Priorita č. 1: Sociální bydlení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Priorita č. 1: Sociální bydlení"

Transkript

1 Priorita č. 1: Sociální bydlení Vytvářeli: M. Lux (AV ČR), J. Houdek (Centrom), A. Plachý (Armáda spásy), D. Pískovský (MPSV), J. Pácal (CEH), J. Kociánová (SON) Kontext Existuje relativně velké množství přesvědčivých sociálních i ekonomických argumentů, které poukazují na specifika bydlení jako zbožového statku, implicitní neefektivitu bytového trhu, nízkou cenovou elasticitu nabídky bydlení i poptávky po bydlení, velkou roli externalit i na důležitost uspokojení životní potřeby bydlet a mít domov pro politickou stabilitu to vše ospravedlňuje jistou míru státních intervencí v oblasti bydlení, zejména pak pro domácnosti, které by si z důvodu těchto specifik nebyly schopny zajistit bydlení za tržních podmínek. Přítomnost významných externalit na trhu bydlení si ve vyspělých zemích vyžádala potřebu územní a stavební regulace, která ovšem, na druhou stranu, pořízení bydlení významným způsobem prodražila. Vysoké náklady pořízení bydlení vedou logicky k tomu, že určitá část domácností vyspělých zemí si není schopna zajistit adekvátní bydlení za tržních podmínek. Nové formy podpory sociálního bydlení ve vyspělých zemích však již nespočívají ve státem řízené masové výstavbě uniformních sídlišť sociálního bydlení. Tento koncept byl opuštěn z mnoha různých důvodů (posun v chápání fungování sociální politiky a institucí státu blahobytu, byrokratická a neefektivní správa bytového fondu, předražená výstavba bytů financovaná z veřejných zdrojů, neefektivní využití bytů, bariéra pro snadnější migraci domácností využívajících sociální bydlení, zneužití při přidělování sociálních bytů, malá možnost výběru sociálního bydlení, dlouhé čekací listiny žadatelů a pasivní přístup domácností při řešení bydlení), z nichž ovšem nejzávažnější je vznik prostorového vyloučení sociálně slabých domácností na sídlištích sociálního bydlení - tedy problém, který je jen velmi obtížně řešitelný a který vytváří tlak na další značné výdaje veřejných rozpočtů. Mimo to, příspěvek na bydlení (tedy adresná sociální dávka přispívající na výdaje na bydlení) se postupně stal druhým pilířem bytových politik vyspělých zemí nové formy sociálního bydlení tak reflektují i novou roli příspěvku na bydlení. Sociální bydlení tak v posledních dekádách prošlo a stále ještě prochází zásadní proměnou svého významu. Sociální bydlení získává stále více podobu, jež je jen těžko generalizovatelná do jednoho univerzálního přístupu. Zahrnuje celou řadu programů pro různé cílové skupiny, celou řadu aktérů provozujících takové bydlení (stále více i soukromých pronajímatelů), celou řadu typů bydlení (včetně bydlení polo-vlastnického či sdíleného vlastnictví) a celou řadu nástrojů (včetně těch, které motivují soukromé developery pro výstavbu určitého počtu sociálních bytů v rámci jejich projektů soukromé výstavby). Koncept sociálního bydlení je možné nyní nahlížet spíše jako koncept bez jasných rysů, plný variability, inovací, flexibility, dočasnosti, změny; koncept, jehož cílem je skutečné zacílení na potřebné, sociální inkluze (a nikoliv vyčleňování), šetrnost k veřejným prostředkům a s tím související trhu přátelská tvář (nikoliv konkurence soukromému sektoru, ale spíše spolupráce se soukromým sektorem). Posilují se aspekty dočasnosti, cílené sociální práce, flexibility, osobního přístupu, sociálního začleňování, zákonitostí trhu. Trendem mezi příklady dobré praxe ze zahraničí je větší flexibilita a škála nástrojů, větší zapojení soukromého kapitálu i soukromého nájemního bydlení (různými formami prostřednictví ) a zejména pak větší role neziskových organizací v oblasti bytové správy, resp. užší spolupráce obcí s neziskovým sektorem. Tato nová podoba 1

2 sociálního bydlení zvyšuje nejen motivaci domácností při hledání svého bydlení, ale také svobodu jejich volby. Sociální bydlení již není jeden rigidní model pro uspokojení bytové potřeby, ale spíše škála modelů umožňující cílové domácnosti výběr. Možnost volby se stává hlavním imperativem udržitelného modelu sociálního bydlení: domácnost nemá být nucena k jedné možnosti, ale má mít šanci si vybrat mezi různými alternativami například, zda-li ji více vyhovuje žít v komunitních formách bydlení, v obecním bytě, v bytě neziskové organizace či v soukromém nájemním bydlení. Se zvyšující se odpovědností za zajištění vlastního bydlení získávají cílové domácnosti také větší svobodu hledat bydlení podle vlastních preferencí. Příspěvek na bydlení by měl zajistit, aby přiměřené (adekvátní) nájemní bydlení, a to i za tržních podmínek, bylo finančně dostupné pro všechny typy domácností. Na druhou stranu výhradní orientace bytové politiky na příspěvek na bydlení může vést k inflaci nájemného a tak i k neefektivním výdajům státu. Ještě důležitější je skutečnost, že existuje skupina domácností, které jsou na trhu bydlení prokazatelně diskriminovány, a to přes možnost čerpat příspěvek na bydlení. Příspěvek na bydlení sice řeší problém finanční dostupnosti bydlení, nikoliv však problém diskriminace tj. situaci, kdy je možnost zažádat o příspěvek na bydlení prakticky vyloučena, protože domácnost nemůže vůbec získat dlouhodobé nájemní bydlení. Pokud jsou byty takové skupině domácností nabídnuty, pak často ve vyloučených lokalitách s nekvalitním bydlením, bez legální nájemní smlouvy nebo s legální smlouvou na příliš krátké období vytvářející velkou míru nejistoty ohledně trvání nájmu i výše nájemného v budoucnu. Tyto domácnosti pak tvoří hlavní cílovou skupinu sociálně inkluzivního systému sociálního bydlení. V České republice je veřejná podpora v oblasti bytové politiky dnes prokazatelně vychýlena ve prospěch vlastnického bydlení; podíl veřejných výdajů ve prospěch nájemního bydlení je několikanásobně nižší než podíl veřejných výdajů ve prospěch vlastnického bydlení. I z důvodu snížení celospolečenských ekonomických rizik vyplývajících z příliš velkého podílu vlastnického bydlení by opatření v oblasti sociálního bydlení měla být směřována spíše do segmentu nájemního bydlení. Obce zprivatizovaly, podle odhadů, více než 70 % bytového fondu, který na ně byl převeden na začátku ekonomické transformace; mnohé z nich v současnosti nedisponují žádným bytovým fondem pro účely sociálního bydlení. Regulace nájemného aplikovaná na neuvolněné nájemní byty postavené před rokem 1992 neměla charakter sociálního opatření a byla odůvodňována jako ochrana před možným zneužitím postavení na trhu ze strany pronajímatelů; velká část uživatelů regulovaného nájemního bydlení patřila k příjmově nejsilnějším českým domácnostem. Počet uvolněných obecních bytů je nízký a podstatná část uvolněných bytů je obcemi zpětně pronajata za tržních podmínek (tzv. obálkovou metodou). Mnohé obce definují sociální bydlení a uplatňují vlastní systém přidělování sociálních bytů potřeba sociálního bydlení však zpravidla převyšuje nabídku. Nová výstavba podporovaných a sociálních bytů (na základě programů vyhlašovaných Ministerstvem pro místní rozvoj nebo Státním fondem rozvoje bydlení) je rozsahem marginální, zejména z důvodu nevhodného nastavení grantové podpory. Potřeba nových modelů (nástrojů) sociálního bydlení je vyvolána i dopady deregulace nájemného a rostoucího počtu domácností potenciálně ohrožených ztrátou bydlení. Na druhou stranu, díky deregulaci nájemného začal svou funkci plnit příspěvek na bydlení kombinovaný s individuálně posuzovaným doplatkem na bydlení. Díky zvýšení limitů uplatňovaných při výpočtu příspěvku na bydlení se stal příspěvek na bydlení nástrojem pomoci i pro mnohé domácnosti žijící v tržním nájemním bydlení. Samotný příspěvek na bydlení však nevede k odstranění diskriminace na trhu bydlení. Diskriminace rizikových 2

3 skupin domácností v přístupu k nájemnímu bydlení má, minimálně ze strany soukromých pronajímatelů, ale i ze strany volené reprezentace malých územně správných celků, racionální základ v averzi před vysokým rizikem; proto je jen velmi obtížné očekávat automaticky, bez jakýchkoliv nástrojů, její změnu. Cíl sociálního bydlení Cílem systému sociálního bydlení je zajištění krizového (přechodného) ubytování a dlouhodobého nájemního bydlení pro cílovou skupinu domácností. Cílem systému sociálního bydlení je snížení ekonomických rizik souvisejících s pronájmem bytu cílové skupině domácností. Cílem systému sociálního bydlení je efektivnější uspokojení specifických potřeb cílové domácnosti v oblasti bydlení: posílení individuálního přístupu, zvýšení odpovědnosti cílové domácnosti, ale také větší možnost výběru z alternativ bydlení pro cílovou domácnost. Navrhované nástroje systému sociálního bydlení by měly vést: k sociálnímu a prostorovému začleňování; ke zvýšení prevence ztráty bydlení a vzniku prostorového vyloučení; ke snadnějšímu přístupu k sociálním službám, kde to bude zapotřebí; k výchově kompetencí k využívání trvalého nájemního bydlení (v kombinace s posilováním kompetencí v jiných oblastech), kde je bude zapotřebí; k odstraňování předsudků vedoucích k diskriminaci na trhu bydlení; k posílení individuálního posouzení specifických potřeb cílové domácností a zvýšení možnosti výběru z alternativ sociálního bydlení; k posílení vlastní odpovědnosti za zajištění vlastního bydlení; k minimálním tržním distorzím a minimálním umělým bariérám bránícím cílovým domácnostem ve změně jejich bydlení či bydliště; k efektivním výdajům státu v oblasti bydlení; k minimalizaci zneužití a minimalizaci vzniku závislosti na sociální pomoci; k posílení nájemní formy bydlení v českém bytovém systému. Cílová domácnost sociálního bydlení Cílová skupina domácností pro systém sociálního bydlení je definována následovně: domácnosti, pro které je trhem nabízené bydlení bez veřejné pomoci finančně nedostupné a které jsou zároveň na trhu bydlení z důvodu své rodinné, sociální, zdravotní nebo finanční situace či z důvodu své národnosti, etnického původu, věku či náboženství znevýhodněny, a tím ohroženy sociálním vyloučením. Znevýhodnění souvisí, mimo jiné, s vysokým ekonomickými rizikem spojeným s nabídkou dlouhodobého nájemního bydlení cílové skupině domácností na tržních principech. Příklady cílových skupin domácností: A. domácnosti národnostních menšin; B. domácnosti imigrantů, kteří mají na území ČR trvalé bydliště; C. bezdomovci (v širším vymezení klasifikace ETHOS); D. neúplné rodiny s dětmi bez jiné možnosti samostatného bydlení; 3

4 E. mladé rodiny (nesezdané páry) s dětmi s jedním členem na rodičovské či mateřské dovolené a bez jiné možnosti samostatného bydlení; F. domácnosti s nezaměstnanými členy a domácnosti závislé na dávkách SSP; G. domácnosti s handicapovanými členy; H. domácnosti penzistů ohrožené finanční nedostupností bydlení z důvodu bydlení v příliš velkém bytě či jiných důvodů; I. domácnosti žijící v bydlení nevyhovujícím hygienickým standardům; J. domácnosti žijící v prostorově vyloučených lokalitách. Celkový čistý příjem cílové domácnosti nesmí převýšit limity platné pro program sociálního bydlení Ministerstva pro místní rozvoj. Cílové domácnosti budou zároveň kategorizovány do dvou základních kategorií: I. Domácnosti, pro něž je trhem nabízené bydlení bez veřejné pomoci finančně nedostupné a které jsou na trhu bydlení znevýhodněny, avšak mají dostatečnou kompetenci k udržení dlouhodobého nájemního bydlení; II. Domácnosti, pro něž je trhem nabízené bydlení bez veřejné pomoci finančně nedostupné, které jsou na trhu bydlení znevýhodněny a které nemají dostatečnou kompetencí pro udržení dlouhodobého nájemního bydlení. Definice sociálního bydlení Definice sociálního bydlení by měla, i vzhledem ke změnám jeho významu ve vyspělých zemích, být v českém právním systému omezena na formy sociálního bydlení, technický standard a zacílení. Tato definice by měla mít legislativní podobu Zákona o sociálním bydlení a jeho příprava by měla spadat do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj. Příprava zákona však předpokládá vzájemnou spolupráci dvou resortů: Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí. Zákon by měl obsahovat povinnost obcí zajistit takový počet sociálních bytů, který odpovídá potřebě v dané obci. Další konkretizace povinnosti obcí by v zákoně být neměla a obce by pro aktivní politiku v oblasti sociálního bydlení měly být spíše motivovány programy státu v oblasti výstavby a rekonstrukce bytového fondu (programy Státního fondu rozvoje bydlení a programy Ministerstva pro místní rozvoj), daňovou politikou státu (Ministerstvo financí) a efektivnější výplatou příspěvku na bydlení (Ministerstvo práce a sociálních věcí). I když by zákon o sociálním bydlení ustanovení o odpovědnosti obcí nakonec neobsahoval, má zákon nadále svůj velký význam, zejména v jednodušším cílení současných i budoucích veřejných programů (či daňové politiky státu) určených na výstavbu, koupi a rekonstrukci sociálních bytů, v doplnění chybějící regulace u alternativních forem sociálního bydlení (tréninkové bydlení, neziskové sociální bydlení, garantované bydlení), v efektivnější výplatě příspěvku na bydlení (byt by musel splňovat technické standardy sociálního bytu, pokud by jeho uživatel měl mít nárok na příspěvek na bydlení) a ve zlepšení kvality bydlení v komerčních ubytovnách (pokud by jejich uživatelé měli mít nárok na příspěvek na bydlení, resp. doplatek na bydlení). 1. Formy sociálního bydlení: krizové (přechodné) ubytování, tréninkové bydlení a dlouhodobé sociální bydlení. Dlouhodobé sociální bydlení by se dále dělilo na: neziskové 4

5 sociální bydlení, obecní sociální bydlení a garantované bydlení. Tyto formy by byly podrobněji definovány zákonem (viz dále úprava pro jednotlivé formy sociálního bydlení). 2. Technický standard sociálního bydlení: a) krizové (přechodné) formy ubytování: u azylového ubytování, případně u jakýchkoliv jiných forem přechodného ubytování, které by byly realizovány v rámci zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, by zákon o sociálním bydlení pouze odkázal na podmínky dané zákonem 108/2006 Sb. U ostatních krizových (přechodných) forem ubytování například privátních ubytoven by zákon o sociálním bydlení stanovil minimální technické podmínky (v souladu se zákonem 108/2006 Sb.) a přikázal nutnost doprovodného sociálního programu (jako vhodná doprovodná sociální služba může být, například, 69 Terénní programy, 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 70 Sociální rehabilitace - terénní a ambulantní služba). Dodržení standardů zákona by mělo být podmínkou pro státní granty/garance/úvěry určené na rekonstrukce/výstavbu těchto forem ubytování a podmínkou výplaty příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. b) tréninkové a dlouhodobé nájemní bydlení: k definici minimálních technických podmínek tréninkových a dlouhodobých sociálních bytů by mohl, například, sloužit prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů), a to vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, avšak pouze ve vybraných částech (nelze na sociální bydlení dávat tak vysoké požadavky, jako jsou uplatňované na nové stavby). Dodržení standardů zákona by mělo být podmínkou pro státní granty/garance/úvěry určené na rekonstrukce/výstavbu těchto forem bydlení a podmínkou výplaty příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. 3. Zacílení: Cílová domácnost splňuje definici cílové domácnosti uvedené výše. Tuto skutečnost potvrdí sociální odbor obce formou potvrzení, s omezenou lhůtou platnosti. Konkrétní opatření 1. Prevence sociálního a prostorového vyloučení a) centra prevence bezdomovství a sociálního vyloučení b) institut zvláštního příjemce A) Centra prevence bezdomovství a sociálního vyloučení Anotace: Předpokladem efektivního fungování systému sociálního bydlení v ČR je založení poradenských center, kam by se mohli obracet jak lidé, kteří již ztratili bydlení, tak lidé, kterým ztráta bydlení teprve hrozí. Úkolem centra prevence bezdomovství a sociálního vyloučení by bylo zjistit důvody ohrožení ztráty bydlení, pomoci při jejich řešení (oddlužení, právní pomoc) a případně, pokud by ke ztrátě bydlení již došlo, zařadit domácnost do programu reintegrace. Hlavním úkolem centra by byla prevence - kontaktování osob, kterým hrozí ztráta bydlení (i na základě informací od soukromých pronajímatelů), a to ještě před samotnou výpovědí, a snaha výpovědi zabránit. Centra by tak měla nabízet pomoc jak nájemníkům, tak i pronajímatelům. Centrum by mělo být provozováno neziskovými organizacemi (či sociální pracovníky obce) v prostorách poskytnutých obcí a ve spolupráci s úřadem práce, sociálním a bytovým odborem obce. Centrum by mělo klientům poskytovat široké spektrum služeb, informovat o možnostech získání sociálních dávek, právní pomoc. 5

6 Informace o existenci centra prevence bezdomovství a sociálního vyloučení by měly být běžně dostupné veřejnosti a zejména pak potencionálním klientům. V rámci zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, existují některé formy sociálních služeb, které by se daly využít pro účel provozování centra. Jako vyhovující služba se jeví, například, 37 Odborné sociální poradenství. Jiným vhodným programem by mohl být 69 Terénní programy. Odpovědnost: obce s rozšířenou působností a Ministerstvo práce a sociálních věcí Opatření: - výběrové řízení na granty na zřízení center (obce s rozšířenou působností); - granty na provoz center na základě zákona 108/2006 Sb. (MPSV); - zohlednit lépe problematiku sociálního bydlení ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb (MPSV). B) Institut zvláštního příjemce Anotace: Situaci, kdy příjemce dávky nevyužívá příspěvek na bydlení nebo doplatek na bydlení k úhradě nákladů spojených s bydlením a kdy rodině vzniká dluh na nájemném a na službách spojených s užíváním bytu, je možné řešit pomocí institutu zvláštního příjemce. Vyhledávání osob, které nevyužívají sociální dávky poskytované v oblasti bydlení k účelu, k němuž byly poskytnuty, provádí sice ze zákona v rámci sociální práce orgány pomoci v hmotné nouzi, ale aby k využití tohoto institutu mohlo dojít včas nebo i preventivně, je potřeba spolupráce i dalších zúčastněných subjektů. Zejména majitelé nemovitostí, dodavatelé sociálních služeb atd., by měli bezprostředně po prvním zjištění informovat orgány státní sociální podpory a/nebo orgány pomoci v hmotné nouzi, že jim nájemník nehradí náklady spojené s bydlením. Pokud tyto nahlášené osoby jsou příjemci sociálních dávek, pracovníci příslušných správních orgánů mohou využít postupů sociální práce s touto osobou a její rodinou, a to jak v preventivní činnosti, tak i při řešení následků, což může znamenat i ustanovení zvláštního příjemce pro výplatu dávek, kterým může být přímo ta osoba či instituce, u které dluh spojený s bydlením vzniká. U příspěvku na bydlení (ze systému státní sociální podpory) je možné pronajímatele bytu nebo jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí, určit zvláštním příjemcem části dávky odpovídající výši nájemného nebo celé dávky s tím, že pronajímatel bude za nájemce hradit i další služby spojené s bydlením. U doplatku na bydlení (ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi) lze institut zvláštního příjemce využít a stanovit obdobně jako u příspěvku na bydlení. Navíc lze vedle tohoto institutu použít bez souhlasu příjemce tento doplatek na bydlení i k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením a to tak, že plátce dávek jej poukazuje přímo na účet pronajímateli nebo poskytovateli služeb. Tímto lze zabránit tomu, aby osobám pobírajícím sociální dávky nevznikal nebo alespoň nenarůstal dluh v souvislosti s bydlením. Pokud je osobě v hmotné nouzi vyplácen příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek alespoň po dobu 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, musí orgán pomoci v hmotné nouzi sdělit tuto skutečnost orgánu státní sociální podpory (úřadu práce). Ten je následně povinen rozhodnout, zda ustanoví zvláštního příjemce i pro přijímání dávek státní sociální podpory (příspěvku na bydlení). Všechny úřady práce i všechny obce jsou o institutu zvláštního příjemce obeznámeny, a to nejen platným zněním právních předpisů, ale i v metodických materiálech MPSV (naposledy v metodickém pokynu 7/2008). Dalším zdrojem je materiál Kanceláře veřejného ochránce 6

7 práv Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlet (únor 2009). Odpovědnost: obce a Ministerstvo práce a sociálních věcí Opatření: - větší informovanost obcí, soukromých pronajímatelů a poskytovatelů sociálních služeb o existenci institutu zvláštního příjemce a možnostech jeho využití (obce a MPSV). 2. Krizové (přechodné) formy ubytování a bydlení Pro druhou kategorii cílových domácností by prvním stupněm sociálního bydlení byl systém propustného bydlení zahrnující následující přechodné formy ubytování a tréninkového bydlení. Tyto formy bydlení by měly být upraveny v Zákoně o sociálním bydlení. a) krizové (přechodné) formy ubytování b) tréninkové bydlení A) krizové (přechodné) formy ubytování Anotace: Jako první, základní stupeň prostupného bydlení, budou sloužit krizové (přechodné) formy ubytování realizované jak v rámci zákona 108/2006 Sb, o sociálních službách, tak i na bázi privátních ubytoven splňujících standardy ubytování pro zařazení dle zákona o sociálním bydlení (viz výše). Odpovědnost: Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo pro místní rozvoj Opatření: - přijetí zákona o sociálním bydlení (MMR); - zohlednit lépe problematiku sociálního bydlení ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb (MPSV). B) tréninkové bydlení Anotace: Tréninkové bydlení by mělo být zaměřené na domácnosti v krizových (přechodných) formách ubytování po dosažení kompetencí k udržení nájemního bydlení. Tréninkové bydlení slouží k ověření kompetencí k udržení dlouhodobého nájemního bydlení jako druhý stupeň systému propustného bydlení. Podmínkou získání tréninkového bydlení je aktivní spolupráce s terénními pracovníky, aktivní hledání zaměstnání či absolvování rekvalifikačních kurzů, nulový dluh na nájemném (případně aktivní splácení vzniklého dluhu). Klienti by dále měli být schopni samostatně (s pomocí sociálních dávek) hradit nájemné a vyjít s omezenými finančními prostředky; měli by mít vyřízené potřebné doklady a v případě dluhů dodržovat splátkový kalendář. Tréninkové bydlení by se z hlediska standardů poskytnutého bydlení nikterak nelišilo od bydlení ve standardním nájemním bytě; sociální pracovníci by vykonávali pouze dohled a intervenovali pouze v případě problémů. Vhodnými sociálními službami by mohly být (dle zákona 108/2006 Sb, o sociálních 7

8 službách): 69 Terénní programy, 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 70 Sociální rehabilitace - terénní a ambulantní služba. Tréninkové bydlení je pouze krátkodobou formou bydlení - nájemní (podnájemní) smlouva by měla být půlroční s možností prodloužení na dobu maximálně dvou let. V zásadě existují tři základní typy tréninkového bydlení: A. Tréninkové bydlení v bytech vlastněných neziskovou organizací. Klient je nájemníkem, pronajímatelem je nezisková organizace. B. Tréninkové bydlení v bytech vlastněných obcí. Klient je nájemníkem, pronajímatelem je obec. C. Tréninkové bydlení v bytech najímaných neziskovou organizací od jiných pronajímatelů. Klient je podnájemníkem, nájemníkem je nezisková organizace, pronajímatelem je obec nebo soukromý pronajímatel. Velkou nevýhodou třetího modelu je problém při získání nároku na příspěvek na bydlení (podnájemní vztah neopravňuje k příspěvku na bydlení); klienti mohou pouze v individuálních případech získat od sociálních odborů výjimku a obdržet doplatek na bydlení, pokud splňují podmínky hmotné nouze. Odpovědnost: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Úřad vlády Opatření: - přijetí zákona o sociálním bydlení (MMR); - zohlednit lépe problematiku sociálního bydlení ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb (MPSV); - novelizace Zákona 117/1995, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se příspěvku na bydlení, která by umožnila využití příspěvku na bydlení v méně chráněných formách bydlení (podnájemní vztah), protože právě v těchto formách bydlení žijí často lidé v hmotné nouzi (MPSV); - aplikovat nástroje umožňující snadný převod bytového fondu obcí do vlastnictví neziskových organizací či poskytování bytového fondu obcí neziskovým organizacím pro účely tréninkového bydlení například využít prostředky v rámci podprogramu Podpory výstavby podporovaných bytů MMR či zdrojů evropských strukturálních fondů (EBRD) pro koupi a rekonstrukci sociálních bytů ze strany neziskových organizací (MMR); - šíření příkladů dobré praxe mezi neziskovými organizacemi, popř. organizace seminářů o výhodách a rizicích spojených s vlastnictvím bytového fondu, o správě bytového fondu, právní hlediska, zkušenosti s provozováním tréninkového bydlení (Úřad vlády, Agentura pro sociální začleňování). 3. Dlouhodobé formy sociálního bydlení 8

9 Pro první kategorii cílových domácností a pro druhou kategorii cílových domácností po zajištění kompetencí k udržení dlouhodobého nájemního bydlení (úspěšného absolvování tréninkového bydlení) by měly být určeny následující formy dlouhodobého sociálního nájemního bydlení. V souladu s hlavním cílem konceptu sociálního bydlení by měla nabídka obsahovat více alternativ, které umožňují větší svobodu volby cílové domácnosti a tak i vhodnější uspokojení specifických potřeb a preferencí v oblasti bydlení: a) Neziskové sociální bydlení b) Obecní sociální bydlení c) Garantované bydlení A) Neziskové sociální bydlení Anotace: Neziskové organizace by se, vedle obcí, mohly stát i v naší zemi významným vlastníkem sociálních bytů. Vedle tréninkových bytů by mohly vlastnit, spravovat a pronajímat standardní nájemní bytový fond; současná právní úprava tomuto modelu nebrání, ani jeho využití neusnadňuje. Modely neziskového nájemního bydlení jsou dobře známy ze zemí jako Rakousko, Nizozemí, Francie, Velká Británie, Irsko; neziskové organizace často efektivněji spravují bytový fond a vhodněji kombinují terénní sociální práci se zajištěním bydlení, je-li to potřebné. Neziskové organizace by měly získávat levně (nebo zdarma) existující byty od obcí, a to na základě smluvní povinnosti (ukotvené v převodních smlouvách) o využití převedených bytů v dohodnuté lhůtě výhradně pro účely sociálního nájemního bydlení (dle zákona o sociálním bydlení). Neziskové organizace by rovněž měly mít přístup ke všem grantům/kvalifikovaným úvěrům státu týkajících se rekonstrukce nebo nové výstavby sociálních a podporovaných bytů. Výše grantové podpory státu pro výstavbu podporovaného a sociálního bydlení je dnes relativně nízká a byty tak není možné postavit jen při kombinaci státní dotace a úvěru; program od investora předpokládá nejen vklad pozemku zdarma, ale také nemalou a nevratnou kapitálovou injekci to je však možné pouze v případě větších obcí. Program by měl být nastaven tak, aby za předpokladu vkladu pozemku zdarma bylo možné zbylé náklady výstavby uhradit z kombinace státního grantu a úvěru běžného úročení s běžnou dobou splatnosti. Jelikož se tyto podmínky neustále mění (mění se náklady výstavby, úročení úvěrů, nabídka úvěrů), jeví se jako nejvhodnější model konkurenčních nabídek a veřejné soutěže: stát by na daný program v každém roce vyčlenil určitou část prostředků, ale nestanovil maximální výši grantu na jeden postavený byt, přičemž ponechal na soutěži mezi potenciálními investory, kdo nabídne nejnižší (a pro stát nejefektivnější) požadavek na státní příspěvek. Kritérium velikosti požadovaného státního příspěvku by přitom bylo hlavním kritériem při rozhodnutí o výběru konkrétních nabídek. Neziskové organizace, které by chtěly získat prostředky státu pro účely koupě, rekonstrukce či výstavby dlouhodobého sociálního bydlení, by měly podléhat státnímu dohledu a auditu. Tento dohled jednak umožňuje kontrolu efektivního čerpání a jednak posiluje postavení neziskových organizací vůči bankovnímu sektoru poskytovateli komerčních půjček. Cílem je zajistit dlouhodobou udržitelnost této formy bydlení a zlepšit přístup ke komerčním úvěrům potřebným pro investice do koupě a rekonstrukce bytů. Odpovědnost: Ministerstvo pro místní rozvoj, Úřad vlády Opatření: - přijetí zákona o sociálním bydlení (MMR); 9

10 - aplikovat nástroje umožňující snadný převod bytového fondu obcí do vlastnictví neziskových organizací pro účely dlouhodobého sociálního bydlení například využít prostředky v rámci podprogramu Podpory výstavby podporovaných bytů MMR či zdrojů evropských strukturálních fondů (EBRD) pro koupi a rekonstrukci sociálních bytů ze strany neziskových organizací (MMR); - otevření hlavního programu Podpory výstavby podporovaných bytů MMR neziskovým organizacím (MMR); - předložit návrh na změnu pravidel na poskytování veřejné podpory týkající se programů podpory výstavby podporovaných a sociálních bytů MMR dle podmínek uvedených výše (MMR); - předložit návrh na změnu pravidel na poskytování veřejné podpory týkající se rekonstrukce bytových domů ze zdrojů MMR i evropských strukturálních fondů programy by měly na sebe konzistentně navazovat a měly by být více podmíněny zacílením na sociální bydlení (MMR); - nutnost certifikace, dohledu a auditu neziskových organizací, které by se rozhodly mít vlastní bytový fond pro účely dlouhodobého sociálního bydlení, a pro tento účel chtěly využít veřejných prostředků. Podmínkou certifikace by měla být registrace k vybraným sociálním službám (Azylové domy, Chráněné bydlení, Domy na půl cesty, SAS pro rodiny s dětmi, Služby sociální rehabilitace, Sociální poradenství, Terénní programy) a prokázání o provozu vlastního bytového fondu v posledních třech letech, a to minimálně v rozsahu určitého počtu osob trvale hlášených v těchto bytech (MMR); - šíření příkladů dobré praxe mezi neziskovými organizacemi, popř. organizace seminářů o výhodách a rizicích spojených s vlastnictvím bytového fondu, o správě bytového fondu, právní hlediska (Úřad vlády, Agentura pro sociální začleňování). B) Obecní sociální bydlení Anotace: Obce by měly být povinny ze zákona o sociálním bydlení provozovat určitý počet dlouhodobých sociálních bytů, který odpovídá specifické potřebě v dané obci. Obce by však také měly mít možnost prostřednictvím převodu svého bytového fondu či jinou formou tuto povinnost delegovat na neziskové organizace. Vedle toho by měly být motivovány k aplikaci inkluzivních modelů obecního sociálního bydlení například rozdělení stávajícího obecního bytového fondu již podle stávající situace nájemníka na byty sociální a ostatní obecní byty, a tímto způsobem diferencovat výši nájemného i uvnitř jednotlivých bytových domů. Takové rozdělení umožňuje mix sociálních bytů s ostatními obecními byty v jednom bytovém domě a vede k efektivnějšímu využívání příspěvku na bydlení. Odpovědnost: obce a Ministerstvo pro místní rozvoj Opatření: - přijetí zákona o sociálním bydlení (MMR); - aplikovat nástroje umožňující snadný převod bytového fondu obcí do vlastnictví neziskových organizací pro účely dlouhodobého sociálního bydlení například využít prostředky v rámci podprogramu Podpory výstavby podporovaných bytů MMR či zdrojů evropských strukturálních fondů (EBRD) pro koupi a rekonstrukci sociálních bytů ze strany neziskových organizací (MMR); 10

11 - předložit návrh na změnu pravidel na poskytování veřejné podpory týkající se programů podpory výstavby podporovaných a sociálních bytů MMR dle podmínek uvedených v anotaci k neziskovému sociálnímu bydlení (MMR); - předložit návrh na změnu pravidel na poskytování veřejné podpory týkající se rekonstrukce bytových domů ze zdrojů MMR i evropských strukturálních fondů programy by měly na sebe konzistentně navazovat a měly by být více podmíněny zacílením na sociální bydlení; u obcí (protože vlastní bytový fond) pak s dodatečným důrazem na uplatnění inkluzivních modelů obecního sociálního bydlení (MMR). C) Garantované bydlení Anotace: Vedle neziskového a obecního sociálního bydlení může pro účely sociálního bydlení sloužit též část soukromého nájemního bytového fondu. Efektivním nástrojem by tak mohlo být pojištění rizik soukromých pronajímatelů souvisejících s legální nabídkou standardní nájemní smlouvy cílové skupině domácností pro sociální bydlení, tzv. cílená garance. V rámci tohoto nástroje by obce a neziskové organizace vyhledávaly byty k pronájmu cílové skupině domácností, a to mezi soukromě pronajímanými byty, a následně by soukromí pronajímatelé získali garance kryjící hlavní rizika související s pronájmem - riziko nesplácení nájemného, riziko poškození majetku a riziko soudních výloh spojených s výpovědí. Na základě těchto garancí by pak pronajímatelé uzavřeli s cílovou domácností dlouhodobou nájemní smlouvu s nájemným nižším než tržním a umožnili bezproblémové přehlášení nájemníka k trvalému pobytu. Samotné poskytnutí garancí by bylo prováděno pomocí pojistného produktu nabízeného výhledově komerčním sektorem, tedy soukromými pojišťovnami. Garance by byla časově omezena; po jejím uplynutí by nájemní byt byl standardním nájemním bydlením. Soukromí pronajímatelé by mohli takto kombinovat nabídku bydlení s malým pracovním úvazkem týkajícím se práce domovníka. Podrobněji rozpracováno v prioritě č. 2 strategie a dalších koncepčních materiálech Agentury pro sociální začleňování. Odpovědnost: Agentura pro sociální začleňování, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí Opatření: - pilotní odzkoušení systému garantovaného bydlení pod vedením Agentury pro sociální začleňování ve třech vybraných lokalitách a následná aplikace v širším měřítku (Agentura pro sociální začleňování, MMR, MPSV). 11

12 Priorita č. 3: Zajištění prostupu z dočasných a nejistých forem bydlení (azylových domů, ubytoven) do trvalého a bezpečného bydlení PROBLÉM: Poskytování bydlení není dle zák. č. 108/2006 Sb. základní činnosti žádné služby, z čehož vyplývá nemožnost financovat tuto službu dle kategorizace daného zákona. Poskytování bydlení tedy nelze financovat z účelových dotací na výkon služeb. Návrhy opatření: Novela zákona č.108/2006: I. 34, odst. 1. (výčet zařízení sociálních služeb) rozšířit o byty pro tréninkové bydlení (byty s doprovodnou sociální asistencí) II. 43 Podpora samostatného bydlení 43 (1) Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. rozšířit takto: 43 (1) Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které jsou ohroženy ztrátou bydlení nebo mají sníženou soběstačnost z důvodů zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. III. Díl 4 zákona č.108/2006, Služby sociální prevence, rozšířit o zařízení Byty s doprovodnými sociálně aktivizačními službami. PROBLÉM: V rámci státu, měst a obcí neexistuje bytová politika pro diskutovanou skupinu Návrhy opatření: Povinnost krajů a obcí zpracovat střednědobý plán rozvoje bydlení jako základní nástroj pro vytváření nabídky bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Nedílnou součástí těchto krajských a obecních koncepcí bude zavádění nabídky vícestupňového bydlení a zajištění sociálních služeb k nejnižším stupňům bydlení. 12

13 Při vytváření těchto koncepcí se mohou obce sdružovat do svazů tak, aby byly schopny tyto služby zajistit. Bytové koncepce obcí zohledňují potřeby identifikované v rámci komunitního plánování. Na zpracování a realizaci těchto koncepcí přispívá vedle krajských samospráv i stát prostřednictvím dotačních titulů z MPSV a MMR (IPRM). K zajištění vícestupňového prostupného bydlení mohou obce a kraje vstupovat do smluvních vztahů i s majiteli soukromého bytového fondu. PROBLÉM: Bydlení s doprovodným sociálním programem s podnájemní smlouvou není v souladu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi č. 111/2006 Sb. Návrhy opatření: Novela zákona č. 111/2006 Sb., 33 Podmínky nároku na doplatek na bydlení takovým způsobem, aby mezi oprávněnými žadateli byli i osoby bydlící v podnájemním vztahu. PROBLÉM: Existují jednotlivci i rodiny, které z ekonomických i sociálních důvodů nemohou bydlet v bytě s nájemní smlouvou. Bydlení těchto osob se neřeší. Součástí komplexního řešení bytových politik na lokální úrovni by mělo být řešení bydlení výše uvedené cílové skupiny. Návrh opatření: - Změna dokumentace podprogramu programu Podpora výstavby podporovaných bytů takovým způsobem, aby možnost nákupu podporovaného bytu měly i NNO. 13

14 Soupis navržených opatření Prevence sociálního a prostorového vyloučení Centra prevence bezdomovství a sociálního vyloučení - výběrové řízení na granty na zřízení Center prevence bezdomovectví a sociálního vyloučení (obce s rozšířenou působností); - granty na provoz Center prevence bezdomovectví a sociálního vyloučení na základě zákona 108/2006 Sb. (MPSV); - zohlednit lépe problematiku sociálního bydlení ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb (MPSV) Institut zvláštního příjemce dávky - větší informovanost obcí, soukromých pronajímatelů a poskytovatelů sociálních služeb o existenci institutu zvláštního příjemce a možnostech jeho využití (obce a MPSV). Krizové (přechodné) formy ubytování a bydlení Krizové (přechodné) formy ubytování 14

Současná situace sociálního bydlení v Česku

Současná situace sociálního bydlení v Česku Současná situace sociálního bydlení v Česku 06/2014 Roman Matoušek Struktura prezentace 1. Co je sociální bydlení? 2. Bytové politiky v Česku po roce 1989 a sociální bydlení: vývoj a současný stav 3. Připravované

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Příspěvek pro Konferenci Progresívne, cenovo dostupné bývanie Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoja Slovenskej republiky Informace o plnění úkolu Návrh komplexního řešení sociálního bydlení

Více

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Roman Matoušek Problémy dosavadních přístupů na co Koncepce reaguje? Podpora na straně poptávky (dávky) nepropojená s adekvátní nabídkou

Více

Lidé ohrožení sociálním vyloučením a nedostupností bydlení v České republice: systém garantovaného bydlení

Lidé ohrožení sociálním vyloučením a nedostupností bydlení v České republice: systém garantovaného bydlení Lidé ohrožení sociálním vyloučením a nedostupností bydlení v České republice: systém garantovaného bydlení Martina Mikeszová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Struktura prezentace Lidé ohrožení sociálním

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

METODIKA IDENTIFIKACE TRŽNÍHO SELHÁNÍ V OBLASTI BYDLENÍ

METODIKA IDENTIFIKACE TRŽNÍHO SELHÁNÍ V OBLASTI BYDLENÍ METODIKA IDENTIFIKACE TRŽNÍHO SELHÁNÍ V OBLASTI BYDLENÍ Martin Lux martin.lux@soc.cas.cz Zpracovatelé a uživatelé metodiky výzkumný projekt č. TD03000050 Tržní selhání v kontextu sociálního bydlení jako

Více

Systém prostupného bydlení

Systém prostupného bydlení Systém prostupného bydlení 2012, Jan Snopek, analytik pro oblast bydlení Struktura prezentace 1. Úvod: Sociální bydlení v ČR 2. Systém prostupného bydlení účel a principy 3. Stupně prostupného bydlení

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Několik slov úvodem. Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská Praha 1.

Několik slov úvodem. Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská Praha 1. Několik slov úvodem Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Jilská 1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Konference bude zejména o představení a diskusi vybraných nových nástrojů bytové

Více

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč.

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč. 1 Dle analýz ČSÚ vychází, že nízkopříjmové skupiny mají vyšší nájemné než střední a vysoko-příjmové domácnosti až o 2.500 Kč Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje.

Více

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2 Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení Kateřina Jechová MČ Praha 2 Praha 2 charakteristika obce Rozloha 418 ha Počet obyvatel cca 50 tis. 4 katastrální území Nové Město

Více

ÚNOR 2018 METODIKA VYHODNOCOVÁNÍ ÚSPĚŠNOSTI SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V JINDŘICHOVĚ HRADCI

ÚNOR 2018 METODIKA VYHODNOCOVÁNÍ ÚSPĚŠNOSTI SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V JINDŘICHOVĚ HRADCI ÚNOR 2018 METODIKA VYHODNOCOVÁNÍ ÚSPĚŠNOSTI SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V JINDŘICHOVĚ HRADCI Obsah Hodnocení a aktualizace...2 Případové studie...2 Indikátory pro měření změny udržitelnosti lokálního systému sociálního

Více

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Podpora typu A 1. Podpora transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb (pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení ústavní péče

Více

Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení

Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení Jan Snopek, Platforma pro sociální bydlení Finančně dostupné bydlení: sdílená odpovědnost veřejného a soukromého sektoru II Financováno z prostředků

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Koncepci připravilo MPSV jako hlavní gestor, spolugestoremmmr a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. 12.

Koncepci připravilo MPSV jako hlavní gestor, spolugestoremmmr a ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. 12. Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025 Současný stav Návrh koncepce sociálního bydlení Role obcí Otázky a odpovědi Současná situace v oblasti sociálního bydlení Koncepci připravilo MPSV

Více

Zahraniční praxe v soc. bydlení. Finsko

Zahraniční praxe v soc. bydlení. Finsko Zahraniční praxe v soc. bydlení Finsko 22. 8. 2017 Oddělení sociálního bydlení a sociálního začleňování MPSV Sociální bydlení ve Finsku Bytový fond ze 70. let, 15 % sociální bydlení Provozovateli jsou

Více

Podané ruce na cestě ke svobodě. Oleksandra Burdová, Ivana Bařinková, , Společnost Podané ruce o.p.s., Opletalova 1, Olomouc

Podané ruce na cestě ke svobodě. Oleksandra Burdová, Ivana Bařinková, , Společnost Podané ruce o.p.s., Opletalova 1, Olomouc Podané ruce na cestě ke svobodě. Oleksandra Burdová, Ivana Bařinková, 18. 10. 2018, Společnost Podané ruce o.p.s., Opletalova 1, Olomouc Podané ruce na cestě k udržitelnému bydlení Oleksandra Burdová,

Více

Sociální bydlení: Kam kráčí česká města a jakou státní politiku potřebujeme k opravdovému řešení bytové nouze?

Sociální bydlení: Kam kráčí česká města a jakou státní politiku potřebujeme k opravdovému řešení bytové nouze? Sociální bydlení: Kam kráčí česká města a jakou státní politiku potřebujeme k opravdovému řešení bytové nouze? Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení předseda Konference Dobrá praxe v sociálním

Více

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová Sociální služby v ČR Mirka Wildmannová 12.11.2010 19.11.2010 Sociální služby - definice Nástroj sociálního zabezpečení sociální pomoci Poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit

Více

Systém garantovaného bydlení

Systém garantovaného bydlení Martina Mikeszová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 http://seb.soc.cas.cz Hlavní východiska koncepce sociálního bydlení bytová politika vychýlena ve prospěch vlastnického bydlení,

Více

Státní fond rozvoje bydlení

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení SFRB dnes a zítra Podpora bydlení 2012 + 7. února 2012 PROGRAMY FONDU ÚVĚRY ZÁRUKY DOTACE z 2011 Úvěry na výstavbu nájemních bytů (NV 284/2011 Sb.,) Úvěry obcím na opravy a

Více

opatření Sociální služby a sociální začleňování

opatření Sociální služby a sociální začleňování OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST opatření Sociální služby a sociální začleňování SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY 22. 1. 2019 Představení opatření Alokace: 4 387 050 Kč (3 729 000 Kč) Vyhlášení výzvy: k diskusi,

Více

Dobrá praxe v sociálním bydlení Systém prostupného bydlení

Dobrá praxe v sociálním bydlení Systém prostupného bydlení Dobrá praxe v sociálním bydlení Systém prostupného bydlení 05.12.2018 1 Otevřená společnost, o.p.s. nevládní, nezisková organizace založená v roce 1999, která se dlouhodobě a koncepčně věnuje prosazování

Více

Návrh koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025

Návrh koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 Návrh koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 Současný stav Návrh koncepce sociálního bydlení Role obcí Otázky a odpovědi Současná situace v oblasti sociálního bydlení Koncepci připravuje MPSV jako hlavní

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Počet osob s příspěvkem na bydlení 222.815 osob, s doplatkem na bydlení 74.206 osob, počet se neustále zvyšuje.

Počet osob s příspěvkem na bydlení 222.815 osob, s doplatkem na bydlení 74.206 osob, počet se neustále zvyšuje. 1 Dle analýz ČSÚ vychází, že nízkopříjmové skupiny mají vyšší nájemné než střední a vysoko-příjmové domácnosti až o 2.500 Kč Počet osob s příspěvkem na bydlení 222.815 osob, s doplatkem na bydlení 74.206

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

BRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno

BRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno BRNO 2016 2018 První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení Martin Freund, Statutární město Brno Struktura prezentace Stručná analýza Změna přístupu k sociálnímu bydlení v Brně Priority v oblasti

Více

Sociální bydlení: potřebnost, cíle, principy, možnosti financování

Sociální bydlení: potřebnost, cíle, principy, možnosti financování Sociální bydlení: potřebnost, cíle, principy, možnosti financování Roman Matoušek Struktura prezentace 1) Principy a cíle sociálního bydlení 2) (Ne)dostupnost bydlení v Česku 3) Schválené a připravované

Více

Sociální a dostupné bydlení obce Hrušovany u Brna

Sociální a dostupné bydlení obce Hrušovany u Brna Obec Hrušovany u Brna Určeno: Jednání Zastupitelstva obce Hrušovany u Brna Důvodová zpráva č.: 19/1 Zpracoval: Rožnovský Č. jednání: 1/2017 Předkládá: Rada obce Dne: 13. 2. 2017 Útvar: starosta Název materiálu:

Více

37 - Odborné sociální poradenství

37 - Odborné sociální poradenství Zpracovatel: QQT, s.r.o. Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V Karlovarském kraji plánujeme sociální služby společně, která byla

Více

Provozní modely sociálního bydlení a ekonomické aspekty pořízení sociálního bydlení

Provozní modely sociálního bydlení a ekonomické aspekty pořízení sociálního bydlení Provozní modely sociálního bydlení a ekonomické aspekty pořízení sociálního bydlení Petr SUNEGA, Martin LUX Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. petr.sunega@soc.cas.cz Cíle modely sociálního bydlení Představit

Více

III. pilíř - Sociální pomoc V rámci systému sociální pomoci stát řeší obtížné sociální situace: stavu hmotné nouze, stavu sociální nouze, ochrany práv

III. pilíř - Sociální pomoc V rámci systému sociální pomoci stát řeší obtížné sociální situace: stavu hmotné nouze, stavu sociální nouze, ochrany práv 7. přednáška III. pilíř sociální zabezpečení (ČR) Sociální pomoc III. pilíř - Sociální pomoc V rámci systému sociální pomoci stát řeší obtížné sociální situace: stavu hmotné nouze, stavu sociální nouze,

Více

Sedmá koordinační schůzka řešitelů projektu. Blansko, 2.-3.4. 2009. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Sedmá koordinační schůzka řešitelů projektu. Blansko, 2.-3.4. 2009. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem omezit sociální vyloučení a ke snížení disparit ve finanční dostupnosti bydlení za cílem posílit migraci za prací - metodika Sedmá koordinační

Více

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení Co znamená Armáda spásy v ČR? Co znamená Armáda spásy v ČR? Komunitní centra poskytují jak registrované služby, tak volnočasové

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova 15. 5. 2014 DK Akord - Ostrava Pracovní skupina č. 1: I. Vymezení

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Limity dávek na bydlení: jaké další nástroje mají sociální a bytové politiky?

Limity dávek na bydlení: jaké další nástroje mají sociální a bytové politiky? Limity dávek na bydlení: jaké další nástroje mají sociální a bytové politiky? RNDr. Roman Matoušek, Ph.D. Konference Sociální pomoc na rozcestí? Brno, 19. 20. října 2017 1 Bydlení a cíle sociální ochrany

Více

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3 Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...

Více

Úspěšnost dávek mimořádné okamžité pomoci při řešení bytové nouze

Úspěšnost dávek mimořádné okamžité pomoci při řešení bytové nouze Úspěšnost dávek mimořádné okamžité pomoci při řešení bytové nouze Roman Matoušek, Magdalena Opletalová Konference České evaluační společnosti Praha, 28. 5. 2019 1 Zaměření prezentace Cíle a nástroje řešení

Více

NÁVRH METOD PREVENCE ZTRÁTY BYDLENÍ

NÁVRH METOD PREVENCE ZTRÁTY BYDLENÍ 2019 NÁVRH METOD PREVENCE ZTRÁTY BYDLENÍ MAGISTRÁT MĚSTA CHOMUTOVA, ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, ODDĚLENÍ TERÉNNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE FIALOVÁ PETRA, DIS. Název projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně

Více

SOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE

SOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE SOCIÁLNÍ FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE Bydlení a soužití obyvatel v kontextu sociálního vyloučení Mgr. Martin Klika, MBA, DBA náměstek hejtmana Ústeckého kraje Kompetence: sociální věci a bezpečnost Trochu statistiky

Více

Koncepce rozvoje sociálních služeb v České Lípě se zaměřením na služby sociální prevence

Koncepce rozvoje sociálních služeb v České Lípě se zaměřením na služby sociální prevence Koncepce rozvoje sociálních služeb v České Lípě se zaměřením na služby sociální prevence Služby sociální prevence 53 Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto

Více

Zkušenosti se systémem minitendrů v oblasti služeb pro ohrožené rodiny a děti ZHODNOCENÍ

Zkušenosti se systémem minitendrů v oblasti služeb pro ohrožené rodiny a děti ZHODNOCENÍ Zkušenosti se systémem minitendrů v oblasti služeb pro ohrožené rodiny a děti ZHODNOCENÍ Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Závěrečné setkání k aktivitě 04 Praha,

Více

Transformační plán Zámku Nová Horka, p. o. na léta

Transformační plán Zámku Nová Horka, p. o. na léta Transformační plán Zámku Nová Horka, p. o. na léta 2016-2020 Poskytovatel název poskytovatele Zámek Nová Horka, příspěvková organizace statutární zástupce Mgr. Lukáš Spurný právní forma Příspěvková organizace

Více

Programový rámec OPZ. Opatření / fiche č. 5. Sociální služby

Programový rámec OPZ. Opatření / fiche č. 5. Sociální služby Programový rámec OPZ Program: Operační program zaměstnanost Prioritní osa: 2 Sociální začleňování a boj s chudobou Investiční priorita: 2.3. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Specifický cíl:

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Bytová politika města Plzně. Domov jako taneční sál pro

Bytová politika města Plzně. Domov jako taneční sál pro Bytová politika města Plzně Domov jako taneční sál pro duši 21. 6. 2017 Mgr. Karolína Vodičková, MBA Odbor sociálních služeb MMP Struktura městských bytů na území města Plzně je 73 158 obydlených bytů

Více

BRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno

BRNO První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení. Martin Freund, Statutární město Brno BRNO 2016 2018 První tři roky na cestě k systému sociálního bydlení Martin Freund, Statutární město Brno Struktura prezentace Stručná analýza Změna přístupu k sociálnímu bydlení v Brně Priority v oblasti

Více

Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení

Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení Aktuální vývoj v oblasti sociálního bydlení 10/2013 Jan Snopek Struktura prezentace 1. Proč je nejvyšší čas zaobírat se sociálním bydlením? 2. Co se aktuálně děje ve vztahu k sociálnímu bydlení na centrální

Více

Zásady pro přidělování sociálních bytů a bytů se zvláštním určením (Dům s pečovatelskou službou)

Zásady pro přidělování sociálních bytů a bytů se zvláštním určením (Dům s pečovatelskou službou) Zásady pro přidělování sociálních bytů a bytů se zvláštním určením (Dům s pečovatelskou službou) Odbor sociálních služeb, MěÚ Hodonín, 2014 Sociální komise, 13.3.2014 Schváleno Radou města Hodonína dne

Více

Indikátory sociálního podniku.

Indikátory sociálního podniku. Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory

Více

Strategie regionálního rozvoje a bytová politika

Strategie regionálního rozvoje a bytová politika Strategie regionálního rozvoje a bytová politika MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Klára Dostálová náměstkyně ministra Obsah prezentace: 1/ Strategie regionálního rozvoje a bytová politika; 2/ Bytová

Více

Nástroje na zvýšení finanční dostupnosti bydlení a posílení migrace za prací - aplikace

Nástroje na zvýšení finanční dostupnosti bydlení a posílení migrace za prací - aplikace Nástroje na zvýšení finanční dostupnosti bydlení a posílení migrace za prací - aplikace 12. koordinační schůzka řešitelů projektu Beroun, 2.-3.12. 2010 Oddělení socioekonomie bydlení Hlavní nástroje systém

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Mladoboleslavský venkov na období

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Mladoboleslavský venkov na období Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území Mladoboleslavský venkov na období 2014 2020 III. OPZ II. PRV I. IROP I.1 - Podpora hasičů I.2 - Podpora vzdělávání I.3 - Sociální infrastruktura

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V T 1 Osoba v krizi aktivně kontaktuje zdroj pomoci, získává bezpečný a diskrétní prostor pro sdělení toho, o čem potřebuje hovořit, lépe se orientuje v aktuální situaci s podporou poskytovatele služby Základní

Více

Město OTROKOVICE Březen 2018

Město OTROKOVICE Březen 2018 Město OTROKOVICE Březen 2018 Projekt CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_128/0006182 Pilotní ověření sociálního bydlení v Otrokovicích Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky

Více

CERTIFIKOVANÁ METODIKA. Garantované (sociální) bydlení

CERTIFIKOVANÁ METODIKA. Garantované (sociální) bydlení CERTIFIKOVANÁ METODIKA Garantované (sociální) bydlení Autorský tým: oddělení Socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 2011 1 Metodiku vypracovalo oddělení Socioekonomie bydlení (http://seb.soc.cas.cz/),

Více

2.1. Žadatel je poskytovatel sociální služby, který splňuje podmínky pro podání Žádosti a podáním Žádosti se uchází o dotaci.

2.1. Žadatel je poskytovatel sociální služby, který splňuje podmínky pro podání Žádosti a podáním Žádosti se uchází o dotaci. Pravidla poskytování dotací z rozpočtu Královéhradeckého kraje na podporu sociálních služeb definovaných v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 1. Úvodní ustanovení

Více

Provozní modely sociálního bydlení a ekonomické aspekty pořízení sociálního bydlení

Provozní modely sociálního bydlení a ekonomické aspekty pořízení sociálního bydlení Provozní modely sociálního bydlení a ekonomické aspekty pořízení sociálního bydlení Petr SUNEGA Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. petr.sunega@soc.cas.cz Cíle modely sociálního bydlení Představit v obecné

Více

Zákon o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení

Zákon o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení Zákon o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení David Pospíšil Porada odboru veřejné správy, dozoru a kontroly se zástupci KÚ, VOP, SMO, KSM, SMS, MF, MMR a dalších 6. září 2016 Současný stav zákona

Více

MAS Dolní Morava Náměstí 177, , Lanžhot, IČ: tel: ,

MAS Dolní Morava Náměstí 177, , Lanžhot, IČ: tel: , STRUČNÝ PŘEHLED MOŽNÝCH AKTIVIT A TYPOVÝCH PROJEKTŮ PODPOROVANÝCH V RÁMCI SCLLD MAS DOLNÍ MORAVA PRO OBDOBÍ 2014-2020 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM CÍRKVE CÍRKEVNÍ ORGANIZACE (Výčet aktivit je

Více

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU Ing. Helena Petroková helena.petrokova@mpsv.cz Praha, 2.11.2015 Zaměření prezentace: OP Zaměstnanost

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Dotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP

Dotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP Dotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP Název ORP Počet odpovědí Chomutov 15 Podpora meziobecní spolupráce, reg. číslo: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001 1. V čem spatřujete největší výhody spolupráce mezi

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Telefonická krizová pomoc

Telefonická krizová pomoc Telefonická krizová pomoc Osoba v krizi aktivně kontaktuje zdroj pomoci, získává bezpečný a diskrétní prostor pro sdělení toho, o čem potřebuje hovořit, lépe se orientuje v aktuální situaci s podporou

Více

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Pravidla Rady města Vsetín

Pravidla Rady města Vsetín Pravidla Rady města Vsetín Zásady a pravidla pilotního ověření přidělování bytů určených pro sociální bydlení ve Vsetíně Usnesení RM 6/66/RM/2018 Účinnost od: 24. 1. 2018 Předložil: Bc. Ing. Anna Blechová,

Více

Workshop: Pravidla pro přidělování sociálních bytů

Workshop: Pravidla pro přidělování sociálních bytů Workshop: Pravidla pro přidělování sociálních bytů 29. listopad 2018 Praha MPSV 15 podnětů k sociálnímu bydlení 3 PODNĚTY VZEŠLÉ Z KULATÉHO STOLU 10. 9. 2018 Podnět Zodpovědný rezort 1. Regulovat pronájem

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Základní dokument pro podporu sociálního začleňování ve městech, obcích a mikroregionech

Základní dokument pro podporu sociálního začleňování ve městech, obcích a mikroregionech Základní dokument pro podporu sociálního začleňování ve městech, obcích a mikroregionech VIZE: Obec a Agentura ve spolupráci s partnery sestavili místní strategický plán sociálního začleňování, jehož naplněním

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V N 1 Osoba v nepříznivé sociální situaci přijímá službu, služba má nízkoprahový charakter, proto zde není žádná podmínka přijetí (kromě zákonných důvodů a ohrožení sebe a okolí) Služba má ambici navázat

Více

Spolupráce při poskytování podpory lidem ohroženým ztrátou bydlení

Spolupráce při poskytování podpory lidem ohroženým ztrátou bydlení Spolupráce při poskytování podpory lidem ohroženým ztrátou bydlení Krajský workshop Plzeň 22. 5. 2019 Mgr. Jakub Dutka oddělení sociálního bydlení a sociálního začleňování MPSV Sociální bydlení situace

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

OP Zaměstnanost

OP Zaměstnanost OP Zaměstnanost 2014-2020 Lukáš Hrabák 21. listopadu 2014 Současný stav přípravy OPZ Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu OPZ Evropské komisi (začátek formálního

Více

Bydlení v ČR. Jan Sládek pro Výštici, LA. Další informace, studie apod. na www.disparity.cz

Bydlení v ČR. Jan Sládek pro Výštici, LA. Další informace, studie apod. na www.disparity.cz Bydlení v ČR Jan Sládek pro Výštici, LA Další informace, studie apod. na www.disparity.cz Je bydlení v ČR vnímáno jako problém? Jak pro koho, víceméně neviditelný zatím Bydlení mezi trhem, státem krajem

Více

Veřejná služba z pohledu ÚP ČR Veřejný ochránce práv Generální ředitelství ÚP ČR Odbor pro sociální věci

Veřejná služba z pohledu ÚP ČR Veřejný ochránce práv Generální ředitelství ÚP ČR Odbor pro sociální věci Veřejná služba z pohledu ÚP ČR Veřejný ochránce práv 19.10.2017 Generální ředitelství ÚP ČR Odbor pro sociální věci Obsah prezentace 1. Statistické údaje 2. Platné předpisy 3. Částka živobytí 4. Veřejná

Více

Vyhlášení dotačního řízení pro rok 2017 v oblasti poskytování sociálních služeb v Libereckém kraji

Vyhlášení dotačního řízení pro rok 2017 v oblasti poskytování sociálních služeb v Libereckém kraji Vyhlášení dotačního řízení pro rok 2017 v oblasti poskytování sociálních služeb v Libereckém kraji Liberecký kraj vyhlašuje dotační řízení na podporu sociálních služeb definovaných v zákoně č. 108/2006

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit. I. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit. I. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit I. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Tato výzva je realizována v rámci komunitně vedeného místního rozvoje (dále jen CLLD) a Strategie komunitně vedeného

Více

Vyhlášení dotačního řízení, na podporu sociálních služeb v Libereckém kraji (předfinancování) na rok 2019, financovaného z rozpočtu Libereckého kraje

Vyhlášení dotačního řízení, na podporu sociálních služeb v Libereckém kraji (předfinancování) na rok 2019, financovaného z rozpočtu Libereckého kraje Vyhlášení dotačního řízení, na podporu sociálních služeb v Libereckém kraji (předfinancování) na rok 2019, financovaného z rozpočtu Libereckého kraje Liberecký kraj vyhlašuje dotační řízení na podporu

Více

Současný stav podpor do bydlení ze strany MMR ČR

Současný stav podpor do bydlení ze strany MMR ČR Současný stav podpor do bydlení ze strany MMR ČR MMR poskytuje nenávratné dotace na rozvoj bydlení na území ČR. Cílem podpory je rozšiřování a regenerace bytového fondu včetně zkvalitňování veřejných prostranství

Více

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Komunitní plán sociálních a souvisejících služeb 2012-2016 V regionu Kadaň Klášterec nad Ohří KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Tento projekt

Více

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5 Příloha č. 2 Podporované cílové skupiny Cílovou skupinou v IP 2.3 jsou osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, uchazeči a zájemci o zaměstnání, neaktivní osoby a zaměstnanci místních

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Ing. David Koppitz Náměstek pro řízení sekce regionálního rozvoje Fórum Zlaté koruny 11. 12. 2018 KONCEPCE BYDLENÍ České republiky do roku 2020 (rev.) 27. července 2016 schválena

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

oznamuje změnu v 4. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu

oznamuje změnu v 4. výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu MAS Partnerství venkova, z. s. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS Partnerství venkova, z. s. na období 2014 2020 oznamuje změnu v 4. výzvě k předkládání žádostí

Více

TERÉNNÍ PROGRAMY Nabídka činností

TERÉNNÍ PROGRAMY Nabídka činností TERÉNNÍ PROGRAMY Nabídka činností 1 Výsledná kompetence Osoba v nepříznivé sociální situaci přijímá službu Základní stabilizace Základní sociální poradenství Možnosti řešit nepříznivou sociální situaci

Více

Tréninkové bydlení v Armádě spásy Antonín Plachý a spolupracovníci 14.5.2014

Tréninkové bydlení v Armádě spásy Antonín Plachý a spolupracovníci 14.5.2014 Tréninkové bydlení v Armádě spásy Antonín Plachý a spolupracovníci 14.5.2014 Motto: Naučit se samostatně bydlet není jen placení nájemného a nákladů na bydlení, ale jsou to také náležitosti, které s tímto

Více