UDRŽITELNÝ ROZVOJ STAVĚNÍ

Transkript

1 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. UDRŽITELNÝ ROZVOJ STAVĚNÍ prudký rozvoj stavění = vyčerpávání neobnovitelných zdrojů surovin, produkce nadměrného množství odpadu a škodlivin progresivní nárůst obyvatel a nedostatečná produkce potravin šedesátá léta 20.století vznik Římského klubu vstup do EU jedno z rozhodujících kritérií: otázky udržitelného rozvoje Negativní vliv techniky na životní prostředí: vyčerpávání neobnovitelných zdrojů vyčerpávání obnovitelných zdrojů rychlejší než regenerace znečištění a zamoření škodlivými emisemi (CO2, SO2, NOx aj.) znečištění a zamoření odpady (komunálními i průmyslovými) přímé negativní působení techniky (hluk, otřesy, tep. energie)

2 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. ZÁKLADNÍ DEFINICE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ZPRÁVA OSN Z ROKU 1987 BRUNDTLAND REPORT: Trvale udržitelný rozvoj je rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval možnost dalších generací uspokojit jejich vlastní potřeby. hlavní okruhy globálních problémů jsou shrnuty v dokumentu Agenda 21 (konference OSN v Rio de Janeiro, 1992) stavebnictví jako klíčová oblast, budovy v EU 40% veškeré energie, zodpovědnost za 30% emisí CO2, vytvářejí 40% všech odpadů, za 15let nárůst spotřeby vody o 35% Tradiční přístup při navrhování novostaveb a regeneraci (kritéria): kvalita (úroveň) architektonického a technického řešení ekonomická náročnost časová náročnost

3 TRENDY SVĚTOV TOVÉ PRODUKCE OCELI A BETONU 1200% 1000% 800% produkce oceli produkce betonu populace? 600% 400% 200% rok 1950 = 100% 0%

4 populace dopady potřeby lidí, emise, odpady na životn ivotní prostřed edí přírodní zdroje, půda zdroje

5 DOPADY STAVEBNICTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘED EDÍ příroda, zdroje těžba výstavba užívání staveb demolice TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ? UDRŽITELN ITELNÁ VÝSTAVBA odpad

6 zdroje zdroje náklady kvalita kvalita životního prostředí sociální a kulturní souvislosti čas ekonomická efektivita a omezení emise, odpady biodiverzita emise, odpady biodiverzita tradiční stavební proces udržitelná výstavba Nové a tradiční pojetí výstavby NNovOVÉ POJETÍ PROCESU VÝSTAVBY

7 AGENDA 21 on Sustainable Construction CIB Report No Strategie a akce Konzervativní a vlivové organizace strategie External Vnější vlivy drivers vyvolávající for changezměny Úkoly stavebnictví Rozvoj životního prostředí jako konkurenční výhoda Snižování dopadů a nákladů 1 DEFEZÍVNÍ 2 OFENZÍVNÍ 3 EKO- STRATEGIE STRATEGIE Změna strategie EFEKTIVNÍ STRATEGIE Nové pojetí český překlad 4 UDRŽITELNOST AGENDA 21 pro udržitelnou výstavbu 2001 Vlastníci, investoři - požadavky na trvale udržitelné stavby Státní správa - normy,výzkum Uživatelé - vnímání udržitelnosti jako jednoho z prvků pohodlného života Udržitelná výstavba Projektanti - integrované pojetí projektu Akce Trvale udržitelný rozvoj Dodavatelé - vnímání udržitelnosti jako faktoru konkurenceschopnosti Průmysl - vliv výrobků na životní prostředí: životní cyklus, recyklace Organizace provádějící údržbu - vnímání udržitelnosti jako faktoru konkurenceschopnosti

8 LCC NÁKLADY ŽIVOTN IVOTNÍHO CYKLU realizace celkové náklady životního cyklu náklady [Kč] roky

9 INTEGROVANÝ NÁVRH N KONSTRUKCÍ tradiční přístup návrh konstrukční materiálu návrh integrovaný návrh UDRŽITELN ITELNÁ VÝSTAVBA environmentáln lní návrh

10 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. Podnikatelský akční plán a doporučení pro udržitelnou výstavbu = systematické, průhledné a ověřitelné ekologické informace o výrobcích a jejich standardní kvalitě základními zdroji minimalizujícími negativní ekologický vliv budov a stavebních činností jsou energie, stavební materiál a voda snížení negativních enviromentálních dopadů, důraz na faktory: zdraví, dopravy, vnitřního prostředí, kvalita vzduchu, flóra a fauna, urbanistické uspořádání a sociální prostředí změny potřebné pro zlepšení faktorů musí být aktivovány v rámci existujících politických, ekonomických a duševních systémů (náboženství, ekonomika, obecné hodnoty a věda)

11 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. Základní úrovně politických a ekonomických intervencí národní úroveň forma systémových změn regionální / urbanistická úroveň příprava a implementace směrnic (týkajících se infrastruktury, územního plánování, hospodaření s vodou, architektury, zásobování energií, hospodaření se zdroji) stavební úroveň organizace a struktura stavebních činností, použití materiálů, výrobků, bezpečnost, využití energie Udržitelná budova logický výsledek kvalitního stavění (bezpečná, zdravá, pohodlná, trvanlivá, efektně využívající zdroje, adaptabilní, estetická) Udržitelná výstavba není nová metoda provedení, ale způsob myšlení a zohledňování důsledků veškerých rozhodnutí spojených s výstavbou (technika a know-how existují)

12 HLAVNÍ ÚKOLY PRO STAVEBNICTVÍ podporovat energetickou účinnost výstavby a staveb opatření na úsporu energie - výrobní i provozní, využívání obnovitelných zdrojů energie šetřit neobnovitelné přírodní zdroje materiálů efektivnější využívání materiálů v rámci životního cyklu, konstrukce s dlouhou životností, demontovatelné konstrukce, recyklace omezit negativní dopady stavební činnosti a staveb na životní prostředí snížení emisí CO 2, SO 2, NO x, HCFC aj., redukce množství nerecyklovatelných odpadů snižovat spotřebu kvalitní vody snižování spotřeby kvalitní vody pro výrobu materiálů, výstavbu a provoz staveb přispívat k trvale udržitelnému rozvoji měst efektivní využívání půdy, flexibilita a adaptabilita konstrukcí umožňující dlouhou životnost, rekonstrukce, revitalizace

13 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. Politické nástroje k prosazování principů udržitelného rozvoje: 1. Legislativa stavební předpisy energetické předpisy (pro jedn.zařízení i budovy) předpisy související s toxickými látkami pravidla osvědčování kvality 2. Finanční opatření daňová opatření/podpory investiční subvence granty/hypotéky/půjčky finanční podpory experimentům a vývoji udržitelným technologiím (včetně výzkumu)

14 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. Ostatní oficiální nástroje (zavedené na podporu udržitelného bydlení) Informační kampaně Dobrovolné dohody se všemi účastníky výstavby Demonstrační projekty Rozšiřování výsledků a vzdělávání Definice udržitelného bydlení Hledisko výstavby: životnost spojená s kvalitou použitých materiálů, jejich využívání a údržby adaptabilita měnící se nároky uživatelů na bydlení a měnící se potřeby stejného uživatele v průběhu času

15 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. Sociální a ekonomické hledisko: dostupnost kontrola přímých nákladů na bydlení přístup k bydlení (bezdomovci) přístupnost pro zdravotně postižené a staré občany minimalizace nepřímých nákladů (např. na dopravu spojenou s umístěním bydlení) psychologická a sociální funkce bydlení dopady obytného prostředí na fyzické a duševní zdraví podpora smíšeného bydlení (boj proti segregaci) zlepšení života schopnosti zastavěných oblastí (humanizace)

16 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. Hledisko ekologické efektivnosti: racionální a efektivní využívání přírodních neobnovitelných zdrojů (půda, energie, stavební materiály, voda) co nejekologičtější výstavba domů zvýšení komfortu s menším množstvím spotřeby zdrojů (využívání technických inovací) Zásadní doporučenítýkajícíse strategiíudržitelného rozvoje oblast stávajícího bytového fondu problém udržitelné regenerace a obnovy vícepodlažních budov a jejich okolí (prevence vzniku sociálních problémů)

17 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. oblast veřejných zakázek poskytování pokynů nebo doporučení pro zadavatele PARAMETRY HODNOCENÍ UDRŽITELNÉ VÝSTAVBY I. UŽIVATELSKÁ KVALITA prostorové řešení (urbanistická koncepce) bezpečnost a kontrolovatelnost subsystémů (prevence proti devastaci) udržovatelnost funkčního standardu (výběr vhodných materiálů, k-cí, systémů, jednoduchost údržby apod.) II. TECHNICKÁ KVALITA využívání půdy (poměr zastavěných a nezast.ploch) spotřeba materiálů (diferencovaná životnost prvků a dílců, demontovatelnost, recyklace, využívání obnovitelných zdrojů dřevo)

18 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. spotřeba energie zvyšování energetické účinnosti staveb, využívání odpadní energie, využívání obnovitelných zdrojů energie spotřeba vody snižování spotřeby pitné vody, využívání dešťové vody

19 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. III. ESTETICKÁ KVALITA unikátnost řešení zvýšení atraktivity IV. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ pohoda prostředí uživatelů kvalita vzduchu, kontrola škodlivin, tepelná pohoda, denní a umělé osvětlení, hluk emise škodlivin snižování/eliminace CO2, SO2,Nox, ve všech fázích od výroby po demolici Zacházení s odpady snižování množství nerecyklovatelných odpadů, třídění, omezování produkce/úprava a znovuvyužívání dešťových vod

20 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. V. SOCIÁLNÍ, KULTURNÍ A SPOLEČENSKÁ KVALITA zabezpečení sociální stability sociální integrace informovanost podpora lokální zaměstnanosti respektování původních a tvorba nových kulturních hodnot spolupráce a zainteresovanost uživatelů VI. EKONOMIE posuzování komplexních i enviromentálních nákladů v rámci celého životního cyklu využívání místních zdrojů materiálů, výrobků, pracovních sil podpora lokální ekonomiky ekonomická přijatelnost pro uživatele (!!!) využívání a vytváření ekonomických stimulačních nástrojů

21 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. City of Tomorow mezinárodní výstava bydlení v Malmö , organizována neziskovou organizací pro bytovou výstavbu Svensk Bostadmässa (SveBo) representace národních metod,estetických zvyklostí, tradic a použití materiálů a technologií dané země výstavba národních domů na parcelách European Village Český dům architekt Jiří Suchomel, developer PSJ, a.s. Projektová dokumentace Architektonická kancelář AR Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci Nedílnou součástí projektu: energetické a enviromentální hodnocení realizovaného objektu roční spotřeba primární energie na provoz - 410,5 MJ/m2 zastavěná plocha/uživatele spotřeba půdy - 27,3m2/obyv. roční spotřeba vody(m3)/uživatele - 82,8m3/obyv. roční emise skleníkových plynů/m2-12,6kgco2ekq./m2

22 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI.

35 REGENERACE OBYTNÝCH CELKŮ

36 STRUKTURA BYDLENÍ V ČR ostatní budovy milionů lidí rodinné domy - 4 miliony lidí panelové budovy milionů lidí

37 BYTOVÉ DOMY (tzv. dvouletky )

38 PANELOVÉ BUDOVY

39 STRUKTURA BYTOVÉ VÝSTAVBY V ČR G G 57 PS-61 HK-60 T 06-B T 08-B NKS-G PS-69 VVÚ-ETA B-70 B-70/R BA-NKS PS-69/2 HKS-70 Larsen-Nielsen T 06-B (rev) T 08-B (rev) PS-69 (rev) VVÚ-ETA (rev) P 1.11 P

40 ENVIRONMENTÁLNÍ DOPADY BUDOV V EU A V ČR spotřeba energie produkce emisí CO 2 produkce odpadů %

41 ENVIRONMENTÁLNÍ DOPADY význam revitalizace a rekonstrukce Environmentální charakteristiky v 1 kg stavebního materiálu: ekv. cca 2,6 ha lesa za rok 65% nosná železobetonová konstrukce celý byt celkem kg 70 kg 160 GJ

42 POTENCIÁL 1,4 1,2 BD RUBEŠOVA potřeba tepla na vytápění [GJ/rok] 1 0,8 0,6 0,4 TO6 B věž TO6 B blok BD JEČNÁ DVOULETKA TO6 B MB T06 B PK RD REF BD REF RD PH RD FV 0,2 UBD URD ÚNĚTICE PASIV 0 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 svázaná spotřeba energie [GJ]

43 . Technické nástroje pro udržitelnou regeneraci obytných celků

44 SUREURO TECHNICKÉ NÁSTROJE CHECKLIST Kontrolní seznam udržitelných přístupp stupů BOX Zásobník k dobrých příkladp kladů DATABÁZE Databáze technických řešení Cílovými uživateli jsou: vlastníci domů, pracovníci správcovských firem na různých úrovních, developeři Pomůcky by měly sloužit pro inspiraci při koncepčním rozhodování, v návrhové i realizační fázi.

45 CHECKLIST Checklisty: Pomáhaj hají implementovat a uvažovat různé otázky udržitelnosti v každém kroku revitalizačního procesu (od fáze analýzy až po fázi provozování)

46 6 KROKŮ REVITALIZAČNÍHO PROCESU Provoz Vyhodnocení Analýza Revitalizační proces Výstavba Program Návrh

47 3 ÚROVNĚ OBJEKTŮ urbanistická integrace a vnější vztahy budova bytová jednotka

48 urbanistická integrace a vnější vztahy budova bytová jednotka sociální udržitelnost kulturní udr udržitelnost ekonomická udržitelnost ekologická udr udržitelnost architektonická kvalita technická kvalita 6 SKUPIN KRITÉRI RIÍ POSUZOVÁNÍ

49 6 SKUPIN KRITÉRI RIÍ POSUZOVÁNÍ Sociální udržitelnost --spolupráce s uživateli --zapojení uživatelů --chování nájemníků // pravomoc -bezpečnost -kriminalita --pocit bezpečí --ostatní sociální aspekty --dostupnost -společenský styk

50 6 SKUPIN KRITÉRI RIÍ POSUZOVÁNÍ Kulturní udržitelnost -kulturnídědictví // kulturní vyžití // estetika

51 6 SKUPIN KRITÉRI RIÍ POSUZOVÁNÍ Ekonomická udržitelnost -veřejně prospěšné hospodářské aktivity --vliv na na místní zaměstnanost --vliv na na místní ekonomiku --využívání půdy a dalších zdrojů --firemní ekonomika -investiční náklady --provozní náklady // náklady na na údržbu --ekonomické zájmy obyvatel --ekonomická charakteristika obyvatel -úroveň nájmů // poplatky za za služby

52 6 SKUPIN KRITÉRI RIÍ POSUZOVÁNÍ Ekologická udržitelnost --čerpání přírodních zdrojů --energie --voda --odpady --biodiverzita -zdraví/ vnitřní prostředí --negativní vlivy --pozitivní vlivy -zdraví/ vnější prostředí --pohoda // mikroklima -bezpečnost --emise // odpady --emise do do ovzduší, odpady --údržba, ekologické škody

53 6 SKUPIN KRITÉRI RIÍ POSUZOVÁNÍ Architektonická kvalita --estetika --kvalita uspořádání prostoru --identita -flexibilita

54 5 KROKŮ REVITALIZAČNÍHO PROCESU V CHECKLISTU provoz výstavba úrovně objektů návrh program analýza časové fáze kritéria

55 CHECKLIST Rozdělen lení revitalizačního procesu na malé kroky - fáze pomáhá detailněji i se podívat na konkrétn tní situace a zhodnotit možnosti jejich vylepšen ení Celkem: 3 úrovně objektů x 6 skupin kritéri rií posuzování x 5 časových fázíf revitalizačního proscesu = 90 specifických kroků

57 CHECKLIST Kontrolní seznam udržitelných přístupp stupů

58 Informační listy

59 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ VI. SOUČASNÝ STAV VYUŽÍVÁNÍ METODIKY Green Building Challange hodnotící (ratingový) systém od roku 1996 zapojeno cca 15 zemí, stav se průběžně mění, jak jednotlivé země přijímají národní metodiky hodnotící systém GB Tool, v Anglii BREEAM, v USA a Kanadě LEED, v Japonsku CASBEE software GB Tool je adaptován pro specifické pozřeby jednotlivých zemí, obsahuje 7 základních kritérií a 32 podskupin nezávislá forma navrhování existuje překlad do češtiny (s podporou fy SKANSKA) vzniká Česká společnost pro udržitelnou výstavbu budov, předpokládá se její napojení na iisbd