V následujícím přehledu je uvedeno, na jakém terénu došlo k úrazům nejčastěji: Pískovec 8x (Pantheon, Suché skály, Hruboskalsko, Ostrov...

Transkript

1 Úrazy v horolezectví Lucie Bloudková 5. Pelikánův seminář, Informace o úrazech jsou získávány z hlášení prostřednictvím internetového formuláře, z formulářů vyplňovaných pro potřeby úrazového pojištění a dále z otevřených zdrojů. Za rok 13 bylo zaznamenáno celkem 5 úrazů, z toho 6 smrtelných a jedna sebevražda. Zranilo se mužů a 5 žen, věk zraněných se pohyboval od do 65 let, průměrný věk byl 33 let, za rok 14 je to zatím 14 zatím 14 úrazů, 4 smrtelné, z toho 13 mužů, 1 žena, věk zraněných od 8 do 58 let, průměrný věk 38 let. Graf. č.1 celkový počet úrazů: smrtelné 4 celkem V následujícím přehledu je uvedeno, na jakém terénu došlo k úrazům nejčastěji: Pískovec 8x (Pantheon, Suché skály, Hruboskalsko, Ostrov...) Hory do 7 m 6x (Mengusovská dolina, Mlýnická dolina Vysoké Tatry) Vápencové a jiné skály 4x (Srbsko, Blatiny ) Hory nad 5 m 3x (Gasherbrum - Pakistán, Baruntse Nepál) Umělá stěna x (ČR)

2 Graf č. - ukazuje rozdělení zraněných podle věku: 1 5 do Graf č. 3 - ukazuje rozdělění podle zkušenosti lezců: pod roky -7 let nad 7 let Rozdělení podle zkušenosti lezců je možné porovnat s podobným sledováním v jiných zemích, zde např. data alpského klubu z USA - American Alpine Club (AAC).

3 Graf č.4: V našem souboru bylo více úrazů mezi zkušenými lezci, to by odpovídalo i údajům z AAC, ale toho srovnání není úplně přesné, protože AAC používá jiné rozdělení pokud jde o zkušenost. Jako nezkušení jsou zde definováni ti, kdo lezou méně než 1 rok (v našem souboru ti kdo lezou méně než roky), středně zkušení 1-3 roky (v našem souboru -7 let) a zkušení nad 3 roky (v našem souboru nad 7 let). Pokud bychom se tedy na americký graf podívali podle našeho rozdělení, došlo by ke spojení skupin nezkušených a středně zkušených a dohromady by tyto skupiny tvořily největší část grafu. To by pak znamenalo, že bylo více úrazů mezi nezkušenými. Grafy a statistiky vycházejí z přehledů, které AAC vydává pravidelně každý rok: Obr. 1 Přehledy vydávané AAC:

4 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Graf č. 5 ukazuje rozložení počtu úrazů podle ročního období, výsledky zde souvisí s průběhem počasí v daném roce 13 (teplé a suché nebo naopak deštivé léto apod.): Mechanismy, kterými došlo ke vzniku úrazů: Pád po ulomení chytu 4x Pád po uklouznutí ruky/nohy x Pád při spouštění 1x (opět proklouznutí konce lana jistítkem), pád při slaňování x (samovolné vycvaknutí karabiny, ztráta rovnováhy při pohybu ke slaňáku) Stržení lavinou x Zasažení padajícím kamenem Silový pohyb 1x (ruptura svalu na předloktí) Nečastěji šlo o pád po ulomení chytu či uklouznutí ruky/nohy to se ve statistikách objevuje opakovaně, předcházet tomu lze jistě větší obezřetností při volbě chytu nebo stupu, prevence je zde ale složitá (různé terény, znalost anebo neznalost konkrétní lokality atd.). Naopak snadno by bylo možné předcházet problémům při spouštění a slaňování, toto téma bylo podrobněji zmíněno v přehledu z minulého roku včetně kazuistik. Jedním z častých příčin úrazů je stržení lavinou, tuto situaci dokumentuje následující kazuistika, která se odehrála ve Vysokých Tatrách v oblasti Satana.

5 Obrázek č.3: Muž 38 let, se slovenským horským vůdcem (49 let) Túra v oblasti Satana, březen 13 Muži se do večera nevrátili, nereagovali na volání, i když mobilní telefony dostupné Večer zalarmována horská služba Během noci pak nález spadlé deskové laviny a částečně zasypaných těl Příčinou smrti pravděpodobně mechanická zranění při pádu Příčina pádu laviny není známa

6 Obrázek č.4: místo nalezení obětí laviny Tato a podobné situace by si vzhledem k závažnosti - skončila smrtí lidí, ani přítomnost slovenského (tedy místního) horského vůdce nezajistila lezcům bezpečnost na túře - jistě zasloužila podrobnější rozbor. Podrobnější informace ale bohužel nejsou k dispozici. Hlášení o úrazu zasláno nebylo, informace uvedené zde pocházejí ze serveru Horské služby. Lze na tom dobře dokumentovat největší problém sledování úrazů v současné době problematika získávání dat. Faktory přírodního prostředí a technické faktory, které měly vliv na vznik úrazů byly následující: Lámavost, kluzkost terénu 7x Sněhové podmínky, změny počasí 4x Bez jištění 3x (pod 1.jištěním x, pohyb před slaněním 1x) Vytržení jištění x Chyba jističe 1x (opět proklouznutí konce lana jistítkem) Nejčastější vlivy se opakují lámavost, kluzkost, sněhové podmínky, některé jsou těžko ovlivnitelné, ale kupodivu se objevují stále znovu i situace, kterým by šlo předejít snadno např. proklouznutí lana jistítkem. Je ale fakt, že tyto problémy se objevují i ve statistikách jiných organizací - např. opět AAC. Příliš krátké lano (tedy situace s proklouznutím konce lana čistítkem) bylo příčinou více než 5 procent nehod při spouštění viz následující obrázek.

7 Obr. č. 5 Podobně jsou ve statistikách AAC rozebrány nehody při slanění, i zde je nejčastější příčinou problému poměrně snadno ovlivnitelná věc nestejná délka lan. Obr. č. 6 Další obrázek ukazuje rozdělení podle toho, zda k nehodě došlo při výstupu či sestupu:

8 Obr. č. 7 Americký alpský klub - The American Alpine Club: Byl založen v roce 19 a publikace o úrazech vydává každoročně od roku Za rok 11 eviduje 157 nehod, 19 zraněných, 9 mrtvých (1-14 nehod, 11 zraněných, 3 mrtvých) tedy čísla podstatně větší než v našem sledování. Kazuistiky jsou doplněny tématickými vzdělávacími kapitolami, každý rok na jiné téma např. 1 Slaňování, 13 Spouštění. Data zasílají NPS Rangers správci národních parků, často ale také lezci sami, a co je zajímavé někdy včetně uvedení svého jména. Jména jsou uvedena jen v některých případech, nicméně i tak je z toho patrný jiný přístup ke zveřejňování informací o lezeckých nehodách. Jistě je třeba vzít v úvahu výrazně větší území a počty lezců ve Spojených státech a s tím spojenou i větší anonymitu, ale přece jen tam asi panuje větší respekt a tolerance mezi lidmi a tím pádem menší obava z následného vláčení v médiích či případného posměchu ostatních. Nyní zpět k datům z ČR při vzniku úrazů se uplatnily následující osobní faktory: Únava, nesoustředěnost Podcenění obtížnosti cesty, nízká zdatnost Chyba v orientaci, nedostatečné zkušenosti Podcenění objektivních rizik (pád kamení) Nejčastěji se jednalo o tyto typy poranění:

9 Poranění měkkých tkání DK- distorze kotníku, poraň. kolena 7x Fraktury DK 3x, fraktury HK x Polytrauma 3x Poranění měkkých tkání HK (ruptura svalu) Ostatní poraň. hlavy, páteře (fraktury obratlů), fraktury žeber, klíční kosti, pohmoždění plíce Často dochází k závažným úrazům v situacích, které se na první pohled nezdají komplikované např. na zajištěných cestách (tzv. via ferrata). V přehledu z minulého roku byl zmíněn nárůst obliby těchto cest a s tím spojený i větší počet úrazů na nich. Jedna taková zajištěná cesta je nyní i na území ČR Pastýřská stěna u Děčína, z té je i následující kazuistika (již z roku 14): Muž 36 let Pád z výšky cca 4 m Vycvaknutí obou karabin v jeden okamžik (již v lehčím terénu možná chtěl dále postupovat bez jištění ) Fraktura páteře, obou DK, kontuze plic

10 I v této kazuistice byly použity informace z otevřených zdrojů, poměrně obecné a nepřesné, ale nyní probíhá zjišťování podrobnějších informací. Pokud se je podaří získat, bude kazuistika rozebrána znovu a podrobněji Význam sledování úrazů spočívá v prevenci dalších nehod, v možnosti upozornit na časté chyby tak, aby se již neopakovaly. Proto je důležité podělit se o své (byť negativní) zkušenosti zaslat hlášení o úrazu. Formulář pro hlášení úrazů je dostupný na: V případě dotazů nebo k zasílání dalších informací (které by se např. do hlášení nevešly), je možné využít ového kontaktu: lucie.bloudkova@seznam.cz V Praze, MUDr.Lucie Bloudková