BETONOVÉ KONSTRUKCE A UDRŽITELNÝ ROZVOJ
|
|
- Adam Pavel Beránek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 BETONOVÉ KONSTRUKCE A UDRŽITELNÝ ROZVOJ Petr Hájek Souhrn Stavební průmysl a jeho produkty (stavby) představují v globálním měřítku rozhodující podíl v čerpání surovinových a energetických zdrojů. Vzhledem k rozsahu výroby betonu a množství realizovaných betonových konstrukcí ve vyspělých zemích, se pro zajištění trvale udržitelného rozvoje stává otázka vlivu betonových konstrukcí na životní prostředí velmi významnou. Příspěvek shrnuje současný stav a vývoj přístupů k hodnocení vztahu betonových konstrukcí a životního prostředí ve vyspělých zemích, představující nedílnou součást řešení problému udržitelného rozvoje stavebnictví a celé společnosti. Klíčová slova: betonové konstrukce, trvale udržitelný rozvoj, životní prostředí, recyklace, optimalizace 1. Úvod Živelný rozvoj techniky během posledních dvou století druhého tisíciletí byl spojen s devastujícím čerpáním neobnovitelných surovinových zdrojů a s eskalujícími objemy produkce škodlivých emisí a odpadů. Negativní vliv techniky na životní prostředí je dán především následujícími faktory: vyčerpávání neobnovitelných zdrojů surovin a energie, rychlejší vyčerpávání obnovitelných zdrojů než je schopnost jejich regenerace, znečištění a zamoření škodlivými emisemi a odpady, přímé negativní působení techniky na okolí (hluk, otřesy, tepelná energie aj.). Vážným důsledkem je ovlivnění přirozených funkcí ochranných obalů Země vznik a zvětšování ozónové díry a změny startující v důsledku skleníkového efektu globální oteplování Země. Vzhledem k rostoucí koncentraci tzv. skleníkových plynů dochází ke zvyšování teploty na povrchu Země (global warming) s důsledky, které mohou mít až katastrofický dopad na životní prostředí (klimatické změny ovlivňující přirozené přírodní procesy např. změny koloběhu vody, úbytek lesů, tání ledovců vedoucí ke zvýšení hladiny oceánů, změny v podmínkách pro existenci rostlin a živočichů včetně lidské populace aj.). Z uvedených faktorů je z globálního pohledu za nejzávažnější považována zvyšující se koncentrace emisí CO 2 (jako rozhodujícího z tzv. skleníkových plynů). Z regionálního pohledu je kritickým faktorem zvyšující se koncentrace emisí SO 2 (acidification okyselování). V grafu na obr. 1 jsou uvedeny velikosti emisí CO 2 v tunách za rok vztažené na jednoho obyvatele ve vybraných státech Evropy a světa. Podíl stavebnictví a jeho produktů (staveb) představuje v zemích EU a v ČR přibližně 30% z uvedených hodnot. Vliv betonových konstrukcí je vzhledem k jejich frekvenci a objemu evidentní.
2 Německo Velká Británie Francie Itálie Španělsko Polsko Nizozemsko Řecko Česká republika *) Maďarsko Belgie Portugalsko Švédsko Rakousko Švýcarsko Slovensko *) Dánsko Finsko Čína USA Japonsko Mexiko Kanada Austrálie emise CO2 na jednoho obyvatele v t/rok *) Hodnoty pro ČR a SR byly stanoveny podle údajů ČSFR z počátku 90 tých let Obr. 1 Velikost emisí CO 2 na obyvatele ve vybraných státech Evropy a světa (zpracováno s využitím [1]) Druhým zásadním aspektem ovlivňujícím a limitujícím další vývoj je rychle rostoucí počet lidí na Zemi. Na začátku našeho letopočtu žilo na Zemi cca 150 miliónů lidí, na konci druhého tisíciletí se uvádí 6,5 miliardy lidí. Pokud by růst populace pokračoval stejnou tendencí, odhaduje se, že v roce 2066 by mohla populace dosáhnout až 24 miliard!!! Je zřejmé, že zdroje pro existenci na Zemi jsou v souvislosti s rychle narůstajícím počtem obyvatel a s jejich zvyšujícími se nároky silně omezené. Limitovaná je schopnost regenerace obnovitelných zdrojů, neobnovitelné zdroje jsou nenávratně vyčerpatelné. Omezená je schopnost asimilovat škodlivé emise a odpady a eliminovat tak globální změny v přírodních procesech. Z principu sebezáchovy lidské existence vyplývá bezpodmínečná nutnost (i) snižování materiálové a energetické náročnosti založené na neobnovitelných zdrojích, (ii) zvyšování regulovaného využívání obnovitelných zdrojů surovin (dřevo, energetické plodiny aj.), (iii) zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, voda aj.) a (iv) zajišťování návratnosti použitých materiálů (resp. odpadů) formou jejich materiálové recyklace. Úroveň řešení (resp. neřešení!) uvedených problémů limituje možnosti, kvalitu i kvantitu dalšího vývoje na Zemi. 2. Vývoj a význam mezinárodních aktivit v oblasti udržitelného rozvoje 2.1 Obecný rámec Potřeba zajištění trvale udržitelného rozvoje společnosti definovaná v roce 1987 ve zprávě Světové komise pro životní prostředí a rozvoj OSN (tzv. Brundtland Report) se stala hlavním globálním problémem a úkolem, postupně ovlivňujícím vývoj ve všech
3 odvětvích lidské činnosti. Specifickým rysem uvedených problémů je globální charakter, který neumožňuje jejich vyřešení v omezeném území, ale nutně vyžaduje aktivní zapojení rozsáhlých regionů (v ideálním případě všech států a celé lidské populace) a to nezávisle na geopolitickém uspořádání. Proto se otázky týkající se udržitelného rozvoje staly přirozenou součástí aktivit nadstátních a nadnárodních organizací a jsou jedním z rozhodujících kritérií pro členství v Evropské unii. Vedoucí úlohu v oblasti řízení aktivit zaměřených na zajištění trvale udržitelného rozvoje mají především OSN a EU. Na mezinárodní úrovni formulovaná rámcová východiska obsahuje Agenda 21 OSN [2] schválená v roce 1992 na konferenci UNCED v Rio de Janeiru. V roce 1997 byl vydán protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně podnebí obsahující požadavek snížení emisí skleníkových plynů (Kjótská deklarace), ve které se průmyslové státy dohodly, že nejpozději do roku 2012 sníží škodlivé emise skleníkových plynů v průměru o 5,2% vzhledem k roku V členských zemích EU a v ČR má redukce dosáhnout 8%. V roce 1998 komise OSN připravila úmluvu o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (Aarhuská konvence). 2.2 Stavebnictví V druhé polovině 90tých let se začíná zvýrazňovat aktivita odvětvových a oborových organizací včetně stavebnictví. První ucelenější deklarace uplatnění obecných principů Agendy 21 do stavebnictví byla na konferenci OSN Habitat II v roce V roce 1999 byla organizací IABSE deklarována výzva k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí pramenících z výsledků činnosti stavební praxe a ve stejném roce reagovala mezinárodní organizace pro výzkum a inovaci stavebních konstrukcí CIB (International Council for Research and Innovation in Building and Construction) zprávou Agenda 21 on Sustainable Construction [3] zaměřenou na uplatňování obecných principů trvale udržitelného rozvoje ve stavebnictví a jeho produktech stavbách. Tento dokument představuje v současnosti výchozí bázi pro další rozvoj a penetraci udržitelných principů do stavebnictví. Následné mezinárodní konference, semináře a sympozia potvrdily jasnou tendenci v nutnosti akceptování a rychlého uplatňování výše uvedených principů ve stavebnictví a to v nejširším rozsahu technických činností. 2.3 Betonové konstrukce aktivity fib V rámci fib byla v roce 1999 ustanovena nová komise C3 Environmental Aspects in Design and Construction of Concrete Structures (Aspekty životního prostředí v navrhování a realizaci betonových konstrukcí). Do práce komise se zapojilo celkem 26 členů z 11 zemí (ČR zastupuje v TG3.3 autor příspěvku). Komise má v současnosti pět pracovních skupin: TG3.1 Environmentální otázky prefabrikace (Environmental Issues in Prefabrication) - analýza stávajících i budoucích možností v prefabrikaci betonových staveb, - výroba prefabrikátů, recyklace odpadového betonu z výroben, - transport a manipulace s prefabrikovanými prvky, - prefabrikované konstrukce, spotřeba materiálů, bezpečnost, demontovatelné konstrukce, opětné využití prefabrikovaných betonových prvků, - LCA - hodnocení životního cyklu prefabrikovaných konstrukcí.
4 TG3.2 Recyklace pobřežních konstrukcí (Recycling of Off-shore Structures) - recyklace betonových těžebních plošin, demontovatelnost, doprava celých plošin po moři, - opětné využití celých konstrukcí, opětné využití částí konstrukcí nebo prvků, recyklace materiálu, redukce dopravy a skladování odpadů. TG3.3 Environmentální navrhování (Environmental Design) - koncepce a principy návrhu betonových konstrukcí respektujících požadavky udržitelného stavění, - definice hlavních priorit z hlediska dlouhodobého výhledu, - doporučení ekologicky vhodných technologií (BAT Best Available Technigue), - metodologie hodnocení životního cyklu betonové stavby, LCA, LCC, EBO, Eco-value, environmentální kritéria a data, - stanovení návrhových požadavků. TG3.4 Environmentální aspekty betonu (Environmental Aspects of Concrete) - vliv betonu na životní prostředí zahrnující negativní účinky materiálu od počátku jeho výroby až po jeho recyklaci, - hygienické aspekty, vyluhování škodlivých látek, emise plynů, radiace, elektrosmog, emise prachu, transport vlhkosti a tepla aj. TG3.5 Ochranné konstrukce (Protective Structures) - analýza možností betonu a betonových konstrukcí chránit člověka a životní prostředí před negativními vlivy. Závěrečná zpráva komise fib C3 bude publikována v roce V říjnu 2001 se bude v Berlíně konat mezinárodní fib-symposium: Concrete and Environment (Beton a životní prostředí) zaměřené na otázky vlivu betonových konstrukcí na životní prostředí. 3. Význam stavebního průmyslu z hlediska udržitelného rozvoje Stavební průmysl a jeho produkty (stavby) jsou hlavním konzumentem surovinových a energetických zdrojů. Odhaduje se, že v rámci EU spotřebovává stavebnictví přibližně 40% celkové energie, produkuje cca 30% emisí CO 2 a produkuje přibližně 40% veškerých odpadů. 3.1 Životní cyklus staveb hodnocení LCA Těžba surovin, transport, výroba stavebních prvků, vlastní výstavba a další kroky životního cyklu jsou spojeny s produkcí emisí CO 2, SO 2 a se spotřebou energie. Materiál použitý pro konstrukci budovy (nebo její části) tak může být charakterizován určitým množstvím emisí nebo energie spojených (svázaných) s jeho existencí v konkrétní konstrukční situaci. Velikost těchto emisí resp. energie jsou vzhledem k jejich
5 ekologickému významu (především s ohledem na problém globálního oteplení Země) základními kritérii pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Hodnocení vlivu stavebních konstrukcí na životní prostředí musí být komplexní, zahrnující celý životní cyklus (tj. od kolébky do hrobu od získávání surovin přes výrobu stavebních materiálů a konstrukcí, výstavbu, užívání až po demolici a zneškodnění). Cílem optimalizačních snah by mělo být co nejdéle udržet konstrukční materiály uvnitř uzavřeného materiálového cyklu (obr. 2 a 3), minimalizovat materiálové a energetické vstupy (především neobnovitelných zdrojů) a minimalizovat množství negativních dopadů na životní prostředí (škodlivé emise, odpady aj.) [4], [5]. Obr. 2 Životní cyklus stavebního objektu a vztah k okolnímu prostředí materiálové a energetické toky (tenké šipky vnitřní vazby uzavřeného cyklu, šedé šipky kritické toky rozhodující o ekologické stabilitě systému a měly by být proto minimalizovány). 3.2 Recyklace materiálů a jejich opětné využití ve stavebnictví Výrazné snížení spotřeby primárních neobnovitelných surovin je základním principem zajištění udržitelného rozvoje. Současný stav, kdy v důsledku narůstání množství průmyslových a komunálních odpadů se urychluje zvyšování entropie celého environmentálního systému, musí nutně vést ke hledání nových technologií umožňujících použití prvků z druhotných recyklovaných surovin, nahrazujících především neobnovitelné přírodní surovinové zdroje. Je třeba zdůraznit, že vedle běžně uváděných neobnovitelných surovinových zdrojů jako je uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda aj. patří do této kategorie i základní komponenty pro výrobu betonu jako je kamenivo, písek a vápenec (výroba cementu), bez kterých je produkce betonu a tím celá výstavba nemyslitelná. Mnohé z posledně uvedených surovin byly donedávna považovány za nevyčerpatelné a odpovídajícím způsobem se s nimi zacházelo. Je zřejmé, že jejich používání nelze zcela zastavit, lze však nalézt taková technická a technologická řešení, která budou jejich spotřebu snižovat na nejnutnější možnou míru. Cestou k tomu je optimalizace spotřeby materiálů zahrnující ve větší míře využívání druhotných recyklovaných surovin, nahrazujících přírodní surovinové zdroje.
6 Požadovanou rovnováhu ve využívání přírodních materiálů lze hledat ve formě uzavřených cyklů materiálů při jejich užívání v průmyslové výrobě (zahrnující i stavební průmysl) obr. 3. Toho lze dosáhnout prostřednictvím maximálního využívání recyklovaných materiálů jako náhrady za materiály z neobnovitelných surovin. přírodní surovinové zdroje výstavba objektu výroba stavebních materiálů rekonstrukce a modernizace užívání a údržba objektu recyklace odpadů z jiných odvětví recyklace komunálního odpadu recyklace stavebního odpadu demolice skládkování termická likvidace Obr. 3 Potenciál stavebnictví z hlediska využívání druhotných surovin z odpadů Stavebnictví, které je charakteristické používáním velkých objemů materiálů v relativně nenáročných technologiích, má předpoklady pro využívání materiálů získaných z terciální recyklace (recykláty z výrobků a konstrukcí, které mají již ukončenou životnost a jsou odpadem). Jako výchozí suroviny může být využito nejenom stavebních odpadů, ale i odpadů z jiných průmyslových odvětví nebo směsného komunálního odpadu [6]. 4. Betonové konstrukce a udržitelný rozvoj 4.1 Vztah betonu a životního prostředí Množství škodlivých emisí svázaných s výrobou betonu je v porovnání s jinými konstrukčními materiály relativně malé (tab. 1). Vzhledem k množství produkovaného betonu je však výsledné množství emisí a spotřeby energie svázaných s realizací betonových konstrukcí velmi významné. Tab. 1 Environmentální charakteristiky vybraných stavebních materiálů (podle [7]) svázané emise CO 2 kg svázané emise SO 2 g svázaná spotřeba energie MJ beton (PC cement) 0,132 0,46 0,8 cihly 0,247 0,94 2,8 lehký beton 0,456 1,40 4,3 malta 0,181 0,60 1,5 výztužná ocel 0,768 3,63 13,6 Nezanedbatelnost velikosti svázané energie (embodied energy) a svázaného CO 2 (embodied CO 2 ) v nosné železobetonové konstrukci lze dokumentovat na příkladu typického bytu 3+1 v panelovém domě VVÚ ETA o půdorysné ploše 73 m 2. V tabulce 2
7 jsou uvedeny spotřeby betonu a oceli v nosné železobetonové konstrukci a odpovídající svázané hodnoty emisí a spotřeby energie. Analýza byla provedena pro první fázi životního cyklu od těžby surovin přes výrobu stavebních prvků až po jejich zabudování do konstrukce. Fáze užívání, údržby a demolice není zahrnuta. Pro analýzu byly použity jednotkové hodnoty svázaných veličin podle švýcarského zdroje [7] viz tab. 1. Tab. 2 Typický byt v panelovém domě VVÚ ETA VVÚ ETA 1 byt 3+1 beton ocel celkem spotřeba materiálu 28 m kg svázané emise CO kg kg kg svázané emise SO 2 31 kg 11 kg 42 kg svázaná spotřeba energie 55 GJ 41 GJ 96 GJ Je zřejmé, že celkové svázané hodnoty odpovídající všem konstrukčním prvkům použitým pro realizaci bytu (vč. podlah, oken, dveří, potrubí, topení aj.) jsou ještě výrazně větší. Rozhodující objem emisí a spotřeby energie je však spojen s další fází životního cyklu tj. s provozem bytu (vytápění aj.). S ohledem na hodnoty uvedené v tab. 1 je zřejmé, že cílem optimalizace vlivu betonových konstrukcí na životní prostředí není nahrazovat betonové konstrukce konstrukcemi z jiných konstrukčních materiálů, nýbrž hledání cest k redukci negativních vlivů prostřednictvím optimalizace spotřeby betonu v konstrukci a prostřednictvím využívání environmentálně příznivých technologií výroby cementu a betonu. 4.2 Možnosti, perspektivy a úkoly Cesty k minimalizaci negativních vlivů betonových konstrukcí na životní prostředí lze rozdělit do několika skupin: Optimalizace výrobních technologií cementu a betonu aplikace BAT (Best Available Technique) - uplatňování nejefektivnějších, environmentálně přijatelných a zároveň technicky a ekonomicky dostupných technologií pro výrobu cementu a betonu (konkrétní podklady a informace jsou postupně zpracovávány formou referenčních dokumentů BREF - BAT Reference Documents s ohledem na požadavky směrnice EU 96/61/ES - IPPC Integrated Pollution Prevention and Control). Optimalizace složení betonové směsi (vývoj a používání tzv. green concrete) - používání cementu s redukovanými environmentálními vlivy (eko-cement) - minimalizace obsahu cementu prostřednictvím optimalizace skladby kameniva, - nahrazování cementu velmi jemnými odpadovými materiály jako je popílek (flyash) a křemičitý úlet (microsilica) aj. Optimalizace tvaru a vyztužení betonové konstrukce - optimalizace tvaru betonových prvků s cílem minimalizace spotřeby betonu, při zachování požadovaných funkčních vlastností a trvanlivosti konstrukce, - optimalizace skladby a vyztužení průřezu (včetně využívání druhotných surovin z recyklovaných materiálů).
8 Uplatňování environmentálně přijatelných konstrukčních technologií BAT - optimální volba nosného systému a skladby konstrukčních prvků, - uplatňování efektivních technologií betonových konstrukcí, - uplatňování prefabrikovaných demontovatelných konstrukcí. Optimalizace životního cyklu betonové konstrukce hodnocení LCA - posuzování celého životního cyklu z hlediska environmentálních dopadů podle norem EN ISO 140xx zahrnujících různé fáze LCA, - zvyšování životnosti betonových konstrukcí, modernizace, rekonstrukce, opětné využití konstrukcí, konstrukčních částí a prvků, - uplatňování recyklace betonových konstrukcí. Kromě toho lze negativní vliv betonových staveb redukovat prostřednictvím využívání druhotných surovin z odpadů jiných průmyslových odvětví nebo z komunálního odpadu (např. popílek, bednění a bednicí vložky z recyklovaných materiálů aj.). 4.3 Hodnocení vlivu betonových konstrukcí na životní prostředí Všechny přístupy a fáze hodnocení a optimalizace betonových konstrukcí z hlediska jejich vlivu na životní prostředí musí zahrnovat řadu technických i netechnických environmentálních kritérií včetně kritérií socio-ekonomických. Jde o multiparametrický a multikriteriální časově závislý problém. svázaná produkce CO2 (kg/m2) Svázaná produkce CO A 1 B svázaná spotøeba energie (MJ/m2) Svázaná spotřeba energie A B C D Obr. 4 Příklad environmentální studie porovnání svázaných hodnot (CO 2 a energie) v alternativách deskových stropů. A želbet. deska, B keramicko-betonový strop, C, D žebrový strop s bednicími vložkami z recykl. plastu a SDK podhledu na kovovém roštu (C) a dřevěném roštu (D). 1 beton, 2 ocel, 3 omítka, 4 keramické vložky, 5 vložka z recykl. plastu, 6 ocelový rošt, 7 dřevěný rošt, 8 - SDK Hodnocení vlivu existence produktů na životní prostředí se nejdříve začalo uplatňovat v jiných technických oborech. Vývoj hodnocení environmentálního vlivu celých staveb (včetně betonových) je vzhledem k heterogennosti a komplikovanosti hodnoceného systému a vzhledem ke komplikovanosti a komplexnosti existenčních procesů a jejich vnitřních a vnějších vazeb výrazně složitějším problémem. V posledních letech se objevují různé hodnotící metody (LCA) posuzující systém na různé úrovni rozlišení, od deklarací vlastností materiálů a výrobků, přes environmentální hodnocení funkčních prvků [8] (obr. 4), až po vícekriteriální hodnocení celých budov s váhováním významu jednotlivých skupin kritérií. Na nejvyšší rozlišovací úrovni se rozvíjejí komplexní
9 metody zahrnující nejenom vlastní konstrukci stavebního objektu, ale i kvalitu vnitřního prostředí, provozní a funkční vlastnosti, adaptabilitu, vztah stavebního objektu k bezprostřednímu okolí aj., s uvažováním vlivu všech uvedených složek na životní prostředí. Kvalita a relevantnost dosažených výsledků environmentální analýzy prováděné prostřednictvím některého z uvedených přístupů je výrazně limitovaná kvalitou vstupních dat týkajících se environmentálních charakteristik použitých konstrukčních materiálů. Kvalitní data jsou závislá na dlouhodobém statistickém vyhodnocení informací od zpracovatelů surovin a výrobců finálních produktů. 5. Závěr Během posledních deseti let se projevuje zvětšující se uvědomění kritického stavu životního prostředí. Uvědomění dané situace je pouze prvním krůčkem a samo o sobě nestačí. Je třeba hledat účinná technická a legislativní řešení a okamžitě je začít uplatňovat v praxi. Stavebnictví (a jeho produkty) jako největší konzument zdrojů a velký producent odpadů a škodlivých emisí má rozhodující vliv na celý environmentální systém a tím i na efektivitu všech environmentálních opatření cílených k zajištění trvale udržitelného rozvoje. Zhodnocení skutečného vlivu betonových konstrukcí na životní prostředí je proto možné pouze za předpokladu integrace ekologických přístupů a technologií do všech fází životního cyklu od navrhování, výroby, transportu, užívání, údržby až po demolici a recyklaci materiálů. Příspěvek byl vypracován v rámci řešení výzkumného záměru VZ CEZ J4/98: s využitím výsledků řešení výzkumného projektu GAČR č. 103/98/0091. Literatura: [1] OECD Environmental Data Compendium, 1995 [2] Agenda 21, dokument OSN přijatý konferencí UNCED, Rio de Janeiro 1992 [3] Agenda 21 on Sustainable Construction, Bourdeau L. (ed.), dokument CIB, Report Publication 237, Rotterdam, 1999 [4] Hájek P.: Optimalizace vlivu stavebních konstrukcí na životní prostředí. Sborník mezinárodní vědecké konference VUT Brno, Brno 1999 [5] Hájek P.: Environmentally Based Optimization Bases and Expectations, sborník fib- Commission 3, 2000 [6] Hájek P.: Environmentally Based Optimization of Building Structures, sborník a CDROM konference EIA 2000, Praha 2000, p. 31 [7] Hochbaukonstruktionen nach ökologischen Gesichtspunkten. SIA Dokumentation D 0123, 1995 [8] Hájek P.: Optimization of Environmental Construction Impact of Composite RC Slabs, sborník ILCDES 2000, RILEM svazek 14, Helsinky, 2000, pp [9] Kawai K., Tazawa E.: An Assessment Method for Environmental Impact of Concrete, sborník ILCDES 2000, RILEM svazek 14, Helsinky, 2000, pp Doc. Ing. Petr Hájek, CSc, ČVUT - fakulta stavební, Thákurova 7, Praha 6 tel.: , fax: , hajekp@fsv. cvut.cz
HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU ŽELEZOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU ŽELEZOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ Ctislav Fiala 1 Úvod Optimalizace spotřeby konstrukčních materiálů a jejich složení zaměřená na redukci spotřeby primárních neobnovitelných surovin
VíceMA MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ A OPTIMALIZACE KONSTRUKCÍ
MA MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ A OPTIMALIZACE KONSTRUKCÍ Petr Hájek KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ A OPTIMALIZACI odpady CO 2 emise SO 2 emise. trvanlivost stavební konstrukce spotřeba energie NO x emise spolehlivost
VíceCtislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb
30 4. Studie 3 HODNOCENÍ A OPTIMALIZACE VLIVU STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Hodnocení a optimalizace pozemních staveb jako celků, stejně tak jako jednotlivých konstrukcí, konstrukčních prvků
VíceBETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 11-16 ISSN 1335-0285 BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ctislav Fiala & Magdaléna Kynčlová Katedra konstrukcí pozemních
Víceprodukce CO 2 ve vztahu ke stavebnímu dílu Ústav technických zařízení budov Fakulta stavební, VUT v Brně
Šedá/svázaná energie - produkce CO 2 ve vztahu ke stavebnímu dílu Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc. Ústav technických zařízení budov Fakulta stavební, VUT v Brně Komplexní energetický systém Suroviny Výroba Uskladnění
VíceENVIRONMENTÁLNÍ OPTIMALIZACE KOMŮRKOVÉ ŽELEZOBETONOVÉ DESKY
ENVIRONMENTÁLNÍ OPTIMALIZACE KOMŮRKOVÉ ŽELEZOBETONOVÉ DESKY Ctislav Fiala, Petr Hájek 1 Úvod Optimalizace v environmentálních souvislostech se na přelomu tisíciletí stává významným nástrojem v oblasti
VíceVYSOKOHODNOTNÉ A ENVIRONMENTÁLNĚ EFEKTIVNÍ STAVEBNÍ MATERIÁLY, KONSTRUKCE A TECHNOLOGIE
VYSOKOHODNOTNÉ A ENVIRONMENTÁLNĚ EFEKTIVNÍ STAVEBNÍ MATERIÁLY, KONSTRUKCE A TECHNOLOGIE Ctislav Fiala 1. Vysokohodnotné materiály na silikátové bázi Hitem stavebnictví v oblasti silikátů se na přelomu
VíceKAZETOVÉ STROPY PRO VELKÉ ROZPONY ENVIRONMENTÁLNÍ ANALÝZA
KAZETOVÉ STROPY PRO VELKÉ ROZPONY ENVIRONMENTÁLNÍ ANALÝZA Petr Hájek, Ctislav Fiala 1 Úvod Železobetonové kazetové konstrukce se tradičně uplatňují především při realizaci velkorozponových zastropení.
VíceBetonové stropy s vložkami z recyklovaných materiálů
Betonové stropy s vložkami z recyklovaných materiálů Petr Hájek Snaha o úsporu konstrukčních materiálů pocházejících z primárních surovinových zdrojů patří mezi základní principy trvale udržitelného rozvoje.
VíceBETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH. Ctislav Fiala, Magdaléna Kynčlová
BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ctislav Fiala, Magdaléna Kynčlová České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Thákurova 7, 166 29, Praha 6 - Dejvice,
VíceTrvale udržitelný rozvoj a betonové konstrukce Sustainable Development and Concrete Structures
Trvale udržitelný rozvoj a betonové konstrukce Sustainable Development and Concrete Structures Petr Hájek Břetislav Teplý Vladimír Křístek Otázky spojené s trvale udržitelným rozvojem v oblasti stavebnictví
VíceKomplexní hodnocení a certifikace kvality budov v souladu s principy udržitelné výstavby.
Komplexní hodnocení a certifikace kvality budov v souladu s principy udržitelné výstavby. Pro certifikaci kvality budov neexistuje jednotná metoda. V USA, Francii, Velké Británii, Německu Japonsku a dalších
VíceUdržitelná výstavba. Martin Vonka
Sustainable Building for the 3rd Millenium ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA STAVEBNÍ Katedra konstrukcí pozemních staveb Udržitelná výstavba Martin Vonka Fakulta stavební ČVUT Centrum navrhování integrovaných
VíceOCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje
VíceIMPLEMENTAČNÍ CENTRUM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY
IMPLEMENTAČNÍ CENTRUM CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY SPDS a CE 50 let úsilí o zrovnoprávnění primárních a sekundárních surovin započtení environmentálních externalit (produkce CO2, spotřeba energií, vody) daňové
VícePraha 22. 10. 2008. Ing. Ctislav Fiala IČ: 71590196, DIČ: CZ7903240488
IČ: 71590196, DIČ: CZ7903240488 Elišky Krásnohorské 717/25, 323 00 Plzeň tel: +420 603 720 308 ENVIRONMENTÁLNÍ A MATERIÁLOVÁ ANALÝZA STROPNÍCH KONSTRUKCÍ NA VELKÉ ROZPONY Srovnání plné a kazetové křížem
VíceTrvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Trvale udržitelný rozvoj Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Trvale udržitelný rozvoj Co je to TUR Indikátory TUR Nástroje TUR Trvale
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VíceNárodní nástroj pro komplexní hodnocení kvality budov
Národní nástroj pro komplexní hodnocení kvality budov Ing. Martin Vonka, Ph.D. Národní platforma SBToolCZ Fakulta stavební, ČVUT v Praze SBToolCZ Certifikační metodika pro udržitelnou výstavbu Hodnotí
VíceEnvironmentální a energetické hodnocení dřevostaveb
Environmentální a energetické hodnocení dřevostaveb v pasivním standardu ing. Petr Morávek, CSc., ATREA s.r.o. V Aleji 20, 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: +420 483 368 111, fax: 483 368 112, e-mail: atrea@atrea.cz
VícePolitika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky
0 1 Politika ochrany klimatu v České republice Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky Politika ochrany klimatu je příspěvkem k celosvětové aktivitě 80./90. léta 2005 2006 2007 2008 2009
Více6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
VíceŠance a rizika recyklace stavebních a demoličních odpadů (systémy řízení kvality výstupních produktů)
Šance a rizika recyklace stavebních a demoličních odpadů (systémy řízení kvality výstupních produktů) Doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc. Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR Šance nebo
Vícečlen Centra pasivního domu
Pasivní rodinný dům v Pticích koncept, návrh a realizace dřevostavba se zvýšenou akumulační schopností, Jan Růžička, Radek Začal Charlese de Gaulla 5, Praha 6 atelier@kubus.cz, www.kubus.cz For Pasiv 2014
VíceEkodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development
Ekodesignový projekt Centrum inovací a rozvoje (CIR) Ekodesign Centrum inovací a rozvoje (CIR) Vlastnosti a užitná hodnota každého je definována již v prvních fázích jejich vzniku. Při návrhu je nutné
VíceEnvironmentáln produktu (typ III)
Environmentáln lní prohláš ášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Obsah: Národní program environmentáln lního značen ení PCR pravidla produktových kategorií LCA posouzení životního
Více2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ
2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.
VíceCtislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb
16 Optimální hodnoty svázaných energií stropních konstrukcí (Graf. 6) zde je rozdíl materiálových konstant, tedy svázaných energií v 1 kg materiálu vložek nejmarkantnější, u polystyrénu je téměř 40krát
VíceČistší produkce. a její podpora v České republice
1 Čistší produkce a její podpora v České republice Pavel Růžička, MŽP Seminář čistší produkce Brno, 6.10.2010 Co je čistší produkce? Preventivní strategie podporující efektivnější využívání vstupních zdrojů
VíceNosné ocelové konstrukce z hlediska udržitelného rozvoje ve výstavbě Řešený příklad. Září 2014
Nosné ocelové konstrukce z hlediska udržitelného rozvoje ve výstavbě Řešený příklad Září 2014 Agenda 12/10/2014 2 12/10/2014 3 Rozsah studie Cílem této studie je porovnat dopad kancelářské budovy postavené
VíceKOMŮRKOVÝ ŽELEZOBETONOVÝ PANEL S VLOŽKAMI Z RECYKLOVANÉHO PLASTU
KOMŮRKOVÝ ŽELEZOBETONOVÝ PANEL S VLOŽKAMI Z RECYKLOVANÉHO PLASTU Ctislav Fiala, Petr Hájek, Vlastimil Bílek 1 Úvod Optimalizace spotřeby konstrukčních materiálů zaměřená na redukci čerpání primárních neobnovitelných
Více*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "
!"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.
VíceEkonomické aspekty energeticky účinné výstavby
Ekonomické aspekty energeticky účinné výstavby Abstrakt Nataliya Anisimova Potřeba v neobnovitelných zdrojích energie a jejich omezený charakter jsou v současnosti aktuálním tématem vědeckých prací a politických
VícePOLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE
POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře
VícePředcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství
Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY
VíceEnvironmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration
Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Ing. Stanislava Rollová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Environmentální značení a prohlášení je dobrovolným,
VíceČeská politika. Alena Marková
Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu
VíceSluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou
Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody
VíceNosné ocelové konstrukce z hlediska trvale udržitelného rozvoje ve výstavbě. AMECO3 software 16.9.2014
Nosné ocelové konstrukce z hlediska trvale udržitelného rozvoje ve výstavbě 3 software 16.9.2014 software : Software pro zhodnocení životního cyklu budov a mostů s ocelovou nosnou konstrukcí Výpočty jsou
VíceÚVOD DO POZEMNÍCH STAVEB, ZÁKLADNÍ DĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB
ÚVOD DO POZEMNÍCH STAVEB, ZÁKLADNÍ DĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního
VíceSTUDIE OPTIMALIZACE ŽELEZOBETONOVÉHO PRŮŘEZU V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
STUDIE OPTIMALIZACE ŽELEZOBETONOVÉHO PRŮŘEZU V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH CASE STUDY ENVIRONMENTAL BASED OPTIMIZATION OF REINFORCED CONCRETE CROSS-SECTION Ctislav Fiala 1 Abstract The optimization
VíceS E A. Program předcházení vzniku odpadů ČR Výsledky strategického posouzení vlivů na životní prostředí
Ing. Vladimír Zdražil Ing. Zdeněk Keken RNDr. Vlastimila Mikulová MUDr. Magdalena Zimová, CSc. Mgr. Stanislav Mudra Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Program předcházení vzniku
VícePosuzováníživotního cyklu LCA. Ing. Marie Tichá
Posuzováníživotního cyklu LCA Ing. Marie Tichá marie.ticha@iol.cz Co je LCA? LCA je metoda posuzování environmentálních aspektů výrobku/služby ve všech stádiích života Co je životní cyklus výrobku? Soubor
VíceŠkolící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách
Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček
VíceIng. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.
R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Tvorba strategických, koncepčních a závazných dokumentů optimálního využití území z hlediska obnovitelných
VíceVás zve na: Mezinárodní studentskou vědeckou konferenci - Na téma: 23. 24. 9. 2015 V současné moderní společnosti převládá snaha o aktivní uplatnění nebo alespoň přiblížení se podmínkám trvale udržitelného
VíceZměnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?
Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou
VíceMinisterstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách
Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví
VíceNAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci
Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, Praha 1 Kontaktní osoba
VíceVýroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves
Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav
VícePROGRAM PASIVNÍ DOMY. Grafy Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...5 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...5
PROGRAM PASIVNÍ DOMY Obsah 1 Proč realizovat nízkoenergetické a pasivní domy?...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...3 4.1 Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4
VíceUDRŽITELNÝ ROZVOJ STAVĚNÍ
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. UDRŽITELNÝ ROZVOJ STAVĚNÍ prudký rozvoj stavění = vyčerpávání neobnovitelných zdrojů surovin, produkce nadměrného množství odpadu a škodlivin progresivní nárůst obyvatel a nedostatečná
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0249/139. Pozměňovací návrh. Jens Gieseke za skupinu PPE Jens Rohde a další
21.10.2015 A8-0249/139 139 Jens Rohde a další Čl. 4 odst. 1 1. Členské státy omezí své roční antropogenní emise oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NO X ), nemethanických těkavých organických látek
VíceMAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro
VíceNovela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 1 Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených
VíceTENKÉ ZÁBRADLÍ Z VYSOKOHODNOTNÉHO VLÁKNOBETONU
TENKÉ ZÁBRADLÍ Z VYSOKOHODNOTNÉHO VLÁKNOBETONU Vlastimil Bílek, Ctislav Fiala, Hynek Smolka, Radomír Špalek, Jan Miklenda, Jiří Horehleď 1 Úvod Při revitalizaci panelových domů musejí být zohledněny i
VíceEnergetické zdroje budoucnosti
Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava
VíceMetodika komplexního hodnocení budov
SBToolCZ Metodika komplexního hodnocení budov Vznik metodiky Fsv ČVUT v Praze, Výzkumné centrum CIDEAS, Katedra konstrukcí pozemních staveb, pracovní skupina SUBSTANCE spolupráce: -iisbe -CSBS (iisbe Czech)
VícePříprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK
Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují
VíceUhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody
Uhlíková stopa jako parametr hodnocení variant modernizace úpraven vody doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT Praha Ing. Martina Klimtová Vodárna Plzeň a.s. Environmentální
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceVYUŽITÍ RECYKLÁTŮ VE STAVEBNÍCH VÝROBCÍCH
VYUŽITÍ RECYKLÁTŮ VE STAVEBNÍCH VÝROBCÍCH Tereza PAVLŮ Využití recyklátů ve stavebních výrobcích 13.06.2019 1 54 OBSAH PREZENTACE Demontáž staveb jako standardní metoda demolice Výrobky a materiály s obsahem
VíceÚpravy konstrukcí panelových domů TB030MMR001
Úpravy konstrukcí panelových domů TB030MMR001 Metodické a technické pokyny pro posuzování stavebních úprav a zásahů do nosné konstrukce panelových domů Metodické a technické pokyny pro rekonstrukce, opravy,
VíceYTONG DIALOG Blok I: Úvod do problematiky. Ing. Petr Simetinger. Technický poradce podpory prodeje
YTONG DIALOG 2017 Blok I: Úvod do problematiky Ing. Petr Simetinger Technický poradce podpory prodeje V uzavřených místnostech tráví většina z nás 90 % života. Změny, které by nás měly změnit Legislativní
VíceZhodnocení konstrukčního řešení vybraných přesypaných mostních konstrukcí z hlediska LCA. Pavel Ryjáček
ČVUT V PRAZE, FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA OCELOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Zhodnocení konstrukčního řešení vybraných přesypaných mostních konstrukcí z hlediska LCA Pavel Ryjáček Obsah přednášky 1. Úvod 2.
VíceProdukce vybrané zemědělské komodity ve světě
UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly
VíceVysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Udržitelná výstavba budov UVB. Cvičení č. 1. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích UVB Udržitelná výstavba budov Cvičení č. 1 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví Úvod Ing. Michal Kraus, Ph.D. VŠTE v Českých Budějovicích
VícePř. Analýza životního cyklu (LCA) pneumatiky Pirelli. SPŠ na Proseku 6-1 Ing. Lukáš Procházka
ECO DESIGN EKOdesign - koncept usilující o minimalizaci dopadů na životní prostředí - uplatňuje se v celém životním cyklu výrobku - přináší EKOlogické i EKOnomické efekty Enviromentální profil výrobku
VíceNástroj. pro optimalizaci spřažených ocelobetonových. silničních mostů
Nástroj pro optimalizaci spřažených ocelobetonových silničních mostů 2 CompLOT Composite Bridges Lifecycle Optimization Tool Nástroj optimalizující spřažené trámové mosty na základě LCC a LCA Návrh optimální
Vícečeské energetiky, její
Hodnocení současného stavu české energetiky, její perspektivy a udržitelnost Miroslav Vrba Předseda Energetického komitétu ČR/WEC Jak objektivně měřit energetickou výkonnost zemí? TŘI DIMENZE ENERGETICKÉ
VíceOBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ
OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ 20-21. května 2008 Konference AEA Úspory energie - hlavní úkol pro energetické auditory JAN KANTA ředitel sekce Legislativa a trh JELIKOŽ
VíceDemolition Waste to Concrete Brick Mixture
Demolition Waste to Concrete Brick Mixture Nejlevnější stavební materiál na světě šetrný k životnímu prostředí Vyřešení celosvětového problému s inertním stavebně demoličním odpadem Představení a shrnutí
VíceZměny zákonných povinností pro rok 2017 Předpoklady realizace Oběhového hospodářství
Změny zákonných povinností pro rok 2017 Předpoklady realizace Oběhového hospodářství Proč sledovat změny v zákoně o odpadech (ZOO)? povinnosti povinných osob se mění v čase 2016 2015 2014 2013 2012 2011
VíceOPTIMALIZACE A MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI POZEMNÍCH STAVEB D24FZS
OPTIMALIZACE A MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI POZEMNÍCH STAVEB Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb Anotace: Optimalizace objektů pozemních staveb
VíceProhlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV
Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických
VíceASOCIACE SPOTŘEBNÍ ELEKTRONIKY. ROZŠÍŘENÁ ODPOVĚDNOST VÝROBCŮ (EPR) v oběhovém hospodářství
ASOCIACE SPOTŘEBNÍ ELEKTRONIKY ROZŠÍŘENÁ ODPOVĚDNOST VÝROBCŮ (EPR) v oběhovém hospodářství ASOCIACE SPOTŘEBNÍ ELEKTRONIKY Asociace spotřební elektroniky byla založena v roce 2005 významnými dovozci a výrobci
VícePrůlom v oblasti šetrné rezidenční výstavby: Botanica K (1,2) získala jako první rezidenční projekt v ČR certifikaci BREEAM na úrovni Excellent
20. února 2019 Průlom v oblasti šetrné rezidenční výstavby: Botanica K (1,2) získala jako první rezidenční projekt v ČR certifikaci BREEAM na úrovni Excellent Bytový dům Botanica K (1,2) společnosti Skanska
VícePotenciál úspor energie ve stávající bytové výstavbě
Potenciál úspor energie ve stávající bytové výstavbě Jindra Bušková V době hospodářské krize Česká vláda hledá, kde je všude možné ušetřit. Škrty v rozpočtu se dotkly všech odvětví hospodářství. Jak je
VíceLEHKÝ PREFABRIKOVANÝ SKELET PRO ENERGETICKY EFEKTIVNÍ BUDOVY
LEHKÝ PREFABRIKOVANÝ SKELET PRO ENERGETICKY EFEKTIVNÍ BUDOVY Petr Hájek, Ctislav Fiala, Jan Tywoniak, Vlastimil Bílek 1 Úvod Energeticky efektivní budovy jsou často realizovány jako dřevostavby. Důvodem
VíceTECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 1. ČÁST
TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 1. ČÁST Zdeněk Horsák SITA CZ zdenek.horsak@sita.cz OBSAH 1) Struktura odpadového hospodářství a tok odpadů 2) Původci odpadů 3) Katalog
VíceMezinárodní výzkum PISA 2009
Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA
VíceOběhové hospodářství
Oběhové hospodářství Prioritní strategie EU pro nakládání s odpady Jan Maršák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Seminář Ekomonitor Praha, 9. 11. 2015 OBSAH PREZENTACE Strategie EU pro odpadové
VíceGlobální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod
Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou
VícePŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ V KONTEXTU OBĚHOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ V KONTEXTU OBĚHOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Jan Maršák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Konference Předcházení vzniku odpadů, 24. 25. října 2016 Praha OBSAH PREZENTACE Oběhové
Vícelní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová
Aktuáln lní vývoj a další směr r v energetickém využívání biomasy Mgr. Veronika Bogoczová Hustopeče e 5. 6. května 2010 Obsah prezentace Úvod Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepelné energie z biomasy
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.12.2015 COM(2015) 614 final ANNEX 1 PŘÍLOHA [ ] SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Uzavření cyklu
VíceRozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik?
Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace
Víceoběhové hospodářství v souvislostech Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D. SUEZ Využití zdrojů a.s.
oběhové hospodářství v souvislostech Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D. SUEZ Využití zdrojů a.s. příklady dobré praxe v ČR nevidíme odpady vidíme zdroje nový recyklační závod v Němčicích nad Hanou 2016 5
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceENERGETICKY A ENVIRONMENTÁLNĚ EFEKTIVNÍ KONSTRUKCE S POUŽITÍM HPC
ENERGETICKY A ENVIRONMENTÁLNĚ EFEKTIVNÍ KONSTRUKCE S POUŽITÍM HPC Ing. Ctislav Fiala, Prof. Ing. Petr Hájek CSc., Ing. Magdaléna Kynčlová, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra
VíceOPTIMALIZACE ŽELEZOBETONOVÉHO PRŮŘEZU V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
Ctislav Fiala: OPTIMALIZACE A MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI POZEMNÍCH STAVEB OPTIMALIZACE A MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ FUNKČNÍ ZPŮSOBILOSTI POZEMNÍCH STAVEB K 124FZS Doc. Ing. Petr Hájek,
VícePříloha č. 8 Energetický posudek
Příloha č. 8 Energetický posudek ÚVOD Povinnou přílohou plné žádosti podle znění 1. výzvy je energetický posudek, který podle platné legislativy účinné od 1. 7. 2015 bude požadován pro posouzení proveditelnosti
VíceSmart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek
Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování
VícePolitika druhotných surovin ČR na období
Seminář Druhotné suroviny ve stavebnictví 25.4.2012 Envibrno Obsah prezentace Aktualizace Surovinové politiky ČR Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR Druhotné suroviny a jejich přínos
VíceVÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera
VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy
VíceStanovení nákladů na životní cyklus staveb ( LCC ) Doc. Ing. František Kuda, CSc. katedra městského inženýrství
Fakulta stavební Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba Životní cyklus stavby Metody hodnocení životního cyklu staveb ( LCA ) Stanovení nákladů na životní
VíceMODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY
MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy
VíceENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY
ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY Tereza Šulcová tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz Směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU Směrnice ze dne 19.května 2010 o energetické
VíceNosné ocelové konstrukce z hlediska trvale udržitelného rozvoje ve výstavbě
Nosné ocelové konstrukce z hlediska trvale udržitelného rozvoje ve výstavbě PODKLADY: ANALÝZA ŽIVOTNÍHO CYKLU (LCA) 16. září 2014, ČVUT, FSv Obsah 1) Úvod Trvale udržitelný rozvoj Analýza životního cyklu
Více