Muzeum Vysočiny Jihlava, příspěvková organizace zastoupené RNDr. Karlem Malým, Ph.D. (dále jen zaměstnavatel)

Transkript

1 Muzeum Vysočiny Jihlava, příspěvková organizace zastoupené RNDr. Karlem Malým, Ph.D. (dále jen zaměstnavatel) a Odborová organizace Muzea Vysočiny Jihlava, zastoupená Bc. Markem Krutišem (dále jen odborová organizace) v souladu s ustanovením zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů a se zákonem č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů uzavírají K O L E K T I V N Í na dobu určitou do 22. ledna S M L O U V U Kolektivní smlouva obsahuje tyto části: I. Základní ustanovení II. Formy spolupráce mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací III. Pracovně právní vztahy IV. Platy, platové zařazení a odměňování V. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci (BOZP) VI. Péče o zaměstnance VII. Fond kulturních a sociálních potřeb VIII. Závěrečná ustanovení IX. Přílohy 1

2 I. Základní ustanovení 1. Kolektivní smlouva (dále jen KS) se uzavírá podle zákona č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, v souladu s ostatními právními předpisy, zejména s ustanoveními Zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen ZP), zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, vyhl. 114/2002 Sb. o FKSP a vyhl. 84/2005 Sb., zákona 120/1990 Sb. v platném znění, kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli. 2. Tato kolektivní smlouva upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci v oblasti pracovněprávních, platových a sociálních nároků, jakož i vzájemné vztahy mezi odborovou organizací působící u zaměstnavatele a zaměstnavatelem. 3. Kolektivní smlouva je smlouvou organizace, závaznou pro všechna pracoviště zaměstnavatele. Kolektivní smlouva je závazná pro její smluvní strany a zaměstnance, za které ji uzavřela odborová organizace. 4. Smluvní strany si poskytují potřebné sociálně ekonomické informace a zavazují se vzájemně se informovat o svých rozhodnutích, která se dotýkají zájmu druhé smluvní strany. II. Formy spolupráce mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací 1. Odborová organizace zastupuje zaměstnance Muzea Vysočiny v Jihlavě (dále jen MV JI) při jednání se zaměstnavatelem a má postavení účastníka pracovněprávních vztahů podle 286 ZP. Za odborovou organizaci jedná její předseda. Odborová organizace se zavazuje informovat zaměstnavatele o tom, kdo vykonává funkci předsedy, případně jiného orgánu odborové organizace. 2. Odborová organizace má právo na informace a projednávání, především za účelem dosažení shody. 3. Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci po její výzvě v odůvodněných případech o veškerých záležitostech uvedených v 287 odst. 1 ZP: a) vývoji mezd nebo platů, průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, b) záležitostech uvedených v ustanovení 279 ZP s důrazem na základní otázky pracovních podmínek a jejich změn, zaměstnanosti a jejího vývoje, opatřeních, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi, zamezení diskriminace a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel za tím účelem poskytne odborové organizaci nezbytné údaje, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je zástupci 2

3 odborové organizace mohli posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření ( 278 odst 2 ZP.). 4. Zaměstnavatel je povinen projednat s odborovou organizací po její výzvě dle 287 odst. 2 ZP : a) ekonomickou situaci zaměstnavatele, b) množství práce a pracovní tempo ( 300), c) změny organizace práce, d) systém odměňování a hodnocení zaměstnanců, e) systém školení a vzdělávání zaměstnanců, f) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců, g) další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců h) záležitosti uvedené v 280 Zaměstnavatel za tím účelem poskytne odborové organizaci písemné podklady a nezbytné údaje, z nichž lze jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, aby bylo možno si k ní vzájemně vyměnit stanoviska a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby mohli zástupci odborové organizace na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Odborová organizace má právo obdržet v přiměřené lhůtě na své stanovisko odůvodněnou odpověď. Odborová organizace má před uskutečněním opatření právo požadovat dodatečné informace a vysvětlení. Rovněž má právo požadovat osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Obě smluvní strany jsou povinny si vzájemně poskytovat součinnost. ( 278 odst. 3 a 4 ZP) 5. Zaměstnavatel se zavazuje zajistit zachování odborových práv, zejména kolektivního vyjednávání v souladu s právními předpisy. 6. Zaměstnavatel je povinen dle 277 ZP na svůj náklad vytvořit odborové organizaci podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením (telefon, počítač, tiskárnu), hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady. 7. Pokud je nevyhnutelné konat schůzi výboru odborové organizace nebo členskou schůzi v části pracovní doby, poskytne vedení MV JI členům odborové organizace pracovní volno s náhradou platu v nezbytně nutném rozsahu dle 200 ZP. Odborová organizace informuje zaměstnavatele v dostatečném předstihu o konání schůze a na požádání informuje o jejích závěrech. 8. Účast předsedy nebo zástupce odborové organizace na odborářských školeních(v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce), schůzích, konferencích nebo sjezdech bude 3

4 zaměstnavatelem posuzováno podle 203 odst. 2 písm.b) a c) ZP jako překážka na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu s náhradou platu ve výši průměrného výdělku. 9. Odborová organizace se zavazuje, že bude podporovat realizaci všech opatření, která povedou k modernizaci a zkvalitnění činnosti zaměstnavatele, bude spolupracovat při provádění veškerých kroků, které povedou k racionálnějšímu způsobu hospodaření a vytváření racionálních pracovních příležitostí 10. Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinny dle 29 ZP s obsahem kolektivní smlouvy seznámit nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření všechny zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byla kolektivní smlouva přístupná všem jeho zaměstnancům. Zaměstnavatel zajistí zpřístupnění kolektivní smlouvy na muzejním intranetu. Zaměstnanci přijímaní nově do pracovního poměru se s kolektivní smlouvou vždy seznámí při podpisu pracovní smlouvy. 11. Zaměstnavatel bude dle pokynů odborové organizace jejím členům srážet odborový členský příspěvek formou srážek z platu jednou měsíčně při vyúčtování platu a neprodleně je poukazovat zástupci odborové organizace. Odborová organizace zajistí od svých členů písemný souhlas se srážením příspěvků z platu ( 146 písm. c) ZP). Na žádost zaměstnance zaměstnavatel provede každoročně roční zúčtování daně z příjmu ve kterém zohlední na základě potvrzení odborové organizace zaplacené členské příspěvky dle 15 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 12. Vedení organizace MV JI je podle 279 odst.1 ZP povinno seznámit zaměstnance s hlavními úkoly MV JI a s výsledky jejich plnění. Porady vedení svolává ředitel obvykle 1 x měsíčně. K účasti na poradě přizve zástupce odborové organizace. Provozní poradu všech zaměstnanců je ředitel povinen uskutečnit minimálně 1x za rok a vždy na žádost odborové organizace a to do 14 kalendářních dnů od podání žádosti. 12. Zaměstnanci MV JI se zavazují přispívat svou činností k uskutečňování poslání muzea a vyvíjet maximální úsilí k zabezpečení úkolů, které vyplývají z plánu organizace. 13. Při řešení stížností zaměstnanců má odborová organizace právo vykonávat u zaměstnavatele kontrolu dodržování ZP a ostatních pracovněprávních předpisů. Zaměstnavatel umožní odborové organizaci přístup na všechna pracoviště, předání potřebných podkladů. Projednání závěrů šetření stížnosti a poskytne odborové organizaci písemnou zprávu o přijatých opatřeních k nápravě. III. Pracovněprávní vztahy A. Pracovní poměr Zaměstnavatel je povinen dle 16 odst. 1 ZP zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžních plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitosti dosáhnout funkčního, nebo jiného postupu v zaměstnání. V pracovně právních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. 1. Vznik, změny a skončení pracovního poměru se řídí Zákoníkem práce. Výkon práv a povinností zaměstnavatele a zaměstnance z pracovněprávních vztahů blíže upravuje 4

5 Pracovní a provozní řád Muzea Vysočiny Jihlava. Pracovní řád může zaměstnavatel vydat, změnit nebo zrušit po projednání s odborovou organizací. 2. Při přijímání nových zaměstnanců bude přihlíženo k odbornosti a morálním vlastnostem a k celkovým předpokladům k výkonu práce. Bude uplatňováno hledisko potřebnosti zaměstnance pro organizaci. Zaměstnavatel seznámí odborový orgán s nově sjednanými pracovními poměry, nejpozději však v den vzniku pracovního poměru. 3. Výpověď, nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací dle 61 ZP. 4. Pokud zaměstnavatel upozorní zaměstnance písemně na porušení pracovní kázně, předá odborovému orgánu kopii tohoto upozornění. O posouzení nepřítomnosti v zaměstnání jako neomluvené informuje zaměstnavatel odborovou organizací. 5. Zaměstnavatel bude rovněž informovat odborový orgán o jiných případech rozvázání pracovního poměru (dohodou, zrušením ve zkušební době, ukončením smlouvy sjednané na dobu určitou delší než 1 měsíc), a to nejpozději do týdne po skončení jednotlivého pracovního poměru. 6. Jestliže zaměstnavatel zaměstnance převádí podle 46 ZP na jinou práci než odpovídá pracovní smlouvě a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést jen po projednání s odborovou organizací. Projednání není třeba, pokud celková doba převedení nepřesáhne 21 pracovních dní v kalendářním roce. 7. Přeložení zaměstnance podle 43 ZP k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci působnosti zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. 8. V případě, že dojde k rozvázání pracovního poměru z důvodů organizačních změn ( 52, písm. a), b), c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné podle 67 odst. 1 ZP ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než jeden rok b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky d) zaměstnancům, jejichž pracovní poměr trval u zaměstnavatele alespoň 10 let náleží podle této kolektivní smlouvy zákonné odstupné zvýšené o jednonásobek jejich průměrného výdělku. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek 9. Zaměstnavatel je povinen dle 32 ZP zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce u smluvního lékaře zaměstnavatele (náklady spojené s prohlídkou si hradí sama). 5

6 10. Pokud při ukončení pracovního poměru nařídí zaměstnavatel u zaměstnance výstupní lékařskou prohlídku, je zaměstnanec povinen prohlídku vykonat u smluvně stanoveného lékaře zaměstnavatele (náklady spojené s prohlídkou hradí zaměstnavatel). 11. Zaměstnance, jejichž pracovní poměr na dobu určitou je sjednán na dobu konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem dle 65 ZP. 12. Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat, ne však dřív než 2 měsíce před skončením jeho zaměstnání ( 314 ZP). 13. Při uvolňování zaměstnanců z organizačních či jiných důvodů využije zaměstnavatel možnosti zaměstnat maximum kvalitních zaměstnanců v produktivním věku. B. Pracovní doba 1. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně dle 79 ZP, do této pracovní doby se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. 2. Rozvržení pracovní doby je v Muzeu Vysočiny Jihlava stanoveno v Pracovním a provozním řádu MV JI. 3. Kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v 79 může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnanci přísluší plat, který odpovídá sjednané kratší pracovní době. 4. Požádá-li zaměstnanec/zaměstnankyně o úpravu stanovené týdenní pracovní doby na dobu kratší podle 241 ZP, nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby z osobních nebo rodinných důvodů, zejména zajištění řádné péče o nezletilé děti, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. C. Práce přesčas 1. Práci přesčas a práci ve dnech pracovního klidu či v noci může nařídit zaměstnavatel v souladu s 91, 93 a 94 ZP pouze výjimečně a to z vážných provozních důvodů. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. 2. Pracovní pohotovost 95 ZP může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestli se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna ve výši 10% průměrného výdělku. 6

7 Pokud dojde v době pracovní pohotovosti k výkonu práce, přísluší zaměstnanci plat a odměna mu již nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas.pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde se do pracovní doby nezapočítává. D. Dovolená Základní výměra dovolené činí 5 týdnů v kalendářním roce ( 213 odst. 2.ZP). 1. Čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla v celku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení čerpání rozvrhu dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny v celku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpání dovolené. Bližší úpravu čerpání dovolené a její převádění do dalšího roku upravuje zákoník práce ( 217 a 218). 2. Plán dovolených sestavují vedoucí oddělení. Při sestavování plánu přihlížejí k nutnosti zabezpečit plánované úkoly organizace, ale i k oprávněným potřebám a zájmům pracovníků (zaměstnanci pečující o děti ve věku povinné školní docházky, kterým bude umožněno čerpat převážnou část dovolené v prázdninovém období). 3. Neplacené volno může zaměstnanec čerpat výhradně na základě písemné dohody se zaměstnavatelem. V těchto případech je zaměstnanec povinen odvést do pokladny muzea pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za kalendářní dny, v kterých neplacené volno čerpal ve výši 13,5 % ze stanovené minimální mzdy. E. Překážky v práci Podle zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších změn a předpisů, nemocenské náleží zaměstnanci až od 22 kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, pokud je tento nárok v dohodě sjednán, náhrada platu za pracovní dny. Tato náhrada platu přísluší podle 192 až 194 ZP. Náhrada platu nepřísluší za první 3 pracovní dny. 7

8 IV. Platy, platové zařazení a odměňování Pokud nejsou v Kolektivní smlouvě v oddíle IV. stanovena další platová práva v zařazování a odměňování zaměstnanců, postupuje MV Jihlava podle platné legislativy. A. Plat a jeho náhrady 1. Plat zaměstnanců se řídí ZP č. 262/2006 Sb. 122 a 123, nařízením vlády č. 564/2006, nařízením vlády č.74/2009 a nařízením vlády č.130/2009 o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a nařízením vlády č. 567/2006 o minimální mzdě. 2. Zaměstnanci jsou zařazováni do platových tříd v souladu s nařízením vlády č. 564/2006 Sb. a dále NV č. 222/2010 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě. Zaměstnanci jsou zařazování podle druhu nejnáročnějších prací, jehož výkon zaměstnavatel od zaměstnance vyžaduje ( 3 NV 564/2006 Sb.). 3. Zaměstnavatel může podle nařízení vlády č. 381/2010 vymezit okruh zaměstnanců pro účely zvláštního způsobu určení platového tarifu. 4. Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání a) až na dobu 4 roků, b) na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení podle písmene a) prokázal schopnost k výkonu požadované práce. Nařízení vlády č. 381/ odstavec Zaměstnavatel bude i nadále průběžně sledovat dosaženou praxi u jednotlivých zaměstnanců a podle platných zákonů provede přeřazení do vyššího platového stupně. 6. Splatnost platu a jeho vyplácení je zakotveno v Pracovním a provozním řádu MV JI. Plat je splatný po vykonání práce a vyplácí se v jednom výplatním termínu - 7. den v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat. Plat je vyplácen na pracovišti v pracovní době, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty ( 142 odst. 3 zákona č. 262/2006 ZP). 7. Připadne li termín výplaty zaměstnance na období jeho dovolené, je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci před nástupem na dovolenou plat (nebo přiměřenou zálohu) splatný během dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty ( 141 ZP odst. 4). 8. Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě platu po provedení případných srážek z platu zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem dle 143 ZP odst.1. 8

9 9. Za práci v sobotu, v neděli, ve svátek a v noci přísluší zaměstnanci placené náhradní volno, které musí být vyčerpáno nejpozději do 3 měsíců, pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem jinak. 10. Příplatek za práci v sobotu a neděli činí 25 % průměrného hodinového výdělku, za práci ve svátek 100% průměrného hodinového výdělku. 11. Příplatek za noční práci ve výši 20% průměrného hodinového výdělku přísluší za každou odpracovanou hodinu všem zaměstnancům, kteří pracují z rozhodnutí zaměstnavatele v době od 22. do 6. hodin.( 125 ZP ). 12. Pokud plat nebo odměna z dohod nedosáhne minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek zákon č. 262/2006 Sb. 111 odst. 3. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu odpovídající stanovené pracovní době, se sazba minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době dle zákona č. 567/ odst. 2. B. Odměny Poskytování odměn se v MV Jihlava řídí zákonem č. 262//2006 Sb. V organizaci jsou poskytovány odměny podle 134: - za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu a za vysoce profesionální splnění pracovních úkolů. - o udělení odměny a její výši rozhoduje ředitel muzea, příp. podle návrhu vedoucích zaměstnanců organizace. Podle 224: - za ocenění pracovních zásluh - při dovršení životního jubilea 50 let věku až do výše 5.000,- Kč ze mzdových prostředků, - při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod až do výše 5.000,- Kč. V. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci 1. Základní právní normou na tomto úseku je Zákoník práce ( ), kde jsou taxativně vymezeny povinnosti zaměstnavatele a také práva a povinnosti zaměstnanců, dále Nařízení vlády č. 93/2012 Sb. (stanovení podmínek ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v základní podobě NV č. 361/2007Sb.), NV č. 201/2010 Sb. (způsob evidence, hlášení a zasílání záznamů o úrazu) a NV č. 495/2001 Sb. (rozsah a bližší podmínky pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků). 2. Interními materiály organizace jsou: Pracovní a provozní řád MV, Systém řízení a výchovy k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, Seznam pro poskytování osobních 9

10 ochranných prostředků, Seznam prací a pracovišť zakázaných ženám, těhotným ženám a mladistvým. 3. Zaměstnavatel je povinen soustavně vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci. 4. Veškerá opatření k zajištění BOZP bude zaměstnavatel provádět ve spolupráci s odborovou organizací, která má právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP. 5. Zaměstnavatel v součinnosti s odborovou organizací provede v souladu s 108 bod 5 ZP nejméně jednou za rok na všech pracovištích, za přítomnosti zástupce odborového orgánu, kontrolu stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 6. Zaměstnavatel je povinen na základě zvláštních předpisů zajišťovat revize a kontroly výtahů, el. rozvodů, zařízení a přístrojů, tlakových nádob, požárních vodovodů, hasicích přístrojů a ostatních zařízení k tomu ze zákona určených a dbát na odstranění zjištěných závad nebo poruch na všech svých pracovištích. 7. Při nástupu do pracovního poměru je zaměstnavatel povinen po předložení zdravotní způsobilosti uchazeče, zajistit budoucímu zaměstnanci vstupní školení odborně způsobilou osobou, ve smyslu zákona č. 309/2006Sb. o zásadách BOZP. O provedeném školení je veden písemný zápis. Průvodci zaměstnaní u muzea na dohodu o provedení práce, budou proškoleni na jednotlivých pobočkách vedoucími poboček. 8. Zaměstnavatel je povinen podle 103 bod e) ZP nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovně lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle vyhl. MZd č.3/2009sb. případnou ztrátu na výdělku a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem. 9. V případě pracovního úrazu ohlásí zaměstnavatel tuto skutečnost bez zbytečného odkladu odborovému orgánu muzea. 10. Zaměstnanci budou vybavováni pracovními ochrannými oděvy, mycími a čistícími prostředky dle vlastního vypracovaného Seznamu pro poskytování OOPP (příloha KS). 11. Na všech pracovištích bude dle potřeb zajištěno přidělení mycích, čistících a desinfekčních prostředků. 12. Zaměstnavatel zajistí na vlastní náklady pro všechny zaměstnance školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1x za dva roky) odst. 3 ZP. 13. Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci v případě poranění nebo pracovního úrazu podle 102 odst.6, 103 odst.1 písm.d) a j) ZP. 10

11 VI. Péče o zaměstnance a sociální podmínky A. Stravování zaměstnanců 1. Zaměstnancům muzea na všech pracovištích je v souladu s 236 ZP umožněno stravování poskytnutím stravenek. 2. Příspěvky na stravování jsou poskytovány všem pracovníkům, jejichž pracovní smlouva s organizací je uzavřena na výši pracovního úvazku na min. 5 hodin denně (tj. 0,62-1,00 pracovního úvazku). 3. Příspěvek na stravování se poskytuje za odpracovanou směnu, za kterou se považuje odpracování alespoň poloviny stanoveného denního úvazku tj. 4 hodiny a není na ně nárok v době nemoci, OČR, dovolené, placeného volna, pracovní cesty a jiné překážce (např. mateřské dovolené apod.) 4. Zaměstnancům, kteří vykonávají práci jako pokladní nebo dozorci v Jihlavě, bude poskytován příspěvek na stravování, pokud v celodenní směně zajišťují provoz muzea pro veřejnost - sobota, neděle, státní svátek a z provozních důvodů v pondělí. Nárok na stravné vznikne i v případě celodenního zastupování spolupracovníka, které nastalo ze závažných důvodů (zástup za nemoc nebo dovolenou) a které bylo předem nařízeno i schváleno vedoucím TO. 5. Za těchto podmínek mají nárok na příspěvek na stravování i průvodci pokladní na pobočkách MV, kteří v celodenní směně ve dnech pracovního klidu a v den státního svátku zajišťují provoz muzea pro veřejnost. 6. Zaměstnancům činným na základě dohod o pracovní činnosti poskytne MV příspěvek na stravování, pokud to bude písemně stanoveno v dohodě a to pouze z provozních nákladů.příspěvek z FKSP se neposkytuje. 7. Bývalí zaměstnanci muzea v důchodu, kteří nejsou u organizace v zaměstnaneckém poměru nemají nárok na příspěvek na stravování. 8. Náklady na stravování a jejich úhrada se řídí vyhláškou č. 84/2005 Sb. platná od , vyhláškou MF ČR č. 114/2002 Sb. a 365/2010 Sb. o FKSP. 9. Výše příspěvků na stravování je upravena v příloze č. 3 této kolektivní smlouvy. B. Sociální podmínky Muzeum Vysočiny Jihlava jako zaměstnavatel zajistí, aby pracoviště byla uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny, ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním požadavkům a na těchto pracovištích byla zajištěna pravidelná údržba a úklid. 11

12 C. Výchovně vzdělávací činnost 1. Zaměstnavatel v souladu se svými potřebami a dle finančních možností umožní zaměstnancům účast na odborných seminářích, školeních, kurzech, popřípadě zahraničních pracovních cestách souvisejících s výkonem funkce. 2. Vedení muzea umožní zaměstnancům výměnu zkušeností návštěvou pracovišť obdobného charakteru za účelem seznámení se s novými poznatky v oboru formou pracovní cesty. 3. Zabezpečení a pracovní úlevy zaměstnanců zvyšujících si kvalifikaci se souhlasem zaměstnavatele studiem, jsou dány zákoníkem práce a uzavřenou kvalifikační dohodou. 4. Dle finančních možností uspořádat alespoň 1x ročně pracovně poznávací zájezd zaměstnanců v pracovní době s náhradou mzdy (za podmínky účasti 75% zaměstnanců v trvalém pracovním poměru při možnosti účasti zaměstnanců zajišťujících provoz muzea). 5. Zaměstnanci jsou povinni prohlubovat si soustavně kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení. VII. Fond kulturních a sociálních potřeb 1. Fond kulturních a sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb upravených vyhláškou 114/2002 Sb. Fond je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizace běžného roku ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popř. na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru podle 33 ZP na základě pracovních smluv. Dalším příjmem fondu jsou splátky půjček zaměstnanců z minulých období. 2. Fond je určen zaměstnancům v pracovním poměru, dále jejich rodinným příslušníkům a zaměstnancům dle 3 vyhlášky 114/2002 Sb. o FKSP. 3. Příspěvky z fondu lze poskytovat jen na činnosti a akce pořádané organizací nebo pořízené od jiné právnické nebo fyzické osoby. 4. Prostředky fondu lze využít: na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad rámec povinného vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům na rekreaci a zájezdy na stravování na tělovýchovné, sportovní a kulturní akce na dary při životních a pracovních výročí na sociální výpomoci a půjčky 5. FKSP je fondem organizace. Za řádnou účetní agendu, za správu majetku pořízeného z FKSP a za dodržování předpisů souvisejících s hospodařením zodpovídá ředitel a ekonom organizace. 12

13 6. Rozpočet FKSP je v příloze č. 4 přílohou této kolektivní smlouvy. Ke změně rozpočtu je třeba dohody zaměstnavatele a odborové organizace. 7. Příkaz k úhradě nákladů a jiné čerpání fondu podepisují oprávnění zaměstnanci MV a pověřený funkcionář odborové organizace. VIII. Závěrečná ustanovení 1. Tato KS se stává závazným dokumentem platným pro obě smluvní strany dnem podpisu. Uzavírá se na dobu určitou do 22. ledna 2015, nejdéle do uzavření nové kolektivní smlouvy. 2. Smluvní strany se dohodly, že veškeré dodatky či změny KS mohou být měněny či doplněny v kterémkoli jejím ustanovení režimem zákona o kolektivním vyjednávání. 3. KS se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru k zaměstnavateli, kterým je Muzeum Vysočiny Jihlava. 4. Za splnění ukazatelů obsažených v KS odpovídají vedoucí pracovníci v rozsahu svých kompetencí a další pracovníci ve smlouvě uvedení. 5. Za plnění odborových závazků obsažených v KS odpovídá odborová organizace MV JI dle stanov a závazných ustanovení 6. Obě smluvní strany se zavazují, že nejméně 30 dnů před ukončením účinnosti této KS zahájí jednání o uzavření KS na další období. 7. Prodloužit dobu platnosti KS je možné pouze po vzájemné dohodě. 8. Doba archivace této smlouvy činí 5 let po uplynutí doby, na kterou se smlouva uzavírá. 9. KS je vyhotovena ve třech originálech (ředitel organizace, EO, OO Muzea Vysočiny Jihlava). Zaměstnavatel s obsahem kolektivní smlouvy seznámí do 15. dnů od jejího uzavření všechny zaměstnance prostřednictvím vedoucích oddělení. Zároveň zaměstnavatel zajistí zpřístupnění kolektivní smlouvy na muzejním intranetu. Zaměstnanci přijímaní nově do pracovního poměru se s kolektivní smlouvou vždy seznámí při podpisu pracovní smlouvy. 13

14 IX. Přílohy Nedílnou součástí uzavřené kolektivní smlouvy jsou její přílohy: Č. 1 - Směrnice pro poskytování darů Č. 2 - Zásady pro poskytování příspěvku na rekreaci Č. 3 - Stravování - výše příspěvku Č. 4 - Rozpočet FKSP Č. 5 - Zásady pro poskytování půjček Č. 6 - Výplatní kalendář organizace Smluvní strany připojují na tuto kolektivní smlouvu své podpisy, čímž deklarují svoji vůli k uzavření této smlouvy a vyjadřují souhlas s jejím obsahem. V Jihlavě dne 22. ledna RNDr. Karel Malý, PhD. za Muzeum Vysočiny Jihlava Bc. Marek Krutiš za Odborovou organizaci MV JI 14

15 15

16 16

17 17

18 18

19 19

20 20