AKTIVNÍ OBRANA PŘÍJEMCE DOTACE PROTI ROZHODNUTÍ O KRÁCENÍ DOTACE

Transkript

1 Veřejné zakázky v novém kabátě, aneb co přinese nový zákon o zadávání veřejných zakázek v roce 2016 AKTIVNÍ OBRANA PŘÍJEMCE DOTACE PROTI ROZHODNUTÍ O KRÁCENÍ DOTACE JUDr. Petr Kadlec Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář

2 VÝCHODISKA PRO VOLBU PROSTŘEDKŮ OBRANY Volba vhodných a možných prostředků obrany příjemce dotace proti krácení dotace je odvislá od následujících výchozích skutečností: 1. PRÁVNÍ TITUL DOTACE: příjemce dotace má uzavřenou s poskytovatelem dotace smlouvu o poskytnutí dotace (vždy u ROP, u OP pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon 17 zákona č. 218/2000 Sb.) x poskytovatel dotace vydal příjemci dotace pouze rozhodnutí o poskytnutí dotace 2. ČASOVÉ HLEDISKO: ke krácení dotace došlo před vyplacením dotace příjemci dotace x u příjemce dotace již došlo k vyplacení dotace poskytovatel požaduje vrácení již poskytnuté dotace 2

3 PRÁVNÍ TITUL DOTACE 3

4 PRÁVNÍ TITUL DOTACE - SMLOUVA O POSKYTNUTÍ DOTACE Dle judikatury NSS je smlouva o poskytnutí dotace veřejnoprávní smlouvou: Rozsudek NSS 9 Afs 37/ ze dne Smlouva o poskytnu@ účelové dotace uzavřená mezi regionální radou regionu soudružnosh a příjemcem dotace je veřejnoprávní smlouvu. V případě námitky porušení smlouvy, nesouhlasu s jejím výkladem nebo při neplnění smlouvy samotné je ochrana kterékoliv smluvní strany poskytována prostřednictvím sporu z veřejnoprávní smlouvy dle ustanovení 169 správního řádu ve spojení s ustanovením 141 téhož zákona, který iniciuje ta ze stran, která nesouhlasí s postupem druhé smluvní strany. Rozsudek NSS 9 Afs 38/ ze dne Vztah vzniklý poskytnu@m dotace je vztahem veřejnoprávním a poskytnuté dotace tvoří také dotace ze státního rozpočtu a rozpočtu krajů, které jsou dle 3 písm. c) zák. o rozpočtových pravidlech tzv. jinými prostředky státu. Rozsudek NSS 1 Afs 66/2013 ze dne správní akty, které Regionální rada vydává po uzavření smlouvy o poskytnu@ dotace, nemusí nutně mít vždy autoritahvní povahu, nemusejí na ně dopadat ani obecná ustanovení o správním řízení. Tyto akty Regionální rady jsou vydávané v režimu veřejnoprávní smlouvy. 4

5 PRÁVNÍ TITUL DOTACE - ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE Rozhodnutí o poskytnutí dotace není veřejnoprávní smlouvou v materiálním slova smyslu (v situaci, kdy nebyla současně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace) vyplývá to z judikatury NSS (implicitně/ a contrario) pokud byla dotace poskytnuta (pouze) na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace, neuplatní se dále uvedený postup řešení sporu z veřejnoprávních smlouvy Rozsudek NSS 5 As 152/ ze dne Veřejnoprávní charakter rozhodnu@ o poskytnu@ dotace je nesporný, avšak, jak bylo vysvětleno výše, soudnímu přezkumu podléhá až rozhodnu@ finančních orgánů o vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně. 5

6 KRÁCENÍ DOTACE PŘED JEJÍM VYPLACENÍM 6

7 KRÁCENÍ DOTACE PŘED JEJÍM VYPLACENÍM (1/6) MOŽNOSTI OBRANY, POSTUP PŘÍJEMCE DOTACE A KONTROLNÍCH ORGÁNŮ: auditní orgán (poskytovatel dotace/ zprostředkující subjekt) dospěje ke zjištění o pochybení příjemce dotace při administraci projektu Auditní zpráva/ Protokol o kontrolním zjištění proti zjištění uvedeném v Auditní zprávě/ Protokolu o kontrolním zjištění lze podat námitky rozhodnutí auditního orgánu o námitkách příjemce dotace proti protokolu o kontrolním zjištění (auditní zprávě) není rozhodnutím v materiálním smyslu a nelze se proti němu bránit žalobou ve správním soudnictví, jelikož nezakládá, nemění ani neruší práva a povinnosti příjemce dotace Rozsudek NSS 9 As 132/ ze dne rozhodnu@ žalovaného o námitkách stěžovatelky proh protokolu o kontrolním zjištění, vydané dle 18 zákona o státní kontrole, je sice jako rozhodnu@ označeno, avšak není rozhodnu@m v materiálním slova smyslu. Protokolem ani rozhodnu@m žalovaného nedošlo k založení, změně, zrušení nebo závaznému určení práv nebo povinnos@ stěžovatelky. 7

8 KRÁCENÍ DOTACE PŘED JEJÍM VYPLACENÍM (2/6) pokud auditní orgán nevyhoví námitkám podaným pro1 protokolu o kontrolním zjištění, informuje o svém zjištění poskytovatele dotace, který, v případě, že zjištění má povahu nesrovnalos1, přistoupí k vydání oznámení o krácení dotace Nesrovnalost = porušení právních předpisů Evropského společenství nebo České republiky v důsledku pro1právního jednání nebo opomenul dotčeného subjektu (příjemce dotace), které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu Evropské unie nebo ve veřejném rozpočtu České republiky, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo do veřejného rozpočtu České republiky Pokud bylo námitkové řízení příjemce dotace neúspěšné a příjemce dotace má s poskytovatelem dotace uzavřenou smlouvu o poskytování dotace možnost obrany v podobě vyvolání sporu z veřejnoprávní smlouvy ( 141 a 169 SŘ) Rozsudek NSS 1 Afs 66/2013 ze dne (obdobně např. NSS 9 Afs 37/ ze dne ) Pokud se příjemce dotace zamýšlí bránit proh neplnění smlouvy ve fázi po uzavření smlouvy o poskytnu@ dotace, je mu ochrana poskytována prostřednictvím sporu z veřejnoprávní smlouvy dle 169 ve spojení s 141 správního řádu. 8

9 KRÁCENÍ DOTACE PŘED JEJÍM VYPLACENÍM (3/6) příslušným správním orgánem k řešení sporu z veřejnoprávní smlouvy, kde smluvní stranou této smlouvy je Úřad regionální rady regionu soudržnos1, je Ministerstvo pro místní rozvoj Rozsudek NSS 2 Afs 75/2013 ze dne Teprve rozhodnu@ příslušného orgánu ze sporu z veřejnoprávní smlouvy je, za splnění dalších zákonem stanovených podmínek, rozhodnu@m přezkoumatelným dle 65 s. ř. s. ve správním soudnictví. V souladu s právní úpravou obsaženou v zákoně o podpoře regionálního rozvoje je zde věcně příslušným ministerstvem ministerstvo pro místní rozvoj. platná právní úprava nestanoví konkrétní lhůtu, v níž je možno spor z veřejnoprávní smlouvy iniciovat rozhodnuf vydané ve sporu z veřejnoprávní smlouvy je rozhodnufm v materiálním smyslu je přezkoumatelné ve správním soudnictví dle 65 SŘS (obě strany) Rozsudek NSS 9 Afs 37/ ze dne Teprve rozhodnu@ příslušného orgánu (ministerstva pro místní rozvoj) ze sporu z veřejnoprávní smlouvy je za splnění dalších zákonem stanovených podmínek rozhodnu@m přezkoumatelným dle ustanovení 65 s. ř. s. ve správním soudnictví. POKUD BYLA DOTACE POSKYTNUTA (POUZE) NA ZÁKLADĚ ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE, NEUPLATNÍ SE POSTUP ŘEŠENÍ SPORU Z VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY! 9

10 KRÁCENÍ DOTACE PŘED JEJÍM VYPLACENÍM (4/6) EXKURZ: Nekonzistentnost rozhodovací praxe NSS k právní povaze oznámení o krácení dotace 1) Oznámení o krácení dotace je správním rozhodnufm v materiálním slova smyslu 2) Oznámení o krácení dotace není správním rozhodnufm v materiálním slova smyslu x 10

11 KRÁCENÍ DOTACE PŘED JEJÍM VYPLACENÍM (5/6) Exkurz: Oznámení o krácení dotace není správním rozhodnufm Oznámení o krácení dotace je dle NSS fakpckým úkonem, opatřením, není správním rozhodnulm Je vyloučen přezkum dle 65 SŘS, ale nelze vyloučit zásahovou žalobu dle 82 SŘS (do 2 měsíců od dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu; nejpozději do 2 let od okamžiku, kdy k němu došlo) Rozsudek NSS 9 As 132/2013 ze dne InsHtut nevyplacení čásh dotace dle 14e rozpočtových pravidel (fakhcky pozastavení výplaty v určité výši) je jednak fakultahvní, a jednak nepředstavuje konečnou administrahvně právní fázi postupu správního orgánu ve věci příjemce dotace, a to již proto, že tu nejde o žádný správní úkon, nýbrž (toliko) o fak\cké pozastavení platby neodehrávající se v režimu správního řízení, jak výslovně stanoví 14e odst. 4 rozpočtových pravidel. Rozsudek NSS 9 Afs 107/2013 ze dne Samotné nevyplacení čásh dotace není správním úkonem již proto, že se jedná (toliko) o fak\cké pozastavení platby nemající se správním řízením nic společného. Zákon nazývá tento fakhcký úkon ne zcela přiléhavě opatřením a ukládá poskytovateli, aby o tomto opatření informoval písemně příjemce dotace. Také tuto informaci nazývá zákon opatřením a také ve vztahu k tomuto aktu vylučuje uži@ správního řádu, jakož i jeho soudní přezkum. 11

12 KRÁCENÍ DOTACE PŘED JEJÍM VYPLACENÍM (6/6) Exkurz: Oznámení o krácení dotace je správním rozhodnufm sdělení o nevyplacení dotace je rozhodnufm v materiálním slova smyslu a je možný jeho soudní přezkum dle 65 SŘS (žaloba prop rozhodnuf správního orgánu) Rozsudek NSS 8 Ans 4/2013 ze dne Zákonné požadavky na řádné odůvodnění, přesné vymezení rozsahu krácení výplaty, požadavek přihlížet k závažnosh porušení pravidel a úvaha o vlivu porušení pravidel na dodržení cíle dotace jsou typickými hledisky, která musí správní orgán zohledňovat při své rozhodovací činnosh. Za takové situace proto Nejvyšší správní soud dospěl k přesvědčení, že sdělení o nevyplacení čásh dotace je třeba považovat za rozhodnu@ v materiálním smyslu. 12

13 POSTUP OBRANY PŘI KRÁCENÍ DOTACE PŘED JEJÍM VYPLACENÍ Kontrola před vyplacením dotace Vydání protokolu o kontrolním zjištění/ auditní zpráva ze strany auditního orgánu Námitky příjemce dotace pro1 zjištění uvedenému v protokolu auditního orgánu Vydání oznámení o krácení dotace(nepřezkoum atelné ve správním soudnictví) Informování poskytovatele dotace o zjištění u příjemce dotace ze strany auditního orgánu RozhodnuL auditního orgánu o podaných námitkách (nepřezkoumatelné ve správním soudnictví) SMLOUVA: Vyvolání sporu z veřejnoprávní smlouvy ze strany příjemce dotace Vydání rozhodnul ve sporu z veřejnoprávní smlouvy (přezkoumatelné ve správním soudnictví) 13

14 KRÁCENÍ DOTACE PO JEJÍM VYPLACENÍM 14

15 KRÁCENÍ DOTACE PO JEJÍM VYPLACENÍM (1/6) MOŽNOSTI OBRANY, POSTUP PŘÍJEMCE DOTACE A KONTROLNÍCH ORGÁNŮ: obdobně jako v případě krácení dotace před jejím vyplacením sepsání auditní zprávy s uvedením zjištění auditního orgánu (poskytovatel dotace, NKÚ, MF, ÚOHS, evropské kontrolní orgány, např. OLAF) možnost podání námitek vyhotovení závěrečné auditní zprávy - auditní orgán zde uvede, zda námitkám vyhovuje, či nikoli předání auditní zprávy poskytovateli dotace k dalšímu řešení poskytovatel dotace v případě, že auditní orgán nevyhověl námitkám příjemce dotace, posuzuje, zda zjištění má povahu nesrovnalosti a pokud ano, pak o této skutečnosti informuje příslušného správce daně = finanční úřad (u regionálních operačních programů zastává funkci správce daně Úřad regionální rady regionu soudržnosti) správce daně zahájí u příjemce dotace daňovou kontrolu 15

16 KRÁCENÍ DOTACE PO JEJÍM VYPLACENÍM (2/6) DAŇOVÁ KONTROLA: správce daně zahajuje na základě podnětu od poskytovatele dotace vlastní daňovou kontrolu dle 85 DŘ pro1 nevhodnému postupu správce daně při daňové kontrole se lze domáhat ochrany dle 261 DŘ, který stanoví, že osoba zúčastněná na správě daní má právo podat sfžnost prop postupu správce daně, neposkytuje- li daňový zákon jiné prostředky ochrany slžnost je správce daně povinen prošetřit, přičemž musí být vyřízena do 60 dnů ode dne doručení správci slžnost pro1 postupu správce daně při daňové kontrole musí být vyřízena nejpozději do ukončení daňové kontroly na závěr daňové kontroly vyhotoví daňový správce zprávu z daňové kontroly - pokud správce daně v rámci daňové kontroly dospěje ke zjištění, že příjemce dotace porušil podmínky, za kterých byly příjemci vyplaceny dotační peněžní prostředky, informuje ve zprávě o daňové kontrole že ze strany příjemce dotace došlo k neoprávněnému použil dotačních peněžních prostředků a v důsledku toho k porušení rozpočtové kázně dle RP na žádost daňového subjektu stanoví správce daně přiměřenou lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění; Nedojde- li na základě tohoto vyjádření ke změně výsledku kontrolního zjištění, nelze již v rámci projednání zprávy o daňové kontrole navrhovat jeho další doplnění následuje vyměření odvodu (a penále) za porušení rozpočtové kázně příslušným správcem daně, a to v podobě platebního výměru 16

17 KRÁCENÍ DOTACE PO JEJÍM VYPLACENÍM (3/6) PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ: 1) 44 zákona č. 218/2000 Sb. (RP) x 2) 22 zákona č. 250/2000 Sb. (malá RP) - rozdíl finanční prostředky jsou poskytovány z různých rozpočtů + konstatování porušení rozpočtové kázně rozdílnými orgány u prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu je kompetentní rozhodnout o porušení rozpočtové kázně pouze finanční úřad (zajišťuje také odvod do státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu) x u prostředků poskytovaných z rozpočtu územního samosprávného celku (městské části hl. m. Prahy, svazku obcí, atd.) je kompetentní rozhodnout o porušení rozpočtové kázně pouze ten, kdo peněžní prostředky poskytl, nikoli finanční úřad ODVOD ZA PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ: 44a zákona č. 218/2000 Sb. (RP) pokud organizační složka státu, příspěvková organizace, fyzická nebo právnická osoba jiná než stát porušila rozpočtovou kázeň, je povinna prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvést odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv, Národního fondu nebo rezervního fondu (v případě organizační složky státu) - obecně: sankce za nesplnění povinnosti, které byly stanoveny státem/poskytovatelem dotace příjemci dotace, a ten poskytnuté prostředky použij jiným způsobem, než bylo stanoveno - obdobně 22 zákona č. 250/2000 Sb. (malá RP) PENÁLE ZA PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ: obecně = platba za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně; výše 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu 17

18 KRÁCENÍ DOTACE PO JEJÍM VYPLACENÍM (4/6) PLATEBNÍ VÝMĚR: = vyměření odvodu (a penále) za porušení rozpočtové kázně pro1 platebnímu výměru lze podat do 30 dní ode dne jeho doručení odvolání dle 109 DŘ ke správci daně, jehož rozhodnuf je odvoláním napadáno odvolání dle 109 DŘ nega1vní rozhodnul o odvolání 1. správní žaloba (obecně 2 měsíce poté, kdy rozhodnul bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví- li zvláštní zákon lhůtu jinou) kasační sfžnost (naplnění důvodů kasační sfžnosp, podání do 2 týdnů po doručení rozhodnuf x 2. žádost o prominuf nebo částečné prominuf odvodu (a případné penále) za porušení rozpočtové kázně (do 1 roku ode dne nabyf právní moci platebního výměru) + žádost o posečkání daně 18

19 KRÁCENÍ DOTACE PO JEJÍM VYPLACENÍM (5/6) ŽÁDOST O PROMINUTÍ ODVODU : 44a odst. 12 RP - prominutí odvodu Generálním finančním ředitelstvím 22 odst. 14 malých RP - prominutí odvodu orgánem, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl 44a odst. 13 RP stanoví, že o prominutí/částečné prominutí může důvodů hodných zvláštního zřetele žádat FO, PO nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím FÚ, které tento odvod uložil, nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru. Lhůta činí 1 rok ode dne nabytí platebního výměru 22 odst. 14 malých RP stanoví obdobné podmínky, o prominutí odvodu může žádat ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil. Lhůta činí 1 rok ode dne nabytí právní moci platebního výměru. povolení prominutí odvodu by mělo být povoleno jen z důvodů hodných zvláštního zřetele viz pokyn GFĎ D 15 k rozhodování ve věci žádosti o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně 19

20 KRÁCENÍ DOTACE PO JEJÍM VYPLACENÍM (6/6) ŽÁDOST O POSEČKÁNÍ DANĚ: 44 RP, 22 malých RP žádost o posečkání se řídí 156 a 157 daňového řádu 156 daňového řádu: správce daně může povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaň. období nebylo možné vybrat daň od daňového subjektu najednou se dalo důvodně očekávat částečný nebo úplný zánik povinnosti uhradit daň správce daně o žádosti o posečkání rozhodne do 30 dnů ode dne jejího podání v rozhodnutí, kterým bylo vyhověno žádosti o posečkání, se stanoví doba posečkání (může být vázáno i na další podmínky) posečkání lze povolit nejdříve ode dne splatnosti, a to i zpětně a nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta pro placení daně 20

21 POSTUP OBRANY PŘI KRÁCENÍ DOTACE PO JEJÍM VYPLACENÍ DODĚLAT! Kontrola po vyplacení dotace Podnět poskytovatele dotace ke správci daně Vydání protokolu o kontrolním zjištění/ auditní zpráva ze strany auditního orgánu Posouzení ze strany poskytovatele dotace, zda zjištění představuje nesrovnalost Námitky příjemce dotace pro1 zjištění uvedenému v protokolu auditního orgánu Informování poskytovatele dotace o zjištění u příjemce dotace ze strany auditního orgánu Vyhotovení závěrečné auditní zprávy a rozhodnul auditního orgánu o podaných námitkách (nepřezkoumatelné ve správním soudnictví) Daňová kontrola Vydání zprávy o daňové kontrole Platební výměr Žádost o prominul odbodu/ Žádost o posečkání s úhradou odvodu Správní soudnictví RozhodnuL v odvolacím řízení pro1 platebnímu výměru Odvolání pro1 platebnímu výměru 21

22 KRÁCENÍ DOTACE NA ZÁKLADĚ DOMNĚNKY POSKYTOVATELE DOTACE (1/5) Podle 14e odst. 1 rozpočtových pravidel, ve znění účinném od : Poskytovatel nemusí vypla\t dotaci nebo její část, domnívá- li se, že její příjemce v přímé souvislos\ s ní porušil povinnos\ stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta O tomto opatření poskytovatel bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli pro1 tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele. (srov. odst. 2 cit. ust.) V rozhodnuf o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Pro1 rozhodnul o námitkách se nelze odvolat. (srov. odst. 3 cit. ust.) 22

23 KRÁCENÍ DOTACE NA ZÁKLADĚ DOMNĚNKY POSKYTOVATELE DOTACE (2/5) Pokud bylo opatření poskytovatele posouzeno jako plně oprávněné, poskytovatel dotaci nebo její část příjemci nevyplal. Pokud bylo posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel vyplal příjemci část dotace, kterou mu neoprávněně nevypla1l. Pokud bylo posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplal nevyplacenou dotaci nebo její část. (srov. odst. 4 cit. ust.) Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnul o námitkách podle odstavce 3 vhodným způsobem bez zbytečného odkladu finanční úřad (srov. odst. 5 cit. ust.). Finanční úřad následně závazně posoudí, zda skutečně došlo k domnělému porušení povinnos1 stanovené právním předpisem nebo nedodržení účelu dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta. Bez ohledu předmětné nevyplacení čás1 dotace může poskytovatel pokračovat v proplácení zbývající čás1 dotace (srov. odst. 6 cit. ust.). 23

24 KRÁCENÍ DOTACE NA ZÁKLADĚ DOMNĚNKY POSKYTOVATELE DOTACE (3/5) Podle 14e odst. 1 rozpočtových pravidel, ve znění do novelizace zákonem č. 25/2015 Sb., účinné od : Poskytovatel nemusí vyplapt část dotace domnívá- li se, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, a to do výše, která je stanovena v rozhodnul o poskytnul dotace jako nejvyšší možná výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. V případě, že poskytovatel provede při proplácení dotace opatření podle odstavce 1, informuje o něm písemně příjemce a příslušný finanční úřad, a to včetně jeho rozsahu a odůvodnění (srov. odst. 2 cit. ust.) Provede- li poskytovatel opatření podle odstavců 1 a 2, může pokračovat v proplácení zbývající čás1 dotace (srov. odst. 3 cit. ust.) Na uvedená opatření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (tj. správní řád, včetně ustanovení o přezkumu) a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání (tj. přezkum ve správním soudnictví). Tato právní úprava je relevantní i po novele rozpočtových pravidel provedené zákonem č. 25/2015 Sb., účinné od , neboť dle přechodných ustanovení se na právní vztahy vzniklé z rozhodnul o poskytnul dotace vydaných před nabylm účinnos1 novely použijí rozpočtová pravidla ve znění účinném před novelou. 24

25 KRÁCENÍ DOTACE NA ZÁKLADĚ DOMNĚNKY POSKYTOVATELE DOTACE (4/5) Podle 14e odst. 4 rozpočtových pravidel, ve znění do novelizace zákonem č. 25/2015 Sb., účinné od , vyloučil použil správního řádu a soudního přezkumu na opatření dle 14e odst. 1 a 2 (nevyplacení čás1 dotace). K vyloučení soudního přezkumu: Druhý senát NSS předložil věc Ústavnímu soudu ke zrušení čásp 14e odst. 4 rozpočtových pravidel, ve znění do , která se týká vyloučení soudního přezkumu, pro rozpor s ústavním pořádkem (2 As 12/2014, Pl. ÚS 12/2014). ÚS o věci dosud nerozhodl. Napro1 tomu, devátý senát NSS cca o 4 měsíce dříve explicitně uvedl, že nemá pochybnos1 o ústavnos1 předmětného ustanovení (9 Afs 107/2013). Rozsudek NSS 9 Afs 107/2013 Přitom, že zákonodárce, právě při vědomí nesmyslnosh soudních sporů mezi poskytovateli a příjemci dotací vyvěrajících z názoru o nároku na zaplacení plné dotace bez ohledu na možné porušování pravidel při jejím čerpání (přičemž nelze přehlédnout, že tu jde o spolufinancování z rozpočtu Evropské unie) zakotvil výluku přezkumu opatření dle 14e odst. 1 a 2 rozpočtových pravidel v 14e odst. 4 téhož zákona. Z tohoto pohledu nelze na kompetenční výluce takto stanovené shledat nic nerozumného, natož pak prohústavního. Toto je relevantní i po novele rozpočtových pravidel provedené zákonem č. 25/2015 Sb., účinné od , neboť dle přechodných ustanovení se na právní vztahy vzniklé z rozhodnul o poskytnul dotace vydaných před nabylm účinnos1 novely použijí rozpočtová pravidla ve znění účinném před novelou. 25

26 KRÁCENÍ DOTACE NA ZÁKLADĚ DOMNĚNKY POSKYTOVATELE DOTACE (5/5) Pro úplnost: 44a odst. 5 písm. b) rozpočtových pravidel, ve znění do novelizace zákonem č. 25/2015 Sb., účinné od , stanovil, že: Do plnění povinnos1 provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použil dotace, se započítávají i částky, které poskytovatel dosud nevyplapl, protože se domnívá, že byla porušena rozpočtová kázeň. Novela rozpočtových pravidel provedená zákonem č. 25/2015 Sb., účinným od , předmětné ustanovení vypus1la. Citovaná úprava je však relevantní i po novele rozpočtových pravidel provedené zákonem č. 25/2015 Sb., účinné od , neboť dle přechodných ustanovení se na právní vztahy vzniklé z rozhodnul o poskytnul dotace vydaných před nabylm účinnos1 novely použijí rozpočtová pravidla ve znění účinném před novelou. 26

27 Náhrada škody (1/2) Aplikovatelnost zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosp za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnufm nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Stát odpovídá za podmínek stanovených Lmto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Stát hradí za podmínek stanovených Lmto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Odpovědnos1 za škodu podle tohoto zákona se nelze zpros1t. (srov. 1 odst. 1 a 3, 2 cit. zák.) Stát odpovídá za podmínek stanovených Lmto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnulm, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. (srov. 5 cit. zák.) Nezákonnost rozhodnuf/nesprávnost úředního postupu musí vyplývat z pravomocného rozhodnuf v rámci diskutované problemapky typicky z rozhodnuf soudu v soudním řízení správním ( 65 a násl. s.ř.s. žaloba pro1 rozhodnul správního orgánu, 82 a násl. s.ř.s. žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu). Nejde- li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnulm přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje (srov. 8 odst. 3 cit. zák.) 27

28 Náhrada škody (2/2) Nárok na náhradu škody se uplatňuje u příslušného úřadu v rámci diskutované problema1ky Ministerstvo financí. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (srov. 14 odst. 1 a 3 cit. zák.) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šes1 měsíců ode dne uplatnění u příslušného úřadu nebyl jeho nárok plně uspokojen (srov. 15 odst. 2 cit. zák.) Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je- li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnul, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnuf. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnul, kterým byla způsobena škoda; to neplal, jde- li o škodu na zdraví. (srov. 32 odst. 1 a 2 cit. zák.) Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se zásadně promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do dese1 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen (srov. 32 odst. 3 cit. zák.). 28

29 Přehled výše a sazby finančních oprav (1/6) ZAKÁZKY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ SMĚRNICE SPOLEČENSTVÍ O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Č. Nesrovnalost Doporučená oprava (poznámka č. 1) 1 Nedodržení postupů zveřejňování Zakázka byla zadána, aniž by byly dodrženy požadavky na zveřejňování uvedené ve směrnicích Společenství o zadávání veřejných zakázek, s výjimkou případů uvedených pod číslem 2 níže. Jedná se o zjevné nedodržení jedné z podmínek spolufinancování Společenstvím. 2 Nedodržení postupů zveřejňování Zakázka byla zadána, aniž by byly dodrženy požadavky na zveřejňování uvedené ve směrnicích Společenství o zadávání veřejných zakázek, nicméně byla dodržena určitá míra zveřejnění, která umožnila hospodářským subjektům umístěným na území jiného členské státu přístup k dotčené zakázce. 100 % hodnoty dotčené zakázky 25 % hodnoty dotčené zakázky 3 Veřejné zakázky přidělené bez veřejné soutěže při neexistenci krajní naléhavosp způsobené nepředvídatelnými událostmi nebo v případě dodatečných prací, služeb či dodávek při neexistenci nepředvídané okolnosp. Při zadání hlavní zakázky byly dodrženy směrnice Společenství o zadávání veřejných zakázek, nicméně následovalo zadání jedné nebo více dodatečných zakázek (v písemné formě či nikoliv), při nichž nebyla dodržena ustanovení směrnic o zadávání veřejných zakázek, 100 % hodnoty dotčené zakázky (dotčených zakázek). 29

30 Přehled výše a sazby finančních oprav (2/6) ZAKÁZKY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ SMĚRNICE SPOLEČENSTVÍ O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK (Poznámka č. 2) 4 Dodatečné stavební práce nebo služby překračující mezní hodnoty stanovené směrnicemi, provedené za nepředvídaných okolnosf (Poznámka č. 2) zejména ustanovení o použil vyjednávacího řízení bez zveřejnění veřejné zakázky z důvodu krajní naléhavos1 způsobené nepředvídatelnými událostmi nebo v případě přidělení zakázek na dodatečné dodávky, práce nebo služby. Při zadání hlavní zakázky byla dodržena ustanovení směrnic Společenství, nicméně následovalo zadání jedné nebo více dodatečných zakázek překračujících hodnotu původní zakázky o více než 50 %. Samotné dodatečné práce nepředstavují samostatnou práci ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice 93/37 nebo čl. 1 odst. 2 písm. a) a b) směrnice 2004/18 nebo zvláštní službu ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice 92/50 nebo čl. 1 odst. 2 písm. a) a d) směrnice 2004/18. V případě, že celková hodnota dodatečných zakázek zadaných (v písemné formě či nikoliv) bez dodržení ustanovení směrnic o zadávání veřejných zakázek nepřekročí prahové hodnoty stanovené směrnicemi ani 50 % hodnoty hlavní zakázky, je možno výši opravy snížit na 25 %. 100 % částky překračující 50 % hodnoty původní zakázky 30

31 Přehled výše a sazby finančních oprav (3/6) ZAKÁZKY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ SMĚRNICE SPOLEČENSTVÍ O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V případech, kdy dodatečné práce nebo služby překročí prahové hodnoty uvedené ve směrnicích a představují samostatnou práci nebo službu, je třeba pro použil směrnic o zadávání veřejných zakázek vzít v úvahu celkovou hodnotu všech dodatečných prací nebo služeb. Pokud dodatečné práce nebo služby představují samostatnou práci nebo službu překračující prahové hodnoty uvedené ve směrnicích, použije se výše uvedený bod 1. Pokud dodatečné práce nebo služby představují samostatnou práci nebo službu, ale nepřekračující prahové hodnoty uvedené ve směrnicích, použije se níže uvedený bod Neuvedení všech kritérií pro ověření vhodnosp a výběr účastníků a udělení zakázky v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce účastníků a udělení zakázky v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce Při udělení zakázky byla dodržena pravidla pro zveřejňování stanovená směrnicemi o zadávání veřejných zakázek, ale v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zakázce nebyla uvedena nebo dostatečně popsána všechna kritéria pro ověření vhodnos1 a výběr účastníků a/nebo udělení zakázky. 25 % hodnoty zakázky. Tato částka může být snížena na 10 % nebo na 5 % podle závažnosp. 31

32 Přehled výše a sazby finančních oprav (4/6) ZAKÁZKY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ SMĚRNICE SPOLEČENSTVÍ O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK 6 Použif nezákonných kritérií pro udělení zakázky 7 Nezákonná kritéria pro ověření vhodnosp a výběr účastníků a/nebo udělení zakázky stanovená během výběrového řízení 8 Nedostatečná nebo diskriminační definice předmětu zakázky Při udělení zakázky byla použita nezákonná kritéria pro zadání zakázky (například: použil kritéria pro ověření vhodnos1 a výběr účastníků ve fázi zadání zakázky, nedodržení kritérií stanovených veřejným zadavatelem v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci nebo nesprávné a/nebo diskriminační použil kritérií pro zadání zakázky). Případy, kdy některé subjekty byly od podání nabídek odrazeny z důvodu nezákonných omezení stanovených v oznámení o zakázce nebo v příslušné zadávací dokumentaci (například povinnost mít v dané zemi nebo regionu sídlo nebo zástupce, stejně jako stanovení příliš specifických technických norem, které upřednostňují jeden subjekt, nebo požadavek mít zkušenos1 v daném regionu atd.). Zadávací dokumentace nebo oznámení o zakázce obsahuje diskriminační nebo nedostatečný popis (s ohledem na to, aby uchazeči mohli určit předmět zakázky a veřejní zadavatelé zakázku zadat). 25 % hodnoty zakázky. Tato částka může být snížena na 10 % nebo na 5 % podle závažnosp. 25 % hodnoty zakázky. (V nejzávažnějších případech, kdy existuje vědomý záměr vyloučit některé uchazeče, je možno použít finanční opravu ve výši 100 % hodnoty zakázky). 25 % hodnoty zakázky. Tato částka může být snížena na 10 % nebo na 5 % podle závažnosp. 32