Informační příloha MO ČR a AČR. Desítka v Lógaru jde do finále. Připraveno redakcí

Transkript

1 Informační příloha MO ČR a AČR Desítka v Lógaru jde do finále Připraveno redakcí

2 78 Armáda České republiky je tady už dvacet let Již dvacáté výročí své samostatné existence si připomíná nejen Česká republika, ale také její armáda. Za tu dobu armáda prošla značným vývojem od zrušení základní vojenské služby, omlazení velitelských kádrů a techniky až po vstup do NATO a zapojení do mezinárodních operací. Ne všechny změny jí prospěly, jedno je však jisté: armáda je dnes plně profesionální a za ona dvě desetiletí získala nejen nové zkušenosti, ale i mezinárodní uznání. A proměnu vnímá nejen svět, ale i lidé doma. Zatímco v první polovině 90. let minulého století důvěřovala armádě necelá polovina obyvatel ČR, dnes jí důvěřuje více než 60 procent a AČR patří ke státním institucím, které se těší nejvyšší podpoře veřejnosti. Zajímavé je, že podle Střediska empirických výzkumů (STEM) je jednou z mála institucí, které jsou téměř stejně hodnoceny ve všech skupinách populace. Důvěra v armádu není vůbec závislá na věku či vzdělání lidí a rozhodující roli nehraje ani politická orientace. Vliv na dobrou pověst AČR měla a má nepochybně pomoc civilnímu obyvatelstvu při živelních pohromách zejména při ničivých povodních. Nejvíce vojáků i techniky bylo nasazeno v roce 2002 na povodí Vltavy, Labe, Ohře a Dyje: osob a kusů techniky. Pět tisíc vojáků se čtyřmi sty kusy techniky pomáhalo v roce 1997 na Moravě. Naposledy se armáda zapojila do odstraňování následků povodní před třemi lety v srpnu. V povodí Nisy působilo téměř osm set osob s 240 kusy techniky. Zatímco díky pomoci doma získávají naši vojáci dobré jméno, zkušenosti si vozí především z vojenských misí. Účast v zahraničních operacích však rozhodně není otázkou posledních několika málo let. Do mírových operací OSN v Africe se Češi zapojili ještě před sametovou revolucí. Takzvaný černý kontinent se stal na řadu let velkým rezervoárem získávání nesmírně cenných zkušeností. Služba v mírových operacích OSN v rámci mnohonárodních týmů je totiž velice fyzicky a psychicky náročná, navíc je vykonávána beze zbraně. Jako pozorovatelé OSN v Africe Češi od roku 1989 působili v Angole, Namibii, Somálsku, Mosambiku, Libérii, Sieře Leone, Etiopii a DR Kongu, kde působí dodnes. Operací, která položila základy našich moderních vojenských tradic, byla ale až účast československé protichemické jednotky v konfliktu s režimem Saddáma Husajna. Tato 169členná jednotka působila na území Saúdské Arábie a Kuvajtu od 15. prosince 1990 do 22. dubna 1991, kdy začalo stahování jejích jednotlivých částí zpátky do republiky. Z celkového počtu osob, které se účastnily operací Pouštní štít a Pouštní bouře, představovali vojáci z povolání 56 procent, zbytek tvořili vojáci základní služby, kteří se v okamžiku nasazení stali vojáky v další službě. V době nasazení čs. jednotky na území Saúdské Arábie a Kuvajtu se začaly projevovat první náznaky krize československé federace, které na konci roku 1992 vyústily v její rozdělení a ve vznik dvou samostatných států. V té době však čeští a slovenští vojáci procházeli dosud nejtěžší zahraniční zatěžkávací zkouškou, jež probíhala pod zkratkou UNPROFOR na Balkáně na území rozpadající se Jugoslávie. Na jihu Evropy zůstávají Češi, i když už se jedná jen o jednotlivce, dodnes. Za dvacet let se tu v misích UNPROFOR/UNCRO, IFOR, UNTAES, SFOR, AFOR a KFOR vystřídalo přes osmnáct tisíc českých vojáků. Vojáci české armády se zapojili také do operace na území Iráku. V letech 2003 až 2007 zde působili zdravotníci a vojenští policisté. Největší kontingent AČR je dnes ten afghánský. Do mise ISAF se naši vojáci zapojili už v roce 2002 polní nemocnicí a později chirurgickým týmem. V zemi Češi působili na několika místech kromě Kábulu a provincií Lógar a Wardak také v Badakšanu, kde poskytovali ochranu německému provinčnímu rekonstrukčnímu týmu, v Helmandu, Uruzgánu či Paktice. Zde na dva roky rozbili stan vrtulníkáři, kteří měli na starost leteckou přepravu osob a materiálu, podporu nasazení sil rychlé reakce a evakuaci raněných. Výcvik příslušníků vzdušných sil Afghánské národní armády na vrtulnících Mi-24/35 a Mi-17 vedli vojáci z jednotky AMT/AAT v Kábulu. Na stejném místě dodnes působí také čeští chemici, kteří provádí chemický průzkum po celém Afghánistánu a spolupracují při výcviku nových chemických specialistů tamní národní armády. Do mise ISAF se zapojili také vojáci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova, kteří od června 2011 rok působili v provincii Nangarhár, a výcviková jednotka Vojenské policie, která má ve Wardaku na starosti výcvik příslušníků Afghánské národní policie. Nové poznatky a zkušenosti získávali v zahraničí také příslušníci vzdušných sil, a to v rámci mise Baltic Air Policing v Litvě, kdy v roce 2009 zajišťovali střežení vzdušného prostoru pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska jako součást NATINADS. Mise pokračovala s letouny JAS-39 Gripen i vloni. Ruku v ruce se změnami, ke kterým v průběhu reforem a transformací resortu obrany v uplynulých dvaceti letech docházelo, jde přezbrojování ozbrojených sil novými prostředky a modernizace starší, ale osvědčené techniky. Za tu dobu se uskutečnilo více než 170 nákupů a vývojových projektů v oblasti modernizace výzbroje Armády České republiky i dalších složek českých ozbrojených sil. K nejvýznamnějším patří pořízení kolových bojových vozidel pěchoty Pandur, lehkých obrněných vozidel Iveco nebo středních terénních automobilů Tatra. Z letecké techniky je to pronájem víceúčelových bojových letounů JAS-39 Gripen, nákup letounů CASA určených k přepravě nákladů a osob nebo dvou dopravních letounů Airbus A-319 CJ. Zapomenout nesmíme ani na útočné pušky CZ 805 BREN, které v armádě nahrazují zastaralé samopaly Sa-58. Připravila redakce Ilustrační foto: Jiří Hokův

3 HLAVNÍ ÚKOLY Armády České republiky v roce 2013 Připravit jednotky k dosažení požadovaných schopností pro operace a v celém spektru k zabezpečení obrany ČR Zabezpečit přípravu jednotek do zahraničních operací Vystavět a připravit 4. brigádní úkolové uskupení Rozvíjet specializaci v oblasti CBRN Zabezpečit ochranu vzdušného prostoru ČR prostředky vzdušných sil AČR v rámci NATINADS a národního posilového systému PVO ČR Integrovat řízení letového provozu s mimoresortními subjekty Realizovat plánovaná optimalizační a reorganizační opatření Splnit úkoly mezinárodního cvičení CAPABLE LOGISTICIAN 2013 HARMONOGRAM ZMĚN v roce vytvoření organizačního jádra Agentury personalistiky vytvoření organizačních jader agentur (KIS, logistiky, zdravotnické podpory) komponentních velitelství (pozemních a vzdušných sil) s dislokací v Praze zrušení Ředitelství personální podpory reorganizace Generálního štábu AČR a přímo podřízených útvarů civilní části MO a přímo podřízených útvarů KVV zrušení Situačního centra MO zrušení Velitelství společných sil a Velitelství sil podpory AČR v nových strukturách Vážení občané, vojáci a občanští zaměstnanci, rok 2012 se stal rokem zásadních rozhodnutí a rokem konkretizace závěrů Bílé knihy o obraně do struktur a způsobu plnění úkolů v AČR. Vzhledem k další výrazné redukci fi nančních prostředků v tomto roce, ale především ve výhledu na další roky, které Bílá kniha nepředpokládala, musela AČR na tyto změny adekvátně reagovat. Výsledkem byla v září vládou schválená nová Obranná strategie České republiky, která realisticky aktualizuje politicko-vojenské ambice, a materiál Struktura a počty OS ČR v letech Na základě přijatých závěrů a doporučení došlo k celkové revizi a racionalizaci struktury AČR, včetně úpravy počtů příslušníků armády. S ohledem na nové podmínky a v návaznosti na závěry Bílé knihy o obraně se stala také jedním z hlavních úkolů resortu MO v roce 2012 příprava nové Koncepce mobilizace ozbrojených sil České republiky a Koncepce aktivní zálohy ozbrojených sil ČR, jejímž cílem byla revitalizace a posílení role aktivní zálohy v systému zajišťování obrany ČR. Obě nové koncepce byly projednány Bezpečnostní radou státu dne 3. prosince 2012 a na program jednání vlády budou zařazeny začátkem roku Dalším důležitým momentem bylo nastavení procesních podmínek střednědobého plánování v podmínkách AČR v přechodovém cyklu a implementace potřeb a priorit armády do resortního Střednědobého plánu na roky Program činnosti a rozvoje na roky se stal kmenovým základem resortního Střednědobého plánu a tak potřebného plánu s výhledem na několik let dopředu. Bez ohledu na tyto zásadní kroky plnily jednotky AČR stanovené úkoly jak na domácím území, tak v zahraničí. Nepřetržitě pokračoval výcvik vojáků primárně zaměřený na přípravu jednotek vysílaných do zahraničních operací. V příštím roce bude dalším důležitým úkolem afi lace našich vybraných jednotek k určenému sboru NATO. Čekají nás jednání o zařazení těchto jednotek do výcvikového cyklu daného sboru s cílem být v jeho rámci připraveni plnit úkoly podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy v souladu s politicko-vojenskými ambicemi ČR. V roce 2013 tak čeká naši armádu řada důležitých a rozhodujících opatření. Změna struktury a počtů ozbrojených sil bude v těchto letech zahrnovat systémová opatření v civilní i vojenské části či racionalizaci struktur velení a řízení. Základním cílem bude i za sníženého rozpočtu udržet funkčnost a zachovat klíčové schopnosti OS ČR pro plnění úkolů v souladu s příslušnými zákony ČR a úkolů vyplývajících z mezinárodních závazků. V příštím roce dojde ke změně systému velení a řízení AČR ze současného třístupňového na dvoustupňový. Generální štáb na sebe převezme část odpovědností operačního stupně velení a bude orgánem, který v míru, ale i za krize bude velet jednotkám. Nová a malá velitelství pozemních a vzdušných sil by měla být plně funkční od 1. července Jejich primárním úkolem bude zajištění výcviku a přípravy vojsk. Tato velitelství budou dislokovaná v jedné budově společně s Generálním štábem AČR, čímž dojde jak k fi nanční, tak i personální úspoře a k zefektivnění a zjednodušení jednotlivých činností prvků velení a řízení. Z části sil podpory a sekcí Generálního štábu vzniknou nově čtyři agentury logistiky, komunikačních a informačních systémů, personalistiky a vojenského zdravotnictví. Brigády druhů vojsk přejdou k na plukovní organizační strukturu, což povede k úspoře počtů především v kategorii vyšších důstojníků. Plukům budou podřízeny prapory příslušného druhu vojska a služby, které pokud jsou ve stejné posádce jako velitelství pluku, nebudou mít charakter samostatného útvaru. V rámci AČR dojde celkově ke snížení počtu tabulkových míst vojáků z povolání a občanských zaměstnanců. Jednotlivá opatření budou probíhat postupně tak, aby nová struktura resortu byla plně funkční k 1. lednu Uvedené změny se musí odrazit a mít oporu i v legislativě. Východiskem budou připravované novely zákonů č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, č. 585/2004 Sb., branný zákon, a č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, které musí jít ruku v ruce s novým zákonem o služebním platu a kariérním řádu. Všechny tyto zákony a novely zákonů by měly vstoupit v platnost také v roce Uvedené normy budou mít zásadní vliv na zachování konkurenceschopnosti AČR na trhu práce a vojákům by měly přinést potřebnou stabilitu, řád a zejména jasnou perspektivu. Čeká nás složité období. Rozsah změn a proměnných v příštím roce bude vytvářet ex- trémní tlak zejména na personál. Všechna tato opatření by nám však měla umožnit alespoň udržení stávajících schopností armády. Neumožní nám v žádném případě odstranění defi citu z let minulých, natožpak rozvoj. Jsme opravdu již na hranici a někde i pod hranicí udržení schopnosti plnit celé spektrum úkolů. Musíme být připraveni i na ten nejhorší scénář, protože za stávající ekonomické situace nám fi nanční prostředky nikdo nepřidá. Jedinou cestou k do- sažení potřebné rovnováhy je tak zefektivnění armády jako celku, jejích struktur a procesů a v tomto kontextu zajištění nezbytné akceschopnosti. Věřím, že společným úsilím se nám podaří toto složité období zvládnout. náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel

4 80 Desítka v Lógaru jde do finále Příslušníci 10. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) Lógar mají před sebou poslední měsíc nasazení v afghánské provincii Lógar. Desítka je zároveň posledním kontingentem, protože český PRT končí po pěti letech svého působení v Afghánistánu. Než se začne bilancovat, co všechno Češi v Lógaru dokázali a jaký měla celá tato mise význam, připomeňme si, jak probíhalo nasazení desítky. Vojáci 10. jednotky rotovali do Afghánistánu během loňského července a srpna. Operační úkol převzali od 9. kontingentu v úterý 14. srpna Následujícího půl roku se stala jejich novým domovem americká základna Shank. Od prvního dne na sto procent Nasazení v zahraniční operaci je 24 hodin sedm dní v týdnu, vojensky řečeno 24/7. Vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Lógaru měla letos zhoršující se tendenci, neměli naši vojáci čas na pomalejší rozjezd. Od prvního dne museli fungovat na sto procent. Plynule jsme navázali na práci našich předchůdců, říká velitel 10. jednotky PRT plukovník gšt. Josef Kopecký. Hlavním úkolem našich vojáků v Lógaru je zajistit bezpečnost českých civilních expertů v rámci probíhajícího rekonstrukčního procesu v Afghánistánu a spoluprací s místními autoritami a výcvikem afghánských bezpečnostních sil přispívat ke zvyšování stability, bezpečnosti a legitimity afghánské vlády. S koaličními partnery provádíme společné operace. Prvek PSYOPS/ /CIMIC dále provádí takzvané projekty rychlého dopadu zaměřené zejména na oblast podpory afghánských národních bezpečnostních složek, školství a zdravotnictví, vysvětluje plukovník Kopecký. Sloužím Afghánistánu! V sousedství základny Shank se nachází Training Center Lógar, ve kterém probíhají kurzy policistů Afghánské národní policie. Čeští vojenští policisté se zaměřují na mentoring a výcvik policejních nováčků. Výcvik vedou v předmětech, kde afghánští instruktoři ještě nedosahují potřebné kvalifikace. Hlavním cílem je naučit nováčky základním policejním činnostem a bezpečnému ovládání zbraně. Kurz trvá osm týdnů. Frekventanti musí zvládnout celkem devatenáct předmětů a učí se šest dní v týdnu. Museli se naučit vše, co budou potřebovat k výkonu reálné služby v terénu. Ne všichni nováčci náročný výcvik dokončili, říká velitel jednotky Vojenské policie PRT Lógar kapitán Petr N. Výcvikový týden začíná v sobotu a končí ve čtvrtek. Pátek je v Afghánistánu volným dnem. Pracovní den začíná pro policejní nováčky už o půl páté ráno. Po budíčku následuje modlitba a ranní úklid. Pak mají hodinu tělocviku. Po snídani je čas na hygienu a v osm hodin už musí stát na ranním nástupu. První vyučovací hodina je vždy stejná pořadová příprava. Po ní už následují jednotlivé odborné předměty. Po obědě je čas na další modlitbu. Odpoledne výcvik pokračuje. Večerka je v devět večer.

5 Afghánští policisté se učí základním dovednostem, jako jsou činnost na kontrolních bodech, prohlídka osob, vozidel a budov, zatýkání, použití obušku, poutání, činnost na místech trestné činnosti a další. Součástí výuky jsou také témata z oblasti práva, poskytování první pomoci nebo zpravodajská a spojovací příprava. Důraz je kladen na fyzickou kondici a na základní techniky sebeobrany, vysvětluje poručík Marek H. Vzhledem k tomu, že většina nováčků ne umí číst ani psát, organizuje se pro ně každý večer tzv. kurz gramotnosti, který je plně v režii afghánské strany. V Afghánistánu se nejčastěji mluví dvěma jazyky dárí a paštu. V afghánských bezpečnostních složkách je oficiálním jazykem dárí. S místními policisty a instruktory komunikujeme prostřednictvím překladatelů. Při jednání s Afghánci musíme respektovat jejich mentalitu a mít na zřeteli místní kulturní a náboženské zvyklosti, říká poručík Marek H. Pro policisty v Afghánistánu je nutností velmi dobře ovládat a používat zbraň. Nácviku i samotným střelbám proto věnujeme velkou pozornost. Důraz klademe na bezpečnost, říká český instruktor nadrotmistr Jiří W. Každý afghánský policista, který úspěšně absolvuje náročný základní kurz, dostane certifikát o složení zkoušek. Při slavnostním vyřazení ho zvedli nad hlavu a nahlas zakřičeli: Sloužím Afghánistánu! Pět nejlepších studentů bylo oceněno věcným darem. Významně jste zvýšili naše palebné schopnosti Česká strana se aktivně podílí na výcviku afghánských bezpečnostních složek a tím přispívá ke zvyšování stability, bezpečnosti a legitimity afghánské vlády, vysvětluje náčelník štábu PRT podplukovník Petr S. Při výcviku dělostřelců 4. brigády Afghánské národní armády pomáhají americkým mentorům čeští dělostřelci, kteří jsou ve struktuře PRT. Naší výhodou je, že máme zkušenosti s ruskou bojovou technikou. Afghánci jsou vyzbrojeni 122mm děly D-30 ruské provenience, říká rotmistr Radek M. Výcvik včetně střeleb probíhal na americké základně Shank. Kurz hodnotím pozitivně. Významně jsme zvýšili naše palebné schopnosti, hodnotí výcvik náčelník dělostřelectva 4. brigády ANA major Abdul Motala a dodává: Dříve jsme naše dělostřelce využívali jako pěchotu. Nyní je již můžeme efektivně využít k palebné podpoře jednotek naší brigády. Výcvik byl zaměřen na zvládnutí základních dělostřeleckých úkonů: zjistit cíl, předat informace o cíli, spočítat prvky, nastavit prvky na děle, vydat povel a výstřel. Afghánci cvičili činnost dělostřelecké baterie v palebném postavení a přípravě děl ke střelbě, dělostřelecký průzkum a činnost střediska řízení palby. Zároveň se učili správně manipulovat s municí, říká rotný Adam H. V palebné službě jsme vycvičili celkem sedm obsluh. Už první střelby dopadly nad očekávání dobře. První rána minula cíl o sto metrů. Po provedení oprav druhá rána již neomylně zasáhla cíl, hodnotí nadpraporčík Petr K. Afghánští vojáci se během výcviku viditelně zlepšovali. Projevovali zájem o ovládání zbraně a přijímali naše zkušenosti s povděkem. Na závěr kurzu proběhly komplexní školní bojové střelby s ostrým navedením dělostřelecké palby na cíl a také palbou v noci, hodnotí nadrotmistr Josef P. Důležitým prvkem v systému je dělostřelecký průzkum. Nejdříve jsme se zaměřili na topografii, především čtení z mapy. Pak jsme přidali zjišťování cílů a předávání informací o nich. Výcvik vyvrcholil naváděním dělostřelecké palby, vysvětluje rotný Jakub H. Ke zefektivnění výcviku i vlastní palby jsme pro Afghánce připravili pomůcky, které jim usnadní výpočet prvků pro střelbu, říká nadpraporčík Petr K. Jsou to pomůcky pro ruční výpočet při použití tabulek a kalkulaček, ale také počítačový program. Významně se tím zkrátí čas výpočtu prvků a zvýší účinnost vedení palby, dodává nadpraporčík Petr K. Kontrolní bod Chinarey na pašerácké stezce stále žije Kontrolní bod Chinarey leží v horách v průsmyku dva a půl tisíce kilometrů nad mořem. Vede tudy silnice spojující lógarské distrikty Azra a Khoshi a povstalci ji často využívají pro tranzit osob i materiálu. Není tedy divu, že je místem častých přestřelek i urputnějších bojů. Vzhledem k tomu, že kontrolní bod Chinarey je důležitým místem pro udržení bezpečnosti v této neklidné části Lógaru, rozhodli jsme se provést jeho komplexní rekonstrukci a zvýšit jeho obranné schopnosti, říká stavební inženýr českého PRT Lógar Jan Pivec. Realizace projektu začala na jaře roku Stavební inženýři a bezpečnostní experti civilní části PRT připravili projektovou dokumentaci a podklady k výběrovému řízení. Prostřednictvím našich projektů se nám daří zvyšovat zaměstnanost v regionu. Podmínkou pro vybrané firmy je zaměstnávat místní lidi a používat lokální stavební materiál. Vítězná firma se pustila do práce. Bezpečnostní situace se však postupně zhoršovala. Začátkem loňského července na stavbu kontrolního bodu Chinarey několikrát zaútočili povstalci. Bohužel při tom zabili tři dělníky a část budovy vyhodili do povětří. Z bezpečnostních důvodů byly stavební práce zastaveny. Stavbu se nám podařilo znovu obnovit až letos v červnu. Část objektu zničeného výbuchem byla demolována a znovu vystavěna. Projekt jsme ale upravili tak, abychom zvýšili obranné schopnosti objektu, dodává stavební inženýr Jan Pivec. Nové kontrolní stanoviště pomůže afghánským vojákům zvýšit jejich ochranu a zlepší podmínky služby na tomto nebezpečném místě, vysvětluje velitel plukovník gšt. Josef Kopecký. Na projektu se podíleli také vojáci českého PRT. Zakoupili jsme padesát sedm kusů tzv. Hecso valů ke zkvalitnění opevnění hlavní

6 82 protože tři nejlepší týmy vyhrály vybavení pro výuku přírodovědných předmětů, řekl náčelník skupiny CIMIC nadporučík Josef D. budovy kontrolního bodu Chinarey. Instalaci a naplnění zeminou provedla místní firma, dodává příslušník skupiny civilně-vojenské spolupráce (CIMIC) rotmistr Bohumír B. Kontrolní bod Chinarey původně sloužil Afghánské národní policii. Vzhledem k jeho důležitosti zde službu převzala Afghánská národní armáda. Posádku tvoří patnáct vojáků, kteří se střídají v měsíčních intervalech. Na kopci nad kontrolním bodem se nachází ještě pozorovací stanoviště, které má symbolický název Poslední stanoviště. Matematická olympiáda v Lógaru Svoje matematické vědomosti měřili studenti dvaceti dvou lógarských středních škol, z toho bylo šest dívčích. Cílovou skupinou byli studenti posledního ročníku. Chtěli jsme podpořit lógarské studenty ve studiu matematiky. Třem nejlepším z každé školy jsme věnovali učebnice, které jim pomohou v přípravě na přijímací zkoušky na univerzitu. Dále jsme jim darovali kalkulačky, geometrické sady a aktovky, řekl velitel Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar plukovník gšt. Josef Kopecký, který ceny studentům osobně předával. Spolu s velitelem českého PRT ceny předával také provinční ministr školství Akbar Stanikzai. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v areálu střední zemědělské školy v lógarském hlavním městě Pol-e Alam. Tuto školu projektoval, postavil a vybavil český provinční rekonstrukční tým. Ceny pro studenty byly nakoupeny z prostředků Ministerstva obrany ČR, hnutí Na vlastních nohou Stonožka a ze sbírky kaplana. Nápad uspořádat matematickou olympiádu vzešel od skupiny civilně-vojenské spolupráce. Organizátorem bylo, s naší podporou, provinční ministerstvo školství. To bylo zároveň zodpovědné za celý průběh soutěže, včetně výběru příkladů, řekl náčelník skupiny CIMIC českého PRT nadporučík Josef D. a dodává: Příklady byly vybírány tak, aby jejich složitost byla vyšší, než jsou průměrné znalosti studentů. Školy měly o matematickou soutěž velký zájem, říká ministr školství v Lógaru. Je to dobrá věc takhle podporovat studenty při jejich vzdělání. Má to dobrý vliv na školy i na morálku studentů, dodává ministr. I když se jedná o krátkodobý projekt, předpokládám, že bude mít dopad v dlouhodobější perspektivě. Řadě studentů může pomoci dostat se na univerzitu a tím postupně zvyšovat vzdělanost místní mladé generace, hodnotí plukovník Kopecký. Na základě výsledků matematické olympiády čeští vojáci zorganizovali další vzdělávací projekt. Cílem byla podpora nejlepších škol v afghánské provincii Lógar. Šedesát šest nejlepších studentů, tři z každé školy, soupeřili ve vědomostech v matematice. Tentokrát soutěžili především za své školy, PRT podporuje i omeletu ve Wardaku Rekonstrukce kuchyně s jídelnou 3. kandaku, který je dislokován na základně Solthan Kheyl v provincii Wardak, byla důležitým projektem rychlého dopadu. Významně jsme tím zlepšili životní podmínky afghánských vojáků. Projekt také přispěl k dalšímu zlepšení velmi dobrých vztahů mezi afghánskými a českými vojáky a zároveň ukázal schopnost PRT podpořit jednotku Armády České republiky, která působí v jiné provincii než Lógar, říká náčelník skupiny civilně-vojenské spolupráce českého provinčního rekonstrukčního týmu nadporučík Josef D. Právě 3. kandak je mentorován českým poradním a výcvikovým týmem OMLT. S myšlenkou na rekonstrukci přišel předcházející velitel poradního a výcvikového týmu podplukovník Martin Botík. Kuchyňský blok byl v nevyhovujícím stavu a hygienické podmínky byly, diplomaticky řečeno, na hodně nízké úrovni. Vedoucí skupiny CIMIC spolu se stavebním expertem civilní části PRT se přímo na základně Solthan Kheyl seznámili s aktuálním stavem. Vyhodnotili, že rychlejší a finančně výhodnější bude objekt zrekonstruovat než postavit nový. Rozhodli jsme se rekonstrukci celého objektu řešit komplexně, s důrazem Velitelem 10. jednotky PRT Lógar je plukovník gšt. Josef Kopecký, MSc, který v České republice velí 7. mechanizované brigádě v Hranicích. Hlavním úkolem našich vojáků v Lógaru je zajistit bezpečnost českých civilních expertů v rámci probíhajícího rekonstrukčního procesu v Afghánistánu a spoluprací s místními autoritami a výcvikem afghánských bezpečnostních sil přispívat ke zvyšování stability, bezpečnosti a legitimity afghánské vlády. S koaličními partnery provádíme společné operace. Prvek PSYOPS/CIMIC dále provádí takzvané projekty rychlého dopadu zaměřené zejména na oblast podpory afghánských národních bezpečnostních složek, školství a zdravotnictví. Jádro jednotky tvoří příslušníci 74. lehkého motorizovaného praporu z Bučovic, doplněné je vojáky 72. mechanizovaného praporu a velitelství 7. mechanizované brigády. Jednotka má celkem 292 vojáků, z toho 11 žen, a skládá se z 25 vojenských útvarů a zařízení Armády České republiky. Průměrný věk příslušníků kontingentu je 31 let. Nejmladšímu vojákovi je 21 let a nejstaršímu 53 let. V zahraniční operaci už bylo minimálně jednou nasazeno 46 % vojáků jednotky. Základními prvky 10. jednotky PRT Lógar jsou štáb, lehká a mechanizovaná rota a rota logistiky, zahrnující mimo jiné i tým pro likvidaci nevybuchlé munice a výbušnin (EOD Explosive Ordnance Disposal). Ve struktuře je zařazena také výcviková a poradní skupina Vojenské policie určená k podpoře výcviku Afghánské národní policie. Celá jednotka PRT i s technikou operuje z americké základny Shank, na níž jsou kromě amerických a českých vojáků dislokováni také příslušníci jordánského kontingentu, vojáci Afghánské národní armády (ANA) a příslušníci Afghánské národní policie (ANP). Vojáci 10. jednotky PRT Lógar převzali operační úkol dne 14. srpna Plánovaná doba nasazení je do února Hlavní technikou užívanou při plnění operačního úkolu jsou lehká obrněná vozidla IVECO a Dingo, kolové obrněné transportéry Pandur a americká obrněná vozidla MRAP typu MAXPro. Vojáci jsou vyzbrojeni novou českou útočnou puškou CZ 805 BREN ráže 5,56 mm a dalšími ručními zbraněmi. Civilní část PRT v současnosti tvoří čtyři odborníci vybraní Ministerstvem zahraničních věcí České republiky, kteří zajišťují konkrétní rozvojové a rekonstrukční programy zaměřené zejména na bezpečnost, vodní hospodářství, zemědělství, infrastrukturu, vzdělávání a komunitní projekty. Prioritami civilní části PRT jsou podpora místní vlády, médií a ekonomický rozvoj provincie Lógar.

7 na udržitelnost provozu v dlouhodobějším horizontu, říká stavební inženýr civilní části PRT Jan Pivec, který zároveň zpracoval projektovou dokumentaci a podklady pro výběrové řízení. Součástí projektu je také zbudování septiku a napojení na zdroj pitné vody. Tím se výrazně zvýší hygienická úroveň provozu kuchyně i jídelny. V současnosti vojáci nosí vodu ve vědrech z dvou set metrů vzdálené studny. Změna nastane také v technologii vařičů. Nově budou osazeny vařiče na plyn, čímž se zvýší bezpečnost provozu. Dosud se používalo otevřené ohniště na tuhá paliva. Kvůli tomu budova v minulosti vyhořela. V celém objektu byla rozvedena nová elektroinstalace a budova byla připojena ke generátoru. V projektu se také počítá s proškolením vojáků roty logistiky afghánského kandaku k obsluze jednotlivých zařízení kuchyně a k ekologickému nakládání s odpady, které provozem kuchyně a jídelny vzniknou. Na počátku jsme oslovili šestnáct stavebních společností z provincie Lógar. Přihlásilo se osm firem, kterým jsme zaslali projektovou dokumentaci. Firmy nám předložily své nabídky. Smlouvu jsme podepsali se stavební společností, jejíž nabídka byla nejvýhodnější. Při realizaci našich rekonstrukčních projektů upřednostňujeme firmy právě z provincie Lógar, kde český PRT působí. Podporujeme tím zaměstnanost místních obyvatel. V současné době jsou stavební práce v plném proudu. Spolu se stavebním inženýrem civilní části PRT stavbu pravidelně kontrolujeme, aby byly dodrženy veškeré technologické postupy, dodává náčelník skupiny CIMIC nadporučík Josef D. Film Všiváci se točil v Lógaru Vojáci vedou palbu na střelnici. Za nimi se objeví voják v pouštní uniformě. Jde odevzdaně. Před chvílí se dozvěděl, že ho opustila žena. On je daleko od domova a nemůže nic dělat. V tu chvíli se pro něho zhroutil svět. To je jedna za scén nového českého filmu Všiváci. Hlavní roli, postavu bývalého vojenského odstřelovače Richarda, hraje Ondřej Vetchý. Natáčelo se v autentických exteriérech a interiérech. Výše zmiňovaná scéna byla natáčena na střelnici Altimur. Filmaři také pracovali na základně Shank, kde je dislokován český provinční rekonstrukční tým. V Pol-e Alam, hlavním městě provincie Lógar, se točily scény v chlapecké škole. V afghánském Lógaru spolu s Ondřejem Vetchým natáčel i herec Ondřej Malý, který ve filmu hraje také bývalého vojáka. Pětičlenný filmový štáb doplňoval režisér Roman Kašparovský, kameraman a zvukař. Film Všiváci je příběhem dvou bratrů, Richarda a Mikuláše, kteří se v minulosti rozešli a v současnosti k sobě hledají cestu. Ve filmu sledujeme jejich současný stav a životy a zároveň se postupně dozvídáme o jejich minulosti. Richard je bývalý voják, který bojoval v Afghánistánu. V současnosti žije v malém městě na Vysočině a řeší existenční problémy. Jeho bratr Mikuláš je špičkový neurochirurg žijící v Praze, charakterizuje svůj první film režisér Roman Kašparovský. Krikeťáci z Pol-e Qandahárí mají nové sportovní vybavení Společnost STES, která je marketingovým zástupcem Fotbalové asociace České republiky, poskytla finanční dar na rozvoj sportu v provincii Lógar prostřednictvím sbírky Duchovní služby Armády České republiky. Původně jsme chtěli podpořit jeden z místních fotbalových klubů. Lógarští sportovní funkcionáři se bohužel snažili získat peníze spíše do vlastních kapes, než aby měli zájem podporovat fotbal. Proto jsme se rozhodli, po dohodě se STES, podpořit jiný druh sportu. Při jedné z patrol v obci Pol-e Qandahárí v severní části Lógaru oslovili naše vojáky studenti z místní střední školy. Ukázalo se, že to jsou nadšení hráči kriketu, kteří hrají za tým s názvem Shahi, vysvětluje velitel 10. jednotky PRT Lógar plukovník gšt. Josef Kopecký. Že to jsou zapálení sportovci, se ukázalo hned při první schůzce. Na základnu Shank za námi přišli pěšky, vzpomíná příslušník skupiny civilně-vojenské spolupráce rotmistr Bohumír B. Náš tým se jmenuje Shahi a má třináct hráčů. Všichni jsme studenti střední školy v Pol-e Qandahárí, představuje svůj kriketový tým jeho kapitán Ismatullah Ahadi. Myslím, že je lepší ve volném čase sportovat, než abychom se někde poflakovali nebo brali drogy, dodává Ismatullah Ahadi. Na rozdíl od chybějícího sportovního vybavení nepostrádají studenti nadšení. Trénují dvakrát týdně na hřišti u školy, do které chodí. Skupina civilně-vojenské spolupráce českého PRT se rozhodla, že kriketovému mužstvu koupí nové sportovní vybavení. K tomu vypsala výběrové řízení. Ze čtyř přihlášených firem jsme vybrali nejvýhodnější nabídku. Tým Shahi tak ke svému nadšení dostal také kvalitní vybavení. Každý z hráčů obdržel kriketové boty a dresy. Dále jsme pro tým koupili deset míčků, tři pálky a přilby, tři páry holeňových chráničů a rukavice pro pálkaře a dva páry rukavic na chytání míčků. Bylo příjemné sledovat radost afghánských krikeťáků, když si prohlíželi svoje nové sportovní vybavení, vzpomíná rotmistr Bohumír B. Kriket byl v Afghánistánu až do sovětské okupace v roce 1979 téměř neznámým sportem. Objevili ho v Pákistánu až afghánští uprchlíci, kteří tam utíkali během války. Zde se ho také naučili hrát. V roce 1995 byla založena Afghánská kriketová asociace. V poslední době afghánský národní tým získává jeden úspěch za druhým. V současnosti dokonce hraje prestižní soutěž International Twenty20, kde hrají nejlepší týmy, například z Indie, Anglie, Austrálie, Nového Zélandu nebo Pákistánu. Úspěchy národního týmu zvyšují popularitu kriketu v zemi. V celém Afghánistánu nyní tuto hru hraje téměř milion lidí. Připravil mjr. Jindřich Plescher, tiskový a informační důstojník 10. jednotky PRT Lógar

8 84 Armáda chce realizovat další opatření, které podstatně zvýší bezpečnost a efektivitu výcviku LÉTÁNÍ nad ventilátory Pouze pár vyvolených ví, co se skrývá za definicí zvláštního druhu rovnoměrně zrychleného pohybu, který pozorujeme u všech volně puštěných předmětů blízko povrchu Země. Mnohem srozumitelnější pojmenování tohoto pohybování se je volný pád. Mýlí se ten, kdo tvrdí, že armáda nepotřebuje toto osobité profesní konání cvičit. Na úvod špetka reflexe. Poznatek o tom, že tělesa padají dolů, patří jistě k nejstarším lidským zkušenostem. Dlouho se ale nevědělo, jak a proč tělesa padají. Řecký filozof Aristoteles se domníval, a mnoho lidí si to myslí dodnes, že těžká tělesa padají rychleji než lehčí. Vypustímeli současně ze stejné výšky peříčko a kámen, dopadne kámen na zem dříve než peříčko. Kámen bude přitom padat rovnoměrně zrychleným pohybem, zatímco peříčko bude klesat rovnoměrně, podobně jako dešťová kapka nebo parašutista. Tyto rozdíly v pádu těles způsobuje odpor vzduchu. První pokusy s volným pádem prováděl už v 17. století Galileo Galilei. Prokázal, že ve vakuu by všechna tělesa padala stejně rychle, se stejným zrychlením. Vysvětlil, že se jedná o pohyb rovnoměrně zrychlený, a napomohl stanovit hodnotu nesoucí název tíhové zrychlení. Neméně zajímavá je v této souvislosti i dnešní doba. Stále platí rekord Josepha Kittingera, který v roce 1960 skočil z výšky třicet jedna tisíc metrů a letěl volným pádem 4 minuty a 36 vteřin, přičemž dosáhl rychlosti 988 kilometrů za hodinu. Kittinger svůj pád brzdil malým stabilizačním padákem. Netrumfnul jej ani rakouský odvážlivec Felix Baumgartner v říjnu loňského roku svým unikátním seskokem nad pouští Nového Mexika. Byť vytvořil tři rekordy stal se prvním člověkem na světě, který překonal rychlost zvuku bez pomoci technického zařízení, který skočil z nejvyšší výšky nad zemí a dosáhl nejvyšší výšky s balónem rekord v délce volného pádu nepokořil. Důvod? Otevřel svůj padák dříve, než se počítalo. Za málo peněz hodně seskoků Nedávná prezentace simulátoru volného pádu pro Armádu České republiky nepochybně zaujala. Jestliže usilujeme o efektivní a především bezpečný výcvik za co nejnižší náklady, tak toto je rozhodně správná cesta. Touto výcvikovou aktivitou se budeme vážně zabývat a uděláme vše pro to,

9 abychom ji zabezpečili finančními prostředky. Pozitiva výcviku v simulátoru volného pádu jsou několikanásobná. A pokud můžeme jakkoliv minimalizovat rizika v profesní přípravě těchto armádních specialistů, je třeba do toho jisté náklady investovat. Cením si také toho, že činnost v simulátoru není zaměřena výhradně na techniku volného pádu, ale dají se zde trénovat i další činnosti související s bojovým nasazením, zdůraznil náčelník Generálního štábu Armády České republiky generálporučík Petr Pavel a vyslovil přesvědčení, že tento specifický výcvik bude v nejkratším možném čase zapracován do výcvikových plánů. Z mého pohledu jednoznačná podpora. I když se v rámci AČR nejedná o příliš početnou skupinu profesionálů, tak je to pro nás velice cenná komunita lidí, a to nejenom z hlediska dosažení odpovídající profesní připravenosti, ale se vším, co s jejich nasazením souvisí, řekl generál Pavel, který byl společně se svým zástupcem generálmajorem Alešem Opatou ředitelem Společného operačního centra Ministerstva obrany akci přítomen. Ba co víc, opakovaně si pocit volného pádu v letňanské Skydive areně vyzkoušel. Přiznávám, že jsem z toho byl zpočátku trochu nervózní. Volným pádem jsem nepadal patnáct let. Na druhou stranu je pravda, že některé věci se ne úplně zapomínají. Je to podobné jako s plaváním nebo s jízdou na kole, konstatoval náčelník Generálního štábu Armády ČR po návratu z letové komory. Klíčová je bezpečnost Skydive arena v Praze-Letňanech je první větrný tunel v České republice i ve východní Evropě. Jde o takzvaný simulátor volného pádu, ve kterém si můžete vyzkoušet, jaké to je létat a vznášet se. V prosklené letové komoře o průměru 4,3 metru proudí vzduch poháněný čtyřmi ventilátory o rychlosti od 160 do 280 kilometrů za hodinu, což jsou identické podmínky jako při seskoku z letadla. Vy však létáte v bezpečné výšce a pod neustálým dohledem zkušeného instruktora. A jak to funguje? Osoba, která sem přijde trénovat, nejdříve projde krátkou instruktáží, kde se seznámí se základními principy tunelového létání. Konkrétně se základní polohou těla a také signály, kterými bude v průběhu letu komunikovat s instruktorem. Následně si nasadí ochrannou helmu, brýle a jde létat. Vlastní výcvik je rozčleněn na krátké vstupy do větrného tunelu, při nichž se učí ovládat své tělo v proudu vzduchu. Po skončení létání je klientovi přehrán záznam z celého výcvikového letu. Svoji profesionalitu si u nás zdokonalují také příslušníci polské a italské armády. Jedná se převážně o jejich sportovní přípravu. S Armádou České republiky můžeme navíc praktikovat bojový výcvik. Ve skutečnosti trénink volného pádu s výzbrojí a výstrojí, upřesňuje jednatel výcvikového zařízení Roman Weck a dodává, že se specifickými požadavky ozbrojených sil, respektive s časovou rezervací, by problém nebyl. Polská armáda tady prolétala během dvou měsíců šedesát hodin výcviku, argumentuje jednatel a poukazuje na další výhody létání v simulátoru volného pádu: Nepochybně tady odpadá stres z výskoku z paluby letadla nebo vrtulníku a z otevření padáku. Klíčová je nejen bezpečnost, ale také účinné využití času. Dvacet minut ve větrném tunelu je naprosto reálných, kdežto dvacet seskoků za den nemusí být z mnoha důvodů uskutečnitelných. Čtyři stovky specialistů do tunelu Dlouhodobá iniciativa zainteresovaných armádních složek nabyla výše uvedenou prezentací konkrétní obraz. Předpokládáme, že první výcvikový kurz volného pádu zahájíme v průběhu letošního roku. Tento efektivní způsob zdokonalování profesní připravenosti chceme každopádně zavést do armády. Po přidělení potřebných finančních prostředků na pronájem simulátoru dokončíme zpracování patřičných metodik a postupů, říká podplukovník Petr Štěpán, vedoucí referátu záchranné a výsadkové služby na sekci rozvoje druhů sil operační sekci MO, a pochvaluje si univerzálnost výcviku v letňanské aréně. Programy budou doslova šité na míru vojenským specialistům. Zohledníme v nich rozdílný stupeň vycvičenosti jednotlivce a specifiku jeho odbornosti. Volný pád tady mohou výsadkáři trénovat s padákem i bez něho, s výzbrojí a výstrojí a piloti letadel a vrtulníků se záchranným padákem, argumentuje pplk. Štěpán a opakovaně dává důraz na bezpečnostní hledisko. Lidé půjdou do vzduchu mnohem více profesně připraveni. Výcvik na simulátoru volného pádu přesně zapadá do nadcházejícího systému přípravy pro armádní specialisty. Představy kompetentních pracovníků na Gene rálním štábu Armády ČR jsou následující: výcvik ve větrném tunelu by absolvovalo zhruba čtyři sta profesionálů, a to jak výsadkářů a specialistů záchranné a výsadkové služby, tak i příslušníků létajícího personálu vzdušných sil Armády České republiky. Předpokládáme celkový roční nálet od sto padesáti do dvou set hodin, přičemž průměrná cena jedné hodiny na simulátoru volného pádu by nás stála do dvaceti tisíc korun, říká podplukovník Petr Štěpán. Co dodat závěrem? Vždy platilo a platit musí, že každá investice, v tomto případě neveliká, do bezpečnosti je tou nejlepší investicí! Foto: Jan Kouba Pavel Lang Připravila redakce časopisu A report měsíčník Ministerstva obrany ČR Adresa: Rooseveltova 23, Praha 6 Kontakt: Jan Procházka (šéfredaktor) , , areport@centrum.cz, Grafi cká úprava a zlom přílohy atm + : Andrea Bělohlávková (A report) Titulní foto: mjr. Jindřich Plescher