíèala (Turdus pilaris) hnízdí v poètu 2 až 3 párù. Drozd zpìvný (Turdus philomelos) hnízdí v poètu 3 až 4 párù. Drozd brávník (Turdus viscivorus) zøejmì nehnízdí, ale pravidelnì zaletuje za potravou na luèní enklávy. Cvrèilka zelená (Locustella naevia) hnízdí v poètu 2 párù. Rákosník zpìvný (Acrocephalus palustris) hnízdí v poètu 1 až 2 párù pøi okraji navrženého území. Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) hnízdí v poètu 1 až 2 párù. Pìnice pokøovní (Sylvia curruca) hnízdí v poètu 1 až 2 párù. Pìnice hnìdokøídlá (Sylvia communis) hnízdí v poètu 1 až 2 párù. Pìnice slavíková (Sylvia borin) hnízdí v poètu 3 až 4 párù. Pìnice èernohlavá (Sylvia atricapilla) nejbìžnìjší z pìnic hnízdící v poètu 4 až 5 párù. Budníèek lesní (Phylloscopus sibilatrix) hnízdí v poètu 1 páru. Budníèek menší (Phylloscopus collybita) druh hnízdící v poètu 6 až 8 párù. Budníèek vìtší (Phylloscopus trochilus) ménì poèetný druh s hnízdìním 2 až 3 párù. Králíèek obecný (Regulus regules) hnízdí v poètu 2 až 3 párù ve støední èásti území, kde se vyskytují nepùvodní porosty smrku ztepilého. Lejsek šedý (Museicapa striata) nalezeno 1 obsazené hnízdo. O. Mlynaøík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) pravidelnì hnízdící druh v poètu 3 až 4 párù. 206

5 Sýkora lužní (Parus montanus) hnízdí v poètu 2 až 3 párù. Sýkora parukáøka (Parus cristatus) a sýkora uhelníèek (Parus ater) se vyskytují v období zimních potulek spoleènì s dalšími druhy. Jejich hnízdištì leží asi 300 metrù od hranice navrženého území. Sýkora modøinka (Parus caeruleus) pravidelnì hnízdící druh v poètu 2 až 3 párù Sýkora koòadra (Parus major) druh hnízdící v poètu 4 až 5 párù. Brhlík lesní (Sitta europaea) hnízdící druh v poètu 2 až 3 párù. Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) hnízdící druh v poètu 2 párù. Žluva hajní (Oriolus oriolus) hnízdí v poètu 1 párù. S. uhýk obecný (Lanius collurio) druh pravdìpodobnì hnízdící v poètu 1 páru. Pravidelnì pozorován, avšak hnízdo nenalezeno. O. Sojka obecná (Garrulus glandarius) druh, který se vyskytuje celoroènì, avšak v území hnízdo nenalezeno. Straka obecná (Pica pica) druh hnízdící v poètu 1 páru. Vrána obecná šedá (Corvus corone cornix) opakovanì pozorována pøi pøeletech a sbìru potravy. Pravdìpodobnì hnízdí v blízkém okolí. Krkavec velký (Corvus corax) zjištìn pouze 2x v jarním období. O. Špaèek obecný (Sturnus vulgaris) v území hnízdí 3 až 4 páry. Vrabec polní (Passer montanus) zjištìn opakovanì v hejnu 5 až 10 kusù na západním okraji území. Zøejmì však hnízdí mimo území. Pìnkava obecná (Fringilla coelebs) pravidelnì hnízdí v odhadovaném poètu 6 až 8 párù. Pìnkava jikavec (Fringilla montifringilla) pravidelnì se vyskytuje v zimním období v poètu do 10 kusù. Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) patøí k hnízdním druhùm v poètu 1 až 2 párù. Zvonek zelený (Carduelis chloris) hnízdící druh v poètu 2 až 3 párù. Stehlík obecný (Carduelis carduelis) hnízdí v okraji území v poètu 1 až 2 párù. Èížek lesní (Carduelis spinus) v území zøejmì nehnízdí, ale v bøeznu až poèátkem dubna bylo zastiženo hejnko o 150 kusech. Na podzim se objevili 14. øíjna 2005 v poètu 15 kusù. Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) v území zøejmì nehnízdí, ale od konce léta se objevuje v poètu do 5 kusù. Na jaøe byl naposledy zjištìn Zøejmì však hnízdí v blízkosti navrženého území. Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) pravidelnì zaletuje za potravou v hejnech do 10 kusù a hnízdí v poètu 2 až 4 párù. Strnad obecný (Emberiza citrinella) hnízdí v poètu 2 až 3 párù. 207

6 Savci (Mammalia) Ježek západní (Erinaceus europaeus) v území se vyskytuje nepoèetnì. Zjištìn pouze 3x pøi veèerních kontrolách. Krtek obecný (Talpa europaea) vyskytuje se pouze v okraji niv v západní èásti navrženého území. Rejsek (Sorex sp.) lze pøedpokládat výskyt obou druhù, avšak odchyt drobných zemních savcù nebyl provádìn. Letouni z dùvodu absence echolokátoru byla provedena pouze vizuální pozorování, z nichž lze potvrdit výskyt minimálnì dvou druhù, a to zøejmì netopýra vodního (Myotis daubentoni) pøelety nad vodní hladinou a netopýra rezavého (Nyctalus noctula). Veverka obecná (Sciurus vulgaris) celoroènì se vyskytující druh v poètu 2 až 3 párù. O. Norník rudý (Clethrionomys glareolus) opakovanì pozorován. Patøí k hojným druhù v území. Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) opakovanì nalezeny pobytové znaèky na kamenech v toku. Nory si vyhrabává pøímo v bøezích. Zøejmì zde žijí 2 rodiny. Kuna skalní (Martes foina) patøí k pravidelnì se vyskytujícím druhùm. Pobytové znaèky byly nalézány jak u toku, tak v lesním porostu. Jezevec lesní (Meles meles) pouze 2x nalezeny stopy. Zøejmì územím pouze prochází a vlastní nory leží mimo území. Vydra øíèní (Lutra lutra) patøí k pravidelnì se vyskytujícím druhùm. Zøejmì zde žije jedna rodina nalezeny i menší pobytové stopy (trus a stopy). Obsazená nora se nacházela pøí dolní èásti toku. S. Liška obecná (Vulpes vulpes) opakovanì nalezeny stopy na náplavech pøi toku. Obsazená nora však v území nalezena nebyla. Zajíc polní (Lepus europaeus) pravidelnì zjištìn v maximálním poètu 4 kusù. Prase divoké (Sus scrofa) opakovanì nalezeny stopy na náplavech pøi toku a 2x pobytové znaèky po hledání potravy. Srnec obecný (Capreolus capreolus) druh pravidelnì se vyskytující Poznámka k výskytu druhù Na severozápadním okraji navrženého území leží rybník Stavenov. Mnoho druhù, které hnízdí v pobøežních porostech nebo zaletují na vodní plochu, pøípadnì využívají porosty jako nocovištì, se vyskytují jako pøeletující nad navrženým územím. Nejsou však do výètu druhù uvedeny, protože nejsou v žádné pøímé vazbì na biotopy v navrženém chránìném území. Ochranáøská opatøení Ochranáøská opatøení vycházejí ze zjištìného výskytu obratlovcù a jsou rozdìlena dle pøevažujícího typu biotopu. 208

7 Vodní tok, vèetnì bøehù: Ponechat strmé hlinité bøehy a nátrže jako hnízdištì ledòáèka øíèního. Vedle tohoto druhu si ve spleti koøenù staví hnízdo i konipas horský. V toku ponechat kamenité úseky i hluboké tùnì. Diverzita toku se odráží v diverzitì ryb. V pøípadì odstraòování nánosù nebo naplavenin postupovat etapovitì v rozložení nìkolika let nebo alespoò s odstupem nìkolika mìsícù. V pøípadì zpevòování bøehù použít balvanitý zához pøed technickým zpevnìním betonem, nebo celistvými kvádry. Nasypané kamenivo poskytuje úkryt menším druhùm ryb a umožòuje pohyb vydry øíèní i konipase horského. Lesní porosty a vzrostlá zeleò podél toku: Vzhledem k výskytu mnoha druhù, pøedevším ptákù, je tøeba zásahy provádìt v zimním období. Použít probírkový až výbìrný zpùsob s ponecháním èásti starých, rozpadajících se a doupných stromù s podporou pøirozeného náletu. Ostatní plochy louky: Ponechat ve stávajícím režimu. V žádném pøípadì nezalesòovat, protože úzká niva je jednak omezeným retenèním prostorem jednak pøirozenou nabídkou potravy, pøedevším pro ptáky, ale i savce a je místem výskytu obojživelníkù a plazù. Pro zvýšení biodiverzity doporuèujeme obnovu nìkolika vodních ploch v místech bývalých meandrù. Jako vhodné se jeví okraj podmáèené olšiny pod hrází rybníka Stavenov a v nivì toku Doubravy. Druhé místo by bylo pøeplavováno v dobì jarního tání a povodní. K budování nových vodních ploch lze však použít i další bezlesá místa nebo drobné terénní deprese. Závìr Hlavním pøedmìtem ochrany tohoto území jsou geomorfologické jevy. Obratlovci jsou však nedílnou složkou území. Celkem byl v navrženém území zjištìn výskyt 94 druhù. Z tohoto poètu je pøímo na území svým rozmnožovacím cyklem vázáno 69 druhù. Z celkového poètu zjištìných druhù patøí 14 druhù ke zvláštì chránìným. Tøída Poèet druhù Celkem Stupeò ochrany 1) Výskyt 2) K S O P O V Ryby Obojživelníci Plazi Ptáci Savci C E L K E M ) K kriticky ohrožený, S silnì ohrožený, S ohrožený druh 2) P pravidelný, O obèasný (sbìr potravy napajedlo aj.), V výjimeèný (pøelety aj.) Summary In 2005 an investory rescarsch in the the Svatomarianské údolí, move Nature rezerve in Protected lanscape area Železné hory. Totaly 94 vertebrate species were found. Among them 69 species breading cycle of the area. The 15 species are specially or paticularly protected of Czech republic. 209

8 Literatura BÁRTA F., 2000: Obratlovci. Sborník prací Železné hory 9. Invence Litomyšl. BÁRTA F., 2004: VVT 2004 nový název, nová tváø, nové pojetí a výsledky. Panurus, 14: ŠVÁTORA M., 2004: Výsledky ichtyologického prùzkumu lokality Doubrava u Rochòovce (území PR Svatomariánské údolí) støed a horní okraj rezervace. Nepubl. Dep. S CHKO Železné hory, Nasavrky. VLÈEK L., 2003: Doubrava-Libice nad Doubravou,Geomorfologický posudek. Vodní zdroje spol.s r.o. Chrudim. Dep. Správa CHKO Železné hory, Nasavrky. 13s. + foto v barevné pøíloze Došlo: