Bakalářská práce. Srovnání vybraných tematických plánů praktického vyučování oboru Kosmetické služby

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií Bakalářská práce H a n a Ž a i t l i k o v á Srovnání vybraných tematických plánů praktického vyučování oboru Kosmetické služby Olomouc 2012 Vedoucí práce: doc. PaedDr. Marcela Musilová, Ph.D.

2 Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 3. dubna

3 Upřímně děkuji doc. PaedDr. Marcele Musilové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, trpělivost, přínosné konzultace, cenné rady, vstřícný a povzbuzující přístup.

4 ANOTACE Jméno a příjmení: Hana Žaitliková Katedra: Ústav pedagogiky a sociálních studií Vedoucí práce: doc. PaedDr. Marcela Musilová, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Název práce: Název v angličtině: Anotace práce: Srovnání tematických plánů praktického vyučování oboru Kosmetické služby Draw a comparison thematic plan in the practical field of cosmetics branch Práce srovnává čtrnáct vybraných dovedností z tematických plánů dvou různých škol z pohledu nástupu teoretické informace do momentu úplného osvojení dovednosti za vzniku nového modelu tematického plánu pro první ročník. Klíčová slova: Anotace v angličtině: Tematický plán, vědomost, schopnost, dovednost, nácvik, návyk, zručnost, výukové metody, kosmetika, kosmetička The work compares the skills of selected fourteen thematic programs of two different schools. From the theoretical knowledge to practical skills. There is a new model of thematic plan for the first year of study. Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci: Rozsah práce: Jazyk práce: Thematic plan, knowledge, ability, practice, habit, skill, teaching methods, cosmetics, beautician Příloha č. 1 Tematický plán školy A I.ročník Příloha č. 2 Tematický plán školy A II.ročník Příloha č. 3 Tematický plán školy A III.ročník Příloha č. 4 Tematický plán školy A IV.ročník Příloha č. 5 Tematický plán školy B I.ročník Příloha č. 6 Tematický plán školy B II.ročník Příloha č. 7 Tematický plán školy B III.ročník Příloha č. 8 Tematický plán školy B IV.ročník Příloha č. 9 obsahuje výňatek z RVP Kosmetické služby 47 stran český jazyk

5 Obsah Úvod... 6 TEORETICKÁ ČÁST Vývoj kosmetiky a kosmetologie Obor L/01 Kosmetické služby Vymezení základních pojmů didaktiky praktického vyučování kosmetických služeb Metody uplatňované při praktickém vyučování kosmetiky Základní pedagogické dokumenty a jejich význam pro praktické vyučování oboru Kosmetické služby PRAKTICKÁ ČÁST Metodologie Výzkumný vzorek - tematické plány školy A a školy B Stručná charakteristika školy A a školy B Kvalitativní analýza tematických plánů Tematické plány školy A Tematické plány školy B Porovnání sledovaných dat Nově sestavený model tematického plánu Didaktické zpracování vybraných témat praktického vyučování kosmetiky Příprava na vyučovací den č Příprava na vyučovací den č Shrnutí empirické části práce Závěr Přehled použité literatury a dalších zdrojů Přílohy... 47

6 Úvod Téma bylo zvoleno z důvodu rozdílnosti úrovně absolventů z jednotlivých kosmetických škol a rekvalifikačních kurzů. Daná úroveň pro mě byla v praxi důležitá při výběru zaměstnance. Absolvent kurzu i školy může provádět úplně tu stejnou práci, koncový klient se většinou neptá, jaké vzdělání kosmetička má a v péči o pleť pak může docházet k velmi rozdílným výsledkům. Kupodivu znatelné jsou rozdíly i u studentů středních škol, jejichž vzdělání vyšlo ze stejného rámcového vzdělávacího programu. Kvalitní kosmetička vzniká nejen z rukou dobrého učitele praktického vyučování, ale i vhodně rozloženého obsahu vzdělávání. Cílem bakalářské práce je vznik nového, rádoby lepšího, modelu tematického plánu předmětu Odborný výcvik v oboru Kosmetické služby pro první ročník na základě porovnání tematických plánů prvního až čtvrtého ročníku dvou škol, jedné soukromé a druhé státní. Práce srovnává čtrnáct vybraných dovedností z tematických plánů dvou různých škol z pohledu nástupu teoretické informace do momentu úplného osvojení dovednosti. Cílem teoretické části bakalářské práce je pohled na problematiku z hlediska vývoje a seznámení se základními pojmy a metodami. Jsou představeny i základní pedagogické dokumenty potřebné při studiu kosmetických služeb, jejichž část je zkoumána v praktické části práce. Kosmetička kosmetik je tím kvalitnější a zručnější, čím víc praxe v salonu má. Čtyři roky studia nabízí možnost čtyřleté praxe v oboru a tedy náskok před všemi absolventy rekvalifikačních tříměsíčních kurzů či kdysi dálkovým ročním studiem kosmetiky. Otázkou zůstává, zdali se dá postupovat v praktickém vyučování čtyřletého oboru kosmetických služeb tak, aby žákyně mohla od druhého ročníku provádět celé kosmetické ošetření sama na klientce, čímž jí budou poskytnuty tři roky kvalitní školní praxe před maturitou a výkonem samotného povolání. Nebo jestli si některé kosmetické úkony osvojí až ve třetím ročníku a nestihne si je procvičit tolik, jako dovednosti z ročníku prvního. Odpovědí na tuto otázku je druhá část práce. V empirické části je cílem detailní analýza předmětu Odborný výcvik na dvou školách z důvodu zisku informací k vytvoření efektivnějšího modelu tematického plánu odborného výcviku pro první ročník oboru Kosmetické služby. Popis středních odborných škol je 6

7 proveden anonymně v rámci udržení ochrany dat. Školy jsou označeny jako škola A a škola B. Na těchto školách jsou zkoumány tematické plány, konkrétně čtrnáct vybraných dovedností z pohledu nástupu teoretické informace do momentu, kdy si tuto dovednost začnou ověřovat žáci v praxi. Je zvolena metoda studia dokumentů. Podkladem byly tematické plány z odborné střední školy B, kde jsem absolvovala praxi a tematické plány mi tedy byly poskytnuty. Plány odborné střední školy A byly vytvořeny díky veřejně přístupnému školnímu vzdělávacímu programu. Srovnání plánů je provedeno graficky v tabulce a slovně rozebráno. Na základě toho je vytvořen nový model tematického plánu. První ročník výuky na střední odborné škole s kosmetickým zaměřením je stěžejní z důvodu uceleného získání dovedností celkového kosmetického ošetření, které kosmetička ve své praxi potřebuje nejvíce. Jak bylo naznačeno výše, kosmetička je tím lepší a žádanější, čím více kvalitní praxe má. Snaha při tvorbě tohoto modelu se tedy odvíjela od skutečnosti, že škola nabízí možnost čtyřleté praxe. Výuka praktického vyučování probíhá tak, že se studenti učí nejprve jeden na druhém. Pokud se studenti prvního ročníku naučí vykonávat celkové kosmetické ošetření, budou moci pracovat již ve druhém ročníku na klientech školního kosmetického salonu, čímž bude zaručena maximální délka kosmetické praxe za dobu studia. Aplikace dovedností na studenty, v podobě přípravy učitele na hodinu, předmětem poslední kapitoly bakalářské práce. je 7

8 TEORETICKÁ ČÁST 1 Vývoj kosmetiky a kosmetologie Kosmetika je tu od nepaměti. Nelze datovat její vznik. Význam pojmu pochází z řeckého slova kosmeo, v překladu zdobit se, zkrášlovat se. Což odpovídá dnešnímu pojetí kosmetiky, která se zabývá především fyzickým vzhledem. Ve starověku se jednalo o osoby líčící nejčastěji herce, tedy dnešní vizážisty. Líčení pokračovalo v pravěku v rámci kmenové kultury, válečného pomalování atd. Nejdůležitějším obdobím je bezesporu starověk, konkrétně Egypt. I dříve se užívaly výtažky z rostlin, oleje a masti. Změna přišla jen v tom, že dnes se vše tvoří v chemických laboratořích. U nás neměla kosmetika před válkou žádnou velkou tradici. Kosmetické salony skoro neexistovaly a krémy či jiné kosmetické přípravky se nevyráběly. Rozsáhlou diskuzi na dané téma otevřel tehdejší přednosta olomoucké dermatologické kliniky prof. MUDr. G. Lejhanec již v roce 1951 argumenty fundovanou a programově promyšlenou přednášku na téma Je kosmetika nadčasová? Přestože obsah přednášky nebyl v souladu s tehdejší atmosférou a názory v ní uváděné se jen těžko prosazovaly proti převládajícímu mínění, že kosmetika k socialistickému způsobu života nepatří, podařilo se prof. Lejhancovi s řadou nadšených spolupracovníků, které kolem sebe soustředil, vytvořit podmínky pro rozvoj i popularizaci kosmetiky. V září 1956 byla při dermatologické sekci Čs. lékařské společnosti J. E. Purkyně ustanovena kosmetická komise. Byli v ní zastoupeni nejen čeští a slovenští dermatologové, ale protože náplň byla velmi široká a mimo ni žádná jiná organizační základna neexistovala, soustředili se v ní také odborníci jiných lékařských oborů a odborníci na výrobu kosmetických přípravků. Od počátku bylo jasno, že má-li být v Československu učiněn podstatný krok k realizaci moderní a široce dostupné kosmetiky, je nezbytná úzká spolu práce dermatologů s kosmetickým průmyslem. Z iniciativy kosmetické komise byla současně vytvořena ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a s pracovníky odboru místního hospodářství i organizační struktura, systém a náplň školení kosmetiček. Po jejich vyškolení byly postupně zřizovány komunální a družstevní provozovny pro kosmetickou péči po celé republice. Byl vypracován i systém doškolování Dny nové techniky v kosmetice. Původní systém školení skončil rokem Výuka budoucích kosmetiček přešla do čtyřletých učňovských škol s maturitou a pod řízení ministerstva školství. Později pak a zvláště TEORETICKÁ ČÁST 8

9 v současnosti, nabylo školení v kosmetice rozmanité a nepřehledné podoby s nejrůznější, nezřídka problematickou úrovní. 1 Následně vznikl díky ministerstvu zdravotnictví Ústav lékařské kosmetiky v roce 1958, který existuje do dnes a je stejně prestižním pracovištěm jako tehdy. Kosmetika tedy byla z počátku především lékařská, prováděná ve zdravotnických zařízeních. Kosmetologie je věda zabývající se stavbou kůže, přípravou a výzkumem kosmetických preparátů a způsobem jejich použití na kůži. Naopak kosmetika je praktická činnost používající již vzniklé přípravky na kůži. Zásadní rozdíl mezi kosmetičkou a kosmetologem je v uplatnění, které je širší než pouze v kosmetické praxi. Zejména na odděleních korektivní a estetické dermatologie. Které se stává naší budoucností víc a víc. Teoretické znalosti posluchače kosmetologie na prezenčním bakalářském studiu jsou odbornější a hlubší než u běžné studentky kosmetiky. Kosmetolog také automaticky může narušit integritu kůže, což kosmetička může pouze v případech, které jsou vymezeny Živnostenským zákonem, konkrétně vyhláškou č. 176/2009 Sb., kde se uvádí, že provádět činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže může kosmetička jen v případě potvrzení o odborné způsobilosti k danému úkonu. Studium kosmetologie na vysoké škole zatím není možné, ale návrh byl již dvakrát podán na MŠMT ČR. Naposledy na přelomu roku Poprvé byl návrh dán jako studium pod Lékařskou fakultou Masarykovy Univerzity v Brně, v roce Následně pod Fakultou sportovních studií Masarykovy Univerzity. První zmínku o univerzitním studiu kosmetologie jsem získala při přednášce Dr. et Mgr. Petra Svobody v Brně, roku Přednášel za firmu SynCare, která je zcela českou firmou vyrábějící dermokosmetiku do kosmetických salonů a ordinací lékařů. Tehdy byl jedním z tvůrců oboru kosmetologie. V roce 2007 Dr. Petr Svoboda spolu s Prof. Zuzanou Brázdovou a Doc. Renatou Klárovou podali návrh na mezifakultní studium kosmetologie na lékařské fakultě a fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Pokud by chtěla kosmetička po maturitě zvýšit svou kvalifikaci na vysoké škole, mohla by v současnosti zvolit obor Chemie a technologie potravin se zaměřením na kosmetiku a technologii výroby kosmetických a hygienických přípravků. Tento obor lze studovat 1 FEŘTEKOVÁ, Vlasta a kol. Kosmetika v teorii a v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Maxdorf, s. ISBN , str. 13 TEORETICKÁ ČÁST 9

10 na fakultě technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Výsledkem by byl titul Bc. a možné uplatnění i při výrobě kosmetických preparátů. 1.1 Obor L/01 Kosmetické služby Historie kosmetického studijního oboru jako takového není publikována, proto byl k zisku informací použit narativní zdroj. Kosmetička, která se vyučila v oboru za války, paní Naděžda Němečková se narodila roku Stala se zdravotní sestrou, rozhodla se pokračovat jako kosmetička na dermatologii. Vybrala si tedy kosmetický salon, jehož vedoucí měl klinické oprávnění k výuce svých svěřenců, byl to učební poměr. Učební doba byla tříletá a končila odbornými zkouškami. Za války musely kosmetičky navštěvovat jen pokračovací školu všeobecnou při živnostenské komoře v Olomouci. To byla administrativa a obchod, účetnictví atd. Každý školní rok byl ukončen řádným vysvědčením. Jednou týdně absolvovali studenti několik odborných hodin v daném oboru. Po válce přestoupila paní Němečková do brněnského salonu, kde měla možnost navštěvovat Ve školním roce 1945/46 nově zřízenou odbornou školu kosmetickou, na níž složila zkoušky závěrečné z Kosmetologie, Biologie, Chemie, Zbožíznalství, Organizace a Praxe (ta byla na Dermatologii) a obdržela Vysvědčení o závěrečné zkoušce učňovské. Vystavila je Obchodní a Živnostenská komora v Brně a následně po zkouškách před odbornou komisí dostala Tovaryšský list vystavený opět Živnostenskou komorou. Bylo jich 15 absolventů na celé Moravě. Na základě plnoletosti a tohoto listu mohla požádat o svou živnost. Kosmetická škola byla dvouletá s denní návštěvou kliniky dermatologické u sv. Anny v Brně u Prof. MUDr. Trýba a jeho asistenta MUDr. Lejhance od kterého pak čerpali veškeré znalosti. Vyučovacími předměty této školy byla: anatomie, fysiologie člověka, biologie, základy chemie, základy dermatologického ošetření (to probíhalo na klinice se znalostí základních preparátů pro kůži). Když bylo paní Němečkové 23 let, byla pozvaná tehdy MUDr. Lejhancem, který se mezitím stal primářem a profesorem fakulty, aby nastoupila na dermatologii v Olomouci jako kosmetička. V momentě kdy přijala tuto práci, nastoupila na oddělení mladá lékařka MUDr. Ludmila Bartošová a vytvořila s paní Němečkovou tým. Vznikla Kurativní kosmetika s ošetřením jemných pletí. Vše zdarma. Otevřely se kurzy. V roce 1952 začíná i výuka nově zřízeného čtyřletého oboru kosmetička, který se kromě Vizovic vyučoval také v Hradci Králové a v Bratislavě. Byl to obor s maturitou. Profese kurativní kosmetiky vydržela jen do roku 1978, po té byla zrušena jakožto buržoasní přežitek. TEORETICKÁ ČÁST 10

11 Matka paní Němečkové byla také kosmetička, tomuto povolání se vyučila až v jejích 45 letech stejným způsobem a záleželo jen na její dovednosti vyhledat patřičné zdroje pro studium. Tento obor v současnosti mohou žáci studovat na středních odborných státních i soukromých školách. Je to čtyřleté studium zakončené maturitou. Kromě odborného výcviku musí budoucí kosmetička kosmetik projít klasickými vyučovacími předměty potřebnými pro zvládnutí státní maturity. Maturitní zkouška se koná dle zákona 561/2004 Sb. po novele zákonem č. 49/2009 Sb. Zákon ze dne 29. ledna 2009 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 2 Dle paragrafu 77 tohoto zákona se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Maturitní předměty jsou dány rámcovým vzdělávacím programem. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Konkrétní informace o společné části maturitní zkoušky (český jazyk, literatura a cizí jazyk), lze nalézt v paragrafu 78 a v 79 najdeme informace o profilové části maturity. Ta se skládá ze dvou částí. První je stejná na všech středních školách, z českého jazyka, literatury a cizího jazyka. Druhá profilová část maturitní zkoušky se skládá ze Zdravovědy (ústní zkouška), Kosmetiky (ústní zkouška) a Praktické zkoušky z Kosmetiky. Po letošní novele tohoto zákona, uvedené ve sbírce zákonů č. 472 ZÁKON ze dne 20. prosince 2011,v 79 nalezneme změnu v odstavci 3, která zní: Ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek podle rámcového a školního vzdělávacího programu, včetně formy a témat těchto zkoušek, a zveřejní toto své rozhodnutí na veřejně přístupném místě. Po absolvování tohoto oboru budou studenti schopni pracovat samostatně v kosmetickém salonu. Studium kosmetiky je zaměřeno na péči o pleť. Konkrétně její čištění povrchové i hloubkové; barvení řas a obočí; depilování nejen obličejové části, ale i jednotlivých partií těla; aplikace různých masek a zábalů; kosmetická masáž dekoltu, šíje a obličeje; aplikace ampulí a krémů. Teoretická příprava klade důraz na znalost stavby kůže. Současně dle orientální diagnostiky pleť zrcadlí stav organismu jako takového a lze vyvozovat 3 2 Zákon č. 561: o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).. [online] [cit ].Dostupné z: html 3 ČESKO. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. MŠMT: Novela školského zákona vyhlášená pod č. 472/2011 Sb. [online]. MŠMT, 2006 [cit ]. Dostupné z: TEORETICKÁ ČÁST 11

12 určité souvislosti reakce kůže a stavu jistého orgánu v těle. Což souvisí se zvládnutím anatomie těla jako celku. Dnes už do studia kosmetiky patří i znalost manikúry a pedikúry, což je i samostatný obor a nemusí k práci kosmetičky v praxi vždy patřit. Rovněž je důležitá znalost cizích jazyků nejen pro dorozumění, ale hlavně pro manipulaci se zahraničními kosmetickými přípravky a jejich speciální použití. Přesnější informace o tomto oboru jsou dostupné v rámcovém vzdělávacím programu pro obor vzdělávání Kosmetické služby, který je v příloze bakalářské práce. TEORETICKÁ ČÁST 12

13 2 Vymezení základních pojmů didaktiky praktického vyučování kosmetických služeb Didaktika praktického vyučování je dílčím pedagogickým oborem, zabývající se problematikou vzdělávání a vyučování. Má své kategorie, stanovuje si cíle vzdělávání, řeší problém jakou metodu použít při vyučování nebo jakých zásad se při vyučování držet. Didaktika je pedagogickou disciplínou, která se dále dělí (Klapilová 2006) na obecnou didaktiku a speciální didaktiky, které se dále dělí na: Oborovou didaktiku, což jsou v našem případě kosmetické služby. Předmětovou didaktiku, která je členěna na dvě další podskupiny: didaktika teoretického vyučování (získávání vědomostí jako základ pro praxi) didaktika praktického vyučování (převod teorie do praktických dovedností) Při zajišťování kvalitní výuky je potřeba dodržet také zásady didaktiky. Za tradiční didaktické zásady bývají pokládány (Obst 2006): Zásada uvědomělosti, názornosti, soustavnosti, přiměřenosti, trvalosti, výchovnosti vyučování, vědeckosti, spojení teorie s praxí. 4 Nutná je učitelova znalost práce s výukovými cíly, interakce a komunikace učitele a žáka ve výuce, motivace žáků atd. Tyto témata podrobně rozpracovali ve svých didaktických knihách například Kalhous Z., Obst O., Klapilová S., Skalková J. a jiní. Mezi základní pojmy didaktiky praktického vyučování kosmetiky patří: vědomost, schopnost, dovednost, nácvik, návyk 5, zručnost. Definicí výše uvedených pojmů se zabývá mnoho autorů (např. Průcha, Mareš, Walterová; Kalhous; Hart, Hartlová aj.), vycházím z definic tak, jak je psáno v Průchovi (1995) a Hartlovi (2000): vědomost - kognitivní, individuálně svébytná soustava představ a pojmů, teorií a komplexních poznatkových struktur, které žák získal studiem; synonymum slova znalost 4 OBST, Otto. Didaktika sekundárního vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. Texty k distančnímu vzdělávání v rámci kombinovaného studia. ISBN str CICHÁ, Martina a DORKOVÁ, Zlatica. Didaktika praktického vyučování zdravotnických předmětů 1.vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN str.13 TEORETICKÁ ČÁST 13

14 schopnost individuální potenciál člověka, geneticky částečně předurčený, s možností rozvinutí v budoucnu dle sociálního prostředí v němž člověk žije; např. zraková, sluchová, intelektová schopnost atd. dovednost způsobilost člověka provádět určitou činnost; dosahuje se jí učením a výcvikem nácvik fáze senzomotorického učení po seznámení žáka se stanoveným cílem, dílčími úkoly, s činností jako celkem; značí stále se opakující prováděnou činnost 6 návyk reflexní jednání, způsob myšlení nebo chování, proces, který vrcholí v reflexu a zahrnuje příjem, přenos a reakci zručnost- soubor dovedností, především manuálně zaměřených 7 Je také nezbytné vymezit termín integrita kůže. Aby bylo jasné, do jaké vrstvy kůže kosmetička zasáhnout a kam už ne. Ideálním příkladem pro to, je použití chemického peelingu. Tento proces je pro kůži narušující, protože mění její ph na kyselé, čímž vzniká podráždění různé míry (dle koncentrovanosti kyselé látky, která je aplikována) a následné hojení kůže a obnovy zdravé tkáně. Cílem je zlepšení stavu kůže ať už po stránce estetické (vrásky a jejich vyhlazení) nebo léčebné (akné a jeho zmírnění či úplné odstranění). Obr. č. 1 převzato z Pugliese, P.T. 8 Z obrázku je jasně viditelné, že kosmetička může zasahovat do kůže povrchově, po škáru. Jednotlivé výukové cíle praktického vyučování kosmetiky jsou rozpracovány v rámci srovnávání výzkumného vzorku, proto v této kapitole nejsou blíže specifikovány. 6 PRŮCHA, Jan, MAREŠ, Jiří a WALTEROVÁ, Eliška. Pedagogický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, s. ISBN HARTL, Pavel a HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN X str Pugliese, P.T., Physilogy of the skin II, 2001, Carol Stream, USA: Allured Publishing Corporation, IBSN , str. 296; dostupné také na: [cit. dne ] TEORETICKÁ ČÁST 14

15 2.1 Metody uplatňované při praktickém vyučování kosmetiky Vyučovací metoda je systém výkladu, který během vyučovací hodiny probíhá mezi učitelem a žákem, rozvíjející profil vzdělanosti žáka za současného výchovného působení, mířící k naplnění výchovně vzdělávacích cílů v souladu s didaktickými principy. (Maňák, Švec, 2003) Volba správných metod a forem výuky je důležitá k rychlejšímu dosažení stanoveného cíle. Zároveň mohou tyto metody rozvíjet potřebné profesní vlastnosti a schopnosti. Výběr vyučovacích metod (Hajda 2005) pro daný vyučovací den závisí na probírané látce, individualitě a věku žáka; míře teoretické přípravy, která vyučovací lekci předcházela; materiálním podmínkám k zabezpečení odborného výcviku. 9 Díky různorodým úhlům pohledu na klasifikaci metod uvádím tři příklady: Mojžíšek dělil metody podle fází vyučovacího procesu: 1. metody motivační probudit zájem žáka 2. metody expoziční způsob podání učiva 3. metody fixační upevnění a prohloubení vědomostí 4. metody diagnostické a klasifikační hodnocení a kontrola vědomostí a dovedností 10 Skalková rozdělila metody podle praktických potřeb učitele: 1. metody slovní monologické; dialogické; metody práce s učebnicí 2. metody názorně demonstrační pozorování jevů; předvádění předmětů, pokusů, modelů; demonstrace obrazů statická, dynamická 3. metody praktických činností žáků montážní a demontážní činnosti; laboratorní práce žáků; systematická pracovní praxe 4. hra jako vyučovací metoda metody simulační a situační; metody inscenační (fiktivní firmy); dramatizace 5. metody opakování a procvičování vědomostí a dovedností význam zautomatizovaných úkonů, nácvik; (plánovat učební činnosti, strukturovat poznatky.) 9 HAJDA, VLADIMÍR. Didaktika odborného výcviku a odborného předmětu. [AUTOR KNIHY] DRAHOMÍRA HOLOUŠOVÁ. Soubor učebních textů pro posluchače DPS MOV. Olomouc : Univerzita Palackého, str MOJŽÍŠEK, Lubomír. Vyučovací a diagnostické metody. Vyd. 1. Praha, s. ISBN TEORETICKÁ ČÁST 15

16 6. metody samostatných prací žáků aktivita, tvořivost, samostatnost, kooperace 7. metody diagnostické a klasifikační systematické pozorování; ústní a písemné zkoušky, didaktické testy 11 Obst klasifikuje metody výuky na: 1. Metody informačně receptivní (prezentace hotových poznatků ze strany učitele) 2. Metody problémové (stimulující myšlení při řešení problémů; zapojení žáka i učitele ve stejné míře) 3. Metody výzkumné (kreativní činnost žáka s cílem navrhnout a řešení) 12 Učitel odborného výcviku nejčastěji používá Informačně receptivní metody konkrétně demonstrační výklad, instruktáž a rozhovor. Jak je předvedeno v přípravě na hodinu v kapitole sedm. Metody jsou voleny tak, aby byly žákem akceptované a on dobrovolně spolupracoval a mířil k předem stanovenému mistrovu cíli. 11 SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika: vyučovací proces, učivo a jeho výběr, metody, organizační formy vyučování. 2., rozš. a aktualiz. vyd., [V nakl. Grada] vyd. 1. Praha: Grada, s. Pedagogika. ISBN OBST, Otto. Didaktika sekundárního vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. Texty k distančnímu vzdělávání v rámci kombinovaného studia. ISBN str.72 TEORETICKÁ ČÁST 16

17 3 Základní pedagogické dokumenty a jejich význam pro praktické vyučování oboru Kosmetické služby Základní pedagogické dokumenty jsou souborem norem vydaných a schválených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR). Obsahově i metodicky sjednocují výchovně vzdělávací proces a orientují jeho řízení. 13 Zahrnují zejména vzdělávací programy, které dále zahrnují tematické plány a ty jsou předmětem zkoumání v této práci. Více je o nich napsáno v další kapitole. Vzdělávací plán je dán rámcovým vzdělávacím programem (RVP), podle kterého si škola utváří svůj vlastní školní vzdělávací program (ŠVP). Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání L/01 Kosmetické služby, který vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne , č. j / [cit. dne ] má dvě části. První částí je profil absolventa, obsahuje informace o klíčových a odborných kompetencích studenta. Druhou částí je rámcové rozvržení obsahu vzdělávání. Vymezuje konkrétní podoby vzdělávání a hodinové dotace jsou dány rámcově (kolik času minimálně musí škola věnovat jednomu předmětu). V RVP jsou uvedeny hodiny, které má škola k dispozici na posílení určité vzdělávací aplikace, případně k vytvoření svého nového předmětu. Výňatek z RVP, potřebný pro tvorbu ŠVP Kosmetické služby předmětu Odborný výcvik, je uveden v příloze č.9. Další dokumenty školy Každá kosmetická střední škola má kromě školního vzdělávacího programu také svůj školní řád, klasifikační řád (v některých školách bývá součástí školního řádu), provozní řád odborné učebny, který je schválen příslušnou hygienickou stanicí a zápis ze školení práce. Školní řád, ve kterém najdeme - práva žáků, pravidla chování žáků, informace ohledně docházky do školy, výchovná opatření, ocenění a kázeňská opatření. Klasifikační řád (PRAVIDLA HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ) Obsahuje právní vymezení, Obsah pravidel pro hodnocení, Podklady pro hodnocení, Zásady hodnocení, Hodnocení chování, Stupně klasifikace a hodnocení, Výchovná opatření, Kritéria a stupně pro jednotlivé stupně hodnocení chování, Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně 13 HAJDA, VLADIMÍR. Didaktika odborného výcviku a odborného předmětu. [AUTOR KNIHY] DRAHOMÍRA HOLOUŠOVÁ. Soubor učebních textů pro posluchače DPS MOV. Olomouc : Univerzita Palackého, str. 26 TEORETICKÁ ČÁST 17

18 hodnocení prospěchu, Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, Komisionální a opravné zkoušky, Informační systém v hodnocení atd. Právní vymezení dle zákona 561/2004 Sb. po novele zákonem č. 472/2011 Sb. Zákon ze dne 20. prosince , kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 15 ve znění pozdějších předpisů pravidla hodnocení jako součást školního řádu ( 30) hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ( 16) školská rada jako orgán, který schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání v základních a středních školách ( 168) hodnocení výsledků žáků ve středním vzdělávání ( 69) cíle středního vzdělávání ( 57) Oba řády i ostatní dokumenty jsou pro vnitřní potřebu školy, proto zde ukázku z nich nemohu celou publikovat. Zápis ze školení bezpečnosti práce k záznamu vstupních školení o bezpečnosti a zásadách při ochraně zdraví, hygieně práce a požárním opatřeních. Provozní řád odborné učebny kosmetiky obsahující pokyny k: docházce na pracoviště, pořádek na pracovišti, pracovní dobu a přestávky k odpočinku, nepřítomnost na pracovišti, povinnosti žáků na pracovišti, odměňování žáků a všeobecné zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V jehož dodatku se řeší i dezinfekce a zdravotní průkazy, které potřebují všichni zaměstnanci i žáci pracující v kosmetické provozovně. Tento řád musí být schválen příslušnou hygienickou stanicí. Na kosmetickou provozovnu se vztahuje VYHLÁŠKA 137/2004 Sb. ze dne 17. března 2004 o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. 16 Změna: 602/2006 Sb. 14 ČESKO. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. MŠMT: Novela školského zákona vyhlášená pod č. 472/2011 Sb. [online]. MŠMT, 2006 [cit ]. Dostupné z: 15 Zákon č. 561/2004 Sb.: Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Nová Maturita [online] [cit ]. Dostupné z: 16 [cit. dne ] dostupné na: TEORETICKÁ ČÁST 18

19 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., (dále jen zákon ) k provedení 7 odst. 1, 20 písm. D), 23 odst. 3 a 24 odst. 1 písm. C) až e) a g) a odst. 2 zákona: 51 pro výrobu kosmetických prostředků, kosmetické služby a živnosti, při níž je porušována integrita kůže hygienické zásady 52 kde jsou uvedeny zásady osobní hygieny při činnostech z výše uvedeného paragrafu TEORETICKÁ ČÁST 19

20 PRAKTICKÁ ČÁST 4 Metodologie Bakalářská práce využívá studia a kvalitativní analýzy dokumentů. Musilová (2000) píše o značném kognitivním významu dokumentů při zkoumání edukační reality. Dokumenty jsou považovány za zdroje informací se skrytou hodnotou, kterou představuje potencionalita jejich konkrétní verifikační výpovědi. Studium dokumentů je pokládáno za jeden ze základních zdrojů objektivních informací vypovídajících o společnosti, jejích podmínkách a poměrech. Vzhledem k ustáleným a standardním postupům zpracování, je tento zdroj systematických informací řazen k metodologicky propracovaným technikám pozorování. Jedná se o druhotné zpracování již existujících materiálů, které obsahují potřebné informace. 17 Tematické plány, které jsou předmětem řešení této práce se řadí mezi tzv. sekundární dokumenty, protože vznikly na základě dokumentů primárních (ŠVP). Pro účely bakalářské práce byly prostudovány školní kurikulární dokumenty RVP a ŠVP oboru Kosmetické služby, školský zákon č. 561/2004 Sb., včetně novely zákona č. 472/2011 Sb. a především tematické plány dvou středních odborných škol (výzkumný vzorek), které jsou obsahově zkoumány. Byly stanoveny kategorie kvalitativního hodnocení zkoumaného jevu (14 vybraných dovedností), na základě jejichž analýzy byl zhotoven nový model tematického plánu pro první ročník. 4.1 Výzkumný vzorek - tematické plány školy A a školy B Učitel potřebuje mít každou hodinu předem naplánovanou a zároveň dostát splnění cíle učiva za celý rok. K tomu napomáhají tematické plány, které organizují jednotlivé měsíce roku, tematické celky učiva jsou pečlivě rozděleny a s příslušnou hodinovou dotací vepsány do tabulky pedagogickým pracovníkem školy. Tento plán se stává pro mistry odborného výcviku závazný po schválení ředitelem školy a případně garantem daného oboru. Tematické 17 MUSILOVÁ, Marcela a MUSIL, Jiří V. Asistentská praxe: cvičebnice a metodické vádemékum. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN s.21 PRAKTICKÁ ČÁST 20

21 plány vznikají ze školního vzdělávacího programu, který je vytvořen z rámcového vzdělávacího programu a ten je dán státem. Každý vyučovaný předmět ve škole má také svůj Tematický plán. Základem tematického plánu je uspořádat učivo tak, aby na sebe věcně a časově navazovalo a bylo vzájemně koordinováno. V tematickém plánu může mistr odborné výchovy nebo učitel odborných předmětů, pokud je to didakticky zdůvodněno, přesouvat učivo z ročníku do ročníku. Z tematického plánu si učitel odborné výchovy může udělat týdenní tematický plán, který ovšem není povinným školním dokumentem. A z něj pak přípravu na jednotlivé učební dny. Taková příprava je uvedena v subkapitolách 7.1 a 7.2 této práce. Základem denního plánu, tedy přípravy na hodinu, je vhodně zvolený výukový cíl, který má svou strukturu a vlastnosti. Obst v Didaktice sekundárního vzdělávání (2006) dělí cíle na kognitivní (vzdělávací), afektivní (postojové) a psychomotorické (výcvikové). Pro funkčnost cílů jsou potřebné, podle Obsta, čtyři základní vlastnosti komplexnost, konzistentnost, kontrolovatelnost a přiměřenost. V tematickém plánu pro předmět odborný výcvik kosmetických služeb se promýšlí zejména, v jakém časovém sledu budou žáci získávat výukové cíle, tedy odborné vědomosti, dovednosti a postupně návyky a zručnosti. A jakou dobu budou optimálně potřebovat k nácviku a k získávání dovedností. Z praxe vím, že dodržet tematický plán v odborném vyučování lze těžko, protože vyučovací bloky vyučující mistr přizpůsobuje klientele předem objednané nebo náhodně příchozí do kosmetické provozovny školy. Dle počtu těchto zákaznic se pak některý týden k výuce jako takové dostane minimálně a v týdnech před výplatou, kdy je zájem klientek nejmenší pak maximálně. 4.2 Stručná charakteristika školy A a školy B Škola A je soukromá střední odborná škola, studenti oboru L/01 Kosmetické služby platí školné Kč ročně. Přijímací zkoušky na tento obor nemusí být skládány, pořadí přijímaných žáků je sestavováno dle průměrného prospěchu v 1. pololetí posledního ročníku. Přijímáni jsou studenti s průměrem do 2,00. Kapacita pro příští školní rok 2012/13 je 20 volných míst. Studium je čtyřleté, denní, zakončené maturitou. Odborný výcvik probíhá ve všech ročnících s daným počtem vyučovacích hodin týdně, a to s následujícím rozvržením: v prvním ročníku 5 hodin, ve druhém ročníku 12 hodin, PRAKTICKÁ ČÁST 21

22 ve třetím ročníku 12 hodin a ve čtvrtém ročníku 7 hodin. Odborný výcvik je zajištěn v kosmetickém salónu školy, kde se žáci vyučují pečovat o celkový vzhled zákazníka. Poskytují kosmetické, manikérské a pedikérské služby. Rozsah vyučovacího předmětu je vyjádřen v učebním plánu. Svou odbornost mohou žáci získávat absolvováním dalších odborných seminářů. V oblasti odborného vzdělávání jsou účelově propojeny poznatky z hlediska technologických postupů, zdravovědy, zařízení a vybavení provozoven, výtvarné přípravy, sociální komunikace a rozvoje podnikatelských aktivit. Uplatnění absolventů z hlediska jejich uceleného odborného vzdělání je v zařízeních poskytujících odborné profesionální kosmetické služby prováděné náročnými technologickými postupy v souladu s individuálními požadavky zákazníka, módními trendy, zdravotně-hygienickými hledisky, estetickými zásadami a novými vědeckými poznatky. Při výuce odborného výcviku jsou v teoretické části používány učebnice Kosmetika I, II, III a Materiály 18 Škola B je střední odborná škola, na které se vyučuje mimo jiné obor L/01 Kosmetické služby. Délka studia jsou 4 roky. Studijní obor je určen pro hochy a dívky. Základní podmínky pro přijetí jsou splnění povinné školní docházky. Způsob ukončení je maturitní zkouškou za zisku certifikace vysvědčení o maturitní zkoušce. Dosažený stupeň vzdělání úplné střední odborné. V souvislosti s reformou státní správy se s účinností od stal zřizovatelem školy Krajský úřad Olomouckého kraje. Základní strategií jejího školního managementu je snaha jít stále kupředu. Škola bere ohled na to, že systém odborné přípravy musí být neustále konfrontován s měnícími se požadavky světa práce. Učební a studijní obory na této škole vycházejí z potřeb praxe. Níže jsou uvedeny obory, které je možné na škole B studovat, rozdělené dle délky studia a certifikace. Studijní obory (čtyřleté, zakončené maturitou): M/01 Hotelnictví, L/01 Kosmetické služby. Učební obory (tříleté, ukončené vydáním výučního listu a možností 18 ROZSÍVALOVÁ, Věra a kol. Kosmetika I pro studijní obor Kosmetička. 2., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN ROZSÍVALOVÁ, Věra, KNOBLOCHOVÁ, Olga a MACHÁČKOVÁ, Kateřina. Kosmetika II pro studijní obor Kosmetička. 2., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, s., [8] s. obr. příl. ISBN TEPLÁ, Kateřina a kol. Kosmetika III pro studijní obor Kosmetička. 2., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN KRS, Václav a HANEK, Radek. Materiály I pro studijní obor Kosmetička. 2., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, s. ISBN PRAKTICKÁ ČÁST 22

23 získání maturity v nástavbovém denním či dálkovém studiu): H/01 Kadeřník, H/01 Kuchař-číšník, H/01 Cukrář, H/01 Prodavač. Nástavbový studijní obor pro denní studium (dvouletý, zakončený maturitou) je jen jeden L/51 Podnikání, je možné ho studovat i dálkově, ale jako tříletý. Odborný výcvik probíhá ve všech ročnících s daným počtem vyučovacích hodin týdně, a to s následujícím rozvržením: v prvním ročníku 6 hodin, ve druhém ročníku 12 hodin, ve třetím ročníku 12 hodin a ve čtvrtém ročníku 9 hodin. Odborný výcvik je zajištěn v kosmetickém salónu školy, kde se žáci vyučují pečovat o celkový vzhled zákazníka. Poskytují odborné kosmetické, manikérské a pedikérské služby. Při výuce odborného výcviku jsou v teoretické části používány stejné učebnice kosmetiky jako na škole A, protože jsou to jediné nejmodernější dostupné knihy k výuce na trhu. PRAKTICKÁ ČÁST 23

24 5 Kvalitativní analýza tematických plánů Tato část práce se zajímá o dvě školy, jejichž tematické plány byly použity jako východisko pro sestavení nového modelu tematického plánu. Nejprve budou krátce představeny a po té bude na základě analýzy dokumentů vybráno čtrnáct dovedností, které se nachází v tematických plánech obou škol a ty budou mezi sebou časově porovnány. Čímž získáme porovnání výuky na škole A a škole B. Zajímá nás, která škola těchto čtrnácti dovedností stihne zařadit do plánu dříve a tím dát větší prostor pro procvičování dovedností v dalších měsících a letech, tzn. delší praxi studentek v oboru vedoucí ke kvalitnějšímu absolventskému výstupu. 5.1 Tematické plány školy A Tematické plány na čtyři roky střední odborné školy A byly vytvořeny z veřejně dostupného Školního vzdělávacího plánu pro střední odborné studium s maturitou tamní školy. Plány jsou detailně rozčleněny témata, která jsou vepsána do tabulky s hodinovou dotací a následně časově rozvržena na jednotlivé měsíce školního roku. Nadepsán je a počet hodin celkem za školní rok. Tematický plán pro první ročník střední odborné školy se studijním oborem Kosmetické služby je obsažen v příloze č.1 a zahrnuje: úvodní seznámení se studiem, provozovnou, materiály; informace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, hygieně práce, požární prevenci; péči o svůj zevnějšek a hygienu; základy manikúry a v závěru roku i jednotlivé kosmetické úkony konkrétně úpravu, formování a barvení obočí a řas. Tematický plán pro druhý ročník, příloha č.2, slibuje opakování znalostí z prvního ročníku a výuku kosmetických úkonů jako je: povrchové a hloubkové čištění pleti, tvorba kartotéčního záznamu, epilace, depilace, napářka, masáž obličeje, krku a dekoltu a v závěru školního roku pedikúra. Tematický plán pro třetí ročník plynule navazuje na ročník druhý a je uložen v příloze č. 3. Obsahuje jen čtyři témata procvičování kosmetických úkonů a dovedností, bezpečnost a hygienu práce, materiály a kosmetiku. V kosmetických úkonech jsou zařazeny nové druhy masáže (klidnící, Jaquetova masáž), líčení denní, večerní, slavnostní, extravagantní, divadelní i fantazijní aj., studenti se dle plánu dozví něco o alternativních metodách v kosmetické praxi, onemocnění kůže a tím o významu spolupráce kosmetičky s dermatologem. PRAKTICKÁ ČÁST 24

25 Tematický plán pro čtvrtý ročník, v příloze č.4, obsahuje následující tematické celky: Procvičování kosmetických úkonů, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, materiály a novu kosmetiku, do níž je zahrnuto i opakování pedikúry a manikúry. Následuje péče o tělo včetně masáže celého těla, baňkování, permanentního make-upu, piercingu. V závěru úvod do světa práce. 5.2 Tematické plány školy B Tematické plány na čtyři roky střední odborné školy se studijním oborem Kosmetické služby vytvořili učitelé odborného výcviku školy B, zkontrolovány byly garantem oboru a schváleny ředitelem školy. Plány jsou detailně rozčleněny témata, která jsou vepsána do tabulky, která uvádí měsíc a učební den, téma a hodinovou dotaci v jednotlivých měsících a počet hodin celkem za školní rok. Tematický plán pro první ročník je vložen v příloze č.5 a zahrnuje témata: úvodní seznámení, hygienické minimum, členění provozovny, manikúru, úpravu obočí a řas, kosmetickou diagnózu, hygienické zásady kosmetického ošetření pleti a povrchové i hluboké čištění pleti. Tematický plán pro druhý ročník, příloha č.6, slibuje opakování a procvičování znalostí z prvního ročníku, vše kolem kosmetických masek a zábalů, výuku kosmetické masáže obličeje, dekoltu, krku a ramen. Dále epilaci, depilaci, ošetření speciálních typů pleti a líčení. Tematický plán pro třetí ročník plynule navazuje na ročník druhý a je uložen v příloze č. 7. Obsahuje jen šest témat pedikúru, kosmetické úkony, komplikace kosmetického ošetření, přístroje v kosmetice, fantazijní líčení a opakování. Tematický plán pro čtvrtý ročník, v příloze č.8, obsahuje následující tematické celky: Opakování péče o ruce, nohy, tělo; použití laseru, barevná typologie, opakování masáží i celkového kosmetického ošetření včetně kosmetické diagnózy. 5.3 Porovnání sledovaných dat V tematických plánech obou škol byla vyhledána shodná nebo podobná témata, týkající se určitého dílčího cíle kosmetické výuky, předurčená školním vzdělávacím programem. V podstatě každá osvojená dovednost kosmetičky je jeden dílčí cíl. Proto byla PRAKTICKÁ ČÁST 25

26 vytvořena tabulka, ve které je získávání čtrnácti dovedností časově vyznačeno v průběhu čtyř let studia. Časový harmonogram získání dovedností - porovnání Škola A bez dovednosti Škola B bez dovednosti tužka výuka průpiska výuka dovednost získána dovednost získána dovednost Péče o ruce, manikúra 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen Péče o zevnějšek kosmetičky Úprava a barvení obočí Posouzení pleti - kosmetická diagnóza Povrchové čištění, exfoliace a napářka Hloubkové čištění Kartotéční záznam Masky Masáž obličeje Pedikúra Epilace, depilace Celulitida a její ošetření Ošetření problematických a speciálních typů pleti Úprava obličeje - make-up PRAKTICKÁ ČÁST 26

27 Srovnání čtrnácti hlavních témat předmětu Odborný výcvik: 1. Péče o ruce, manikúra. Téma bylo zvoleno u obou škol jako jedno z prvních, protože je nezbytné trénovat jemnou motoriku a je to méně riskantní na rukou než na obličeji. Škola A připravovala své žákyně na provádění manikúry čtyři měsíce, zhruba 65 hodin a škola B něco málo přes tři měsíce, celkem 54 hodin. Pro přiblížení uvádím časovou dotaci rekvalifikačního kurzu manikérky 143 hodin. Což je nejkratší doba ke kvalitnímu zvládnutí manikúrních úkonů a dovedností. Závěrem tedy je, že studentky obou škol mohou tuto dovednost procvičovat po celé čtyři roky studia a stanou se vedle kosmetiček i kvalitními manikérkami. 2. Péče o zevnějšek kosmetičky. Je nezbytné při práci dodržovat hygienické předpisy a zásady. K tomu patří i čistý oděv kosmetičky, upravené vlasy, ruce, nehty. Ale také duševní hygiena. Škola A věnovala tomuto tématu 5 hodin a škola B 3 hodiny. Přesto, že se škola A věnovala tématu déle, zařadila ho až v listopadu. Žákyně školy B se naučili pečovat o svůj zevnějšek již v září po nástupu do školy. 3. Úprava obočí. Od tvaru obočí se odráží celkový výraz obličeje. Proto je nezbytné brzké osvojení této dovednosti a dlouholetý trénink úkonu. Škola A pracovala na tvaru obočí dva měsíce v závěru prvního roku studia, věnovala mu 20 hodin. Škola B se učila formovat obočí v zimních měsících prvního ročníku 26 hodin. 4. Posouzení pleti kosmetická diagnóza. Abychom mohli začít pracovat na klientce, musíme správně vyhodnotit stav pleti a možnosti ošetření nebo odmítnutí kosmetické péče. Studentky školy A rozpoznávaly typy pleti důkladně až ve druhém ročníku 48 hodin a škola B začala už v zimě prvního ročníku 26 hodin. 5. Povrchové čištění, exfoliace a napářka. Úkon následující ihned po posouzení pleti klientky. Zároveň je přípravou pro hluboké čištění. Škola A se k tomuto tématu dostala až v druhém ročníku a věnovala mu 48 hodin. Tematický plán školy B udává časovou dotaci 30hodin a dovednost je získána již koncem prvního ročníku. PRAKTICKÁ ČÁST 27

28 6. Hloubkové čištění. Je možné nahradit i přístrojem, konkrétně ultrazvukovou špachtlí, laserem, v jiných zemích už se od tohoto úkonu ustoupilo úplně. Nicméně časové dotace jsou u školy A v druhém ročníku 27 hodin a u školy B 24 hodin v prvním ročníku. 7. Kartotéční záznam. Paměť kosmetičky nepostihne všechno, je potřeba vést důkladné a pravidelné záznamy o stavu pleti, aplikovaných přípravcích, přáních a stížnostech klientky. Žáci školy A získají tuto dovednost v druhém ročníku po 18 vyučovacích hodinách a žáci školy B zjistí co je to kartotéční záznam po 8 hodinách v prvním ročníku. 8. Masky. Jejich aplikace musí být cílená a jednoznačně zdůvodněná. Složení by měla nejen kosmetička znát, ale i zdůvodnit klientce svou volbu a vysvětlit účinky masky. Škola A v březnu druhého ročníku věnuje tématu 12 hodin a škola B v říjnu stejného roku hodin Masáž obličeje. Pro klientku to nejpříjemnější z celého kosmetického ošetření, pro kosmetičku tedy jedna z nejpodstatnějších věcí. Technologie postupu je však velmi náročná a zvládnutí dovednosti potřebuje delší trénink. Časová dotace školy A ve druhém ročníku pro masáž obličeje je 36 hodin a u školy B 56 hodin. 10. Pedikúra. Je samostatný obor, který nemusí k práci kosmetičky nutně patřit. Žáci školy A si vyzkouší práci pedikérky ve druhém ročníku s časovou dotací 72 hodin. Podstatně delší čas 175 tomu ve třetím ročníku věnuje škola B, což odpovídá rekvalifikačnímu kurzu pedikúry. 11. Epilace, depilace. Doplňkový úkon, jedná se o odstraňování chloupků na obličeji i těle. Obě školy zařadili toto téma do druhého ročníku, škola A na 12 hodin, škola B na 28hod. 12. Celulitida a její ošetření. V kosmetické péči nepodstatný úkon, zařazený v tematických plánech čtvrtého ročníku školy A (21hodin) i školy B (21hodin). 13. Ošetření problematických a speciálních typů pleti. V praxi rozpoznáváme každou třetí pleť klientky jako problematickou. Škola A tomuto důležitému tématu poskytla časovou dotaci 35 hodin na konci studia a škola B již ve druhém ročníku 42 hodin. PRAKTICKÁ ČÁST 28

29 14. Úprava obličeje make-up. Jediná možnost, jak srovnávat dovednosti škol a jedinců v soutěži pomocí líčení. Škola A připravuje na úspěchy v soutěžích a u koncových zákaznic své studentky 108 hodin a škola B 86 hodin. Shrnutí: Z tabulky je evidentní, že škola B má prakticky ve všech dovednostech náskok. Což by v konečném důsledku mělo znamenat delší praxi a tím pádem vyšší úroveň kosmetičky vycházející z této školy. Pokud pomineme, co říkají tabulky a předpisy, je důležité zvážit také hledisko selhání lidského faktoru. Pokud v prvním a druhém ročníku bude učit mistrová, která neměla ve své kariéře dostatek praxe, nedokáže studentkám dané učivo předat dostatečně jasně a rychle. Může se tedy stát, že ve druhém ročníku, kdy mají studentky již vše umět, budou se učit vše znovu, rychleji a lépe. Prostor v tematickém plánu pro tuto variantu je. PRAKTICKÁ ČÁST 29

30 6 Nově sestavený model tematického plánu Hlavním výstupem této práce je po prostudování všech materiálů a především tematických plánů obou škol, sestavený model tematického plánu pro první ročník. První ročník výuky na střední odborné škole s kosmetickým zaměřením je stěžejní z důvodu uceleného získání dovedností celkového kosmetického ošetření, které kosmetička ve své praxi potřebuje nejvíce. Jak bylo naznačeno v úvodu práce, kosmetička je tím lepší a žádanější, čím více kvalitní praxe má. Snaha při tvorbě tohoto modelu se tedy odvíjela od skutečnosti, že škola nabízí možnost čtyřleté praxe. Výuka praktického vyučování probíhá tak, že se studenti učí nejprve jeden na druhém. Pokud se studenti prvního ročníku naučí vykonávat celkové kosmetické ošetření, budou moct přijímat již ve druhém ročníku cizí klientelu, která přichází do školních provozoven, čímž bude zaručena maximální délka kosmetické praxe za dobu studia. Na rozdíl od tematických plánů obou škol, není v modelu zařazena manikúra, protože s prací kosmetičky většinou manikúra nesouvisí a tím vzniká časový prostor. Tyto zkušenosti jsou čerpané z mé desetileté kosmetické praxe. Aplikaci dovedností na studenty jsem si vyzkoušela při výuce na škole B. Viz kapitola 7, kde je uvedena příprava na hodinu. TEMATICKÝ PLÁN 1.ROČNÍKU předmětu Odborný výcvik MODEL K naplnění plánu postačí výuka 6 hodin týdně, což znamená 198hodin ve školním roce. V úvodní části musí být zachovány všechny náležitosti nezbytné u Odborného výcviku, jako je školení o bezpečnosti práce, hygieně či požární ochraně. Také seznámení s provozovnou, materiálem atd. Dále bude následovat téma kosmetická masáž z důvodu největší obtížnosti a největší potřeby nácviku a zručnosti. Stejně tak jako formování, úprava a barvení obočí. Jedná se o dovednosti, které v konečné praxi klientka nejvíce kontroluje a žádá preciznost a kvalitu. Následují další kosmetické úkony tak, aby došlo k ucelení kosmetické péče a student mohl vykonat kompletně celé kosmetické ošetření na klientce. V dalších ročnících studia už by se jen nabalovaly znalosti a dovednosti na základy z prvního ročníku. PRAKTICKÁ ČÁST 30