Cykly živin v terestrických ekosystémech
|
|
- Ondřej Svoboda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Cykly živin v terestrických ekosystémech Dostupnost živin = hlavním limitním faktorem produktivity terestrických ekosystémů Příjem živin rostlinami - řízen zásobou dostupných živin v půdě - difúzí (hlavní faktor řídící transport) - tokem (bohaté půdy, mikroprvky) - aktivním příjmem Pouze živiny v přímém kontaktu s živými buňkami Schopnost rostlin zvyšovat kapacitu příjmu živin 1 2 C- jehličnany D - opadavý les N temperátní e. s převahou fixátorů N T tropické lesy M = středomořské e. Spotřeba v korelaci s produkcí
2 Vliv narušení (disturbance) ekosystému na ztráty živin
3 Cyklus C
4 Ekologická stechiometrie Organizmy mají různé požadavky na živiny - souvisí se složením jejich biomasy: Přiklad pro N: Rostliny: C/N poměr vysoká variabilita! (listy C/N ~ 15-50) (kořeny vc/n ~ ) Živočichové: homeostatičtí (C/N ~ 6-10) Mikroby: variabilita ovlivněna složením společenstva ( bakterie C/N ~ 4-8) (houby C/N ~12-15)
5 Všechny biogeochemické cykly jsou změněny lidskou aktivitou Cyklus % změny* uhlík + 13 dusík +108 fosfor +400 síra +113 srážky + 16 sedimenty +200 Falkowski et al 2001 Science 290, * [100 x (porušený-přirozený)/přirozený]
6 Zjednodušený terestrický cyklus N Nitrifika ce Mrtvá org. hmota DON NH 4 + NO 3 - Mikrobní biomasa Půdní živočichové
7 Regulace mineralizace N Klasický pohled: Nové paradigma Schimel & Bennett (2004) Ecology 85: 591
8 Podíl lidské činnosti na fixaci N N fixace = přeměna N na reaktivní sloučeniny
9 Rozsah (nebezpečnost) vlivu N plynů závisí na speciaci N NH 3 atmosférický plyn, vysoce reaktivní, obvykle se vrací se srážkami jako NH 4 SO 4 NO atmosférický plyn, vysoce reaktivní. Významná role v tvorbě troposférického ozónu N 2 O atmosférický plyn, ne příliš reaktivní ale významný skleníkový plyn a a významná role v úbytku stratosférického ozónu
10 Vliv člověka výroba N hnojiv - Haberův proces používání minerálních hnojiv (hlavně N) zvýšení ze 14 miliónů tun v 1950 na 135 miliónů tun v současnosti Fritz Haber Nobelova cena v 1918 Haberův proces: Vysoká teplota a tlak 3 CH 4 + 6H 2 O 3CO H 2 4 N H 2 8 NH 3 Polovina průmyslově fixovaného N, který člověk během své historie aplikoval, bylo použito od roku Kates et al, 1990
11 Důsledky změn koloběhu N 1. Změna kvality vod - eutrofizace 2. Kyselé srážky (acid deposition) 3. Změna chemických reakcí v atmosféře
12 Vliv hospodaření na vyplavování N Vyplavování N do povrchových vod a jeho kolísání v čase je významně ovlivněno způsobem využití krajiny.
13 Vliv délky potravního řetězce Carcase - mrtvola
14 N dělá všechno Acidifikace SO x NO x NH x Eutrofizace NO x NH x PO 4 Aerosoly SO x NO x NH x Ozón (troposféra) NO x VOC CO UVB (stratosféra) NO x FCHC Cl Modifikováno podle Rodhe 2005 a jeho koncentrace se nesníží pokud neuděláme významné změny v zemědělství
15 ALE N je také živina Současný, legalizovaný scénář Maximální, technicky dosažitelná redukce, legalizovaný scénář
16 Vliv spadu síry a dusíku na živiny v půdě Atmosféra Sírany (SO 4 ) dusičnany(no 3 ) Amoniak (NH 4 ) Ca 2+ Al 3+ Vápník (Ca 2+ ) Hliník (Al 3+ ) NO 3 půda Mg 2+ Rozpustné sírany Mg 2+ voda Vyplavování živin a hliníku Ca 2+ Hořčík (Mg 2+ ) Rozpustné dusičnany Vyplavování živin a hliníku Pohyblivost a toxicita hliníku v půdě Snižování ph (acidifikace)
17 Cykly živin v terestrických ekosystémech Dostupnost živin = hlavním limitním faktorem produktivity terestrických ekosystémů Příjem živin rostlinami - řízen zásobou dostupných živin v půdě - difúzí (hlavní faktor řídící transport) - tokem (bohaté půdy, mikroprvky) - aktivním příjmem Pouze živiny v přímém kontaktu s živými buňkami Schopnost rostlin zvyšovat kapacitu příjmu živin 1 2 C- jehličnany D - opadavý les N temperátní e. s převahou fixátorů N T tropické lesy M = středomořské e. Spotřeba v korelaci s produkcí
18 Emise SO 2, NO X a NH 4 v bývalém Československu (kg/ha/rok) Evropa
19
20
21 Cyklus P - srovnání s cyklem N E = eroze a odnos
22 Cyklus P v půdě rostliny C, N, P ORGANICKÝ MINERÁLNÍ Primární P (CaPO 4 ) Apatit Půdní organická hmota C, N, P Sekundární P Hydroxyapatit Ca 10 (PO 4 ) 6 (OH) 2 PO 4 3- Mikroby C, N, P Mineralizace Imobilizace P vázaný na hydroxyoxidy
23 Koloběh Ca a Pb
24 Koloběh S a K
25 Cyklus C a živin ve vodě Platí stejné principy jako v suchozemských ekosystémech X zcela jiné řídící ekologické faktory, dynamika (rozdílem mezi fyzikálními vlastnostmi vody a vzduchu) Cílem: ukázat podobnost a rozdílnost se suchozemskými systémy Strukturní a funkční diverzita vodních ekosystémů srovnatelná se suchozemskými Oceány (pelagické systémy), řeky, jezera a nádrže, mokřady (litorální systémy)
26 Litorál je mělká oblast poblíž břehů jezer (oceánů), ve které světlo prochází až na sedimenty dna a ve které dominují makrofyta. Pelagiál (limnetická zóna) je oblast volné vody mimo litorál, ve které světlo obvykle neproniká až na dno.
27 Základní vlastnosti vody a vzduchu, které ovlivňují ekosystémové procesy vlastnost voda vzduch poměr koncentrace O 2 (ml l -1 ) :30 difúzní koeficient (mm s -1 ) O 2 0, ,98 1:8000 CO 2 0, ,55 1:9000 hustota (kg l -1 ) 1 0, :1 viskozita (mpa s) 1 0,02 50:1 tepelná kapacita (cal l -1 ( C) -1 ) , : primární producenti ve vodě fytoplankton, v eufotické vrstvě (dostatečně prosvětlená vrstva; oceány - do 200m, sladké vody několik cm až několik metrů) míchání vrstev pelagické a litorální zóny
28 vodní ekosystémy jiný vztah velikosti těla a potravy velikost těla a generační doba organismů v oceánech a na souši. piko- a nano- plakton vodní organismy často filtrátoři, cca 100x větší než potrava herbivoři v pelagickém systému účinnější přeměna živin než u suchozemských herbivorů (menší podíl strukturních látek ve fytoplanktonu).
29 trofické pyramidy v suchozemském a vodním ekosystému ve vodním ekosystému má většina biomasy krátkou dobou obratu a je rychle konzumována
30 velikost vodních organismů determinuje jejich potravní strategii Reynoldsovo číslo = (délka *rychlost)/kinematická viskozita plavání a filtrace energeticky příliš náročné příjem potravy difuzí inertia = setrvačnost
31 charakteristika oceánu a pevniny veličina oceány kontinenty povrch (% Zemského povrchu) objem oživené zóny(% zemského povrchu) 9,5 0,5 živá biomasa (10 15 v g C) živá biomasa (g m -2 ) 5, mrtvá organická hmota (10 3 g m -2 ) 5,5 10 čistá primární produkce NPP (g C m -2 r -1 ) doba zdržení C v živé biomase (rok ) 0,08 11,2 660 x 5 x Fytoplankton nepotřebuje k zajištění potřebné fotosyntetické kapacity tak velkou biomasu jako rostliny na souši:
32 vodní organismy adaptace na nízkou koncentraci kyslíku a anaerobní podmínky vodní organismy obvykle menší náklady na osmoregulaci než suchozemské organismy suchozemské organismy adaptace na sucho a obrana dehydrataci Oceány malá produktivita - pouze 40% NPP na Zemi v otevřených oceánech - není limitace C, ale N a P příčina různé zdroje C: (H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 HCO H + CO H + ) nízké ph ph ~ 8 vysoké ph otázka: jak se vyjadřuje salinita a jaké procesy odnímají hlavní ionty z mořské vody)
33 Teplotní stratifikace v jezerech a nádržích
34 fotosyntéza vodních org. stejná jako u suchozemských organismů, ale ve vodě světlo zachycováno vodou, suspendovanými částicemi a řasami, na souši přímo porostem účinnost fotosyntézy podobná, 5-25%, maximum fotosyntézy v 10 m hloubce, chování podobné jako u zastíněných rostlin větší diverzita fotosyntetických pigmentů prostupnost světla v různých hloubkách lesa, otevřeného oceánu a oceánu při pobřeží
35 ve vodních ekosystémech v hloubkách převažuje modré světlo v suchozemských červené B-modrý, G-zelený, Y-žlutý, R-červený, W-bílý vodní organismy na rozdíl od suchozemských fotosyntéza v anaerobním prostředí s využitím redukovaných sloučenin síry (život v horkých sirných pramenech a v sedimentu, pouze malá část bilance C
36 dostupnost živin v oceánech eufotická vrstva - chudá na živiny, prostorově oddělená od zdroje živin ze dna hlavní limitace v otevřeném oceánu P (zvětráváním a transportem v řekách, v prachu) zvýšení dostupnosti P nárůst fixace N dokud P není opět limitující N:P v oceánech = (Redfieldův poměr, relativně konstantní) (ukazuje relativní požadavek na živiny a na to, že oba prvky jsou limitující) hlavní limitace na pobřeží N (denitrifikace v anaerobním sedimentu) stopové prvky Fe, Mo = kofaktory nitrogenázy, často limitace produktivity oceánu limitace jinými živinami než C nepravděpodobnost přímé reakce oceánů na nárůst CO 2 limitace produktivity také převahou vyžírání fyptoplanktonu nad nárůstem
37 Vzestupné proudy a vynášení živin Obrovské cirkulující buňky v hlavních oceánských bazénech (oceánské pouště v severním Pacifiku a Severnim Atlantiku, limitace N a P)
38 POC (N)= particulate org. C (N) DOC(N) = dissolved org. C(N) 5-20% GPP koloběh C a N v oceánu - hlavní zásobníky a toky
39 Jezera široké rozmezí od pelagických až po mokřadní ekosystémy hluboká jezera uprostřed strukturou podobná mořským ekosystémům, litorál (pobřeží) podobné mokřadům struktura a funkce jezer závislost na původu: ledovcová jezera - většinou propojena malými vodními toky jezera říčního původu mělká, periodické spojení s řekou tektonická jezera velká, hluboká, izolovaná (např. Bajkal) řízení NPP většinou není limitace C důležitost vertikálního míchání jako v moři limitace P ve většině jezer (koncentrace N v jezerech většinou o řád vyšší než v oceánech) vstup živin z okolních suchozemských ekosystémů - eutrofizace přeměny C a živin - ve středu hlubokých jezer podobnost s oceánem, v litorálu s mokřadem
40 Tekoucí vody Produktivita řek řízena interakcí s terestrickým ekosystémem Vstup detritu, Přístup světla Zdroje organické hmoty a energie Primární producenti Hrubý opad Jemné částice Rozpuštěné organické látky Jejich podíl a důležitost závisí kudy a jak rychle řeka teče
41 CPOM (hrubá partikulovaná org.hmota) Horní tok P/R <1 Střední tok FPOM (jemná partikulovaná org.hmota) P/R >1 Dolní tok P/R <1
42 Koncept říčního kontinua Relativní hodnoty CPOM/FPOM P/R<1 P/R>1 Biologická diverzita Šířka toku P/R<1 Řád toku Vypůjčeno z Vrba, Obecná limnologie CPOM - coarse particulate organic matter FPOM fine particulate organic matter
43 Tok živin v řece koncept spirálního toku živin (Nutrient Spiralling Concept) C 1 ročně N,P N,P Vypůjčeno z Vrba, Obecná limnologie
44 Přeměny C a živin v mokřadu
45 Přirozené zdroje metanu - severské mokřady
46 Přirozené zdroje mokřady v tropickém pásmu - okolo 70% globálních emisí Delta řeky Ganga, Bangladéš a Indie Delta řeky Okavango, Botswana
47 Anaerobní podmínky emise metanu ~55% metanu ze zaplavených půd (mokřadů přirozených nebo obhospodařovaných) Emise metanu z povrchu nebo aerenchymem a stéblynapř. rýže, rákos
48 Tvorba metanu metanogeneze CH 3 COOH CO 2 + CH 4 CO H + CH 4 Mokřady, skládky, bachor.všude podobná reakce, archaebakterie?? Listy rostlin až 20% celkové produkce metanu (Nature, 2006) Spotřeba (sink) metanu Oxidace v půdě (5%) metanotrofní bakterie, ve všech půdách s ph>4, aerobní proces, spotřebuje se většina vytvořeného metanu, Atmosféra (90%) reakce s OH radikály (viz dříve) Stratosféra (5%)
49 Fakta o metanu Koncentrace se zdvojnásobila od před-industriálního období (nyní okolo 1.7 ppm) Po CO 2 H 2 O, nejvíce se vyskytující skleníkový plyn 20 až 30-krát účinnější než CO 2 Přežívání v atmosféře 9 let
50 Zdroje metanu Odhad v globální anthropogenní emise metanu to 477 Teragramů (Tg)/rok,
51 Globální gradient v koncentraci metanu Soustavně vyšší na severní polokouli
52 Hydráty metanu Krystalická pevná látka tvořená molekulami metanu, které jsou obklopeny molekulami vody, Stabilní díky působení tlaku a teploty, ale o kontrola stability a tvorby málo poznatků Globálně v hydrátech metanu může být vázáno 2x více C než v dosud využívaných zásobách paliv. Uvolňování těchto zdrojů souvislost s kolísáním klimatu v historii Země?? Využití jako zdroje energie??? Oblasti akumulace: Hlubinné oblasti podél pobřeží (hluboká vnitřní moře a jezera, pobřeží kontinentů, aktivní tektonická pásma) Kontinenty v polárních oblastech
53 Rozšíření hydrátů metanu
54 Globální koloběhy
55
56 Pouze přirozený cyklus C Globální cyklus uhlíku oceán Toky v g za rok, zásobníky v g V anglickém textu, desetinná čárka vždy odděluje tisíce
57 Celkové zásobníky C Gt C Gt C Porovnání suchozemského a oceánského zásobníku ALE pouze té části, která je důležitá v krátkodobém koloběhu
58 Množství CO 2 v atmosféře se zvyšuje o 3,2 Gt C ročně Bilance C v atmosféře (v Gt C rok -1, 1Gt = 1Pg = g) Čistá výměna = vstup + výstup + vnitřní výměna Respirace rostlin a půdy = 110 spalování fosilních paliv = 6,3 Spalování biomasy = 1,6 + fotosyntéza = oceány = -1,7 3,2 = 117,9 + (- 112,7) 3,2 = 5,2 Výměna v atm.= 0! Chybí 2 Gt C ročně!!!
59 Vliv člověka na výměnu (tok) C mezi zásobníky Spalování fosilních paliv porušení rovnováhy krátkodobého koloběhu 1.6 Gt 1.6 Gt Jak víme, že CO 2 pochází ze spalování?
60 Emise CO 2 z průmyslu tisíce tun Emise CO 2 ze zemědělství tisíce tun
61 rozložení emisí CO2
62 Česká republika Průměr bohaté části světa Světový průměr Průměr chudé části světa
63
64 Možnosti snížit tok C do atmosféry
65 Globální cyklus kyslíku Proč nedojde k odčerpání CO 2 a zvyšování O 2 v atmosféře?
66 Globální cyklus dusíku Z hlediska lidské činnosti: NH 3, N 2 O, NO x Toky v g za rok
67 Zvýšený vstup vlivem lidské činnosti 1 Mt = 10 6 t! Propojení s cyklem C denitrification Vyplavování N Ind.fix.= fixovaný v průmyslu Bio.fix.= biologicky fixovaný DN = rozpuštěný PON = partikulovaný organický N
68 Globální cyklus fosforu Vnitřní cykly DP = rozpuštěný P, Wet-dry fallout = částice P v dešti Polutant = nadbytek P spojený s antrop.z. Vstup společně s N a C
69 Permafrost area
70
71
72 Predikce snížení plochy permafrostu v aktivní povrchové vrsrvě (~ 3 m hloubky) během 100 let Scénář vysokých emisí redukce plochy o 2 miliony km 2 Scénář nízkých emisí redukce o 1,5 milionu km 2 -Zvýšení odtoku o 28% do roku 2100 (od roku 1930 do současnosti se odtok vody zvýšil o 7%) -Zvýšení emisí skleníkových plynů
73
74
75 Methane of biological origin! (a)-background - young 14 C ages; mostly produced in surface lake sediment; Holocene age peat (d); low CH 4 concentration (b) point-source; deeper in lake sediment, higher conc CH 4 ; older ages than (a), common bubble tubes and are emitted through single small holesat the sediment surface, in winter trapped in ice (c) hotspot ebullition- fixed points; extremely high ebullition rates maintain open hole lake ice throughout winter, high CH 4 concentration (up to 90%), ancient 14 C age ( years); from great depth of lake thaw bulb (e) from pleistocene aged organics in yedoma (f)
Cyklus vody v suchozemském ekosystému
Cyklus vody v suchozemském ekosystému Voda a sluneční energie jsou základem fungování všech biogeochemických cyklů Sluneční energie via evapotranspiraci (viz bilance energie a rozdělení energie v ekosystému)
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Modul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Produkce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra
uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Globální změna a oceány
Globální změna a oceány Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR, Třeboň oceány fytoplankton biologie okyselování cyklus uhlíku Oceány 70% rozlohy Země průměrná hloubka přes 3000m vznik a udržení života
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Formy
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
Voda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno
Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
Pozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické
PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A
PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku
S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI
EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
Sezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
Základy pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
Základy hydrobiologie (limnologie, limnoekologie, limnobiologie) Jan Helešic (helesic&sci.muni.cz)
Základy hydrobiologie (limnologie, limnoekologie, limnobiologie) Jan Helešic (helesic&sci.muni.cz) Základní učebnice Základní učebnice Základní učebnice Základní učebnice Voda na Zemi Rozložení pevninské
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita
Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové
2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů
Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický
Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.
Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. hydrologie hydrogeografie oceánografie hydrogeologie Hydrologický
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013
Obnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce
www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus
Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus Ekosystém: soubor všech organismů a abiotických zásobníků a procesů, které jsou ve vzájemných interakcích. Dekompozice půdní respirace Hrubá primární produkce
VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla
VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla Úvod Historie spalné kalorimetrie, Využití spalné kalorimetrie v biologii:
BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Jiří Balík, Jindřich Černý, Martin Kulhánek BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ CERTIFIKOVANÁ METODIKA Praha 2012 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie,
J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický
Obnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy
Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem
Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
*Základní škola praktická Halenkov * * *VY_32_INOVACE_03_01_03 * *Voda
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_01_03 Voda Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Chemie
BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY
Josef K. Fuksa, VÚV TGM, v.v.i. BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY Fuksa,J.K.: Biodegradace specifických polutantů základní podmínky Sanační technologie XVI, Uherské Hradiště 22.5.2013
Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody
Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ZEMNÍ PLYN Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se
Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv
Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv Praha, 5.2.2014 Cíl výzkumného úkolu: metodický postup, který bude: - splňovat požadavky
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století
Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky Změna teploty kontinentů ve 20. století Změny atmosféry, klimatu a biofyzikálních systémů ve 20. století Koncentrace CO 2 v atmosféře: 280 ppm
Vodohospodářské důsledky změny klimatu
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Záchranná brzda klimatu GEOINŽENÝRING Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz potřeba efektivních řešení, když konvenční postupy selžou
Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
Voda z kohoutku, voda v krajině. Ing. Lenka Skoupá
Voda z kohoutku, voda v krajině Ing. Lenka Skoupá Voda je základní podmínkou života Voda byla vždy považována za pralátku světa. Země modrá planeta Hydrosféra veškerá voda na Zemi mimo té, která je vázána
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???
Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém
Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN
Hodnocení účinků látek znečišťujících ovzduší na ekosystémy dle metodologie EHK OSN Obsah přednášky: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. Procesy Účinky Kritéria pro hodnocení účinků Opatření a legislativa Imisní
VY_32_INOVACE_04.16 1/10 3.2.04.16 Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta
1/10 3.2.04.16 Modrá planeta Voda na Zemi cíl popsat složení vody - odvodit její vlastnosti - vyjmenovat druhy vody - chápat koloběh vody v přírodě - charakterizovat ničivou i tvořivou činnost vody - vnímat
Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré